Aktuální stav izraelského hospodářství podle zprávy OECD

1. 2. 2016

  • Země: Izrael
  • Datum zveřejnění: 01.02.2016

LogoIzrael byl přijat do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), tzn. do skupiny nejvyspělejších zemí světa, v září roku 2010. Každé dva roky OECD hodnotí aktuální stav ekonomiky svých členských zemí, jejich slabé i silné stránky a hlavní výzvy pro nejbližší období. V lednu 2016 vyšla nová zpráva, která hodnotí hospodářství Státu Izrael.

Slabé stránky

Jako největší izraelské nedostatky OECD označuje nedostatečnou konkurenci na domácím trhu, vysoké ceny (především potravin), prudký růst cen nemovitostí, některé obchodní překážky a ochranu životního prostředí. Jako důsledek zpráva uvádí fakt, že životní náklady jsou v Izraeli o 20 % vyšší, než ve Španělsku a o 30 % vyšší, než v Jižní Koreji, tzn. v zemích s podobnou výší HDP na 1 obyvatele. Ceny nemovitostí vzrostly v Izraeli od roku 2008 nejvýše ze všech zemí OECD a to absolutně, nejen v poměru k průměrným platům.

OECD rovněž kritizuje rozdělení výdajů státního rozpočtu, které nestimuluje osobní spotřebu a zanedbalo rozvoj nezbytné dopravní infrastruktury (ztráty z důvodu každodenních dopravních zácp se odhadují až na 1,5 % HDP). Velké státní podniky a instituce působící v sektorech, do kterých není připuštěna konkurence, jsou zpolitizované a mnohdy neefektivní, jako příklad je uváděna pošta, železnice nebo elektrická společnost IEC. Dobře nefunguje zadávání veřejných zakázek - pouze 20-30 % zakázek je vypsáno formou veřejného tendru, většina je soutěžena mezi předem vybranými dodavateli nebo není tendrována vůbec. Některé sektory hospodářství jsou zatíženy silnými restrikcemi, které jsou namířeny proti zahraničním pracovníkům a společnostem, jde například o námořní a leteckou nákladní přepravu, telekomunikace, bankovnictví, poštovní nebo právní služby.

Vysoké náklady a nízké základní penze jsou pak příčinou relativně nižší životní úrovně především starší generace Izraelců.     

Silné stránky

Na druhou stranu OECD oceňuje izraelskou ekonomiku, která je zdravá a vykazuje vyšší růst HDP (2,5 %), než je průměr OECD. Vládní fiskální a rozpočtová politika je zodpovědná, což má za důsledek postupné snižování státního dluhu (66,7 % v poměru k HDP na konci roku 2014). K silným stránkám ekonomiky patří zaměstnanost, vzdělání obyvatel i vysoká úroveň zdravotní péče.

Přes všechny problémy a starosti se Izraelci cítí více spokojeni a šťastni, než obyvatelé většiny ostatních členských zemí, uvádí zpráva OECD.  

Hlavní výzvy

V nejbližších letech se musí Izrael vypořádat s dovozními a distribučními monopoly v některých sektorech zboží i služeb a mnohem intenzivněji podporovat vznik konkurence na domácím trhu. Bude třeba zvýšit pracovní produktivitu, která (i přes vnější obraz Izraele jako vysoce inovativní země), stále nedosahuje průměru OECD. Více musí investovat do rozvoje dopravní infrastruktury. Výzvou je také lepší ekonomické zapojení určitých skupin obyvatel, především ultra-ortodoxních Židů a izraelských Arabů. Potom bude možné, stejně jako v předchozím období, pokračovat v přibližování Izraele k těm nejvyspělejším světovým ekonomikám.

Základní makroekonomická data (za 3. kvartál 2015, zdroj Bank of Israel)

HDP na 1 obyvatele v PPS          34 tis. USD

Meziroční růst HDP                    2,5 %

Nezaměstnanost                       5,2 %

Míra inflace                              - 0,9 %

Státní dluh/HDP                        66,7 %

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade v Tel Avivu. 

 

Tisknout Vaše hodnocení: