Afghánistán: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kábulu (Afghánistán)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz* (v mil. USD)

640

729

783

694

712

Dovoz** (v mil. USD)

10, 054

9,244 

8,711

8,074 

8,208

Saldo % HDP

-45.8

-41.6

-39.6

-38.4

-41.1

Zdroj: WB Economic Update 2016
* a ** Nezahrnuje prodej zboží nerezidentům, zahrnuje odhad neoficiálního a nelegálního obchodu
** zahrnuje odhad neoficiálního a nelegálního obchodu

Vývoz v mil. USD

2013Q1

2013Q2

2013Q3

2013Q4

2014Q1

2014Q2

2014Q3

2014Q4

2015

sušené ovoce

39,42

18,53

30,95

38,17

60,09

28,82

33,58

92,88

n/a

koberce

37,55

27,78

15,9

4,26

20,35

33,53

31,14

2,04

n/a

léčivé rostliny

14,06

12,06

19,01

11,76

3,99

17,34

15,82

20,59

n/a

čerstvé ovoce

12,8

0

8,53

3,27

2,51

0,06

20,04

11,5

n/a

živočišné produkty

4,53

10,44

10,09

11,08

5,18

8,18

10,97

6,12

n/a

olejnatá semena

9,19

5,83

1,9

7,33

4,19

3,12

3,06

12,28

n/a

bavlna

2,61

5,15

10,64

5

13,38

1,38

2,11

2,03

n/a

Ostatní

32,33

35,09

25,34

29,21

57,92

9,37

37,06

50,27

n/a

Celkem

152,49

114,88

122,36

110,08

167,61

101,80

153,78

197,71

274,69

Dovoz v mil. USD

palivo a olej

679,8

403,8

677,4

406,5

204,0

298,49

249,64

403,86

n/a

vozidla stroje a zařízení

289,2

329,9

234,7

268,4

195,9

208,18

87,25

235,24

n/a

textil a oblečení

50,1

74,2

76,4

101,9

182,7

90,64

149,33

118,46

n/a

pšenice a pšeničná mouka

76,3

129,9

68,4

122,5

124,4

145,76

110,56

151,54

n/a

výrobky z kovu

153,5

308,4

185,8

147,5

140,1

141,12

105,02

106,27

n/a

rostlinný olej

76,6

105,7

95,4

80,3

71,9

121,34

140,99

114,31

n/a

cement

23,9

156,8

105,6

117,5

83,5

79,91

66,8

46,84

n/a

jiné

1014,55

1076,43

893,0

809,6

576,3

790,63

756,39

997,32

n/a

Celkem

2364

2585.1

2336.5

2054.1

1578.8

1876.1

1666

2173.8

4218.97

Zdroj: World Bank Office Afghanistan (lze porovnat s info. v bodě 2.3)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Dne 10. 2. 2014 podepsala EU s Afghánistánem dohodou o přistoupení k Světové obchodní organizaci WTO. Dohoda je výsledkem bilaterálních jednání a snahy nápomoci Afghánistánu k plnohodnotnému členství na světových obchodních trzích. EU podporuje přistoupení Afghánistánu k WTO  za účelem ekonomické stabilizace, implementace hospodářských reforem a podpory udržitelného rozvoje.

Komisař EU pro obchod Karel De Gucht uvedl: „Jsem přesvědčen, že členství Afghánistánu v WTO napomůže stabilizaci a hospodářskému rozvoji“. Kábul potvrdil svůj závazek co nejvíce uspíšit celý proces přistoupení k WTO a podpis je toho jasným důkazem. EU doufá, že Afghánistán přivítá v rodinně WTO velice brzo a že Afghánistán bude hrát plnohodnotnou roli v multilaterálním obchodním světě. EU je hlavním obchodním partnerem Afghánistánu (viz. bod 3.2).

Dne 17. 12. 2015 konference ministrů Světové obchodní organizace schválila vstupní podmínky a účast AF v WTO. AF musí do 30. 6. 2016 provést ratifikaci svého vstupu do organizace a po uplynutí 30ti denní  lhůty se AF stane plnohodnotným členem organizace. Vláda národní jednoty se o vstupu země do WTO vyjádřila jako o hlavním motoru strukturálních reforem a způsobu, jak plnohodnotně přijmout principy tržní ekonomiky. Formální přijmutí do organizace bylo podmíněno 11 ekonomickými reformami, které mají přinést zlepšení podnikatelského prostředí. Pro AF by tato platforma mohla přinést řešení v rámci implementace dohody APTTA. AF o členství usiluje od roku 2004.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura


Hlavní dovážené komodity z Afghánistánu

Hlavní vyvážené komodity z Afghánistánu

Komodita

Podíl na trhu

Komodita

Podíl na trhu

Ropa

33%

Koberce

45%

Ostatní

29%

Sušené ovoce

31%

Strojní zařízení a výstroj

15%

Léčivé byliny

12%

Potraviny

14%

Ostatní

12%

základní kovy a podobné produkty

9%

-----

-----

Zdroj: Min. financí Afghánistánu

Stavebnictví a stavitelství v Afghánistánu je značně odlišné od evropského či amerického modelu a přináší celou řadu výzev. Suroviny a materiál jsou z velké části dováženy ze sousedního Pákistánu, což výrazně ovlivňuje finální ceny. Mimo velká města probíhá výstavba převážně z lokálních materiálů (hlína, kámen etc.). Díky urbanizačním procesům dochází především ve městech k růstu „tradičních“ západních budov. V Kábulu již v 80. letech vznikala panelová sídliště. Stavebnictví tvoří nezanedbatelnou část afghánského průmyslu. Díky rekonstrukci země vznikla v posledních deseti letech řada firem. Velká část společností mají svá sídla v Dubaji nebo v Turecku, ale jejich aktivity jsou především v Afghánistánu. Pro společnosti, které uvažují o zapojení se do afghánského stavebnictví, doporučujeme prostudovat manuál konstrukčních metod pro stavebnictví vypracovanou USAID (odkaz zde: http://pdf.usaid.gov/pdf_docs/PNADK928.pdf).

Zemědělství generuje jednu třetinu HDP a v tomto sektoru je zaměstnáno okolo 80% populace. Velkou měrou je zemědělství ovlivňováno přírodními vlivy, především záplavami a suchem. Pšenice tvoří okolo 60% produkce afghánského zemědělství, kdy z jedné třetiny se jedná o krmnou pšenici. Afghánská ekonomika byla vždy výrazně zemědělská, a to navzdory skutečnosti, že pouze 12% z celkového množství půdy je orné a asi 6% je v současné době zemědělsky využíváno. Zemědělská výroba je závislá na těžko předvídatelném zimním sněhu a objemu jarních dešťů. Signifikantní je dále produkce a vývoz ovoce a ořechů (granátová jablka, meruňky, hrozny, melouny a moruše). Několik provincií na severu země (Badghis a Samangan) jsou známé díky pěstování pistácií, ale této oblasti v současnosti chybí řádný marketing a zpracovatelské závody. Dále se pěstují brambory (Bamjan), bavlna, mandle, šafrán aj.

Služby tvořily v roce 2014 55%HDP. Pozitivní vývoj v rámci služeb zaznamenaly telekomunikace, které tvoří skoro 9% ze služeb. V posledních letech se telekomunikacím daří a jejich růst se pohybuje okolo 60% v posledním období. Vláda se rozhodla udělovat licence na 3G, což by dle očekávání mohlo přinést zdvojnásobení uživatelů.

Doprava rovněž zažívá období růstu a tvoří okolo 31% ze služeb. To je pochopitelně spojené se stahováním spojeneckých vojsk z Afghánistánu, kdy logistické společnosti mají velké množství zakázek. Vzhledem k dlouho trvajícím nepokojům a bojům je silniční síť silně poškozena. Ve spolupráci s  partnery (USA, Světová banka, ADB, EU, Japonsko, Írán, Indie tec.) hodlá afghánská vláda za pomoci rozvojových projektů a programů silniční síť opravit. Dle oficiálních statistik Ministerstva dopravy a civilního letectví Islámské republiky Afghánistán je v Afghánistánu funkčních 3 363 km národních dálnic, 4 884 km regionálních dálnic, 9 656 km provinčních cest a 17 000 km venkovských cest. Dne 23. 5. 2016 navštívil prezident Ghani Teherán, kde se připojil k iránskému prezidentovi Rouhánímu a indickému předsedovi vlády Modimu. Společně podepsali takzvanou Chabaharskou dohodu oficiálně nazvanou Chabahar Agreement on Establishment of International Transport and Transit Corridor. Finální podoba dohody byla dokončena již v půlce dubna v gesci MZV IN po uskutečnění dvou technických setkání v rámci trilaterálních schůzek IN, AF a IR v Dillí (2015) a Teheránu (2016). Do konce roku by měl AF získat přístup k námořní dopravě v podobě využívání přístavu Chabahar  a následnému napojení tzv. Garland Highway pomocí existující silniční sítě IR vybudované IN v roce 2009.

Železniční doprava je v Afghánistánu minimální, ale v roce 2012 se objevily plány na rozšíření železniční sítě a propojení Afghánistánu s Turkmenistánem a Tádžikistánem. V roce 2013 byly v provozu dvě tratě. Jedna vedoucí z uzbekistánského Termezu do afghánského Hairatanu a z turkmenistánského Kushaku do afghánského Tourghundi. Kromě posilování železničního koridoru na severu země tj. plánované propojení Íránu – Afghánistánu - Tádžikistánu – Číny, uvažuje Afghánistán v následujících 10 letech vybudovat železniční spojení: Kabul – Jalalabad – Torkham – Peshawar (Pákistán); dále Kandahár - Spin  Boldak – Queta (Pákistán).

Letecká doprava je v Afghánistánu díky vojenským základnám relativně rozvinutá. Uvažuje se, že z některých základen, kde jsou vybudovány přistávací plochy, budou zřízena po jejich zavření civilní letiště.

Energetika je jedním z klíčových témat posledních let v Afghánistánu. Z celkové populace cca 34 miliónů obyvatel má jen 20% přístup k elektrické energii, což je nejméně na celém světě. Spotřeba energie v porovnání na jednoho obyvatele měl Afghánistán v roce 2009 25kWh/rok, oproti tomu Indie 520kWh/rok a Německo 6200kWh/rok). Afghánistán není soběstačný ve výrobě elektrické energie. Více než 2/5 dováží z okolních zemí, především z Uzbekistánu. V budoucnu se má dovoz energie realizovat i z Turkmenistánu.V prosinci 2015 došlo v  turkmenském městě Mary k položení základního kamene více než dva tisíce kilometrů dlouhého plynovodu TAPI protínajícího Turkmenistán, Afghánistán, Pákistán a Indii. V souladu s dohodou platnou po dobu 30ti let mezi státními podniky jednotlivých zemí (Turkemengaz, Afghan Gas Corporation, GAIL India a ISGS Pakistan) bude Turkmenistán ročně exportovat 33miliard kubických metrů plynu s tím, že AF by měl obdržet 14 milionů kubických metrů. Práce na tomto ambiciózním díle by měly skončit v roce 2019 s pravděpodobným konečným účtem 12 miliard USD.Lídr konsorcia  TAPI-Pipeline Company Limited Group of Companies (TPCL) korporace Turkmengaz je i nadále hlavním zhotovitelem celé stavby.Dne 12. 5. 2016 došlo v tádžickém Dušanbe k položení základního kamene Central Asia South Asia Trasmission and Trade project (CASA 1000). Základním kámen byl demonstrativně položen společně tádžickým prezidentem Emmolai Rahmonem, výkonným předsedou vlády AF Abdullahem Abdullahem, kyrgyzským předsedou vlády Sooronbayem Jeenbekovem a předsedou vlády PK Nawazem Sharifem. Dle vyjádření na navazujících tiskové konferenci se jedná o mezník regionální spolupráce mezi AF, PK, TJ, KG.Cílem projektu je přeprava 1 300 MW elektrické energie z KG do TJ, AF a PK. V prvotní fázi se bude jednat o 1 000 MW, jenž bude rozděleno mezi AF a PK poměrem 300 a 700 MW, které budou přepraveny pomocí 1 222 Km dlouhé přenosové sítě. Smyslem této infrastruktury je vytvoření trhu s elektřinou ve středním a jihoasijském regionu, který následně povede k regionální spolupráci a integraci.Akronym TUTAP poukazující na Turkmenistán, Uzbekistán, Tádžikistán, Afghánistán a Pákistán je dalším projektem transferu elektrické energie z bývalých sovětských republik do AF a PK. Tak jako CASA 1000 je i TUTAP součástí takzvaného CASAREM (Central Asia South Asia Regional Electricity Markets framework). Sponzorem TUTAP je Asijská rozvojová banka, která je připravena do projektu investovat přes miliardu USD. Dle vyjádření Vlády národní jednoty by toto 500 MW (s celkovou kapacitou 1000MW) elektrické vedení mělo být dokončeno do konce roku 2018. Začátky TUTAP sahají do roku 2009, kdy byla podepsána první fáze AF-UZ (220 MW) a druhá pak v roce 2011 mezi AF-TJ s tím, že třetí fáze stále nebyla schválena. Samotná implementace projektu se ale stále více stává politickou, nežli pouze finančně technickou otázkou.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Status

#

Jméno

Rok založení

V kompetenci

Provincie

Ve výstavbě

1

Phase II-Bagharami IP

2004

AISA

Kabul

2

Shermahi IP

2008

MOCI

Kunduz

3

Phase IV-Harat IP

2013

MOCI-AISA

Harat

4

Khost IP

 

MOCI

Khost

5

Logar IP

2013

AISA

Logar

6

Senjid Darah IP

2013

MOCI-AISA

Parwan

7

Aqchah IP

2013

MOCI

Jawzjan

8

Piraka IP

2013

AISA

Ghazni

9

Andkhoy IP

2006

MOCI

Faryab

10

Shekhmesry Carpet   processing IP

2006

MOCI

Nangarhar

Plně nebo částečně v provozu

1

BABP

2007

AISA

Helmand

2

Phase I-Baghrami IP

2006

AISA

Kabul

3

Phase I-III Harat IP

2003

MOCI

Harat

5

Gorimar IP

2003

MOCI-AISA

Balkh

6

Hesarshahi IP

2007

AISA

Nangarhar

7

Sheikhmesry IP

2000

MOCI

Nangarhar

8

Shorandam IP

1990

MOCI

Kandahar

9

Shadyan IP

1980

MOCI

Balkh

10

Pulecharkhi IP

1974

neuvedeno

Kabul

Průmyslové parky ve fázi studie proveditelnosti

1

Kamari IP

2004

AISA

Kabul

2

Bolan IP

2000

MOCI

Helmand

3

Dehsabz IP

2006

DCDA

Kabul

4

Laghman IP

2008

AISA

Laghman

5

Wardak IP

2013

AISA

Maidan Wardak

6

Mirbachahkot IP

2013

MOPH

Kabul

7

Jangalbagh IP

1960

Radnice města Charikar

Parwan

8

Takhar IP

2013

AISA

Takhar

9

Jawzjan IP

2013

MOCI

Jawzjan

10

Roza-Ghazni IP

2013

MOCI

Ghazni

11

Gusfanddarah IP

2013

AISA

Kabul

12

Dawlatabad IP

2013

MOCI

Faryab

13

Harat Carpet   processing IP

2006

MOUD

Harat

14

Khoja Dako IP

2012

MOCI

Faryab

15

Kapisa IP

2013

AISA

Kapisa

16

Nimroz IP

2014

AISA

Nimroz

17

Diakondy IP

2014

MOCI

Diakondy

18

Paktia IP

2010

MOCI

Paktia

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2010

2011

2012

2013

2014

2015

FDI-Údaje Světové Banky

75 649 209

57,620,844

61,525,860

39,663,686

48,756,005

n/a-

FDI- Údaje UNCTAD

-

83

94

64

54

n/a-

Údaje v mil. USD

Přímé zahraniční investice v Afghánistánu

Statistické údaje ohledně přímých zahraničních investic v Afghánistánu jsou téměř nedohledatelné anebo velice nespolehlivé. Dle OSN je většina veřejných investic v Afghánistánu financována mezinárodní rozvojovou pomocí. I přesto dle dostupných statistik stouply přímé zahraniční investice v roce 2013 o 25% díky snaze vlády alokovat více pozemků na výstavbu průmyslových parků, organizací mezinárodních veletrhů a mezinárodních konferencí.V roce 2015 také došlo k oslabení afghánské měny AFA („afgháni“) k americkému dolaru o 7%. Oslabení je způsobeno především ponížením devizových výměn vzhledem ke klesající rozvojové spolupráci, poklesem přímých zahraničních investic a s tím spojeným odlivem kapitálu a vzrůstající tendencí domácností vést své spoření v USD.

Mezi nejperspektivnější odvětví pro investice v Afghánistánu patří:

  • výstavba energetické infrastruktury (např. vodní elektrárny);
  • výstavba dopravní infrastruktury,
  • dodávky strojírenských strojů,
  • výroba železa a oceli;
  • výroba cementu;
  • hornictví a důlní průmysl,
  • dodávky služeb a zboží,
  • zemědělství a potravinářství,
  • dodávání IT a ICT technologií

I přes velice komplikované investiční prostředí bylo v posledních letech podepsáno několik velkých projektů a to především v energetickém sektoru, který se vykazuje největší popularitou mezi zahraničními investory. Čínská společnost CNPC (China National Petroleum Corporation) investovala do petrochemického průmyslu (70 % výdělku je určeno čínské vládě). Indie investovala prostředky do těžebního sektoru prostřednictvím Steel Authority of India. Předpokládá se, že těžební sektor bude tvořit 42 až 45 % HDP do roku 2024  s tím, že příjmy z tohoto sektoru se budou pohybovat kolem 1.5 miliardy USD do roku 2017 a 4 miliardy USD do roku 2024.

Dle pracovní skupiny “Task Force for Business and Stability Operations” zabývající se rozvojem afghánské ekonomiky, disponuje tato země mědí, zlatem, stříbrem, hliníkem, železnou rudou a dalšími vzácnými kovy v hodnotě přes 900 miliard USD. Efektivní využití tohoto potenciálu by znamenalo bezprecedentní ekonomický růst s vyváženými výdaji a příjmy. Těžba zlata a mědi v dole Zarkashan (provincie Ghazni) nebo doly na měď a kobalt v provincii Logár by mohly být zprovozněny do dvou let. Kromě bezpečnostní situace jsou zde patrné rozpory mezi těžebními společnostmi a afghánskou vládou ohledně výstavby související infrastruktury. V provincii Bamiyan, kde realizovala těžbu Indická společnost, vedly tyto neshody k zpoždění projektu v hodnotě 11 miliard USD. Již ve svém inauguračním projevu Ghání upozorňoval na potřebu kvalitnější spolupráce mezi soukromým a statním sektorem.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Rizika investování v Afghánistánu jsou stále významná, především s ohledem na bezpečnostně a politicky nestabilní situaci. Na druhé straně je určitou výhodou nízký stupeň rozvoje ekonomiky. Vysoké riziko představuje vysoká míra korupce, která ovlivňuje rozhodování státních orgánů na všech úrovních. Předpokladem je, že se afghánská vláda bude nadále snažit o zlepšení stavu v problematických oblastech, ale dle zkušeností lze konstatovat, že to bude velmi zdlouhavý a bolestný proces.

Dle afghánského práva mají všechny zahraniční firmy stejná práva v rámci investičních pobídek jako afghánské firmy. Na druhou stranu, politická nestabilita, téměř neexistující regulační mechanismy na trhu realit, problematická vlastnická práva, substantivní nedostatek kvalitní pracovní síly, nerozvinutý finanční trh a nedostatečná infrastruktura jsou výrazně limitující faktory pro potencionální investice v Afghánistánu. Míra korupce patří k největším na světě a v roce 2016 se Afghánistán umístil na 177 z 189 (v roce 2015-175) místě v indexu doing business, který poukazuje na přívětivost podnikatelského prostředí. V roce 2013 afghánská vláda organizovala setkaní „Invest in Afghanistan“ za účelem přilákaní nových investorů do Afghánistánu s tím, že se tohoto setkaní účastnilo téměř 40 zemí světa.

Nedostatek kvalitní pracovní síly je stále přetrvávajícím problémem Afghánistánu. Dle německé humanitární organizace GIZ je ve 250 odborných školních zařízeních jen 90 tisíc studentů. Toto číslo je obzvlášť alarmující vzhledem k věkovému rozložení v zemi, kde žije okolo 20 milionů obyvatel ve věku do 25 let. Sektor vzdělávání je dlouhodobě zanedbáván a tudíž další nedílnou překážkou v ekonomickém rozvoji.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: