Angola: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

5. 1. 2018

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Angolský trh, podobně jako i další trhy v Africe, nelze dost dobře zpracovávat na dálku z kanceláře v ČR. Osobní kontakty a vztahy zde hrají nedocenitelnou roli. Přístup k určitým kruhům angolské společnosti může být pro úspěch některých obchodů klíčový, přitom je nutno počítat s jejich uzavřeností pro nově příchozí. Kromě nezbytného představení se obchodním partnerům je tedy také téměř nutností mít zástupce na místě.

Angolský trh je atraktivní. Země disponuje bohatstvím v podobě nejen ropy a diamantů, ale také dalších nerostných surovin. V posledním období po snížení světové ceny rok v roce 2014 začala ekonomika bojovat s nedostatkem zahraniční měny, aby mohla financovat obrovské dovozy (i základních potravin) a investiční projekty v zemi. Závislost země na ropě a přizpůsobení celé ekonomiky v podstatě jedné ekonomické aktivitě přinesla ekonomické problémy, které se nyní snaží vyřešit diverzifikací ekonomiky. Vláda se tedy snaží omezovat dovozy a nahrazovat je místní produkcí. Objevuje se tedy poptávka po různých technologiích a know-how. Angolští podnikatelé často vyžadují nejen nákup stroje a vybavení, ale také technickou pomoc a know-how k výkonu dané činnosti. Navíc chtějí i podíl na dané investici nejlépe formou společného joint-venture.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Celní sazebník Angoly prošel v roce 2017 revizí, která byla schválena parlamentem dne 17. 11. 2017 a nahradila tak verzi z roku 2012. Angola si od nové revize slibuje podporu diverzifikace ekonomiky, podporu národní produkce a zjednodušení celních procedur. Jedním z důvodů bylo také zohlednění revize harmonizovaného popisu zboží WTO (tzv. HS kódy) vydané v lednu 2017. Nový celní sazebník zahrnuje 2 261 sazeb, z nichž 100 bylo zvýšeno a 400 sníženo. Hlavními změnami bylo zvýšení celních sazeb pro produkty, které se již v Angole vyrábějí - základní potraviny, zelenina, alkoholické a nealkoholické nápoje, minerální vody, hovězí a kozí maso. Zvýhodněný pak byl například dovoz léků, učebnic a součástek pro automobilový průmysl, který začíná přinášet investice do země. Z pohledu vývozního cla bylo zavedeno 5 % na nezpracované nerostné suroviny, 20 % na produkty nevyrobené v Angole a vývoz služeb snížen na 0,5%. Mezi zakázané vývozy pak byly zařazeny kmeny stromů a speciální vývozní režim se pak týká produktů kulturního dědictví. Z pohledu dovozu jsou speciální podmínky aplikované na dovoz cementu a nových chemických směsí. Celní sazby se pak celkově pohybují od 2 % do 50 %.

 Přehled k celním sazbám pro vývoz do Angoly nejpřehledněji uvádí databáze Evropské komise, kde je možné najít i více podrobností k vývozu pod jednotlivými HS kódy produktů: Market Access Database

 

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Realizaci investic včetně zřízení pobočky, obchodního zastoupení a joint-venture s místním angolským partnerem upravuje nový investiční zákon č. 14/15 z 11. srpna 2015. Více informací viz kapitola 2. 6, která shrnuje informace k zahraničních investicím v Angole.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Reklamu je v zemi možno zadávat prostřednictvím billboardů, televize, rozhlasu i tisku v závilosti na podobě produktu či služby. Celkově je nejúčinnější reklamou v zemi je televize. Hlavní televizní stanicí je veřejnoprávní TPA, která má největší sledovanost a tedy i největší dosah. Vedle televize je možné uplatnit reklamu v místním tisku, který má dosah v rámci velkých i menších angolských měst a není tak závislý na elektrické energii, která je v zemi zatím nedostatečně distribuována.

Nejvýznamnějším veletrhem v zemi a potažmo v celém regionu je mezinárodní veletrh FILDA v Luandě, který se koná každoročně v červenci. Akce se pravidelně účastní více než 500 vystavovatelů z Angoly a další dvacítky zemí (kromě sousedů Angoly a samozřejmě Portugalska a Brazílie, které mají své vlastní pavilony, bývají z evropských zemí tradičně přítomny Španělsko, Itálie, Francie, SRN, ale i např. Rakousko a Rumunsko). Termín uskutečnění veletrhu se však může měnit a s novým prezidentem se může změnit podoba veletrhu.

V Luandě se dále koná i několik specializovaných veletrhů: těžařský FIMA (duben), potravinářský Expo Alimenticia (květen), zdravotnický veletrh (srpen), Angola Motorshow (září), veletrh kultury a cestovního ruchu FITEC (září), veletrh nábytku a dekorací (říjen), veletrh stavebních materiálů (říjen) a veletrh ropného průmyslu FIPA (listopad). Realizace těchto veletrhů v roce 2018 se však může měnit a bude to záviset na očekáváném novém nastavení daných veletrhů.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Angola má základní právní ochranu práv duševního vlastnictví. Národní shromáždění Angoly přijalo v srpnu 2005 na ochranu průmyslového duševního vlastnictví Pařížskou úmluvu. Ministerstvo průmyslu Angoly spravuje práva k duševnímu vlastnictví – ochranné známky, patenty a užitné vzory na základě zákona o průmyslovém vlastnictví č. 3/92. Ministerstvo kultury reguluje autorská práva, literární a umělecká práva na základě autorského zákona č. 4/90.

Angola je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Pověřenou institucí by měl být Institut práv průmyslového vlastnictví – Angolan Industrial Property Institute (IAPI).

Zákonná úprava v oblasti duševního vlastnictví prochází v Angole revizí (viz např. tento článek).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zveřejněnovány ve státních novinách Jornal de Angola a regionálních denících a věstnících, kde jsou uváděny i dalších tendrů velkých společností. Často však bývají budoucí realizátoři daného projektu vybraní již dopředu, a proto oficiální uveřejnění v tisku je často jen pro formu.

 

 

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V Angole platí ještě více než kdekoliv jinde, že obchodním sporům je třeba předcházet. Soudnictví stále nemá dostatečnou kapacitu, je pomalé a nevýkonné.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úřední jazyk: portugalština

Domorodé jazyky: nejrozšířenějšími jsou umbundu, kimbundu, kikongo, chokwe, ovambo, fiote a některé další bantuské jazyky

Státní svátky:

  • 1. leden – Nový rok
  • 4. leden – Den mučedníků koloniálního útlaku (masakr zemědělců v lokalitě Baixa de Cassanje v roce 1961)
  • 25. leden – výročí založení hlavního města Luandy v roce 1576 (pouze v hlavním městě)
  • 4. únor – Den zahájení národně osvobozeneckého boje v roce 1961
  • únor – Karneval (pohyblivý svátek)
  • 8. březen – Mezinárodní den žen
  • duben – Velikonoční pátek (pohyblivý svátek)
  • 1. květen – Svátek práce
  • 25. květen – Den Afriky
  • 1. červen – Mezinárodní den dětí
  • 17. září – Den zakladatele státu a národního hrdiny, prvního prezidenta Agostinha Neta (výročí narození; 1922–1979)
  • 2. listopad – Památka zesnulých
  • 11. listopad – Vyhlášení nezávislosti r. 1975 (hlavní státní svátek)
  • 25. prosinec – Vánoční svátek

Připadne-li státní svátek na den pracovního klidu, překládá se čerpání pracovního volna na nejbližší pracovní den.

Prodejní doba:

  • pondělí až pátek 8:00–18:00, nákupní centra do 19:00 (většina obchodů a některá nákupní centra mají polední přestávku)
  • sobota 8:00–12:30, nákupní centra do 18:00
  • neděle 9:00–13:00 (pouze nákupní centra)

Otvírací doba bank:

  • pondělí až pátek 8:00–15:00
  • sobota 8:00–12:30

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Ve zvyklostech a způsobu jednání je stále patrný portugalský vliv, t.j. dlouhý oběd, bohatý noční život i vysoký stupeň formálnosti při jednáních. Angolská byrokracie je sice v zásadě funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou provázeny korupcí či zájmy vlivných skupin. Angolané jsou velice hrdým národem a jejich projev může být pokládán za aroganci.

Obchodní zvyklosti: Zvyklosti a zákonitosti obchodních jednání jsou v Angole od evropských poměrů dramaticky odlišné a pouze jejich alespoň částečné zvládnutí či tolerování může vést k prosazení se na místním trhu. Angola prošla ve své historii velmi složitým vývojem. Po staletí trvající koloniální nadvládu vystřídala bezprostředně občanská válka a její důsledky se promítají, a ještě dlouho budou promítat, do všech oblastí života. Je nezbytné si být stávajících rizik a odlišností vědom, neboť toto povědomí je jedním z hlavních předpokladů úspěšného prosazování obchodních zájmů v teritoriu. Angolané drtivou většinu skutků, které se Evropanovi mohou jevit jako neseriózní, nekonají úmyslně, popř. je takto nevnímají. Jedná se o kombinaci nedostatečného vzdělání, absence zkušeností či válečného dědictví a kulturně podmíněného flexibilnějšího přístupu k faktoru času. Z toho plyne, že je sice nutné být dochvilný, avšak od angolského protějšku dochvilnost spíše neočekávat.

Obchodní jednání: Nutno konstatovat, že obchodní etika v zemi není souměřitelná s evropskými standardy. Výjimky v podobě některých vzdělaných vysokých státních úředníků či podnikatelů toto pravidlo pouze potvrzují. Je to důsledek desítky let trvající války, během které nepředstavitelně složité životní podmínky, zúžené často na holý boj o přežití, způsobily vypěstování návyku využít v maximální možné míře momentální situaci, bez ohledu na budoucí vývoj či partnery, natož pak etiku. Přístup k obchodním závazkům se postupně lepšuje v návaznosti na pokroky ve fungování soudnictví včetně obchodního.

Při snaze dosáhnout uzavření obchodu je třeba se připravit na to, že angolský subjekt v podstatě nezná kompromisní řešení. Asertivně se snaží prosadit svoji variantu a pokud se mu to nepodaří, bude hledat jiného partnera. Uvažuje přitom intuitivně. Na etiketu, která však s kvalitou a etikou jednání většinou vůbec nekoresponduje, je však poměrně překvapivě kladen velký důraz. Jediným univerzálním jednacím jazykem je portugalština, i když stále častěji lze při jednání se vzdělanějšími partnery použít francouzštinu či angličtinu (a díky své podobnosti s portugalštinou pak také španělštinu). Většina jednání je vedena od 9–12 a od 15–18 hodin. Vzhledem k vysokým teplotám, vánočnímu období i hlavním prázdninám  nejsou vhodnými jednacími měsíci prosinec a leden. Vizitky, pokud je ovšem nositel má k dispozici, mají standardní úpravu. Dary se předávají pouze výjimečně na nejvyšších úrovních, daleko běžnější je pozvání na oběd či večeři do restaurace.

Pracovní návyky: Postoj k práci, motivace i loajalita k podniku jsou přímo úměrné odměňování. Další stimuly, jako možnost seberealizace, možnost zvýšení vzdělání, společenská prestiž apod., jsou až na druhém místě. Je to dáno tím, že Angola je země s velmi vysokými životními náklady a v podstatě bez sociálního záchytného systému. Za peníze lze v zemi pořídit téměř všechno, bez nich téměř nic. Podniková kultura je významně vyšší v zahraničních firmách zaměstnávajících místní pracovníky či v joint ventures, kde se promítá zahraniční vliv, než v ryze angolských podnicích. I v nich má však jistou noblesu alespoň ředitel, v některých případech i širší vedení. Úroveň středních a nižších kádrů je mnohdy špatná. Pracovní doba ve státních institucích je nepřetržitá od 8 do 15 hodin, v soukromém sektoru od 8 do 12 hodin a po polední přestávce od 14 do 18 hodin.

Vztahy mezi lidmi: Největší význam má ve vztazích mezi lidmi rodina. Přirozená je úcta ke starším. V jistých kruzích je neméně důležité bohatství, kterému odpovídá i společenské postavení. Až na malé výjimky neexistují společensky významní lidé, kteří by byli chudí, a naopak. Příbuzenské vztahy mají velký vliv při rozdělování zakázek apod., naproti tomu pohlaví vliv na obchod nemá. Vztahy podřízeného a nadřízeného jsou velmi respektovány. Angolské firmy jsou značně hierarchizované. Význam osobních styků je v zemi důležitý zcela jedinečným způsobem.

Hodnoty a normy: V žebříčku hodnot je na prvním místě rodina a zdraví, poté finanční záležitosti a až na dalších místech zaměstnání, volný čas a kvalita života. Chápání pojmů čestnost, morálka, dobré mravy apod. je v zemi s rozbujelou korupcí na všech úrovních problémem.

Význam času: Dochvilnost je v Angole spíše výjimkou, velké zpoždění, ale i dostavení se o hodinu předem, není ničím výjimečným, stejně jako nedostavení se na smluvenou schůzku bez udání důvodu. Je vhodné schůzku sjednat ve značném předstihu, i několik týdnů předem, a telefonicky ověřit její platnost den před jednáním. Angolští aktéři se při obchodních jednáních zaměřují jednoznačně na přítomnost. Tradice byly v zemi zpřetrhány a budoucnost je pojem často velmi abstraktní. Úvod jednání bývá neformální, často bez představení ostatních nevedoucích členů delegací. Vlastní jednání bývají stručná a věcná, následná realizace uzavřených dohod však již bývá složitá. Český partner je Angolanem vnímán od počátku důvěryhodně, angolský partner na základě nabývaných zkušeností svého českého protějšku důvěryhodnost postupně ztrácí a musí ji pracně obnovovat.

Verbální a neverbální komunikace: Angolané se při jednáních vyjadřují stručně, jasně a věcně, což však nekoresponduje s budoucí realizací toho, co se podaří sjednat. Mimika, gestikulace, způsob vyjádření emocí či projevy souhlasu a nesouhlasu jsou po staletích portugalské nadvlády podobné evropským. Společenská konverzace bývá omezena na několik úvodních seznamovacích vět. První jednání probíhají ve formální atmosféře, až postupem času a pouze někdy dochází k používání křestních jmen. Smysl pro humor spíše ne, než ano.

Interpersonální vzdálenost: Účastníci jednání se v jeho průběhu zpravidla familiárně nedotýkají. Nejčastěji sedí na opačné straně stolu, osobní zóna partnera je výsostně respektována. Výjimkou je samozřejmě podání ruky při pozdravu a loučení a také africký zvyk vyjádření velké důvěry vedením se za ruce, byť se jedná o osoby stejného pohlaví.

Oblékání a vzhled: Angolané přijali evropský formální oděv. Vzhledem k vysokým teplotám je možno však hlavně ve vnitrozemí narazit i na odlehčené tzv. safari obleky či vzdušné, zdobené rozhalené košile. I tyto formy jsou však považovány za formální oděv. V zemi jsou používány výhradně drahé kvalitní značkové oděvy a doplňky včetně velkého množství zlata. Na zevnějšek se obecně velmi dbá.

Jídlo a stolování: Obchodní stolování se odehrává výhradně v restauracích, pozvání na jídlo připravené doma je velkou výjimkou a znamená zvýšení důvěry pořádajícího vůči hostovi. Pozvání do rodiny je však naopak běžné při velkých oslavách a událostech jako svatba, narozeniny či trachtace. V takové situaci se sluší přinést dar (na svatbu rozhodně věcný dar, na narozeniny věcný dar nebo květiny, sladkosti, víno, likér apod.). I když se situace v oblasti gastronomie po skončení občanské války lepší, počet restaurací v zemi je stále omezený, variace jídel rovněž a ceny jsou neúměrně vysoké. Jídlo bývá doprovázeno kvalitními dovozovými víny a likéry, na závěr kávou. Kuřáků je v Angole méně než v ČR. Hostitel se kromě placení do žádné zvláštní role nestylizuje. Nepříliš obvyklé jsou přípitky s proslovy. Vstřícnost hosta ke gastronomickým zvyklostem a místním specialitám není nutná, ale je vítaná. Kuchyně je však spíše mezinárodní než místní, takže nebezpečí nepříjemných situací není veliké. Nábožensky podložené kulinářské zákazy neexistují, na osobní preference je v omezené nabídce malý prostor.

Víra: Je pozitivní, že v zemi neexistuje náboženská nesnášenlivost. Zdaleka nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (90 % všech věřících; z nich cca 70 % katolíků a 20 % protestantů). Z dob socialistického experimentu však přetrval rovněž ateizmus. Vliv víry na postoje a vztahy lidí je tedy souměřitelný s poměry v ČR, samozřejmě s výjimkou praktikování afrických náboženských kultů (cca 10 % všech věřících).

Angola je zemí kontrastů. Je to země nesmírně bohatých, ale i nepředstavitelně chudých lidí. Země blahobytu i hladomoru. Země úspěšných a dobře postavených, ale i země sirotků, válečných mrzáků a nevyléčitelně nemocných. Její potenciál je však v nejširším slova smyslu obrovský a nabízí mnoho příležitostí k ekonomickým aktivitám také pro české subjekty.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Před cestou vřele doporučujeme zaregistrovat se v systému DROZD MZV ČR.

Víza: pro občany ČR vystavuje Velvyslanectví Angolské republiky v Berlíně.

Po uzavření Zastupitelského úřadu ČR v Luandě (2010) převzal konzulární působnost v zemi Zastupitelský úřad ČR v Pretorii v Jihoafrické republice.

Od 1. 7. 2010 zastupuje ČR v Angole při vydávání schengenských víz Portugalsko. Žadatelé z Angoly se tedy mohou obracet se svými žádostmi o schengenské vízum při cestě do ČR na portugalský konzulát v Luandě.

Hlavními nebezpečími číhajícími na cestovatele v zemi jsou malaričtí komáři zejména v době horka - listopad-březen (nutný repelent a antimalarika již na letišti v Luandě), obecná kriminalita, nekvalitní síť pozemních komunikací, množství nášlapných min související s válečným dědictvím (v přírodě, mimo velká města).

Vnitrostátní letecká doprava je v Angole hlavním způsobem přepravy osob i materiálu, avšak kvalita a údržba letadel vlastněných některými místními aeroliniemi je pochybná. Nejrozšířejnějšími aerolinkami na území Angoly jsou TAAG, Sonair a Air Gemini. TAAG nedávno uzavřel novou spolupráci s Emirates Airlines.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Vyřízení pracovního povolení pro cizince je často problematické a to i v případě, že se jedná o rodinného příslušníka angolského občana.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Angole se nachází 3 typy nemocničních zařízení - soukromé, veřejné v rukou státních podniků a běžné veřejné nemocnice. Obecně využití běžných veřejných nemocnic se nedoporučuje. Další dva typy nemocnic jsou na lepší úrovni, nicméně ceny jsou velmi vysoké.

Nejlepší a nejdražší kliniky jsou veřejné nemocnice v rukou státních podniků - klinika Girassol, klinika Multiperfil a klinika Sagrada Esperanca.

Soukromé nemocnice: Luanda Medical Center, klinika Alvalade, Climed, Medigroup

Z pohledu kvality i ceny je doporučováno využít při závažnějších onemocnění zdravotní služby v JAR či v Evropě.

Očkování: Angola povinně formou přísné kontroly na hraničních přechodech vyžaduje očkování proti žluté zimnici. Doporučeny jsou nadto také vakcíny proti žloutence A a B, meningitidě a břišnímu tyfu. Je nutná antimalarická prevence (repelent a vhodný oděv již na letišti v Luandě; krátkodobým cestovatelům se doporučuje užívat vhodná antimalarika). Před cestou do země je důležité konzultovat kliniku cestovní medicíny. Je vhodné vybavit se před cestou zdravotním pojištěním, nejlépe takovým, které v naléhavých případech zahrnuje letecký odvoz ze země.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: