Afghánistán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Kábulu (Afghánistán)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Díky politické a bezpečnostní nejistotě v současné době spojené s procesem přechodu, postupným snižováním stavů koaličních vojsk NATO a novým prezidentem, který čelí silné opozici uvnitř vlády národní jednoty, se očekává dočasný útlum aktivit a růstu v soukromé sféře. Očekává se, že důlní průmysl, stavebnictví a investice do rozvoje infrastruktury budou hlavními udržujícími faktory ekonomického růstu v následujících letech. V oblasti zemědělství se očekávají v závislosti na výši sklizně podobné výsledky jako doposud.

Země je postižena energetickou krizí s velkým deficitem výroby elektrické energie, který tak omezuje průmyslovou výrobu. Domácnosti zůstávají velice často několik hodin denně bez elektrického proudu. Dalším faktorem, jenž dlouhodobě brání rychlejšími rozvoji afghánského hospodářství, je téměř neexistující dopravní síť. Síť železnic a dálnic je na minimální úrovni a znemožňuje tak větší zapojení Afghánistánu do systému regionální dopravy a přepravy a také transport materiálů a zboží uvnitř země.

S ohledem na historickou stopu Československa je investiční klima pro české investory pozitivní. Afghánská vláda určila prioritní sektory, kde chce zahraniční investory podporovat. Jedná se o především o sektory:

  • zemědělství a jeho přidružené oblasti;
  • stavebnictví (s důrazem na stavební materiál);
  • telekomunikace;
  • doprava a logistika;
  • důlní průmysl, energetika a vodohospodářství;
  • rukodělná činnost.

V případě prvotních investic je zásadní kontaktovat afghánskou investiční agenturu společně s hospodářskou komorou, jež jsou nejspolehlivějšími zprostředkovateli na místní zástupce, prodejní a distribuční kanály. Bližší informace o investicích naleznete na webových stránkách AISA (Afghanistan Investment Support Agency) a stránkach ACCI (Afghanistan Chamber of Commerce and Industries)

Zákon v pdf o investicích v Afghánistánu.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Za účelem podnikání v Afghánistánu je nejprve nutné obdržet podnikatelskou licenci, tzv. business licence. Tento dokument vydává afghánská investiční agentura – AISA, která zároveň minimálně jednou ročně musí licenci obnovit, aby bylo možné v podnikání pokračovat. Každoročně obnovena licence je v ceně 50% původní ceny licence. Některá podnikatelská odvětví potřebují k základní licenci také povolení od příslušného ministerstva. Cena licence je nadále odvozená od velikosti podnikatelského záměru v určitém sektoru. Nezbytné dokumenty se vždy stahují na podnikatelský záměr a určitý sektor a jsou publikovány na internetových stránkách investiční agentury AISA.Dle prezidentského dekretu z listopadu 2015 je nutné, aby veškeré firmy pracující pro NATO byly registrovány agenturou AISA.

Podnikatelský záměr

Sektor

Minimální Investice ($)

Prvotní licence

Obnovení licence

stavba a budovaní silniční sítě

Stavba

Mála Investice

100 000

700

350

Střední Investice

1 000 000

700

350

Velká Investice

10 000 000

1000

500

průmysl+

Výroba

Mála Investice

10 000

50

50

Střední Investice

50 000

350

175

Velká Investice

1 000 000

350

175

výroba vybavení, spotřební zboží, tkaniny, výroba oceli

Výroba

Mála Investice

100 000

50

50

Střední Investice

1 000 000

350

175

Velká Investice

10 000 000

350

175

výroba a zpracovaní zemědělských a živočišných produktů, včelí farmy

Zemědělství

Mála Investice

100 000

50

50

Střední Investice

1 000 000

350

175

Velká Investice

10 000 000

350

175

těžba nerostných surovin, skladovaní a zpracovaní ropy

-

Mála Investice

1 000 000

350

175

Velká Investice

10 000 000

350

175

pozemní a letecká doprava, nákladní doprava, služby-nájem, pronájem

Služby

Mála Investice

100 000

700

350

Střední Investice

1 000 000

1000

500

Velká Investice

10 000 000

1000

500

logistika, technologie, technika, úklid a hotelové služby, distribuce paliv

Služby

Mála Investice

50 000

700

350

Střední Investice

1 000 000

1000

500

Velká Investice

10 000 000

1000

500

telekomunikace a letectví

Služby

Velká Investice

10 000 000

2000

1000

vzdělávaní, zábava, zdravotnictví, vysílání, reklamní služby

Služby

Mála Investice

5 000

100

50

Střední Investice

100 000

300

150

Velká Investice

1 000 000

500

250

bezpečnostní služby a risk management

-

Střední Investice

1 000 000

5000

5000

Velká Investice

1 000 000

5000

5000

konzultace, lidské zdroje, finanční, právní a pojišťovací služby

Služby

Mála Investice

10 000

1000

500

Střední Investice

50 000

2000

1000

Velká Investice

1 000 000

2000

1000

Zdroj: Afghanistan Investment Support Agency

Celní systém je z valné většiny založen na celním zákonu z 29. září 2004 (Customs Law). Tento zákon zajišťuje příjmy z celního systému Afghánistánu. Tento zákon dále definuje rozsah pravomocí Ministerstva financí jako instituce, jenž je zodpovědná za legislativní aspekty celního systému, metodiku, platnost, implementaci a platnost všech příslušných celních předpisů. Afghánistán momentálně prochází zdlouhavým reformním procesem vývozního systému. Afghánská vláda společně s exportní agenturou Afghánistánu a největšími vývozci zavadí program tzv. One Stop Shop (OSS), který by zastřešoval veškeré vývozní aktivity. Od OSS se očekává následující:

  • Zrychlení získávaní exportní dokumentace
  • Snížení míry korupce v rámci vývozní dokumentace
  • Navýšení vývozu Afghánistánu
  • Navýšení zaměstnanosti a příjmů rodinám
  • Podpoření celkové ekonomického růstu
  • Snížení nákladů na přepravu a časovou úsporu

Domácí trh je také chráněn procesem celní hodnoty, při němž je přiřazena hodnota výrobku nebo služby za účelem určení základní celní hodnoty dováženého nebo vyváženého zboží. Toto je také základním předpokladem pro sestavování statistik obchodu, sledovaní množstevních omezení, uplatňovaní celních preferenci a výběru příjmů do státního rozpočtu. Detailní informace o celém procesu lze nalézt na internetových stránkách CRD (Customs and Revenue department).

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Registrace Afghánského podniku/společná majetková účast (potřebná dokumentace):

  • Výpis z rejstříku trestů právnických (Criminal Recod) osob nebo obdobný dokument potvrzený zastupitelským úřadem v Kábulu; Výpis z rejstříku trestů je také požadován od jednatele podniku/společnosti.
  • Potvrzení o prověření odboru mezinárodních vztahů Ministerstva zahraničí Afghánistánu.
  • Doložený výpis z bankovního účtu.

Samotný proces registrace může trvat tři až pět dní s následujícími náležitostmi a peněžními závazky:

  • Podpis ředitele podnikového licenčního oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu (Director of the Business Licensing Department of the MOCI);
  • Cena je 1400 USD (1000 USD registrace a 400 USD cena licence);
  • Dodatečné poplatky: 1000 Afs poplatek za právo užívat licenci, 250 Afs fotokopie licence, 200 Afs. statut licence, 100 Afs. formulář na výměr licence, 100 Afs. identifikační formulář, 200 Afs. poplatek za razítko;
  • Licence musí být každý rok obnovována;
  • Obnovovací proces je stejný jako původní proces registrace;
  • Pří obnovení licence je třeba předložit daňové přiznání z Kabul Mustofiat (obdoba daňového úřadu) a zaplatit 400 USD za obnovení licence plus 1850 Afs. jako dodatečné náklady;

Registrace zahraničního podniku v Afghánistánu

Proces je téměř stejný s následujícími rozdíly:

  • Zahraniční podnik musí mít oficiální dopis z Mezinárodně ekonomického odboru Ministerstva zahraničních věcí Afghánistánu a z ředitelství podnikového licenčního oddělení Ministerstva průmyslu a obchodu Afganistánu - potvrzující čistý rejstřík trestů právnických osob.
  • Ambasáda země, z které investor pochází, musí také potvrdit pravost dokumentů;
  • Roli ambasády muže nahradit stanovisko Ministerstva zahraničí, které pošle potřebné dokumenty oficiální cestou afghánskému Ministerstvu zahraničí; (Zároveň musí veškeré firmy pracující pro NATO obdržet registraci agentury AISA).

AISA - Afghanistan Investment Support Agency

AISA je součástí statní správy Afghánistánu a výhradním subjektem, který poskytuje licence společnostem a podnikům, které chtějí investovat v Afghánistánu. AISA je také proaktivní institucí, jejímž hlavním úkolem je podpora a získávaní investic v Afghánistánu.

  • České podnikatelské subjekty, které chtějí investovat v Afghánistánu, musí být schváleny AISA.
  • V případě, že české podnikatelské subjekty provozují své aktivity v Afghánistánu prostřednictvím svého afghánského partnera, tak není třeba licenci AISA udělovat. Afghánský partner je v tomto případě zodpovědný za licenční a daňové povinnosti.
  • České podnikatelské subjekty by měly oficiálně požádat o spolupráci MZV ČR a zastupitelský úřad v rámci předávaní informací a dokumentů AISA.
  • Jakmile dojde k registraci prostřednictvím AISA, mohou se české podnikatelské subjekty účastnit veškerých výběrových řízení.
  • Pokud má afghánský partner českého podnikatelského subjektu (v rámci podniku se společnou majetkovou účastí) sídlo v Afghánistánu, tak lze, aby český subjekt využil jeho sídlo jako svoji adresu v rámci svých aktivit v Afghánistánu.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Jako u většiny středoasijských zemí bez osobní přítomnosti a osobních kontaktů se v Afghánistánu mnoho nezrealizuje. Reklamní a propagační činnost užívá standardní formy, jako jsou inzeráty v novinách, na billboardech, televizi či rádiu. S ohledem na to, že většina domácností má ve svých domovech rádio, jeví se tento způsob propagace jako velice efektivní. Internetový marketing není téměř žádný.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Afghánistán je členem WIPO (World Intellectual Property Organization) od roku 2005. Obecně lze ale Afghánistán zařadit k zemím, kde dochází k zásadnímu porušování práv duševního vlastnictví. V zemi se produkuje a obchoduje s velkým množstvím pirátských kopií filmů, hudby, softwaru, bot, kopií značkového oblečení, outdoorového oblečení apod.

Situace v oblasti dodržování a ochrany práv duševního vlastnictví a jejich povědomí je téměř nulová.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zadávány formou tendrů a výběrových řízení. Pokud se ZÚ dozví o tendru včas, informuje relevantní instituce v ČR současně se zadáním do systému SINPRO. Vhodné je, aby měl účastník tendru v místě svého zástupce či prostředníka.

Na základě vládních priorit, průzkumu a analýz ohledně potřeby vyhlášení výběrového řízení probíhá následující proces:

Nejdříve jsou zapojeny rady všech relevantních ministerstev (Generální ředitelství zadávaní veřejných zakázek, Generální ředitelství financí a Generální ředitelství statní správy), které poskytují své pohledy na určité výběrové řízení v rámci relevance a uskutečnitelnosti. Následně tyto rady prezentují souhrnnou správu příslušnému ministerstvu, které má tendr na starosti. Kancelář tohoto ministerstva poskytne detaily a upravené zadání výběrového řízení dvěma úřadům: Úřadu pro věci veřejné a generálnímu tajemníkovi Rady ministrů, kteří následně předloží dokumentaci prezidentovi Afghánistánu. V tu samou dobu se již projektem zabývá Rada ministrů, která celý proces schvaluje. Po obdržení souhlasného stanoviska Rady ministrů, Úřadu pro věci veřejné a generálního tajemníka Rady ministrů předají veškeré dokumenty Hospodářské radě. Hospodářskou radu vede druhý vicepresident, jehož úřad následně analyzuje ekonomické a technické aspekty výběrového řízení. Hospodářská komise se skládá z těchto subjektů:

Ministr financí, zástupce ministra financí, generální ředitel správy rozpočtu, generální ředitel Afghánské komory obchodu a průmyslu, generální ředitel Kanceláře pro podporu investic, ministr veřejných prací. Ministr ekonomiky, ekonomický poradce Kanceláře prezidenta, ministr rehabilitace a rozvoje venkova, generální ředitel administrativních záležitostí a sekretariát Rady ministrů, ministr informatiky, ministr městského rozvoje, generální ředitel Centrální Banky Afghánistánu, generální ředitel ekonomické spolupráce Ministerstva zahraničí, Magistrát města Kábul a ministr energetiky a vody.

Výše uvedené subjekty Hospodářské komise přezkoumávají veškeré podrobnosti týkající se projektu. Po schválení výběrového řízení je následně informováno příslušné ministerstvo, které vyzve zájemce k podání nabídek. Obvyklé tato výzva trvá jeden měsíc s tím, že vyhlášení vítěze zabere dva až tři měsíce. Vítězný subjekt poté doloží dostatečné finanční prostředky, podepíše smlouvu a započne práce.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

ZÚ Kábul doporučuje si zajistit právní ošetření smluv tak, aby se v případě sporu kauza dostala k soudu mimo Afghánistán. Afghánská obchodní komora a Afghánská investiční agentura v některých případech slouží jako mediátor mezi stranami konfliktu. Soudní pře trvají v Afghánistánu dlouhou dobu a jsou poznamenány kulturními rozdíly a značnou korupcí.

Rizika investování v Afghánistánu jsou stále významná, především s ohledem na bezpečnostně politicky nestabilní situaci. Na druhé straně je určitou výhodou nízký stupeň rozvoje ekonomiky. Vysoké riziko představuje vysoká míra korupce, která ovlivňuje rozhodování státních orgánů na všech úrovních. Předpokladem je, že se afghánská vláda bude nadále snažit o zlepšení stavu v problematických oblastech, ale dle zkušeností lze konstatovat, že to bude velmi zdlouhavý a bolestný proces

Afghánský trh lze rozdělit na ekonomické centrum – hl. město Kábul a ostatní provincie. Působení na něm je podmíněno znalostí místních specifika a velice často provázanost rodinných, rodových vazeb. V žebříčku Světové banky v obtížnosti podnikání se Afghánistán umístil na 167. příčce. Velice náročný se jeví doručení zboží přes hranice (183. příčka), dodržení podmínek kontraktu (162. příčka), registrace nemovitostí (170. příčka), ochrana investic (183. příčka). Naopak Afghánistán je na 25. místě v oblasti získání licence k podnikání a na 53. místě v jednoduchosti placení daní. Obecně lze říci, že rozvoj podnikaní od roku 2006 je na mírném vzestupu, kdy se usnadňují procedury a byrokratické obstrukce pro obchodníky.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úřední jazyk: paštu (35 % obyvatel), darí (dialekt perštiny - 50 % obyvatel, užívaný jako dorozumívací jazyk); ostatní hlavní jazyky: turkické (uzbečtina, turkmenština 11%), dále kolem 30 jiných jazyků (např. balúčí, pašháí) 4%.

Afghánský kalendář, státní svátky: V Afghánistánu se používá solární kalendář, v němž nový rok začíná 21. března křesťanského kalendáře. Níže je uveden seznam názvů afghánských solárních měsíců v darí s odpovídajícím časovým rozmezím dle evropského kalendáře:

1. Hamal

21. 3. - 20. 4.

7. Mizan

23. 9. - 22. 10.

2. Sawr

21. 4. - 21. 5.

8. Aqrab

23. 10. - 21. 11.

3. Jawza

22. 5. - 21. 6.

9. Qaws

22. 11. - 21. 12.

4. Saratan

22. 6. - 22. 7.

10. Jadi

22. 12. - 20. 1.

5. Asad

23. 7. - 22. 8.

11. Dalvæ

21. 1. - 19. 2.

6. Sonbola

23. 8. - 22. 9.

12. Hut

20. 2. - 20. 3.

Pro celé území Afghánistánu platí časové pásmo GMT + 4:30. Časový posun oproti ČR je +3,5 hodiny pro zimní čas a +2,5 pro letní čas.

Dnem pracovního klidu je pátek. Ve čtvrtek státní instituce a orgány buď nepracují, nebo mají čtvrtek jako „krátký“ den s pracovní dobou do 12 hodin.

Afghánské státní svátky: Muslimský kalendář po celém světě začíná v roce 622. V roce 2016 začal 21. 3. v Afghánistánu letopočet 1395.

Afghánský kalendář zahrnuje celou řadu dnů pracovního volna, které připadají na výročí významných událostí spjatých se vznikem islámského náboženství či Afghánské islámské republiky a dále osobní výročí významných postav šíitského islámu. Je třeba upozornit, že některé svátky se řídí islámským lunárním kalendářem a v jiných letech proto připadají na odlišné dny evropského kalendáře. U náboženských svátků začíná vždy jejich oslava po západu slunce předchozího dne (tedy např. 23.1.).

Přehled hlavních afghánských svátků v roce 2016:

  • 14. 2. Den osvobození (výročí odchodu vojsk SSSR ze země)
  • 21. 3. Nový rok (tzv. „Nowrooz“)
  • 28. 4. Výročí svržení vlády prezidenta Najibullaha (tzv. „Mujahedeen Victory Day“)
  • 1. 5. Svátek práce
  • 7. 7. Eid al-Fitr (konec Ramadánu)
  • 18. 8. Den nezávislosti
  • 8. 9. Výročí úmrtí Ahmad Shah Massouda (tzv. „Martyrs´ Day“)
  • 13.9.  Eid al- Adha (svátek obětování) – pohyblivý svátek
  • 14. 10. Day of Arafa (Den pokání, den kdy Mohammad přednesl své kázání na rozloučenou před posledním rokem svého života na pláni u hory Arafa) – pohyblivý svátek
  • 23. 10. Ashura (den smrti imáma Husaina)
  • 12.12. Den oslav narození proroka Mohammada-pohyblivý svátek

Kulturní zvyklosti: I přes porážku Tálibánu je na mnoha místech Afghánistánu dodržována přísná tradiční forma islámského práva. ZÚ zásadně varuje před dovozem alkoholu, kosmetiky obsahující alkohol, drog, publikací (i novin a časopisů) zobrazujících neislámské náboženské a lidské tělesné motivy, hudebních nahrávek a videokazet.

Oblečení: Afghánci jsou citliví na dodržování tradičního oblékání, hlavně u žen na veřejnosti. Pro ženy je nutné volné svrchní oblečení, které zakrývá šíji, boky a ruce po zápěstí a šátek, což platí bez výjimky pro všechny ženy i pro cizí státní příslušnice. Není striktně vyžadováno nošení tradiční burky ani čádoru (druh černého delšího pláště zahalujícího tělo). Nejsou dovoleny krátké sukně, délka sukní musí být pod kotníky. Muži musí mít zahalenou horní část těla a není jim dovoleno chodit v krátkých kalhotách, rovněž krátký rukáv není doporučován.

Jednání: Afghánci kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán často značně nadsazenými zdvořilostními frázemi obsahujícími chválu a uznání partnerovi. Nesouhlas či nelibost bývají naopak vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením. Veřejné projevy emocí – rozčilení nebo zvýšení hlasu – jsou Afghánci hodnoceny jako nedostatek důstojnosti a sebeovládání.

Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné.

Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Afghánce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. V průběhu jednání je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Afghánci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí, často i kvůli nižší míře gramotnosti.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Afghánské vízum má platnost do 3 měsíců. Cestování po zemi je omezeno aktuálními místy vojenských operací nebo případných nepokojů. Cestování do a po Afghánistánu ZÚ rozhodně nedoporučuje. Víza vydávají afghánské ZÚ v Praze i Islámábádu.

Kontaktní údaje ZÚ Afghánistánu v Praze: Komornická 1852/25, 160 00 Praha 6 – Dejvice, tel: 233 544 228, fax: 233 542 009, email: afg.prague@centrum.cz.

Specifické podmínky cestování do teritoria: Životní podmínky v afghánských městech i na venkově nelze považovat za standardní a přijatelné pro dlouhodobý pobyt. Zejména vysoké znečištění ovzduší výfukovými zplodinami a v zimě pálením odpadu) a neexistence fungující kanalizační a vodovodní sítě může způsobit vážné komplikace osobám náchylným k astmatu nebo k respiračním chorobám obecně (časté jsou plicní chlamydie). Hygienické podmínky je nutné považovat za značně ztížené. Voda běžně není pitná, maximálně užitková.

I když není při cestách do Afghánistánu povinné očkování, podle místa pobytu je lépe se podrobněji informovat na pravděpodobnost výskytu nemocí doporučené je očkování proti hepatitidě A a B, popřípadě břišnímu tyfu aj.

Obecná pravidla pro pobyt v Afghánistánu: Peníze, doklady a letenky je nutno nosit neustále při sobě. Vhodné je však mít vždy u sebe kopii dokladu (identifikační stránky a stránky s vízem). Je nutné počítat s nevyhnutelným rizikem krádeže peněz nebo cestovních dokladů. Doporučuje se proto maximální obezřetnost a v případě problémů či nejasností kontaktovat české velvyslanectví v Kábulu. Nedoporučuje se individuální pohyb v noci.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince: Žádný region v Afghánistánu nelze považovat za bezpečný a hrozby útoků se trvale objevuje po celé zemi (zejména problematické jsou v současné době oblasti na severu a jihu země, po celé hranici s Pákistánem). Bezpečnostní situace je nestabilní a nepředvídatelná. Schopnost afghánských bezpečnostních složek zajistit bezpečnost zahraničních návštěvníků je zatím omezená. Cestování po všech oblastech Afghánistánu je nebezpečné kvůli probíhajícím vojenským bojovým operacím, ozbrojeným střetů mezi různými politickými a kmenovými skupinami. Riziko únosů cizinců nebo jejich zajetí s pozdější žádostí o výkupné je značně vysoké.

Přístup do mešit: V poutních místech jako je Mazar-e Sharif je povolen vstup do většiny mešit. Většinou je nutné odevzdat zavazadla do úschovny, ženy musejí mít na sobě dlouhý svrchní oděv zakrývající veškeré tělesné křivky a šátek, může být vyžadován čádor (druh černého delšího pláště zahalujícího tělo) nebo burka (oděv zahalující celé tělo včetně obličeje, pouze ponechána vyplétaná mřížka pro oči). V mešitách jsou oddělené části pro muže a ženy, vstup je pouze bez obuvi a není obvykle dovoleno fotografovat.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané pracující v Afghánistánu pracují převážně pro mezinárodní organizace (OSN, Červený kříž atp.). Ti občané, kteří pracují pro afghánské společnosti nebo zahraniční společnosti pracují na základě kontraktu. ZÚ Kábul s ohledem na bezpečnostní situaci v zemi upozorňuje, aby občané ČR pečlivě zvážili své pracovní záměry na území Afghánistánu.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče v Afghánistánu existuje v minimální míře a kvalita je velmi proměnlivá. Proto většina cizinců vyhledává pomoc zahraničních lékařů, lékařů pracujících pro ZÚ, mezinárodní nebo nevládní organizace. ZÚ není zatím znám případ, kdy by česká zdravotní pojišťovna proplatila lékařský úkon v Afghánistánu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: