Agresivnější zahraniční investice Kuvajtu a Nový Kuvajt 2035

1. 2. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Agresivnější zahraniční investice Kuvajtu a Nový Kuvajt 2035 I přes stoupající světové ceny ropy po dohodě OPEC z konce minulého roku kuvajtská vláda pro nejbližší roky počítá se schodkovým státním rozpočtem. Na zvýšení státních příjmů se proto má mimo celou řadu dalších opatření podílet i agresivnější investiční politika kuvajtského suverénního investičního fondu (KIA).

Zároveň kuvajtská vláda dne 30. ledna 2017 představila svůj program „Nový Kuvajt 2035“, který představuje dlouhodobou vizi udržitelného rozvoje této malé země v Perském zálivu. 

Ředitel KIA, Bader Al-Saad, na okraj Světového hospodářského fóra ve švýcarském Davosu v lednu v rozhovoru pro agenturu Bloomberg zveřejnil záměr převést část aktiv KIA pod přímou správu manažerů fondu, kde mají být využity pro agresivnější akvizice zejména v oblasti nemovitostí a private equity. Pokud tento krok kuvajtská vláda uskuteční, zařadí se po bok dalších institucionálních investorů, kteří chtějí navýšit podíl interně spravovaných aktiv na úkor externích investičních manažerů.

Agresivnějšími investicemi si KIA slibuje navýšit výnosnost fondu v časech deficitních rozpočtů, které Kuvajt, podobně jako ostatní ropné státy z oblasti Perského zálivu, trápí v posledních letech poznamenaných nízkou cenou ropy na světových trzích. Dle údajů The Sovereign Wealth Fund Institute KIA spravuje aktiva v celkové hodnotě 592 mld. USD. Avizované navýšení podílu interně spravovaných aktiv ze současných přibližně 2 % na 8 % by tak odpovídalo částce cca 35 mld. USD.

Kuwait towers - symbol Kuvajtu

Kuwait towers – symbol Kuvajtu

Příjmy z ropy tvoří tradičně až 90 % rozpočtových příjmů Kuvajtu. Není tedy překvapením, že markantní snížení příjmů z exportu ropy zapříčinilo schodkové rozpočty po dlouhém období přebytkového hospodaření kuvajtského státu. V letech 2015 a 2016 se rozpočtový schodek pohyboval lehce nad 10 %, tzn. kolem 15 mld. EUR. Pro rok 2017 se počítá ještě s mírně vyšším schodkem a v dalších letech by pak měl deficit postupně klesat směrem k dosažení vyrovnaného rozpočtu po roce 2020.

Deficitní hospodaření státu již přimělo vládu k přijetí celé řady úsporných opatření, jako je například postupné odbourávání státních subvencí na elektřinu, plyn, vodu a pohonné hmoty. Nejvíce kontroverzním v rámci vládních úsporných opatření vlády bylo zdražení benzínu k 1. září 2016 z v přepočtu 5,2 Kč za litr na současných 8,40 Kč za litr nejběžnějšího paliva s oktanovým číslem 95. Zvýšit státní příjmy má i plánované zavedení DPH, daně z příjmu právnických osob a částečná privatizace státních firem a majetku (letiště, přístavy), s výjimkou strategického ropného sektoru. Škrty měly dopad i na další oblasti, například proplácení nákladů na léčbu a zotavení kuvajtských pacientů v zahraničí.

Kromě úspor a snah o zvýšení státních příjmů se kuvajtská vláda zabývá i strategickými úvahami o celkové reformě a modernizaci Kuvajtu, která by této malé zemi v Perském zálivu zajistila dlouhodobě udržitelný vývoj pro budoucí generace. Dne 30. ledna 2017 tak vláda představila svoji novou strategii „Nový Kuvajt“ s výhledem do roku 2035, která má ambici Kuvajt přeměnit v regionální ekonomické, obchodní a logistické centrum.

Nový Kuvajt má mít dlouhodobě udržitelnou a vzkvétající ekonomiku a prosperující společnost, moderní státní správu, funkční školství akcentující reálné potřeby pracovního trhu a špičkovou kapacitu v oblasti vědy a výzkumu. Program Nový Kuvajt je založen na 7 pilířích a obsahuje i řadu miliardových „mega“ projektů, například výstavbu nového města Silk City, nový supermoderní kontejnerový přístav na ostrově Boubiyan či železniční trať propojující státy Zálivu.

Škrty a úsporná opatření by se dle dostupných informací neměla týkat dlouhodobých investičních plánů Kuvajtu, které se zaměřují zejména na oblast energetiky a infrastruktury. Jen v rámci již probíhajícího rozvojového plánu na roky 2015–2019 kuvajtský stát počítá s investicemi ve výši 96 mld. EUR především do těžby a zpracování ropy, dopravní infrastruktury, nemocnic či výstavby nových rezidenčních projektů. Vláda se do financování infrastrukturních projektů nově snaží více zapojit i soukromý kapitál v rámci tzv. public private partnership (PPP) schémat, aby snížila tlak na veřejné finance. V Kuvajtu tak rozhodně i nadále existuje potenciál pro uplatnění českých energetických, stavebních a strojírenských firem v roli dodavatelů materiálů, technologií a služeb.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Kuvajtu (Kuvajt). Autor: Jakub Jaroš, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek