Angola: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Pretorii (Jihoafrická republika)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Angolský trh, podobně jako i další trhy v Africe, nelze dost dobře zpracovávat na dálku z kanceláře v ČR. Osobní kontakty a vztahy zde hrají nedocenitelnou roli. Přístup k určitým kruhům angloské společnosti může být pro úspěch některých obchodů klíčový, přitom je nutno počítat s jejich uzavřeností pro nově příchozí. Kromě nezbytného představení se obchodním partnerům je tedy také téměř nutností mít zástupce na místě.

Angolský trh je atraktivní. Země disponuje bohatstvím v podobě ropy a diamantů. V posledních letech měla dostatek finančních prostředků a ekonomika patřila k rychle rostoucím, v neposlední řadě proto, že ji předtím zničily dekády ozbrojeného konfliktu, který trval do r. 2002. Většinu zboží určeného pro spotřebu i vstupů pro průmysl tak Angola dováží. Většina světových vývozců tyto příležitosti chápe a je na trhu přítomna, a tak je nutno počítat s konkurencí.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Vzhledem k nepřehledným pravidlům, náročné administrativě i korupci je nejpraktičtější možností, jak odbavit dovážené či vyvážené zboží, kontrahovat služby celního agenta.

Celní zákoník byl zaveden v r. 2006 a v r. 2008 také Celní sazebník. Sazby činí od 2 % do 30 % z CIF hodnoty dováženého zboží podle toho, jestli patří do kategorie nezbytného, užitkového či luxusního zboží. Více viz stránky Celního úřadu

Vývozní kontrole či zákazu podléhají diamanty, některé druhy fauny a flóry a umělecké předměty. Na některé komodity jsou aplikována vývozní cla. Angola je signatářem úmluvy z Kimberley, která upravuje podmínky vývozu diamantů.

V poslední době se v Angole začaly projevovat tendence k restriktivnější obchodní a investiční politice: 

  • byly zavedeny množstevní kvóty na dovoz širokého okruhu zboží
  • vydán prezidentský dekret s požadavkem, aby firmy poskytující v Angole zasilatelské služby byly vlastněny pouze angolskými občany
  • zavedena daň na transfery do zahraničí.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Většinu podmínek pro zřízení kanceláře obsahuje Zákon o soukromých investicích, novelizovaný v květnu 2011. Záměr zřídit v Angole kancelář je nutné konzultovat s investiční agenturou ANIP – Agencia Nacional para o Investimento Privado. Pro investice v hodnotě nad 1 mil. USD existují pobídky. Mezi investorem a ANIP má být uzavřena smlouva, která mj. např. stanoví podmínky repatriace zisku.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Reklamu je v zemi možno zadávat prostřednictvím billboardů, televize, rozhlasu i tisku. Reklama má význam pouze v Luandě a v několika dalších větších městech. Ve vnitrozemí se uplatní každé cenově přijatelné zboží.

Nejvýznamnějším veletrhem v zemi a potažmo v celém regionu je mezinárodní veletrh FILDA v Luandě, který se koná každoročně v červenci. Akce se pravidelně účastní více než 500 vystavovatelů z Angoly a další dvacítky zemí (kromě sousedů Angoly a samozřejmě Portugalska a Brazílie, které mají své vlastní pavilony, bývají z evropských zemí tradičně přítomny Španělsko, Itálie, Francie, SRN, ale i např. Rakousko a Rumunsko).

V Luandě se dále koná i několik specializovaných veletrhů: těžařský FIMA (duben), potravinářský Expo Alimenticia (květen), zdravotnický veletrh (srpen), Angola Motorshow (září), veletrh kultury a cestovního ruchu FITEC (září), veletrh nábytku a dekorací (říjen), veletrh stavebních materiálů (říjen) a veletrh ropného průmyslu FIPA (listopad).

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Angola má základní právní ochranu práv duševního vlastnictví. Národní shromáždění Angoly přijalo v srpnu 2005 na ochranu průmyslového duševního vlastnictví Pařížskou úmluvu. Ministerstvo průmyslu Angoly spravuje práva k duševnímu vlastnictví – ochranné známky, patenty a užitné vzory na základě zákona o průmyslovém vlastnictví č. 3/92. Ministerstvo kultury reguluje autorská práva, literární a umělecká práva na základě autorského zákona č. 4/90.

Angola je členem Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). Pověřenou institucí by měl být Institut práv průmyslového vlastnictví – Angolan Industrial Property Institute (IAPI).

Zákonná úprava v oblasti duševního vlastnictví prochází v Angole revizí (viz např. tento článek).

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky bývají publikovány v oficiálních věstnících a někdy i ve sdělovacích prostředcích. Často se tak ale bohužel děje jen pro formu, neboť budoucí realizátor té které akce bývá již předurčen. Korupce je běžným problémem. V ojedinělých případech, kdy veřejná soutěž je míněna vážně, bývají preferování angolští účastníci.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V Angole platí ještě více než kdekoliv jinde, že obchodním sporům je třeba předcházet. Soudnictví stále nemá dostatečnou kapacitu, je pomalé a nevýkonné.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úřední jazyk: portugalština

Domorodé jazyky: nejrozšířenějšími jsou umbundu, kimbundu, kikongo, chokwe, ovambo, fiote a některé další bantuské jazyky

Státní svátky:

  • 1. leden – Nový rok
  • 4. leden – Den mučedníků koloniálního útlaku (masakr zemědělců v lokalitě Baixa de Cassanje v roce 1961)
  • 25. leden – výročí založení hlavního města Luandy v roce 1576 (pouze v hlavním městě)
  • 4. únor – Den zahájení národně osvobozeneckého boje v roce 1961
  • únor – Karneval (pohyblivý svátek)
  • 8. březen – Mezinárodní den žen
  • duben – Velikonoční pátek (pohyblivý svátek)
  • 1. květen – Svátek práce
  • 25. květen – Den Afriky
  • 1. červen – Mezinárodní den dětí
  • 17. září – Den zakladatele státu a národního hrdiny, prvního prezidenta Agostinha Neta (výročí narození; 1922–1979)
  • 2. listopad – Památka zesnulých
  • 11. listopad – Vyhlášení nezávislosti r. 1975 (hlavní státní svátek)
  • 25. prosinec – Vánoční svátek

Připadne-li státní svátek na den pracovního klidu, překládá se čerpání pracovního volna na nejbližší pracovní den.

Prodejní doba:

  • pondělí až pátek 8:00–18:00, nákupní centra do 19:00 (většina obchodů a některá nákupní centra mají polední přestávku)
  • sobota 8:00–12:30, nákupní centra do 18:00
  • neděle 9:00–13:00 (pouze nákupní centra)

Otvírací doba bank:

  • pondělí až pátek 8:00–15:00
  • sobota 8:00–12:30

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Ve zvyklostech a způsobu jednání je stále patrný portugalský vliv, t.j. dlouhý oběd, bohatý noční život i vysoký stupeň formálnosti při jednáních. Angolská byrokracie je sice v zásadě funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou provázeny korupcí či zájmy vlivných skupin. Angolané jsou velice hrdým národem a jejich projev může být pokládán za aroganci.

Obchodní zvyklosti: Zvyklosti a zákonitosti obchodních jednání jsou v Angole od evropských poměrů dramaticky odlišné a pouze jejich alespoň částečné zvládnutí či tolerování může vést k prosazení se na místním trhu. Angola prošla ve své historii velmi složitým vývojem. Po staletí trvající koloniální nadvládu vystřídala bezprostředně občanská válka a její důsledky se promítají, a ještě dlouho budou promítat, do všech oblastí života. Je nezbytné si být stávajících rizik a odlišností vědom, neboť toto povědomí je jedním z hlavních předpokladů úspěšného prosazování obchodních zájmů v teritoriu. Angolané drtivou většinu skutků, které se Evropanovi mohou jevit jako neseriózní, nekonají úmyslně, popř. je takto nevnímají. Jedná se o kombinaci nedostatečného vzdělání, absence zkušeností či válečného dědictví a kulturně podmíněného flexibilnějšího přístupu k faktoru času. Z toho plyne, že je sice nutné být dochvilný, avšak od angolského protějšku dochvilnost spíše neočekávat.

Obchodní jednání: Nutno konstatovat, že obchodní etika v zemi není souměřitelná s evropskými standardy. Výjimky v podobě některých vzdělaných vysokých státních úředníků či podnikatelů toto pravidlo pouze potvrzují. Je to důsledek desítky let trvající války, během které nepředstavitelně složité životní podmínky, zúžené často na holý boj o přežití, způsobily vypěstování návyku využít v maximální možné míře momentální situaci, bez ohledu na budoucí vývoj či partnery, natož pak etiku. Přístup k obchodním závazkům se postupně lepšuje v návaznosti na pokroky ve fungování soudnictví včetně obchodního.

Při snaze dosáhnout uzavření obchodu je třeba se připravit na to, že angolský subjekt v podstatě nezná kompromisní řešení. Asertivně se snaží prosadit svoji variantu a pokud se mu to nepodaří, bude hledat jiného partnera. Uvažuje přitom intuitivně. Na etiketu, která však s kvalitou a etikou jednání většinou vůbec nekoresponduje, je však poměrně překvapivě kladen velký důraz. Jediným univerzálním jednacím jazykem je portugalština, i když stále častěji lze při jednání se vzdělanějšími partnery použít francouzštinu či angličtinu (a díky své podobnosti s portugalštinou pak také španělštinu). Většina jednání je vedena od 9–12 a od 15–18 hodin. Vzhledem k vysokým teplotám, vánočnímu období i hlavním prázdninám  nejsou vhodnými jednacími měsíci prosinec a leden. Vizitky, pokud je ovšem nositel má k dispozici, mají standardní úpravu. Dary se předávají pouze výjimečně na nejvyšších úrovních, daleko běžnější je pozvání na oběd či večeři do restaurace.

Pracovní návyky: Postoj k práci, motivace i loajalita k podniku jsou přímo úměrné odměňování. Další stimuly, jako možnost seberealizace, možnost zvýšení vzdělání, společenská prestiž apod., jsou až na druhém místě. Je to dáno tím, že Angola je země s velmi vysokými životními náklady a v podstatě bez sociálního záchytného systému. Za peníze lze v zemi pořídit téměř všechno, bez nich téměř nic. Podniková kultura je významně vyšší v zahraničních firmách zaměstnávajících místní pracovníky či v joint ventures, kde se promítá zahraniční vliv, než v ryze angolských podnicích. I v nich má však jistou noblesu alespoň ředitel, v některých případech i širší vedení. Úroveň středních a nižších kádrů je mnohdy špatná. Pracovní doba ve státních institucích je nepřetržitá od 8 do 15 hodin, v soukromém sektoru od 8 do 12 hodin a po polední přestávce od 14 do 18 hodin.

Vztahy mezi lidmi: Největší význam má ve vztazích mezi lidmi rodina. Přirozená je úcta ke starším. V jistých kruzích je neméně důležité bohatství, kterému odpovídá i společenské postavení. Až na malé výjimky neexistují společensky významní lidé, kteří by byli chudí, a naopak. Příbuzenské vztahy mají velký vliv při rozdělování zakázek apod., naproti tomu pohlaví vliv na obchod nemá. Vztahy podřízeného a nadřízeného jsou velmi respektovány. Angolské firmy jsou značně hierarchizované. Význam osobních styků je v zemi důležitý zcela jedinečným způsobem.

Hodnoty a normy: V žebříčku hodnot je na prvním místě rodina a zdraví, poté finanční záležitosti a až na dalších místech zaměstnání, volný čas a kvalita života. Chápání pojmů čestnost, morálka, dobré mravy apod. je v zemi s rozbujelou korupcí na všech úrovních problémem.

Význam času: Dochvilnost je v Angole spíše výjimkou, velké zpoždění, ale i dostavení se o hodinu předem, není ničím výjimečným, stejně jako nedostavení se na smluvenou schůzku bez udání důvodu. Je vhodné schůzku sjednat ve značném předstihu, i několik týdnů předem, a telefonicky ověřit její platnost den před jednáním. Angolští aktéři se při obchodních jednáních zaměřují jednoznačně na přítomnost. Tradice byly v zemi zpřetrhány a budoucnost je pojem často velmi abstraktní. Úvod jednání bývá neformální, často bez představení ostatních nevedoucích členů delegací. Vlastní jednání bývají stručná a věcná, následná realizace uzavřených dohod však již bývá složitá. Český partner je Angolanem vnímán od počátku důvěryhodně, angolský partner na základě nabývaných zkušeností svého českého protějšku důvěryhodnost postupně ztrácí a musí ji pracně obnovovat.

Verbální a neverbální komunikace: Angolané se při jednáních vyjadřují stručně, jasně a věcně, což však nekoresponduje s budoucí realizací toho, co se podaří sjednat. Mimika, gestikulace, způsob vyjádření emocí či projevy souhlasu a nesouhlasu jsou po staletích portugalské nadvlády podobné evropským. Společenská konverzace bývá omezena na několik úvodních seznamovacích vět. První jednání probíhají ve formální atmosféře, až postupem času a pouze někdy dochází k používání křestních jmen. Smysl pro humor spíše ne, než ano.

Interpersonální vzdálenost: Účastníci jednání se v jeho průběhu zpravidla familiárně nedotýkají. Nejčastěji sedí na opačné straně stolu, osobní zóna partnera je výsostně respektována. Výjimkou je samozřejmě podání ruky při pozdravu a loučení a také africký zvyk vyjádření velké důvěry vedením se za ruce, byť se jedná o osoby stejného pohlaví.

Oblékání a vzhled: Angolané přijali evropský formální oděv. Vzhledem k vysokým teplotám je možno však hlavně ve vnitrozemí narazit i na odlehčené tzv. safari obleky či vzdušné, zdobené rozhalené košile. I tyto formy jsou však považovány za formální oděv. V zemi jsou používány výhradně drahé kvalitní značkové oděvy a doplňky včetně velkého množství zlata. Na zevnějšek se obecně velmi dbá.

Jídlo a stolování: Obchodní stolování se odehrává výhradně v restauracích, pozvání na jídlo připravené doma je velkou výjimkou a znamená zvýšení důvěry pořádajícího vůči hostovi. Pozvání do rodiny je však naopak běžné při velkých oslavách a událostech jako svatba, narozeniny či trachtace. V takové situaci se sluší přinést dar (na svatbu rozhodně věcný dar, na narozeniny věcný dar nebo květiny, sladkosti, víno, likér apod.). I když se situace v oblasti gastronomie po skončení občanské války lepší, počet restaurací v zemi je stále omezený, variace jídel rovněž a ceny jsou neúměrně vysoké. Jídlo bývá doprovázeno kvalitními dovozovými víny a likéry, na závěr kávou. Kuřáků je v Angole méně než v ČR. Hostitel se kromě placení do žádné zvláštní role nestylizuje. Nepříliš obvyklé jsou přípitky s proslovy. Vstřícnost hosta ke gastronomickým zvyklostem a místním specialitám není nutná, ale je vítaná. Kuchyně je však spíše mezinárodní než místní, takže nebezpečí nepříjemných situací není veliké. Nábožensky podložené kulinářské zákazy neexistují, na osobní preference je v omezené nabídce malý prostor.

Víra: Je pozitivní, že v zemi neexistuje náboženská nesnášenlivost. Zdaleka nejrozšířenějším náboženstvím je křesťanství (90 % všech věřících; z nich cca 70 % katolíků a 20 % protestantů). Z dob socialistického experimentu však přetrval rovněž ateizmus. Vliv víry na postoje a vztahy lidí je tedy souměřitelný s poměry v ČR, samozřejmě s výjimkou praktikování afrických náboženských kultů (cca 10 % všech věřících).

Angola je zemí kontrastů. Je to země nesmírně bohatých, ale i nepředstavitelně chudých lidí. Země blahobytu i hladomoru. Země úspěšných a dobře postavených, ale i země sirotků, válečných mrzáků a nevyléčitelně nemocných. Její potenciál je však v nejširším slova smyslu obrovský a nabízí mnoho příležitostí k ekonomickým aktivitám také pro české subjekty.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Před cestou vřele doporučujeme zaregistrovat se v systému DROZD MZV ČR.

Víza: pro občany ČR vystavuje Velvyslanectví Angolské republiky v Berlíně.

Po uzavření Zastupitelského úřadu ČR v Luandě (2010) převzal konzulární působnost v zemi Zastupitelský úřad ČR v Pretorii v Jihoafrické republice.

Od 1. 7. 2010 zastupuje ČR v Angole při vydávání schengenských víz Portugalsko. Žadatelé z Angoly se tedy mohou obracet se svými žádostmi o schengenské vízum při cestě do ČR na portugalský konzulát v Luandě.

Hlavními nebezpečími číhajícími na cestovatele v zemi jsou malaričtí komáři (nutný repelent a antimalarika již na letišti v Luandě), obecná kriminalita, nekvalitní síť pozemních komunikací, množství nášlapných min související s válečným dědictvím.

Vnitrostátní letecká doprava je v Angole hlavním způsobem přepravy osob i materiálu, avšak kvalita a údržba letadel vlastněných některými místními aeroliniemi je pochybná. OSN svým zaměstnancům  doporučuje využívat k vnitrostátní přepravě společnosti Sonair a Air Gemini, naopak se nedoporučuje národní přepravce TAAG (který však nedávno zahájil slibnou spolupráci s Emirates Airlines). EU TAAG v r. 2007 zařadila na seznam nežádoucích aerolinek, v r. 2009 začal opěl létat do Portugalska a v r. 2010 bylo povolení rozšířeno i na ostatní evropská letiště, avšak některá z letadel provozovaných TAAG stále do evropského letového prostoru nesmí. 

V exklávní provincii Cabinda dochází k občasným útokům na cizince. Jedním ze medializovaných incidentů byla tragická střelba separatistických militantů na národní fotbalový tým Toga v r. 2010. Vyskytly se také případy únosů spojené s úmrtím cizinců. Pohyb mimo hlavní město provincie je kontrolován a v citlivých místech možný pouze s vojenským doprovodem.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Vyřízení pracovního povolení pro cizince je často problematické a to i v případě, že se jedná o rodinného příslušníka angolského občana.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Využití místní státní zdravotnické péče nelze doporučit. Čeští občané mohou za úhradu využívat služeb soukromých klinik. Ceny jsou ovšem vysoké, je proto prozíravé uzavřít před cestou zdravotní pojištění. Jakékoliv závažnější onemocnění je nutno řešit v JAR či v Evropě.

Očkování: Angola povinně formou přísné kontroly na hraničních přechodech vyžaduje očkování proti žluté zimnici. Doporučeny jsou nadto také vakcíny proti žloutence A a B, meningitidě a břišnímu tyfu. Je nutná antimalarická prevence (repelent a vhodný oděv již na letišti v Luandě; krátkodobým cestovatelům se doporučuje užívat vhodná antimalarika). Před cestou do země je důležité konzultovat kliniku cestovní medicíny. V Luandě poskytuje tolerovatelnou úroveň zdravotní péče několik soukromých klinik, avšak kvalita služeb státních nemocnic a dostupnost lékařské péče mimo hlavní město jsou špatné. Proto je vhodné vybavit se před cestou zdravotním pojištěním, nejlépe takovým, které v naléhavých případech zahrnuje letecký odvoz ze země.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: