Albánie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

20. 6. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

Obsah neuveden

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory

Název

Zdůvodnění

Textilní a obuvnický průmysl

Oděvní a obuvnický průmysl je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím albánské ekonomiky a zaměstnává více jak 100 tisíc lidí. Finální produkty jsou významným vývozním artiklem a odvětví se na exportu podílí více než 30 % a tento podíl dále roste (35 % v roce 2015), což zařazuje toto odvětví na první místo v albánských exportech dle finančního objemu. Vláda podporuje rozvoj odvětví daňovými úlevami a podporou investic. Cílem těchto opatření je nejen udržet zaměstnanost v odvětví, ale i přilákat další zahraniční firmy a investory. Expanze zejména textilního průmyslu v Albánii poněkud naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, která je potřebná pro udržení kvality výroby. České firmy, které jsou nebo mohou být dodavatelem surovin a hlavně polotovarů pro toto odvětví, mají příležitost pro zvýšení objemu dodávek, popř. pro vstup na albánský trh.

Zemědělský a potravinářský průmysl

Prioritou albánské vlády je i zemědělství, a to především z důvodů vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 45 %). V Albánii jsou přítomné převážně malé rodinné farmy, kterých je na 350 tisíc. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie. Další rozvoj zemědělství dává opětovnou šanci dodávkám české zemědělské techniky. Albánie se v červnu 2014 stala kandidátskou zemí pro vstup do EU, a proto bude muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, a to i navzdory svým omezeným finančním zdrojům. Albánská vláda podepsala v srpnu 2016 s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a komerčními bankami dohodu o Albánském garančním fondu pro podporu agrárního sektoru a rozvoj venkova s cílem odblokovat úvěrování investic do zemědělského podnikání. V Garančním fondu je 300 mil. EUR pro příští 3 roky. Fond má sloužit k podpoře poskytování zvýhodněných úvěrů albánským zemědělcům komerčními bankami - k pokrytí větší části úroků z úvěrů. Úvěry jsou určeny nejen větším agropodnikům (skleníky, sběrná místa zemědělské produkce, vodní hospodářství, zpracovatelské linky), ale bankami mají být poskytovány i zvýhodněné mikroúvěry drobným farmářům. Vláda usiluje o to, aby banky ještě do konce jejího volebního období v roce 2017 poskytly zemědělcům úvěry ve výši 50 mil. EUR.

Dopravní průmysl a infastruktura

Albánské železnice předložily do parlamentu návrh zákona, který cílí na revitalizaci a otevření sektoru drah. Návrh se zaměřuje na rozvoj albánské železniční sítě a zlepšení její bezpečnosti. Vychází z národní strategie zacílené na posílení efektivnosti sektoru a jeho integraci do regionální i transevropské železniční sítě. Prioritou je zejména kvalitní spojení mezi albánskými přístavy v Durrësu, Vloře a Shëngjinu. Dále pak zejména zlepšení přeshraničního železničního spojení s Černou Horou, jediného železničního přeshraničního spojení, které má Albánie se sousedními státy. V dlouhodobějším výhledu se plánuje vybudovat železniční spojení z albánského Durrësu do makedonského Skopje jako části albánsko-makedonsko-bulharského koridoru. První stavbou v rámci revitalizace albánských železnic bude rekonstrukce a dostavba nové části železničního spojení Tirana – Durrës. Tendr na tuto stavbu bude vypsán na podzim 2016. Náklady na realizaci záměru jsou odhadovány na 82 mil. EUR. Z celkových nákladů bude 44 % hradit Evropská banka pro obnovu a rozvoj, zbytek albánská vláda. Albánské železnice rovněž plánují opravy a modernizace lokomotiv české provenience.

Stavební průmysl

Stavebnictví očekává zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (zahájena stavba plynovodu TAP, v dalších letech bude navazovat plynofikace země, plánuje se a připravuje výstavba a rekonstrukce vodních elektráren) a životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží). Aktuálně jsou příležitostí pro české firmy v oboru dodávky materiálu pro bytovou výstavbu. Zdrojem financí pro výstavbu rodinných domů jsou finanční prostředky zasílané Albánci pracujícími v zahraničí – remitence.

Energetický průmysl

Současný energetický systém Albánie využívá na generování elektrické energie výhradně vodní zdroje. Ačkoliv země má rozlohu jen 28 748 km², její hydrografická distribuce je až 44 tisíc km² s potenciálem 16 až 18 TWh elektřiny, ze kterého v současné době využívá zhruba třetinu. Tato jednostranná závislost výroby elektrické energie na vodních zdrojích však nutí vládu výrobu elektrické energie diverzifikovat. Koncem února 2017 vstoupil v Albánii v platnost nový zákon „O podpoře využití energie z obnovitelných zdrojů“. Malé projekty OZE (pod 500 kW výkonu) budou podle zákona autorizovány zjednodušenou procedurou přímo albánským ministerstvem energetiky. Albánie je vystavena slunečnímu záření kolem 1 500 kWh/m²/rok. Při rozvoji solární energetiky má Albánie potenciál získat výkon až 1000 GW tepla nebo 125 MW elektřiny.

 

Větrné elektrárny v Albánii zatím nejsou. Nový zákon o OZE byl v případě větrných zdrojů poprvé využit, když albánská vláda schválila stavbu větrné farmy, která bude postavena v regionu Tepelena. Projekt v ceně 13 mil. EUR bude realizovat albánská firma a sestává z šesti větrných turbín o celkovém výkonu 12 MW. Nejlepší podmínky na jejich výstavbu mají pobřežní části Jadranu a horské masivy táhnoucí se ze severu na jih při pobřeží. Albánie s jejich výstavbou počítá a odhaduje se, že kolem roku 2025 až 4 % elektřiny (400 GWh/rok) budou vyrobeny pomocí větru.

Aktuální sektorové příležitosti pro Albánii. Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Potenciální možnosti pro české dodavatele nabízí v Albánii především sektor energetiky (stroje a zařízení na výrobu elektrické energie, přenosové sítě tepla a elektrické energie), hydroenergetika včetně malých vodních elektráren, stroje a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl včetně rafinérií ropy, dopravní infrastruktura a stavebnictví (výstavba kovových i betonových mostů, silnic a železničních tratí), dodávky a výstavba zavlažovacích systémů, úpraven a čističek odpadních vod, zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny), silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí), v oblasti dopravy se pak jedná o dopravní prostředky (osobní a nákladní vozy, autobusy, železniční lokomotivy, vagony).

Nemalé možnosti představuje zapojení českých podnikatelských kruhů do rozvoje turistického průmyslu Albánie. Zaznamenáváme poptávky i na investiční celky české provenience v podobě kompletní dodávky technologií pivovarů. Stavebnictví, které bylo v posledních letech v útlumu díky nesplácení pohledávek ze strany vlády, čeká jisté oživení. Stavebnictví očekává také zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (plynovod TAP a návazná plynofikace země, výstavba a rekonstrukce vodních elektráren), životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží).

Možnosti dodávek českých subjektů:

  • Výstavba dálkových ropovodů a plynovodů
  • Přenosové sítě tepla a elektrické energie
  • Hydroenergetika včetně malých vodních elektráren
  • Stroje a zařízení na výrobu elektrické energie včetně kogeneračních centrál
  • Výstavba železničních tratí, mostů (betonových i ocelových), silnic
  • Projekční práce ve stavebnictví
  • Obráběcí stroje všech druhů (univerzální, obráběcí centra)
  • Dřevoobráběcí stroje a další stroje na výrobu nábytku (včetně zařízení na ohýbání dřeva)
  • Drobné nářadí a nástroje
  • Hutní materiály od betonářské po nástrojovou a speciální ocel
  • Stroje a zařízení pro povrchovou i hlubinnou těžbu (včetně pásových dopravníků)
  • Zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny, cihelny, keramické a sklářské provozy, mj. sklářské pece)
  • Silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí)
  • Motorová vozidla pro osobní, veřejnou a nákladní dopravu
  • Dopravní signalizace, dopravní značky a vypouklá zrcadla na křižovatkách
  • Vypracování studií dopravních systémů
  • Osvětlovací zařízení pro ulice a letiště
  • Stroje a zařízení pro letní údržbu vozovek, ulic a jejich okolí
  • Rekonstrukce a výstavba nových železničních tratí (oprava dopravního svršku a dopravního spodku), rekonstrukce železničních přejezdů
  • Zemědělské stroje a technika
  • Stroje pro potravinářský průmysl (včetně zařízení cukrovarů, pekáren, uzenářských provozů a miniaturních i velkokapacitních pivovarů, zařízení velkokapacitních kuchyní, vybavení drůbežářských závodů)
  • Stroje a zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl včetně rafinérií ropy, pneumatikářských lisů apod.
  • Stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl
  • Malé ruční zbraně 
  • Vzduchotechnická zařízení (klimatizace do výrobních prostor)
  • Manipulační technika
  • Lisy na vstřikování plastů
  • Elektronika, elektrotechnika (včetně různých typů měřicí a kontrolní techniky)
  • Výrobky chemického průmyslu
  • Nábytek a kování k nábytku
  • Vybavení hotelů a restaurací
  • Čističky odpadních vod, spalovny, bioplynové stanice
  • Zdravotní technika
  • Farmaceutické výrobky

Privatizace

Privatizace všech státních aktiv a podílů ve firmách nestrategického sektoru částečně proběhla již v roce 2014. Ve strategických sektorech vláda plánuje privatizaci zbývajícího státního podílu v podnicích Albtelecom, ARMO a Albpetrol. Zamýšlená privatizace by albánské vládě měla přinést odhadem 172 milionů EUR.

Privatizace státního podílu jediného distributora elektřiny OSHEE (od října 2015 opět v 100% držení státu díky mimoarbitrážní dohodě s ČEZ, a.s.) se v důsledku provádění energetické reformy odložila na neurčito.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

5. zasedání Česko-albánské smíšené pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářského rozvoje, turismu, obchodu a podnikání Albánské republiky se uskutečnilo v únoru 2018.

Na okraj návštěvy předsedy Senátu PSP české republiky M. Štěcha se uskutečnilo B2B setkání české doprovodné podnikatelské mise se svými albánskými potenciálními partnery.
Místo konání: Tirana, termín konání: únor 2018

 

PROPED - Prezentace výrobců českého obranného průmyslu a bezpečnostních technologií. České firmy v průběhu prezentace a následných praktických ukázek na střelnice MO AL představily albánským soukromým firmám, jakož i sektoru relevantních sttních institucí Albánie vlastní dodavatelské možnosti, navázaly potřebné kontakty a získaly informace o připravovaných tendrech.

Místo konání: Tirana, termín konání: duben 2018

 

PROPED - Prezentace českých firem železničního průmyslu. Incomingová mise představitelů Albánských železnic do ČR. České firmy budou mít možnost v rámci prezentace pro rozhodující představitele Albánských železnic, případně Ministerstva energetiky a infrastruktury, představit český železniční průmysl, jeho exportní potenciál a možnosti expertízy stavu albánské železnice, její infrastruktury a vozového parku.

Místo konání: Tirana, termín konání: září 2018

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: