Agrobyznys v Kambodži mohou nastartovat nové zpracovatelské technologie

21. 2. 2018 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Agrobyznys v Kambodži mohou nastartovat nové zpracovatelské technologie Po dvou dekádách silného růstu ekonomiky zaměstnává zemědělství v Kambodži již jen 40 % populace, zatímco ještě před pětadvaceti lety to byl dvojnásobek. Celkově se však agrární sektor za tu dobu změnil méně, než kolik by bylo žádoucí vzhledem k jeho potenciálu.

V okolních státech pěstují farmáři tytéž plodiny s vyšší produktivitou a nižšími cenami pro odběratele. Země potřebuje svou převažující specializaci na primární výrobě doprovodit funkčním agrobyznysem a dalším zpracovatelským průmyslem. 

Kambodžská vláda identifikovala export rýže jako jednu z pěti hlavních rozvojových priorit země pro následující období. Od roku 2011 významně vzrostla její celková produkce, nepodařilo se ale zatím naplnit metu stanovenou na rok 2015 počítající se sklizní 1 mil. tun. Aktuálně Kambodža vyprodukuje přibližně 635 tis. t (2017) s výnosy 3,3 t/ha, což je méně než v okolních zemích (Thajsko 3,5 t/ha, Laos 4,1 t/ha a Vietnam 6,2 t/ha). Podle vládních odhadů může Kambodža teoreticky sklidit až 3 mil. tun rýže ročně (t.j. až 4x více než doposud), z toho 2,1 mil. tun by mohlo zamířit na export.

Postupně roste zájem o další plodiny (kaučuk, kukuřice, cukrová třtina, kešu ořechy a maniok). V letech 2008–2012 vzrostla obdělávaná plocha s jinými plodinami než rýže více než 3x a produkce kaučuku se v období 2008–2013 zvýšila 1,5x. Kambodža se řadí mezi významné pěstitele kaučuku, ve zpracovatelských odvětvích ale hraje marginální roli. Její role spočívá téměř výhradně v dodávkách nezpracované suroviny.

Pouze 10 % plodin, které Kambodža vypěstuje, je následně zpracováno. I přes vládní plán na zvýšení exportu zpracovaných zemědělských produktů na 10 % vývozů do roku 2020 (12 % do roku 2025) zůstávají hlavním pilířem zemědělského exportu produkty z prvovýroby. Expanze zpracovatelského průmyslu a důraz na plodiny s vyšší přidanou hodnotou jsou identifikovány jako prioritní ve vládním plánu průmyslového rozvoje Industrial Development Policy z roku 2015.

Kambodžské zemědělství jako celek potřebuje diverzifikaci v pěstování plodin a modernizaci návazných zpracovatelských odvětví. Větší důraz na produkty se zeměpisným označením a ekologické zemědělství mohou být další cestou, jak lépe oslovit spotřebitele na vyspělých trzích a zvýšit konkurenceschopnost sektoru. Kde tedy hledat konkrétní příležitosti? Napoví následující shrnující tabulka:

Produkt k dalšímu zpracování

Odhad vývoje

Hlavní rizika

Exportní příležitosti

Rýže

Nadále hlavní pěstovaná komodita, další růst produkce a snaha zvyšovat výnosy na plochu

Nedostatečná konkurenceschopnost oproti zahraničním producentům (cena, výnosy), defenzivní opatření na straně odběratelských zemí (tendence snižovat kvóty)

Dodávky hnojiv a technologií při pěstování a zpracování rýže, zařízení pro rýžové mlýny

Kaučuk

Roste produkce, omezením jsou ceny suroviny na světovém trhu, jejichž výši Kambodža nemá šanci ovlivnit

Převažující orientace na export v surovém, nezpracovaném stavu

Dodávky strojírenských technologií na zpracování kaučuku a pro malé pneumatikárny

Další plodiny, biozemědělství a produkty s chráněným zeměpisným označením

Poroste produkce (30–40 % domácí spotřeby ovoce a zeleniny je dováženo). Chráněná zeměpisná označení jsou prostředkem větší diverzifikace kambodžského zemědělství – v západních zemích je o ně zájem

Chybějící zpracovatelské kapacity, obalová technika a inspekce jakosti

Dodávky hnojiv, obalových a strojírenských technologií pro zpracování, podpora konkurenceschopnosti formou B2B programu zahraniční rozvojové spolupráce

Zemědělský sektor v Kambodži nabízí pro české vývozce i další příležitosti. Klíčová je rovněž mechanizace zemědělství, možnosti jsou také na trhu s potravinami a nápoji. Velvyslanectví ČR v Phnompenhu představí oba tyto obory v samostatných článcích.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Phnompenhu (Kambodža). Autor: Štěpán Vojnár, ekonomický diplomat.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek