Zákon o účetnictví přinesl řadu změn. Malým firmám se uleví

5. 1. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Kromě rozsáhlých změn v daňové oblasti se podnikatelé dočkali od ledna 2016 také novinek v účetnictví. Novela zákona přináší novou kategorizaci podniků. Ty budou mít podle velikosti odlišné účetní povinnosti. Malé firmy se konečně dočkají menší administrativní zátěže, starosti ovšem přibydou velkým společnostem.

Zákon nově rozděluje podniky na tzv. mikro, malé, střední a velké účetní jednotky.

Mikro účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období nepřekračuje dvě ze tří uvedených kritérií: tedy průměrný počet zaměstnanců deset, celková aktiva ve výši devíti milionů a čistý obrat 18 milionů korun.

Malá účetní jednotka
Subjekt, který k tzv. rozvahovému dni (tj. datum účetní závěrky) nepřekračuje dvě ze tří kritérií: aktiva v celkové výši sto milionů korun, čistý obrat dvě stě milionů korun a průměrný počet zaměstnanců 50.

Střední účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období nepřekračuje alespoň dvě z těchto tří kritérií: aktiva pět set milionů korun, čistý obrat jedné miliardy korun a průměrný počet zaměstnanců 250.

Velká účetní jednotka
Subjekt, který během účetního období překračuje alespoň dvě následující kritéria: aktiva v celkové výši pět set milionů korun, čistý obrat jednu miliardu korun a průměrný počet zaměstnanců 250.

 

Podniky zařazené do prvních tří kategorií mají oproti největším hráčům citelné úlevy. Velké společnosti budou povinny zveřejňovat a nechávat ověřit výroční zprávy auditorem či podávat zprávy o platbách vládám.

Evropská směrnice, na jejímž základě se dočkala změn i česká legislativa, umožňuje členským státům zbavit malé a střední podniky zbytečné administrativní zátěže. Mikro či malé účetní jednotky například nemusejí v účetní závěrce (ÚZ) sestavovat přehled o peněžních tocích, tzv. cashflow, a o změnách vlastního kapitálu.

Součástí ÚZ bude pouze rozvaha a výkaz zisků a ztrát. Menší podniky navíc nebudou zveřejňovat výkaz zisku a ztrát ve sbírce listin. Zveřejňování údajů činí podnikům velké potíže i v současnosti a často na ně zapomínají.

„Výroční zprávu povinně vyhotovují pouze účetní jednotky, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Od roku 2016 má obsahovat i informace o nabytí vlastních akcií. Oproti velkým podnikům jsou střední, malé a mikro podniky osvobozeny od uvádění nefinančních informací,“ shrnuje Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Zpráva úřadům o platbách nad 100 tisíc eur

Novela zavádí povinnost sestavovat a zveřejňovat zprávu o platbách vládám. Týká se ovšem jen takzvaných subjektů veřejného zájmu a velkých účetních jednotek, tedy největších podniků s ročním obratem nad miliardu korun, jež působí v těžebním průmyslu nebo v těžbě dřeva. „Tuto zprávu budou mít subjekty povinnost sestavovat především z důvodu větší transparentnosti plateb,“ doplňuje Jiří Hartmann.

Odpůrci změny ovšem pochybují o tom, že budou odvody transparentnější a považují je jen za další komplikaci pro podnikatelskou veřejnost.

NEPŘEHLÉDNĚTE!

Připravili jsme pro vás SPECIÁL: Změny pro podnikatele od roku 2016

 

Součástí reportu mají být takzvané ‚významné platby‘, jež firmy odvádějí vládám zemí, ve kterých působí, nebo i regionálním samosprávám. Významnou platbou se rozumí pouze odvod, který v daném účetním období přesáhne částku 100 tisíc eur. Zpráva se zpracovává k tzv. rozvahovému dni, což je jinými slovy datum účetní závěrky.

A jaké firmy patří k „subjektům veřejného zájmu“? Tyto společnosti dosud definoval zákon o auditorech, jde například o banky, pojišťovny nebo zdravotní pojišťovny a také všechny firmy s veřejně obchodovanými cennými papíry.

Návrat jednoduchého účetnictví

Od 1. ledna 2016 se rovněž mění dlouholetá praxe, kdy účetní jednotky předkládaly auditorům k ověření své výroční zprávy později než účetní závěrky.

Auditor pak mnohdy vydal výrok k účetní závěrce a teprve poté, co obdržel výroční zprávu, vydal samostatný výrok k výroční zprávě. „Harmonizací se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU se chce v budoucnu zabránit auditorům, aby se vyjadřovali zvlášť k výroční zprávě a zvlášť k účetní závěrce,“ uvádí pro web auditorské a poradenské společnosti Fučík a partneři expert na účetní poradenství Michal Sikora.

Podniky budou povinny předkládat výroční zprávu k ověření včas, tj. nejpozději s účetní závěrkou.

Kromě výše zmíněných zásadních úprav přináší novela i změny některých pojmů. Například podniky budou nově označovány za „obchodní závody“. Pod některými zažitými pojmy v zákoně se skrývá nový obsah či nová definice. Nově definovány jsou například „věrný a poctivý obraz účetnictví“, „události po rozvahovém dni“, „vlastní náklady u zásob vytvořených vlastní činností“ či „vlastní náklady u hmotného a nemhotného majetku“. Více si můžete přečíst v textu zákona.

Ze zákona o účetnictví před lety zmizela úprava jednoduchého účetnictví, která se nyní vrací. Většina subjektů využívala výhradně podvojné účetnictví. Výjimkou byly například církve nebo občanská sdružení, pokud jejich příjmy za účetní období nepřesáhly 3 miliony korun. Účtovat ovšem musely podle pravidel, která jsou již deset let zrušena.

Od 1. 1. 2016 umožní novela vést jednoduché účetnictví firmám se sídlem na území ČR, včetně zahraničních, které nejsou plátci DPH, jejichž příjmy za účetní období nepřesáhnou 3 miliony a hodnota jejich majetku není vyšší než 1,5 milionu korun.

Více se opět dočtete v textu zákona.

 Jakub Procházka

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek