Analýza a identifikace vzdělávacích potřeb



Úvodem

Převzato z knihy „Firemní vzdělávání – Strategický přístup ke vzdělávání pracovníků“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.

Analýza potřeb vzdělávání v podstatě spočívá ve shromažďování informací o současném stavu znalostí, schopností a dovedností pracovníků, o výkonnosti jednotlivců, týmů a podniku a v porovnávání zjištěných údajů s požadovanou úrovní. Identifikace dává odpověď například na tyto otázky (Vodák – Kucharčíková, 2007, s. 69):

• Je výkonnost v daných dovednostech skutečně nezbytná?
• Je zaměstnanec dostatečně odměňován, respektive motivován k uplatnění těchto dovedností?
• Podporuje management požadované chování?
• Jaké další bariéry výkonnosti ještě existují?

I tady se tedy stále prolíná firemní vzdělávání s ostatními personálními činnostmi. Navíc zde můžeme odkázat na to, co už víme z předchozích částí o kompetencích (o jejich složkách, struktuře a také o podmínkách, které musí být splněny, aby byl pracovník kompetentní).

Výsledkem analýzy je pak zjištění mezer ve výkonnosti, které je třeba eliminovat, se zaměřením na takové, které je možné odstranit vzděláváním. Analýzou vzdělávacích potřeb totiž můžeme odhalit i problém, který není řešitelný vzděláváním, či výkonnostní mezeru, která není odstranitelná pomocí nějaké vzdělávací akce. To jsme si koneckonců zčásti již nastínili při sestavování anatomie kompetence, když jsme se zaměřovali na to, které úrovně struktury kompetence jsou získatelné pomocí vzdělávání ve firmě a které musíme do firmy dostat pomocí jiných personálních činností (například pomocí výběru nebo motivace pracovníků atd.).

Převzato z knihy „Firemní vzdělávání – Strategický přístup ke vzdělávání pracovníků“ vydané nakladatelstvím Grada Publishing v roce 2010.