Albánie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Tiraně (Albánie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Obchodní bilance (v mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014 

2015

Vývoz (FOB)

1 406,4

1 521,6

1 759,7

1 826,0 

1 737,0

Dovoz (CIF)

3 885,7

3 774,8

3 660,9

3 942,7 

3 888,3

Saldo

-2 479,3

-2 253,2

-1 901,2

-2 116,7 

-2 151,3

Zdroj: INSTAT

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Z hlediska teritoriální struktury vývozu v roce 2015 nadále dominuje Itálie s objemem vývozu 883,5 mil. EUR. Svou pozici druhého vývozního teritoria upevnilo sousední Kosovo, kam v roce 2015 směřovalo zboží za 149,4 mil. EUR. Španělsko zůstalo třetí zemí albánského vývozu, kam se v roce 2014 vyvezlo zboží za 90,1 mil. EUR, především surová ropa. V důsledku omezení těžby ropy v Albánii od druhé poloviny roku 2014 vývozy do Španělska zaznamenaly další meziroční pokles o 25 %. Značný meziroční pokles vývozů do Turecka souvisí s omezením těžby nerostů v Albánii v roce 2015 a jejich nižšími vývozy.

Co se týče teritoriální struktury dovozu v roce 2015, i zde přetrvává dominance Itálie s hodnotou dovozu 1,178 mld. EUR. Jedná se o nepatrný nárůst oproti roku 2014. Sousední Řecko, které do země exportovalo zboží za 305,1 mil. EUR, pohoršilo v žebříčku dovozců o 2 místa a v roce 2015 je po Itálii, Číně a Turecku až čtvrté. Čína s hodnotou dovozu 332,6 mil. EUR s meziročním navýšením o 15,4 % se stává po Itálii druhým největším dovozcem do Albánie. Třetí je v roce 2015 Turecko s výší dovozu 312,2 mil. EUR a meziročním růstem 12 %.

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska vývozu v roce 2014 a 2015 (v mil. EUR)

Země

2014

Podíl (%)

2015

Podíl (%)

Itálie

950,3

52,04

883,5

50,86

Kosovo

134,1

7,34

149,4

8,60

Španělsko

119,2

6,53

90,1

5,19

Turecko

72,1

3,95

49,6

2,86

Řecko

63,2

3,46

67,9

3,91

Zdroj: INSTAT

Největší obchodní partneři Albánie z hlediska dovozu v roce 2014 a 2015 (v mil. EUR)

Země

2014

Podíl (%)

2015

Podíl (%)

Itálie

1147,3

29,78

1178,2

30,30

Řecko

371,7

9,43

305,1

7,85

Čína

288,0

7,30

332,6

8,55

Turecko

278,5

7,06

312,2

8,03

Německo

235,5

5,97

259,6

6,68

Zdroj: INSTAT

Postavení k EU

Téměř 66 % zahraničního obchodu země se v roce 2015 realizoval se zeměmi EU. Jedná se o meziroční pokles o 4 procentní body.

V roce 2015 se snížily vývozy z Albánie do zemí EU o 7,6 % na 1,307 mld. EUR, což činilo 75,3 % celkového vývozu země; dovozy ze zemí EU se meziročně snížily o 0,5 % na 2,40 mld. EUR a představovaly 61,7 % celkových dovozů.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura zahraničního obchodu Albánie v roce 2015

Vývoz:

V komoditní struktuře vývozu v roce 2015 upevnily své první místo výrobky obuvního a textilního průmyslu s vývozy za 643,5 mil. EUR, s podílem na celkových vývozech 37 % a s meziročním navýšením o téměř 30 mil. EUR. U zbožové skupiny minerály, paliva a elektřina došlo k dalšímu meziročnímu poklesu ve vývozech na 460,8 mil. EUR, s hodnotou meziročního poklesu 152,7 mil. EUR. Tento pokles nastal hlavně v důsledku utlumení těžby ropy, která jde vesměs na vývoz, kvůli nízkým cenám na světových trzích. Vývozy stavebních materiálů a kovů se uskutečnily za 252,0 mil. EUR a dařilo se i potravinám, tabáku a nápojům, kterých se vyvezlo za 150,5 mil. EUR, o téměř 31 mil. EUR více než v roce 2014.

Dovoz:

Nejvíce se tradičně dováží stroje, strojírenská zařízení a náhradní díly, kterých se v roce 2015 dovezlo za 837,6 mld. EUR, což představuje 21,5 % všech dovozů. Byl zde zaznamenán meziroční nárůst o 11 %. Potravin, tabáku a nápojů se dovezlo za 691,4 mil. EUR, o 31 mil. EUR více než v předchozím roce. Velký pokles dovozů byl zaznamenán u minerálů, paliv a elektřiny o téměř 215 mil. EUR především kvůli nižším cenám PHM, které Albánie ze 100 % dováží. Celkové dovozy u této zbožové skupiny dosáhly téměř 430 mil. EUR a je to 11 % všech dovozů. Chemikálií a plastů se dovezlo za 534,9 mil. EUR a dařilo se dovozům stavebních materiálů a kovů, kterých se dovezlo za 481,9 mil. EUR s nepatrným poklesem o 4,7 %. Velký nárůst dovozů byl zaznamenán u zbožové skupiny obuvi a textilu, který koresponduje s nárůstem vývozů v této skupině. Lze to přičíst dovozům surovin a polotovarů pro obuvní a textilní průmysl preferovaný vládou. Meziroční nárůst dovozů v této skupině činí 45 mil. EUR při celkových dovozech 495 mil. EUR a s meziročním nárůstem o 10 %.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V Albánii vznikají zóny volného obchodu podle zákona „O volných zónách“ č. 9789 z 15. 2. 1996. Zóny volného obchodu jsou zakládány blízko přístavů, letišť či na křižovatkách mezinárodní dopravy (námořní přístavy Durres a Vlora, letiště Matky Terezy /Rinas/ v Tiraně).

Pro rozvoj ekonomických zón v Albánii byl přijat zákon č. 9789 „O zakládání a provozování ekonomických zón“ z 19. 7. 2007. Jelikož tento zákon nebyl spojen s pobídkami pro případné investory v těchto zónách, doposud se nepodařilo naplnit tyto ekonomické zóny podnikatelskými aktivitami.

Parlament v průběhu rokz 2015 schválil novelu tohoto zákona, od které očekává rozvoj ekonomických zón. Novela zavádí pojem „technologické a ekonomické rozvojové zóny“ místo dosavadních „ekonomických zón“, „zón volného obchodu“ a „průmyslových parků“. Novela nabízí pro investory a developery v těchto zónách celou řadu pobídek na základě zkušeností s fungováním těchto zón ve světě.

Albánská investiční a rozvojová agentura (AIDA) v dubnu 2015 uveřejnila výzvu pro investory a územní developery pro založení a provozování tří tzv. „technických a ekonomických rozvojových oblastí“ (TEDA). Jedná se o pozemky připravené k tomuto účelu na severu země blízko městečka Koplik (rozloha 61 ha), v blízkosti přístavního města Durrës (rozloha 213 ha) a města Vlory (rozloha 230 ha). Na provozování TEDA u Durrësu bylo v druhé polovině roku 2015 vypsáno výběrové řízení, které bylo po uzávěrce přihlášek a vyhodnocení nabídek zrušeno. Následné kolo výběrového řízení bylo rovněž zrušeno a připravuje se další kolo, přičemž původní rozlohu pozemků vláda snížila o více než polovinu na 101 ha. Na zbylé 2 TEDA k vypsání výběrových řízení zatím nedošlo.    

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice v Albánii (FDI):

  •  2008: 665,0 mil. EUR
  •  2009: 688,7 mil. EUR
  •  2010: 793,0 mil. EUR
  •  2011: 715,5 mil. EUR
  •  2012: 647,9 mil. EUR
  •  2013: 923,2 mil. EUR
  •  2014: 811,5 mil. EUR
  •  2015: 870,6 mil. EUR 

Zdroj: Centrální banka Albánie

Na výši FDI v roce 2015 negativně působily poklesy cen komodit na světových trzích. Největší naftařská společnost v zemi kanadská Bankers Petroleum ještě v roce 2014 investovala do rozvoje těžby nafty 258 mil. EUR. Tato hodnota v roce 2015 byla sotva poloviční. Stejným způsobem omezovali svoje investice v Albánii i majitelé dolů a turecký majitel jediné funkční železárny. Z domácích faktorů působících záporně na výši FDI je nutno uvést vyšší korporátní daň v porovnání se sousedními zeměmi a snížení výkupní ceny el. energie od provozovatelů privátních vodních elektráren snižující zájem investorů budovat nové zdroje.

Výše FDI na konci roku 2014 byla na historicky nejvyšší hodnotě 4,55 mld. EUR (2013 - 4,2 mld. EUR). Nejvíce investic přišlo ze zahraničí do sektoru pošt a telekomunikací, kde hodnota investic dosáhla 1,2 mld. EUR. Finanční sektor byl druhý v pořadí se stavem FDI koncem roku 2014 na 768 mil. EUR (v roce 2013 – 816 mil. EUR). Těžební průmysl také snížil svůj stav FDI v roce 2014 na 677 mil. EUR (2013 – 742 mil. EUR, 2012 - 810 mil. EUR). Stav FDI ve zpracovatelském průmyslu byl ke konci roku 2014 na úrovni 421 mil. EUR (2013 - 329 mil. EUR). Zemědělský sektor zaměstnávající téměř polovinu práceschopného obyvatelstva a vytvářející více než 20 % HDP je pro zahraniční investory nejméně atraktivní, neboť na konci roku 2014 stejně jako rok předtím byl stav investic pouze na úrovni 1 mil. EUR.

Z pohledu zemí mezi největší zahraniční investory v Albánii patří Řecko, Kanada, Itálie, Holandsko, Turecko a Rakousko. Řecké investice jsou přítomné v každém sektoru ekonomiky a stav investovaného kapitálu  na konci roku 2014 byl na úrovni 1,17 mld. EUR. Díky mohutným investicím do těžařského průmyslu má druhý nejvyšší stav investovaného kapitálu Kanada (755 mil. EUR) následována Itálií s hodnotou 526 mil. EUR. Italské investice se realizovaly v bankovnictví, energetice, dopravě, zdravotnictví a vzdělávání. Holandsko se postaralo o největší meziroční zvýšení stavu investovaného kapitálu na konci roku 2014 s úrovní 505 mil. EUR (nárůst o 27 %) především kvůli nárůstu investic naftařského gigantu Royal Dutch Shell. Na pátém místě se ve výši investovaného kapitálu umístilo Turecko (394 mil. EUR). Investice tureckých firem směřují do telekomunikací, energetiky a bankovnictví. Rakouské společnosti jsou aktivní v bankovnictví, pojišťovnictví a energetice. Jejich výše investovaného kapitálu má ovšem klesající trend. Zatímco ještě na konci roku 2013 výše investic dosahovala 432 mil. EUR, o rok později už to bylo jenom 357 milionů. 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční investice jsou v Albánii chráněny zákonem. Albánská vláda podporuje a vytváří podmínky pro vstup zahraničního kapitálu a garantuje ochranu vložených investic. ČR má s Albánií uzavřenou Dohodu mezi ČR a Albánskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic z r. 1994, která by měla poskytovat záruku pro případné investice českých subjektů do Albánie. K této dohodě byl v roce 2010 podepsán protokol o změně této dohody v souladu s požadavky legislativy EU.

Albánie je ze strany EU, zahraničních firem působících v Albánii, potenciálních investorů a místních smíšených obchodních komor soustavně kritizována za netransparentní investiční prostředí v zemi. ČR v tomto ohledu patří mezi čelní kritiky a přes svěřenecký fond UNDP se podílí na předávání svých zkušeností ve vytváření investičního prostředí umožňující masivní přísun zahraničního kapitálu. Albánie v krátkodobém a střednědobém horizontu nemá moc šancí dosáhnout bez zahraničního kapitálu udržitelného ekonomického rozvoje.

Zákon, s názvem „Strategické investice v Albánské republice“ parlamentpřijal až v červnu 2015. Vláda si od nového zákona slibuje výrazné zvýšení investičních aktivit nejen zahraničních, ale i domácích aktérů. Zákon stanovuje kritéria pro investice, podle kterých získají statut strategické investice, a tudíž mohou být zvýhodněny. Rozhodnutí o získání statutu strategické investice připadne Komisi pro strategické investice působící při Úřadu předsedy vlády Albánské republiky a jejím předsedou je předseda vlády. Administrátorem a propagátorem v lákání strategických investic je vládní agentura AIDA, ale zákon připouští i působení mezinárodní investiční agentury reprezentující Albánii na globálním investičním trhu podle předem sjednaných podmínek.

Strategické sektory vymezené zákonem jsou:

  • energetika a těžba nerostů
  • infrastruktura pro dopravu a elektronickou komunikaci a komunální odpad
  • turismus
  • zemědělství (velké zemědělské farmy) a rybářství
  • ekonomické zóny
  • oblasti prioritní pro rozvoj

Zákon stanovuje požadavky na uznání investice za strategickou pro každý sektor zvlášť a pokaždé ve dvou stupních: buď bude investice strategická s asistencí státu, nebo získá statut se zvláštním zacházením. V dalším zákon stanovuje pobídky jak pro investici s asistencí státu, tak pro investice se zvláštním zacházením. Zákon počítá i s možností získání statutu strategické investice pro investice, které jsou kontrahovány před účinností tohoto zákona, nebo pro ty, které jsou naplánovány a po začátku platnosti tohoto zákona budou v krátkém časovém úseku realizovány. Požadavky na uznání investic spadajících pod jurisdikci tohoto zákona lze podávat do 31. prosince 2018. Doposud podle tohoto zákona investiční pobídky strategického investora získaly dva projekty, oba od domácí společnosti Balfin Group.    

Dle indexu ekonomických svobod zveřejněného nadací The Heritage Foundation „2016 Index of Economic Freedom“ se z celkového počtu 178 hodnocených zemí Albánie umístila s 65,9 % na 59. místě (rok 2015: s 65,7 % Albánie na 63. místě). Pro Albánii to znamená zlepšení o 4 místa oproti hodnocení za rok 2015. V Evropě to pro Albánii znamená 27. místo.

Překážkou pro rychlejší příliv zahraničního kapitálu do Albánie je slabá vymahatelnost práva, rozšířená korupce, přílišná regulace ekonomického prostředí a zasahování ze strany státu a slabá ochrana vlastnických práv.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: