Albánie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Perspektivní obory

Název

Zdůvodnění

Textil a obuv

Rozvoj výrobních odvětví je prioritou vládního programu současné vlády. Oděvní a obuvnický průmysl je dynamicky se rozvíjejícím odvětvím albánské ekonomiky a zaměstnává více než 100 tisíc lidí. Finální produkty jsou významným vývozním artiklem a odvětví se na exportu za rok 2014 podle posledních statistických údajů podílí více než 30 %. Tento podíl v roce 2015 narostl až na 37 %, odvětví se navíc zařadilo na první místo v exportech dle finančního objemu a stále patří mezi nejdynamičtěji rostoucí exportní položky (viz kap. 2.3). V dubnu 2014 vláda speciálně pro toto odvětví odsouhlasila zavedení 42 opatření na zmírnění dopadů fiskálního balíčku platného od 1. ledna 2014, kdy došlo ke skokovému navýšení daní z příjmů právnických osob. Další opatření začala platit v průběhu prvních měsíců 2015. Vláda v červnu 2015 předložila a parlament záhy schválil dva důležité zákony, které mohou přinést do odvětví další investice (zákon o volných ekonomických zónách a zákon o strategických investicích). 

ČR je dodavatelem surovin a hlavně polotovarů pro toto odvětví a další jeho rozvoj je příležitostí pro zvýšení objemu dodávek českých firem. Dynamický růst dodávek pozorujeme v následujících položkách HS(4): 3809 - Přípravky k úpravě povrch apretací, 5208 – Tkaniny bavlněné, 5515 – Tkaniny z ost. vláken, 5516 – Tkaniny z vláken střížových umělých, 5806 – Stuhy, 6004 – Pletené textilie, 6006 – Ostatní pletené textilie.

Traktory (zemědělské strojírenství)

Prioritou albánské vlády je i zemědělství, především z důvodů enormně vysokého počtu práceschopného obyvatelstva působícího v tomto oboru (kolem 40 %). V Albánii působí převážně malé rodinné farmy, kterých je na 350 tisíc. Země má předpoklady pro rozsáhlou produkci biopotravin převážně v ovocnářském a zelinářském sektoru. V hornatých oblastech Albánie, kterých je více než 75 %, je významná i živočišná výroba. Charakter zemědělské výroby v Albánii bude upřednostňovat spíše malou zemědělskou techniku (traktory menší výkonové řady, malé zemědělské stroje). Do začátku 90. let minulého století bylo bývalé Československo jedním z největších dodavatelů zemědělských strojů do Albánie. Po změně režimu naše dodávky prakticky ustaly. Další rozvoj zemědělství dává opětovnou šanci dodávkám české zemědělské techniky. Albánie se v červnu 2014 stala kandidátskou zemí pro vstup do EU, a proto bude muset přizpůsobit svou dotační politiku v tomto odvětví zemědělské politice EU, navzdory svým omezeným finančním zdrojům. V květnu 2015 vznikl Albánský garanční fond pro agrární sektor a rozvoj venkova za pomoci EBRD a za účasti několika komerčních bank s počátečním kapitálem v hodnotě 100 mil. EUR. Dá se předpokládat, že při modernizaci zemědělské výroby (zachování konkurenceschopnosti vůči ČS EU) v rámci dotací vznikne podpora nákupu zemědělské techniky pro farmáře. Po získání plného členství Albánie v EU se pak naše možnosti dodávek zemědělské techniky pro zdejší farmáře mohou značně rozšířit.

Ze zemědělských strojů kromě traktorů a náhradních dílů na traktory (položky HS(4) – 8701 a 8708) vidíme jako perspektivní položky HS(4) - 8432 – Stroje, nářadí pro zemědělství, lesnictví a 8433 – Stroje a zařízení žací, mlátící, sekačky trávy ap.

Aktuální sektorové příležitosti pro Albánii. Další oborové příležitosti pro všechny země naleznete v Mapě oborových příležitostí na portálu BusinessInfo.cz (www.businessinfo.cz/mop).

Potenciální možnosti pro české dodavatele nabízí v Albánii především sektor energetiky (stroje a zařízení na výrobu elektrické energie, přenosové sítě tepla a elektrické energie), hydroenergetika včetně malých vodních elektráren, stroje a zařízení pro chemický a petrochemický průmysl včetně rafinérií ropy, dopravní infrastruktura a stavebnictví (výstavba kovových i betonových mostů, silnic a železničních tratí), dodávky a výstavba zavlažovacích systémů, úpraven a čističek odpadních vod, zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny), silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí), v oblasti dopravy se pak jedná o dopravní prostředky (osobní a nákladní vozy, autobusy, železniční lokomotivy, vagony).

Nemalé možnosti představuje zapojení českých podnikatelských kruhů do rozvoje turistického průmyslu Albánie. Zaznamenáváme poptávky i na investiční celky české provenience v podobě kompletní dodávky technologií pivovarů. Stavebnictví, které bylo v posledních letech v útlumu díky nesplácení pohledávek ze strany vlády, čeká jisté oživení. Stavebnictví očekává také zakázky při realizaci infrastrukturálních projektů v oblasti dopravy (silnice, železnice), energetiky (plynovod TAP a návazná plynofikace země, výstavba a rekonstrukce vodních elektráren), životního prostředí (odpadové hospodářství, vodovody, odstranění ekologických zátěží).

Možnosti dodávek českých subjektů:

  • Výstavba dálkových ropovodů a plynovodů
  • Přenosové sítě tepla a elektrické energie
  • Hydroenergetika včetně malých vodních elektráren
  • Stroje a zařízení na výrobu elektrické energie včetně kogeneračních centrál
  • Výstavba železničních tratí, mostů (betonových i ocelových), silnic
  • Projekční práce ve stavebnictví
  • Obráběcí stroje všech druhů (univerzální, obráběcí centra)
  • Dřevoobráběcí stroje a další stroje na výrobu nábytku (včetně zařízení na ohýbání dřeva)
  • Drobné nářadí a nástroje
  • Hutní materiály od betonářské po nástrojovou a speciální ocel
  • Stroje a zařízení pro povrchovou i hlubinnou těžbu (včetně pásových dopravníků)
  • Zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny, cihelny, keramické a sklářské provozy, mj. sklářské pece)
  • Silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí)
  • Motorová vozidla pro osobní, veřejnou a nákladní dopravu
  • Dopravní signalizace, dopravní značky a vypouklá zrcadla na křižovatkách
  • Vypracování studií dopravních systémů
  • Osvětlovací zařízení pro ulice a letiště
  • Stroje a zařízení pro letní údržbu vozovek, ulic a jejich okolí
  • Rekonstrukce a výstavba nových železničních tratí (oprava dopravního svršku a dopravního spodku), rekonstrukce železničních přejezdů
  • Zemědělské stroje a technika
  • Stroje pro potravinářský průmysl (včetně zařízení cukrovarů, pekáren, uzenářských provozů a miniaturních i velkokapacitních pivovarů, zařízení velkokapacitních kuchyní, vybavení drůbežářských závodů)
  • Stroje a zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl včetně rafinérií ropy, pneumatikářských lisů apod.
  • Stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl
  • Malé ruční zbraně 
  • Vzduchotechnická zařízení (klimatizace do výrobních prostor)
  • Manipulační technika
  • Lisy na vstřikování plastů
  • Elektronika, elektrotechnika (včetně různých typů měřicí a kontrolní techniky)
  • Výrobky chemického průmyslu
  • Nábytek a kování k nábytku
  • Vybavení hotelů a restaurací
  • Čističky odpadních vod, spalovny, bioplynové stanice
  • Zdravotní technika
  • Farmaceutické výrobky

Privatizace

Albánská vláda plánuje do roku 2017 dokončit privatizace státních podílů v podnikové sféře, které mají přinést příjmy do státní pokladny a současně zefektivnit fungování daných společností. Privatizace všech státních aktiv a podílů ve firmách nestrategického sektoru částečně proběhla již v roce 2014. Ve strategických sektorech vláda plánuje privatizaci zbývajícího státního podílu v podnicích Albtelecom, ARMO a Albpetrol. Zamýšlená privatizace by albánské vládě měla přinést odhadem 172 milionů EUR.

Privatizace státního podílu jediného distributora elektřiny OSHEE (od října 2015 opět v 100% držení státu díky mimoarbitrážní dohodě s ČEZ, a.s.) se v důsledku provádění energetické reformy odložila na neurčito.

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

5. zasedání Česko-albánské smíšené pracovní skupiny pro hospodářskou spolupráci mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Ministerstvem hospodářského rozvoje, turismu, obchodu a podnikání Albánské republiky. Na okraj zasedání se uskuteční B2B setkání české doprovodné podnikatelské mise se svými albánskými potenciálními partnery.
Místo konání: Tirana, termín konání: listopad 2016

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: