Živnostníky čeká další povinnost: Odevzdání přehledů pro ČSSZ a pojišťovny

8. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Živnostníky čeká měsíc po přiznání k dani z příjmu další povinnost. Nejpozději do 2. května musejí vyplnit a odeslat své zdravotní pojišťovně a ČSSZ přehledy o loňských příjmech a výdajích.

Obecně platí, že musíte přehledy zdravotní pojišťovně respektive České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) odevzdat nejpozději měsíc po nejzazším termínu pro podání daňového přiznání. Vzhledem k tomu, že letos vychází 1. květen na neděli, lhůta se automaticky prodlužuje do pondělí 2. května.

Pouze ti podnikatelé, kteří mají ze zákona povinný audit, případně jim přiznání k dani z příjmu vyplňuje daňový poradce, mají zatím dostatek času – a to až do konce července. V takovém případě ovšem musejí zdravotní pojišťovně i ČSSZ tuto skutečnost oznámit, a to nejpozději do konce dubna.

OSVČ, jejichž příjmy nedosáhly v loňském roce 15 tisíc korun, nemají povinnost podávat daňové přiznání, odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu se ale nevyhnou. Kdo nemusí odevzdávat přiznání si přečtěte v textu zákona o dani z příjmu.

„U podnikatelů, kteří povinnost daňové přiznání podat nemají, je pro podání přehledu v oblasti zdravotního pojištění stanovena speciální lhůta do 8. dubna 2016 a v oblasti sociálního zabezpečení do 31. července 2016,“ upřesňuje manažerka daňového oddělení poradenské společnosti Mazars Gabriela Ivanco. Více si přečtěte v textu: Jak na přehledy o příjmech a výdajích na sociální a zdravotní pojištění na BusinessInfo.cz.

Pozor na vysoké pokuty

Stejně jako v případě, kdy plátce daně opomene včas podat daňové přiznání, postihují příslušné instituce i neodevzdání přehledů. Zdravotní pojišťovna může udělit pokutu ve výši 50 tisíc korun. ČSSZ ukládá opozdilcům pokutu až dvacet tisíc, a pokud svou povinnost nesplní ani na následující výzvu, hrozí jim až stotisícová sankce.

Obě instituce vás ovšem nejprve na případné pochybení upozorní a dají vám čas na nápravu. Rozhodnutí o postihu je navíc plně v kompetenci ČSSZ či zdravotní pojištovny a v praxi často nebývá (na rozdíl od sankcí za neplacení záloh na pojistné) hříšník potrestán vůbec. Na to ovšem nemohou OSVČ spoléhat.

Pokud vám ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna oznámí, že máte na pojistném nedoplatek, jste povinni jej uhradit do osmi dnů od odevzdání přehledů. Pozor! Za den splatnosti se považuje den, kdy má příslušná instituce peníze na účtu. Nedoplatek lze zaplatit v pokladně ČSSZ či zdravotní pojišťovny v hotovosti. Pokud ovšem převádíte peníze z vašeho účtu - ať už přes internetbanking nebo při návštěvě vaší banky, poukažte je na stejný účet, na který v průběhu roku posíláte pravidelné zálohy. Stejný je i konstatní a variabilní symbol.

Jestliže vznikne vůči ČSSZ či zdravotní pojišťovně přeplatek, může ho OSVČ využít na úhradu nových záloh. Pokud chcete peníze dostat zpět, musíte si podat písemnou žádost.

Zatímco od loňského ledna platí, že ti podnikatelé a zástupci firem, kteří mají datové schránky (DS), musejí podávat daňová přiznání elektronickou formou, u ČSSZ tato povinnost neplatí.

I majitelé DS tedy mohou odevzdat přehledy v papírovbé podobě či vyplnit na webu on-line formulář. Podnikatel navíc může elektronické podání vyplnit přímo na pobočce ČSSZ, kde mu s ním pomůže některý z úředníků.

Zvýšení záloh na pojistném

Pro drobné živnostníky, kteří platí minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, nemá stát dobrou zprávu. Letos se jim opět zvedly měsíční platby, za celý rok si připlatí více než 650 korun.

Výpočet povinných odvodů na sociální zabezpečení a pro zdravotní pojišťovny se odvíjí od průměrné mzdy. Většina OSVČ už si zvykla, že každoročně sahá hlouběji do kapsy, zvýšení záloh je standardem. Za posledních sedm let se zvedly zhruba o čtvrtinu.

Jak se vypočítají zálohy na pojištění

Průměrná mzda, z níž se zálohy vypočítávají, se stanovuje vyhláškou jako součin tzv. všeobecného vyměřovacího základu (VVZ), který činí 26 357 Kč, a přepočítacího koeficientu pro úpravu VVZ - 1,0246. Průměrná mzda pro rok 2016 tedy je 26 357 x 1,0246, což je 27 006 Kč.

Oproti loňskému roku narostla o 395 korun. Při výpočtu záloh je důležité vědět, že pro hlavní výdělečnou činnost činí minimální měsíční vyměřovací základ 25 % z průměrné mzdy. Měsíční záloha je pak 29,2 procenta z této částky. Tedy 29,2 procenta z 6572, což je 1972 korun. U zdravotního pojištění jde o 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy.

 

Pokud máte podnikání jako hlavní výdělečnou činnost – u vedlejší funguje jiný systém – platíte v roce 2016 minimální zálohy ve výši 1823 Kč, což je o 26 korun více než v roce 2015. Minimální záloha u sociálního pojištění naroste o 29 korun na 1972 Kč. Měsíčně tedy OSVČ odvedou státu a zdravotním pojišťovnám o 55 korun více než letos.

„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 % z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 % ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně z firmy Mazars Gabriela Ivanco.

Celkem se povinné odvody v roce 2016 vyšplhají na 45 535 korun. V roce 2015 odvedli drobní živnostníci na těchto položkách státu 44 875 Kč. Jejich peněženky tak letos oproti loňsku zhubnou ještě o dalších 660 korun.

Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, narostou vám zálohy na sociální pojištění oproti roku 2015 jen nepatrně na 789 korun měsíčně. Kdy a jakým způsobem uhradit zálohy si přečtěte v textu Už jste si letos změnili výše plateb na pojistné? Termíny jsou za dveřmi

Tabulka vývoje průměrné mzdy a minimálních záloh
Rok 2013 2014 2015 2016
Průměrná mzda 25 884 25 942 26 611 27 006
Minimální záloha (u hlavní činnosti) 1 890 1 894 1 943 1 972
Minimální záloha (u vedlejší činnosti) 756 758 778 789

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek