Akademici se přou, zdali je obchodní politika EU pro občany přínosná

27. 1. 2017 | Zdroj: EurActiv.cz

Evropskou unii v poslední době potkalo několik problémů při vyjednávání mezinárodních obchodních dohod se třetími zeměmi. Smlouva s Kanadou prošla s problémy, jednání o TTIP je zřejmě u konce. Část evropských akademiků nicméně varuje, že odklon od liberálního přístupu v mezinárodním obchodě může Evropě velmi uškodit.

Skupina šedesáti evropských akademiků se rozhodla bránit liberální přístup v mezinárodním obchodě, který je podle nich – minimálně v rámci Evropské unie – v ohrožení. Proto nyní zveřejnili společně vytvořenou deklaraci, která nese název „Obchodujme společně“ (Trading Together). Jejich počínání je zejména reakcí na zkušenosti se složitým vyjednáváním kanadsko-unijní dohody o volném obchodě CETA. Její sjednání totiž málem překazil jeden z belgických regionálních parlamentů.

Nejde však jen o reakci na problémy během vyjednávání a na odmítavý přístup některých valonských regionálních politiků. Iniciativa „Obchodujme společně“ má také za cíl postavit se jiné skupině akademiků, kteří se na konci minulého roku naopak rozhodli, že budou rozšiřování volného obchodu spíše bránit a varovat před ním.

Obchodní politika EU je nezodpovědná

V čele této iniciativy, jejíž myšlenky jsou obsaženy v Namurské deklaraci (Namur Declaration), stanul Paul Magnette, politický lídr Valonů, tedy regionu, který podpisu dohody CETA bránil. Magnette svou deklaraci zveřejnil loni v prosinci a rychle na svou stranu získal na čtyřicet kolegů z celé západní polokoule. Jejich cílem je zejména zamyslet se nad tím, zdali je obchodní politika EU dostatečně zodpovědná a zda bere ohled na zájmy svých občanů.

Magnettova deklarace volá především po lepší a efektivnější kontrole sjednávaných mezinárodních dohod ze strany jednotlivých národních parlamentů. Stejně tak je podle autorů důležité, aby byl vždy brán zřetel na ustanovení týkající se pracovních podmínek či životního prostředí, což se podle jejich názorů v současné praxi příliš neděje. Stěžejní je pak ochrana veřejně dostupných služeb a celkově omezování stále se rozšiřující liberalizace obchodu.

Komplikace, které provázely podepsání obchodní dohody CETA, silně ohrozily schopnost EU dosahovat úspěchů na poli mezinárodního obchodu.

S tímto přístupem se však nechtějí smířit autoři v úvodu zmínění deklarace „Obchodujme společně“. „Je třeba, abychom ukázali také druhou stranu argumentace akademické sféry,“ uvedl Marco Bronckers, nizozemský právník, profesor na univerzitě v Leidenu a autor iniciativy, která podporuje volný obchod a sjednávání mezinárodně-obchodních dohod.

Odklon od liberalismu Unii oslabí

Bronckersovi se v reakci na počínání některých jeho kolegů podařilo získat podporu dalších šedesáti akademiků z patnácti evropských zemí. „Komplikace, které provázely podepsání obchodní dohody CETA, silně ohrozily schopnost EU dosahovat úspěchů na poli mezinárodního obchodu,“ varují autoři deklarace. Hnutí, které podporují odklon od ekonomického liberalismu, podle nich silně oslabují postavení Unie na mezinárodní scéně. „Potřebujeme silnou Evropskou unii,“ uvedl Bronckers.

Zastánci liberalizace a obchodních dohod se třetími zeměmi vyzdvihují zejména fakt, že demokratická kontrola vyjednávání těchto smluv v Unii již probíhá a je dostatečná. V této souvislosti poukazují především na Evropský parlament, jehož pozice s přijetím Lisabonské smlouvy velice posílila.

„Evropský parlament má v rámci vyjednávání mezinárodních dohod své místo. V minulosti ukázal, že je schopen souhlas s ratifikací smlouvy odepřít, pokud by byla ohrožena základní práva a svobody občanů,“ uvádějí autoři deklarace.

Spor o soudní ochranu

V tomto kontextu připomínají například odmítnutí dohody ACTA v roce 2012. Jejím smyslem byl boj proti padělání, nicméně Evropský parlament se tehdy i z důvodu silnému odporu veřejnosti postavil proti této dohodě a její schválení odmítl.

Evropský parlament má v rámci vyjednávání mezinárodních dohod své místo. V minulosti ukázal, že je schopen souhlas s ratifikací smlouvy odepřít.

Obě deklarace se dotýkají i problematiky kontroverzního investičního soudního systému. Magnette a jeho příznivci tvrdí, že vytváření speciálních soudních soustav je krok špatným směrem a favorizovány by vždy měly být národní popřípadě evropské soudy.

Bronckers však s tímto přístupem nesouhlasí. Argumentuje především tím, že jak CETA, tak i další mezinárodní smlouvy, respektive jejich jednotlivá ustanovení, se často do národních právních řádů neaplikují přímo. Což je důvod, proč nemohou být předmětem rozhodování národních soudů.

„Všechny zainteresované strany, tedy nejen zahraniční investoři, by měly mít přístup k účinnému mechanismu kontroly, pokud jde o dohled nad závazky vyplývající z mezinárodních smluv,“ uvádí Brockers.

Lukáš Hendrych, s využitím EurActiv.com

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek