Afghánistán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

20. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Kábulu (Afghánistán)
Obsah neuveden

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Díky politické a bezpečnostní nejistotě se očekává dočasný útlum aktivit a růstu v soukromé sféře. Očekává se, že důlní průmysl, stavebnictví a investice do rozvoje infrastruktury budou hlavními udržujícími faktory ekonomického růstu v následujících letech. V oblasti zemědělství se očekávají v závislosti na výši sklizně podobné výsledky jako doposud.

Země je postižena energetickou krizí s velkým deficitem výroby elektrické energie, který tak omezuje průmyslovou výrobu. Domácnosti zůstávají velice často několik hodin denně bez elektrického proudu. Dalším faktorem, jenž dlouhodobě brání rychlejšími rozvoji afghánského hospodářství, je téměř neexistující dopravní síť. Síť železnic a dálnic je značně nerozvinut a znemožňuje tak větší zapojení Afghánistánu do systému regionální dopravy a přepravy a také transport materiálů a zboží uvnitř země.

S ohledem na historickou stopu Československa je investiční klima pro české investory pozitivní. Afghánská vláda určila prioritní sektory, ve kterých chce zahraniční investory podporovat. Jedná se o především o sektory:

  • zemědělství a jeho přidružené oblasti;
  • stavebnictví (s důrazem na stavební materiál);
  • telekomunikace;
  • doprava a logistika;
  • důlní průmysl, energetika a vodohospodářství;
  • rukodělná činnost.

V případě prvotních investic je zásadní kontaktovat hospodářskou komorou, která je nejspolehlivější zprostředkovatelem na místní zástupce, prodejní a distribuční kanály. Bližší informace najdete na stránkách ACCI (Afghanistan Chamber of Commerce and Industries).

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Za účelem podnikání v Afghánistánu je nejprve nutné obdržet podnikatelskou licenci, tzv. ACBR. Podnikatelskou licenci vydává Ministerstvo obchodu a průmyslu. Některá podnikatelská odvětví potřebují k základní licenci také povolení od příslušného ministerstva. Cena licence je nadále odvozená od velikosti podnikatelského záměru v určitém sektoru. Nezbytné dokumenty se vždy stahují na podnikatelský záměr a určitý sektor a jsou publikovány na internetových stránkách ACBR. Dle prezidentského dekretu z listopadu 2015 je nutné, aby veškeré firmy pracující pro NATO byly registrovány agenturou ACBR.

Celní systém je z valné většiny založen na celním zákonu z 29. září 2004 (Custom law) Tento zákon zajišťuje příjmy z celního systému Afghánistánu. Tento zákon dále definuje rozsah pravomocí Ministerstva financí jako instituce, jenž je zodpovědná za legislativní aspekty celního systému, metodiku, platnost, implementaci a platnost všech příslušných celních předpisů. Afghánistán momentálně prochází zdlouhavým reformním procesem vývozního systému. Afghánská vláda společně s exportní agenturou Afghánistánu a největšími vývozci zavadí program tzv. One Stop Shop (OSS), který by zastřešoval veškeré vývozní aktivity. Od OSS se očekává následující:

  • Zrychlení získávaní exportní dokumentace
  • Snížení míry korupce v rámci vývozní dokumentace
  • Navýšení vývozu Afghánistánu
  • Navýšení zaměstnanosti a příjmů rodinám
  • Podpoření celkové ekonomického růstu
  • Snížení nákladů na přepravu a časovou úsporu

Domácí trh je také chráněn procesem celní hodnoty, při němž je přiřazena hodnota výrobku nebo služby za účelem určení základní celní hodnoty dováženého nebo vyváženého zboží. Toto je také základním předpokladem pro sestavování statistik obchodu, sledovaní množstevních omezení, uplatňovaní celních preferenci a výběru příjmů do státního rozpočtu. Detailní informace naleznete zde.  

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Postup při registraci společnosti v Afghánistánu

Agentura pro podporu investic v Afghánistánu (AISA) se spojila s Ministerstvem obchodu a průmyslu. Většina podniků je obeznámena s investiční licencí, která se běžně nazývá "licence AISA", což je vyžadováno pro všechny společnosti podnikající v Afghánistánu. Předtím se podnikatelský subjekt musel také registrovat v Centrálním obchodním rejstříku a dostal certifikát CBR (Central Business Register). Nové (nebo obnovené) obchodní licence budou platné po dobu tří let.

Další změnou je, že všechny dokumenty, včetně plné moci a rozhodnutí správní rady, jednatele, musí být přeloženy v Dari nebo Paštó. Pro obnovení licencí se prezident a viceprezident společnosti již nemusí dostavit osobně, ale mohou zplnomocnit zaměstnance společnosti.

Jak se registrovat

Všechny akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným a živnostníci vykonávající podnikatelské aktivity na území Afghánistánu se musí zaregistrovat v ACBR (Afghan Central Business Register). Registrace je vyžadována pouze jednou, pokud podnik nečiní zásadní změny tj. změna vlastníků, změna vedení podniku, změna sídla, změna výše počátečního kapitálu. Proces registrace v ACBR a související poplatky pro zahraniční podniky jsou stejné jako u domácích firem. Licenční kroky a poplatky se však mohou lišit u podniků v zahraničním vlastnictví.

Následující kroky jsou nezbytné pro dokončení procesu registrace v ACBR:

  1. Registrace společnosti

Společnost by měla ACBR předkládat své doporučení od příslušné licenční agentury spolu s následujícími dokumenty:

  • žádost – je dostupná na webových stránkách ACBR v angličtině, pašto a dari;
  • kopie Tazkery nebo pasu prezidenta a viceprezidenta společnosti;
  • 2 sady barevných pasových fotografií prezidenta a viceprezidenta společnosti;
  • zakládací listiny společnosti, které musí obsahovat jména majitelů, počet kmenových akcií a dalších ustanovení. Tento dokument se na ACBR podává pouze jednou. Pokud dojde ke změnám v dokumentu, musí podnik hlásit změny a na ACBR předložit aktuální verzi dokumentu. ACBR vydá platební příkaz, který leze uhradit v Kábulu v pobočce Kábulské banky, která se nachází na Ministerstvu obchodu a průmyslu. V provinciích v pobočce Da Afghanistan Bank (centrální banka Afghánistánu).

 

2. Registrační poplatek

Množství v AFN

Druh poplatku

Popis

500

registrační poplatek

ACBR účtuje paušální poplatek za registrační služby

0

DIČ

přiděluje se bezplatně

3 AFN za písmeno

zveřejnění obchodní specifikace v Úředním věstníku prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti

pouze pro Kábul

1000 AFN za zveřejnění

za publikaci podnikové specifikace v místních novinách prostřednictvím Ředitelství informací, kultury a cestovního ruchu

provincie

 

  1. Daňové identifikační číslo - DIČ

Po úspěšné registraci se vydává certifikát TIN (Tax Identification Number - DIČ). DIČ je deseti místní číslo, které je vydáno všem jednotlivcům, společnostem a organizacím, které působí v Afghánistánu. Jedná se o trvalé identifikační číslo, které se nemění a má platnost jeden rok. Před obnovením platnosti DIČ by měly být uhrazeny všechny závazky, daně, doplatek daní, pokuty atd. na Ministerstvu financí.

  1. Zveřejnění údajů v úředním věstníku

Specifikace všech nově zaregistrovaných podnikatelských subjektů jsou shromažďovány kanceláří ACBR a předkládány k publikaci publikačnímu ředitelství Ministerstva spravedlnosti nebo Ředitelství pro informace, kulturu a cestovní ruch. Text je zpracován zástupci ACBR. Společnosti mají možnost vypracovat a dodat vlastní text. Zápis do věstníku musí obsahovat minimálně následující informace:

  • jméno společnosti;
  • jméno prezidenta a viceprezidenta společnosti;
  • sídlo společnosti;
  • počáteční, základní kapitál společnosti;
  • druh podnikatelé činnosti.

Registrační osvědčení Po úspěšném absolvování kroků 1-4 je podnikatelskému subjektu vystaven certifikát, osvědčení o registraci. Osvědčení se vydává na dobu neomezenou.

http://www.acbr.gov.af/registration.html

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Jako u většiny středoasijských zemí se bez osobní přítomnosti a osobních kontaktů mnoho obchodních případů nezrealizuje. Reklamní a propagační činnost užívá standardní formy, jako jsou inzeráty v novinách, na billboardech, televizi či rádiu. S ohledem na to, že většina domácností má ve svých domovech rádio, jeví se tento způsob propagace jako velice efektivní. Internetový marketing není téměř žádný.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Afghánistán je členem WIPO (World Intellectual Property Organization) od roku 2005. Obecně lze ale Afghánistán zařadit k zemím, kde dochází k zásadnímu porušování práv duševního vlastnictví. V zemi se produkuje a obchoduje s velkým množstvím pirátských kopií filmů, hudby, softwaru, bot, kopií značkového oblečení, outdoorového oblečení apod.

Situace v oblasti dodržování a ochrany práv duševního vlastnictví a jejich povědomí je téměř nulová.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zadávány formou tendrů a výběrových řízení. Pokud se ZÚ dozví o tendru včas, informuje relevantní instituce v ČR současně se zadáním do systému SINPRO. Vhodné je, aby měl účastník tendru v místě svého zástupce či prostředníka.

Na základě vládních priorit, průzkumu a analýz ohledně potřeby vyhlášení výběrového řízení probíhá následující proces:

Nejdříve se rady všech relevantních ministerstev (Generální ředitelství zadávaní veřejných zakázek, Generální ředitelství financí a Generální ředitelství statní správy), vyjádří k danému výběrovému řízení. Následně předají souhrnnou správu příslušnému ministerstvu, které má tendr na starosti. Kancelář tohoto ministerstva poskytne detaily a upravené zadání výběrového řízení dvěma úřadům: Úřadu pro věci veřejné a generálnímu tajemníkovi Rady ministrů, kteří následně předloží dokumentaci prezidentovi Afghánistánu. V této době se již tendrem zabývá Rada ministrů, která celý proces schvaluje. Po obdržení souhlasného stanoviska Rady ministrů, se předají veškeré dokumenty Hospodářské radě. Hospodářskou radu vede druhý vicepresident, jehož úřad následně analyzuje ekonomické a technické aspekty výběrového řízení. Členové hospodářské komise přezkoumávají veškeré podrobnosti týkající se projektu. Po schválení výběrového řízení je následně informováno příslušné ministerstvo, které vyzve zájemce k podání nabídek. Obvyklé tato výzva trvá jeden měsíc s tím, že vyhlášení vítěze zabere další dva až tři měsíce.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

ZÚ Kábul doporučuje si zajistit právní ošetření smluv tak, aby se v případě sporu kauza dostala k soudu mimo Afghánistán. Afghánská obchodní komora a Afghánská investiční agentura v některých případech slouží jako mediátor mezi stranami konfliktu. Soudní pře trvají v Afghánistánu dlouhou dobu a jsou poznamenány kulturními rozdíly a značnou korupcí.

Rizika investování v Afghánistánu jsou stále významná, především s ohledem na bezpečnostně i politicky nestabilní situaci. Vysoké riziko představuje vysoká míra korupce, která ovlivňuje rozhodování státních orgánů na všech úrovních.

Afghánský trh lze rozdělit na ekonomické centrum – hl. město Kábul a ostatní provincie. Působení na něm je podmíněno znalostí místního specifika a provázanosti rodinných a rodových vazeb.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úřední jazyk: pašto (35 % obyvatel), darí (dialekt perštiny - 50 % obyvatel, užívaný jako dorozumívací jazyk); ostatní hlavní jazyky: turkické (uzbečtina, turkmenština 11%), dále kolem 30 jiných jazyků (např. balúčí, pašháí) 4%.

Afghánský kalendář, státní svátky: V Afghánistánu se používá solární kalendář, v němž nový rok začíná 21. března křesťanského kalendáře. Níže je uveden seznam názvů afghánských solárních měsíců v darí s odpovídajícím časovým rozmezím dle evropského kalendáře:

Pro celé území Afghánistánu platí časové pásmo GMT + 4:30. Časový posun oproti ČR je +3,5 hodiny pro zimní čas a +2,5 pro letní čas.

Dnem pracovního klidu je pátek. Ve čtvrtek státní instituce a orgány buď nepracují, nebo mají čtvrtek jako „krátký“ den s pracovní dobou do 12 hodin.

 

  1. Hamal        21. 3. - 20. 4.                             7. Mizan                                    23. 9. - 22. 10.
  2. Sawr          21. 4. - 21. 5.                             8. Aqrab                                    23. 10. - 21. 11.
  3. Jawza        22. 5. - 21. 6.                             9. Qaws                                     22. 11. - 21. 12.
  4. Saratan     22. 6. - 22. 7.                             10. Jadi                                      22. 12. - 20. 1.
  5. Asad         23. 7. - 22. 8.                             11. Dalvæ                                  21. 1. - 19. 2.
  6. Sonbola    23. 8. - 22. 9.                             12. Hut                                      20. 2. - 20. 3.

 

Afghánské státní svátky: Muslimský kalendář po celém světě začíná v roce 622. V roce 2018 začal 21. 3. v Afghánistánu letopočet 1397.

Afghánský kalendář zahrnuje celou řadu dnů pracovního volna, které připadají na výročí významných událostí spjatých se vznikem islámského náboženství či Afghánské islámské republiky a dále osobní výročí významných postav šíitského islámu. Je třeba upozornit, že některé svátky se řídí islámským lunárním kalendářem a v jiných letech proto připadají na odlišné dny evropského kalendáře. U náboženských svátků začíná vždy jejich oslava po západu slunce předchozího dne (tedy např. 23.1.).

Přehled hlavních afghánských svátků v roce 2018:

  • 15. 2. - Den osvobození (výročí odchodu vojsk SSSR ze země)
  • 21 - 22. 3. - Nový rok (tzv. „Nowrooz“)
  • 28. 4. - Výročí svržení vlády prezidenta Najibullaha (tzv. „Mujahedeen Victory Day“)
  • 15. 5. - 1. den Ramadánu
  • 17. 6. - Eid al-Fitr (konec Ramadánu)
  • 19. 8. - Den nezávislosti
  • 21. 8. - Day of Arafa (Den pokání, den kdy Mohammad přednesl své kázání na rozloučenou před posledním rokem svého života na pláni u hory Arafa) – pohyblivý svátek
  • 22. - 24. 8. - Eid al- Adha (svátek obětování) – pohyblivý svátek
  • 9. 9. - Výročí úmrtí Ahmad Shah Massouda (tzv. „Martyrs´ Day“)
  • 21. 9. - Ashura (den smrti imáma Husaina)
  • 21. 11. - Den oslav narození proroka Mohammada-pohyblivý svátek

Kulturní zvyklosti: I přes porážku Tálibánu je na mnoha místech Afghánistánu dodržována přísná tradiční forma islámského práva. ZÚ zásadně varuje před dovozem alkoholu, kosmetiky obsahující alkohol, drog, publikací (i novin a časopisů) zobrazujících neislámské náboženské a lidské tělesné motivy, hudebních nahrávek a videokazet.

Oblečení: Afghánci jsou citliví na dodržování tradičního oblékání, hlavně u žen na veřejnosti. Pro ženy je nutné volné svrchní oblečení, které zakrývá šíji, boky a ruce po zápěstí a šátek, což platí bez výjimky pro všechny ženy i pro cizí státní příslušnice. Není striktně vyžadováno nošení tradiční burky ani čádoru (druh černého delšího pláště zahalujícího tělo). Nejsou dovoleny krátké sukně, délka sukní musí být pod kotníky. Muži musí mít zahalenou horní část těla a není jim dovoleno chodit v krátkých kalhotách, rovněž krátký rukáv není doporučován.

Jednání: Afghánci kladou vysoké nároky na zdvořilé vystupování. Ve srovnání se západními normami je společenský hovor v daleko větší míře prokládán často značně nadsazenými zdvořilostními frázemi obsahujícími chválu a uznání partnerovi. Nesouhlas či nelibost bývají naopak vyjadřovány jen opatrně a často pouhým mlčením. Veřejné projevy emocí – rozčilení nebo zvýšení hlasu – jsou Afghánci hodnoceny jako nedostatek důstojnosti a sebeovládání.

Nabídku služby, daru, často i běžného pohostinství je normální nejprve „skromně“ odmítat a přijmout teprve na naléhání nabízejícího; teprve opakované odmítnutí je obvykle bráno jako vážně míněné.

Při obchodních jednáních je nutno počítat s tím, že složitý byrokratický systém a předpisy budou příčinou častých zdržení a průtahů. Čas nemá pro Afghánce zvláštní důležitost; na přesné dodržování termínů, plnění dohod nebo časů schůzek se nelze spoléhat. V průběhu jednání je třeba zachovávat trpělivost; není třeba se nechat odradit dílčím neúspěchem, důležité je udržování stálého kontaktu s partnerem. Je nutno mít na paměti, že Afghánci dávají přednost osobnímu jednání před korespondencí, často i kvůli nižší míře gramotnosti.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Afghánské vízum má platnost do 3 měsíců. Cestování po zemi je omezeno aktuálními místy vojenských operací nebo případných nepokojů. Cestování do a po Afghánistánu ZÚ rozhodně nedoporučuje. Víza vydávají afghánské ZÚ v Praze i Islámábádu.

Kontaktní údaje ZÚ Afghánistánu v Praze: Na Karlovce 1387/6, 160 00 Praha 6 – Dejvice, tel: 233 544 228, fax: 233 542 009, email: afg.prague@centrum.cz.

Specifické podmínky cestování do teritoria: Životní podmínky v afghánských městech i na venkově nelze považovat za standardní a přijatelné pro dlouhodobý pobyt. Zejména vysoké znečištění ovzduší výfukovými zplodinami a v zimě pálením odpadu a neexistence fungující kanalizační a vodovodní sítě může způsobit vážné komplikace osobám náchylným k astmatu nebo k respiračním chorobám obecně (časté jsou plicní chlamydie). Hygienické podmínky je nutné považovat za značně ztížené. Voda běžně není pitná, maximálně užitková.

I když není při cestách do Afghánistánu povinné očkování, podle místa pobytu je lépe se podrobněji informovat na pravděpodobnost výskytu nemocí doporučené je očkování proti hepatitidě A a B, popřípadě břišnímu tyfu aj.

Obecná pravidla pro pobyt v Afghánistánu: Peníze, doklady a letenky je nutno nosit neustále při sobě. Vhodné je však mít vždy u sebe kopii dokladu (identifikační stránky a stránky s vízem). Je nutné počítat s nevyhnutelným rizikem krádeže peněz nebo cestovních dokladů. Doporučuje se proto maximální obezřetnost a v případě problémů či nejasností kontaktovat české velvyslanectví v Kábulu. Nedoporučuje se individuální pohyb v noci.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince: Žádný region v Afghánistánu nelze považovat za bezpečný a hrozby útoků se trvale objevuje po celé zemi (zejména problematické jsou v současné době oblasti na severu a jihu země, po celé hranici s Pákistánem). Bezpečnostní situace je nestabilní a nepředvídatelná. Schopnost afghánských bezpečnostních složek zajistit bezpečnost zahraničních návštěvníků je zatím omezená. Cestování po všech oblastech Afghánistánu je nebezpečné kvůli probíhajícím vojenským bojovým operacím, ozbrojeným střetů mezi různými politickými a kmenovými skupinami. Riziko únosů cizinců nebo jejich zajetí s pozdější žádostí o výkupné je značně vysoké.

Přístup do mešit: V poutních místech jako je Mazar-e Sharif je povolen vstup do většiny mešit. Většinou je nutné odevzdat zavazadla do úschovny, ženy musejí mít na sobě dlouhý svrchní oděv zakrývající veškeré tělesné křivky a šátek, může být vyžadován čádor (druh černého delšího pláště zahalujícího tělo) nebo burka (oděv zahalující celé tělo včetně obličeje, pouze ponechána vyplétaná mřížka pro oči). V mešitách jsou oddělené části pro muže a ženy, vstup je pouze bez obuvi a není obvykle dovoleno fotografovat.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Čeští občané pracující v Afghánistánu pracují převážně pro mezinárodní organizace (OSN, Červený kříž atp.). Ti občané, kteří pracují pro afghánské společnosti nebo zahraniční společnosti pracují na základě kontraktu. ZÚ Kábul s ohledem na bezpečnostní situaci v zemi upozorňuje, aby občané ČR pečlivě zvážili své pracovní záměry na území Afghánistánu.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Zdravotní péče v Afghánistánu existuje v minimální míře a kvalita je velmi proměnlivá. Proto většina cizinců vyhledává pomoc zahraničních lékařů, lékařů pracujících pro ZÚ, mezinárodní nebo nevládní organizace. ZÚ není zatím znám případ, kdy by česká zdravotní pojišťovna proplatila lékařský úkon v Afghánistánu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: