Ani bazar, ani „sekáč“. Charitní obchůdky pomáhají rozvíjet dobročinnost

20. 12. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Z peněz získaných prodejem zboží podporuje brněnská Nadace Veronica výsadbu zeleně, kulturní akce, nebo zřizování přírodních zahrad u škol a školek. Svůj čtvrtý obchod nadace otevřela letos v prosinci.

charitni obchod Nadace VeronicaJiž čtvrtý charitní obchůdek otevřela v prosinci v Brně tamní Nadace Veronica. Postupně tak rozšiřuje projekt sociálního podnikání, který pomáhá prodejem získávat prostředky na podporu charitativních aktivit.

První dobročinný obchod otevřela tehdejší ředitelka Nadace Veronica Jasna Flamiková v roce 2008. Byl to vůbec první takový obchod v Brně a na Moravě a teprve druhý svého druhu v Česku, když první byly obchody Sue Ryder v Praze. „Myšlenka dobročinných obchodů – ‚charity shops‘ nebyla v té době v Česku skoro vůbec známá. Pokud někdo nebyl v zahraničí a nezažil to tam, bylo těžké mu vysvětlit, že to prostě není jen obyčejný bazar nebo ‚sekáč‘. Tato myšlenka pochází z Británie, která je kolébkou dobročinných obchodů. Fungují tu už více než 100 let, několik takových obchodů najdete v každém městečku,“ vysvětluje současná ředitelka Nadace Veronica Helena Továrková.

Na začátku brněnských dobročinných obchodů stála myšlenka podpory komunitního života ve městě, vznikl také program Společně pro Brno, kam putují výtěžky z prodeje. Z nich pak nadace rozděluje granty na ekologické a komunitní projekty v Brně.

Anglická inspirace

„Tehdy to muselo vypadat jako bláznivá představa - prodávat darované věci a za peníze z prodeje dávat lidem granty na výsadbu zeleně, kulturní akce nebo zřizování přírodních zahrad u škol a školek. Další oblastí je zakládání zelených vnitrobloků. Dnes to tak ale opravdu funguje - je to taková ‚komunitní magie‘ - na jedné straně vhodíte vaše nevyužité věci, které nepotřebujete či nechcete - na druhé straně je pak třeba vysázený sad. No a právě v obchodech probíhá to kouzlo, kdy se ty věci promění na peníze, které pak nadace může někomu přidělit, aby ten sad vysadil,“ popisuje Helena Továrková princip charitních obchůdků.

zakaznice charitni obchodAnglickou inspiraci si před časem mohla vyzkoušet osobně. Pracovala v Anglii v marketingu pro britský sociální podnik a při tom jako dobrovolnice občas chodila pomáhat do obchodu Oxfam, převážně třídit a naceňovat noty. „Měla jsem tak možnost seznámit se s fungováním tamějších obchodů, Oxfam přitom disponuje asi nejrozsáhlejší sítí, mají dokonce ve velkých městech jen specializované obchody s knihami nebo dokonce třeba jen se svatebním vybavením a oblečením,“ popisuje Helena Továrková.

Velký rozdíl oproti Česku je podle ní v tom, že britské obchody fungují v podstatě na dobrovolnících - většinou seniorech. „Zaměstnaný bývá často pouze vedoucí obchodu. U nás zatím nemá taková pomoc tradici. I když máme řadu skvělých dobrovolníků, nemůžeme na ně spoléhat a máme k tomu ještě tým několika prodavaček pro každý obchod,“ konstatuje ředitelka nadace.

I brněnské obchody prodávají darované věci, nejvíce to je oblečení, které jsou lidé zvyklí darovat třeba i katolické charitě. V brněnských charitních obchůdcích se ale prodává prakticky všechno kromě nábytku a elektrospotřebičů. Lidé tam darují porcelán, sklo, keramiku, knihy, hračky, sportovní vybavení, různé potřeby do kuchyně, doplňky… „Často se stane, že dorazí takový dar, který ani neumíme určit - taková věc pak čeká na někoho, kdo přijde a prozradí nám, co to je za tajemný předmět,“ říká Helena Továrková.

Naučili se nebrat všechno

V současnosti nadace provozuje čtyři obchody. Dva v centru, v Pekařské a v Panské ulici, jeden v Králově poli v Palackého ulici a poslední v Novém Lískovci na Svážné ulici. „Snažíme se neustále rozšiřovat povědomí o tom, že nám lidé mohou darovat i jiné věci než jen oblečení a to se postupem času daří. Také se nám podařilo si podporovatele trochu ‚vychovat‘, dnes už si každou krabici darovaných věcí projdeme a když tam najdeme věci neprodejné, například moc použité, nekompletní nebo poškozené, tak poděkujeme, ale takové věci musíme vrátit,“ zmiňuje Helena Továrková.

charitni obchudek veronica„Obchody nejsou nafukovací, skladovací kapacity už vůbec ne, a proto nám nejvíc pomůže, když nám lidé nosí věcí méně, ale opravdu hezkých, které třeba jen sami nevyužijí. Pět let nošený žmolkovaný svetr si už totiž opravdu nikdo nekoupí...“ podotýká ředitelka nadace.

V současnosti obchůdky zaměstnávají přibližně 11 prodavaček. Nadace dlouhodobě spolupracuje s Úřadem práce a zaměstnání tak v prodejnách nacházejí třeba ženy s malými dětmi nebo nad padesát let, které jinak s nalezením práce dost bojují.

„Obchody vznikaly postupně díky obrovskému nasazení předchozí ředitelky nadace Jasny Flamikové a fundraisera Miroslava Klíče a taky členů správní a dozorčí rady. Velkých investic nebylo potřeba, první prostor se podařilo získat od městské části Brno-střed, která přihlédla k charakteru provozu a nájem tak byl pro nadaci příznivý,“ popisuje Helena Továrková.

Díky podporovatelům a postupně rostoucím tržbám mohla nadace zařizovat a vylepšovat i ostatní obchody. Řadu věcí se snaží získat sponzorsky nebo darem, nedávno například dostala oděvní stojany ze zrušené šicí dílny. V začátku obchodům také pomohly menší granty od města Brna, nadace tak mohla organizovat třeba workshopy na recyklované šperky a doplňky a to pomohlo s propagací obchodů. Dotace z Ministerstva životního prostředí na projekt RecyKafe umožnila letos nadaci rozjet sérií sběrných akcí v brněnských kavárnách.

Obchod jako sbírka

Obchod je provozovaný jako veřejná sbírka schválená Jihomoravským krajem. V současnosti jde 20 procent z tržby přímo do fondu, ze kterého pak nadace rozděluje jednou ročně granty na ekologické a komunitní projekty v Brně. Zbylých 80 procent pak může použít na pokrytí nákladů. „Jsem ráda, že nyní můžu říct, že se obchodům daří a náklady pokryjeme. Je to také díky tomu, že už jsme tu tak dlouho - je vidět, jak každý rok narůstá okruh zákazníků, lidé rádi nakoupí s pocitem, že přispěli na dobrou věc a navíc často pořídí věci levně,“ popisuje Helena Továrková.

knihy obchodKaždý obchod si podle ní časem vytvoří svůj okruh věrných zákazníků, kteří se pravidelně vrací. „Někteří třeba hledají specifické věci, jen konkrétní knihy nebo sklo, jiní prostě rádi objevují zajímavé věci s příběhem a chtějí se nechat překvapit tím, co nového v obchodě zase bude,“ vypráví Helena Továrková.

V každém obchodě nadaci pomáhají také dobrovolníci a dobrovolnice. Někteří přímo prodávají, jiní chodí třeba naceňovat knihy nebo starší porcelán a keramiku. To všechno vytváří příjemnou atmosféru, za kterou se lidé rádi vracejí. Za minulý rok se díky nadačním obchodům vrátilo prodejem zpět do života okolo 50 000 věcí. Ty by jinak někde ležely ladem nebo by je lidé vyhodili.

Výhodou grantů z fondu Společně pro Brno je, že se o ně mohou hlásit i neformální skupiny lidí, třeba parta sousedů, která chce oživit zanedbaný vnitroblok a udělat v něm společnou přírodní zahradu. „Není potřeba mít založenou žádnou organizaci, žádost i vyúčtování jsou velmi jednoduché. Na jeden projekt můžete dostat do 40 000 korun. Chceme lidem v Brně umožnit, aby sami zlepšovali a ozeleňovali svoje okolí, protože oni nejlépe ví, co kde potřebuje zlepšit a změnit,“ zdůrazňuje Helena Továrková.

Na tyto granty nadace ročně rozdělí zhruba půl milionu korun. Jen za minulý rok bylo díky podpořeným projektům vysazeno v Brně okolo 900 kusů zeleně - stromů, keřů, bylin, trvalek. Podpořila také výsadbu jedlého parku, projekt netopýří záchranky, oživování a ozeleňování nábřeží brněnských řek, vysazení ořechového sadu, vznik stezky bez bot a desítky dalších prospěšných projektů.

obchod satky interierNákupem lidé nejvíce pomáhají v posledních týdnech roku. „I u nás platí, že před Vánoci se rozběhne nákupní blázinec. Nárůst tržeb vlastně sledujeme už od září, v prosinci to vrcholí. Lidé u nás rádi nakupují různé drobnosti, dekorace a taky věci, kterými si za pár korun udělají radost. Často shání i speciální oblečení a kostýmy na různé vánoční a silvestrovské večírky,“ říká Helena Továrková.

Před Vánoci také nadace organizuje v obchodech benefiční akce. „Naši podporovatelé, často výrazné osobnosti veřejného života v Brně, pro nás benefičně prodávají, pozvou na některý den své známé a připraví pro ně extra program, nějaké dobroty, drinky, pouštění desek, vaření kávy… Z jihomoravských organizací a firem nás takto pravidelně již několik let podporuje Jihomoravské inovační centrum,“ pokračuje Helena Továrková.

Někteří partneři pořádají pro charitní obchůdky sbírky věcí. Letos například běží druhá sbírka v Impact Hub. Dobročinné prodejny také spolupracují s některými brněnskými kavárnami, třeba Café Atlas, Envicafé, Kulturárium, Industra. Obchůdky se zapojují také do různých bazarů a design marketů, kde lidé mohou nakoupit i darovat.

Průkopníci sociálního podnikání

Brněnské charitní obchůdky jsou příkladem úspěšného sociálního podnikání. Povědomí o této oblasti je přitom v Česku stále velmi nízké. „Zatím si lidé pod sociálním podnikáním představují pouze zaměstnávání zdravotně postižených nebo chráněné dílny. Přitom jeho rozptyl je mnohem větší. Jenže jak nemáme ve svém okolí dost příkladů, tak se povědomí rozšiřuje pomalu a postupně,“ konstatuje Helena Továrková.

podporeny projekt rajska zahradka„Přitom třeba u našich nadačních obchodů vidíme, jak lidem dělá radost, když svým nákupem ještě mohou podpořit dobrou věc. Zatím je to ale otázka velkých měst, mimo ně lidé o sociálním podnikání neví,“ podotýká ředitelka nadace.

Většímu rozvoji sociálního podnikání nebrání jen některé legislativní překážky, ale i přístup velké části lidí, kteří se v oblasti dobročinných projektů pohybují. „Často jim vlastně přijde ‚nemorální‘ přemýšlet nad tím, jak na něm vydělat. Jenže tím pádem jim chybí příjmy, ze kterých by mohli ten projekt dále rozvíjet nebo se mu i více věnovat. Myslím, že je naopak žádoucí hledat byznys model, který zajistí, že se ten bohulibý záměr bude dlouhodobě udržovat,“ zdůrazňuje Helena Továrková.

V rámci různých soutěží se setkává také s mladými lidmi, kteří mají sice skvělé nápady a výborné projekty, ale vůbec nepřemýšlí, jak by na tom mohli i trochu vydělat. „A takový projekt pak za rok za dva zanikne, protože prostě dojde nadšení, peníze nebo grant… Právě větší povědomí o sociálním podnikání a jeho příklady ze zahraničí mohou pomoci tomu, že se lidé nebudou bránit podnikatelskému duchu i u dobročinných projektů a nebudou to vnímat jako něco negativního,“ uzavírá Helena Továrková.

Dalibor Dostál

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek