Afrika je složitá, ale když firmy mají tah na branku, dokážou tam uspět

10. 7. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Sedm afrických zemí je mezi deseti nejrychleji rostoucími ekonomikami světa, africká střední třída postupně sílí. I to je podle náměstka MZV Martina Tlapy důvod, proč si v Africe budovat obchodní kontakty.

Subsaharská Afrika je pro nás podle náměstka ministra zahraničních věcí ČR Martina Tlapy důležitá politicky, bezpečnostně, ekonomicky i kulturně. Řada mezinárodních ekonomických institucí považuje totiž Afriku za jeden z budoucích hnacích motorů světového hospodářského růstu. Vždyť je to kontinent, na kterém se nachází 54 zemí a je domovem více než miliardy obyvatel, v roce 2040 jich tam bude už dvojnásobek.

Přitom sedm afrických zemí je mezi deseti nejrychleji rostoucími ekonomikami světa, hrubý domácí produkt Afriky je vyšší než 2 miliardy dolarů, což je více než Indie. Africká střední třída postupně sílí.

Jak se nám daří budovat vzájemné obchodní vazby s Afrikou?
Ještě dnes si Afričané spojují Čechy či Čechoslováky s kvalitními průmyslovými výrobky. V roce 2000 se náš vývoz do Afriky pohyboval okolo půl procenta našeho celkového exportu, nyní je to jedno procento. To znamená nárůst ročního vývozu asi z pěti miliard Kč na 40 miliard Kč.

Z hlediska obchodní a ekonomické spolupráce je Afrika v mnoha ohledech složité teritorium, ukazuje se však, že naše firmy, pokud vědí, co chtějí, vybaví se trpělivostí a mají tah na branku, dokážou uspět. Afričané o potížích, které je přivedou k tomu, aby zkoušeli nové věci, mají krásné svahilské přísloví: Ztratit cestu znamená poznat cestu!

Můžete uvést konkrétní příklady?
České firmy v posledních letech realizovaly řadu projektů, například obuvnický závod v Kumasi a plnírnu pitné vody v Ghaně, závod na výrobu plastových oken v Jižní Africe, pivovar v Etiopii, v současné době firmy jednají např. o infrastrukturních projektech v Senegalu.

Není brzdou, že zástupci našich firem si spojují Afriku převážně s negativy, jako jsou ozbrojené konflikty, kriminalita, státní správa prohnilá korupcí, byrokracie…?
Mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly. A je na jednotlivých podnikatelích, aby si mravenčí prací, trpělivostí i ostražitostí vybudovali ty správné kontakty. V Africe to platí dvojnásob. Právě proto jsme ostatně na konci května uspořádali na našem ministerstvu velkou mezinárodní konferenci s názvem „Afrika jako partner“. Pozvali jsme na ni zástupce všech sektorů, které mají u nás něco do činění s Afrikou – zástupce ministerstev, podnikatelské sféry, akademiky, studenty nejrůznějších oborů se zaměřením na Afriku i zástupce médií. S nadsázkou řečeno se zde sešla podstatná část „české africké rodiny“. Samozřejmě nechyběli špičkoví odborníci z afrického kontinentu či evropských institucí.

Přál bych všem, aby si například mohli vyslechnout projev, který v bezvadné češtině pronesl kapverdský ministr zemědělství a životního prostředí Gilberto Silva, který u nás kdysi studoval.

Co se týče Afriky, vidím budoucnost spíše v kombinaci rozvojové a ekonomické spolupráce a vyzkoušení záruk za komerční projekty formou garancí. Myslím, že místo dotací ve směru Afrika je třeba přemýšlet o tom, jak tam investovat.

Zpět k ekonomické diplomacii… Jakým způsobem podporuje ministerstvo zahraničí naše zastupitelské úřady v subsaharské Africe, aby co nejefektivněji mohly pomáhat českým firmám?
Právě kvůli důrazu na ekonomickou diplomacii byly naše zastupitelské úřady v Akkře a Dakaru v minulém roce posíleny o nová místa ekonomických diplomatů a velvyslanectví v Pretorii o dalšího ekonomického diplomata se zaměřením na lusofonní země.

Na počátku letošního roku pak byla otevřena kancelář CzechTrade v Lagosu. Kromě toho ale jsou velvyslanectví v subsaharské Africe posilována o další pracovníky, ať vyslané či místní, se zaměřením na ekonomickou diplomacii.

V subsaharské Africe máme nyní sedm zastupitelských úřadů: západ pokrýváme z Dakaru, Akkry a Abuji, východ z Addis Abeby a Nairobi a pak máme ještě úřad v Pretorii a další se přesouvá z Harare do Lusaky. V mnoha zemích se můžeme opřít také o práci honorárních konzulů.

Sedm úřadů na několik desítek zemí není mnoho.
Zatímco před půlstoletím jsme jich v Africe měli 17, po roce 1989 se jejich počet postupně výrazně snížil. Jsem ale rád, že v poslední době toto číslo zase roste.

Samozřejmě usilujeme i o rozvoj vztahů se zeměmi, ve kterých nemáme velvyslanectví, ale které mají značný ekonomický potenciál. To se týká například Angoly a Mosambiku.

I proto Česká republika v loňském roce získala status pozorovatele ve Společenství portugalsky hovořících zemí (CPLP). To nám dává prostor k větším aktivitám a viditelnosti v lusofonní Africe, což je oblast, do které bylo v minulosti ze strany Československa i ČR investováno velké množství prostředků a lidské energie. Především tedy v Angole a Mosambiku.

Mimochodem mosambický prezident rovněž studoval u nás a hovoří česky.

Tam, kde nemáme velvyslanectví, se samozřejmě snažíme opřít také o pomoc našich honorárních konzulů, kteří jsou často podnikatelsky aktivní a obchod mají takříkajíc v genech.

Nemá na váhání českých firem, zda působit v subsaharské Africe, vliv i nedostatečná smluvněprávní ochrana jejich zájmů?
Ano, a právě proto se teď snažíme tento stav zlepšit. Například letos v dubnu byla podepsána smlouva o zamezení dvojího zdanění s Ghanou a doufáme, že se s touto zemí podaří výhledově uzavřít i dohodu o ochraně investic. Tu bychom rádi uzavřeli i s Etiopií.

Vzhledem k tomu, že jsme letos otevřeli i velvyslanectví v Zambii a chceme s ní rozvíjet ekonomické a obchodní vazby, rádi bychom uzavřeli smlouvu o zamezení dvojího zdanění i s ní. A také například s Keňou a Senegalem.

Zmínil jste Zambii… Proč otevíráme úřad právě v této zemi?
Jedním z důvodů je to, že Zambie bude od příštího roku zařazena mezi prioritní země české zahraniční spolupráce. V Africe má toto privilegované postavení už jenom Etiopie. Věříme však také, že potenciál má i ekonomická spolupráce, slibně se rozvíjí zejména spolupráce v oblasti zemědělství.

Ministr Jurečka navštívil Zambii naposledy letos v dubnu, když zde otevřel český stánek na zemědělském veletrhu Agritech v Chisambě. Zambijští partneři v oblasti zemědělství se jeví jako velmi kvalitní. Ministr Jurečka se ostatně nijak netají s tím, že v angažování českých subjektů v Africe v oblasti zemědělství vidí obrovský potenciál.

Na které oblasti by se české firmy měly v Africe zaměřit?
Podnikatelé občas volají po znovuzavedení měkkého financování, o což se vláda pokoušela před více než deseti lety. Já vidím budoucnost spíše v kombinaci rozvojové a ekonomické spolupráce a vyzkoušení záruk za komerční projekty formou garancí. Myslím, že místo dotací ve směru Afrika je třeba přemýšlet, jak tam investovat.

Trh je to rizikový, stejně jako v jiných zemích tam firmy budou potřebovat garance. V souvislosti s migrací a bezpečností bychom si ale i my sami měli přát stabilitu, prosperitu a ekonomický růst Afriky. Pomáhat vyvážet kapacity a kompetence lidí, aby měli důvod věnovat profesionální život růstu vlastní země, je cílem všech projektů naší rozvojové spolupráce.

Stejně tak potřebuje Afrika i přístup na vyspělé trhy, včetně toho evropského. I v tom má ale v České republice spojence. Jak říká jedno africké přísloví: „Na jednom kameni se hrnec neudrží!


Martin Tlapa

Je absolventem VŠE, v roce 2002 ukončil studium MBA na ČVUT a na Hallam University v Sheffieldu. Do roku 2004 byl generálním ředitelem České agentury na podporu obchodu / CzechTrade, ve které pracoval od roku 1996. V letech 2004 až 2012 byl náměstkem ministra průmyslu a obchodu ČR. Následně byl dva roky náměstkem státního tajemníka pro evropské záležitosti. A od března 2014 působí ve funkci náměstka ministra zahraničních věcí ČR.

Foto: HN – Matej Slávik

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor: Radek Nedvěd, ministerstvo zahraničních věcí, odbor ekonomické diplomacie.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek