Aktuální problémy ekvádorské ekonomiky a úvahy o pokračování protekcionistických opatření

1. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Aktuální problémy ekvádorské ekonomiky a úvahy o pokračování protekcionistických opatření Ekvádor se v současnosti nachází ve složité makroekonomické situaci. Fiskální příjmy, se kterými původně počítal, jsou výrazně omezeny nízkými cenami ropy na světových trzích. Zemi vznikly v souvislosti s ukončováním velkých strategických projektů i vzhledem k velkému rozměru státního sektoru rozsáhlé finanční závazky, které teď není jednoduché splácet, i přes další poskytnutý čínský úvěr.

To se odráží v nepříznivých hodnoceních investičního rizika mezinárodními ratingovými agenturami. Export dále slábne a stává se nekonkurenceschopným vzhledem k dolarizaci ekonomiky, zatímco měny okolních států devalvují. Pro zajištění chybějící likvidity Ekvádor proto v návaznosti na odbourávání kontroverzních dovozních daní v souladu s instrukcí WTO zvažuje další opatření, které by mělo podpořit jeho export na úkor importu.

Jako hlavní problém ekvádorské ekonomiky se ukazují štědré sociální výdaje financované z ropných příjmů, díky nimž se nicméně v minulých letech podařilo zásadně snížit extrémní chudobu a zlepšit infrastrukturu. Vnější ekonomické faktory a do jisté míry i vnitrostátní politické napětí v kontextu již nastartované předvolební kampaně (prezidentské volby v únoru 2017) vedou k zvýraznění dlouhodobých nedostatků a strukturálních problémů.

Země na vnější šoky není připravena, nedisponuje devizovými rezervami ani fiskálním stabilizačním fondem, které by dávaly prostor k proticyklickým opatřením. Ropa a její deriváty představují hlavní komoditu Ekvádoru (51% podíl na exportu a 16% podíl na daňových příjmech) a velkou výzvou je dolarizace ekonomiky při současné devalvaci národních měn okolních zemí, což má kritický vliv na ekvádorský export.

Státní rozpočet Ekvádoru pro rok 2016 je koncipován jako velmi úsporný. Nicméně při jeho konstrukci se vycházelo z předpokládané průměrné ceny barelu ropy ve výši 35 USD, zatímco ceny se v současnosti pohybují níže, což má na zemi, které se zatím nepodařilo diverzifikovat strukturu národního hospodářství mimo klíčové odvětví těžby ropy, destabilizující účinek.

Pro Ekvádor bylo složité v závěru roku 2015 splnit veškeré splatné finanční závazky plynoucí ze závěrečných fází investic, zejména v energetice, výplat výročních odměn státním zaměstnancům apod. Všem závazkům však nakonec dostál, přesto investiční riziko země podle indexu ratingové společnosti JP Morgan (EMBI+) za poslední měsíc stouplo o 22 % na 1555. Jedná se o druhý nejhorší údaj v regionu po Venezuele (index 3695), přičemž následují Argentina a Brazílie (naopak Peru patří k nejméně rizikovým s indexem 273).

Nejnovější čínský úvěr (poskytnutý Průmyslovou a komerční bankou ČLR 22. 1. 2016) ve výši 970 mil. USD se ukazuje jako slabý vzhledem k trvale rostoucímu zadlužení. Odhaduje se, že nepokryje ani polovinu finančních závazků, které vznikly v roce 2015 a se kterými Ekvádor vstoupil do roku 2016.

Vstřícnost také nadále projevuje EU, která pokračuje v poskytnutí přímé rozpočtové podpory, která má do roku 2017 dosáhnout výše 32 mil. EUR za účelem konsolidace sociálního systému a zajištění jeho udržitelnosti v zájmu naplňování vládního sociálního stabilizačního programu.

Začátek ekonomických problémů

Ekonomické problémy a pokles ekvádorského vývozu se začaly objevovat již od roku 2015 a reakce na ně v podobě zavedení dodatečných dovozních daní po celý rok komplikovala obchodní vztahy se sousedními zeměmi Kolumbií a Peru. Dne 5. ledna 2015 totiž Ekvádor uvalil 7% daň na peruánský a 21% daň na kolumbijský dovoz. Odůvodněním tohoto kroku byla devalvace peruánského nového solu a kolumbijského pesa vůči americkému dolaru, avšak obě země se proti tomuto opatření ohradily a situace byla následně řešena na poli WTO.

Speciální dovozní daně se sazbami 5–45 % (podle položky) byly též zavedeny autonomně pro všechny ostatní země a představovaly překážku i pro české podniky. Zájem o výjimku z tohoto opatření pro české podniky a jejich projekty v Ekvádoru opakovaně prezentoval NM MPO ekvádorským partnerům při bilaterálních jednáních v průběhu roku 2015. Ekvádor uvedeným opatřením chtěl docílit snížení dovozu o cca 3 mld. USD a tudíž zlepšení obchodní a potažmo platební bilance Ekvádoru, což se do značné míry podařilo.

V listopadu 2015 Ekvádor po vlně kritik na mezinárodní úrovni a stanovisku WTO ohlásil, že postupně dovozní daně do poloviny roku 2016 odbourá, což v těchto měsících skutečně probíhá. Díky oznámení odbourávání dovozních daní také Peru a Kolumbie v závěru roku 2015 umožnily Ekvádoru jednat s EU o přístupovém protokolu, aby se Ekvádor v dohledné době mohl stát smluvní stranou Dohody o volném obchodu mezi EU a státy Andského společenství národů.

Opatření na podporu exportu

Nicméně vzhledem k výše popsaným přetrvávajícím ekonomickým problémům, které se v důsledku vnějších faktorů letos ještě více zvýraznily, uvažuje Ekvádor o zavedení nových restriktivních opatření na podporu svého exportu při snižování importu.

Jedná se o model, který vládě navrhl bývalý ekvádorský viceprezident Alberto Dahik. Dosud byly exportérům vráceny daně v hotovosti v USD. Podle nových úvah by měly být daně vráceny prostřednictvím bezhotovostních kupónů, odpovídajících určité hodnotě.

Dovozní cla budou ale moci importéři platit jen zmíněnými kupóny exportérů. Ti je mohou importérům prodávat na základě dražby. V důsledku dražby ale importér zaplatí za dané kupóny více, než kolik jich vynaloží na úhradu cel a vícenáklady tak budou pravděpodobně přeneseny na konečného spotřebitele, který tak bude motivován k nákupu domácího zboží namísto dováženého zahraničního.

Ekvádor se již několik let snaží aktivně omezovat svůj dovoz a vést politiku importní substituce. Například mnohé komponenty v automobilovém průmyslu jsou vyráběny v Ekvádoru, zatímco dovážené konkurenční zahraniční výrobky jsou „penalizovány“ daněmi a dalšími překážkami. Kvalita národních výrobků ve srovnání s dováženými zahraničními však zaostává, což je všeobecně kritizováno. Sousední Peru (pro které je Ekvádor klíčovým trhem) se proti ekvádorským ochranářským praktikám v zahraničním obchodě ohrazuje s odvoláním na trend poklesu peruánského vývozu do Ekvádoru.

V podobné situaci se ale nachází i čeští exportéři. Český export do Ekvádoru v letech 2014–2015 na úrovni přes 13 mil. USD je nižší než v předchozím období 2012–2013, kdy převýšil 16 mil. USD. Na druhou stranu, i přes celní/daňová opatření k podpoře svého exportu se Ekvádoru nepodařilo v posledních letech zvýšit export do ČR. Jeho novým nástrojem proto mohou být proexportně orientované mise ekvádorských podnikatelů do ČR.

Ofenzivními položkami ekvádorského exportu jsou zejména tradiční obory (banány, ovoce, mořské plody, květiny). ČR ekvádorskou stranu může podpořit vhodnými kontakty, ale na druhou stranu je potřeba zároveň trvat na větší flexibilitě ekvádorské strany, pokud jde o české projekty v oblasti pivovarnictví a energetice.

Důležitá bude též koordinace v rámci EU, neboť po nedávných souhlasných stanoviskách sousedních zemí Peru a Kolumbie (a v závislosti na legislativním procesu v institucích EU) by na konci letošního roku měl Ekvádor přistoupit k mnohostranné dohodě o volném obchodu FTA s EU, jejíž ustanovení by měla být Ekvádorem v nadcházejících letech reálně naplňována a přinést českým firmám volnější přístup na ekvádorský trh a nové příležitosti.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Limě (Peru).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek