Americké velké myšlenky pro vědu 21. století

1. 3. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Americké velké myšlenky pro vědu 21. století Věda a s tím spojený ekonomický rozvoj potřebují myslet dlouho dopředu. O to se snaží americká National Science Foundation, která do vědy a výzkumu ročně investuje téměř 8 miliard dolarů.

Na setkání s diplomaty ve Washingtonu představila ředitelka Kanceláře pro mezinárodní vědu a engineering National Science Foundation Rebecca Keiser tzv. 10 Big Ideas. Jde o myšlenky, které NSF považuje za klíčové pro vědecký pokrok v dalších desetiletích a řešení problémů lidstva. I když ředitelka NSF seznam loni prezentovala Kongresu a NSF seznam témat považuje de facto za hotový, je stále otevřen diskuzi a dalšímu rozpracování, a to i ve spolupráci se zahraniční vědeckou komunitou. Pro zachování přesnosti ponecháváme některá označení v jejich anglickém originále.

NSF je hlavní americká národní instituce, finančně podporující základní a aplikovanou vědu a výzkum v USA. Definuje se jako „nezávislá federální agentura“, založená v roce 1950 US Kongresem. Pracuje s rozpočtem přes 7,5 mld. USD ročně. Na každou z uvedených deseti myšlenek by ráda získala cca 1 mld. USD navíc.

10 velkých myšlenek má tedy sloužit nejen jako vytyčení hlavních vědeckých směrů, kterým se má dostat největší finanční podpory, ale i jako nástroj pro získání více peněz od Kongresu. NSF řídí ředitelka France Córdova, na její působení dohlíží 24členný National Science Board. NSF je jediná americká organizace, která financuje zároveň základní vědecký výzkum i inženýrské vědy. Více peněz než NSF na vědu a výzkum vydává v USA pouze NIH, National Institute of Health (33 mld. USD). 

10 velkých myšlenek:

  • Quantum leap – výzkum chování částic a energie na atomové a sub-atomové úrovni. Převedení těchto poznatků do užitku pro spotřebitele.
  • Human-technology frontier – „4. průmyslová revoluce“. Transformace práce pod vlivem učících se strojů, AI, internetu věcí a robotiky.
  • Harnessing Data for 21st Century – NSF chce podpořit přístup všech výzkumníků k datům, kterými disponuje, a také k infrastruktuře, která data obhospodařuje. Podpora výuky vizualizace, data mining a machine learning.
  • Nová Arktida – v Arktidě probíhají rychlé změny. NSF tam chce proto zřídit síť stálých a mobilních výzkumných stanic. S jejich pomocí by se odhadoval dopad těchto změn na světovou ekonomiku a bezpečnost. Velký prostor pro mezinárodní spolupráci.
  • Rules of Life – predikce fenotypů (vlastností a znaků živých organizmů). Zlepšení schopností predikovat vlastnosti organizmů na základě jejich genetiky a prostředí. V této oblasti se ještě diskutuje, jaké hlavní problémy by se v ní měly řešit, téměř s jistotou tam bude výzkum mozku a fotosyntéza.
  • Okna do vesmíru – využití široké škály dostupných astrofyzikálních zdrojů informací o vesmíru: kromě elektromagnetického spektra jsou nyní dostupné neutrina, kosmické záření nebo gravitační vlny.
  • Konvergence výzkumu v NSF – řešení intelektuálních výzev a společenských problémů s využitím poznatků z různých oblastí.
  • Výzkumná infrastruktura střední velikosti (50–100 mil. USD) – NSF má na relativně malé projekty (do 20 mil. USD) nástroje v rámci jednotlivých výzkumných ředitelství, na projekty velké důležitosti a finanční náročnosti (100+ mil. USD) má mechanizmus v podobě Major Research Equipment and Facilities Construction. Amerika ale přichází o velké množství důležitého výzkumu, který spadá do oblasti mezi malými a velkými projekty, proto chce snížit hranici pro velké projekty a zavést nástroje finanční podpory pro středně veliký výzkum.
  • Inkluze a diverzita – v roce 2050 má být 53 % US obyvatel ze skupin, dnes označovaných jako minority. Aby se tato rostoucí diverzita úspěšně odrazila i ve složení americké vědecké komunity, chce NSF během jedné generace zásadně podpořit a zpopularizovat vědu mezi dnešními menšinami (hispánci, Afro-Američané, lidé s postižením, žijící pod úrovní chudoby apod.).
  • NSF 2050 – v roce 2050 oslaví NSF svoje 100. výročí existence. Do té doby chce spustit Integrative Foundational Fond, který bude stát mimo roční plánovací cykly a bude financovat zásadní a velké, multi-oborové projekty s transformačním potenciálem.

Velvyslanectví ve Washingtonu má ve svém každoročním plánu vždy několik aktivit s vědecko-technickou náplní. V posledních letech v USA pobývali experti z automobilového průmyslu, živých věd, dopravní oblasti, robotiky nebo IT, často i s finanční podporou projektů ekonomické diplomacie ministerstva zahraničních věcí.

„I na letošek připravujeme jednu aktivitu, v květnu budou ve Washingtonu zástupci Mendelovy univerzity Brno, Univerzity Palackého Olomouc a brněnského CEITEC,“ říká Tomáš Hart, obchodní rada ve Washingtonu. „Znalost hlavních témat, jež chtějí Američané řešit, nám pomůže lépe vybrat témata, o kterých se můžeme s americkými vědci a manažery univerzit bavit. Šance dohodnout se na něčem konkrétním tak bude zase o něco větší.“

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky ve Washingtonu (Spojené státy americké). Autor: Tomáš Hart, vedoucí obchodně-ekonomického úseku.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek