Akcenty vývoje norské ekonomiky na začátku roku 2016

15. 1. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Akcenty vývoje norské ekonomiky na začátku roku 2016 Výhled hospodářského vývoje Norska v r. 2016 předznamenávají od počátku roku nízká, resp. dále klesající cena ropy a kurs norské koruny (NOK). Menší poptávka po ropě se odrazí v nižších objemech výkonů těžebních firem i jejich dodavatelů, z čehož plyne očekávání vyšší nezaměstnanosti a snížení výdajů domácností v tomto roce. Podle ekonomů příjmy norských domácností v r. 2015 dosáhly vrcholu, k němuž se v následujících letech nepřiblíží.

Rok 2016 se v Norsku podle prognóz dále ponese ve znamení nízkých úrokových sazeb, stagnace vývoje mezd, růstu cen nemovitostí, ale (snad) i mírného zvyšování cen ropy.

Dle bankéřů (DNB) se cena norské ropy do konce r. 2016 přiblíží k 50 USD/barel a v r. 2017 dosáhne 65 USD/barel. V reálu však ještě dlouho během tohoto roku bude cena ležet podstatně níže: nadprodukce (masová těžba Saúdské Arábie, schválení vývozu ropy z USA, perspektiva rozšíření exportu ropy z Íránu a Libye) cenu norské ropy stlačuje dále.

Dne 13. ledna 2016 poklesla pod 30dolarovou hranici (29,96 USD/barel – nejnižší cena od r. 2004) a norští ekonomové začali připouštět, že může zamířit i k 20 USD/barel. Státní rozpočet pro r. 2016 přitom počítá s průměrnou cenou ropy 50 USD/barel. Norská ropná asociace (Norsk olje) potvrzuje, že investice do petrochemie budou adekvátně k tomu klesat a dna dosáhnou v r. 2017 (132 mld. NOK ve srovnání se 215 mld. NOK v rekordním r. 2013). Stimulem ke zvýšení investic je dle těžařů cena ropy 70 USD/barel.

Na klesající ceny ropy a nejistotu čínského akciového trhu reaguje burza v Oslo, jejíž index klesá (v prvních obchodních dnech roku o 1,5 % denně, dne 7. ledna 2016 o 4 %). Cena akcií koncernu Statoil od začátku roku klesla o 11 % z důvodu nízkých cen ropy a očekávaných nižších dividend. Stát ve firmě drží 67% podíl a pro rozpočet r. 2016 počítal s příjmem z dividend ve výši 15,4 mld. NOK.

Na norském trhu práce v soukromém i veřejném sektoru je citelná nejistota. Na začátku r. 2016 bylo v r. 129 tis. osob bez práce a míra nezaměstnanosti dosáhla 4,6 %. Zatímco nástup globální finanční krize v r. 2008 Norové nepocítili a díky výkonům petrochemie zůstala zaměstnanost trvale vysoká, v r. 2016 překročí 5 %. Norská Konfederace odborových svazů (LO) již avizovala, že v r. 2016 je přístupná jen minimálnímu růstu mezd: zachování pracovních míst je důležitější. Odhad růstu mezd v NO za r. 2016 se pohybuje mezi 2,6 a 2,8 %.

Kurs NOK po Novém roce dosáhl vůči EUR nejslabších hodnot od r. 2009 (>9,60 NOK/1 EUR), vůči USD minima od r. 2001 (>8,90 NOK/1 USD) a klesá dále k hodnotám naposledy obvyklým v 80. letech 20. století.

Podhodnocený kurs NOK napomáhá norským exportérům. K úspěšným lze řadit norské chemické, farmaceutické, telekomunikační a IT společnosti. Nedaří se v klasických průmyslových odvětvích (stagnuje výroba strojů a zařízení, opravy a montáže strojů, gumárenství, výroba plastů, papírenský průmysl, výroba nábytku), kde je odbyt vázán na solventnost zahraničních odběratelů; hospodářská kondice řady zemí EU, které jsou hlavním odbytištěm Norska, však rovněž není přesvědčivá. I zámořští partneři objednávají méně, což se odráží ve výkonech norských rejdařů: 15 % námořních lodí registrovaných v Norsku t. č. stojí odstavených bez kontraktu.

Zlatý věk díky levné NOK zažívá rybolovný průmysl, pro který byl r. 2015 rekordní: objem vývozu ryb a rybích výrobků z Norska do ciziny činil 74,5 mld. NOK, což je meziročně o 5,8 mld. NOK více. Dvě třetiny rybího vývozu pokryl tradičně norský losos (50 mld. NOK), bělomasé se prodaly do ciziny za 13 mld. NOK, krevety a další dary moře za 1,5 mld. NOK. Vzrostla i hodnota vývozu ryb solených a sušených.

Rubovou stranou nízkého kursu NOK jsou vyšší náklady fyzických osob, firem i státu za nákupy v cizině a pořizování dováženého zboží. Exemplárním případem je akvizice nových stíhaček F-35. V r. 2012, kdy byl nákup více než 50 letounů schválen, byl kurs 6,47 USD/NOK a vinou poklesu kursu se nyní nákup prodraží o miliardy NOK.

Úspěšně se rozvíjejí výkony ve stavebnictví, které nestačí krýt poptávku po nových bytech díky nízkým úrokovým sazbám hypoték v Norsku. Proto rostou ceny dostupných nemovitostí: za r. 2015 v průměru o 5,0 %, resp. v Oslo o 9,5 %. Stejný růst předpovídají makléři i v r. 2016.

Základní úroková sazba Norské banky od září 2015 činí 0,75 % p. a. její další snížení, které se obecně očekávalo ještě před koncem roku, bankovní rada odložila. Rizikem snižování úrokových sazeb je totiž vyvádění kapitálu z Norska a tedy další pokles kursu NOK.

Guvernér Norské banky Øystein Olsen dne 13. ledna 2016 stav norské ekonomiky opětovně odmítl označit jako krizový: hospodářství prochází transformací, kterou moderuje vláda, r. 2016 bude nicméně pro norské hospodářství nejtěžší od nástupu ropné krize. Zmenší se objem výroby a zvýší nezaměstnanost, nicméně od poloviny r. 2017 má ve všech uvedených parametrech nastat obrat a v r. 2018 jejich zlepšení. Reálný příjem domácností bude stagnovat až do konce r. 2017.

Premiérka Erna Solberg/ová připustila, že donedávna tak nízkou úroveň cen ropy nepředpokládal v Norsku nikdo. Potvrdila, že vedle toho bude norské hospodářství v r. 2016 negativně ovlivňovat slabý růst globální ekonomiky a plnění klimatických závazků. Premiérka též varovala před nadšením z nízkých úrokových sazeb, neboť to znamená, že v Norsku je jen málo nových významných korporátních projektů, na něž by bylo možné čerpat dostupné velké půjčky.

Ministryně průmyslu a obchodu Monica Mæland/ová dne 6. ledna 2016 vyzvala k „reindustrializaci“ Norska, tj. k budování nových továren v různých koutech země. Zpracovatelský průmysl byl v uplynulých letech vytlačen do severního a jižního Norska, vláda má zájem, aby byl rozmístěn rovnoměrně.

Výrobní náklady v Norsku jsou sice vyšší, k dispozici však je množství vzdělaných pracovníků (propouštění technici v těžařském průmyslu), kteří zvládnou náročnější druhy výroby. Výroba nemá být jen exkluzívní záležitostí Číny. Dle ministryně se Norsko může více prosadit automatizovanou výrobou pod dohledem odborně školeného personálu na úkor dělnických profesí.

Novým tématem diskuze o restrukturalizaci norského hospodářství se v lednu 2016 stala „sdílená ekonomika“ (spoluspotřebitelství, sharing economy) a její nástup v Norsku. O využívání služby autodopravy (Uber) či ubytování (Airbnb) projevují Norové rostoucí zájem, zatímco stát zatím nemá prostředky pro regulaci a kontrolu tohoto sektoru (zatímco např. magistrát Oslo řidiče služby Uber na nátlak taxikářských organizací postihuje, norské soudy stíhání zastavují).

Dne 12. ledna 2016 se ministryně financí Siv Jensen/ová a ředitel Daňového úřadu Hans Christian Holte sešli k prvnímu jednání s poskytovateli těchto služeb v Norsku. Obě strany jsou připraveny dále jednat o tom, aby byl zajištěn výběr a řádné odvádění daní, jakož i kontrola dodržování práv spotřebitelů a těch, kdo služby poskytují.

Naděje norských politiků i ekonomů v r. 2016 se upírají k opětovnému růstu cen ropy. Vláda se bude snažit o další zlepšování podmínek norským firmám tak, aby se jim více dařilo na zahraničních trzích, a současně bude usilovat o posílení zaměstnanosti formou realizace ohlášených veřejných staveb a dopravně-infrastrukturních projektů.

Spolehlivou pojistkou pro vykrývání deficitu hospodaření státu je pak unikátní norský Vládní penzijní fond Global (tzv. ropný fond), jehož objem nyní představuje 2,5násobek roční hrubé domácí produkce Norska a který se nyní zabývá možnosti dalšího rozšíření investičního portfolia pro zvýšení zisku při zachování mírného rizika.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Oslu (Norsko).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek