Albánie: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mil. EUR)

 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

1 521,6

1 759,7

1 826,0

1 737,0 

1 780,2

Dovoz

3 774,8

3 660,9

3 942,7 

3 888,3

4 241,7

Saldo

-2 253,2

-1 901,2

-2 116,7

-2 151,3 

-2 461,5

Zdroj: INSTAT

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Největším vývozním trhem pro Albánii je tradičně Itálie, kam směřuje kolem 55 % celkově vyvezeného zboží. Další významné vývozní trhy představují pro Albánii Kosovo, Řecko, Německo. Vývoz do Kosova však oproti předchozímu srovnatelnému období výrazně poklesl o 24 %. O 3,7 % poklesly také vývozy do zemí CEFTA. Výrazně poklesly také vývozy do Španělska - o více než 42 % (především vývoz ropy), a Turecka o více než 67 % (v důsledku krachu společnosti Kürüm International, největší turecké investice v zemi).

Itálie je rovněž největším dovozním albánským partnerem s téměř 30 % podílem na albánských dovozech. Dalšími významní dovozní partneři Albánie jsou Německo, Čína, Řecko, Turecko a Srbsko.

 

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska vývozu v roce 2015 a 2016 (v mil. EUR)

Země

2015

Podíl (%)

2016

Podíl (%)

Itálie

883,5

50,86

900,3

54,6

Kosovo

149,4

8,60

120,8

6,8

Řecko

67,9 3,9 81,1 4,6

Německo

55,1 3,1 60,27 3,4
Španělsko

90,1

5,2

58,2

3,3
Čína

47,8

2,7

54,2

3,1

Zdroj: INSTAT

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska dovozu v roce 2015 a 2016 (v mil. EUR)

Země

2015

Podíl (%)

2016

Podíl (%)

Itálie

1178,2

30,30

1 234,2

29,3

Německo

259,6

6,7

340,0

9,5

Čína

332,6

8,55

269,8

8,8

Turecko

312,2

8,03

332,3

7,9

Řecko

310,9

7,8

332,3

7,9

Srbsko

151,0

3,8

131,5

3,1

Zdroj: INSTAT

Postavení k EU

Země EU se podílely za předmětné období na zahraničním obchodu Albánie 67,7 %, což v meziročním srovnání představuje nárůst o 1,9 procentního bodu (ve srovnatelném období 2015 to bylo 65,8 %). Největšími obchodními partnery zůstávají Itálie (37,0 %), Německo (7,6 %), Čína (7,0 %), Řecko (6,9 %), a Turecko (5,7 %).

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Albánie v roce 2016

Vývoz:

Na exportu se v roce 2016 nejvýrazněji podílely textilní výrobky a obuv s podílem na celkovém exportu Albánie přes 44,3 % (za stejné období roku 2015 to bylo 36,7 %). Největší meziroční pokles vývozu – o celých 32 % - byl zaznamenán u surovin, paliv a elektřiny. Tato dominantní skupina zboží, která v minulosti po léta vévodila vývozům, je nyní hlavní příčinou klesající exportní výkonnosti albánského hospodářství, a to kvůli nadále nízkým cenám ropy a kovových nerostů na světových trzích. Její podíl na celkovém vývozu za sledované období dále poklesl na 18,5 % (zatímco podíl ve srovnatelném období 2015 byl ještě 26,9 %). Skupina stavební materiály a kovy se podílela na celkovém exportu 12,9 %, avšak při meziročním poklesu vývozů o více než 14 %. Stabilně rostoucí exportní skupinou zboží jsou potraviny, nápoje a tabák s rostoucím podílem na exportu za sledované období dosahujícím 10,5 % (za srovnatelné období roku 2015 činil podíl 8,5 %).  Tato skupina zboží vykázala meziroční nárůst vývozů o více než 21,5 %.

Dovoz:

Největší položkou albánského dovozu byly v roce 2016 stroje, strojní zařízení a náhradní díly s podílem 21,1 % na celkovém albánském dovozu a meziročním nárůstem o 12,4 % svědčícím o přetrvávající investiční aktivitě v albánské ekonomice. Druhé místo v dovozech patří tradičně potravinám, nápojům a tabáku s podílem na všech dovozech 17,4 %. Velké meziroční nárůsty dovozů byly i u skupiny zboží textil a obuv (meziroční nárůst o 16,1 %) a u skupiny zboží stavební materiály a kovy (meziroční nárůst o 11,5 %). Zvýšily se i dovozy chemikálií a plastů meziročně o 6,3 %.  Za sledované období pokračuje meziroční pokles dovozů u minerálů, paliv a elektřiny o 17,3 %, a to především kvůli přetrvávajícím nižším cenám PHM, které Albánie ze 100 % dováží.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Albánii vznikají zóny volného obchodu podle zákona „O volných zónách“ č. 9789 z 15. 2. 1996. Zóny volného obchodu jsou zakládány blízko přístavů, letišť či na křižovatkách mezinárodní dopravy (námořní přístavy Durres a Vlora, letiště Matky Terezy /Rinas/ v Tiraně).

Pro rozvoj ekonomických zón v Albánii byl přijat zákon č. 9789 „O zakládání a provozování ekonomických zón“ z 19. 7. 2007. Jelikož tento zákon nebyl spojen s pobídkami pro případné investory v těchto zónách, doposud se nepodařilo naplnit tyto ekonomické zóny podnikatelskými aktivitami.

Parlament v průběhu rokz 2015 schválil novelu tohoto zákona, od které očekává rozvoj ekonomických zón. Novela zavádí pojem „technologické a ekonomické rozvojové zóny“ místo dosavadních „ekonomických zón“, „zón volného obchodu“ a „průmyslových parků“. Novela nabízí pro investory a developery v těchto zónách celou řadu pobídek na základě zkušeností s fungováním těchto zón ve světě.

Albánská investiční a rozvojová agentura (AIDA) v dubnu 2015 uveřejnila výzvu pro investory a územní developery pro založení a provozování tří tzv. „technických a ekonomických rozvojových oblastí“ (TEDA). Jedná se o pozemky připravené k tomuto účelu na severu země blízko městečka Koplik (rozloha 61 ha), v blízkosti přístavního města Durrës (rozloha 213 ha) a města Vlory (rozloha 230 ha). Kromě Durrësu se na ostatní zóny ještě ani nevypsalo výběrové řízení, zatímco řízení na volnou ekonomickou zónu Spitalla u největšího a nejvýznamnějšího námořního přístavu Durrësu (Drač) skončilo třikrát neúspěchem a až na čtvrtý pokus se v květnu 2017 podařilo pro zónu vybrat dva projekty albánských společností. Jedním má být stavba továrny na ferrochrom v ceně 30 mil. EUR a druhým stavba překladiště v ceně 93 mil. EUR.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Albánii (FDI):

  •  2008: 665,0 mil. EUR
  •  2009: 688,7 mil. EUR
  •  2010: 793,0 mil. EUR
  •  2011: 715,5 mil. EUR
  •  2012: 647,9 mil. EUR
  •  2013: 923,2 mil. EUR
  •  2014: 811,5 mil. EUR
  •  2015: 870,6 mil. EUR
  •  2016: 983,0 mil. EUR

Zdroj: Centrální banka Albánie

 

Je potřeba konstatovat, že podnikatelské prostředí v Albánii stále nedosahuje obvyklých evropských standardů. Albánská vláda se snaží tento image zlepšit a chce snížit důsledky právní nejistoty pro investory úpravou zákona o zahraničních investicích.  Úpravy by měly přinést speciální ochranu zahraničním investorům nad rámec stávajícího zákona o strategických investicích. Avšak práce nad úpravami zákona o zahraničních investicích se opožďují a termín jeho vstupu v platnost Rada ministrů na svém nedávném zasedání v dubnu 2017 odložila až na konec roku 2018.

Zahájení realizace dvou velkých investic roku 2016 (výstavba plynovodu TAP a kaskády vodních elektráren na řece Devoll norského investora Statkraft) začaly pozitivně ovlivňovat albánskou ekonomiku. Do těchto dvou největších staveb v Albánii se koncentroval největší přítok FDI v roce 2016. Celková výše FDI tak dosáhla v tomto roce 983 mil. EURO, což je největší hodnota za poslední čtyři roky a o 10,5 % vyšší hodnota než v roce 2015. Do roku 2019 by zmíněné dva velké projekty měly přinést Albánii celkem 1,9 mld. EUR.

Podle Mezinárodního měnového fondu je přítok FDI do Albánie stále nestálý a nemůže sloužit jako zdroj udržitelného ekonomického růstu v Albánii. Po dokončení zmíněných staveb se výše FDI pravděpodobně zase propadne a tato volatilita toku kapitálu je zhoubná pro makroekonomickou a finanční stabilitu země.

 

Mezi největšími zahraničními investory v Albánii je na prvním místě Řecko, jehož FDI tvoří zhruba čtvrtinu celkových FDI v zemi (1,25 mld. EUR) a které patří rovněž mezi nejvýznamnější obchodní partnery Albánie.  Řecké investice jsou zároveň přítomné v každém sektoru albánské ekonomiky.

Na druhé místo mezi zahraničními investory postoupilo Holandsko s celkovými investicemi 753 mil. EUR koncem 2016, což znamená nárůst o 9,5 % oproti konci roku 2015. Shell Upstream Albania dokončil akvizici 25 % podílu kanadské Petromanas Energy. Shell plánuje investovat do ropných vrtů dalších 72 mil. EUR. Holandské investory zajímá rovněž albánské zemědělství a investují do moderních pěstebních metod a certifikací umožňujících vývoz na EU trhy.

Třetí místo mezi zahraničními investory zaujímá Kanada, která především investuje do ropného a těžebního průmyslu (celkem 645 mil. EUR koncem 2016).

Mezi klíčovými investory v Albánii se v posledních dvou letech objevuje Čína, která v roce 2016 pořídila dvě velké akvizice – jediné albánské mezinárodní letiště v Tiraně-Rinasu a čínská Geo-Jade Petroleum převzala albánské akvizice kanadské Bankers Petroleum, největšího producenta ropy v Albánii. S celkem 575 mil. EUR investicemi je tak Čína nejrychleji nastupujícím investorem v Albánii.

Sedmičku největších investorů v Albánii doplňují Itálie (555 mil. EUR), Turecko (479 mil. EUR) a Rakousko (421 mil. EUR).

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice jsou v Albánii chráněny zákonem. Albánská vláda podporuje a vytváří podmínky pro vstup zahraničního kapitálu a garantuje ochranu vložených investic. ČR má s Albánií uzavřenou Dohodu mezi ČR a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z r. 1994, která by měla poskytovat záruku pro případné investice českých subjektů do Albánie. K této dohodě byl v roce 2010 podepsán protokol o změně této dohody v souladu s požadavky legislativy EU.

Albánie je ze strany EU, zahraničních firem působících v Albánii, potenciálních investorů a místních smíšených obchodních komor soustavně kritizována za netransparentní investiční prostředí v zemi. ČR v tomto ohledu patří mezi čelní kritiky a přes svěřenecký fond UNDP se podílí na předávání svých zkušeností ve vytváření investičního prostředí umožňující masivní přísun zahraničního kapitálu. Albánie v krátkodobém a střednědobém horizontu nemá moc šancí dosáhnout bez zahraničního kapitálu udržitelného ekonomického rozvoje.

Zákon, s názvem „Strategické investice v Albánské republice“ parlamentpřijal až v červnu 2015. Vláda si od nového zákona slibuje výrazné zvýšení investičních aktivit nejen zahraničních, ale i domácích aktérů. Zákon stanovuje kritéria pro investice, podle kterých získají statut strategické investice, a tudíž mohou být zvýhodněny. Rozhodnutí o získání statutu strategické investice připadne Komisi pro strategické investice působící při Úřadu předsedy vlády Albánské republiky a jejím předsedou je předseda vlády. Administrátorem a propagátorem v lákání strategických investic je vládní agentura AIDA, ale zákon připouští i působení mezinárodní investiční agentury reprezentující Albánii na globálním investičním trhu podle předem sjednaných podmínek.

Strategické sektory vymezené zákonem jsou:

  • energetika a těžba nerostů
  • infrastruktura pro dopravu a elektronickou komunikaci a komunální odpad
  • turismus
  • zemědělství (velké zemědělské farmy) a rybářství
  • ekonomické zóny
  • oblasti prioritní pro rozvoj

Zákon stanovuje požadavky na uznání investice za strategickou pro každý sektor zvlášť a pokaždé ve dvou stupních: buď bude investice strategická s asistencí státu, nebo získá statut se zvláštním zacházením. V dalším zákon stanovuje pobídky jak pro investici s asistencí státu, tak pro investice se zvláštním zacházením. Zákon počítá i s možností získání statutu strategické investice pro investice, které jsou kontrahovány před účinností tohoto zákona, nebo pro ty, které jsou naplánovány a po začátku platnosti tohoto zákona budou v krátkém časovém úseku realizovány. Požadavky na uznání investic spadajících pod jurisdikci tohoto zákona lze podávat do 31. prosince 2018. Doposud podle tohoto zákona investiční pobídky strategického investora získaly dva projekty, oba od domácí společnosti Balfin Group.    

Dle indexu ekonomických svobod zveřejněného nadací The Heritage Foundation „2016 Index of Economic Freedom“ se z celkového počtu 178 hodnocených zemí Albánie umístila s 65,9 % na 59. místě (rok 2015: s 65,7 % Albánie na 63. místě). Pro Albánii to znamená zlepšení o 4 místa oproti hodnocení za rok 2015. V Evropě to pro Albánii znamená 27. místo.

Překážkou pro rychlejší příliv zahraničního kapitálu do Albánie je slabá vymahatelnost práva, rozšířená korupce, přílišná regulace ekonomického prostředí a zasahování ze strany státu a slabá ochrana vlastnických práv.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: