Angola: Zahraniční obchod a investice

5. 1. 2018

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015 

2016 

2017*

2018*

Dovozy

26 331 28 580 20 693 13 041 19 496 23 512

Vývozy

68 247 59 170 33 181 27 589 35 090 40 198

Saldo

41 916

30 590 12 489 14 548 15 594 16 687

Údaje v mil. USD

Zdroj: Economic Inteligence Unit, www.eiu.com

 Pro rok 2018 a 2019 se předpokládá další nárůst jak vývozů, tak i dovozů do Angoly s tím, že dovozy by postupně měly začít růst rychleji než vývozy. V souvislosti s angolskou strategií diverzifikace ekonomiky bude probíhat postupné nahrazování dovozu základních potravin a naopak začínat dovoz produktů s přidanou hodnotou pro potřebu výroby a rozvoje angolského průmyslu.

 Vzájemný obchod mezi EU a Angolou dosáhl v roce 2016 hodnoty 7,33 mld. EUR s tím, že EU vývozy dosáhly 3 712 mil. EUR a a dovozy do EU celkem 3 617 mil. EUR.

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní vývozní trhy angolských produktů: Čína (51,7 %), USA, Indie a Jihoafrická republika.

Hlavní dovozní trhy do Angoly: Čína (16,8 %), Portugalsko (16,3 %), USA a Rusko.

 V rámci EU je největším obchodním partnerem Angoly Portugalsko, které do Angoly zejména vyváží a celkově se podílí na vývozech do Angoly 16,3 %. Dalšími významnými obchodními partnery Angoly v EU jsou Španělsko, Belgie, Itálie, Francie, Holandsko a Německo.

 Nejvýznamnějším obchodním parnterem a současně také investorem Angoly je Čína, která tak postupně vytlačila pozici Portugalska a její postavení neustále roste.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní dovozní produkty do Angoly: cement, rýže, pšeničná mouka, kuřecí maso, ropný koks a asfalt, třtinový cukr, palmový olej, mouka z obilí (mimo pšenice), keramické dlaždice, těstoviny, sójový olej a další.

Hlavní vývozní produkty Angoly: ropa (přes 90 %), diamanty, mramor, žula, tropické ovoce, mořské ryby a produkty. dřevo a další.

Angola stále dováží základní potraviny (zejména z Portugalska), které se snaží novou politikou diverzifikace vyrobit, nicméně to bude proces ještě na několik let. V posledních dvou letech však nahradila dříve významný dovoz ocelových a železných produktů díky výstavbě ocelárny v prosinci 2015 a další projekty na ocelárny se dále rozvíjejí. Dovoz ropných produktů po určitém stádiu rozpracování se Angola snaží také nahradit díky zahraničním investorům, kteří investují do výstavby ropných rafinérií. I v dalších oblastech ekonomiky se snaží rozvíjet místní výrobu a snažit se tak nahradit dovozy.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

V souvislosti s podporou diverzifikace ekonomiky se angolská vláda snaží přilákat zahraniční investory a v souvislosti s tím založila speciální ekonomickou zónu ZEE Luanda-Bengo. Tato oblast zahrnuje průmyslové, zemědělské a těžební zóny a poskytuje zvýhodněný daňový systém, veškerou nezbytnou infrastrukturu a další výhody na jednom místě. Více informací viz odkaz na webové stránky.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Největší zahraniční investice směřovaly v Angole do ropného průmyslu, především ze strany amerických, britských, italských a francouzských investorů. Ve stavebnictví investuje zejména Portugalsko a Brazílie, v těžbě diamantů Rusko a Izrael, který se v Angole zabývá i zemědělstvím. Portugalské investice jsou zastoupeny v sektoru bankovnictví, hotelnictví a stavebnictví. Velmi významné je angažmá Číny v angolské infrastruktuře, stavebnictví, ale i energetice, těžebním a ropném průmyslu. Investice do ostatních sektorů ekonomiky jsou zatím minimální, ale existuje potenciál růstu.

Po hospodářské a finanční krizi v r. 2008 některé angolské instituce a firmy jako Sonagol a Santoro (spojené s dcerou prezidenta Isabel dos Santos) investovaly v zahraničí, zejména v Portugalsku, kde získaly majetkové podíly v bankovnictví a energetice.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V roce 2015 vstoupil v Angole v platnost nový investiční zákon č. 14/15 z 11. srpna 2015 k větší podpoře domácích a zahraničních investorů a z jedné instituce ANIP (dříve agentura na podporu investic) bylo vytvořeno hned několik podpůrných institucí: 

  • agentura APIEX- podpora přílivu zahraničních investic, budování image Angoly navenek, podpora exportu,
  • UTIP - Technická oddělení soukromých investic prezidentské kanceláře - schvaluje investiční projekty v hodnotě vyšší jak 10 mil. USD,
  • UTAIP - Technická oddělení k podpoře soukromých investic - toto oddělení je na každém ministerstvu podle jeho zaměření, schvaluje investiční projekty v hodnotě nižší než 10 mil. USD a současně vede přehled prioritních projektů v daném sektoru,
  • UTAI - Technické oddělení k podpře investic na samosprávách v provinciích země - mají přehled prioritních projektů pro daný územní celek.

Nový investiční zákon se vztahuje na interní soukromé investice o hodnotě vyšší jak 300 000 USD a na všechny zahraniční investice

Investiční daňové a celní pobídky se vztahují na interní investice o částce vyšší jak 500 tis. USD a zahraniční investice o částce vyšší jak 1 mil. USD. Daňové úlevy se pak odvíjejí od výše investice, místa investice, orientace na vývoz, počtu nově vytvořených pracovních míst a účasti angolských akcionářů. Výhody lze využívat od 1 do max. 10 let.

Z pohledu spotřebních daní (na běžné spotřební produkty, Angola nemá DPH) a cla dochází také ke zvýhodnění v podobě nulové sazby u obou typů poplatků a vzahuje se na:

  • zemědělské nástroje a vybavení,
  • traktory a příslušenství,
  • svařovací stroje,
  • pneumatiky pro zemědělská vozidla, kamiony a autobusy pro více jak 18 osob,
  • vstupní suroviny pro průmyslovou výrobu.

Existují vybrané sektory, kde je povinné partnerství zahraničního investora se státní institucí, angolskou firmou či občanem a výše podílu na investici a řízení musí být alespoň 35 %. Mezi tyto sektory patří: hotelnictví a turistika, elektrická energie, voda, doprava a logistika, stavebnictví, telekomunikace, informační a komunikační technologie.

Speciální režim se pak týká projektů v oblasti bankovnictví, ropného průmyslu a těžby diamantů.

Výhodou zákonu je možnost repatriace zisků a dividend zahraničních investorů zpět do své vlasti.

 Schvalování investičních projektů:

  • projekty ‹ 10 mil. USD - UTAIP
  • projekty › 10 mil. USD a další projekty bez ohledu na jejich výši v oblasti bankovnictví, ropném průmyslu a těžbě diamantů - prezident republiky prostřednictvím UTIP

Zaměstnávat zahraniční nerezidentní pracovníky je možné pouze tehdy, pokud je ve firmě alespoň 70 % místních angolských pracovníků.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: