TTIP: Historická šance pro byznys demokratického světa?

4. 5. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

motiv článku - TTIP: Historická šance pro byznys demokratického světa? Spojené státy americké a Evropa možná míří k zásadnímu historickému momentu. Obhájci tzv. Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP) očekávají od této smlouvy o volném obchodu nejen odstranění zbytečných obchodních bariér na obou stranách Atlantiku, ale také růst evropské, americké a dokonce i celosvětové ekonomiky a přínos v řádech desítek miliard eur. Sílí ovšem i hlasy kritiků a veřejné protesty.

Najít odpovědi na všechny otázky týkající se TTIPu a především představit všechny plusy i mínusy dohody se pokusí portál BusinessInfo.cz v seriálu článků. První text mapuje obecné výhody a nevýhody smlouvy a její potenciální přínos pro globální ekonomiku


„Evropa vyšla do ulic!“ Podobně expresivní titulky se objevily v dubnu 2015 v některých evropských médiích poté, co se proti smlouvě o uzavření transatlantické zóny volného obchodu konaly protesty v téměř všech zemích osmadvacítky.

S prohloubením ekonomické spolupráce obou velmocí vyjádřily po celé Evropě nesouhlas desítky tisíc lidí na stovkách demonstrací, 400 odpůrců smlouvy prošlo dokonce i českou metropolí. Odpor však zatím není příliš hlasitý. 

Největší a nejambicióznější

Kritici opakovaně prohlašují, že smlouva posílí pozici nadnárodních korporací, případně zkomplikuje pozici vlád jednotlivých zemí při udržování potřebných regulací trhu ve prospěch občanů. Objevují se dokonce i mírně hysterické hlasy, že dojde k omezení demokracie a lidských práv, a to přesto, že konečnou podobu dokumentu zatím veřejnost nezná.

Uzavření smlouvy se nicméně blíží, v současné době probíhají za zavřenými dveřmi jednotlivá kola složitých vyjednávání mezi zástupci Evropské unie a USA. A finální výsledek zřejmě budeme znát brzy. Části ujednání a sadu materiálů k dohodě už ostatně letos v lednu zveřejnila na svých stránkách Evropská komise.

Připomeňme, že Evropská unie a Spojené státy dohromady generují více než polovinu globálního HDP a zhruba třetinu celosvětového obchodu se zbožím. Jde tedy o mimořádně ambiciózní projekt a potenciálně největší dohodu o volném obchodu v historii.

Struktura vzájemného obchodu EU a USA (vyjádřeno v eurech)
Směr obchodu Zboží Služby Investice
z EU do USA 260 miliard 139,0 miliard 112,6 miliard
z USA do EU 127,9 miliard 180 miliard 144,5 miliard

Snadnější přístup českých firem na americký trh

„Dohoda se zaměřuje na tři hlavní oblasti: regulatorní spolupráci, přístup na trh a sladění pravidel. Pozitivní dopady se tedy budou týkat všech těchto oblastí. Nemyslím si ale, že dohoda dospěje až k úplné liberalizaci vzájemného obchodu,“ říká europoslanec Pavel Telička.

Podle zkušeného unijního diplomata bude možné zcela odstranit nebo v určitých případech výrazně snížit dosud přetrvávající cla.

NEPŘEHLÉDNĚTE!
Na stránkách BusinessInfo.cz si přečtete o tom, jaké byly dosud bariéry ve vzájemném obchodě.


„Logicky by se naše výrobky staly na americkém trhu konkurenceschopnějšími, otevřou se jim nové vývozní možnosti. Evropským firmám, tudíž i českým, by se v USA zpřístupnily veřejné zakázky, přičemž každý, kdo se o získání veřejné zakázky pokusil, by vám mohl vyprávět, jak protekcionistický trh v USA v řadě sektorů v současnosti je.  Do značné míry by se zejména pro malé a střední podniky odstranila tolik administrativně a finančně náročná duplicita norem,“ doplňuje Telička.

Čína se přizpůsobí nám, ne my jí

Výrazné pozitivum vidí europoslanec i v tom, že by se spoluprací v oblasti standardů vytvořily podmínky pro to, aby se konkurenti museli přizpůsobovat našemu prostředí.

„Tedy ne aby nám země jako Čína vnucovaly to své. Obecně od této dohody očekávám také posílení ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst, což je dnes priorita mezi prioritami. Od dohody si v neposlední řadě slibuji posílení transatlantických vazeb, a proto i konkurenčnější ekonomické a politické postavení EU ve světě,“ doplňuje Telička.

V tom vidí velký přínos pro Evropu také náměstek ministra průmyslu a obchodu (MPO) Vladimír Bärtl. „TTIP má i zásadní zahraničně-politický aspekt. Ekonomická krize na obou březích Atlantiku na konci první dekády 21. století, spolu s rostoucí nestabilitou na východ a jih od nás a také s nástupem asijských velmocí, zdůraznila důležitost transatlantických ekonomických vazeb, a to i s ohledem na energetickou nezávislost,“ říká Bärtl.

Na MPO vidí v době, kdy se přesouvá těžiště světového obchodu směrem k Asii a Latinské Americe, pro Evropu šanci právě v liberalizaci obchodu s nejsilnější ekonomikou západní polokoule.

„Transatlantická zóna volného obchodu může být jednou z cest jak zajistit návrat globálního hospodářského těžiště zpět do euroatlantického prostoru. Do jisté míry sdílený regulatorní rámec založený na společných vyšších hodnotách, jako je význam demokracie, svobody, lidských práv, ale i např. respekt k životnímu prostředí, vysoký stupeň pracovně právní ochrany či ochrana zdraví, napomůže k posílení demokratických hodnot a ke zvýšení možnosti jejich celosvětového prosazení,“ domnívá se Bärtl.

Takřka celý svět je dnes na cestě k vytváření obdobných zón volného obchodu a Evropská unie, které v uplynulých letech začal ujíždět vlak, by neměla zůstat pozadu.

„Ve světě probíhá řada vyjednávání o regionálních dohodách o volném obchodu, na které by EU bez TTIPu nebyla napojena. Například Transpacifické partnerství USA s jedenácti státy Asie a Latinské Ameriky by bez TTIPu mohlo stát EU minimálně 0,2 % procenta HDP, pokud by zůstala mimo hlavní proud liberalizace světového obchodu,“ připomíná náměstek.

Na portálu BusinessInfo.cz naleznete také Souhrn o dohodě TTIP na www.businessinfo.cz/ttip

Dopady na globální ekonomiku? Zřejmě pozitivní

Již řadu měsíců se spekuluje o dopadech uzavření TTIPu na celosvětovou ekonomiku. Existují i studie, které předpovídají vývoj pozitivním směrem, Pavel Telička je ovšem opatrný. Celkové dopady dohody závisí v první řadě na jejím rozsahu a obsahu, který zatím neznáme, je tedy předčasné mluvit příliš konkrétně. Ale i přesto pochopitelně již existují studie, které pracují s různými scénáři a ambiciózními či méně ambiciózními verzemi dohody. Pro Evropu a USA jsou ve všech těchto případech výsledky pozitivní, v kladných číslech je i většina ostatních ekonomik,“ říká Telička.

S obavami by se podle něj mohli dívat na plánovanou dohodu v některých asijských a afrických státech.

„Dle určitých studií, o nichž jsem informován, by dohoda mohla mít negativní dopady na růst HDP v Číně, Malajsii, Kambodži a dále i v některých afrických zemích. Na ostatní státy by měl být dle těchto studií dopad lehce pozitivní či nulový,“ doplňuje europoslanec za ANO.

Tyto studie budou podle něj publikovány v nejbližších týdnech. Každopádně pro EU půjde o významný impuls k dynamičtějšímu rozvoji ekonomiky a nárůstu nových pracovních míst.

Na českém ministerstvu průmyslu a obchodu jsou očekávání ještě pozitivnější. „Studie Center for Economic Studies & Ifo Institute odhaduje zvýšení celosvětového HDP díky uzavření TTIP o 1,6 %. Navíc v důsledku zvýšené poptávky po surovinách, subdodávkách a dalších vstupech existují předpoklady, že by došlo ke zvýšení obchodu EU se třetími zeměmi. Uznávání ekvivalence či harmonizace vybraných technických norem EU a USA, například v sektoru automobilového průmyslu či zdravotnické techniky, by se mohlo stát základem celosvětových standardů. Výroba dle jednotných specifikací by tak celosvětový obchod zjednodušila a v konečném dopadu i zlevnila pro všechny výrobce i spotřebitele v zóně TTIP či mimo,“ vypočítává náměstek.

Vyjednávání není bez rizik

TTIP ovšem znamená pro Evropu i určitá rizika. Nehrozí, že bude po přijetí TTIP evropský trh zaplaven méně kvalitním americkým zbožím? Nesníží se v důsledku platnosti dohody nároky na bezpečnost potravin v EU? Jsou Američané ochotni diskutovat o zpřísnění vlastních norem? Neuškodí smlouva v této oblasti evropským spotřebitelům, ale také firmám a zemědělcům? Na tyto i další otázky se kritici často ptají a na odpovědi zatím čekáme.

Evropští vyjednavači se snaží obavy rozptýlit a poukazují na to, že Američanům neustupují a ustupovat nebudou.

Podle náměstka Bärtla je hrozba rizik, kterým se budeme podrobně věnovat v dalších textech na BusinessInfo.cz, minimální. „TTIP není o snižování standardů ani o otevírání se výrobkům, jež nesplňují evropské standardy. Evropa se samozřejmě s USA v mnoha ohledech neshoduje a spousta amerických a evropských předpisů se liší, to by nám ale nemělo bránit ve spolupráci tam, kde se shodneme a kde jsou naše standardy velmi podobné či téměř identické. Evropská komise i česká vláda jednoznačně řekly, že naše bezpečnostní požadavky se měnit nebudou. Vyjednavači Evropské komise mají jasný mandát od členských států, který snižování evropských standardů za žádných okolností nepřipouští,“ upozorňuje náměstek.

Pavel Telička si navíc nemyslí, že by americké standardy byly horší. Jsou prostě jen jiné a cílem je tyto normy sladit a harmonizovat.  „Snahou evropských vyjednavačů je harmonizovat pravidla, a to aniž bychom snižovali naše standardy. Evropa a USA mají v mnoha případech podobné standardy, které se ale vyvíjely odděleně. Nemůžeme jednoznačně říci, že americké jsou horší a evropské lepší. Jsou prostě rozdílné, což vede k duplikaci při uvádění výrobků na trh, ať už v USA nebo v EU, a dodatečným administrativním nákladům. TTIP může zajistit větší slučitelnost technických nároků na výrobky a jejich testování, a tedy jednodušší obchod mezi USA a EU.“

Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek