Sankce pocítí Rusko citelněji než Evropa

10. 10. 2014 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - Sankce pocítí Rusko citelněji než Evropa Ruská ekonomika se zadrhla už před vyhrocením konfliktu s Ukrajinou a nyní ji ještě více oslabí sankce, které zavádí Evropa a USA. Rychlý efekt přinesou zejména omezení v oblasti investic a omezení přístupu na kapitálové trhy. V oblasti energetiky pak mohou mít zostřené vztahy EU s Ruskou federací také pozitivní dopad, neboť akcelerují snahy o zvyšování energetické bezpečnosti Evropy.  

Výše uvedené teze zazněly na druhé letošní konferenci Institutu pro veřejnou diskusi z cyklu Energetická bezpečnost ČR, tentokrát na téma dopadů sankčních opatření mezi EU a USA na jedné straně a Ruskem na straně druhé.

Makroekonomického úvodu do problematiky sankcí se na konferenci IVD ujal hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek: „Ruská ekonomika ztrácí dech a ztrácela ho i před sankcemi, což je způsobeno i tím, že jeho hospodářství je výrazně podinvestované a je závislé na jednom odvětví, kterým je těžba a vývoz ropy a plynu.“ Problém EU pak podle Davida Marka spočívá například v riziku deflace způsobené vlivem poklesu cen potravin, které byly původně určeny pro ruský trh.

Sankce jsou účinné

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza považuje účinek sankci na ruskou ekonomiku za velmi silný: „Ti, co vidí, jak padá rubl a jak klesá objem přímých investic v Rusku, vědí, že sankce jsou opravdu účinné.“

Z hlediska energetické bezpečnosti má podle Prouzy Česká republika řešení pro případ, že by byl zastaven tranzit ropy a plynu přes Ukrajinu, problém by však nastal, pokud by Rusko zcela zastavilo dodávky těchto strategických surovin bez ohledu na to, kudy k nám proudí.

V oblasti zvyšování energetické bezpečnosti sází EU hlavně na rozvoj obnovitelných zdrojů a zvyšování energetické účinnost. V unii panuje většinová shoda nad energetickými cíli snížit emise CO2 o 40 %, navýšit podíl obnovitelných zdrojů o 27 % a zvýšit energetickou účinnost o 30 %. Podle Pavla Řežábka, hlavního ekonoma společnosti ČEZ, ale tato opatření nemusí přinést kýžený efekt v podobě snížení energetické závislosti na Rusku.

„Rozvoj obnovitelných zdrojů nepomůže bezpečnosti bez další elektrifikace, tedy většího využívání elektřiny na úkor ropy a plynu. Pokud navíc cenu elektřiny zvýší dotační mechanismy, proces elektrifikace se tím spíš zpomalí,“ uvedl Řežábek.

Cíl v oblasti zvyšování energetické účinnosti pak podle analytika Skupiny ČEZ může být dokonce kontraproduktivní. „Uhelné elektrárny mají účinnost obvykle kolem 35 % a nejsnazší cestou, jak splnit evropský cíl, je nahradit ji paroplynovou elektrárnou, kde se účinnost pohybuje nad 60 %, a tím by se naše závislost na dovozu plynu z Ruska ještě zvýšila,“ upozornil Pavel Řežábek a dodal, že každé opatření musí mít kladnou odpověď na otázku, zda sníží naši závislost na Rusku.

Příležitost pro posílení energetické bezpečnosti

Vít Stehlík, partner pražské kanceláře mezinárodní advokátní společnosti White & Case, vidí v sankcích příležitost pro akcelerování investičních projektů na posílení energetické bezpečnosti. „Je to příležitost pro nové projekty v EU. Pozitivní signálem může být například pro projekt rozšíření Temelína souhlasné stanovisko EK s instrumentem contract for diference, jenž má zajistit financování výstavby jaderné elektrárny Hinkley Point ve Velké Británii a jenž významně posiluje možnost financování takto velkých projektů s velmi dlouhou dobou návratnosti,“ poznamenal Vít Stehlík.

Jeho kolegyně z bruselské kanceláře White &Case Fabienne Vermeeren zmínila, že mnohem účinnější než evropské sankce jsou sankce americké, podle nichž se ale musí řídit i řada evropských firem, například pokud jsou dcerou americké společnosti nebo pokud se kontrakt obchoduje v dolarech. „Velmi často existuje vazba na USA i tam, kde ji firmy z EU neočekávají,“ upozornila bruselská specialistka White & Case na téma sankcí a dodala, že je třeba radit se i s experty na americké sankce.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek