Angola: Zahraniční obchod a investice

20. 5. 2018

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015 

2016 

2017

2018*

2019*

Dovozy

26 331 28 580 20 693 13 041 19 496 24 233 25 566

Vývozy

68 247 59 170 33 181 27 589 34 136 43 363 43 363

Saldo

41 916

30 590 12 489 14 548 14 640 19 130 17 798

Údaje v mil. USD

Zdroj: Economic Inteligence Unit, www.eiu.com

Pro rok 2018 a 2019 se předpokládá další nárůst jak vývozů, tak i dovozů do Angoly s tím, že dovozy by postupně měly začít růst rychleji než vývozy. V souvislosti s angolskou strategií diverzifikace ekonomiky bude probíhat postupné nahrazování dovozu základních potravin a naopak začínat dovoz produktů s přidanou hodnotou pro potřebu výroby a rozvoje angolského průmyslu.

Z pohledu vzájemného obchodu mezi EU a Angolou, tak celkový vývoz EU do Angoly v roce 2017 dosahoval 3,9 mld. EUR a dovoz do EU 2,33 mld. EUR. Dovozy se oproti bývalému roku pohoršily o 44 % a vývozy se naopak zvýšily o 14,7 %. Angola je 54. nejvýznamnějším obchodním partnerem EU ve světě.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní vývozní trhy angolských produktů: Čína (61,2 %), Indie (13 %), EU (7,6 %), USA (4,2 %) a Jihoafrická republika (4 %).

Hlavní dovozní trhy do Angoly: EU (38,4 %, z toho nejvíce Portugalsko), Čína (13,5 %), USA (7,4 %), Jihoafrická republika (6,2 %) a Brazílie (6,1 %).

V rámci EU je největším obchodním partnerem Angoly Portugalsko, které do Angoly zejména vyváží a celkově se podílí na vývozech do Angoly 16,3 %. Dalšími významnými obchodními partnery Angoly v EU jsou Španělsko, Belgie, Itálie, Francie, Holandsko a Německo.

Nejvýznamnějším obchodním parnterem a současně také investorem Angoly je Čína, která tak postupně vytlačila pozici Portugalska a její postavení neustále roste.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní dovozní produkty do Angoly: cement, rýže, pšeničná mouka, kuřecí maso, ropný koks a asfalt, třtinový cukr, palmový olej, mouka z obilí (mimo pšenice), keramické dlaždice, těstoviny, sójový olej a další.

Hlavní vývozní produkty Angoly: ropa (přes 90 %), diamanty, mramor, žula, tropické ovoce, mořské ryby a produkty. dřevo a další.

Angola stále dováží základní potraviny (zejména z Portugalska), které se snaží novou politikou diverzifikace vyrobit, nicméně to bude proces ještě na několik let. V posledních dvou letech však nahradila dříve významný dovoz ocelových a železných produktů díky výstavbě ocelárny v prosinci 2015 a další projekty na ocelárny se dále rozvíjejí. Dovoz ropných produktů po určitém stádiu rozpracování se Angola snaží také nahradit díky zahraničním investorům, kteří investují do výstavby ropných rafinérií. I v dalších oblastech ekonomiky se snaží rozvíjet místní výrobu a snažit se tak nahradit dovozy.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V souvislosti s podporou diverzifikace ekonomiky se angolská vláda snaží přilákat zahraniční investory a v souvislosti s tím založila speciální ekonomickou zónu ZEE Luanda-Bengo. Tato oblast zahrnuje 7 průmyslových zón, 6 zemědělských zón a 8 těžebních rezervací, které se nachází v obcích Viana, Cacuaco a Icolo v provincii Luanda a dále v obcích Dande a Ambriz v provincii Bengo. Uvedené zóny poskytují zvýhodněný daňový systém, veškerou nezbytnou infrastrukturu a další výhody na jednom místě. Od roku 2018 se navíc bude v této oblasti konat i mezinárodní všeobecný veletrh FILDA v termínu od 10. do 14. 7. 2018. Aktuálně se tam nachází 76 továren zahraničních a místních investorů, ale také státních podniků.

Více informací viz odkaz na webové stránky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší zahraniční investice směřovaly v Angole do ropného průmyslu, především ze strany amerických firem (Chevron a její dceřinná společnost CABGOC působí na 2 z 21 ropných bloků, dále ExxonMobil provozující Block 15), francouzského Totalu (operuje na 3 ropných blocích) a italské ENI (operuje na 1 ropném bloku). V roce 2017 představovaly úhrně investice ze strany USA v ropném průmyslu podíl až 32,1 %,  Francie 28,3 %, Číny 12,8 %, Itálie 12 %, Norska 5,3 %, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska 4,7 % a Portugalska 3,2 %.

Ve stavebnictví investuje zejména Portugalsko a Brazílie, v těžbě diamantů Rusko a Izrael, který se také vysokou mírou angažuje v zemědělství (celkově má podíl až na 49 % všech zemědělských projektů v zemi). Portugalské investice jsou zastoupeny v sektoru bankovnictví, hotelnictví a stavebnictví. Velmi významné je angažmá Číny v angolské infrastruktuře, stavebnictví, ale i energetice, těžebním a ropném průmyslu. Investice do ostatních sektorů ekonomiky jsou zatím minimální, ale existuje potenciál růstu.

Z pohledu angolských investic mimo Angolu dominuje zejména Portugalsko, kde dcera bývalého prezidenta republiky Isabel dos Santos investovala v letech 2011 až 2014 do majetkových podílů v oblasti energetiky (GALP Energia), bankovnictví (banka BIC) a telekomunikace (NOS). V posledních třech letech se odliv investic do zahraničí omezil kvůli propadu ceny ropy a omezenému přístup k zahraniční měně.

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Dne 19. dubna 2018 byl schválen angolským parlamentem nový investiční zákon, který zjednodušil stávající zákon z roku 2015 a má za cíl více podpořit vstup zahraničních i domácích investorů na angolský trh.

Významné změny oproti předchozímu zákonu zahrnují:

  • zrušení minimální hodnoty investice, na kterou se vztahují investiční pobídka (původně byla ve výši 1 mil. USD);
  • odstranění povinnosti podílu angolského subjektu (státní instituce, firmy či občana) na základním kapitálu zahraniční společnosti ve výši 35 % a na řízení společnosti;
  • investování do většího okruhu aktivit bez potřeby partnerství s angolskou společností (výjimkou jsou investice do ropy, zemního plynu a dalších nerostných surovin a investic do finančního sektoru);
  • posílení právní jistoty a možnosti repatriace zisků zpět do země investora.

Poskytnutí investičních pobídek je nastavena na období maximálně 10 let s tím, že výše podpory se odvíjí od místa realizace investice (podle rozvojových zón A, B, C) a podle prioritních sektorů.

Rozvojové zóny jsou rozděleny:

Zóna A - Provincie Luanda, Namibe, obce-sídla provincií Benguela a Huíla e obec Lobito

Zóna B - Provincie Cabinda, Bié, Huambo, Bengo, Cuanza-Norte, Cuanza-Sul, Malanje, Namibe, Uíge a zbytek obcí v provinciích Benguela a Huíla

Zóna C - Provincie Lunda-Norte, Lunda-Sul, Moxico, Cunene, Zaire a Cuando-Cubango

Prioritní sektory: 

  • potravinářství a agroprůmysl;
  • lesy (včetně plantáží kakaovníku, kávy, kešu oříšků a banánů);
  • textilní a oděvní průmysl;
  • hotelnictví a turismus;
  • infrastruktura spojená s výstavbou telekomunikací, IT a veřejných prací;
  • energetika a voda;
  • vzdělávání a výzkum;
  • zdravotnictví.

 

Dalšími změnami v první polovině roku 2018 bylo zavedení nové instituce AIPEX dne 13. března 2018, která nahradila původní agenturu na podporu vývozu APIEX, technickou jednotku na podporu investic prezidentské kanceláře UTIP a technickou jednotku k podpoře soukromých investic na jednotlivých ministerstvech UTAIP. Nový AIPEX má na starosti podporu angolských vývozů a přilákání investic do Angoly. Předsedou představenstva AIPEX je Licínio Freitas Vaz Contreiras.

 

Zaměstnávat zahraniční nerezidentní pracovníky je možné pouze tehdy, pokud je ve firmě alespoň 70 % místních angolských pracovníků.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: