Aplikace systému INTRASTAT v České republice

28. 6. 2011 | Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ)

Kapitoly článku

Základní a souhrnný informační materiál Českého statistického úřadu (ČSÚ), ve kterém jsou do praktické podoby přepracovány ustanovení základních právních předpisů k aplikaci systému Intrastat. Text proto nemá právně závazný charakter, ale měl by být významnou pomůckou při vykazování údajů pro systém Intrastatu. Pro obchodníky je však v každém případě nezbytné seznámit se minimálně se základními právními předpisy, které tuto problematiku upravují. Seznam těchto předpisů naleznete v dokumentu.

Úvodem

Tato příručka je zpracována na základě metodického doporučení Komise Evropských společenství Eurostat jako základní a souhrnný informační materiál, ve kterém jsou shrnuta a do praktické podoby přepracována ustanovení základních právních předpisů k aplikaci systému Intrastat. Nemá sice právně závazný charakter, ale měla by být významnou pomůckou při vykazování údajů pro systém Intrastatu. Pro získání úplných základních informací o provádění Intrastatu je však nezbytné se seznámit a průběžně využívat i právní předpisy, které tuto problematiku upravují. Jejich seznam obsahuje kapitola 2 této příručky. V její kapitole 3 jsou vysvětleny základní pojmy a zkratky v ní používané.

Různé další informace o systému Intrastat, zejména o předávání výkazů a o získání a použití programového vybavení k elektronickému zasílání výkazů, je možné najít v části „Intrastat“; na internetových stránkách Generálního ředitelství cel na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Další kompetence“;. Na stejné adrese www.celnisprava.cz, ale v oddíle „Aplikace“; jsou v části „Číselníky“; zveřejněny číselníky, jejichž použití je předepsáno pro uvádění jednotlivých požadovaných údajů do výkazů pro Intrastat (po zvolení hesla „Intrastat“; v okénku „Sada“;). Na internetové adrese Českého statistického úřadu www.czso.cz v části „Intrastat“; jsou k dispozici základní předpisy a metodické pokyny k provádění Intrastatu. Na obou uvedených adresách jsou i další informace o Intrastatu, vyplývající z častých otázek k dané problematice, získaných praktických poznatků i potřeb zpravodajských jednotek a jejich zástupců. Současně zde jsou zveřejněny i kontakty na pracovníky Celní správy České republiky a Českého statistického úřadu, kteří k provádění Intrastatu podávají informace.

Seznam základních předpisů k Intrastatu

Základní nařízení Evropské unie

  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března 2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 222/2009 ze dne 11. března 2009
  • Nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 ze dne 18. listopadu 2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Komise (ES) č. 1901/2000 a (EHS) č. 3590/92
  • Nařízení Komise (ES) č. 1915/2005 ze dne 24. listopadu 2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, pokud jde o zjednodušení zaznamenávání množství a údajů o zvláštních pohybech zboží
  • Nařízení Komise (EU) č. 91/2010 ze dne 2. února 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o seznam zboží vyňatého ze statistiky, předávání informací daňovými úřady  a posuzování kvality
  • Nařízení Komise (EU) č. 96/2010 ze dne 4. února 2010, kterým se mění nařízení (ES) č. 1982/2004, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004, o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy, pokud jde o práh zjednodušení, obchod podle podnikových ukazatelů, zvláštní zboží a pohyby a o kódy povahy transakcí
  • Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění
  • Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 pro vykazování údajů za rok 2011 = v nařízení Komise (EU) č. 861/2010 ze dne 5. října 2010, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
  • Příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 pro opravy a zpracování výkazů s údaji za rok 2010 = v nařízení Komise (ES) č. 948/2009 ze dne 30. září 2009, kterým se mění příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku
  • Nařízení Komise (ES) č. 1833/2006 ze dne 13. prosince 2006 o klasifikaci zemí a území pro statistiku zahraničního obchodu Společenství a statistiku obchodu mezi členskými státy
  • Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění
  • Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství, v platném znění
  • Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty

Právní předpisy České republiky

  • Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů 
  • Zákon č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů
  • Vyhláška č. 201/2005 Sb., o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů (ve znění vyhlášky č. 563/2006 Sb., vyhlášky č. 393/2008 Sb., sdělení o opravě tiskových chyb z Částky 135 Sb. a vyhlášky č. 317/2010 Sb.)
  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů    
  • Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů
  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších přepisů

Pojmy a zkratky

Pojem nebo zkratka Význam
Členský stát Členský stát Evropské unie
ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad
DIČ Daňové identifikační číslo právnické nebo fyzické osoby  k dani z přidané hodnoty, přidělované finančním úřadem 
Dovoz Obdržení zboží ze třetí země, která není členem Evropské unie, pokud je toto zboží do ČR dopraveno pod celním dohledem
DPH Daň z přidané hodnoty
EU Evropská unie
Finanční leasing Pronájem zboží, při kterém je smluvně dohodnuto a předpokládá se, že po jeho skončení se nájemce stane vlastníkem zboží
GŘC Generální ředitelství cel
Incoterms Mezinárodní obchodní dodací podmínky (International Commercial Terms) vyhlašované mezinárodní obchodní komorou
Intrastat Statistický systém pro sledování pohybu zboží mezi členskými státy, zejména při vnitrounijním obchodu
Jednorázový výkaz Výkaz pro Intrastat, který může podat zpravodajská jednotka, která zatím neměla povinnost vykazovat údaje do Intrastatu a jednorázově dosáhla prahu pro vykazování s předpokladem, že ve stejném kalendářním roce již žádné jiné zboží neodešle nebo nepřijme, s tím, že po jednorázovém výkazu se nepodávají negativní hlášení. Jednorázový výkaz se podává  zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží    
JSD „Jednotný správní doklad“ – označení písemného celního prohlášení podávaného celním orgánům v předepsané elektronické formě nebo na stanoveném tiskopise za účelem propuštění zboží celním orgánem do příslušného vývozního nebo dovozního celního režimu či pro přidělení jiného celně schváleného určení
Koruna česká
Kombinovaná nomenklatura Nomenklatura celního sazebníku EU (osmimístná zbožová nomenklatura vytvořená rozšířením šestimístné nomenklatury Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží)
MJ Doplňková měrná jednotka, ve které  se vykazuje množství přijatého nebo odeslaného zboží (např. počet kusů, litrů, metrů…). Je označena příslušným kódem v kombinované nomenklatuře (v celním sazebníku). Jedná se o druhý ukazatel vedle vlastní hmotnosti zboží, který je uveden u řady položek kombinované nomenklatury, ne však u všech
Negativní hlášení Výkaz pro Intrastat, kterým se oznamuje, že za příslušné referenční období (kalendářní měsíc) nedošlo k žádnému odeslání anebo přijetí zboží, o kterém se musí uvádět údaje do výkazu pro Intrastat
Odeslání Odeslání zboží vykazovaného v systému Intrastat, které opouští území ČR (včetně zboží vraceného do jiného členského státu EU jeho dodavateli)
Povahy transakce Charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, přičemž transakcí se rozumí jakákoliv operace, ať už obchodní nebo neobchodní, která vede k pohybu zboží zahrnovaného do Intrastatu
Přijetí Přijetí zboží vykazovaného v systému Intrastat, které vstupuje na území ČR (včetně vráceného zboží od odběratele z jiného členského státu EU)
Referenční období

Kalendářní měsíc, za který jsou do Intrastatu vykazovány údaje o odeslání zboží do jiného členského státu nebo o  přijetí zboží z jiného členského státu. Je to měsíc, ve kterém odesílatel skutečně odeslal z ČR nebo příjemce skutečně přijal do ČR předmětné zboží.

Stejně tak ale může být referenčním obdobím také kalendářní měsíc, ve kterém zpravodajské jednotce (osobě registrované k DPH) vznikla povinnost přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu nebo přiznat uskutečnění dodání zboží do jiného členského státu, pokud tento měsíc povinnosti k přiznání je měsícem následujícím po měsíci odeslání nebo přijetí zboží

Společenství Zkrácený a zjednodušený název pro Evropské hospodářské společenství, Evropská společenství nebo EU, často používaný zejména v legislativě
TARIC Integrovaný sazebník EU, který umožňuje v návaznosti na  zbožové kódy kombinované nomenklatury používat opatření obchodní politiky EU, např. celní sazby, kvóty, antidumpingové celní sazby. Kódy KN tvoří prvních osm míst zleva zbožového kódu uváděného v TARICu a jsou shodné s nomenklaturou celního sazebníku EU
Třetí země Země nebo státy, které nejsou členy EU
Výkaz (Výkaz pro Intrastat) Měsíční výkaz (hlášení) pro Intrastat obsahující předepsané údaje o odeslání zboží do jiného členského státu nebo o přijetí zboží z takového státu, předávaný celním orgánům ve stanovené elektronické podobě nebo na stanoveném tiskopise
Vývoz    Poskytnutí zboží do třetí země na základě rozhodnutí (svolení) celních orgánů
Zpracování dle smlouvy

Zpracováním dle smlouvy se označují transakce, při kterých  se dočasné přijímá z jiného členského státu do ČR nebo se dočasně odesílá do jiného členského státu z ČR zboží za účelem jeho zpracování nebo přepracování, přičemž se nemění jeho vlastník. Z hlediska předpisů o DPH je toto přijetí nebo odeslání uskutečňováno za účelem poskytnutí služby, kterou je provedení práce na movité věci. Tato práce se označuje také jako práce vykonávaná ve smluvním vztahu.  

Často se zpracování dle smlouvy nepřesně označuje jako zušlechtění zboží. 

Zpravodajská jednotka Právnická nebo fyzická osoba, zaregistrovaná v ČR k DPH, která odesílá zboží do jiného členského státu nebo z takového státu zboží přijímá a může jí vzniknout povinnost poskytovat do Intrastatu stanovené údaje o tomto zboží
Zvláštní zboží a pohyby Zvláštní případy odeslání nebo přijetí zboží, při kterých se údaje do Výkazu pro Intrastat uvádějí s určitými výjimkami

 

Základní informace

Obsah kapitoly:

Co je Intrastat?

1) Intrastat je systém sběru a zpracování dat pro statistiku obchodu se zbožím mezi členskými státy, zahrnující i sběr údajů o pohybu zboží, které přímo předmětem obchodu mezi obchodními partnery z různých členských států není. Do Intrastatu se vykazují údaje o pohybu zboží mezi ČR a ostatními členskými státy. Jde o zboží, které skutečně přestupuje státní hranici ČR, s výjimkou případů, kdy se zboží zdržuje na území ČR jen dočasně z důvodů dopravních (tranzituje) nebo jedná-li se o některé zvláštní druhy a pohyby zboží (viz část 18. této příručky).

2) Intrastat lze také popsat jako statistický systém sledující pohyb zboží mezi členskými státy EU, to je mezi Českou republikou a ostatními členskými státy EU, pokud toto zboží bylo odesláno z ČR do jiného členského státu EU nebo bylo přijato do ČR z jiného členského státu EU, přičemž skutečně přestoupilo státní hranici ČR. Výjimkami z tohoto základního pravidla jsou případy, kdy zboží dočasně vstoupí do České republiky pouze z dopravních důvodů (tranzituje přes ČR) nebo se jedná o tzv. zvláštní druhy zboží či zvláštní pohyby zboží. Do Intrastatu tak připadá v úvahu vykazovat i údaje o zboží, které fakticky nepřestoupilo hranici ČR, například jedná-li se a zásobování lodí nebo letadel, změny v ekonomickém vlastnictví lodí a letadel a za určitých podmínek i obchod s mořskými produkty, dodávky pro a ze zařízení na volném moří a kosmické lodi.

3) Systém Intrastat je povinný pro všechny členské státy Evropské unie, není však jednotný v oblasti sběru prvotních údajů (např.ve formě výkazu, organizačním zabezpečení, v rozlišení obchodních transakcí, ve sběru některých údajů a způsobu jejich vykazování, ve výši prahů pro vykazování, při jejichž nedosažení zpravodajská jednotka údaje do Intrastatu neposkytuje, v používání dalších osvobozujících prahů).

Jak je Intrastat využíván

4) Informace získané z Intrastatu se určeným způsobem měsíčně předávají k jejich dalšímu využití  do Eurostatu, který je statistickým orgánem Evropských společenství.  

5) Údaje z výkazů pro Intrastat umožňují  sestavit měsíční statistiky zahraničního obchodu České republiky.

Zveřejněné údaje  především používají:

  • Podnikatelské subjekty, které chtějí  znát svůj podíl na trhu a sledovat množství svých prodaných výrobků a jejich cenu a mají snahu  objevovat nové trhy a možnosti pronikání na ně
  • Evropská komise pro studie o integraci vnitřního trhu, pro tvorbu evropské zemědělské a obchodní politiky, pro přijímání antidumpingových opatření, pro uzavírání obchodních dohod
  • Mezinárodní organizace pro vyhodnocení hospodářské situace určité země
  • Český statistický úřad pro potřeby sestavení národních účtů a poskytování informací uživatelům
  • Ministerstvo průmyslu a obchodu pro provádění hospodářské politiky
  • Česká národní banka pro potřeby sestavení platební bilance
  • Regionální orgány  pro potřeby regionální hospodářské politiky
  • Velvyslanectví a jiné zastupitelské orgány, které se zajímají o obchodní vztahy s příslušnými zeměmi
  • Profesionální svazy různých odvětví, napříkladprůmyslu, obchodu, dopravy,  které je používají především pro hájení zájmů svých členů
  • Každý, kdo se zabývá hospodářstvím a potřebuje znát vývoj obratu zahraničního obchodu a obchodní bilance ČR, případně chce vědět, jak si ČR země udržuje svou pozici v konkurenčním prostředí EU

6) Údaje o zahraničním obchodě jsou měsíčně zveřejňovány na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.czv části „Databáze, registry, IČO“ pod označením „Databáze zahr. obchodu“.

Základní zásady provádění Intrastatu

7) Za základní pravidla vykazování údajů do Intrastatu je možné považovat:

  1. oddělené vykazování údajů zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží podle směru jeho pohybu přes hranici ČR;
  2. ykazování údajů o zboží, které skutečně přestoupilo státní hranici ČR, přičemž pokud zboží nepřestoupí přes státní hranici ČR, vykazují se údaje o něm do Intrastatu pouze ve výjimečných případech, které se dotýkají vykazování údajů o změně ekonomického vlastnictví letadla nebo lodě, o dodávkách zásob pro lodě a letadla, o prodeji nákupu mořských produktů, o dodávkách zboží na a ze zařízení na volném moři a o odeslání nebo přijetí kosmické lodi;
  3. zařazování (označování) zboží do podpoložek kombinované nomenklatury odpovídajících povaze a stavu zboží, v jakém se nachází v době jeho přijetí nebo odeslání, s výjimkou při zařazování některých zvláštních druhů zboží nebo při zvláštních pohybech zboží;
  4. uvádění takových informací o zboží vykazovaném do Intrastatu, které o něm zpravodajská jednotka má prokazatelně k dispozici v době, kdy je vykazuje;
  5. že se do Intrastatu dodatečně nepromítají skutečnosti, související s nakládáním se zbožím v době po vykázání údajů o něm, ledaže by takové skutečnosti byly spojeny s dalším přechodem daného zboží přes státní hranici ČR, které by se vykázat do Intrastatu mělo;
  6. vykazování i skutečností, že za příslušné referenční období (kalendářní měsíc) zpravodajská jednotka žádné údaje do Intrastatu zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží vykazovat nemá (podávání negativních hlášení);
  7. že rozhodující pro určení, za který měsíc se mají údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Výkazu pro Intrastat uvést, jsou termíny odeslání nebo přijetí zboží, ne termíny plateb za ně;
  8. že za chybné se považuje jak neuvedení předepsaných údajů do Výkazu pro Intrastat, tak i vykázání takových informací, které se vůbec do Intrastatu uvádět neměly nebo byly ve Výkazu pro Intrastat uvedeny chybně. Chybou je proto i podávání Výkazu pro Intrastat před vznikem povinnosti a rovněž po skončení povinnosti zpravodajské jednotky k vykazování údajů do Intrastatu.

Poznámky:

1. Například se do Intrastatu nevykazuje:

  • následná realizace (prodej nebo odkoupení) dočasně přijatého nebo odeslaného zboží, která způsobí jeho ponechání v ČR nebo v jiném členském státě;
  • odprodej nebo nákup zboží z konsignačního skladu za jinou cenu než vykázanou při jeho odeslání nebo přijetí;
  • přijetí i odeslání zboží, které je nakoupeno v jednom členském státě EU (např. v  Německu) a je prodáno přímo do jiného členského státu (např. do Francie), aniž by přestoupilo státní hranici ČR;

2. Například se dodatečně nemění kód povahy transakce při následné změně podmínek pronájmu zboží, jeho zapůjčení apod.

3. Například se dodatečně nevykazují údaje o zboží, o kterém se informace, s ohledem na původně dohodnuté podmínky v době jeho odeslání nebo přijetí, do Intrastatu vůbec nevykazovaly.

Podklady pro údaje Intrastatu

8) Podkladem pro vyplnění Výkazu Intrastatu jsou zejména údaje z evidence zpravodajské jednotky o pohybu zásob a zboží, ale také z její daňové evidence nebo z účetnictví.

Využívat je potřebné zejména:

  • kontrakty a jiné smlouvy nebo objednávky, které většinou určují, zda se jedná o nákup nebo prodej, zpracování, opravu atd. a v nichž se obecně uvádějí mezi kupujícím a prodávajícím dohodnuté dodací podmínky (způsob dodání zboží), informace o druhu a provedení zboží, druhu obchodní operace atd.;
  • prodejní a nákupní faktury s uvedenou hodnotou a měnou, ve které je za zboží placeno, případně i s dalšími údaji o zboží a vykazované obchodní transakci;
  • dopravní dokumenty (např. CMR) a dodací listy často dokazující uskutečnění dané transakce a obsahující i informace o množství zboží, způsobu jeho dopravy, o termínu dodávky apod.;   
  • přiznání k dani z přidané hodnoty a souhrnné hlášení k dani z přidané hodnoty.

Kdo má povinnost vykazovat údaje do Intrastatu

9) Povinnost vykazovat data pro Intrastat v ČR může vzniknout jen osobám registrovaným nebo identifikovaným v ČR k DPH, to je osobám, kterým finanční úřad přidělil DIČ (daňové identifikační číslo k dani z přidané hodnoty začínající písmeny „CZ“). Příslušné předpisy o Intrastatu označují takové osoby jako zpravodajské jednotky. Těmi se mohou stát nejen tzv. plátci DPH, včetně zastupujících členů skupin spojených osob registrovaných k DPH jako skupiny v souladu s ustanovením § 5a až 5c zákona o DPH, ale i  právnické osoby, jako jsou například veřejnoprávní instituce, státní orgány, orgány samosprávy a jiné, které jsou podle zákona o DPH osobami identifikovanými k dani.

10) Povinnost vykazovat data pro Intrastat může vzniknout také zpravodajským jednotkám, které jsou osobami registrovanými k DPH současně v ČR i v jiném členském státě a v ČR nemají své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, nebo i zahraničním osobám s daňovou povinností k DPH v ČR, pokud se registrovaly k DPH a DIČ jim přidělil Finanční úřad pro Prahu 1. Místně příslušným celním úřadem pro odevzdávání Výkazů pro Intrastat i pro registraci k elektronickému předávání těchto Výkazů je pro tyto zpravodajské jednotky Celní úřad Praha 1, Washingtonova 11, 110 00 Praha 1 (telefon: 261 334 773).

11) Povinnost vykazovat data pro Intrastat vzniká osobám (právnickým i fyzickým) pokud jsou registrovány či identifikovány k DPH v ČR, odeslaly zboží do jiného členského státu anebo přijaly zboží z jiného členského státu, a to v hodnotě dosahující prahu pro vykazování údajů do Intrastatu.

12) Zpravodajskou jednotkou, která má povinnost vykazovat údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Výkazů pro Intrastat je vždy právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu s partnerem z jiného členského státu, na jejímž základě došlo k odeslání nebo přijetí zboží.

Za takovou smlouvu nelze ovšem považovat smlouvu o přepravě zboží. Pokud se přijetí nebo odeslání zboží neuskutečňuje na základě smlouvy, je zpravodajskou jednotkou ta právnická nebo fyzická osoba, která odesílá, zajišťuje odeslání, přebírá nebo zajišťuje přijetí zboží. Povinnosti zpravodajské jednotky k uvedení údajů do Intrastatu vznikají také osobě, která si odesílá nebo přijímá zboží, kterého je vlastníkem a jehož odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou vlastnictví.

13) Údaje o odeslaném zboží, jehož dodání se musí uvést do přiznání k DPH, vykazuje do Intrastatu vždy jen ta zpravodajská jednotka, které vznikla povinnost uvedení údajů o daném zboží do přiznání k DPH. Podobně údaje o přijatém zboží, jehož pořízení se přiznává k DPH, vykazuje do Intrastatu ta zpravodajská jednotka, která má za povinnost přiznat jeho pořízení do přiznání k DPH. Přitom není rozhodující, vykazují-li se do přiznání k DPH údaje o zboží přímo jako jeho dodání nebo pořízení, nebo jsou sem uváděny spolu s poskytnutou službou nebo jako součást poskytované služby (například provedení práce na věci movité či zboží dodávané nebo nakupované s montáží).

14) Zpravodajskou jednotkou se tak například stává osoba, která údaje o odeslaném nebo přijatém zboží uvádí do přiznání o DPH s rozlišením, že se jedná o dodání zboží do jiného členského státu či o pořízení zboží z jiného členského státu, případně ta zpravodajská jednotka, která uzavřela smlouvu se zahraničním partnerem o poskytnutí prací na movité věci (zajišťuje nebo objednává si ve vztahu k partnerovi z jiného členského státu zpracování dle smlouvy) nebo se jinak podílí na odeslání nebo přijetí zboží na základě vztahu se zahraničním partnerem.

15) Zpravodajská jednotka však nevykazuje do Intrastatu údaje o přijatém zboží, pokud je pouze jeho příjemcem (adresátem), to znamená, že na její adresu je sice dopravováno zboží přímo z jiného členského státu, ale daňový doklad jí na takové zboží vystavuje prodávající (dodavatel) s tuzemským DIČ (nákup zboží v jiném členském státě nebo přemístění svého obchodního majetku z jiného členského státu provádí jiná osoba než adresát přijímaného zboží, ke kterému je zboží z jiného členského státu přímo dopraveno).

16) Stejně tak do Intrastatu nevykazuje údaje o odeslaném zboží jeho odesílatel (dodavatel), pokud je z jeho adresy sice zboží dopravováno přímo do jiného členského státu, ale daňový doklad prodávající vystavuje na kupujícího s tuzemským DIČ, ne na osobu z jiného členského státu (prodej zboží do zahraničí provádí jiná osoba než odesilatel).

Kdy zpravodajské jednotce vzniká povinnost vykazování

17) Povinnost začít vykazovat údaje do Intrastatu vzniká zpravodajské jednotce v průběhu kalendářního roku od měsíce, ve kterém došlo při odeslání anebo přijetí zboží k dosažení prahu pro vykazování.To platí i pro osoby jednající jako zastupující člen skupiny registrované pro DPH.

18) Povinnost vykazování údajů do Intrastatu může zpravodajské jednotce vzniknout samostatně pro odeslané zboží, samostatně pro přijaté zboží nebo jak za odeslané, tak i za přijaté zboží současně. Proto některé zpravodajské jednotky mají povinnost vykazovat údaje do Intrastatu jen o odeslaném zboží, některé jen o přijatém zboží a jiné vykazují údaje o obou směrech  pohybu zboží přes hranice ČR.   

19) Každý vznik povinnosti vykazování údajů do Intrastatu z důvodů dosažení prahu pro vykazování se  písemně oznamuje před předáním prvního Výkazu celnímu úřadumístně příslušnému zpravodajské jednotce dle přílohy č. 2 a 3 k zákonu č. 185/2004  Sb., o Celní správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

20) Údaje za měsíce předcházející měsíci dosažení  prahu pro vykazování se do Intrastatu nevykazují.

21)Vznikla-li zpravodajské jednotce v průběhu kalendářního roku povinnost vykazovat údaje do Intrastatu, trvá jí tato povinnost až do konce roku, v němž prahu pro vykazování v součtu za celý rok nedosáhla. Proto povinnost vykazování údajů do Intrastatu trvá zpravodajské jednotce nejméně ještě celý následující kalendářní rok po roce, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování.

Poznámky:

  1. Změní-li se  zpravodajské jednotce  DIČ  v průběhu referenčního období,  ve kterém  přijme nebo odešle zboží, a to ve dnech  před  i  po  získání  (přidělení)  nového  DIČ, a vznikne jí povinnost  vykázat do Intrastatu  údaje o zboží  pod původním (rušeným) DIČ  i DIČ novým (ode dne  přidělení nového DIČ do konce měsíce dosáhla prahu pro vykazování nebo s DIČ zpravodajské jednotky s níž se sloučila jí vznikla  povinnost  pokračovat  ve  vykazování údajů  do  Intrastatu), odevzdá  zpravodajská  jednotka  za dané referenční období dva Výkazy,  pro  každé  DIČ  samostatně.
  2. Při jiné změně než je DIČ,  ke  které  došlo v průběhu  referenčního období  (kalendářního měsíce),  zejména  při  změně  názvu,  adresy  nebo  typu  společnosti,  a  kterou  vzniká zpravodajské jednotce povinnost oznámit tuto změnu bezodkladně a písemně celnímu úřadu, se do Výkazu pro Intrastat uvádějí údaje platné poslední den referenčního období (to znamená nová adresa,  nový název apod.).  Dva nebo více Výkazů pro Intrastat v návaznosti na tyto  změněné údaje se nevyhotovují. 

Práh pro vykazování, jeho stanovení a dosažení

22) Práh pro vykazování je limit hodnoty odeslaného nebo přijatého  zboží, do jehož dosažení zpravodajská jednotka do Výkazů pro Intrastat údaje o zboží odeslaném do jiných členských států nebo přijatém z těchto států nevykazuje. Je to limit, který si zpravodajská jednotka musí sama počítat od začátku každého kalendářního roku anebo ode dne přidělení DIČ k DPH, a to zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží. Výše prahů je stanovena na 8 miliónů Kč pro odeslané a na 8 miliónů Kč pro přijaté zboží.

23) Do limitu prahu pro vykazování se počítají údaje o zboží, o kterém zpravodajská jednotka uvádí údaje do Výkazu pro Intrastat nebo by je uváděla, pokud jí již povinnost vykazování údajů do Intrastatu dříve vznikla. Pro určení (výpočet) prahů pro vykazování lze k přepočtu z cizí měny na Kč použít směnné kurzy  pro vedení účetnictví, pro přiznání k DPH nebo pro přepočet celní hodnoty.

24) Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, se tak určují na základě výsledků vlastního sledování zpravodajské jednotky. Je to celkový součet fakturované hodnoty, o kterém zpravodajská jednotka musí nebo by musela do Intrastatu vykazovat údaje v období od 1. ledna každého kalendářního roku anebo ode dne přidělení DIČ.

25) Prahy pro vykazování, zvlášť za odeslané a zvlášť za přijaté zboží, si pro určení, kdy zpravodajské jednotce případně končí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží,  musí zpravodajská jednotka také určit sama. V takovém případě se práh pro vykazování rovná celkovému součtu fakturované hodnoty všeho odeslaného nebo přijatého zboží, o  kterém zpravodajská jednotka vykázala údaje do Intrastatu od 1. ledna do 31. prosince každého kalendářního roku.

26) Do výše prahu pro vykazování se proto započítávají nejen hodnoty nakupovaného nebo prodávaného zboží, ale například i hodnoty zboží vráceného nebo posílaného náhradou za původně chybně dodané, stejně jako zboží určeného ke zpracování dle smlouvy nebo vraceného ve formě zušlechtěných výrobků apod. Naopak do výše prahu se nepočítají údaje o zboží, které se do Výkazu pro Intrastat vůbec neuvádějí, jako například o bezúplatných obchodních vzorcích, obalech, které mají vratný charakter, zboží určeném k opravě nebo údržbě atd.

27) Dojde-li k dosažení prahu pro vykazování odesláním nebo přijetím zboží v rozebraném stavu, Výkazy pro Intrastat začne zpravodajská jednotka předávat příslušnému celnímu orgánu za měsíc, ve kterém odeslala nebo přijala poslední část rozebraného zboží. Ve Výkazu je třeba uvést celkovou hodnotu celého výrobku v rozebraném stavu, i když jeho skutečné odeslání nebo přijetí po částech probíhalo před vznikem povinnosti pro zpravodajskou jednotku uvádět údaje do Intrastatu. Hodnota zboží v rozebraném stavu, odeslaného nebo přijatého dříve než vznikla povinnost jeho vykázání do Intrastatu, tak vůbec neovlivňuje termín předání prvního výkazu pro Intrastat, i když  by se jednalo o hodnotu převyšující stanovený práh pro vykazování.

Ukončení povinnosti vykazovat údaje

28) Zpravodajské jednotce končí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu podáním nebo odesláním Výkazu pro Intrastat za měsíc prosinec toho kalendářního roku, ve kterém nedosáhla prahu pro vykazování. Takové ukončení povinnosti vykazovat údaje do Intrastatu se týká zvlášť údajů o odeslaném a zvlášť údajů o přijatém zboží. Skončí-li zpravodajské jednotce povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém zboží z důvodů nedosažení prahu pro vykazování, nemá povinnost tuto skutečnost písemně oznámit  svému místně příslušnému celnímu úřadu.

Poznámka:

Zpravodajská jednotka, která v roce 2010 překročila osvobozující práh (8 miliónů Kč), musí vykazovat údaje do Intrastatu nejméně do konce roku 2011.

29) Zpravodajské jednotce končí také povinnost vykazování údajů do Intrastatu od měsíce následujícího po měsíci jejího zániku, který má za povinnost písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu. Zánik zpravodajské jednotky a jejích povinností spojených s vykazováním údajů do Intrastatu je vázán na zánik DIČ k DPH. Při zrušení DIČ a přidělení nového se proto postupuje stejně, jako by zpravodajská jednotka zanikla a došlo by k vytvoření zpravodajské jednotky zcela nové, která začíná vykazovat údaje do Intrastatu až po dosažení prahu pro vykazování. Toto pravidlo je třeba uplatnit i při sloučení zpravodajské jednotky s jiným subjektem nebo při jejím rozdělení.

30) Při skupinové registraci k DPH postupují členové skupiny, jejichž DIČ nebude již  dále používáno pro DPH, při vykazování Intrastatu stejně, jako kdyby došlo k jejich zrušení. Písemně oznámí tuto skutečnost svému místně příslušnému celnímu úřadu a poslední Výkaz pro Intrastat odešlou nebo podají s dále nepoužívaným DIČ za měsíc předcházející měsíci vzniku dané skupiny nebo jejich vstupu do ní.

31) Lze shrnout, že povinnost vykazovat měsíčně údaje do Intrastatu za přijaté anebo odeslané zboží má zpravodajská jednotka vždy do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhla prahu pro vykazování a ještě celý kalendářní rok následující. Po roce, ve kterém od jeho počátku zpravodajská jednotka prahu pro vykazování nedosáhla, jí povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o odeslaném anebo přijatém zboží končí a za leden následujícího roku již žádný Výkaz pro Intrastat nepředává. To samozřejmě za předpokladu, že již za leden znovu nedošlo k dosažení některého z prahů pro vykazování, případně i prahů obou.

Zánik, přeměna, rozdělení, sloučení zpravodajské jednotky

32) Zpravodajská jednotka, která zaniká, ruší se, slučuje se, rozděluje se nebo se přeměňuje musí tuto skutečnost bezodkladně písemně sdělit celnímu úřadu, kterému předává Výkazy pro Intrastat, nebo u kterého se přihlásila k elektronickému předávání těchto Výkazů, a to nejpozději v termínu, ve kterém předává celnímu úřadu Výkaz pro Intrastat  s údaji o odeslání anebo přijetí zboží za poslední měsíc své činnosti nebo negativní hlášení. To je za měsíc, ve kterém odeslala do jiného členského státu anebo přijala z takového státu poslední zásilku zboží. Pro oznámení této skutečnosti není vytvořen žádný tiskopis. Z hlediska povinností, které musí  zpravodajská jednotka plnit pro Intrastat, se její zánik (zrušení) spojuje s ukončením používání DIČ.

33) Zpravodajská jednotka, které na základě její přeměny (sloučení, rozdělení apod.) bylo přiděleno nové DIČ, je považována za nový subjekt a údaje do Intrastatu začne vykazovat až po dosažení prahu pro vykazování, jehož výši si začne počítat ode dne přidělení DIČ.

34) Při sloučení dvou nebo více zpravodajských jednotek se povinnost vykazování údajů do Intrastatu řídí DIČ, které bude nový sloučený subjekt používat.

Zpravodajská jednotka s novým DIČ začne vykazovat až po dosažení příslušného prahu pro vykazování.

Při převzetí DIČ některé ze slučujících se jednotek naváže nový sloučený subjekt na počítání prahu té zpravodajské jednotky, která dané DIČ používala dříve, nebo pokračuje dále ve vykazování, pokud se k tomuto DIČ povinnost uvádět údaje do Intrastatu již vázala.

35) Převzetí dohledu nad zpravodajskou jednotkou správcem konkurzní podstaty nebo ukončení její obchodní činnosti nezapsané do obchodního rejstříku, registru živnostenského podnikaní apod. nijak  povinnosti k vykazování údajů do Intrastatu nemění.

Skutečnosti písemně oznamované celnímu úřadu

36) Zpravodajská jednotka je povinna bezodkladně písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu

  • změnu (přeměnu) své obchodní firmy
  • změnu svého názvu
  •  změnu své adresy
  • ukončení platnosti svého DIČ k DPH
  • každý vznik povinnosti vykazovat údaje do Intrastatu při dosažení prahu pro vykazování jak pro odeslané, tak i pro přijaté zboží.

37) Každý vznik povinnosti vykazovat údaje pro Intrastat z důvodů dosažení některého z prahu pro vykazování je zpravodajská jednotka povinna písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu nejpozději ve lhůtě stanovené pro předání prvního Výkazu pro Intrastat. Takové oznámení zpravodajská jednotka provádí jak při dosažení prahu pro vykazování o odeslaném zboží, tak i při dosažení prahu pro vykazování o zboží přijatém, při prvním i opakujícím se vzniku této povinnosti (například po nevykazování údajů, ke kterému došlo nedosažením prahu pro vykazování v minulém roce) i pokud se jedná o jednorázové dosažení prahu pro vykazování (podání jednorázového výkazu).

38) Pro písemné oznámení skutečností uvedených v předchozích dvou odstavcích není stanoven žádný tiskopis ani zvláštní forma. Oznámení může zpravodajská jednotka zaslat svému místně příslušnému celnímu úřadu poštou nebo mu je přímo předat. Při  osobním předání na celním úřadě je vhodné si tuto skutečnost nechat od pracovníka celního úřadu přebírajícího danou písemnost potvrdit.

Místně příslušný celní úřad

39) Místně příslušným celním úřadem zpravodajské jednotky je celní úřad se stanovenou místní působností k  adrese sídla nebo místa trvalého pobytu zpravodajské jednotky. Tato adresa by měla, s výjimkou některých případů u skupinové registrace k DPH, odpovídat adrese, podle které se zpravodajské jednotce určuje příslušný finanční úřad, který je správcem její DPH. Místně příslušným celním úřadem zpravodajské jednotky,  která nemá v ČR své sídlo, místo podnikání nebo provozovnu, je zahraniční osobou povinnou přiznat v ČR DPH a registrovala se proto k DPH na Finančním úřadu pro Prahu 1, je Celní úřad Praha 1 (Washingtonova č. 11, 110 00 Praha 1 – tel. 261 334 773). Seznam celních úřadů s jejich místní působností je uveden v příloze č. 2 a 3 zákona č. 185/2004 Sb., o Celní správě České republiky, který je též zveřejněn na internetových stránkách Celní správy ČR na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Legislativa“ pod názvem „Zákony“.

Způsob vykazování a předávání údajů 

Obsah kapitoly:

Období, za které se vykazují údaje – referenční období

40) Referenčním obdobím, za které se vykazují údaje do Intrastatu, je kalendářní měsíc:

  1. ve kterém došlo k odeslání zboží z ČR do jiného členského státu nebo k přijetí zboží do ČR z jiného členského státu nebo
  2. měsíc následující po měsíci, ve kterém došlo k odeslání nebo přijetí zboží, pokud je měsícem, ve kterém zpravodajská jednotka má povinnost přiznat k DPH dodání zboží do jiného členského státu nebo přiznat DPH při pořízení zboží z jiného členského státu.

Poznámka:

Zda se údaje do Intrastatu uvedou za referenční období určené podle bodu 1. nebo 2. tohoto odstavce, si určuje zpravodajská jednotka sama.

41) Pokud k platbě za zboží dojde dříve než k jeho fyzickému dodání, do Intrastatu se údaje o takovém zboží vykazují až v měsíci jeho skutečného odeslání nebo přijetí, ne v měsíci  provedení příslušné platby nebo vystavení daňového  dokladu. V případech, kdy se odeslání zboží k DPH nepřiznává jako jeho dodání do jiného členského státu nebo se přijetí zboží neuvádí do přiznání k DPH jako jeho pořízení z jiného členského státu, je referenčním obdobím pro vykazování údajů do Intrastatu vždy kalendářní měsíc, ve kterém došlo k přijetí zboží do ČR nebo k jeho odeslání z ČR.

Jak se vykazují údaje do Intrastatu

42) Výkazy pro Intrastat se vyhotovují vždy za referenční (sledované období), to je za jeden kalendářní měsíc, zvlášť za odeslání zboží a zvlášť za jeho přijetí. Údaje o přijatém nebo odeslaném zboží je možné do Výkazů pro Intrastatu uvádět jak jednotlivě, rozepsáním podle faktur, dopravních prostředků, zásilek apod., tak i souhrnně, po sečtení hodnotových a množstevních údajů za jednotlivé transakce se stejnými kvalitativními údaji.

Poznámka:

Zpravodajská jednotka tak může například  uvést do Výkazu pro Intrastat o odeslaném zboží souhrnně údaje za všechny zbožové zásilky (v jednom řádku nebo jedné datové větě) odeslané z ČR v průběhu jednoho kalendářního měsíce do jednoho státu určení, jsou-li to zásilky zboží označené  jedním kódem kombinované nomenklatury, dopravované jedním druhem dopravy, za stejných dodacích podmínek, mají-li totožnou povahu transakce a neliší se ve vyznačení statistického znaku anebo v kódu zvláštního druhu nebo pohybu zboží. Přitom není rozhodující, že jednotlivé zásilky takového zboží byly určeny více odběratelům v dané zemi určení a jejich hmotnost a fakturovaná hodnota byly rozdílné. Obdobně lze souhrnně uvádět i údaje do Výkazu pro Intrastat o přijatém zboží.

Předávání Výkazů celním úřadům

43) Výkazy pro Intrastat jiné než jednorázové lze celnímu úřadu předávat pouze elektronicky pomocí určených aplikací. Na předepsaných  tiskopisech může Výkazy pro Intrastat předávat pouze ta zpravodajská jednotka, která jednorázově překročí práh pro osvobození, chce podat Výkaz pro Intrastat jako jednorázový a žádné jiné údaje do Intrastatu nevykazuje. Do obou těchto forem Výkazu pro Intrastat (papírové i elektronické) jsou požadovány stejné informace o přijetí a odeslání zboží. Obsah, rozsah a význam údajů vyžadovaných do Výkazů pro Intrastat, vyhotovených na tiskopisech, je shodný s obsahem, rozsahem a významem údajů uváděných na Výkazech pro Intrastat zpracovávaných a předávaných elektronicky. Metodické informace o obsahu a rozsahu dat vykazovaných do Intrastatu i k legislativě upravující provádění Intrastatu lze získat na Českém statistickém úřadě na telefonních číslech 274 052 213 nebo 274 052 802.

44) K elektronickému předání Výkazů lze využít zdarma poskytovaný programový produkt „IDES“ nebo je zasílat v předepsané formě přes „Portál veřejné správy“ a také pomocí webové aplikace „InstatOnline“ nebo „Instat Import“. Všechny tyto způsoby elektronického předávání Výkazů pro Intrastat se používají i pro zaslání negativního hlášení a jednorázového Výkazu pro Intrastat. K použití kteréhokoliv z uvedených způsobů je třeba místně příslušnému celnímu úřadu podat žádost o povolení elektronické komunikace.

45) Potřebné informace o způsobech elektronického předávání údajů do Intrastatu, text příruček pro jejich použití a formulář „Žádost o povolení elektronické komunikace s celním úřadem při podávání výkazů pro Intrastat“ jsou uvedeny na internetových stránkách Celní správy České republiky na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Další kompetence“ v části  „Intrastat“. Na této adrese je zveřejněno také telefonické a e-mailové spojení na pracovníky tzv. „helpdesku“, pro získání informací o postupech při elektronickém předávání dat Intrastatu celním úřadům – v pracovní dny od 7.00 do 17.00 hodin na telefonním čísle 585 111 185, mimo pracovní dobu na čísle 725 101 542 a na e-mailové adrese „intragrc@cs.mfcr.cz.

46) Jednou ze základních podmínek využití některého z výše uvedených elektronických způsobů předávání Výkazů pro Intrastat je pravidlo, že bez schválení celního úřadu, nemůže zpravodajská jednotka sama změnit tento způsob, to je použít jinou programovou aplikaci než tu, kterou jí celní úřad schválil na základě její žádosti.  K dodatečné opravě chybně nebo nepřesně uvedených údajů ve Výkazu pro Intrastat lze použít pouze tu softwarovou aplikaci, kterou byl vyhotoven a odeslán původní opravovaný Výkaz. Stejná softwarová aplikace by měla být používána i pro případné odeslání negativního hlášení.

Poznámka:

Za elektronické nelze považovat předání  Výkazu přímo na celní úřad tak, že se vykazované údaje odešlou celnímu úřadu přes datovou schránku nebo na přenosných nosičích informací jako jsou např. CD nebo DVD).

Negativní hlášení

47) V případě, že zpravodajská jednotka, která je povinna pravidelně měsíčně předávat Výkazy pro Intrastat o přijetí anebo o odeslání zboží, v některém měsíci žádnou takovou zbožovou operaci nerealizuje, je povinna předat příslušnému celnímu orgánu o této skutečnosti negativní hlášení. Negativní hlášení se předává zvlášť za přijetí zboží a zvlášť za jeho odeslání ve stejných termínech a pomocí stejné programové aplikace jako běžný Výkaz (do 12. pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období).

Podání jednorázového Výkazu pro Intrastat

48) Při jednorázovém (příležitostném) přijetí nebo odeslání zboží v hodnotě dosahující prahu pro vykazování, nepředpokládá-li zpravodajská jednotka do konce kalendářního roku žádné další přijetí nebo odeslání zboží, může Výkaz pro Intrastat podat (označit) jako „JEDNORÁZOVÝ" a v následujících měsících již nevyhotovuje a nepředkládá žádná negativní hlášení.

49) Pravidla o tzv. Jednorázovém výkazu se uplatňují zvlášť za odeslání a zvlášť za přijetí zboží. I jednorázové dosažení kteréhokoliv z prahů pro vykazování je třeba písemně oznámit místně příslušnému celnímu úřadu.

50) Za jednorázové přijetí nebo odeslání zboží se považuje i přijetí nebo odeslání několika zbožových zásilek v rámci jedné ucelené dodávky, a to i v případech, kdy k takovému přijetí nebo odeslání dochází v průběhu dvou referenčních období.

51) Jednorázový Výkaz pro Intrastat lze také podat, jedná-li se o zboží v rozebraném stavu (tzv. rozloženou zásilku zboží) přijaté nebo odeslané v průběhu několika kalendářních měsíců. V takovém případě se Jednorázový výkaz podá za měsíc, ve kterém byla přijata nebo odeslána poslední část zboží v rozebraném stavu a uvede se do něj kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZR".

52) Zpravodajská jednotka, která pravidelně vykazuje údaje o Intrastatu jen o odeslaném nebo jen o přijatém zboží a jednorázově dosáhne prahu pro vykazování na tom směru pohybu zboží, na kterém povinnost pravidelného předávání Výkazů pro Intrastat nemá, musí Jednorázový výkaz předat celnímu úřadu ve stejném termínu a pomocí stejné programové aplikace jako běžný Výkaz (do 12. pracovního dne kalendářního měsíce následujícího po referenčním období).

53) Zpravodajská jednotka, která vůbec nevykazuje údaje do Intrastatu a po jednorázovém (příležitostném) dosažení prahu pro vykazování má povinnost podat Jednorázový výkaz, může ho vyhotovit a předat svému místně příslušnému celnímu úřadu v listinné podobě na předepsaném tiskopise. Pro vykázání údajů do Intrastatu o jednorázově odeslaném zboží je určen jiný tiskopis než pro údaje o jednorázovém přijetí zboží.

54) Vzory tiskopisů Jednorázového výkazu jsou uvedeny v příloze č. 4 k vyhlášce č. 201/2005 Sb. o statistice vyváženého a dováženého zboží a způsobu sdělování údajů o obchodu mezi Českou republikou a členskými státy Evropských společenství, ve znění pozdějších předpisů, a na internetových stránkách ČSÚ i Celní správy ČR v části „Intrastat" na adrese www.czso.cz nebo www.celnisprava.cz v oddíle „Další kompetence".

55) Pokud by výjimečně na Jednorázovém výkazu měly být uvedeny údaje na více jak 15. řádcích, nelze takový Výkaz podat v listinné podobě, ale musí být vyhotoven a předán elektronicky.

56) Tiskopisy Jednorázových výkazů se vyplňují psacím strojem, tiskem nebo jinak strojopisem. Vypsat je lze i ručně, tiskacím písmem, ne však obyčejnou nebo inkoustovou tužkou. Vyplněné údaje v nich musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly nesmazatelné a co nejlépe čitelné. Údaje lze uvádět pouze do předepsaných částí a není přípustné je doplňovat jinými údaji, pro které nejsou příslušné sloupce vyhrazeny. Údaje uvedené ve Výkazu pro Intrastat nesmějí být mazány, ani přepisovány.

56) Dojde-li proti předpokladům do konce kalendářního roku, ve kterém byl celnímu úřadu předán Výkaz s označením „JEDNORÁZOVÝ", k dalšímu přijetí nebo odeslání zboží, vzniká zpravodajské jednotce povinnost k předávání Výkazů pro Intrastat dle pravidel uvedených v předchozích odstavcích. To znamená, že se stává zpravodajskou jednotkou s povinností předávat celnímu úřadu za každý kalendářní měsíc příslušný Výkaz pro Intrastat, ať už s údaji o odeslaném anebo přijatém zboží nebo negativní hlášení, a to až do konce daného kalendářního roku a ještě celý další rok, nedosáhne-li v tomto dalším roce prahu pro vykazování. Negativní hlášení o odeslání nebo přijetí zboží za měsíce mezi příležitostným a dalším odesláním nebo přijetím se dodatečně nevyhotovují a nepředávají.

Termíny předávání Výkazů

57) Výkazy pro Intrastat předávané elektronicky se musí odeslat celnímu úřadu nejpozději dvanáctý pracovní den měsíce následujícího po referenčním období. Způsob a podmínky předávání Výkazů pro Intrastat elektronicky (identifikační údaje, heslo apod.) stanoví zpravodajské jednotce místně příslušný celní úřad v rámci povolení elektronické komunikace s ním při podávání Výkazů pro Intrastat, o které je třeba celní úřad požádat předem.

58) Jednorázové výkazy předávané celním úřadům na tiskopisech v listinné podobě musí být předány tak, aby je celní úřad obdržel do desátého pracovního dne měsíce následujícího po referenčním období. Při zasílání poštou je třeba počítat s dobou, kterou pošta potřebuje na doručení. Za pozdní dodání Výkazu pro Intrastat je vždy odpovědná zpravodajská jednotka.

Kam a jak se Výkazy předávají

59) Výkazy pro Intrastat předávané elektronicky se odesílají na elektronickou adresu sdělenou zpravodajské jednotce v povolení elektronické komunikace při podávání Výkazů pro Intrastat spolu s podmínkami této komunikace.

60) Jednorázové výkazy vyhotovené na tiskopisech v listinné podobě se předávají nebo zasílají místně příslušnému celnímu úřadu.

61) K Výkazům pro Intrastat předávaným celním úřadům se nepřikládají žádné přílohy, jako jsou faktury, osvědčení, dodací listy apod. Ty si může zpravodajská jednotka přiložit k uchovávané kopii Výkazu v zájmu snazšího průběhu možné následné kontroly správnosti a úplnosti údajů vykázaných do Intrastatu. Tuto kontrolu jsou oprávněny provádět celní orgány.

Zastupování zpravodajské jednotky

62) Výkaz pro Intrastat může za zpravodajskou jednotku vyhotovit a předat příslušnému celnímu úřadu i jí zmocněný zástupce. Ten musí být usazený v České republice nebo zde musí mít své místo podnikání nebo provozovnu. Zmocnění k vyhotovení anebo předání Výkazu pro Intrastat nebo smlouvu o zastupování při těchto činnostech, případně jiný dokument osvědčující oprávnění zastupovat zpravodajskou jednotku, je zástupce povinen na požádání předložit celnímu úřadu. Vzor plné moci k zastupování, ani forma, jak prokázat zmocnění k zastupování, nejsou stanoveny.

63) Rozsah zastupování je smluvní záležitostí mezi zpravodajskou jednotkou a jejím zástupcem. Plná odpovědnost zpravodajské jednotky za správné provádění Intrastatu se přenesením činností spojených s jeho prováděním na zástupce nesnižuje.

Co je předmětem vykazování do Intrastatu

Obsah kapitoly:

Zboží, o kterém se vykazují údaje

64) Do statistického systému Intrastat se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování, jehož popis je uveden v částech 6.2. a 6.3. této příručky. Zboží, které má status Společenství se též označuje jako „zboží Společenství".

Zbožím se statusem Společenství je zboží:

  • úplně získané nebo vyrobené na území Společenství
  • zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu
  • zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného v předchozích odrážkách.

(Viz též ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů).

65) Do Intrastatu se tak vykazují údaje o zboží, které nepodléhá celnímu dohledu, nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení, ani mu nebylo celními orgány přiděleno celně schválené určení spojené s jeho následným vývozem do třetí země.

66) Případy, které připouštějí předpisy EU a v nichž by se za určitých podmínek mohly do Intrastatu uvádět i údaje o zboží, které je propuštěno do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, se v ČR mohou vyskytnout jen zcela ojediněle a pouze při přijetí zboží z jiného členského státu, ve kterém bylo dané zboží propuštěno do některého z uvedených celních režimů a následně dočasně přijato do České republiky v souladu s podmínkami daného režimu stanovenými propouštějícím celním orgánem.

67) Za zboží se považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie.

68) S výjimkou některých zvláštních druhů zboží a zvláštních pohybů zboží popsaných v části 18. této příručky (lodě, letadla, zboží dodávané do lodí a letadel, mořské produkty, zařízení na volném moři a kosmické lodi) se do Výkazů pro Intrastat uvádějí pouze údaje o zboží, které skutečně přestoupilo přes státní hranice ČR, přičemž se nezdržuje v tuzemsku pouze z důvodů dopravních.

69) Do Výkazu pro Intrastat o odeslaní se uvádějí informace o zboží Společenství, které opustilo území ČR do jiného členského státu, a to i o zboží, které bylo v ČR propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, který se označuje v Intrastatu jako stát určení.

70) Do Výkazů pro Intrastat o odeslání zboží je nutné uvádět i údaje o zboží, které je vyváženo do třetí země a při opuštění ČR není ještě propuštěno do některého z vývozních celních režimů, protože toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě.

71) Při přijetí zboží se uvádějí do Výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které vstoupilo na území ČR a není pod celním dohledem (není například v celním režimu tranzitu) a také není přes ČR pouze prováženo z důvodů dopravních.

72) Za přijaté zboží, které se musí vykázat do Intrastatu, se považuje i zboží dovezené ze třetí země, pokud bylo před přijetím v ČR propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě, ve kterém získalo status Společenství (případně tam bylo i vyměřeno clo). Zemí odeslání bude v tomto případě členský stát, ze kterého bylo zboží přímo dopraveno do ČR.

Příklad:

Česká osoba nakupuje zboží v USA, které je dopravované do ČR přes Německo, kde je německými celními orgány propuštěno do volného oběhu. Zboží dopravené z Německa, které má při přijetí do ČR  již statuszboží Společenství, musí být ve Výkazu pro Intrastat uvedeno jako zboží přijaté ze státu odeslání Německo (s kódem povahy transakce „91“).

73) Zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu nemusí být pouze předmětem obchodních operací. Zpravodajská jednotka je povinna poskytovat do Intrastatu informace o zboží bez ohledu na to, zda je jeho dodání spojeno s peněžní transakcí nebo jinou náhradou, či nikoliv. Stejně tak se do Intrastatu vykazují i údaje o zboží, jehož přijetí nebo odeslání není spojeno se změnou jeho vlastníka.

74) Do Výkazu pro Intrastat se uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí zboží, které jeprodáváno osobám nebo nakupováno od osob, které nejsou vůbec registrované nebo identifikované k DPH, je-li prokazatelné a jednoznačné, že zboží bylo odeslané do jiného členského státu EUnebo přijatéz takového státu.

75) Vracení zboží a posílání náhradního zboží,například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru, v jakém je vracené nebo náhradní zboží skutečně dopravované. To znamená, že zboží přijaté z jiného členského státu do ČR z důvodů vrácení původně z ČR odeslaného zboží, nebo zboží přijaté do ČR jako náhrada za jiné původně přijaté zboží, se vykazují zásadně do Výkazů pro Intrastat na přijetí zboží. Naopak zboží vracené z ČR do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu, jako náhradní za původně tam odeslané zboží, se vždy vykazuje do Výkazů pro Intrastat na odeslání zboží.

Pokud je vraceno zpět zboží v nezměněném stavu (nepřepracované), které bylo přijato nebo odesláno ve stejném kalendářním měsíci jako došlo k jeho vrácení, je uvedení údajů o přijetí a zpětném odeslání nebo o odeslání a zpětném přijetí takového zboží do Výkazů nepovinné.

76) Předmětem vykazování do Intrastatu jsou i pravidelné dodávky novin, časopisů a podobných periodik, i když je za ně úhrada prováděna předplatitelským způsobem. Do Výkazu pro Intrastat se vykazuje přijetí těchto předplacených periodik vždy za měsíc, ve kterém byly skutečně obdrženy. Odeslání předplacených periodik se vykazuje vždy za referenční období, ve kterém byly odeslány odběrateli.

77) Do Intrastatu se tak vykazují údaje zejména o následujícím zboží přijatém z jiného  členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu:

  • nakupovaném a prodávaném
  • určeném ke zpracování dle smlouvy (k zušlechtění) a vraceném po zpracování dle  smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací - v rámci finančního leasingu
  • v souvislosti s vyřizováním reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží
  • dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování
  • dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací     
  • dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu
  • v rámci dodávek do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů, včetně tzv. „call of stock“
  • v souvislosti s jeho pouhým uskladněním, pokud se  předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi
  • k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců (například zboží bezplatně zapůjčené na dobu delší než 2 roky nebo zboží na operativní leasing delší než dva roky)
  • jedná-li se o obchodní majetek přemísťovaný z jiného členského státu do ČR nebo z ČR do jiného členského státu.

Zboží, o kterém se údaje nevykazují

78) Do Intrastatu se nevykazují údaje o zboží, které vůbec nepřekročí státní hranici ČR, i když se například jedná o zboží jehož prodej a nákup je zprostředkováván českou osobou. Například nákup zboží na Slovensku s jeho přímou dodávkou do Maďarska jeho konečnému odběrateli. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze nákupy a prodeje letadel a lodí, poskytování zásob na lodě a letadla a v ČR dosud nerealizované dodávky do a ze zařízení na volném moři, obchod s mořskými produkty, a obchod související s kosmickými loděmi.

79) Do Výkazu pro Intrastat se jako přijaté zboží nevykazuje zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v ČR nebo mu v ČR české celní orgány přidělí jiné celně schválené určení. To je zboží, které se musí předkládat k provedení celního řízení celnímu úřadu v ČR a většinou se při přestupu hranice ČR nachází v celním režimu tranzitu.

80) Do Výkazu pro Intrastat se jako odeslané zboží nevykazuje zboží vyvážené do třetí země, které je propuštěno do vývozního celního režimu celními orgány v ČR.

81) Stejně tak se do Výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které přes ČR pouze tranzituje, to znamená, že přes území ČR pouze projíždí z důvodů dopravních. Nachází-li se v době tohoto tranzitu zboží pod celním dohledem (například je propuštěné do celního režimu tranzitu) nebo se jedná o zboží Společenství tranzitující přes ČR bez celního dohledu pouze z důvodů dopravních, není rozhodující.

82) Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijatém z území, které není součástí území Společenství podle Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, nebo i když jsou součástí území Společenství, tato směrnice se na ně také nevztahuje a v souladu s ustanovením článku 206 nařízení Komise (EHS) č 2454/93 se při obchodu zbožím Společenství s těmito územími používá  JSD, podobně jako při vývozu nebo dovozu zboží ve vztahu k třetím zemím.

Jedná se o tato území:

  • Kanárské ostrovy
  • Francouzské zámořské departementy (Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana)
  • Normanské ostrovy
  • Hora Athos (Řecko) 
  • Ålandy
  • Ostrov Helgoland
  • Území Büsingen
  • Ceuta
  • Melilla
  • Livigno
  • Campione d’Italia
  • Italské vody jezera Lugano

83) Do Výkazů pro Intrastat se rovněž nevykazují údaje o transakcích a o zboží uvedených v příloze I nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 a popsaných v následujících částech této sekce příručky

Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují

84) Údaje o odeslání nebo přijetí se neuvádějí do Výkazů pro Intrastat, jedná-li se o některé z tohoto zboží:

  1. platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry,
  2. měnové zlato,
  3. zboží pro pomoc v nouzi pro oblasti postižené katastrofami,
  4. zboží podléhající diplomatické, konsulární či jiné nebo podobné imunitě,
  5. zboží pro přechodné použití či po něm, při splnění všech následujících podmínek :
    1. není plánováno či uskutečněno žádné přepracování,
    2. předpokládaná doba přechodného použití není delší než 24 měsíců,
    3. vývoz-odeslání  (dovoz-přijetí nebylo deklarováno jako dodávka) nákup pro účely DPH.
  6. f)  zboží použité jako nosiče informací, jako jsou diskety, počítačové pásky, filmy, plány, audio a video kazety CD-ROMy s uloženým počítačovým softwarem, jsou-li vyvinuté na zakázku konkrétního klienta, nebo nejsou-li předmětem obchodních transakcí, jakož i doplňky předešlých dodávek, např. aktualizace, u kterých není příjemci toto zboží fakturováno,
  7. g)  za předpokladu, že nejsou předmětem obchodní transakce :
    1. reklamní materiál,
    2. obchodní vzorky.
  8. zboží pro opravu a po ní, a s ní související náhradní díly. Oprava zahrnuje uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem operace je prosté udržení zboží v provozuschopném stavu; to může zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale žádným způsobem nemění povahu zboží,
  9. i)  zboží dodávané národním ozbrojeným silám mimo statistické území a zboží obdržené z jiného členského státu, které bylo dopraveno mimo statistické území národními ozbrojenými silami, jakož i zboží získané či spotřebované na statistickém území členského státu ozbrojenými silami jiného členského státu, které jsou zde usazeny,
  10. j)  odpalovací zařízení kosmických lodí při odeslání-vývozu nebo při přijetí-dovozu během vystřelení do vesmíru  a v době vystřelení do vesmíru,
  11. k)  nové dopravní prostředky prodávané fyzickými či právnickými osobami registrovanými k DPH soukromým osobám z ostatních členských států.

Zboží určené k opravě

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

85) V systému Intrastat se nevykazují údaje o zboží odeslaném do jiného členského státu za účelem provedení placené či neplacené opravy nebo údržby tohoto zboží, ani o jeho zpětném přijetí, bez ohledu na skutečnost, zda na zboží oprava nebo údržba byla nebo nebyla provedena, nebo byla uskutečněna dodávkou zastupitelného zboží stejného druhu a provedení, tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboží časově předchází přijetí zboží k opravě nebo údržbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údržbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať už finanční, poskytnutím služby nebo zboží.

86) Stejně tak se do Výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o zboží přijatém k placené či bezúplatné opravě nebo údržbě, ani jeho zpětné odeslání, a to bez ohledu na skutečnost, zda oprava nebo údržba zboží byla nebo nebyla provedena, nebo se namísto opraveného zboží vrací zpět zboží zastupitelné stejného druhu a provedení a oprava nebo údržba zboží je tak prováděna tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboží časově předchází přijetí zboží k opravě nebo údržbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údržbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať už finanční, poskytnutím služby nebo zboží.

87) Opravou se rozumí uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem opravy je hlavně udržení zboží v provozuschopném stavu bez změny jeho povahy, ale s možností nepodstatných vylepšení nebo úprav, jako je například změna barvy nebo kvality obnovovaného laku, doplnění kvalitnějších olejových, tiskařských a podobných náplní, provedení kvalitnějšího odhlučení. Za opravu nebo údržbu nelze však považovat provedení jakékoliv operace v rámci výroby nového zboží, například provedení prvního nátěru dosud nenatřené části v rámci výrobního procesu, první naplnění olejovými, tiskařskými nebo podobnými náplněmi při výrobě nového výrobku apod.

Poznámka:

Pokud se dočasné přijetí nebo odeslání zboží k výrobním operacím uvedeným v poslední větě tohoto odstavce realizuje jako provedení práce na věci movité (tzv. zušlechtění), a tím se i nemění vlastník tohoto zboží, do Intrastatu se vykazuje s kódem transakce „41“; nebo „42“; jako přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy (vrácení po zpracování s kódem transakce „51“; nebo „52“;).

Příklad:

Používáním ztupený nůž z obráběcího stroje, dočasně přijatý k jeho nabroušení, aby mohl plnit svoji původní funkci, se do Intrastatu nevykazuje, zatímco obdobný nůž ještě nebroušený, který je dočasně přijatý k prvnímu nabroušení, aby mohl být zamontován do nového obráběcího stroje, se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „41“; (broušení je součástí výroby obráběcího stroje) a jeho vrácení po zpracování se vykáže s kódem transakce „51“;.

88) Osvobozeny od vykazování do Intrastatu jsou rovněž s opravami dočasně přijatého nebo odeslaného zboží související odesílané nebo přijímané náhradní díly, a to jak vracené po výměně, tak i určené pro výměnu nebo jiné použití v průběhu prováděné opravy. Naopak přijetí nebo odeslání náhradních dílů, které jsou předmětem prodeje či nákupu, případně jsou bezúplatně odesílány nebo přijímány k provedení oprav na zboží, které v souvislosti s opravou nebo údržbou není dočasně odesílané nebo dočasně přijímané, se do Intrastatu vykazovat musí (kód transakce začínající číslem „1" nebo „3").

89) Pokud je za zboží, které bylo přijato nebo odesláno k provedení bezúplatné opravy (například v rámci garance), poskytnuto bezplatně náhradní zboží zcela jiného druhu a provedení, do Intrastatu se jeho dodávka vykázat musí s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1".

Zboží na výstavy a veletrhy

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

90) Od vykazování do Intrastatu je osvobozeno všechno dočasně odesílané nebo přijímané zboží určené na výstavy, veletrhy a podobné předváděcí akce s předpokládanou dobou pro vrácení zboží nepřesahující 2 roky. Do Intrastatu se také nevykazuje zpětné přijetí nebo odeslání takového zboží. Toto osvobození se samozřejmě týká i výstavních exponátů, ovšem s výjimkou těch, které jsou odesílány nebo přijímány na prodejní výstavy a veletrhy a předpokládá se jejich prodej na takové akci (vykazují se s kódem povahy transakce „12").

91) Do Výkazů pro Intrastat se ale uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí zboží určeného ke spotřebě v průběhu výstavy nebo veletrhu, a to s vyznačením odpovídajícího kódu povahy transakce (např. „11", „30" nebo „92").

Bezúplatné obchodní vzorky

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

92) Do Intrastatu se dále neuvádějí údaje o jakémkoliv přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků. Těmi se rozumí zejména ukázky následně obchodovatelného zboží určené k předvedení, vyzkoušení, ověření, analýze apod. Do Výkazů pro Intrastat se proto neuvádějí údaje o přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků jak v případech, kdy se mění jejich vlastník, tak i při jejich dočasném odeslání nebo přijetí i vrácení zpět. Přitom není rozhodující jak budou novým vlastníkem bezúplatné obchodní vzorky později použity (například, zda budou zničeny při zkouškách, budou prodány, budou předváděny, budou vráceny zpět). Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o bezúplatném odeslání nebo přijetí bezcenných či úmyslně znehodnocených vzorků zboží. Údaje o nakupovaných nebo prodávaných obchodních vzorcích se však do Výkazu pro Intrastat uvádět musejí.

Obaly včetně palet

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

93) Do Výkazů pro Intrastat se dále neuvádějí údaje o odeslání a přijetí obalů, které v době jejich přijetí nebo odeslání  mají charakter vratných obalů, to znamená, že je  předpokládáno nebo dohodnuto jejich vrácení. Za obaly se považují například pytle, sáčky, obálky, krabice, lahve, sudy, bedny, latění, ale i cívky a palety.

94) Charakter vratných obalů mají obaly:

  • určené k naplnění a ke zpětnému  přijetí nebo zpětnému odeslání spolu se zbožím, které se do nich zabalí (naplní, navine, naskládá, vloží atd.),
  • vracené po vyprázdnění, které jsou zpět odesílány nebo přijímány, když předtím byly přijaty nebo odeslány spolu se zbožím,
  • v nichž je zabaleno přijímané nebo odesílané zboží, pokud se předpokládá, že po vybalení zboží by měly být vráceny zpět jejich vlastníkovi.

95) Není rozhodující, zda takové vratné obaly jsou zapůjčovány jejich vlastníkem bezplatně nebo jsou zálohovány nebo dokonce dočasně prodávány s podmínkou, že je jejich předchozí vlastník následně odkoupí zpět. Na skutečnosti, že se do Intrastatu nevykazují obaly, které mají v době jejich přijetí nebo odeslání charakter vratných obalů se nic nemění,  ani když  k jejich vrácení nedojde a například  budou prodány za cenu lepší než je propadlá záloha za ně.

Poznámka:

Hodnota obalů, které mají charakter vratného obalu, se nezahrnuje do hodnoty vykazované do Intrastatu o přijatém nebo odeslaném zboží zabaleném v takovém obalu.

96) Obaly odesílané nebo přijímané jako součást zboží, u nichž se nepředpokládá jejich vrácení zpět, to znamená, že nemají charakter vratného obalu, se považují za součást zboží, které je v nich zabaleno. Proto se do Výkazů pro Intrastat zvlášť neoznačují kódy kombinované nomenklatury a jejich hodnota se zahrnuje do vykazované hodnoty odesílaného nebo přijatého zboží. Za součást zboží jsou pro účely uvádění údajů do Intrastatu považovány i nevratné obaly, jejichž hodnota je na příslušné zbožové faktuře uvedena samostatně a jmenovitě, nebo je zjevně součástí zvlášť oceněného balného. Do Intrastatu by se samostatně vykazovaly obaly, zejména pokud by byly předmětem trvalého odeslání nebo přijetí při obchodu s nimi, kdy například zpravodajská jednotka na základě objednávky na nákup palet, tyto palety odesílá a prodává  svému obchodnímu partnerovi nebo je přijímá a nakupuje od takového partnera.

Zboží k zapůjčení a k operativnímu leasingu

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

97) Z povinnosti vykazovat do Intrastatu je vyňato a do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o dočasně pronajatém zboží, pokud se jedná o zboží dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k tzv. operativnímu (operačnímu) leasingu nebo zboží dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k bezplatnému zapůjčení a předpokládá se, že doba takového operativního leasingu nebo zapůjčení nebude delší než dva roky.

98) Stejně tak se do Intrastatu, neuvádějí údaje o vrácení zboží po jeho operativním leasingu nebo bezplatném zapůjčení, a to i při případné následné změně podmínek dočasného odeslání nebo přijetí zboží (například se termín 18. měsíců,  dohodnutý pro zapůjčení zboží v době jeho přijetí, po roce prodlouží na 48 měsíců). Do Intrastatu se také nijak nezaznamenává následná změna podmínek dočasného přijetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu nebo k bezplatnému zapůjčení na dobu nepřesahující dva roky, na jejichž základě se zboží zpět nevrací (například se dodatečně dohodne jeho prodej nebo nákup).

99) Operativním leasingem se rozumí pronájem zboží, u kterého se předpokládá po jeho skončení, že se pronajaté zboží vrátí zpět jeho pronajímateli. Operativní leasing není spojen se změnou vlastníka pronajatého zboží. Rozdílný od operativního leasingu je  finanční leasing, při kterém  v souvislosti s převzetím zboží přecházejí na nájemce rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží  a na konci trvání smlouvy se nájemce obvykle stává zákonným vlastníkem  zboží (viz též část 14. této příručky).

100) O odeslání nebo přijetí zboží na dobu delší než dva roky k bezplatnému zapůjčení nebo k operativnímu leasingu, je třeba údaje o takovém zboží do Intrastatu vykázat a transakci označit kódem „96“ nebo „97“.

Zboží k uskladnění

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

101) Zboží dočasně odeslané nebo dočasně přijaté za účelem poskytnutí služby skladování do jiného než konsignačního, distribučního, centrálního a podobného prodejního skladu (viz část 15. této příručky), se do Výkazů pro Intrastat zaznamenává pouze tehdy, má-li být doba uskladnění delší než dva roky a označuje se kódem transakce „96" nebo „97". Do Intrastatu se proto nevykazují údaje o dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboží na předpokládanou dobu nepřesahující 2 roky, pokud účelem takového dočasného odeslání nebo přijetí zboží je pouhé poskytnutí nebo přijetí služby jeho skladování. Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o zpětném vrácení tohoto zboží, ani se dodatečně do Intrastatu nezaznamenává skutečnost, že se předpokládaná doba uskladnění následně prodloužila na více jak dva roky nebo se zboží zpět nevrací, protože se prodá nebo odkoupí, dojde k jeho zničení nebo se jinak změní podmínky dočasného odeslání nebo přijetí takového zboží.

Zboží k provedení prací a k výkonu povolání

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

102) Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží, které bylo dočasně odesláno nebo přijato k provedení prací nebo k výkonu povolání, aniž by změnilo svého vlastníka, pokud se předpokládá zpětné přijetí nebo odeslání takového zboží nejpozději do dvou let. Za takové zboží je třeba považovat například nářadí a měřící přístroje, které si s sebou veze mechanik k provedení prací v jiném členském státě nebo zemní stroj a jiné stroje či přístroje používané při stavbě dodávané do ČR z jiného členského státu. Do Intrastatu se nezaznamenává ani vrácení takového zboží, stejně jako následná změna podmínek jeho dočasného odeslání nebo přijetí. Dočasně odeslání nebo přijetí zboží určeného k provedení prací nebo k výkonu povolání na dobu delší než dva roky (například zemní stroj) se do Intrastatu zaznamenává s kódem transakce „96" nebo „97".

Bezplatný reklamní materiál

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

103) Z trvale odesílaného nebo přijímaného zboží, které mění svého vlastníka, se do Intrastatu nezaznamenávají údaje o bezúplatně poskytovaném nebo obdrženém reklamním materiálu, jako jsou návody k použití, ceníky, plakáty a podobné předměty určené výlučně pro reklamu a přípravu plánované obchodní akce.

Poznámky:

  • Bezúplatně dodávaný reklamní materiál se do Intrastatu nevykazuje bez ohledu na jeho hodnotu.
  • Bezúplatně přijímaný nebo odesílaný propagační materiál se však bez ohledu na jeho hodnotu do Intrastatu vykazuje (kód povahy transakce „30").
  • Za propagační materiál se považují předměty většinou menší hodnoty, které mají svoji vlastní užitnou hodnotu a současně propagují nějaký výrobek, službu, firmu apod. Většinou s jedná o zboží opatřené nějakým propagačním nápisem nebo vyobrazením (například trička, čepice a jiné textilní zboží s potiskem, propagační kalendáře s obrázky nabízených výrobků, propisovací tužky nebo užitkové sklo opatřené názvem a logem firmy obchodního partnera).

Software, plány a korespondence

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

104) Do Intrastatu se vůbec nevykazuje odeslaný nebo přijatý software (programové vybavení), je-li zasílán elektronickým přenosem dat nebo se jedná o software vyhotovený na zakázku odběratele, a to bez ohledu na skutečnost, je-li dodáván bezúplatně nebo za úhradu. Hodnota takového  software se nezahrnuje ani do hodnoty hardware (například počítače), pokud je v něm nahrán a jeho hodnotu je možné od hodnoty hardware oddělit.

105) Do Intrastatu se také nevykazují údaje o odeslání nebo přijetí software dodávaného bezúplatně k doplnění nebo aktualizaci předchozí dodávky a software poskytovaného za úhradu, je-li jenom programovým vybavením inicializujícím software již zabudovaný v hardware.

106) Stejná pravidla jako pro poskytování informací o dodávkách software platí pro dodávky technických plánů a výkresů. Proto se do Výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o odeslání nebo přijetí technických a podobných plánů zasílaných elektronickým přenosem a vyhotovených  na zakázku odběratele, i když jsou dodávány za úplatu. Stejně tak se do Intrastatu  vůbec nevykazují údaje o přijetí nebo odeslání jakékoliv korespondence mezi obchodními partnery i jakýchkoliv zpráv a podobných dokumentů, nejsou-li přímo zbožím, to je předmětem nákupu nebo prodeje.                                                                                

107) Do Intrastatu se naopak uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí software či technických plánů nebo výkresů, jsou-li předmětem obchodní transakce (jsou poskytované za úhradu) a přitom se jedná o software nebo plán běžně obchodovatelný, nevytvořený na zakázku odběratele. V takovém případě se do Intrastatu vykáže zbožový kód příslušného mobilního nosiče informací, jako například DVD, CD, flash disku, filmu, plánu atd., a do vykazované hodnoty tohoto nosiče se zahrne hodnota prodávaného nebo nakupovaného software.

Poznámka:

Informace odesílané nebo přijímané jinak než na přenosných nosičích informací (například přenášené po sítích nebo stahované z internetu) nejsou věcí, které je přidělen zbožový kód kombinované nomenklatury (nejsou věcí movitou ani elektrickou energií) a do Výkazu pro Intrastat se proto nezaznamenávají, stejně jako pouhé finanční transakce nebo služby, s nimiž není přímo spojeno odeslání nebo přijetí zboží.

108) Přijetí nebo odeslání software nevyhotoveného na zakázku kupujícího a dodávaného spolu s hardwarem, ve kterém je nahrán, se do Intrastatu vykazuje pod položkou tohoto hardware (například počítače). Hodnota takového software se započítává do hodnoty hardware a zvlášť se nevykazuje, i když je na faktuře uvedena zvlášť nebo je prodávajícím hardware fakturována samostatně.

Prodeje nových dopravních prostředků

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

109) Do Intrastatu se dále nevykazuje prodej nového dopravního prostředku osobě z jiného členského státu, která není vůbec zaregistrována k DPH (v tuzemsku ani v jiném členském státě EU).

Novým dopravním prostředkem se pro účely nevykazování údajů o jeho prodeji do Intrastatu  rozumí  pozemní motorové vozidlo prodané do 6 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 6000 km, loď prodaná do 3 měsíců ode dne jejího  prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 100 hodin nebo letadlo prodané do 3 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li nalétáno méně než 40 hodin.

Poznámky:

  1. Výše uvedenou definici nového dopravního prostředku nelze použít při určování zbožového kódu kombinované nomenklatury, pro které je rozhodující přidělení registrační značky.
  2. Prodeje a nákupy nových dopravních prostředků mezi osobami registrovanými k DPH se vykazují do Intrastatu jako kterékoliv jiné zboží.

Ostatní dočasně odesílané a přijímané zboží

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

110) Do Výkazů pro Intrastat se rovněž neuvádějí údaje o zboží, jiném než uvedeném v této kapitole výše, bylo-li odesláno nebo přijato dočasně na předpokládanou dobu nepřesahující dva roky, přičemž nebylo určeno ke zpracování dle smlouvy nebo k použití při výrobě nakupovaného či prodávaného zboží a jeho odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou jeho vlastníka, to je jeho prodejem nebo nákupem. Mezi takové zboží můžeme zahrnout například zboží určené k prověření jeho kvality, ke kompletaci s jiným následně odesílaným zbožím, k rozdělení, ke spočítání. Pokud by takové zboží bylo dočasně odesíláno nebo přijímáno na předpokládanou dobu delší než dva roky, do Intrastatu se údaje o něm vykazují s kódem povahy transakce „96" nebo „97".

Dopravní prostředky překračující státní hranici

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

111) Do Intrastatu se nevykazují i údaje o dopravních prostředcích (například autobusy, osobní a nákladní automobily, letadla, železniční vagóny a lodě), které překračují státní hranici ČR v rámci jejich činnosti a výkonu práce. aniž by se měnil jejich vlastník. Naopak je třeba do Výkazů pro Intrastat uvádět údaje o dopravních prostředcích, které překračují státní hranici ČR v souvislosti se změnou jejich vlastníka, zejména v důsledku jejich nákupu, prodeje, finančního leasingu nebo darování. Stejně tak je nutné do Intrastatu vykázat údaje o dopravních prostředcích odesílaných nebo přijímaných za účelem jejich zpracování.

Co je předmětem vykazování do Intrastatu

Obsah kapitoly:

Zboží, o kterém se vykazují údaje

64) Do statistického systému Intrastat se zahrnuje všechno zboží, které má status Společenství a pohybuje se mezi členskými státy, s výjimkou zboží osvobozeného od vykazování, jehož popis je uveden v částech 6.2. a 6.3. této příručky. Zboží, které má status Společenství se též označuje jako „zboží Společenství".

Zbožím se statusem Společenství je zboží:

  • úplně získané nebo vyrobené na území Společenství
  • zboží ze zemí a území, které nejsou součástí celního území, propuštěné do volného oběhu
  • zboží vyrobené nebo získané ze zboží uvedeného v předchozích odrážkách.

(Viz též ustanovení článku 4 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů).

65) Do Intrastatu se tak vykazují údaje o zboží, které nepodléhá celnímu dohledu, nevzniká povinnost předkládat ho celním orgánům k provedení celního řízení s podáním celního prohlášení, ani mu nebylo celními orgány přiděleno celně schválené určení spojené s jeho následným vývozem do třetí země.

66) Případy, které připouštějí předpisy EU a v nichž by se za určitých podmínek mohly do Intrastatu uvádět i údaje o zboží, které je propuštěno do celního režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo přepracování pod celním dohledem, se v ČR mohou vyskytnout jen zcela ojediněle a pouze při přijetí zboží z jiného členského státu, ve kterém bylo dané zboží propuštěno do některého z uvedených celních režimů a následně dočasně přijato do České republiky v souladu s podmínkami daného režimu stanovenými propouštějícím celním orgánem.

67) Za zboží se považuje všechno zboží, které lze zařadit do kombinované nomenklatury, to znamená všechny věci movité a elektrická energie.

68) S výjimkou některých zvláštních druhů zboží a zvláštních pohybů zboží popsaných v části 18. této příručky (lodě, letadla, zboží dodávané do lodí a letadel, mořské produkty, zařízení na volném moři a kosmické lodi) se do Výkazů pro Intrastat uvádějí pouze údaje o zboží, které skutečně přestoupilo přes státní hranice ČR, přičemž se nezdržuje v tuzemsku pouze z důvodů dopravních.

69) Do Výkazu pro Intrastat o odeslaní se uvádějí informace o zboží Společenství, které opustilo území ČR do jiného členského státu, a to i o zboží, které bylo v ČR propuštěno celními orgány do celního režimu volného oběhu a následně bylo odesláno do jiného členského státu, který se označuje v Intrastatu jako stát určení.

70) Do Výkazů pro Intrastat o odeslání zboží je nutné uvádět i údaje o zboží, které je vyváženo do třetí země a při opuštění ČR není ještě propuštěno do některého z vývozních celních režimů, protože toto propuštění provedou celní orgány v jiném členském státě.

71) Při přijetí zboží se uvádějí do Výkazu pro Intrastat informace o zboží Společenství, které vstoupilo na území ČR a není pod celním dohledem (není například v celním režimu tranzitu) a také není přes ČR pouze prováženo z důvodů dopravních.

72) Za přijaté zboží, které se musí vykázat do Intrastatu, se považuje i zboží dovezené ze třetí země, pokud bylo před přijetím v ČR propuštěno do celního režimu volného oběhu v jiném členském státě, ve kterém získalo status Společenství (případně tam bylo i vyměřeno clo). Zemí odeslání bude v tomto případě členský stát, ze kterého bylo zboží přímo dopraveno do ČR.

Příklad:

Česká osoba nakupuje zboží v USA, které je dopravované do ČR přes Německo, kde je německými celními orgány propuštěno do volného oběhu. Zboží dopravené z Německa, které má při přijetí do ČR  již statuszboží Společenství, musí být ve Výkazu pro Intrastat uvedeno jako zboží přijaté ze státu odeslání Německo (s kódem povahy transakce „91“).

73) Zboží, o kterém se vykazují údaje do Intrastatu nemusí být pouze předmětem obchodních operací. Zpravodajská jednotka je povinna poskytovat do Intrastatu informace o zboží bez ohledu na to, zda je jeho dodání spojeno s peněžní transakcí nebo jinou náhradou, či nikoliv. Stejně tak se do Intrastatu vykazují i údaje o zboží, jehož přijetí nebo odeslání není spojeno se změnou jeho vlastníka.

74) Do Výkazu pro Intrastat se uvádějí i údaje o odeslání nebo přijetí zboží, které jeprodáváno osobám nebo nakupováno od osob, které nejsou vůbec registrované nebo identifikované k DPH, je-li prokazatelné a jednoznačné, že zboží bylo odeslané do jiného členského státu EUnebo přijatéz takového státu.

75) Vracení zboží a posílání náhradního zboží,například z důvodů reklamací, se vykazuje ve směru, v jakém je vracené nebo náhradní zboží skutečně dopravované. To znamená, že zboží přijaté z jiného členského státu do ČR z důvodů vrácení původně z ČR odeslaného zboží, nebo zboží přijaté do ČR jako náhrada za jiné původně přijaté zboží, se vykazují zásadně do Výkazů pro Intrastat na přijetí zboží. Naopak zboží vracené z ČR do jiného členského státu nebo zasílané do jiného členského státu, jako náhradní za původně tam odeslané zboží, se vždy vykazuje do Výkazů pro Intrastat na odeslání zboží.

Pokud je vraceno zpět zboží v nezměněném stavu (nepřepracované), které bylo přijato nebo odesláno ve stejném kalendářním měsíci jako došlo k jeho vrácení, je uvedení údajů o přijetí a zpětném odeslání nebo o odeslání a zpětném přijetí takového zboží do Výkazů nepovinné.

76) Předmětem vykazování do Intrastatu jsou i pravidelné dodávky novin, časopisů a podobných periodik, i když je za ně úhrada prováděna předplatitelským způsobem. Do Výkazu pro Intrastat se vykazuje přijetí těchto předplacených periodik vždy za měsíc, ve kterém byly skutečně obdrženy. Odeslání předplacených periodik se vykazuje vždy za referenční období, ve kterém byly odeslány odběrateli.

77) Do Intrastatu se tak vykazují údaje zejména o následujícím zboží přijatém z jiného  členského státu nebo odeslaném do jiného členského státu:

  • nakupovaném a prodávaném
  • určeném ke zpracování dle smlouvy (k zušlechtění) a vraceném po zpracování dle  smlouvy, to je po provedení zpracovatelských operací - v rámci finančního leasingu
  • v souvislosti s vyřizováním reklamací vadného plnění kupní smlouvy, včetně vracení zpět vadného zboží a zboží odesílaného a přijímaného náhradou za vadné reklamované zboží
  • dodávaném zdarma, nejedná-li se o bezúplatné obchodní vzorky nebo reklamní materiál a jiné zboží osvobozené od vykazování
  • dodávaném v rámci stavebních a konstrukčních prací     
  • dodávaném jako součást služby, je-li zboží přiznáváno k DPH jako zboží pořízené z jiného členského státu nebo dodané do jiného členského státu
  • v rámci dodávek do centrálních skladů, distribučních skladů a konsignačních skladů, včetně tzv. „call of stock“
  • v souvislosti s jeho pouhým uskladněním, pokud se  předpokládá, že doba skladování bude delší než dva roky a po jeho ukončení se zboží vrátí zpět jeho vlastníkovi
  • k dočasnému použití, je-li jeho předpokládaná doba delší než 24 měsíců (například zboží bezplatně zapůjčené na dobu delší než 2 roky nebo zboží na operativní leasing delší než dva roky)
  • jedná-li se o obchodní majetek přemísťovaný z jiného členského státu do ČR nebo z ČR do jiného členského státu.

Zboží, o kterém se údaje nevykazují

78) Do Intrastatu se nevykazují údaje o zboží, které vůbec nepřekročí státní hranici ČR, i když se například jedná o zboží jehož prodej a nákup je zprostředkováván českou osobou. Například nákup zboží na Slovensku s jeho přímou dodávkou do Maďarska jeho konečnému odběrateli. Výjimkou z tohoto pravidla jsou pouze nákupy a prodeje letadel a lodí, poskytování zásob na lodě a letadla a v ČR dosud nerealizované dodávky do a ze zařízení na volném moři, obchod s mořskými produkty, a obchod související s kosmickými loděmi.

79) Do Výkazu pro Intrastat se jako přijaté zboží nevykazuje zboží dovážené ze třetí země, které propuštěním do celního režimu volného oběhu získá status Společenství až v ČR nebo mu v ČR české celní orgány přidělí jiné celně schválené určení. To je zboží, které se musí předkládat k provedení celního řízení celnímu úřadu v ČR a většinou se při přestupu hranice ČR nachází v celním režimu tranzitu.

80) Do Výkazu pro Intrastat se jako odeslané zboží nevykazuje zboží vyvážené do třetí země, které je propuštěno do vývozního celního režimu celními orgány v ČR.

81) Stejně tak se do Výkazu pro Intrastat nevykazuje zboží, které přes ČR pouze tranzituje, to znamená, že přes území ČR pouze projíždí z důvodů dopravních. Nachází-li se v době tohoto tranzitu zboží pod celním dohledem (například je propuštěné do celního režimu tranzitu) nebo se jedná o zboží Společenství tranzitující přes ČR bez celního dohledu pouze z důvodů dopravních, není rozhodující.

82) Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží odeslaném na území nebo přijatém z území, které není součástí území Společenství podle Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, nebo i když jsou součástí území Společenství, tato směrnice se na ně také nevztahuje a v souladu s ustanovením článku 206 nařízení Komise (EHS) č 2454/93 se při obchodu zbožím Společenství s těmito územími používá  JSD, podobně jako při vývozu nebo dovozu zboží ve vztahu k třetím zemím.

Jedná se o tato území:

  • Kanárské ostrovy
  • Francouzské zámořské departementy (Réunion, Guadeloupe, Martinik a Francouzská Guyana)
  • Normanské ostrovy
  • Hora Athos (Řecko) 
  • Ålandy
  • Ostrov Helgoland
  • Území Büsingen
  • Ceuta
  • Melilla
  • Livigno
  • Campione d’Italia
  • Italské vody jezera Lugano

83) Do Výkazů pro Intrastat se rovněž nevykazují údaje o transakcích a o zboží uvedených v příloze I nařízení Komise (ES) č. 1982/2004 a popsaných v následujících částech této sekce příručky

Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují

84) Údaje o odeslání nebo přijetí se neuvádějí do Výkazů pro Intrastat, jedná-li se o některé z tohoto zboží:

  1. platební prostředky, které jsou zákonnými platidly a cennými papíry,
  2. měnové zlato,
  3. zboží pro pomoc v nouzi pro oblasti postižené katastrofami,
  4. zboží podléhající diplomatické, konsulární či jiné nebo podobné imunitě,
  5. zboží pro přechodné použití či po něm, při splnění všech následujících podmínek :
    1. není plánováno či uskutečněno žádné přepracování,
    2. předpokládaná doba přechodného použití není delší než 24 měsíců,
    3. vývoz-odeslání  (dovoz-přijetí nebylo deklarováno jako dodávka) nákup pro účely DPH.
  6. f)  zboží použité jako nosiče informací, jako jsou diskety, počítačové pásky, filmy, plány, audio a video kazety CD-ROMy s uloženým počítačovým softwarem, jsou-li vyvinuté na zakázku konkrétního klienta, nebo nejsou-li předmětem obchodních transakcí, jakož i doplňky předešlých dodávek, např. aktualizace, u kterých není příjemci toto zboží fakturováno,
  7. g)  za předpokladu, že nejsou předmětem obchodní transakce :
    1. reklamní materiál,
    2. obchodní vzorky.
  8. zboží pro opravu a po ní, a s ní související náhradní díly. Oprava zahrnuje uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem operace je prosté udržení zboží v provozuschopném stavu; to může zahrnovat některé přestavení či vylepšení, které ale žádným způsobem nemění povahu zboží,
  9. i)  zboží dodávané národním ozbrojeným silám mimo statistické území a zboží obdržené z jiného členského státu, které bylo dopraveno mimo statistické území národními ozbrojenými silami, jakož i zboží získané či spotřebované na statistickém území členského státu ozbrojenými silami jiného členského státu, které jsou zde usazeny,
  10. j)  odpalovací zařízení kosmických lodí při odeslání-vývozu nebo při přijetí-dovozu během vystřelení do vesmíru  a v době vystřelení do vesmíru,
  11. k)  nové dopravní prostředky prodávané fyzickými či právnickými osobami registrovanými k DPH soukromým osobám z ostatních členských států.

Zboží určené k opravě

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

85) V systému Intrastat se nevykazují údaje o zboží odeslaném do jiného členského státu za účelem provedení placené či neplacené opravy nebo údržby tohoto zboží, ani o jeho zpětném přijetí, bez ohledu na skutečnost, zda na zboží oprava nebo údržba byla nebo nebyla provedena, nebo byla uskutečněna dodávkou zastupitelného zboží stejného druhu a provedení, tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboží časově předchází přijetí zboží k opravě nebo údržbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údržbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať už finanční, poskytnutím služby nebo zboží.

86) Stejně tak se do Výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o zboží přijatém k placené či bezúplatné opravě nebo údržbě, ani jeho zpětné odeslání, a to bez ohledu na skutečnost, zda oprava nebo údržba zboží byla nebo nebyla provedena, nebo se namísto opraveného zboží vrací zpět zboží zastupitelné stejného druhu a provedení a oprava nebo údržba zboží je tak prováděna tzv. výměnným způsobem. Platí to i pro případy, kdy odeslání zastupitelného zboží časově předchází přijetí zboží k opravě nebo údržbě. Rozhodující také není, jedná-li se o opravu nebo údržbu prováděnou bezplatně nebo za úhradu, ať už finanční, poskytnutím služby nebo zboží.

87) Opravou se rozumí uvedení zboží do jeho původní funkce a stavu. Cílem opravy je hlavně udržení zboží v provozuschopném stavu bez změny jeho povahy, ale s možností nepodstatných vylepšení nebo úprav, jako je například změna barvy nebo kvality obnovovaného laku, doplnění kvalitnějších olejových, tiskařských a podobných náplní, provedení kvalitnějšího odhlučení. Za opravu nebo údržbu nelze však považovat provedení jakékoliv operace v rámci výroby nového zboží, například provedení prvního nátěru dosud nenatřené části v rámci výrobního procesu, první naplnění olejovými, tiskařskými nebo podobnými náplněmi při výrobě nového výrobku apod.

Poznámka:

Pokud se dočasné přijetí nebo odeslání zboží k výrobním operacím uvedeným v poslední větě tohoto odstavce realizuje jako provedení práce na věci movité (tzv. zušlechtění), a tím se i nemění vlastník tohoto zboží, do Intrastatu se vykazuje s kódem transakce „41" nebo „42" jako přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy (vrácení po zpracování s kódem transakce „51" nebo „52").

Příklad:

Používáním ztupený nůž z obráběcího stroje, dočasně přijatý k jeho nabroušení, aby mohl plnit svoji původní funkci, se do Intrastatu nevykazuje, zatímco obdobný nůž ještě nebroušený, který je dočasně přijatý k prvnímu nabroušení, aby mohl být zamontován do nového obráběcího stroje, se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „41" (broušení je součástí výroby obráběcího stroje) a jeho vrácení po zpracování se vykáže s kódem transakce „51".

88) Osvobozeny od vykazování do Intrastatu jsou rovněž s opravami dočasně přijatého nebo odeslaného zboží související odesílané nebo přijímané náhradní díly, a to jak vracené po výměně, tak i určené pro výměnu nebo jiné použití v průběhu prováděné opravy. Naopak přijetí nebo odeslání náhradních dílů, které jsou předmětem prodeje či nákupu, případně jsou bezúplatně odesílány nebo přijímány k provedení oprav na zboží, které v souvislosti s opravou nebo údržbou není dočasně odesílané nebo dočasně přijímané, se do Intrastatu vykazovat musí (kód transakce začínající číslem „1" nebo „3").

89) Pokud je za zboží, které bylo přijato nebo odesláno k provedení bezúplatné opravy (například v rámci garance), poskytnuto bezplatně náhradní zboží zcela jiného druhu a provedení, do Intrastatu se jeho dodávka vykázat musí s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1".

Zboží na výstavy a veletrhy

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

90) Od vykazování do Intrastatu je osvobozeno všechno dočasně odesílané nebo přijímané zboží určené na výstavy, veletrhy a podobné předváděcí akce s předpokládanou dobou pro vrácení zboží nepřesahující 2 roky. Do Intrastatu se také nevykazuje zpětné přijetí nebo odeslání takového zboží. Toto osvobození se samozřejmě týká i výstavních exponátů, ovšem s výjimkou těch, které jsou odesílány nebo přijímány na prodejní výstavy a veletrhy a předpokládá se jejich prodej na takové akci (vykazují se s kódem povahy transakce „12").

91) Do Výkazů pro Intrastat se ale uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí zboží určeného ke spotřebě v průběhu výstavy nebo veletrhu, a to s vyznačením odpovídajícího kódu povahy transakce (např. „11", „30" nebo „92").

Bezúplatné obchodní vzorky

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

92) Do Intrastatu se dále neuvádějí údaje o jakémkoliv přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků. Těmi se rozumí zejména ukázky následně obchodovatelného zboží určené k předvedení, vyzkoušení, ověření, analýze apod. Do Výkazů pro Intrastat se proto neuvádějí údaje o přijetí nebo odeslání bezúplatných obchodních vzorků jak v případech, kdy se mění jejich vlastník, tak i při jejich dočasném odeslání nebo přijetí i vrácení zpět. Přitom není rozhodující jak budou novým vlastníkem bezúplatné obchodní vzorky později použity (například, zda budou zničeny při zkouškách, budou prodány, budou předváděny, budou vráceny zpět). Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o bezúplatném odeslání nebo přijetí bezcenných či úmyslně znehodnocených vzorků zboží. Údaje o nakupovaných nebo prodávaných obchodních vzorcích se však do Výkazu pro Intrastat uvádět musejí.

Obaly včetně palety

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

93) Do Výkazů pro Intrastat se dále neuvádějí údaje o odeslání a přijetí obalů, které v době jejich přijetí nebo odeslání  mají charakter vratných obalů, to znamená, že je  předpokládáno nebo dohodnuto jejich vrácení. Za obaly se považují například pytle, sáčky, obálky, krabice, lahve, sudy, bedny, latění, ale i cívky a palety.

94) Charakter vratných obalů mají obaly:

  • určené k naplnění a ke zpětnému  přijetí nebo zpětnému odeslání spolu se zbožím, které se do nich zabalí (naplní, navine, naskládá, vloží atd.),
  • vracené po vyprázdnění, které jsou zpět odesílány nebo přijímány, když předtím byly přijaty nebo odeslány spolu se zbožím,
  • v nichž je zabaleno přijímané nebo odesílané zboží, pokud se předpokládá, že po vybalení zboží by měly být vráceny zpět jejich vlastníkovi.

95) Není rozhodující, zda takové vratné obaly jsou zapůjčovány jejich vlastníkem bezplatně nebo jsou zálohovány nebo dokonce dočasně prodávány s podmínkou, že je jejich předchozí vlastník následně odkoupí zpět. Na skutečnosti, že se do Intrastatu nevykazují obaly, které mají v době jejich přijetí nebo odeslání charakter vratných obalů se nic nemění,  ani když  k jejich vrácení nedojde a například  budou prodány za cenu lepší než je propadlá záloha za ně.

Poznámka:

Hodnota obalů, které mají charakter vratného obalu, se nezahrnuje do hodnoty vykazované do Intrastatu o přijatém nebo odeslaném zboží zabaleném v takovém obalu.

96) Obaly odesílané nebo přijímané jako součást zboží, u nichž se nepředpokládá jejich vrácení zpět, to znamená, že nemají charakter vratného obalu, se považují za součást zboží, které je v nich zabaleno. Proto se do Výkazů pro Intrastat zvlášť neoznačují kódy kombinované nomenklatury a jejich hodnota se zahrnuje do vykazované hodnoty odesílaného nebo přijatého zboží. Za součást zboží jsou pro účely uvádění údajů do Intrastatu považovány i nevratné obaly, jejichž hodnota je na příslušné zbožové faktuře uvedena samostatně a jmenovitě, nebo je zjevně součástí zvlášť oceněného balného. Do Intrastatu by se samostatně vykazovaly obaly, zejména pokud by byly předmětem trvalého odeslání nebo přijetí při obchodu s nimi, kdy například zpravodajská jednotka na základě objednávky na nákup palet, tyto palety odesílá a prodává  svému obchodnímu partnerovi nebo je přijímá a nakupuje od takového partnera.

Zboží k zapůjčení a k operativnímu leasingu

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

97) Z povinnosti vykazovat do Intrastatu je vyňato a do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o dočasně pronajatém zboží, pokud se jedná o zboží dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k tzv. operativnímu (operačnímu) leasingu nebo zboží dočasně odesílané nebo dočasně přijímané k bezplatnému zapůjčení a předpokládá se, že doba takového operativního leasingu nebo zapůjčení nebude delší než dva roky.

98) Stejně tak se do Intrastatu, neuvádějí údaje o vrácení zboží po jeho operativním leasingu nebo bezplatném zapůjčení, a to i při případné následné změně podmínek dočasného odeslání nebo přijetí zboží (například se termín 18. měsíců,  dohodnutý pro zapůjčení zboží v době jeho přijetí, po roce prodlouží na 48 měsíců). Do Intrastatu se také nijak nezaznamenává následná změna podmínek dočasného přijetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu nebo k bezplatnému zapůjčení na dobu nepřesahující dva roky, na jejichž základě se zboží zpět nevrací (například se dodatečně dohodne jeho prodej nebo nákup).

99) Operativním leasingem se rozumí pronájem zboží, u kterého se předpokládá po jeho skončení, že se pronajaté zboží vrátí zpět jeho pronajímateli. Operativní leasing není spojen se změnou vlastníka pronajatého zboží. Rozdílný od operativního leasingu je  finanční leasing, při kterém  v souvislosti s převzetím zboží přecházejí na nájemce rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží  a na konci trvání smlouvy se nájemce obvykle stává zákonným vlastníkem  zboží (viz též část 14. této příručky).

100) O odeslání nebo přijetí zboží na dobu delší než dva roky k bezplatnému zapůjčení nebo k operativnímu leasingu, je třeba údaje o takovém zboží do Intrastatu vykázat a transakci označit kódem „96“ nebo „97“.

Zboží k uskladnění

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

101) Zboží dočasně odeslané nebo dočasně přijaté za účelem poskytnutí služby skladování do jiného než konsignačního, distribučního, centrálního a podobného prodejního skladu (viz část 15. této příručky), se do Výkazů pro Intrastat zaznamenává pouze tehdy, má-li být doba uskladnění delší než dva roky a označuje se kódem transakce „96" nebo „97". Do Intrastatu se proto nevykazují údaje o dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboží na předpokládanou dobu nepřesahující 2 roky, pokud účelem takového dočasného odeslání nebo přijetí zboží je pouhé poskytnutí nebo přijetí služby jeho skladování. Do Intrastatu se neuvádějí ani údaje o zpětném vrácení tohoto zboží, ani se dodatečně do Intrastatu nezaznamenává skutečnost, že se předpokládaná doba uskladnění následně prodloužila na více jak dva roky nebo se zboží zpět nevrací, protože se prodá nebo odkoupí, dojde k jeho zničení nebo se jinak změní podmínky dočasného odeslání nebo přijetí takového zboží.

Zboží k provedení prací a k výkonu povolání

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

102) Do Výkazů pro Intrastat se neuvádějí údaje o zboží, které bylo dočasně odesláno nebo přijato k provedení prací nebo k výkonu povolání, aniž by změnilo svého vlastníka, pokud se předpokládá zpětné přijetí nebo odeslání takového zboží nejpozději do dvou let. Za takové zboží je třeba považovat například nářadí a měřící přístroje, které si s sebou veze mechanik k provedení prací v jiném členském státě nebo zemní stroj a jiné stroje či přístroje používané při stavbě dodávané do ČR z jiného členského státu. Do Intrastatu se nezaznamenává ani vrácení takového zboží, stejně jako následná změna podmínek jeho dočasného odeslání nebo přijetí. Dočasně odeslání nebo přijetí zboží určeného k provedení prací nebo k výkonu povolání na dobu delší než dva roky (například zemní stroj) se do Intrastatu zaznamenává s kódem transakce „96" nebo „97".

Bezplatný reklamní materiál

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

103) Z trvale odesílaného nebo přijímaného zboží, které mění svého vlastníka, se do Intrastatu nezaznamenávají údaje o bezúplatně poskytovaném nebo obdrženém reklamním materiálu, jako jsou návody k použití, ceníky, plakáty a podobné předměty určené výlučně pro reklamu a přípravu plánované obchodní akce.

Poznámky:

  • Bezúplatně dodávaný reklamní materiál se do Intrastatu nevykazuje bez ohledu na jeho hodnotu.
  • Bezúplatně přijímaný nebo odesílaný propagační materiál se však bez ohledu na jeho hodnotu do Intrastatu vykazuje (kód povahy transakce „30").
  • Za propagační materiál se považují předměty většinou menší hodnoty, které mají svoji vlastní užitnou hodnotu a současně propagují nějaký výrobek, službu, firmu apod. Většinou s jedná o zboží opatřené nějakým propagačním nápisem nebo vyobrazením (například trička, čepice a jiné textilní zboží s potiskem, propagační kalendáře s obrázky nabízených výrobků, propisovací tužky nebo užitkové sklo opatřené názvem a logem firmy obchodního partnera).

Software, plány a korespondence

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

104) Do Intrastatu se vůbec nevykazuje odeslaný nebo přijatý software (programové vybavení), je-li zasílán elektronickým přenosem dat nebo se jedná o software vyhotovený na zakázku odběratele, a to bez ohledu na skutečnost, je-li dodáván bezúplatně nebo za úhradu. Hodnota takového  software se nezahrnuje ani do hodnoty hardware (například počítače), pokud je v něm nahrán a jeho hodnotu je možné od hodnoty hardware oddělit.

105) Do Intrastatu se také nevykazují údaje o odeslání nebo přijetí software dodávaného bezúplatně k doplnění nebo aktualizaci předchozí dodávky a software poskytovaného za úhradu, je-li jenom programovým vybavením inicializujícím software již zabudovaný v hardware.

106) Stejná pravidla jako pro poskytování informací o dodávkách software platí pro dodávky technických plánů a výkresů. Proto se do Výkazů pro Intrastat neuvádějí údaje o odeslání nebo přijetí technických a podobných plánů zasílaných elektronickým přenosem a vyhotovených  na zakázku odběratele, i když jsou dodávány za úplatu. Stejně tak se do Intrastatu  vůbec nevykazují údaje o přijetí nebo odeslání jakékoliv korespondence mezi obchodními partnery i jakýchkoliv zpráv a podobných dokumentů, nejsou-li přímo zbožím, to je předmětem nákupu nebo prodeje.                                                                                

107) Do Intrastatu se naopak uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí software či technických plánů nebo výkresů, jsou-li předmětem obchodní transakce (jsou poskytované za úhradu) a přitom se jedná o software nebo plán běžně obchodovatelný, nevytvořený na zakázku odběratele. V takovém případě se do Intrastatu vykáže zbožový kód příslušného mobilního nosiče informací, jako například DVD, CD, flash disku, filmu, plánu atd., a do vykazované hodnoty tohoto nosiče se zahrne hodnota prodávaného nebo nakupovaného software.

Poznámka:

Informace odesílané nebo přijímané jinak než na přenosných nosičích informací (například přenášené po sítích nebo stahované z internetu) nejsou věcí, které je přidělen zbožový kód kombinované nomenklatury (nejsou věcí movitou ani elektrickou energií) a do Výkazu pro Intrastat se proto nezaznamenávají, stejně jako pouhé finanční transakce nebo služby, s nimiž není přímo spojeno odeslání nebo přijetí zboží.

108) Přijetí nebo odeslání software nevyhotoveného na zakázku kupujícího a dodávaného spolu s hardwarem, ve kterém je nahrán, se do Intrastatu vykazuje pod položkou tohoto hardware (například počítače). Hodnota takového software se započítává do hodnoty hardware a zvlášť se nevykazuje, i když je na faktuře uvedena zvlášť nebo je prodávajícím hardware fakturována samostatně.

Prodeje nových dopravních prostředků

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

109) Do Intrastatu se dále nevykazuje prodej nového dopravního prostředku osobě z jiného členského státu, která není vůbec zaregistrována k DPH (v tuzemsku ani v jiném členském státě EU).

Novým dopravním prostředkem se pro účely nevykazování údajů o jeho prodeji do Intrastatu  rozumí  pozemní motorové vozidlo prodané do 6 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 6000 km, loď prodaná do 3 měsíců ode dne jejího  prvního uvedení do provozu, má-li najeto méně než 100 hodin nebo letadlo prodané do 3 měsíců ode dne jeho prvního uvedení do provozu, má-li nalétáno méně než 40 hodin.

Poznámky:

  1. Výše uvedenou definici nového dopravního prostředku nelze použít při určování zbožového kódu kombinované nomenklatury, pro které je rozhodující přidělení registrační značky.
  2. Prodeje a nákupy nových dopravních prostředků mezi osobami registrovanými k DPH se vykazují do Intrastatu jako kterékoliv jiné zboží.

Ostatní dočasně odesílané a přijímané zboží

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

110) Do Výkazů pro Intrastat se rovněž neuvádějí údaje o zboží, jiném než uvedeném v této kapitole výše, bylo-li odesláno nebo přijato dočasně na předpokládanou dobu nepřesahující dva roky, přičemž nebylo určeno ke zpracování dle smlouvy nebo k použití při výrobě nakupovaného či prodávaného zboží a jeho odeslání nebo přijetí není spojeno se změnou jeho vlastníka, to je jeho prodejem nebo nákupem. Mezi takové zboží můžeme zahrnout například zboží určené k prověření jeho kvality, ke kompletaci s jiným následně odesílaným zbožím, k rozdělení, ke spočítání. Pokud by takové zboží bylo dočasně odesíláno nebo přijímáno na předpokládanou dobu delší než dva roky, do Intrastatu se údaje o něm vykazují s kódem povahy transakce „96" nebo „97".

Dopravní prostředky překračující státní hranici

(vysvětlivka k části „Seznam zboží, o kterém se údaje nevykazují“)

111) Do Intrastatu se nevykazují i údaje o dopravních prostředcích (například autobusy, osobní a nákladní automobily, letadla, železniční vagóny a lodě), které překračují státní hranici ČR v rámci jejich činnosti a výkonu práce. aniž by se měnil jejich vlastník. Naopak je třeba do Výkazů pro Intrastat uvádět údaje o dopravních prostředcích, které překračují státní hranici ČR v souvislosti se změnou jejich vlastníka, zejména v důsledku jejich nákupu, prodeje, finančního leasingu nebo darování. Stejně tak je nutné do Intrastatu vykázat údaje o dopravních prostředcích odesílaných nebo přijímaných za účelem jejich zpracování.

Archivace Výkazů pro Intrastat

112) Kopie předaných Výkazů je zpravodajská jednotkapovinna uchovávat dva roky od ukončení lhůty k jejich předání celnímu úřadu. Zda si má zpravodajská jednotka  uchovávat Výkazy v elektronické formě nebo na výpisech z elektronicky předaných Výkazů či na kopiích tiskopisů odevzdaných dokladů použitých při jednorázovém vykazování, není stanoveno.

Příklad:

Zpravodajská jednotka, která předá dne 13. července 2011 celnímu úřadu  Výkaz s údaji o zboží odeslaném v měsíci červnu 2011, si musí uchovat kopii tohoto Výkazu dva roky po  dvanáctém  pracovním dnu měsíce července 2011, to je minimálně do 20. 7. 2013 (do 18. 7. 2013,  podávala-li takový Výkaz o jednorázovém odeslání na předepsaném tiskopisu).

113) Archivuje-li si zpravodajská jednotka Výkazy pro Intrastat u svého zástupce, při ukončení smluvního vztahu s ním se doporučuje, aby si tyto Výkazy od něj převzala. Nevhodná je také archivace Výkazů pro Intrastat u zástupce, který spadá pod územní působnost jiného celního úřadu než zpravodajská jednotka, kterou zastupuje.

114) Ačkoliv to není stanoveno žádným předpisem, je často výhodné si k uchovávaným kopiím Výkazů pro Intrastat  přikládat doklady nebo kopie dokladů, podle kterých lze následně prokázat správnost údajů uvedených ve Výkazech. Může to významně přispět k usnadnění a urychlení případné následné kontroly Výkazů pro Intrastat,  kterou mohou provádět celními orgány.

Popis údajů uváděných do výkazu

Obsah kapitoly:

Zpravodajská jednotka a její zástupce

115) Do Výkazu pro Intrastat se o zpravodajské jednotce uvádějí zejména tyto identifikační údaje:

  1. DIČ zpravodajské jednotky, včetně označení „CZ“
  2. Obchodní jméno nebo název nebo příjmení, jméno a adresa zpravodajské jednotky
  3. Příjmení a jméno kontaktní osoby, která může poskytnout za zpravodajskou jednotku podrobnější informace k danému Výkazu a údajům na něm uvedeným
  4. Telefonní číslo kontaktní osoby
  5. Číslo faxu kontaktní osoby
  6. E-mailová adresa  kontaktní osoby.

Kontaktní osobou zpravodajské jednotky se rozumí fyzická osoba s adresou místa trvalého nebo jiného pobytu v ČR, která může k Výkazu podat bližší informace a vysvětlení. Většinou bývá kontaktní osobou pracovník společnosti, která je zpravodajskou jednotkou.

116)  Za zpravodajskou jednotku může vyhotovovat a nebo předávat Výkazy pro Intrastat celnímu úřadu jí pověřený zástupce (tzv. třetí strana), který je usazený v ČR nebo zde má místo svého podnikání, případně provozovnu. Rozsah, v jakém se zpravodajská jednotka nechá při provádění Intrastatu zastupovat je věcí její dohody s pověřeným zástupcem. Zastupování zpravodajské jednotky při provádění Intrastatu nijak nesnižuje její odpovědnost za správnost tohoto provádění. Do výkazu pro Intrastat vyhotovovaného a odesílaného elektronicky se o zástupci zpravodajské jednotky uvádějí totožné údaje jako o zpravodajské jednotce, včetně jeho kontaktní osoby (viz předchozí odstavec).

117) Údaje o zpravodajské jednotce a o jejím zástupci jsou v příslušné programové aplikaci  Výkazu pro Intrastat, vyhotovovaného a odesílaného elektronicky, kmenovými daty trvale v aplikaci  uloženými k opakovanému automatickému použití. Tato kmenová data jsou doplněna o další informace podle dokumentace k programové aplikaci a zpravodajská má možnost je aktualizovat.

118) Ve Výkazech pro Intrastat o jednorázovém odeslání nebo přijetí zboží vyhotoveném na předepsaném tiskopise se údaje uvádějí tiskem, strojem nebo ručně velkým tiskacím písmem. Musí být napsány modrou nebo černou barvou tak, aby byly čitelné a nesmazatelné a ty, které se zpracovávají nesmí být mazány ani přepisovány. K jejich vyplnění do Výkazu nelze použít obyčejnou nebo inkoustovou tužku. Údaje se uvádějí pouze do předepsaných částí tiskopisu v souladu s příslušnými předtisky a nedoplňují se jinými údaji, pro které nejsou jednotlivé části Výkazu vyhrazeny. Do předtištěných okének v záhlaví tiskopisu s nadpisem „Datum“ se označuje referenční období ve tvaru „RRRRMM“ (čtyřčíslí letopočtu a dvoumístné číslo měsíce). Například do Výkazu o přijetí zboží v červenci 2011 se do předtištěných okének uvede „201107“. Pod vyznačené řádky a sloupce tiskopisu se předtištěných okének uvádí datum vyhotovení ve tvaru „RRRRMMDD“ (čtyřčíslí letopočtu, dvoumístné číslo měsíce a dvoumístné číslo dne v měsíci). Například ve Výkazu vyhotoveném 1. 6. 2011 se uvede „20110601“.

Ve Výkazu na tiskopise, který vyplňuje anebo předává zástupce, se musí uvést do pravé části záhlaví tiskopisu za nadpis „Třetí strana“ slovo „ANO“. V případě, že zástupce zpravodajské jednotky uvede do této části Výkazu svůj název nebo obchodní firmu, slovo „ANO“ do této části Výkazu již vyznačovat nemusí. Svůj název nebo obchodní firmu může zástupce zpravodajské jednotky doplnit i o svou adresu a případně i o příjmení a jméno, a telefonní nebo faxové či e-mailové spojení na kontaktní fyzickou osobu, která je za zástupce zpravodajské jednotky schopna a pověřena podat k předanému Výkazu případně požadované vysvětlení.

119) V případě, že Výkaz na předepsaném tiskopise vyhotovuje sama zpravodajská jednotka bez pomoci zástupce, pravá část s nadpisem „Třetí strana“ se nevyplňuje.

zpět na začátek kapitoly

Pohyb zboží

120) V souladu s dokumentací k programové aplikaci se do Výkazu vyhotovovaného a odesílaného elektronicky vyznačí, zda se vykazují údaje o odeslaném nebo o přijatém zboží, případně se jedná o negativní hlášení nebo jednorázové odeslání či přijetí. Pro vykázání údajů do Intrastatu na tiskopise je předepsán zvláštní formulář pro jednorázové odeslání a zvláštní pro jednorázové přijetí zboží.

Období (referenční období)

121) Označení kalendářního měsíce, za který se vykazují údaje o odeslaném nebo přijatém zboží do Intrastatu, se do Výkazu vyhotovovaného a odesílaného elektronicky provádí podle dokumentace k používané programové aplikaci.

122) Při uvádění údajů do předepsaného tiskopisu se do předtištěných šesti okének v prvním řádku tiskopisu vyznačuje rok a měsíc, za který jsou ve Výkazu uvedeny údaje, a to ve struktuře (způsobem) „rok, rok, rok, rok, měsíc, měsíc“. Například ve Výkazu za únor 2011 se referenční období vyznačí jako „201102“.

Kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží

123) V případech, kdy se jedná o zvláštní druh nebo pohyb zboží nebo se zjednodušeně vykazují zásilky zboží malé hodnoty (do 200,- EUR), se do Výkazu uvádí některý z těchto kódů:

Kód X Vysvětlivka

MZ – malé zásilky do hodnoty 200 EUR se zbožím uvedeným pod kódem 99 50 00 00

ZI – průmyslové (investiční) celky  s povolením ČSÚ na zjednodušené zařazování zboží

ZR – rozložené zásilky (zboží v rozebraném stavu)

ZL – letadla (převod ekonomického vlastnictví)

ZP – lodě (převod ekonomického vlastnictví)

ZZ – zboží dodávané do lodí a letadel

ZT – zboží dodávané do a ze zařízení na moři

ZM – odeslání nebo přijetí mořských produktů

ZK – vypuštěníkosmické lodě

ZO – zboží s opačným směrem úhrady (například odpady)

Další komentář k zvláštním druhům a pohybům zboží je uveden v části „Zvláštní zboží a pohyby“.

Kód povahy transakce

124) Uvádí se dvoumístný číselný kód povahy transakce (obchodní operace) odeslaného nebo přijatého zboží. Povahou transakce jsou všechny charakteristiky, které odlišují jednu transakci od druhé, zejména co do změny vlastnictví odeslaného zboží, obdržení úhrady za ně, účelů jeho odeslání (například ke zpracování dle smlouvy nebo vrácení po takovém zpracování) apod.

125) Pro vyznačení povahy transakce se do Výkazu o odeslaném zboží používají následující kódy:

Kód X Popis povahy transakce

11 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o přímý prodej nebo nákup jiný než označovaný kódy 12 až 19.

Vysvětlivky:

  1. Tímto kódem se označuje většina přímých obchodů spojených s odesláním zboží, při kterých přechází vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou a je spojené s provedením platby nebo jiné náhrady za dodané zboží, s výjimkou barterového obchodu (výměnný obchod „zboží za zboží“) označovaného kódem povahy transakce „13“ a transakcí označovaných kódem „14“, kdy se jedná o prodej na splátky, při kterém ke změně vlastnictví ke zboží dochází až po zaplacení splátek (finanční leasing). Kódem povahy transakce „11“ se také neoznačují transakce, pro které je určen kód „91“ (odeslání zboží mimo území EU nebo přijetí zboží z takového území, pokud není propuštěno do vývozního celního režimu nebo do celního režimu volného oběhu v ČR).
  2. Pro označení transakce kódem „11“ není rozhodující, v jakém termínu je provedena platba za zboží, patří sem jak obchody s platbou uskutečněnou předem, tak i s odkladem platby.

12 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o dodávku pro prodej po schválení či po vyzkoušení nebo dodávku pro následný prodej nebo zprostředkovanou obchodním zástupcem.

Vysvětlivky:

  1. Pod tento kód se zahrnují transakce, při kterých je přechod vlastnictví ke zboží z jedné osoby na druhou také spojen s odesláním nebo přijetím  zboží a s provedením platby nebo jiné náhrady za ně, ale ke změně vlastnictví k danému zboží nedochází přímo. Přechod vlastnictví zboží je při nich vázán na nějakou odkladnou podmínku, po jejímž splnění následně dochází teprve k úplnému  prodeji zboží nebo je už předem dohodnuto, že ke skutečnému prodeji zboží dojde až po určité době a splnění určitých podmínek. Dále sem patří i všechny prodeje zboží uskutečňované přes obchodního zástupce z jiného členského státu než je stát určení.
  2. Kódem povahy transakce „12“ se proto označují například dodávky zboží vázané na následné schválení jeho kvality nebo vydání osvědčení k jeho užití, většinou nezávislým nebo státním  orgánem v zemi určení, u kterých dochází ke změně vlastnictví zboží a převážně i k náhradě za takové zboží ze strany kupujícího  až po splnění daných podmínek (schválení nebo vydání osvědčení).
  3. Současně se kódem povahy transakce „12“ označují i dodávky  zboží na konsignační sklad, označovaný jako „call-off stocks“, to je sklad, na kterém umístěné zboží zůstává ve vlastnictví jeho dodavatele (původního vlastníka), je ale určeno k  následnému prodeji jen jednomu   odběrateli, který také jeho přijetí na sklad přiznává v zemi určení nebo v ČR  k DPH (nejedná se o případ, kdy dodavatel zboží je v zemi určení nebo v ČR také registrován k DPH a dodávku zboží uskutečňuje jako přemístění svého majetku s kódem povahy transakce „92“ (viz též část 15. této příručky).
  4. Pod kód povahy transakce „12“ patří i obchodní operace, při kterých je stát  určení  odlišný od státu, ve kterém bylo obchodnímu partnerovi zpravodajské jednotky (zprostředkovateli obchodu) přiděleno DIČ vyznačené na příslušném daňovém dokladu k DPH (např. na faktuře). Kódem povahy transakce „12“ se proto označují odeslání zboží, při kterých kupující zboží požaduje od tuzemského dodavatele, aby zásilka zboží byla dopravena do jiného státu než je stát, jehož DIČ prodávající uvádí do daňového dokladu k DPH. Například, je-li  zboží nakupované německou firmou (s DIČ přiděleným v Německu), na základě jejího požadavku, dodáváno z ČR ne do Německa, ale  přímo na Slovensko.
  5. Kódem povahy transakce „12“ se označují rovněž obchodní  operace, při kterých je stát   odeslání odlišný od státu, ve kterém bylo obchodnímu partnerovi zpravodajské jednotky (zprostředkovateli obchodu) přiděleno DIČ vyznačené na příslušném daňovém dokladu k DPH (např. na faktuře). Kódem povahy transakce „12“ se proto označuje přijetí zboží, při kterém jeho prodávající uvádí do daňového dokladu k DPH své DIČ přidělené v jiném státě než, ze kterého bylo předmětné zboží přímo dopraveno do ČR. Například, je-li  zboží nakupované od rakouské firmy (s DIČ přiděleným v Rakousku) dodáváno do ČR z Polska.

13 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o výměnný obchod (například barterový).

Vysvětlivka:

Kód „13“ se použije pro označení transakce, při které v souvislosti s odesláním nebo přijetím  zboží  dochází ke změně jeho vlastníka, ale předem je dohodnuto, že se jedná o čistě výměnný obchod jednoho druhu zboží za jiný.                                                                              

14 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o finanční leasing (prodej či nákup na splátky).

Vysvětlivky:

  1. Kód „14“ je určen pro označení transakcí, při kterých je zboží odesíláno nebo přijímáno v rámci podmínek dohodnutého finančního leasingu nebo je prodáváno či nakupováno na předem dohodnuté splátky, většinou  v tzv.  splátkovém kalendáři. Zákonným vlastníkem zboží s úplnými vlastnickými právy k němu se při těchto transakcích stává jeho kupující až po zaplacení všech splátek.
  2. Finančním leasingem se rozumí pronájem zboží, při kterém se rizika a výhody plynoucí  z vlastnictví  zboží převádějí na nájemce, který se po ukončení leasingu stává  vlastníkem zboží.

19 Ostatní transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, neoznačované kódy 11 až 14, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9 (například odeslání zboží prodaného osobám neregistrovaným k dani z přidané hodnoty nebo přijetí zboží od takových osob).

Vysvětlivka:

  1. Kódem „19“ se označují prodeje osobám, které nakupují zboží v ČR s jeho  prokázaným odesláním z ČR do jiného členského státu, přičemž při takovém nákupu vystupují jako osoby, které nejsou v ČR ani v jiném členském státu registrované k DPH a proto je jim zboží prodáváno jako neplátcům DPH bez osvobození od DPH při dodání do jiného členského státu (s tuzemskou DPH, která se nezapočítává do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu).
  2. Kódem „19“ se označují nákupy zboží s jeho  prokázaným  přijetím z jiného členského státu, pokud bylo zpravodajskou jednotkou nakoupeno od osoby, která není v ČR ani v jiném členském státu zřejmě registrovaná k DPH, protože předmětné zboží bylo nakoupeno bez vystavení řádného daňového dokladu k DPH, což pravděpodobně neumožnilo jeho prodávajícímu uplatnit si osvobození od DPH při dodání zboží do ČR.

Poznámky k výše uvedeným kódům 11 až 19:

  1. Kódy se týkají zbožových transakcí, při kterých se mění vlastnictví ke zboží mezi osobou usazenou v České republice a osobou, která v ní usazena není, a ani se zde nezaregistrovala k DPH. Za zboží, které je předmětem  těchto transakcí, bude nebo je provedena platba či jiné protiplnění. Zahrnují se sem dodávky zboží, u nichž se předpokládá prodej nebo nákup mezi osobami registrovanými k DPH v různých státech EU, prodej osobám neregistrovaným k DPH s prokázaným odesláním zboží i dodávky při kterých dochází k protiplnění až následně.
  2. Patří sem i prodej a nákup náhradních dílů a součástí zboží.
  3. Při možnosti použití více jak jednoho kódu pro jednu transakci, se použije kód menší.

21 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Kód „21“ se použije pro označení jakéhokoliv zpětného odeslání nebo přijetí zboží (vrácení), kterému předcházelo jeho přijetí nebo odeslání vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19, a to z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy.
  2. Kódem transakce „21“ nelze ale označit zpětné odeslání zboží, které prošlo v ČR nějakou zpracovatelskou operací nebo bylo nějak upravováno nebo jeho vrácení přímo obchodně nenavazuje na jeho předchozí přijetí vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

22 Bezplatná náhrada za vrácené zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Vyjadřuje bezplatné odeslání nebo přijetí  zboží náhradou za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19  a v rámci dané obchodní operace bylo nebo bude vrácené zpět s kódem povahy transakce „21“.
  2. Při použití kódu povahy transakce „22“ se musí jednat o dodávku náhradního zboží stejného provedení a kvality, jako bylo zboží nahrazované a zpět vrácené. Pokud by se jako náhradní zboží odeslalo nebo přijalo zboží zcela jiného druhu a provedení (například za vrácenou pračku by prodávající poslal jako náhradní zboží žehličky) do Intrastatu se nevykazuje s kódem transakce „22“, ale s kódem začínajícím číslem „1“.

23 Bezplatná náhrada za nevrácené zboží (například při reklamaci), jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Podmínky použití kódu „23“ jsou obdobné jako pro kód „22“, rozdíl mezi nimi je ve vracení zboží, za které je poskytována náhrada.
  2. Kód „23“ označuje bezplatné odeslání nebo přijetí  zboží náhradou za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce 11, 12, 13, 14 nebo 19 a v rámci dané obchodní operace není vracené zpět s kódem povahy transakce „21“.
  3. I při použití kódu povahy transakce „23“ se musí jednat o zaslání náhradního zboží stejného provedení a kvality ve srovnání se zbožím  nahrazovaným. Pokud by se jako náhradní zboží odeslalo nebo přijalo zboží zcela jiného druhu a provedení (například za v reklamaci uznanou vadnou, ale zpět nevracenou pračku, by prodávající poslal jako náhradní zboží žehličky) do Intrastatu by se odeslání nebo přijetí  žehliček nevykázalo s kódem transakce „23“, ale s kódem začínajícím číslem „1“.

29 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce „91“.

Vysvětlivky:

  1. Kód „29“ se použije pro označení jakéhokoliv zpětného odeslání nebo přijetí zboží (vrácení), kterému předcházelo nebo mělo předcházet jeho přijetí nebo odeslání vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, a to z jakýchkoliv důvodů, nejčastěji v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy.
  2. S kódem povahy transakce „29“ se do výkazu pro Intrastat uvede vrácení  zboží, které zpravodajská jednotka vyvážela mimo území EU do státu, který není jejím členem, do výkazu pro Intrastat vykázala tento vývoz s kódem povahy transakce „91“, přičemž ke zpětnému přijetí takového zboží  došlo ještě před jeho přechodem přes vnější hranici EU.
  3. Stejně tak se ale použije kód povahy transakce „29“ v případě vykázaní údajů o zpět dovezeném zboží, které bylo při vývozu vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, dopraveno   mimo území EU (překročilo vnější hranici EU) a při zpětném dovozu bylo do celního režimu volného oběhu propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU než je ČR (při zpětném přijetí do tuzemska tak mělo statut zboží Společenství a při zpětném přijetí do ČR se tak  při přechodu státní hranice nacházelo v celním režimu volného oběhu).
  4. Zboží, které je pro zpětný vývoz do nebo po zpětném dovozu ze státu, který není členským státem EU propouštěno celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje.
  5. Zboží vyvážené do státu, který není členským státem EU, nebo dovážené z takového státu, o kterém se údaje do Intrastatu nevykazovaly, protože o propuštění takového zboží bylo rozhodnuto celními orgány v ČR, se při jeho zpětném přijetí nebo odeslání vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „99“.   To samozřejmě za podmínky, že se mají údaje o takovém vrácení do  Intrastatu uvádět, protože k propuštění zboží celními orgány dochází mimo území ČR.

Poznámka k výše uvedeným kódům 21 až 29:

Při vrácení nebo náhradní dodávce zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se  neoznačuje kódem transakce začínajícím číslem 1 nebo 91, a které neprošlo zpracovatelskou operací, se použije stejný kód jako při původní transakci začínající některým z čísel 3 až 9. To neplatí pro vrácení zboží a dodávky náhradního zboží, pro které jsou určeny kódy „29“, „49“, „59“, „82“ a „83“.

30 Transakce zahrnující převod vlastnictví zboží bez finančního či jiného protiplnění (například zásilky s pomocí).

Poznámka ke kódu 30:

Kódem „30“ se označuje i vrácení zboží jehož původní odeslání nebo přijetí bylo označeno tímto kódem.

Vysvětlivky:

  1. Kódem „30“ se označuje zejména odeslání nebo přijetí bezúplatně dodávaných náhradních dílů ke  zboží a darů nebo bezúplatně poskytovaných propagačních předmětů.
  2. Odeslání nebo přijetí zboží v rámci pomoci v nouzi pro oblasti postižené katastrofami se do Intrastatu nevykazuje

41 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle  smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se má po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato nebo do něj.

Vysvětlivky:

  1. 1. Kód povahy transakce „41“ se použije pro všechna dočasná odeslání zboží z ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k pasivnímu zušlechtění) s předpokládaným vrácením tohoto  zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku zpět do ČR .
  2. 2. Kód povahy transakce „41“ se použije pro všechna dočasná přijetí zboží do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění) s předpokladem, že se toto  zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku vrátí zpět do toho členského státu EU, ze kterého bylo  ke zpracování přijato.

42 Dočasné přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se nemá po zpracování vrátit zpět do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato.

Vysvětlivka:

Kód povahy transakce „42“ se použije pro všechna dočasná přijetí zboží do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění) s předpokladem, že se toto zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku nevrátí zpět do toho členského státu EU, ze kterého bylo  ke zpracování přijato, ale je dohodnuto jeho odeslání do jiného členského státu.

Vysvětlivky k výše uvedeným kódům 41 a 42:

  1. Při označení transakce kódem povahy transakce „41“ nebo „42“ se nemůže měnit vlastník dočasně odeslaného nebo dočasně přijatého zboží ke zpracování dle smlouvy.  
  2. Kód povahy transakce „41“ a „42“ se nevztahuje na dodávky zboží k  takové zpracovatelské  operaci, při které  si  zpracovatel  pořizuje zboží  do svého vlastnictví, aby ho po jeho  zpracování  prodal ve formě zušlechtěných výrobků.
  3. Kódy povahy transakce „41“ nebo „42“ nelze použít v případech, ve kterých zpravodajská jednotka odesílá svému obchodnímu partnerovi z jiného členského státu nebo od něj přijímá část zboží za účelem jejího  použití při výrobě zboží, které následně od partnera nakoupí nebo mu prodá, přičemž se nemění vlastník  dočasně  odeslané nebo dočasně přijaté  části zboží, ani se nejedná o dočasné odeslání nebo přijetí takové části zboží ke zpracování dle smlouvy. Toto dočasné odeslání nebo přijetí zboží bez změny jeho vlastníka a s předpokládaným  zpětným přijetím nebo zpětným odesláním ve formě nakupovaného výrobku, při jehož výrobě  bylo dočasně odeslané  nebo dočasně přijaté zboží použito, se označuje kódem transakce „94“.

49 Vrácení zboží, které bylo odeslané nebo přijaté za účelem jeho ke zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele) a neprošlo žádnou zpracovatelskou operací.

Vysvětlivky:

  1. Kód transakce „49“ se používá na zpětné odeslání nebo zpětné přijetí (vrácení) zboží, které bylo přijato nebo odesláno ke zpracování dle smlouvy (kód transakce „41“ nebo „42“), ale tímto zpracováním neprošlo, protože  například není ke zpracování vhodné nebo  ze zpracování sešlo z jiných důvodů.
  2. Zbytky a odpady ze zpracování dle smlouvy odesílané zpět (vracené) objednateli tohoto zpracování  se označují stejně jako zpracované výrobky kódem transakce „51“ nebo „52“.

51 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování přijato, a  zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy  z členského státu Evropské unie, do kterého bylo ke zpracování z České republiky odesláno.

Vysvětlivky:

  1. Kód povahy transakce „51“ se použije pro všechna zpětná přijetí zboží  do tuzemska  po jeho dočasném odeslání z ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k pasivnímu zušlechtění). Kódem „51“ se tak označuje do ČR zpět přijaté zboží  ve formě zpracovaného (zušlechtěného)  výrobku..
  2. Kód povahy transakce „51“ se také použije pro  zpětná odeslání  zboží z tuzemska  po jeho dočasném přijetí do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění), pokud se zboží ve formě zpracovaného výrobku vrací zpět do členského státu, ze kterého bylo dočasně přijaté zboží k danému zpracování. To znamená, že se zpracovaný výrobek odesílá do státu určení, který je totožný se státem odeslání uvedeném do Intrastatu při přijetí zboží ke zpracování. Například šaty ušité v ČR v rámci zpracování dle smlouvy se vrací zpět na Slovensko, ze kterého byla přijata látka k jejich ušití.

52 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého nebylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy  z členského státu Evropské unie, do kterého nebylo ke zpracování z České republiky odesláno.

Vysvětlivka:

Kód povahy transakce „51“ se také použije pro  zpětná odeslání  zboží z tuzemska  po jeho dočasném přijetí do ČR ke zpracování dle smlouvy (dříve k aktivnímu zušlechtění), pokud se zboží ve formě zpracovaného výrobku nevrací zpět do členského státu, ze kterého bylo dočasně přijaté zboží k danému zpracování, ale je odesílané do jiného členského státu. To znamená, že se zpracovaný výrobek odesílá do státu určení, který není shodný se státem odeslání uvedeném ve výkazu pro Intrastat s údaji o přijetí předmětného zboží ke zpracování. Například šaty ušité v ČR v rámci zpracování dle smlouvy z látky přijaté z Německa se odesílají do Rakouska.

59  Vrácení zboží zpět přijatého nebo zpět odeslaného po provedení jedné nebo více zpracovatelských operací při jeho zpracování podle smlouvy.

Vysvětlivky:

  1. 1. Kód povahy  transakce„59“ je  určen pro odeslání zboží, které bylo přijato po  zpracování dle smlouvy v jiném členském státě (po pasivním  zušlechtění) a je vraceno  zpět zpracovateli,  například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování.
  2. 2. Kódem povahy transakce„59“ se také označuje zpětné přijetí zboží, které bylo odesláno z ČR  po  zpracování dle smlouvy ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku a je vraceno  zpět zpracovateli,  například z důvodů reklamace špatně provedeného zpracování.

Poznámky ke kódům 41 až 59:

  1. Zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci) s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku. Nepatří sem opravy a údržba zboží ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a  podobných jednoduchých operací.
  2. Kód „49“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se   vykázalo pod   kódem „41“ nebo „42“.
  3. Kód „59“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí  se vykázalo pod kódem „51“ nebo „52“.

Vysvětlivky k výše uvedeným kódům 51 a 52:

  1. Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se také používají při odeslání náhradního zboží za zboží původně odeslané  po zpracování dle smlouvy (například při odeslání náhradního zboží za zboží, které bylo zpracováno chybně).
  2. Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se nevztahují na odeslání zboží po takové zpracovatelské  operaci, při které  si zpracovatel toto zboží pořídil do svého vlastnictví, aby ho po jeho zpracování  prodal ve formě zušlechtěných výrobků. Jedná se o případy, kdy zpracovatel nezušlechtil zboží, které si zaslal objednatel ke zpracování dle smlouvy, ale sám nakoupil zboží určené ke zpracování a následnému prodeji. Takové transakce se označují zejména  kódem začínajícím číslem „1“.
  3. Kódy povahy transakce „51“ a „52“ se nepoužívají ani při odeslání  částí nebo součástí  zboží, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí. V takových případech je třeba označit operaci ve Výkazu  kódem  povahy transakce „94“.

70 Odeslaní a přijetí zboží podle projektů společné obrany či jiných společných mezivládních výrobních programů.

Vysvětlivka:

O případném použití  kódu povahy transakce „70“ bude zpravodajská jednotka informována v souvislosti se zařazením do příslušného programu.

80 Dodávky stavebních materiálů a technického zařízení pro práce pozemního a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek.

Poznámka ke kódu 80:

Zahrnuje pouze zboží, které není odděleně fakturováno, ale u kterého je celá hodnota dodávky fakturována jen na jedné nebo několika souhrnných fakturách. Nejde-li o tento případ, transakce musí být označeny kódem začínajícím číslem „1“.

Vysvětlivky:

  1. Kódem „80“  se označují transakce, při kterých jsou do jiného členského státu prodávány nebo nakupovány  celé investiční celky,  jejich části, technologické linky a jiné části obecných staveb nebo inženýrských smluv, pokud  nejsou samostatně fakturovány podle jednotlivých zbožových zásilek,  ale pro které  je vystavena jedna souhrnná faktura s celkovou hodnotou díla nebo i několik souhrnných faktur, například podle jednotlivých  etap dodání zboží (viz též část 11 této příručky).
  2. Pokud by takové zboží nebylo fakturováno souhrnně a hodnota jednotlivých zásilek a zboží v nich by byla  dodavateli (prodávajícímu) nebo odběrateli (kupujícímu) známa, musí při vykázání do Intrastatu používat kód povahy transakce začínající číslem „1“.

82Vrácení zboží, které bylo přijato nebo odesláno v rámci dodávky stavebních materiálů a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek.

83 Odeslání nebo přijetí zboží dodávaného náhradou za původně odeslané nebo přijaté  zboží označené kódem povahy transakce „80“.

Vysvětlivka:

Pro použití kódu povahy transakce „83“ není rozhodující, zda náhradní zboží je poskytováno za zboží, které se vrátilo zpět nebo i za zboží, které bylo ponecháno na  území ČR nebo v jiném členském státě.

Vysvětlivka ke kódům 80, 82 a 83 :

Při použití těchto kódů může být ve Výkazu uvedena namísto fakturované hodnoty nula a souhrnná hodnota v návaznosti na vystavenou souhrnnou fakturu  může být uvedena u kterékoliv podpoložky zboží odeslaného v rámci daného obchodního případu (viz též část 12. této příručky).

91 Odeslání zboží vyváženého zpravodajskou jednotkou mimo území Evropské unie, které   není propouštěno do vývozního celního režimu v České republice, ale v jiném členském státě Evropské unie cestou k výstupnímu celnímu úřadu. Přijetí zboží dováženého zpravodajskou jednotkou na území Evropské unie, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu cestou od vstupního celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie.

Vysvětlivky:

  1. S kódem  povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje  odeslání zboží z ČR, které je do tzv. třetí země  prodáváno nebo z jiných důvodů dodáváno přímo   zpravodajskou jednotkou a o jeho  propuštění do vývozního celního režimu, nebo o přidělení jiného celně schváleného určení spojeného s jeho vývozem, nerozhodují celní orgány v ČR, ale cestou k výstupu z EU celní orgány jiného členského státu.
  2. Prodej zboží osobě z jiného členského státu, kterému celně schválené určení k vývozu přidělí celní orgány v jiném členském státě, i když je zpravodajskou jednotkou přímo adresováno mimo území EU, se do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.  Za obchodního partnera z jiného členského státu je třeba považovat i osobu z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě, které zpravodajská jednotka uvádí do daňového dokladu při dodání zboží do jiného členského státu s osvobozením od DPH.
  3. S kódem  povahy transakce „91“ se do Intrastatu vykazuje přijetí zboží do  ČR, které je dovezeno z  tzv. třetí země, která není členem EU,  nakoupeno nebo z jiných důvodů odebráno  přímo  zpravodajskou jednotkou a o jeho propuštění do celního režimu volného oběhu  nerozhodují celní orgány v ČR, protože bylo již propuštěno celními orgány v jiném členském státě  po vstupu na území EU před přijetím do ČR, při kterém již mělo status zboží Společenství.
  4. Zboží přivezené přímo ze třetí země a propuštěné do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě před přijetím do ČR, se ale do výkazů pro Intrastat vykazuje s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“, pokud je nakupováno zpravodajskou jednotkou od obchodního partnera z jiného členského státu. Za obchodního partnera z jiného členského státu se považuje i osoba z třetí země, která má přiděleno DIČ v jiném členském státě a uvádí ho zpravodajské jednotce  do d aňového dokladu při pořízení zboží z jiného členského státu.

92 Odeslání nebo přijetí vlastního majetku přemísťovaného do jiného členského státu Evropské unie nebo z takového státu jednou osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty ve státě určení i odeslání.

Vysvětlivka:

Kódem  „92“ se označují transakce, při kterých odeslání nebo přijetí zboží, není přímo spojeno se změnou jeho vlastníka, zboží není určeno ke zpracování dle smlouvy, ani k následnému zpětnému přijetí nebo odeslání zpět a do jiného členského státu nebo z jiného členského státu  je dodáváno jako přemístění  vlastního majetku  jednou a tou samou osobou bez jakýchkoliv náhrad. Tyto transakce lze také popsat jako posílání svého zboží sobě z ČR do jiného členského státu nebo z jiného členského státu do ČR, a to většinou  za účelem uskutečňování ekonomické činnosti nebo k jejímu zajištění .

94 Odeslání nebo přijetí částí nebo součástí zboží, které jeho vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí.

Vysvětlivky:

  1. Kód povahy transakce „94“ se použije pro vykázání údajů o odeslaných nebo přijatých  částech a součástech výrobku, které jejich vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí  zboží (výrobek), při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí (viz též část 18.4.  této příručky).
  2. Takto odesílané nebo přijímané části a součásti k použití při zhotovení výrobku, který si jejich vlastník následně od zpracovatele výrobku nakoupí, nemění svého vlastníka a do Intrastatu se při přijetí finálního výrobku již nevykazují, ani se jejich hodnota nepromítá do fakturované hodnoty tohoto nakupovaného finálního výrobku, vykazovaného s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (viz též část 17.4.  této příručky).
  3. Na rozdíl od dodávek zboží v rámci zpracování dle smlouvy, které se vykazují s kódy povahy transakce začínajícími čísly 4 a 5 a k DPH se přiznávají jako poskytnutí nebo přijetí služby, se kód „94“ používá při takových transakcích, při  kterých se prodávaný zhotovený výrobek přiznává k DPH jako dodání nebo pořízení zboží.

96 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, je spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se  neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména  dočasné zapůjčení, pronájem nebo skladování za úhradu)

Vysvětlivky:

  1. S kódem povahy transakce“96“  se do Intrastatu vykazuje zejména odeslání nebo přijetí zboží za účelem tzv. operativního (operačního) leasingu (pronájmu) nebo k uskladnění, ale i za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí  je spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží.
  2. Operativním (operačním) leasingem se rozumí pronájem zboží, při němž se předpokládá, že po jeho skončení se nájemce nestane vlastníkem pronajatého zboží, ale vrátí je zpět pronajímateli.

97 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, není spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí  nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména  bezplatné zapůjčení).

Vysvětlivka:

Kódem povahy transakce“97“ se v Intrastatu vykazují případy, při kterých se jedná o  bezplatné zapůjčení  zboží nebo o jeho  uskladnění poskytnuté ale zdarma, nebo i o dodávku  zboží za jiným účelem dočasného použití, při kterém se nemění vlastník dočasně odesílaného nebo přijatého zboží, dohodnutá (předpokládaná) doba k vrácení zboží je delší než dva roky a účel dočasného odeslání nebo přijetí není spojen s náhradou za dočasné poskytnutí zboží.

99 Ostatní transakce, které nelze označit některým z výše uvedených kódů

Vysvětlivky:

  1. Kód povahy transakce „99“ se použije například při vrácení zboží dovezeného ze státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo při jeho dovozu propuštěno do celního režimu volného oběhu celními orgány v ČR a ke zpětnému vývozu bylo nebo má být propuštěno celními orgány v jiném členském než je ČR po jeho odeslání z tuzemska.
  2. Kód povahy transakce „99“ se použije i při vrácení zboží vyvezeného do státu, který není členem EU, pokud toto zboží bylo k jeho vývozu propuštěno celními orgány v ČR a při zpětném dovozu ho do volného oběhu propustily celní orgány před  jeho přijetím do tuzemska v jiném členském než je ČR.
  3. S kódem povahy transakce “99“ se do Intrastatu například vykazuje i vrácení zboží z důvodů dohodnuté  likvidace po skončení jeho životnosti anebo jeho dalšího využití.  

Poznámka ke kódům 94 až 99:

Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce 94, 96, 97 a 99, stejným kódem se označuje i jeho zpětné přijetí nebo zpětné   odeslání a  poskytnutí náhradního zboží za ně.

Vysvětlivky ke kódům 91 až 99 :

  1. Transakce vykazované v roce 2010 kódy „93“ a „95“ se od ledna 2011 vykazují kódy povahy transakce začínajícími číslem „1“.
  2. Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce„91“, zpětné odeslání nebo přijetí takového zboží (vrácení) se označuje kódem povahy transkce „29“ a poskytnutí náhradního zboží s kódem „91“.

Kód státu určení

126) Stát určení se vyznačuje do Výkazů pro Intrastat o odeslaném zboží dvoumístným alfabetickým kódem.  Je jím poslední členský stát, o kterém je v době odeslání známo, že do něj má být zboží v rámci příslušné transakce přímo dopraveno (dodáno). Většinou je to stát, kam je zásilka přímo adresována. Státem určení není stát, přes který je zboží do místa určení pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho konečnému příjemci v rámci dané obchodní operace nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod.,  zemí určení se stává země, v níž má ke změně zboží na  jeho cestě dojít.

Kód státu odeslání

127) Do Výkazu o přijatém zboží se k příslušnému druhu zboží uvádí kód státu odeslání tohoto zboží. Státem odeslání se rozumí členský stát, ze kterého bylo zboží přímo odesláno do místa určení v ČR. Není to však stát, přes který je zboží pouze převáženo, i když na jeho území, přes které zboží tranzituje, bylo například překládáno na jiný dopravní prostředek, změnilo zde druh dopravního prostředku nebo zde bylo v rámci dopravy i skladováno. Pokud je ale zboží na cestě k jeho příjemci v jiném státě, než ve kterém začala jeho přeprava, nějak měněno, například přepracováváno (tzv. zušlechtění na cestě), kompletováno s jiným zbožím apod., zemí odeslání se stává země, v níž daná změna proběhla. Stát odeslání se do Výkazu pro Intrastat o přijetí zboží vyznačuje uvedením dvoumístného alfabetického kódu členského státu.

128) Pro dovážené a vyvážené zboží vykazované do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ je státem určení nebo odeslání členský stát EU, ve kterém bylo zboží celně odbaveno nebo kde vstoupilo do EU.

129) Pro vyznačení státu určení nebo odeslání se používají následující alfabetické kódy.

zpět na začátek kapitoly

Pro vyznačení státu určení do Výkazu se používají následující alfabetické kódy.

BE Belgie LT Litva AT Rakousko
BG Bulharsko LV Lotyšsko RO Rumunsko
DK Dánsko LU Lucembursko GR Řecko
EE Estonsko HU Maďarsko SK Slovensko
FI Finsko MT Malta SI Slovinsko
FR Francie (a Monako) DE Německo GB Spojené království
IE Irsko NL Nizozemsko ES Španělsko
IT Itálie PL Polsko SE Švédsko
CY Kypr PT Portugalsko    

Kód skupiny dodacích podmínek

130) Dodací podmínky pro vykazované odeslání nebo přijetí zboží se do Výkazu uvádějí kódem jejich skupiny.  Dodací podmínka je většinou dohodnutá mezi prodávajícím a kupujícím zboží, odpovídá pravidlům Incoterms a vyplývá z kupní smlouvy. Rozhodující pro uvedení správného kódu skupiny dodacích podmínek do Výkazu je použití příslušné dodací podmínky při dané obchodní transakci a její zařazení do té skupiny dodacích podmínek, do které patří. Pro další využití tohoto údaje v Intrastatu je rozhodující způsob úhrady nákladů spojených s dodávkou zboží, zejména přepravného, a tomu odpovídá i stanovení skupin dodacích podmínek.

131) Do Výkazu o odeslání nebo o přijetí zboží se uvádí jeden z těchto kódů skupin dodacích podmínek s přihlédnutím k nim uvedeným vysvětlivkám a dodacím podmínkám Incoterms, kterým jednotlivé skupiny odpovídají:

Kód skupiny X Vysvětlivka

K – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí hlavní přepravné kupující

L – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí přepravné do přístavu určení

M – zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí hlavní přepravné prodávající

N – zahrnuje  dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní hranici a dodací podmínky neodpovídající žádné z doložek  Incoterms

Kód skupiny X Odpovídající dodací podmínky Incoterms®2000

K – EXW, FCA, FAS, FOB

L CFR, CIF, DES, DEQ

M – DDU, DDP, CPT, CIP

N – DAF a dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms    

Kód skupiny X Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2010  

K – EXW,  FCA,  FAS,  FOB

L CFR,    CIF,  

M – DAT,   DAP, DDP,  CPT,  CIP

N – Dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms    

Vysvětlivky:

  1. Použití dodacích podmínek označených kódem skupiny „L“ připadá v úvahu pouze v případech, ve kterých je při dopravě zboží od odesílatele k příjemci použita alespoň částečně vnitrozemská vodní doprava nebo námořní doprava (zboží je dopravováno alespoň část cesty mořskou nebo říční lodí).
  2. Prameny, ze kterých je možné získat informace o použití dodacích doložek Incoterms, jsou zveřejněny na internetové adrese Národního výboru Mezinárodní obchodní komory v České republice www.icc-cr.cz, po kliknutí na logo Incoterms.

zpět na začátek kapitoly

Kód státu původu

132) Stát původu zboží se uvádí do Výkazu pro Intrastat o přijatém zboží. Určení původu zboží pro jeho vykázání do Intrastatu se řídí nepreferenčními pravidly původu dle ustanovení článků 23 a 24 nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství, ve znění pozdějších předpisů. Seznam dvoumístných alfabetických kódů států, kterými se ve Výkazu označuje původ jednotlivých druhů zboží,  je v souladu s nařízením Komise (ES) č. 1833/2006 uvedený v příloze č. 1 této příručky.

133) Státem původu je při přijetí zboží stát, ve kterém bylo zboží vyrobeno, zpracováno, vytěženo, vypěstováno apod. V případě zpracování v různých státech se státem původu rozumí stát, ve kterém zboží, o němž se vykazují údaje do Intrastatu, získalo svoji konečnou podobu, zejména v návaznosti na své zařazení pod příslušný kód kombinované nomenklatury. Za stát původu se nepovažuje stát, ve kterém bylo zboží podrobeno pouhé jednoduché operaci, např. balení, přebalení, ošetření a smíchání. Další a podrobné informace o nepreferenčním původu zboží, důkazech původu i o prohlášení dodavatele dle Nařízení Rady (ES) č. 1207/2001 jsou uvedeny na webu www.celnisprava.cz v oddíle „Clo“ v části „Původ zboží“.

134) V případech, kdy zpravodajská jednotka nemá žádné informace o původu zboží, ani není přímo na zboží nebo v dokladech, které patří k příslušné zásilce původ zboží vyznačen nebo je známa pouze skutečnost, že zboží pochází z určitého seskupení zemí (například z EU), uvede se do Výkazu pro Intrastat namísto kódu státu původu kód „QU“.

Poznámka:

Kód kraje původu, který se v roce 2010 uváděl do Výkazů pro Intrastat s údaji o odeslaném zboží, se od ledna 2011 do Intrastatu vůbec nevykazuje.

Kód druhu dopravy

135) Mezi informace vykazované do Intrastatu o odeslaném zboží patří i kód druhu dopravy, který je třeba uvést do Výkazu. Jedná se o jednomístný kód druhu dopravy, který byl pravděpodobně použitý při přechodu zboží přes státní hranici ČR.

Používají se tyto kódy:

2 – Železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu)

3 – Silniční doprava

4 – Letecká doprava

5 – Poštovní zásilky

7 – Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení)

8 – Vnitrozemská říční doprava

9 – Vlastní pohon (týká se zboží, které překročí hranici na vlastní ose, například odeslání letadla, kamionu, lodě, vagónu apod., pokud nejsou dopravována jiným dopravním prostředkem).

Poznámka:

Za poštovní zásilky se považují i ty, jejichž doprava je zajišťována tzv. rychlopoštou, to znamená některou ze specializovaných společností na expresní dodání zboží, pokud je podání  zásilky k přepravě obdobné podání běžné poštovní zásilky a nejedná se o expresní dopravu jedním předem určeným nebo zpravodajské jednotce známým dopravním prostředkem, o kterém lze předpokládat, že se použil  při přechodu daného zboží přes státní hranici ČR.

zpět na začátek kapitoly

Kód zboží

136) Uvádí se osmimístný číselný kód odpovídající podpoložky odeslaného nebo přijatého zboží dle kombinované nomenklatury podle stavu zboží v jakém se nacházelo v době jeho odeslání nebo přijetí. Kombinovaná nomenklatura je obsažena v celním sazebníku Společenství nebo v TARICu (prvních osm čísel zleva zbožového kódu). Celní sazebník Společenství je zveřejněn na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“ a také na adrese www.celnisprava.cz  v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ po kliknutí na „Společný celní sazebník ES“ pod názvem „Společný celní sazebník ES platný pro rok 2011“.  Zbožové kódy Kombinované nomenklatury, se zkrácenými názvy, jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf také na  adrese  www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“, v části „Číselníky“  po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“) pod Identifikátorem „kn_i“.

137) K určení správného nomenklaturního čísla zboží je nutné se řídit Všeobecnými pravidly pro výklad kombinované nomenklatury. Protože kombinovaná nomenklatura je každoročně k 1. lednu aktualizována a měněna, je třeba věnovat pozornost i platnosti a účinnosti zveřejněných číselníků.

Poznámka:

  1. Na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části „Kombinovaná nomenklatura“ je také  zveřejněna  pracovní pomůcka „Změny kombinované nomenklatury platné od 1. 1. 2011“. Ta obsahuje přehled změn pro rok 2011, korelace mezi verzemi zbožové nomenklatury roku 2010 a 2011 a naopak, seznam zrušených podpoložek z verze 2010 a seznam nově vzniklých podpoložek pro verzi 2011 kombinované nomenklatury.
  2. Na internetové adresewww.celnisprava.cz  v oddíle „Clo“ v části „Sazební zařazení zboží“ na odkaz „Podávání informací z oblasti sazebního zařazení zboží do společného celního sazebníku“ je uveden postup pro podání žádosti a získání  tzv. nezávazné informace o správném zařazení zboží do příslušného kódu kombinované nomenklatury.

Statistický znak

138) Je-li odeslané nebo přijaté zboží, o kterém se údaje vykazují do Intrastatu, označené některým z níže uvedených kódů kombinované nomenklatury, doplňuje se do Výkazu, v návaznosti na upřesněný název zboží, zvláštní dvoumístný číselný kód, označovaný jako „statistický znak“. Ten je přiřazen příslušnému zbožovému kódu kombinované nomenklatury v seznamu sledovaných druhů zboží, který je uveden v příloze č. 6 této příručky a obsahuje vybrané zbožové podpoložky kapitol 22, 27, 29, 34 a 38 kombinované nomenklatury.

139) Seznam kódů kombinované nomenklatury, ke kterým se do Výkazu uvádějí statistické znaky:

22071000                     27101941                     27101981                    27132000

22072000                     27101945                     27101983                    27150000

27101121                     27101949                     27101985                    29091990

27101125                     27101961                     27101987                    34031990

27101141                     27101963                     27101991                    34039900          

27101190                     27101965                     27101993                    38249091

27101929                     27101969                     27101999                    38249097

zpět na začátek kapitoly

Vlastní hmotnost v kg

140) Údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí povinně u všech vykázaných podpoložek zboží, s výjimkou odeslané elektrické energie a radioaktivních látek, u kterých se vlastní hmotnost nezjišťuje a ve výkazu se údaj o ní nahrazuje číslem 0,001. Informativní seznam radioaktivních látek je uveden  příloze č. 7 této příručky. Vlastní hmotnost zboží je jeho hmotnost bez jakýchkoli obalů.

141) Do Výkazu pro Intrastat se hmotnost zboží menší než 1 kg uvádí vždy s přesností na tři desetinná místa, to je v gramech po desetinné čárce za vyznačenou nulou.  Údaj o vlastní hmotnosti zboží 1 kg a vyšší se do Výkazu uvádí zaokrouhleně v celých kilogramech (bez desetinných míst). Hmotnost rovnající se jednomu kg se vyznačí číslem „1“, hmotnost vyšší než 1 kg se zaokrouhluje tak, že se desetinná místa pod 0,5 kg zaokrouhlí směrem dolů a desetinná místa od 0,5 kg směrem nahoru. Nemůže-li  zpravodajská jednotka přesně určit vlastní hmotnost vykazované podpoložky zboží, může do řádku uvést údaj o čisté hmotnosti nebo průměrnou hmotnost vypočítanou podle množství v doplňkové měrné jednotce zboží. Čistá hmotnost je vlastní hmotnost zboží s komerčním obalem nebo komerčními obaly, které přímo chrání zboží.

142) Odhadem lze určit vlastní hmotnost zboží vykazovanou do Intrastatu jen v případech, ve kterých je do výkazu pro Intrastat pro dané zboží uváděno i jeho množství v doplňkových měrných jednotkách, běžně se vlastní hmotnost u takového zboží nezjišťuje a nedeklaruje a její určení by bylo mimořádně obtížné a nákladné.

Množství v doplňkové měrné jednotce (MJ)

143) Množství odeslaného nebo přijatého zboží v doplňkových měrných jednotkách se vykazuje do Intrastatu u těch podpoložek zboží, u jejichž kódů kombinované nomenklatury jsou tyto měrné jednotky přiřazeny. Příslušné kódy doplňkových měrných jednotek náležející k jednotlivým zbožovým kódům kombinované nomenklatury, jsou vyznačeny v celním sazebníku Společenství, zveřejněném na internetových stránkách ČSÚ na adrese www.czso.cz v oddíle „Intrastat“ v části  „Kombinovaná nomenklatura“. Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolus ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na této adrese ( www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“)  pod Identifikátorem „kn_i“. Pod identifikátorem „mj_i“ je zde seznam kódů doplňkových měrných jednotek.  Její zbožové kódy se zkrácenými názvy a měrnými jednotkami jsou spolu s ostatními číselníky pro Intrastat, zveřejněny ve tvaru xml, txt a dbf též mezi číselníky na této adrese ( www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“ pod názvem „Číselníky“ po vybrání sady „Intrastat“ (ne „Vše“)  pod Identifikátorem „kn_i“. Pod identifikátorem „mj_i“ je zde seznam kódů doplňkových měrných jednotek.

Poznámka:

Pro označení doplňkových měrných  jednotek  jsou v celním sazebníku používány jiné kódy než v číselníku kombinované nomenklatury (například počet kusů je v sazebníku označen kódem „p/st“, v číselníku kódem „PCE“; karáty jsou v sazebníku vyznačeny jako „c/k“, v číselníku „CTM“, gram je „g“ a „GRM). Významově  mezi nimi žádný rozdíl ve vztahu k určité podpoložce zboží není. Seznam doplňkových měrných jednotek s jejich oběma druhy kódů jsou uvedeny i v příloze č. 2 této příručky.

144) Ve Výkazu pro Intrastat musí být uvedeno množství v celé doplňkové měrné jednotce vždy s přesností na tři desetinná místa. Tři desetinná místa se uvádějí do Výkazu i v případech, ve kterých se množství v příslušné doplňkové měrné jednotce logicky na desetinná místa vyjádřit nedá. Prakticky to znamená, že Výkazu se za vyjádřené  množství v doplňkových měrných jednotkách pro počet článků, počet párů nebo počet kusů vždy uvede desetinná čárka a připojí se tři nuly.  Jestliže je k dané podpoložce zboží v celním sazebníku místo kódu měrné jednotky pomlčka (případně v elektronické verzi kód „ZZZ“), uvádí se zde nula.

zpět na začátek kapitoly

Fakturovaná hodnota v Kč

145) Do Výkazu uváděná fakturovaná hodnota v Kč je hodnota, kterou prodávající obdrží od kupujícího za odeslané nebo přijaté zboží, pokud je toto zboží předmětem obchodu. Jedná se vlastně o převodní hodnotu zboží, kterou samozřejmě ovlivňuje druh použitých dodacích podmínek. Převodní hodnota je ta, kterou obdrží prodávající od kupujícího bez ohledu na použití různých dodacích podmínek a skutečnost, zda jsou prodávajícím do převodní hodnoty promítnuty přímé obchodní náklady nebo ne. Fakturovaná hodnota je většinou celková částka na faktuře, která může být i součtem jmenovitě na faktuře vyjádřené ceny za samotné zboží, nákladů spojených s jeho dopravou, balením atd.

146) Součástí fakturované hodnoty zboží musí být i dávky, poplatky, spotřební daně a vedlejší výdaje, kterými se rozumí zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize, pokud jsou součástí úplaty hrazené kupujícím prodávajícímu a současně jsou zahrnovány do základu přiznávané daně z přidané hodnoty.  Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se ale  nikdy nezahrnuje částka DPH, i když je například součástí ceny hrazené kupujícím, který není plátce DPH.

Při uvádění údajů do Výkazů o odeslání nebo přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montážíse do fakturované hodnoty nezahrnuje cena za instalaci nebo montáž příslušného zboží. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se proto pro účely vykazování do Intrastatu považuje pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi (viz též část 13. této příručky).

Poznámka:

Fakturuje-li prodávající zboží dodávané s instalací nebo montáží, aniž by zvlášť ve faktuře vyčíslil hodnotu zboží a zvlášť hodnotu poskytnuté práce a nákladů s ní spojených, musí zpravodajská jednotka stanovit hodnotu samotného zboží podobně jako při bezúplatných dodávkách zboží (viz níže odst. 151 této příručky).                                

147) Do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu se zásadně nezapočítávají částky z faktur, které v souvislosti s dodávkou odesílaného nebo přijatého zboží uhrazuje prodávající nebo kupující například dopravcům, pojišťovně a jiným subjektům. Prakticky tyto náklady kupující stejně prodávajícímu nahradí, protože ten je většinou zahrne (schová) přímo do ceny fakturované kupujícímu nebo je na faktuře pro kupujícího jmenovitě vyčíslí (tzv. je přefakturuje).

Příklady a poznámky:

  1. Při odeslání nebo přijetí  zboží, jehož samotná  hodnota je 100, bude při dodací podmínce EXW (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu = K), kdy se náklady spojené s dopravou zboží hradí sám kupující, fakturovaná hodnota také 100.
  2. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU nebo DDP, případně DAP (kód skupiny dodacích podmínek vykazovaný do Intrastatu  = M), kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude celková cena 150 (prodávající  logicky zvýšil hodnotu zboží 100 o hodnotu jim vynaložených přímých obchodních nákladů 50, to znamená, že přímé obchodní náklady zahrnul přímo do ceny zboží), bude fakturovaná hodnota 150 .
  3. Při stejném zboží a dodací podmínce DDU (DAP) - místo příjemce, kdy přímé obchodní náklady spojené s dopravou budou činit 50 a na faktuře bude zvlášť uvedena cena zboží 100 a zvlášť přímé obchodní náklady 50, bude fakturovaná hodnota také 150.
  4. Z výše uvedených příkladů  vyplývá, že není rozhodující, zda na faktuře bude hodnota přímých obchodních nákladů vyznačena zvlášť (například zboží 100, přímé obchodní náklady 50, celkem k zaplacení 150) nebo zde bude souhrnná celková částka 150. Stejně tak by se zahrnovala při dodací podmínce DDU, DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP,   do fakturované hodnoty k vlastní ceně zboží 100 hodnota přímých obchodních nákladů v případě, kdyby tyto náklady byly fakturovány zvlášť (1. faktura -  zboží za 100 a druhá faktura -  přímé obchodní náklady 50). Fakturovaná hodnota by byla též 150. To ovšem pouze za předpokladu, že je plněna dodací podmínka DDU (DDP, CPT, CIP nebo DAT či DAP) a větší část přepravy zajišťuje a hradí prodávající, a ta není považována a v rámci přiznání k DPH označována jako zvlášť poskytovaná služba).

148) Částka do Intrastatu vykazované fakturované hodnoty musí být nižší o případně prodávajícím poskytnutou slevu za platbu předem, rabaty a podobné slevy, pokud jsou zaúčtované v okamžiku dodání nebo poskytnutí zboží a o jejich částku se snižuje základ DPH.  

149) Při prodeji odesílaného zboží, které má být ve spoluvlastnictví více než jedné osoby, a proto prodávající vystavuje na takové zboží dvě i více faktur na dva a více kupujících, se do Intrastatu uvádí fakturovaná hodnota rovnající se celkové hodnotě zboží, čili součtu hodnot na všech vystavených fakturách na všechny kupující.

150) Při nákupu zboží od více prodávajících, třeba i z několika členských států, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota přijatého zboží rovná ceně zboží hrazené za ně celkově všem jeho prodávajícím. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho přijetí do ČR.

Příklad:

Zpravodajská jednotka nakupuje v Německu podvozek k užitkovému vozidlu, který německý dodavatel zasílá na požadavek tuzemského odběratele do Francie, kde zpravodajská jednotka kupuje od francouzského dodavatel užitkovou nástavbu na daný podvozek. Francouzský dodavatel nástavby současně provádí namontování nástavby na německý podvozek. Přijaté kompletní užitkové vozidlo se do Intrastatu v ČR vykáže s fakturovanou hodnotou, která bude součtem hodnot uhrazených německému i francouzskému dodavateli (kód kombinované nomenklatury bude odpovídat užitkovému vozidlu).                                         

151) Při prodeji zboží, které je z ČR odesíláno jako nedohotovený výrobek, zpracovávaný do své finální podoby mimo území ČR, při své cestě ke konečnému odběrateli, se do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota odesílaného zboží  rovná ceně zboží fakturované konečnému odběrateli snížené o hodnotu uhrazenou za zpracování zboží v průběhu jeho cesty po opuštění tuzemska. Hodnota zboží uváděná do Výkazů pro Intrastat v těchto případech odpovídá hodnotě zboží, kterou má v době jeho odeslání z ČR. Stejně tak zbožový kód musí odpovídat stavu a povaze tohoto zboží v době jeho odeslání z ČR.

152) Pro jiné transakce než prodej nebo nákup musí být hodnota odesílaného nebo přijatého zboží určena tak, jako by se o jeho prodej nebo nákup jednalo. Do Intrastatu vykazovaná hodnota se musí stanovit zejména podle proforma faktury nebo podobného cenového dokladu s reálnou hodnotou odpovídající uvedenému pravidlu, nebo podle stejného či podobného zboží odesílaného i přijímaného v přibližně stejné době (cca půl roku). Použít lze i kvalifikovaný odhad, jehož výsledkem bude částka za kolik by se prodalo či koupilo ohodnocované zboží v případě, že by bylo předmětem obchodu. Přímé obchodní náklady spojené s přijetím takového zboží zpravodajská jednotka do fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu nezapočítává.

Poznámka:

Použití údaje z proforma faktury, balicího listu nebo podobného dokladu, pro vykázání hodnoty zboží do Intrastatu, je možné jen v případě, že na těchto dokladech je uvedena reálná hodnota oceňovaného zboží, odpovídající pravidlu, že to má být hodnota, za kterou by se zboží prodávalo nebo kupovalo, pokud by bylo předmětem obchodu.   

153) Za jiné transakce než je prodej se považují všechny případy bezúplatného odeslání nebo přijetí zboží, včetně takových, kdy si zpravodajská jednotka přemísťuje svůj majetek do nebo z jiného členského státu, třeba za účelem zpracování dle smlouvy nebo nejistého prodeje, dočasně odesílá či přijímá zboží k uskladnění, pronájmu nebo k zapůjčení  na dobu delší než 24 měsíců, stejně jako poskytuje-li nebo přijímá bezplatně různé dary, náhradní díly nebo propagační materiál.

154) Pokud jde o odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy, musí vykazovaná hodnota obsahovat hodnotu zboží přijatého ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboží zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při přijetí zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota.

155) Zboží přijaté po jeho zpracování dle smlouvy se do Intrastatu vykazuje s hodnotou, která musí obsahovat hodnotu zboží odeslaného ke zpracování zvýšenou o hodnotu zpracovatelské operace (provedenou práci na zboží) a o hodnotu případných přídavků dodaných ke zpracovanému (zušlechtěnému) zboží jeho zpracovatelem. Fakturovaná hodnota je v těchto případech vlastně celková hodnota zpracovaného zboží, to je hodnota z faktury zpracovatele zvýšená o hodnotu, která byla vykázána v Intrastatu jako fakturovaná hodnota při odeslání zboží ke zpracování nebo měla být vykázána jako tato hodnota.

156) Při odesílání nebo přijetí zboží, za které není od odběratele inkasováno, ale naopak je za ně odběrateli placeno (například při transakcích s odpady), se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu číslice nula. Místo fakturované hodnoty se do Výkazu pro Intrastat uvádí nula i v případech, kdy je zboží, za které by běžně dodavatel navíc odběrateli i platil, poskytováno bezplatně.

Poznámka:

Ve všech případech, ve kterých se namísto fakturované hodnoty uvádí do Výkazu pro Intrastat nula a jedná se o zboží, za které je, nebo by bylo, prodávajícím placeno kupujícímu, se do  Výkazu  musí uvést kód zvláštního druhu zboží „ZO“ (viz část 18.4. příručky).

157) Při zpětném odesílání nebo při zpětném přijetí zboží, které je vraceno do jiného členského státu nebo do ČR  a nejedná se o vrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy (po jeho zušlechtění), se do Výkazu pro Intrastat uvádí jako fakturovaná hodnota stejná hodnota, jaká byla vykázána v Intrastatu při původním přijetínebo odeslání následně vraceného zboží. To se týká například i zboží přijatého na finanční leasing, pokud je proti původním předpokladům vraceno zpět jeho vlastníkovi nebo zboží vraceného z důvodů reklamace jeho kvality.

158) Fakturovaná hodnota v Kč vykazovaná do Intrastatu o odeslaném nebo přijatém náhradním zboží, je-li stejného druhu a provedení jako zboží původní, musí být také totožná s hodnotou v Kč uvedenou do Výkazu pro Intrastat při původní dodávce zboží, za které je náhrada poskytována.

Poznámka:

Poskytne-li prodávající kupujícímu za reklamované zboží náhradou zboží jiného druhu a provedení než bylo zboží původně dodané (například za vadné chladničky dodá náhradou v jejich hodnotě nové pračky), náhradní zboží je třeba do Intrastatu vykázat s kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

159) Při odesílání nebo přijetí nosičů informací, obsahujících data nebo instrukce, je součástí fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu i cena na nosiči nahraných těchto dat nebo instrukcí (zboží se zařazuje pod kód nosiče informací). Za nosiče informací se považují nejen CD-ROM, DVD, paměťové karty, paměťové disky a podobné nosiče pro zařízení na zpracování dat, ale například i plány a filmy obsahující informace nebo diskety a pásky s audionahrávkami - viz též část „Software, plány a korespondence“ této příručky.

160) V případě, že zásilka zboží, o kterém se vykazují údaje do  Intrastatu, obsahuje více druhů zboží, jejichž hodnota je vyjádřena na jedné faktuře bez podrobného rozdělení na hodnoty jednotlivých druhů zboží, fakturovaná hodnota pro každý vykazovaný zbožový kód (příslušnou větu či řádek ve Výkazu) se určí rozdělením celkové hodnoty kalkulací nebo odhadem hodnot jednotlivých druhů zboží.

161) Pokud je faktura vystavena na více druhů zboží, které se zařazuje do různých kódů kombinované nomenklatury, každá podpoložka zboží je zvlášť oceněna, ale hodnota přímých obchodních nákladů spojených s dopravou zboží je zde vyjádřena jen celkově souhrnnou částkou za všechno uvedené zboží, musí se přímé obchodní náklady poměrně rozpočítat k jednotlivým podpoložkám zboží podle vzájemného poměru jejich hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, je-li pro všechny druhy zboží uvedené na faktuře měrná jednotka stejná.

162) Fakturovaná hodnota zboží se do Výkazu pro Intrastat uvádí vždy v celých Kč zaokrouhleně směrem nahoru bez interpunkčních znamének, bez desetinných míst a bez označení „Kč“.

163) Pro přepočet fakturované hodnoty v cizí měně na Kč se používá  kurz devizového trhu stanovený pro celní účely na příslušné referenční období (kalendářní měsíc za který jsou údaje do Intrastatu vykazovány) . Tento kurz určený v souladu s ustanovením článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství, je zveřejňován na internetových stránkách Celní správy ČR na adrese www.celnisprava.cz v oddíle „Aplikace“ v části „Kurzovní lístky“ pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Při výběru příslušného kurzu je nutné věnovat pozornost správnému zadání roku a měsíce, pro který je kurz požadován a který musí odpovídat referenčnímu období (s potvrzením „Zobraz platný kurz“). Na internetové stránky Celní správy ČR s kurzovním lístkem lze přímo přejít z internetových stránek ČSÚ ( www.czso.cz) v části „Intrastat“ nebo kliknutím na poznámku „Další kurzy…“ na hlavní stránce Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz). Kurzy EUR a USD zveřejňované na hlavní stránce Celní správy ČR odpovídají kurzům platným  v kalendářním měsíci, ve kterém je hlavní stránka prohlížena. Pro vyhotovení Výkazu pro Intrastat počátkem měsíce následujícího po referenčním období nejsou tyto kurzy v naprosté většině případů správné.   Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totožné s kurzy pro přepočet hodnot v  cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení  (JSD). K použití kurzů pro přepočet hodnot viz též část „Kurz pro přepočet hodnoty“ této příručky.

164) Fakturovaná hodnota uváděná do Výkazu pro Intrastat nemůže být nikdy minusová. Nulu namísto fakturované hodnoty připadá v úvahu vykázat do Intrastatu jen za zboží prodávané s opačnou platbou (viz odst. 155 této příručky) nebo v souvislosti s vyznačením kódu povahy transakce začínajícího číslem „8“ (viz část „Dodávky celků se souhrnou fakturací“ této příručky).

zpět na začátek kapitoly

Kurz pro přepočet hodnoty

165) Kurzy, které se používají pro přepočet údajů o hodnotě zboží v cizí měně na koruny české pro uvedení požadovaných údajů o částkách fakturovaných hodnot do Výkazů pro Intrastat, se určují dle ustanovení článků 169-171 nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí celní kodex Společenství. Tyto kurzy jsou zveřejňovány na internetových stránkách Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz) v oddíle „Aplikace“, v části „Kurzovní lístek“  pod označením „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“. Kurzovní lístek na stránkách Celní správy ČR  je možné si otevřít i odkazem na „Kurzy cizích měn“ z části „Intrastat“ v oddíle „Další kompetence“ i označením přímého odkazu s názvem „Kurzy pro přepočet fakturované hodnoty“ na internetových stránkách Českého statistického úřadu ( www.czso.cz) v části „Intrastat“. Navíc je na úvodní stránce webu Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz) uváděn kurz EUR a USD a po kliknutí na odkaz „Další kurzy“ se lze také dostat k měsíčním kurzům pro výpočet cla a ostatních poplatků, to znamená i kurzům potřebným pro Intrastat.    

166) Kurzy pro přepočet hodnot vykazovaných do Intrastatu jsou totožné s kurzy pro přepočet hodnot v cizí měně na koruny české uváděných do celních prohlášení (JSD) a používají se vždy tak, jak jsou zveřejněny, to znamená v rozsahu se třemi desetinnými místy. Platnost používaných kurzů se musí rovnat kalendářnímu měsíci (referenčnímu období), za který jsou údaje do Intrastatu vykazovány.

167) Pro zjištění správného kurzu v kurzovním lístku zveřejněném na webových stránkách Celní správy ČR je proto třeba v okénku s označením „Měsíc:“ nastavit měsíc shodný s referenčním obdobím, za které jsou údaje vykazovány a nastavení tohoto měsíce potvrdit kliknutím na „Zobraz platný kurz“.

Poznámky:

  1. Věnovat pozornost zobrazení platnosti kurzovního lístku je nutné hlavně při uvádění údajů do Výkazu pro Intrastat začátkem měsíce následujícího po měsíci, který je referenčním obdobím.
  2. Aktuálně zveřejněné kurzy EUR a USD na úvodní webové stránce Celní správy ČR ( www.celnisprava.cz) nelze proto použít  pro přepočet fakturované hodnoty uváděné do Výkazů pro Intrastat, pokud se přepočet provádí až po skončení referenčního období (počátkem následujícího kalendářního měsíce).
  3. Kurzy měn bývají zveřejněny na více stránkách, v kterých se listuje kliknutím na označení příslušné stránky na konci tabulky kurzů. 

 Příklad:

Při vyplňování Výkazu  dne 9. března 2011 za referenční období měsíce února 2011 (s údaji o zboží odeslaném  a přijatém v únoru 2011) je nutné v okénku nad kurzy jednotlivých měn v kurzovním lístku změnit označení aktuálního měsíce března na měsíc únor, kliknout na „Zobraz platný kurz“ a následně si zkontrolovat, zda se příslušně změnil nejen nadpis platnosti v horní části kurzovního lístku z měsíce března na únor (za dvojtečkou po nadpisu „Kurzy platné na“), ale i výše kurzů.

168) V případě, že v průběhu sledovaného období dojde mimořádně ke změně výše zveřejněného kurzu, použije se kurz, který byl zveřejněn na internetových stránkách GŘC v den, kdy je třeba příslušný kurz použít pro přepočet nebo stanovení fakturované hodnoty. Není rozhodující, zda kurz pro přepočet má být použitý v den, kdy byl zjištěn přímo pro vyplnění údajů do Výkazu nebo pro uložení údajů do vlastní evidence za účelem jejich následného použití při zpracování Výkazu. Při použití určitého kurzu v průběhu měsíce pro svou evidenci, nebo při průběžném vyplňování Výkazu, se již nemusí měnit výše přepočtených hodnot, dojde-li v dalších dnech v daném měsíci ke změnám v kurzovním lístku. To samozřejmě za předpokladu již uvedeného výše, že pro údaje uváděné do Výkazu pro Intrastat se vždy musí použít přepočítací kurz platný pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném Výkazu. Proto při vyhotovování Výkazu až počátkem měsíce následujícího po sledovaném období, je nutné vždy použít kurz zveřejněný na internetových stránkách GŘC s platností pro poslední den měsíce, který byl referenčním (sledovaným) obdobím.

Příklady:

  1. Je-li vyhotovován Výkaz za měsíc srpen 7. září, použije se kurz, který platil 31. 8.
  2. Jsou-li v kurzovním lístku v jednom měsíci uvedeny dva kurzy pro příslušnou měnu, jeden s platností od 1. a druhý třeba od 15., hodnoty, které byly do 15. přepočteny podle prvního kurzu, se již podle druhého následně nemusí opravovat.

169) Použití přepočítacích kurzů platných pro stejné sledované období, za které jsou vykazována data v příslušném Výkazu, je třeba dodržovat i v případech dodatečných oprav nebo úprav údajů vykazovaných do Intrastatu. Pro tento účel  je možné na internetových stránkách GŘC získat i kurzy z předchozích měsíců.

zpět na začátek kapitoly

Zpracování dle smlouvy (tzv. zušlechtění)

170) Zpracováním dle smlouvy se rozumí dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho přepracování. S přijetím nebo odesláním zboží ke zpracování dle smlouvy, které se často nepřesně označuje jako zušlechtění, není spojena změna jeho vlastníka. Podle předpisů o DPH je takové přijetí nebo odeslání zboží ke zpracování dle smlouvy uskutečňováno za účelem poskytnutí služby, kterou je provedení práce na movité věci.

171) Za zpracování dle smlouvy se považují zejména výrobní a podobné operace, při kterých vzniká nový nebo skutečně vylepšený výrobek, který se velmi často zařazuje pod jiný kód kombinované nomenklatury než zboží určené k tomuto zpracování, i když to není podmínkou.

172) Cílem zpracování dle smlouvy musí být výroba nového nebo skutečně vylepšeného výrobku pomocí operací, jakými jsou zejména přeměna, montáž, vytvoření, renovace apod., ne pouhé balení, třídění, kontrola, testování zboží a podobné operace.

173) Při dočasném odeslání nebo dočasném přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy se předpokládá, že zpracované (zušlechtěné) výrobky nezůstanou v jiném členském státě nebo v ČR a nezmění se  vlastník dočasně odeslaného nebo přijatého zboží.

174) Za zpracování dle smlouvy se ale nepovažuje dočasné přijetí nebo odeslání zboží za účelem jeho opravy nebo údržby, kterými se rozumí uvedení výrobku do jeho původního stavu nebo stavu podobného původnímu, ve kterém má výrobek opět plnit svoji původní funkci. Přitom není rozhodující, zda se jedná o opravu nebo údržbu neplacenou nebo prováděnou za úplatu. Mezi takové operace patří například i ostření, kalibrace nebo seřízení, pokud není součástí výroby nového nebo skutečně vylepšovaného výrobku.

Příklad:

Naostření používáním ztupeného nože se považuje za jeho údržbu, první naostření nového nože v rámci jeho výroby je  zpracováním dle smlouvy.

175) Zboží přijaté nebo odeslané ke zpracování dle smlouvy se vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „41“ nebo „42“ a s hodnotou určenou stejně jako u jiného bezúplatně přijatého nebo odeslaného zboží (viz odstavec 152 této příručky). Výběr kódu „41“ nebo „42“ se odvozuje od předpokladu, zda se dočasně přijaté zboží ke zpracování dle smlouvy po provedení zpracovatelské operace nebo operací má vrátit zpět do státu, odkud bylo ke zpracování přijato nebo se mají zpracované výrobky odeslat do státu, který není totožný se státem odeslání zboží určeného ke zpracování. 

176) Zboží vracené zpět po zpracování dle smlouvy, které prošlo jednou nebo více zpracovatelskými operacemi, se do Intrastatu vykazuje  s kódem povahy transakce „51“ nebo „52“ a s celkovou hodnotou, kterou má zpracovaný (zušlechtěný) výrobek. Vykazovaná hodnota by se tak měla rovnat součtu hodnoty dočasně přijatého nebo dočasně odeslaného zboží ke zpracování a hodnoty, kterou zpracovatel fakturuje odběrateli zpracovaného výrobku za jeho zpracování a případné jím poskytnuté přídavky ke zboží. Výběr kódu „51“ nebo „52“ je dán skutečností, zda se zpracovaný výrobek vrací zpět do státu, odkud bylo dočasně přijato zboží ke zpracování dle smlouvy nebo se odesílá do státu jiného.

Poznámka:

Jak kódu povahy transakce „51“ tak i „52“ může proto předcházet, jako kód povahy  transakce zboží přijatého ke zpracování dle smlouvy, kód „41“ i „42“.

177) Vrácení zboží určeného ke zpracování dle smlouvy, pokud neprošlo žádnou zpracovatelskou operací (ze zpracování sešlo nebo nebylo ke zpracování vhodné), se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „49“, a stejně jako jiné vracené zboží s hodnotou, se kterou bylo do Intrastatu vykázáno při přijetí nebo odeslání ke zpracování dle smlouvy (viz též odst. 156 a část „Vracené a náhradní zboží v rámci zpracování dle smlouvy“ této příručky).

zpět na začátek kapitoly

Dodávky celků se souhrnnou fakturací (kód povahy transakce „80“)

178) Kódem povahy transakce „80“ se označuje odeslání nebo přijetí stavebního materiálu a zařízení, které jsou součástí dodávky celé stavby a nejsou samostatně fakturovány. To znamená, že je pro ně  vystavena souhrnná faktura zahrnující celkovou hodnotu zboží zařazovaného do různých kódů kombinované nomenklatury a  dopravovaného většinou ve více zásilkách i v průběhu několika sledovaných období. Jedná se o případy, ve kterých  za jednotlivá sledovaná období nelze ze souhrnné faktury za celý investiční nebo podobný celek určit příslušné hodnotové údaje ke každému vykazovanému kódu kombinované nomenklatury. Bývá to zejména při dohodnuté souhrnné fakturaci za určité časové období (např. čtvrtletně) nebo za část dodaného celku (např. po ukončení dodávek na hrubou stavbu, technologického zařízení apod.).

179) Kódem povahy transakce „80“ se označuje možnost uvádět do Výkazu údaje o fakturované hodnotě souhrnně za více referenčních období a jen v tom měsíci, ve kterém došlo k částečné nebo úplné souhrnné fakturaci ceny. Tyto hodnotové údaje ze souhrnné faktury je navíc možné uvést ke kterémukoliv kódu kombinované nomenklatury, kterým je vykazováno odeslání nebo přijetí zboží z této transakce. U ostatních kódů kombinované nomenklatury a v jiných sledovaných obdobích se uvádějí do Výkazů namísto údajů o fakturovaných hodnotách nuly.

180) Zjednodušený a souhrnný způsob vykazování hodnot o odeslaném nebo přijatém zboží, označovaný kódem povahy transakce „80“, nevylučuje současně možnost využití příslušných ustanovení o zvláštních pohybech zboží se zjednodušeným postupem při zařazování komponentů kompletního průmyslového celku (viz též část 18.5. této příručky).

181) Údaje o vráceném zboží, vykázaném do Intrastatu při jeho původním odeslání nebo přijetí s kódem povahy transakce „80“, se uvádějí do Výkazu s kódem povahy transakce „82“, údaje o poskytnutí náhradního zboží za to, které bylo původně vykázáno s kódem „80“ se označují kódem „83“. I při použití kódů „82“ a „83“ je možné do Výkazu uvést jako fakturovanou hodnotu zboží nulu, pokud s ohledem na souhrnnou fakturaci nelze pro jednotlivé druhy vráceného nebo náhradního zboží určit jejich hodnotu.

182) Kódem povahy transakce „80“, to je zjednodušeným souhrnným vykazováním údajů o hodnotách zboží, nelze označovat odeslání nebo přijetí zboží, pro které je možné stanovit  hodnotové údaje k uvedení  do Výkazů na základě výpočtu ze souhrnné faktury, například podle počtu měrných jednotek daného zboží, jeho hmotnosti apod.

Vykazování údajů o vráceném a náhradním zboží

Vracené a náhradní zboží v rámci jeho nákupu a prodeje

183) Pokud se zboží odeslané z ČR a vykázané do Intrastatu s kódem transakce začínajícím číslem „1“, vrací z jakýchkoliv důvodů zpět jeho dodavateli v rámci jedné obchodní operace, například ho kupující odmítá (chybný výrobek, nepříslušná dodávka, neschopnost poskytnutí náhrady apod.), zpětné přijetí zboží se do Intrastatu vykáže s kódem transakce „21“ a s původní fakturovanou hodnotou, která byla vykázána při odeslání zboží. Původní Výkaz o odeslání s kódem transakce začínajícím číslem „1“ se při vrácení zboží neopravuje, i když je vracena pouze část odeslané zásilky nebo je uskutečněn dobropis za vrácené zboží (viz též část 19.5. této příručky).

184) Vrací-li se z jakýchkoliv důvodů zpět zboží vyvezené z ČR mimo území EU a vykázané do Intrastatu při jeho odeslání s kódem povahy transakce „91“, do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se vykáže s kódem povahy transakce „29“. To samozřejmě pouze v případě, že i při zpětném dovozu bylo propuštěno před jeho přijetím v ČR do celního režimu volného oběhu celními orgány v jiném členském státě EU.

Poznámky:

  1. S kódem povahy transakce „29“ se do výkazu pro Intrastat uvede vrácení  zboží, které zpravodajská jednotka vyvážela mimo území EU (do státu, který není členem EU), do výkazu pro Intrastat vykázala tento vývoz s kódem povahy transakce „91“ a ke zpětnému přijetí takového zboží  došlo  před jeho přechodem přes vnější hranici EU (fakticky nebylo z EU ještě vyvezeno).
  2. Stejně tak se ale použije kód povahy transakce „29“ v případě vykázaní údajů o zpět dovezeném zboží, které bylo při vývozu vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“, dopraveno  mimo území EU (překročilo vnější hranici EU) a při zpětném dovozu bylo do celního režimu volného oběhu propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU před jeho zpětném přijetí do ČR.
  3. Zboží, které je zpět dováženo ze státu, který není členským státem EU, a propouštěno do celního režimu volného oběhu je celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje.

185) Vrácení zboží, které bylo přijato z jiného členského státu a vykázáno do Intrastatu s kódem transakce začínajícím číslem „1“, se uvádí do Výkazu o odeslaném zboží s kódem transakce „21“ a s hodnotou, která byla hlášena do Intrastatu o přijetí tohoto zboží. Není přitom rozhodující z jakých důvodů je zboží kupujícím vraceno (vadná dodávka, zboží kupujícímu nepatřící apod.). Při vykazování údajů do Intrastatu o vráceném zboží musí být jeho hodnota totožná s tou , která byla vykázána při jeho původním odeslání nebo přijetí, i když ve skutečnosti například vracené reklamované zboží má skutečnou hodnotu podstatně nižší. Původní Výkaz o přijetí zboží s kódem transakce začínajícím číslem „1“ se na základě skutečného vrácení zboží neopravuje, a to ani když je zpět přijata pouze část dříve odeslané zásilky nebo je za vrácené zboží zpět dobropisována jeho fakturovaná hodnota.

186) Vrací-li se z jakýchkoliv důvodů zpět zboží dovezené do ČR ze státu, který není členem EU a přijetí takového zboží bylo vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „91“ (do celního režimu volného oběhu bylo před jeho přijetím do ČR propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU), do výkazu pro Intrastat o zpětném odeslání zboží z ČR se vykáže s kódem povahy transakce „29“. Pouze však v případě, že ke zpětném vývozu  bylo nebo bude předmětné zboží  propuštěno celními orgány v jiném členském státě EU po jeho odeslání z ČR.

Poznámka:

Zboží, které je do státu, který není členským státem EU, propouštěno ke zpětnému vývozu  celními orgány v ČR se do Intrastatu nevykazuje.

187) Zboží vyvážené do státu, který není členským státem EU, nebo dovážené z takového státu, o kterém se údaje do Intrastatu nevykazovaly, protože o propuštění takového zboží bylo rozhodnuto celními orgány v ČR, se při jeho zpětném přijetí nebo zpětném odeslání vykazuje do Intrastatu s kódem povahy transakce „99“.   To samozřejmě za podmínky, že se mají údaje o takovém vrácení do  Intrastatu uvádět, protože k propuštění zboží celními orgány dochází mimo území ČR.

188) Pro vykázání údajů do Intrastatu o vráceném nebo náhradním zboží v případech, pro které není určen některý z kódů povahy transakce označující toto vrácení nebo poskytnutí náhradního zboží (21, 22, 23, 29, 49, 59, 82, 83) se používá stejný kód jako při původní transakci, například označené kódem „30“ nebo kódem začínajícím číslem 9. I když se samotné vrácení zboží do Intrastatu vykazuje  pod stejným kódem povahy transakce jako původní odeslání nebo přijetí zboží (stejně jako následné zboží náhradní), údaje uvedené v původním výkazu se v důsledku vrácení zboží anebo poskytnutí náhradního zboží neopravují. Rovněž musí být v těchto případech při vykazování údajů do Intrastatu o vráceném zboží  jeho hodnota totožná s tou , která byla vykázána při jeho původním odeslání nebo přijetí, i když ve skutečnosti například vracené reklamované zboží má skutečnou hodnotu podstatně nižší.

Poznámka:

Vrácení zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo v předchozích letech vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“ se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „21“.

189) Zboží odesílané nebo přijímané náhradou za zboží vrácené a vykázané do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“ se vykazuje jak při odeslání, tak při přijetí, s kódem transakce „22“ a se stále stejnou hodnotou, která byla vykázána do Intrastatu při původní dodávce zboží  (vykázané s kódem transakce začínajícím číslem „1“), tak i při jeho vrácení (s kódem transakce „21“).

Poznámky:

  1. Odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“, se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „22“ nebo „23“.
  2. Odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „91“, se do výkazu pro Intrastat uvádí se stejným  kódem povahy transakce „91“.

190) V případech, kdy je zboží vracené zpět, většinou z důvodů reklamace jeho vady, do Intrastatu vykázané s kódem transakce „21“ a prodávající následně vyřídí danou reklamaci opravou vráceného výrobku, je nutné přijetí nebo odeslání takového zboží po jeho opravě vykázat do Intrastatu s kódem povahy transakce „22“. I když se vlastně zpět odesílá zboží po jeho opravě, vykazuje se jako zboží náhradní, protože nebylo k takové opravě odběratelem vráceno.

191) Dojde-li k odmítnutí vráceného zboží vykázaného již do Intrastatu s kódem transakce „21“ (například nebyla uznána vada zboží, která byla důvodem jeho vrácení) a původně prodané a následně vrácené zboží je opět odesíláno jeho odběrateli nebo přijímáno zpět jeho odběratelem, je třeba ho znovu uvést do Výkazu, ale s kódem povahy transakce „22“, jako by se jednalo o zaslání náhrady za vrácené zboží.

192) S kódem transakce „23“ se do Výkazu uvádějí údaje o odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží reklamované, které ale kupující prodávajícímu v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy vůbec zpět nevrací. To znamená, že dostane náhradu za zboží z vadného plnění smlouvy, které si ponechá a nevrací je zpět prodávajícímu (např. je sám nechá znehodnotit).

193) Naopak zboží, které je vraceno zpět v rámci reklamace vadného plnění kupní smlouvy s předpokladem, že bude opraveno a po opravě vráceno jeho odběrateli, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz též část 6.4. této příručky). Do Výkazů se také vůbec neuvádějí údaje o zboží, které bylo vráceno za účelem opravy a je opět odesíláno jeho odběrateli bez provedení zamýšlené opravy (z  opravy sešlo). Je-li oprava zajištěna dodávkou zastupitelného zboží stejného druhu, jako by bylo zboží přijaté k opravě po jejím provedení, vrácení takového zboží jeho odběrateli se do Intrastatu také nevykazuje. To platí i pro případy, kdy k dodání  zastupitelného zboží dojde dříve než  k vrácení zboží k opravě.

194) Rozhodující pro nevykázání nebo vykázání údajů o vráceném zboží do Intrastatu je znalost a předpoklad zpravodajské jednotky o skutečnosti, zda zboží je vraceno k opravě (nevykazuje se) nebo za účelem jeho výměny za náhradní zboží  nebo pro dobropis či zrušení fakturace za ně (vykazuje se s kódem transakce „21“).

zpět na začátek kapitoly

Vracené a náhradní zboží v rámci zpracování dle smlouvy

195) Zboží přijímané zpět do ČR po zpracování dle smlouvy, tzn. pokud prošlo zpracovatelskou operací, se označuje vždy kódem transakce „51“. Přičemž není rozhodující, zda se jedná o vrácení zboží ve formě zpracovaného (zušlechtěného) výrobku, nebo se zpět přijímají odpady či zbytky vzniklé při zpracování. Stejně tak se do Intrastatu vykazují odpady, či zbytky vzniklé při zpracování pod stejným kódem povahy transakce jako zpracovaný (zušlechtěný) výrobek, pokud se jeho odeslání označuje kódem povahy transakce „51“ nebo „52“.

196) Zboží, které bylo odesláno nebo přijato ke zpracování dle smlouvy a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „41“ nebo „42“, se při zpětném přijetí nebo zpětném odeslání, před kterým vůbec neprošlo zpracovatelskou operací, vykazuje do Intrastatu s kódem transakce „49“ (například při vrácení suroviny, kterou objednatel zpracování zaslal zpracovateli a ten ji s ohledem na její kvalitu při zpracování nemůže použít). Kód transakce „41“ nebo „42“ se použije také pro vykázání náhradního odeslání nebo přijetí za zboží, které nemohlo být při zpracování použito, a to bez ohledu na to, zda původně odeslané nebo přijaté a ke zpracování nevhodné zboží bylo vráceno zpět nebo ne (například se v místě provádění zpracovatelské operace zlikvidovalo).

197) Pokud zboží, které bylo odesláno nebo přijato po provedení zpracovatelské operace a do Intrastatu vykázáno s kódem transakce „51“ nebo „52“, je vraceno zpět zpracovateli (například z důvodů reklamace kvality zušlechtění), jeho zpětné odeslání i přijetí se do Intrastatu uvádí s kódem transakce „59“. Zaslání náhradního zboží za takto vrácené zboží se označuje kódem transakce „51“ nebo „52“. Kód transakce „51“ nebo „52“ se použije rovněž při zaslání náhradního zboží za zboží původně odeslané nebo přijaté po zpracování dle smlouvy s kódem transakce „51“ nebo „52“, i když se původní zboží zpět od objednatele zpracování nevrátilo.

198) Do Intrastatu vykazovaná hodnota zboží určeného ke zpracování dle smlouvy se určuje stejně jako pro jiné bezúplatně dodávané zboží. Jeho hodnota se má rovnat hodnotě, kterou by mělo, pokud by bylo předmětem nákupu nebo prodeje. Se stejnou hodnotou se takové zboží vykazuje do Intrastatu v případě, že je vraceno zpět (s kódem povahy transakce „49“).

199) Do Intrastatu vykazovaná hodnota zboží, které prošlo jednou nebo více zpracovatelskými operacemi a je vraceno zpět ve formě tzv. zušlechtěných výrobků (s kódem povahy transakce „51“ nebo „52“), má odpovídat hodnotě zboží po jeho zpracování. Proto je součtem hodnoty fakturované zpracovatelem za provedení prací a případně jím přidané přídavky a hodnoty vykázané do Intrastatu při odeslání nebo přijetí zboží ke zpracování dle smlouvy.

200) Jak je také uvedeno výše v poznámce ke kódům povahy transakce 41 až 59 (část „Kód povahy transakce“ této příručky),  zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci)  prováděné s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku podle kódů kombinované nomenklatury. Nepatří sem ale operace prováděné v rámci oprav a údržby zboží  ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly a  podobných jednoduchých operací.

zpět na začátek kapitoly

Zboží dodávané s instalací nebo montáží

201) Do Výkazů pro Intrastat se uvádějí i údaje o zboží, které je odesíláno nebo přijímáno s instalací nebo montáží. Bez ohledu na způsob jak je taková obchodní operace uváděna a zahrnována do přiznání k DPH, do Výkazů se odeslání i přijetí zboží dodávaného s instalací nebo s montáží vykazuje s hodnotou, do které se nezahrnuje cena za instalaci nebo montáž. Za fakturovanou hodnotu zboží dodávaného s instalací nebo montáží se pro účely vykazování do Intrastatu považuje proto pouze samotná hodnota zboží bez ceny jeho instalace nebo montáže a dalších nákladů spojených s těmito pracemi (viz též odst. 145 této příručky).

Dodávky zboží na leasing a Na zapůjčení

Operativní leasing a zapůjčení

202) Přijetí nebo odeslání zboží na operativní leasing, jehož předpokládaná doba není delší než dva roky, se do Intrastatu vůbec nevykazuje (viz též část „Zboží k zapůjčení a k operativnímu leasingu“ této příručky). Přijetí nebo odeslání zboží na operativní leasing s předpokládanou dobou jeho trvání delší než dva roky se do Intrastatu uvádí s kódem povahy transakce „96“. Fakturovanou hodnotou vykazovanou do Intrastatu při přijetí nebo odeslání zboží na operativní leasing delší než dva roky je hodnota pronajímaného zboží, která by byla dosažena při jeho prodeji nebo koupi, pokud by k nim došlo v době převzetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu. Při operativním leasingu se nepředpokládá v souvislosti s ním změna vlastníka pronajatého zboží a po jeho skončení se pronajaté zboží obvykle vrací jeho pronajímateli.

203) Stejná pravidla jako pro vykazování údajů do Intrastatu při operativním leasingu platí i pro uvádění údajů do Výkazů o zboží dočasně přijatém nebo odeslaném v souvislosti s jeho bezplatným zapůjčením. To znamená, že zboží zapůjčené s předpokladem, že doba výpůjčky nepřesáhne dva roky, se do Intrastatu vůbec nevykazuje a zboží, zapůjčované na dobu delší, se do Výkazu uvede s kódem transakce „97“ a s hodnotou, za kterou by se prodalo nebo nakoupilo v době jeho přijetí nebo odeslání (zahájení zápůjčky).

204) Zpětné odeslání nebo přijetí zboží po skončení jeho operativního leasingu nebo bezplatného zapůjčení se do Intrastatu nevykazuje, pokud se nevykazovalo ani jeho přijetí nebo odeslání k tomuto leasingu nebo zapůjčení (nepředpokládala se doba delší než dva roky), a to bez ohledu na případné prodloužení předem dohodnuté a předpokládané doby na více jak dva roky.

205) Zboží, vracené po operativním leasingu, které bylo při zahájení této operace vykázáno do Intrastatu s kódem transakce „96“, se opět uvede do Výkazu  s kódem transakce „96“ a se stejnou hodnotou, jaká byla vykázána při jeho přijetí nebo odeslání k operativnímu leasingu nebo zapůjčení.

206) Zboží, vracené po jeho bezplatném zapůjčení, které bylo při odeslání nebo přijetí vykázáno do Intrastatu s kódem transakce „97“, se uvede do Výkazu  o zpětném přijetí nebo zpětném odeslání takového zboží opět s kódem povahy transakce „97“ a se stejnou hodnotou, jaká byla vykázána při jeho přijetí nebo odeslání k zapůjčení.

207) Změní-li se po vykázání údajů do Intrastatu o přijetí nebo odeslání zboží k operativnímu leasingu nebo k bezplatnému zapůjčení podmínky dané operace (například se zkrátí doba pronájmu nebo zápůjčky, rozhodne se o prodeji či nákupu zboží bez jeho vrácení zpět nebo dojde ke změně operativního leasingu na leasing finanční), do Výkazu se takové dodatečné změny již nijak nepromítají.

Finanční leasing

208) Přijetí nebo odeslání zboží na finanční leasing, bez ohledu na jeho předpokládanou dobu trvání, se do Intrastatu vykazuje vždy, a to s kódem povahy transakce „14“, za referenční období skutečného přijetí nebo odeslání zboží a s hodnotovými údaji, které vycházejí z ceny zboží, za kterou by se nakoupilo nebo prodalo v době jeho přijetí nebo odeslání.

209) Následná změna vlastníka zboží po skončení finančního leasingu se již do Intrastatu nevykazuje. Nemění se ani původně vykázaná hodnota zboží přijatého nebo odeslaného k finančnímu leasingu, byla-li při jeho ukončení a změně vlastníka předmětného zboží dosažena cena jiná a zboží se tak vlastně prodalo za cenu nižší nebo vyšší než byla ta, na jejímž základě se určila fakturovaná hodnota při přijetí nebo odeslání zboží. Fakturovanou hodnotou vykazovanou do Intrastatu při přijetí nebo odeslání zboží na finanční leasing je stejně jako u operativního leasingu hodnota pronajímaného zboží, která se předpokládá jako dosažitelná při jeho prodeji nebo koupi, pokud by k němu došlo v době převzetí nebo odeslání zboží k pronájmu. Při finančním leasingu se na konci trvání smlouvy o něm nájemce obvykle  stává zákonným vlastníkem  zboží. Při převzetí zboží k finančnímu leasingu přebírá nájemce od pronajímatele obvykle také rizika a výnosy spojené s vlastnictvím pronajatého zboží.

Dodávky na konsingnační a podobné sklady

210) Odesílá-li zpravodajská jednotka, která není registrována ve státě určení, zboží k uskladnění v konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), v němž uskladněné zboží zůstává v majetku zpravodajské jednotky, ale je určeno k následnému prodeji jen jednomu odběrateli, do Výkazu se označuje kódem povahy transakce „12“. Fakturovanou hodnotou uváděnou do Intrastatu je hodnota, za kterou se předpokládá, že by se zboží prodalo v době jeho odeslání  do příslušného skladu.

211) Přijímá-li zpravodajská jednotka zboží k uskladnění na konsignačním skladu (nazývaném také call-off-stock), při kterém zboží zůstává v majetku jejího obchodního partnera neregistrovaného v ČR k DPH a toto zboží je určeno k následnému prodeji jedinému odběrateli, to je dané zpravodajské jednotce, do Výkazu se označuje také kódem povahy transakce „12“. Fakturovanou hodnotou uváděnou do Intrastatu je hodnota, za kterou se předpokládá, že by se zboží nakoupilo v době jeho přijetí do příslušného skladu.

212) Následná změna vlastníka zboží, které bylo do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce „12“, se po skončení skladování v konsignačním a podobném prodejním skladu popsaném v předchozích dvou odstavcích, do Intrastatu již nevykazuje. I když  při ukončení skladování a změně vlastníka předmětného zboží byla dosažena cena jiná a zboží se tak vlastně prodalo za cenu nižší nebo vyšší než byla ta, na jejímž základě se určila fakturovaná hodnota při přijetí nebo odeslání zboží, původně vykázaná hodnota zboží přijatého nebo odeslaného k umístění do skladu se nemění. Vrácení zboží po jeho uskladnění v některém z výše uvedených skladů zpět, například z důvodů, že se obchod s ním nezdařil, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „21“ a se stejnou hodnotou, jaká byla do Intrastatu vykázána při jeho přijetí nebo odeslání na sklad.

213) Pokud si však zboží přijímá nebo odesílá (přemísťuje) z jiného nebo do jiného členského státu sám vlastník tohoto zboží, který je zaregistrován k DPH jak v ČR, tak i ve státě odeslání nebo ve státě přijetí, do Výkazu se taková operace vykazuje s kódem transakce „92“. To platí pro případy, ve kterých bude vlastník přijatého zboží toto následně prodávat v ČR tuzemskému kupujícímu s daňovým dokladem pro DPH vystaveným s jeho českým DIČ nebo bude odeslané zboží v jiném členském státě prodávat a dodávat kupujícímu z tohoto státu s daňovým dokladem vystaveným s jeho DIČ přiděleným příslušnými orgány státu určení.

Poznámka:

Jedná se o případy, ve kterých není  odeslání nebo přijetí zboží přímo spojeno se změnou vlastnictví k němu a zpravodajská jednotka si vlastně daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu i při pořízení zboží z jiného členského státu  vyhotovuje na sebe sama s DIČ přiděleném v ČR a DIČ přiděleném v jiném členském státě.

Dodávky elektrické energie a plynu

213) Do Intrastatu se vykazují údaje o elektrické energii a plynu dopravovanými vedením nebo potrubím do ČR z jiného členského státu EU nebo z ČR do takového státu. Údaje o odeslání nebo přijetí elektrické energie nebo plynu je povinna do Intrastatu vykazovat osoba, která je povinná uvést do přiznání k DPH nákup tohoto zboží z jiného členského státu nebo jeho prodej do takového státu. Zpravodajskou jednotkou, která vykazuje odeslání nebo přijetí elektrické energie nebo plynu do Intrastatu, je proto ta osoba, která prodává nebo dodává elektřinu nebo plyn odběrateli z jiného členského státu či odebírá nebo nakupuje elektřinu nebo plyn z jiného členského státu. Dodání nebo pořízení elektrické energie a plynu bez přechodu tohoto zboží přes státní hranice ČR se do Intrastatu nezaznamenává.

214) Údaje o odeslání a přijetí elektrické energie a plynu dopravovaného potrubím vykazuje zpravodajská jednotka do Intrastatu dle jejích realizovaných požadavků na operátory přenosových sítí (vedení nebo potrubí) k přepravě elektrické energie nebo plynu do nebo z  jiného členského státu EU, které by měly být v souladu s evidencí zpravodajské jednotky o uskutečněných fyzických dodávkách tohoto zboží do a z jiného členského státu. V případě, že nelze jednoznačně stanovit stát určení nebo odeslání pro elektrickou energii a plyn dopravovaný potrubím, uvádí se do výkazu pro Intrastat kód státu sousedícího s Českou republikou. Pokud zpravodajská jednotka nezná v době vykazování do Intrastatu přesnou fakturovanou hodnotu elektrické energie a plynu dopravovaného potrubím, může ji nahradit průměrnou dopočtenou hodnotou.

Poznámka:

Není-li znám původ do Intrastatu vykazované přijaté elektrické energie či plynu, do výkazu pro Intrastat se stát původu vyznačí kódem „QU“, stejně jako u jiného zboží.

Méně obvyklé obchodní operace

Třístranné obchody mezi osobami ze tří členských států

215) Obchodní případ, při kterém osoba A z jednoho členského státu nakupuje zboží od osoby B z druhého členského státu a prodává ho osobě C do třetího členského státu, přičemž zboží je dopravováno přímo od prvního prodávajícího - osoby B ke konečnému odběrateli či kupujícímu osobě C, vykazuje do Intrastatu osoba B z druhého členského státu  jako zboží prodané do třetího státu, který je vykázán jako stát určení. Nakupující z třetího státu osoba C vykazuje toto zboží jako přijaté z druhého státu. Osoba A z prvního státu, která je vlastně přímým obchodním partnerem osob B i C, ale přes jejíž stát zboží maximálně tranzituje, údaje o takovém zboží do Intrastatu vůbec nevykazuje, i když je s oběma dalšími osobami v platebním styku za předmětné zboží. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích, jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Rozhodující v těchto případech je samotný pohyb zboží s vyjádřením státu jeho odeslání a přijetí, ne platba za ně nebo stát, ve kterém je usazena osoba, v jejímž zájmu se daná transakce uskutečňuje, i když zainteresované osoby ze státu odeslání a přijetí nejsou spolu vůbec v žádném kontaktu.

Příklady:

1. Osoba v ČR A, která působí jako prostředník, nakupuje zboží ve Francii od osoby B, která zboží na základě požadavku osoby  A zasílá přímo osobě C v Německu, které osoba A zboží prodává. Protože toto zboží nevstoupí do ČR ani není určeno pro ČR, stejně jako není z ČR  odesíláno, osoba A je do Intrastatu vůbec nevykazuje. Údaje o zboží se případně objeví ve Výkazu o odeslání ve Francii a na Výkazu o přijetí v Německu.

2. Osoba v ČR A nakupuje zboží od osoby C v Německu, která  ji dodává zboží do ČR  přímo od jejího dodavatele,  osoby B na Slovensku. Zboží je tak dopravováno přímo ze Slovenska do ČR, platba však probíhá mezi ČR a Německem a zřejmé také mezi Německem a Slovenskem. Zboží zaznamená osoba A v ČR jako přijaté,  zemí odeslání je Slovensko (rozhodující je pohyb zboží, ne pohyb finančních prostředků). Na Slovensku osoba B  zboží do Intrastatu vykáže jako odeslané do ČR a v Německu by se vůbec vykazovat nemělo.

216) Zboží obdržené z jednoho členského státu ke zpracování dle smlouvy s požadavkem objednatele zpracování na odeslání výrobku po provedení zpracovatelské operace zpracovatelem do jiného členského státu, než ze kterého bylo zboží ke zpracování přijato, se vykazuje do Intrastatu při přijetí ke zpracování s kódem transakce „42“ a při odeslání po zpracování s kódem transakce „52“.

Příklad:

Osoba v ČR (A) uzavřela smlouvu o zpracování s osobou na Slovensku (B), odkud také dostává zboží ke zpracování. Slovenská osoba  (B) požaduje, aby zušlechtěné výrobky po skončení zpracování nebyly osobou (A) zasílány na Slovensko, ale do Francie osobě (C). Osoba v ČR (A) vykazuje přijetí zboží ze Slovenska s kódem transakce „42“ a odeslání zboží po zpracování do Francie s kódem transakce „52“.

217) Zboží prodávané do jiného členského státu, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je prodávajícím vykazováno do Intrastatu jako zboží odeslané (prodané) do státu určení, ve kterém bude zpracováno do konečné podoby. Údaje o takovém zboží se do Výkazu uvedou podle stavu zboží, ve kterém se nachází v době odeslání a s hodnotou, kterou má v době odeslání (bez ceny za zpracování či zušlechtění po opuštění státu prodávajícího).

Příklad:

Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Španělsku (B) a současně uzavře s osobou ve Francii (C) smlouvu o zpracování a zboží v rámci jeho odeslání do Španělska. Zboží  zašle nejdříve do Francie ke zpracování dle smlouvy s požadavkem, aby po zpracování bylo přímo z Francie dopraveno jeho konečnému odběrateli ve Španělsku. Osoba v ČR (A) vykazuje zboží do Intrastatu v ČR jako zboží odeslané s kódem transakce „12“,  do státu určení Francie. Do Výkazu se jako fakturovaná hodnota uvede hodnota  zboží, kterou má v době, kdy opouští ČR (bez hodnoty zpracování na cestě ke konečnému odběrateli).

218) Zboží nakoupené v jiném členském státě, které je cestou ze státu prodávajícího do státu kupujícího v třetím členském státě zpracované dle smlouvy (tzv. zušlechtění na cestě), je kupujícím vykázané do Intrastatu jako zboží nakoupené (přijaté) ze státu odeslání, ve kterém bylo  zpracováváno (zušlechtěno) do konečné podoby. Údaje o takovém zboží se do Výkazu  uvedou  podle stavu zboží, ve kterém se nachází v době přijetí a s hodnotou, kterou má v době přijetí (včetně hodnoty hrazené za  zpracování či zušlechtění provedeném cestou). Do Intrastatu vykazovaná fakturovaná hodnota se tak bude rovnat součtu ceny zaplacené za zboží jeho prodávajícímu a ceny zaplacené jeho zpracovateli, to znamená, že bude odpovídat celkové hodnotě výrobku, jaký má v době přijetí. 

Příklad:

Osoba v ČR (A) nakupuje zboží od osoby ve Španělsku (B), ale zboží obdrží z Francie, kde bylo v průběhu cesty od prodávajícího (B) na základě  smlouvy o zpracování s francouzským zpracovatelem osobou (C) zušlechtěno. Osoba v ČR vykazuje zboží do Intrastatu po jeho obdržení a dopravení do ČR, jako zboží  přijaté do ČR, s kódem transakce začínajícím číslem „12“, ze země odeslání Francie a s hodnotou zahrnující jak cenu uhrazenou španělskému prodávajícímu tak i francouzskému zpracovateli.

Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských států

219) Zbožovou transakci, při níž osoba A nakupuje zboží od osoby B ze stejného členského státu a prodává ho třetí osobě C z jiného členského státu, do Intrastatu vykazuje jako zboží odeslané osobou A. Zpravodajskou jednotkou je tak osoba, která zboží do jiného členského státu prodává, přiznává ho k DPH jako dodané do jiného členského státu a uvádí o něm informace do souhrnného hlášení k DPH (tzv. VIES). To platí i v případech, kdy zboží osobě C v jiném členském státě odesílá přímo osoba B. Není totiž rozhodující, zda zboží do jiného členského státu bylo odesláno anebo dopraveno přímo osobou, která je prodala partnerovi ve své zemi a v daňovém přiznání uvádí transakci jako vnitrostátní plnění nebo bylo kupujícímu z jiného členského státu dopravováno přímo jeho obchodním partnerem. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do Výkazu pro Intrastat je jednoznačně vždy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby  z jiného členského státu, přičemž není rozhodující, zda je také osobou z jejíž adresy je zásilka zboží do jiného členského státu odesílána.

Příklad:

Osoba v ČR (A) nakupuje  zboží od jiné osoby v ČR (B) a prodává ho osobě (C) do Německa.  Bez ohledu na skutečnost, zda zboží odesílá do Německa osoba A nebo B, jako zboží odeslané, bude vždy do Výkazu  deklarováno osobou A.

220) Zbožovou transakci, při níž osoba A z jednoho členského státu prodává zboží osobě B z druhého členského státu a přímo je dodává třetí osobě C z členského státu, který je i státem jeho obchodního partnera – kupujícího (osoby B a C jsou z jednoho státu), vykazuje do Intrastatu ve státě přijetí ta osoba, která zboží v jiném členském státě pořídila, to je osoba B. To znamená ta osoba, která přiznala k DPH  pořízení zboží z jiného členského státu a na níž byl prodávajícím vyhotoven daňový doklad při dodání zboží do jiného členského státu. Skutečný adresát a příjemce zboží, osoba C,  která zboží nakupuje od osoby B ve stejném členském státě, zboží do Intrastatu nevykazuje. Podobně se postupuje i při bezúplatných dodávkách zboží nebo obchodních transakcích jejichž účelem je zpracování zboží dle smlouvy. Osobou, která má povinnost uvést údaje o takové transakci do Výkazu pro Intrastat je jednoznačně vždy ta zpravodajská jednotka, která je obchodním partnerem osoby z jiného členského státu, přičemž není rozhodující, zda je také osobou na jejíž adresu je zásilka zboží adresována a z jiného členského státu doručena.

Příklad:

Osoba v Německu (C) prodává zboží osobě v ČR (A), ale zasílá ho jiné  osobě v ČR (B). Skutečný příjemce zboží, osoba česká osoba B, toto zboží nakupuje od české osoby A. Přijetí zboží v ČR vykáže do Intrastatu osoba A.

221) Zboží obdržené z jiného členského státu ke zpracování dle smlouvy a po provedení zpracovatelské operace předávané k provedení další zpracovatelské operace jinému zpracovateli ve stejném státě, vykáže do Intrastatu první zpracovatel, jako zboží přijaté ke zpracování dle smlouvy s kódem povahy transakce „41“ nebo „42“. S kódem „41“ má-li se zpracovaný výrobek vrátit do státu, ze kterého bylo odesláno zboží určené ke zpracování nebo s kódem „42“, předpokládá-li se, že zpracované zboží bude odesláno do jiného státu, než ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování. Druhý zpracovatel, který na zboží provede další operaci a přepracované zboží odešle (vrátí v zušlechtěném stavu) do členského státu, ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování, vykáže do Intrastatu informace o tomto zboží s kódem transakce „51“ nebo „52“, jako zboží po zpracování dle smlouvy s nomenklaturním zbožovým zařazením odpovídajícím stavu zboží při jeho odeslání a s hodnotou odpovídající celkové hodnotě odesílaného výrobku po kompletním zpracování oběma zpracovateli. S kódem povahy transakce „51“ vykáže druhý zpracovatel odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy v případě, že je odesíláno do stejného státu, ze kterého přišlo zboží určené ke zpracování. Odeslání zpracovaného výrobku do jiného státu než ze kterého bylo přijato zboží ke zpracování vykáže s kódem povahy transakce „52“. Nemá-li první zpracovatel vůbec žádné informace o tom, kam zboží po zpracování u druhého zpracovatele bude odesláno, vykáže přijetí zboží ke zpracování s kódem povahy transakce „41“. Nemá-li druhý zpracovatel žádné informace o tom, z kterého státu bylo přijato zboží ke zpracování, odeslání zpracovaného výrobku do státu určení totožného se státem, ve kterém má sídlo objednatel zpracování vykáže do Intrastatu s kódem „51“, jinak s kódem „52“.

Příklad:

Podnikatelský subjekt v ČR (A) na základě smlouvy o zpracování s polskou firmou (B) přijímá zboží z Polska, částečně ho opracovává a dle pokynů jeho polského vlastníka ho odesílá jiné osobě v ČR (C), která na něm provádí další zpracování. Druhý zpracovatel v ČR (C) po skončení jím prováděných zpracovatelských operací odesílá zpracované (zušlechtěné) výrobky zpět do Polska. Subjekt A vykáže přijetí  zboží do Intrastatu s kódem transakce „41“, osoba C do Výkazu pro Intrastat na odeslání zboží vykáže vrácení zboží do Polska s kódem transakce „51“. Do Intrastatu vykazovaná hodnota odesílaného zboží by se měla rovnat hodnotě zboží přijatého ke zpracování zvýšené o hodnotu fakturovanou za zpracování zboží osobou A i C. Pokud osoba C nezná hodnotu fakturovanou osobou A, musí do Výkazu pro Intrastat uvést odhadní hodnotu celého odesílaného zboží po jeho zpracování.

Třístranné obchody mezi osobami ze dvou členských a jednoho nečlenského státu

222) Při obchodní transakci dvou osob registrovaných k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země první osoba A vyváží zboží z členského státu přímo osobě C do třetí země, přičemž je prodává osobě B z jiného členského státu, která toto zboží dále prodává osobě C. Propuštění zboží do vývozního celního režimu provádějí celní orgány ve státě odeslání zboží. Pohyb zboží se do Intrastatu vůbec nezaznamenává, musí být vyvezeno do třetí země na základě rozhodnutí o jeho propuštění příslušnými celními orgány.

Příklad:

Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě v Německu (B), která je dále prodává osobě v Rusku (C). Na základě požadavku  německé osoby (B) je zboží propuštěno do celního režimu vývozu v ČR a dopravováno přímo z ČR do Ruska. Vývoz do Ruska se do Intrastatu nevykazuje, zboží musí být vyvezeno na základě rozhodnutí celního úřadu. Kdo a odkud za zboží dodavateli platí není rozhodující.

223) Jinak je to s vykazováním do Intrastatu při obchodní zbožové transakci dvou osob registrovaných  k DPH ve dvou členských státech a jedné osoby z třetí země, při které osoba A z jednoho členského státu prodává zboží osobě C ze třetí země, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státě. Na žádost osoby C ze třetí země, která zboží dále prodává osobě B  z druhého členského státu, první osoba A dopravuje zboží přímo této osobě B do druhého členského státu. Odeslání zboží osoba A do Výkazu pro Intrastat zaznamená, přestože zboží prodává osobě, která není registrována v členském státě k DPH, a to vzhledem k tomu, že zboží dopravuje sám prodávající a může prokázat, že zboží nezůstalo v členském státě prvního prodeje, ale bylo prokazatelně dopraveno do jiného členského státu.

Příklad:

Osoba v ČR (A) prodává zboží osobě ve Švýcarsku (C), která je dále prodává osobě v Německu (B). Na základě požadavku švýcarské  osoby (C) je zboží dopravováno přímo z ČR do Německa. Zboží musí být  švýcarské osobě prodáno s DPH a do Intrastatu vykázáno  osobou v ČR (A)  jako   zboží odeslané  do Německa (ve Výkazu pro Intrastat uvedená fakturovaná hodnota nezahrnuje DPH  a kód povahy transakce je „19“) .

224) Přijetí zboží vykáže do Intrastatu osoba A z jednoho členského státu, pokud takové zboží má status Společenství (není pod celním dohledem) a prokazatelně je obdržela z jiného členského státu od osoby B, i když ho koupila od osoby C ze třetí země, a to od osoby, která není zaregistrována k DPH v žádném členském státu a za zboží se také platilo přímo do třetí země.

Příklad:

Osoba v ČR (A) nakupuje zboží švýcarského původu od švýcarské osoby (B), která není registrována k DPH v EU. Za zboží platí do Švýcarska, ale zboží, které není pod celním dohledem, obdrží od jeho odesílatele osoby (C) v Německu. Osoba v ČR (A) musí vykázat do Intrastatu přijetí takového zboží ze státu  odeslání Německo a s kódem povahy transakce“91“ (stát původu může být jakýkoliv, třeba i Švýcarsko).

Ostatní méně obvyklé obchodní a jiné operace

225) Zboží, u kterého se nemění jeho vlastník a které si kupující pošle prodávajícímu s požadavkem, aby takové zboží bylo použito při výrobě kupovaného finálního výrobku a přitom se nejedná z hlediska přiznávání DPH o práce na movité věci (zpracování dle smlouvy dříve označované jako zušlechtění), je kupujícím konečného výrobku vykazované do Intrastatu pouze při odeslání do státu prodávajícího, a to s kódem povahy transakce „94“.

Prodávající celého výrobku přijetí komponentu, nebo jiného zboží, které použije při výrobě následně prodávaného zboží, vykáže do Intrastatu jako zboží přijaté také s kódem transakce „94“ (nestává se vlastníkem tohoto zboží a nemá uzavřenou smlouvu o zpracování, zušlechtění zboží). Odeslání prodávaného výrobku se vykazuje s kódem transakce začínajícím číslem „1“ a s hodnotou, za kterou je kupujícímu prodávajícím dodáván. Vrácení zboží, použitého při výrobě prodávaného výrobku, se zvlášť do Intrastatu nevykazuje. Případné vrácení zboží nepoužitého při výrobě prodávaného výrobku jeho vlastníkovi se vykazuje s kódem transakce „94“ a s hodnotou i kódem kombinované nomenklatury stejnými jako při jeho přijetí.

Příklady:

1. Osoba v ČR (A) prodává osobě v Rakousku (B) automobil, který chce mít rakouský kupující (B) obutý pneumatikami, které vlastní a dodá české osobě (A) k namontování na kupované auto. Přijaté pneu česká osoba (A) vykáže do Intrastatu s kódem transakce „94“ a odeslání celého automobilu s namontovanými pneumatikami rakouského odběratele se vykáže do Intrastatu na odeslání zboží s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (většinou kódem „11“), s fakturovanou hodnotou rovnající se ceně, kterou za auto skutečně zaplatil rakouský kupující, přičemž lze předpokládat, že auto s pneumatikami, které si dodal sám kupující, bude o tyto pneumatiky levnější než auto, které někdo koupí kompletně. Samotné pneumatiky se do Výkazu pro odeslání zboží z ČR v tomto případě vůbec nevykážou, protože zpět nejsou odesílány samostatně, odesíláno je celé auto a to, že obsahuje dočasně přijaté pneumatiky, které nezměnily svého vlastníka, není vůbec rozhodující..

2. Osoba v ČR (A) kupuje od italské osoby (B) automobil, který chce mít obutý do pneumatik, které si odešle do Itálie s požadavkem, aby byly použity  při výrobě objednaného auta, přičemž tyto pneumatiky neprodává a zůstávají jejím vlastnictvím. Odeslání takových pneu se vykáže do Intrastatu s kódem transakce „94“, jejich vrácení na koupeném autě se už do Intrastatu nezaznamená a přijatý automobil se vykáže s kódem transakce začínajícím číslem „1“ (většinou kódem „11“) a s fakturovanou hodnotou, za kterou byl od italské osoby (B) nakoupen.

226) Zboží, které si jeho vlastník, registrovaný k DPH v členském státě odeslání i v členském státě přijetí, zasílá z jednoho členského státu do druhého (sám sobě), jako přemístění svého obchodního majetku za účelem uskutečňování ekonomických činností v jiném členském státě, se do Intrastatu vykazuje s kódem povahy transakce „92“.

Příklady:

1. Německá  firma s německým i českým DIČ, která má v ČR pobočný výrobní závod svého hlavního závodu v Německu, si přemísťuje do tuzemska své stroje k zajištění nové výrobní činnosti  v ČR, kterou zatím prováděla ve svém hlavním závodě v Německu. Přijetí takového zboží se do Výkazu uvede s kódem transakce „92“ a s hodnotou, za kterou by se dané zboží prodalo, pokud by bylo předmětem prodeje, stejně jako u jiného bezúplatně přijatého zboží nebo zboží, které nemění svého vlastníka. Odpovídajícím kódem skupiny dodacích podmínek je kód „N“.

2. Slovenská firma se slovenským i českým DIČ dodává do ČR zboží na konsignační sklad, ze kterého následně bude toto zboží prodávat několika českým odběratelům s tím, že daňové doklady na tyto kupující bude vystavovat se svým českým DIČ a s českou DPH. Přijetí zboží do ČR vykáže slovenská firma s českým DIČ s kódem transakce „92“ (v referenčním období přijetí zboží do ČR a s hodnotou, kterou v této době zboží má – v případě následného prodeje za jinou hodnotu, se původně do Intrastatu vykázaný údaj dodatečně neopravuje).

227) Zboží, které jeho kupující obdrží přímo z jiného členského státu, přičemž daňový doklad je vystavený prodávajícím z jiného členského státu s jeho českým DIČ a s českou DPH, protože je registrován k DPH  nejen ve státě kde je usazen, ale i v ČR, kupující do Intrastatu nevykazuje. Údaje o přijatém zboží musí do Intrastatu vykázat prodávající s kódem transakce „92“ pod svým českým DIČ, jako přemístění svého majetku z jiného členského státu, protože prodej se uskutečňuje až následně jako operace mezi dvěma subjekty s českými DIČ (obdoba případu uvedeného v předchozím odstavci). Kupující do Intrastatu nic o této operaci nevykazuje, vzhledem k tomu, že i k DPH toto obdržení zboží nepřiznává jako pořízení zboží z jiného členského státu.

Příklad:

Česká firma „A“ si objedná zboží u německé firmy „B“, která ji objednané zboží přímo dodá z Německa na její adresu v ČR, ovšem bez daňového dokladu pro pořízení zboží z jiného členského státu. Daňový doklad kupující obdrží od německého dodavatele s českým DIČ a českou DPH, protože německý obchodní partner má jak DIČ německé, tak i české. Zda tento daňový doklad vystavila jeho organizační složka, nebo dceřiná společnost, nebo zde vůbec nemá svou provozovnu, sídlo ani místo podnikání, není rozhodující. Vůbec také nezáleží na tom, kam a komu je zasílána platba za koupené zboží. Do Intrastatu údaje o takto přijatém zboží musí vykázat s kódem povahy transakce „92“ německý prodávající „B“ a česká firma „A“ žádné údaje o této transakci do Intrastatu nevykazuje. 

Zvláštní zboží a pohyby

Vysvětlení pojmu

228) Zvláštním zbožím a zvláštními pohyby zboží se pro účely Intrastatu rozumí odeslání a přijetí zboží, která jsou s ohledem na svou zvláštní charakteristiku významná pro vykazování údajů, a to s ohledem na samotný pohyb zboží nebo jeho povahu. Vykazování údajů o odeslání nebo přijetí zvláštního zboží nebo zvláštních pohybů zboží se provádí, nebo je možné je provádět, s určitými výjimkami proti obecně stanoveným pravidlům. Za takové zboží nebo zvláštní pohyb zboží se považuje:

a) zboží v malých zásilkách

b) zboží dodávané v rozebraném stavu (tzv. rozložené zásilky)

c) zboží s opačným směrem platby (například dodávky odpadu)

d) nákup a prodej průmyslových celků s povoleným zjednodušeným zařazováním zboží

e) změna ekonomického vlastnictví lodě

f)  změna ekonomického vlastnictví letadla

g) zboží dodávané do lodí a letadel

h) zboží odesílané na zařízení na volném moři nebo přijímané z tohoto zařízení

i) nákup a prodej mořských produktů

j) obchod s kosmickými loděmi a jejich pohyb

Poznámka:

Zboží s opačným směrem platby a malé zásilky jsou považovány za zvláštní zboží a zvláštní pohyby zboží pouze v ČR, s ohledem na  totožný postup s označováním zvláštního zboží a zvláštních pohybů.

229) Pokud se při vykazování údajů o zvláštním zboží a pohybech do Výkazu některé údaje nevykazují a není jmenovitě stanoveno, že se nahrazují nulou, prostor pro jejich vyplnění se ponechává volný.

Malé zásilky

230) Malé zásilky odeslaného nebo přijatého zboží, které je možné vykazovat do Intrastatu zjednodušeným, dále uvedeným způsobem, jsou zásilky, jejichž fakturovaná hodnota nepřesahuje 200 EUR. Za jednu zásilku je považováno zboží dopravované na jednu přepravní listinu (například jedna poštovní zásilka, jedna celokamiónová zásilka, jednotlivá zásilka ve sběrném kamiónu nebo vagónu apod.). 

231) Pokud je hodnota odeslané nebo přijaté zásilky zboží známa pouze v jiné měně než je EUR, k určení jedná-li se o malou zásilku s jednoduchým vykazováním údajů do Intrastatu nebo ne (tzn. pro stanovení hranice 200 EUR), se použijí stejné „Měsíční kurzy pro výpočet cla a ostatních poplatků“ jako se používají pro přepočet fakturované hodnoty uváděné do Výkazu pro Intrastat (viz též část 9 této příručky).

Vysvětlivky:

1. Hodnotu zásilky v jiné měně než je EUR nebo Kč je třeba podle „Měsíčních kurzů pro výpočet cla a ostatních poplatků“ přepočítat nejdříve na hodnotu v Kč, a tu následně na hodnotu v EUR, která se využije pro stanovení, zda se jedná o malou zásilku, či ne. Do Výkazu pro Intrastat se jako fakturovaná hodnota samozřejmě uvede hodnota v Kč.

2. Pokud zpravodajská jednotka zná hodnotu zboží v zásilce pouze v Kč, pro určení zda se jedná o malou zásilku musí tuto hodnotu přepočítat na hodnotu v EUR, i když do Výkazu pro Intrastat následně uvede jako fakturovanou hodnotu zboží jeho hodnotu v Kč.

232) Do Výkazu je možné uvádět o malých zásilkách přijatého nebo odeslaného zboží pouze tyto údaje:

  • jednotný společný kód zboží „99500000“ namísto kódu kombinované nomenklatury,
  • kód členského státu odeslání při přijetí zboží nebo kód členského státu určení při odeslání zboží,
  • výši fakturované hodnoty
  • kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „MZ“

233) Jiné údaje než uvedené v předchozím odstavci se do Výkazu o odeslání nebo o přijetí zboží s vyznačeným kódem „MZ“ neuvádějí a místo pro jejich vyplnění se ponechává volné. Využití této výhody při vykazování údajů o zásilkách malé hodnoty je věcí zpravodajské jednotky, proto není na závadu vykazovat o zboží z malých zásilek všechny předepsané údaje. Vyplní-li se do Výkazu i u malých zásilek všechny údaje stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zasíláno v malé zásilce, kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží MZ“ se do Výkazu pro Intrastat neuvádí.

234) Údaje o více malých zásilkách dopravovaných v jednom referenčním období do jednoho stejného státu určení nebo z jednoho stejného státu odeslání lze do Výkazu o odeslání zboží nebo o přijetí zboží za dané referenční období sečíst a vykázat souhrnně do jednoho řádku nebo věty.

Příklad:

Sto stejných malých zásilek s  různými druhy zboží, určených pro sto různých německých odběratelů je odesláno v různých dnech jednoho kalendářního měsíce do Německa. Protože každá z těchto zásilek má  hodnotu 3 000 Kč (zcela zřejmě  méně než 200 EUR) a totožný údaj o státu určení, lze všechny vykázat do Intrastatu souhrnně jako zboží podpoložky „99500000“ do státu určení „DE“ ve fakturované hodnotě 300 000 Kč s kódem „MZ“.

Rozložené zásilky

235) Za rozložené zásilky jsou považovány přijaté nebo odeslané zásilky zboží v nesmontovaném nebo v demontovaném (rozebraném) stavu z obchodních nebo dopravních důvodů. Rozumí se jimi však pouze takové části rozebraného zboží, které se zařazují do jednoho kódu kombinované nomenklatury a jsou postupně dodávány v průběhu více jak jednoho referenčního období. Do Výkazu se údaje o jednotlivých rozložených zásilkách, pokud se jejich odeslání nebo přijetí neuskuteční v jednom měsíci, uvádějí souhrnně za referenční období, ve kterém  byla odeslána nebo přijata poslední částečná (dílčí) zásilka výrobku v rozebraném stavu.

236) Údaje o odeslaném nebo přijatém zboží v časově rozložených zásilkách se do Výkazů pro Intrastat uvádějí ve stejném rozsahu a stejným způsobem jako u běžných zbožových zásilek. Navíc se však musí označit kódem zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZR“.

237) Při použití různých druhů dopravy, různých dodacích podmínek anebo výjimečně i při různém státu odeslání, přijetí i původu jednotlivých dílčích zásilek zboží dodávaného v rozebraném stavu, se do Výkazů pro Intrastat vyznačuje kód druhu dopravy a kód druhu dodací podmínky, případně stát odeslání, přijetí nebo původu, odpovídající poslední zásilce. V případě, že poslední zásilka zboží v rozebraném stavu bude dopravována poštou, která zřejmě nemohla dopravovat většinu ostatních dílčích zásilek, vyznačí se do Výkazu pro Intrastat ten druh dopravy, který se použil u předchozích dílčích zásilek převážně nebo odpovídá druhu dopravy hlavní části rozebraného výrobku. Ostatní údaje o odeslaných nebo přijatých rozložených zásilkách se do Výkazu pro Intrastat uvádějí stejně jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zvláštním zbožím, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb.

Zboží s opačným směrem platby (např. odpady)

238) Zboží s opačným směrem platby se pro účely této části příručky rozumí zboží, za které není odběratelem placeno, ale naopak je za ně od jeho dodavatele inkasováno. Většinou, ne však vždy, jsou takovým zbožím odpady. Někdy se však může jednat o zboží, které odpadem není (například ojeté pneumatiky určené k protektorování). Odeslání nebo přijetí takového zboží se do Výkazu pro Intrastat označuje kódem zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZO“.

239) S výjimkou fakturované hodnoty se do Výkazu s uvedeným kódem zvláštního pohybu „ZO“ uvádějí ostatní údaje o odeslaném nebo přijatém zboží s tzv. opačnou platbou stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží. Namísto částky fakturované hodnoty se do Výkazu s údaji o zboží dodávaném s opačným směrem platby uvádí vždy nula.

240) Pokud by zboží, jehož hodnota je vlastně záporná a běžně by za ně prodávající kupujícímu platil, bylo dodáváno zcela bezúplatně, do Výkazu se musí uvést s kódem povahy transakce „30“, s nulou namísto částky fakturované hodnoty a s kódem zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZO“.

Poznámka:

Odeslání nebo přijetí odpadů (ve smyslu ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech), se kterými se neváže opačný směr platby za zboží (například prodej nebo nákup odpadů za zbytkovou hodnotu) se za zvláštní pohyb zboží označovaný kódem „ZO“ nepovažuje a jeho odeslání nebo přijetí se vykazuje stejně jako u jiného prodávaného nebo nakupovaného zboží.

Průmyslové celky s povoleným jiným zařazováním zboží

241) Za zvláštní pohyb průmyslových celků se považuje odeslání anebo přijetí součástí průmyslových (investičních) celků, o nichž je možné uvádět údaje do Výkazů pro Intrastat za určitých stanovených podmínek zjednodušeným způsobem.

242) Průmyslovým celkem je kombinace strojů, přístrojů, zařízení, vybavení, nástrojů a materiálů, které spolu tvoří velké stálé jednotky vyrábějící zboží nebo poskytující služby (např. ucelené výrobní linky, stavby „na klíč“ celých výrobních závodů nebo hotelů).

243) Dále uvedeným zjednodušeným způsobem na základě povolení ČSÚ  je možné vykazovat do Intrastatu údaje o přijatých nebo odeslaných součástech nového průmyslového celku,pokud jeho souhrnná statistická hodnota přesáhne 3 milióny EUR (cca 75 miliónů Kč).

Přijetí nebo odeslání částí průmyslového celku určeného k opětnému použití může být vykázáno do Intrastatu zjednodušeným způsobem bez ohledu na jeho hodnotu. Statistická hodnota je definována v ustanovení bodu 3 písm. A) přílohy nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 638/2004 ze dne 31. března  2004 o statistice Společenství obchodu se zbožím mezi členskými státy a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3330/91, jako hodnota zboží vypočítaná na hranici ČR. Zahrnuje mimo samotnou hodnotu zboží i náklady na jeho dopravné a pojištění vzniklé u přijatého zboží mimo území ČR, u odeslaného zboží na území ČR.

244) Zjednodušení spočívá v tom, že je možné neuvádět do Výkazu pro Intrastat údaje o vlastní hmotnosti a množství zboží v doplňkových měrných jednotkách a namísto příslušné podpoložky kombinované nomenklatury lze všechny odeslané nebo přijaté součásti průmyslového celku zařazovat do určených čísel kapitoly 98 této nomenklatury. Do Výkazů  se potom vyznačují zvláštní kódy zboží, jejichž první čtyři číslice zleva jsou vždy 9880, pátá a šestá číslice odpovídá označení kapitoly kombinované nomenklatury zboží, do které patří příslušná součást průmyslového celku, a sedmá a osmá číslice je vždy nula. Současně se do Výkazu pro Intrastat musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZI“.

245) V souladu s ustanovením poznámky ke kapitole 98 kombinované nomenklatury v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku, v platném znění, lze zjednodušený způsob zařazování a vykazování součástí průmyslového celku, popsaný v předchozím odstavci, provádět pouze na základě povolení ČSÚ.

246) Neúčelné je žádat o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí průmyslového celku v případech, ve kterých se všechny jeho komponenty zařazují do jednoho číselného kódu jiné kapitoly kombinované nomenklatury, než je kapitola 98 (například dle poznámky č. 3 nebo 4 ke třídě XVI harmonizovaného systému).

247) Žádost o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí  přijímaného nebo odesílaného průmyslového celku se podává písemně na adresu „Český statistický úřad, Odbor statistiky zahraničního obchodu, Na padesátém č. 81, 100 82 Praha 10“. Forma podání žádosti, která nepodléhá placení správního poplatku, není stanovena. V žádosti však musí být uvedeny údaje identifikující příslušnou zpravodajskou jednotku (název nebo jméno a příjmení, adresu, daňové identifikační číslo), jméno a příjmení tzv. kontaktní osoby (fyzické osoby, která může za zpravodajskou jednotku podat vysvětlení k podané žádosti), předpokládané datumy, kdy bude zahájeno a kdy bude ukončeno odesílání nebo příjímání jednotlivých komponentů kompletního průmyslového celku, jeho popis a jeho předpokládanou celkovou fakturovanou hodnotu. Dále i údaje o státech, do kterých nebo ze kterých budou posílány komponenty průmyslového celku a informaci, zda se jedná o nový nebo použitý průmyslový celek.

Poznámka:

Podání žádosti o povolení ke zjednodušenému postupu při zařazování a vykazování součástí  přijímaného nebo odesílaného průmyslového celku je účelné předem telefonicky konzultovat s pracovníky ČSÚ (tel. č. 274 052 213 nebo 274 052 802)

Změna ekonomického vlastnictví lodě

248) Způsobem uvedeným dále v této části je nutné do Výkazu uvádět údaje o  lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví mezi zpravodajskou jednotkou usazenou v ČR a fyzickou nebo právnickou osobou povinnou k DPH a usazenou v některém z ostatních členských států EU.

249) Lodí se v takovém případě rozumí, v souladu s kapitolou 89 kombinované nomenklatury, loď pro námořní plavbu, lodě k vlečení, válečné lodě a plovoucí konstrukce.

250) Pojem „ekonomické vlastnictví“ znamená právo osoby povinné k DPH využívat výhod spojených s používáním lodě v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik.

251) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje o lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví z osoby povinné k DPH usazené v jiném členském státě Evropské unie na zpravodajskou jednotku usazenou v České republice.

252) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje o lodi, u které došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví ze zpravodajské jednotky usazené v České republice na osobu povinnou k DPH usazenou v jiném členské státě Evropské unie.

253) Do Intrastatu je třeba vykázat údaje o změně ekonomického vlastnictví k lodi bez  ohledu na skutečnost, zda předmětná loď byla skutečně do ČR přivezena nebo se v ní nacházela.

254) Do Výkazu o odeslání nebo přijetí lodě se v souladu s výše uvedenými podmínkami, uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:

  • namísto vlastní hmotnosti v kg se vykazuje množství v kusech; 
  • fakturovanou hodnotou se rozumí celková částka, která bude fakturována v případě prodeje či nákupu lodi, snížená o případné přepravní náklady a pojistné (hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „Ex Works“, a to i když při dané obchodní operaci byla dohodnuta a použita dodací podmínka jiná);
  • jako stát odeslání se do Výkazu o přijetí zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba, od které je převáděno ekonomické vlastnictví lodě na zpravodajskou jednotku usazenou v ČR;
  • pokud je předmětem změny ekonomického vlastnictví nová loď, je státem jejího odeslání uváděným do Výkazu členský stát, ve kterém byla vyrobena,
  • jako stát určení se ve Výkazu o odeslání zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba na níž se převádí ekonomické vlastnictví lodě;
  • do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZP“.

Změna ekonomického vlastnictví letadla

255) Letadlem, o jehož odeslání nebo přijetí se do Intrastatu vykazují údaje způsobem popsaným níže, se rozumí letadlo zařazované pod kód zbožové kombinované nomenklatury 88023000 a 88024000 (letouny a ostatní letadla o vlastní hmotnosti převyšující 2 000 kg).

256) Pojem „ekonomické vlastnictví“ znamená právo osoby povinné k DPH využívat výhod spojených s používáním letadla v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik.

257) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje o letadle, u kterého došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví z osoby povinné k DPH usazené v jiném členském státě Evropské unie na zpravodajskou jednotku usazenou v České republice.

258) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje o letadle, u kterého došlo ve sledovaném období k převodu ekonomického vlastnictví ze zpravodajské jednotky usazené v České republice na osobu povinnou k DPH usazenou v jiném členské státě Evropské unie.

259) Do Intrastatu je třeba vykázat údaje o převodu ekonomického vlastnictví k letadlu bez ohledu na skutečnost, zda bylo skutečně do ČR dopraveno nebo se v ní nacházelo.

260) Do Výkazu pro Intrastat se údaje o odeslání nebo přijetí letadla, v souladu s podmínkami uvedenými v této části, uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:

  • fakturovanou hodnotou se rozumí samotná vlastní hodnota letadla bez nákladů na jeho případnou přepravu a pojištění (hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „Ex Works“, a to i když při dané obchodní operaci byla dohodnuta a použita dodací podmínka jiná); 
  • jako stát odeslání se do Výkazu o přijetí zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba, od které je převáděno ekonomické vlastnictví letadla na zpravodajskou jednotku usazenou v ČR;
  • pokud je předmětem změny ekonomického vlastnictví nové letadlo, je státem jeho odeslání uváděným do Výkazu členský stát, ve kterém bylo vyrobeno;
  • jako stát určení se ve Výkazu o odeslání zboží uvádí členský stát, ve kterém je usazena fyzická nebo právnická osoba na níž se převádí ekonomické vlastnictví letadla;
  • do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZL“.

Zboží dodávané do lodí a letadel

261) Za zboží dodávané do lodí a letadel ve smyslu této kapitoly je považováno různé zboží určené pro posádky a cestující těchto dopravních prostředků, většinou ke spotřebě v průběhu letu nebo plavby do jiného členského státu. Dále sem patří i výrobky určené pro provoz motorů, strojů a dalších zařízení lodí nebo letadel, například pohonné hmoty, oleje nebo maziva.

262) Podmínkou pro možnost využít zjednodušený způsob vykazování údajů do Intrastatu o zboží dodávaném do lodě nebo letadla  je skutečnost, že osoba, která má předmětnou loď nebo letadlo v ekonomickém vlastnictví, je osobou usazenou v jiném členském státě EU než je ČR. Ekonomickým vlastnictvím se rozumí právo osoby využívat výhod spojených s používáním lodě nebo letadla v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik.

263) Zjednodušeným způsobem je možné do Intrastatu vykazovat jen údaje o odeslání zboží, které je na území ČR dodáváno do lodí a letadel, které mají v ekonomickém vlastnictví osoby z jiných členských států EU a toto zboží není přímo určeno k dodání do třetí země. Do Výkazu se údaje o dodání takového zboží zaznamenávají stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s  těmito výjimkami:

  • zboží náležející do kapitol kombinované nomenklatury 1 až 24 se označuje zbožovým kódem 99302400;
  • zboží náležející do kapitoly kombinované nomenklatury 27 se označuje zbožovým kódem 99302700;
  • zboží náležející do jiných kapitol kombinované nomenklatury než je 1 až 24 a 27 se označuje zbožovým kódem 99309900;
  • stát určení může být vyjádřen zjednodušeně uvedením kódu „QR“;
  • není třeba uvádět údaj o vlastní hmotnosti odesílaného zboží, vyjma zboží náležejícího do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99302700), u kterého je nutné vlastní hmotnost vykázat;
  • neuvádí se  údaj o množství zboží v doplňkových měrných jednotkách;
  • do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZL“

Poznámka:

Výše uvedeným zjednodušeným způsobem se do Intrastatu vykazují jen údaje o zboží dodaném do letadel odlétajících z ČR a letících na letiště jiného členského státu, a to i když po mezipřistání mají dále  pokračovat  v letu do třetí země.

Zboží odesílané do zařízení na volném moři nebo přijímané z něj

264) Dále uvedený zjednodušený postup pro uvádění údajů do Výkazu o přijetí zboží ze zařízení na moři, nebo o odeslání zboží na zařízení na moři, je možný pouze v případech, ve kterých jsou těmito zařízeními instalovanými na volném moři mimo statistické území jakéhokoliv členského státu  Evropské unie zejména těžební a průzkumné plošiny anebo přístroje.

265) Pravidla zjednodušeného postupu vykazování údajů do Intrastatu popsaná v tomto článku se týkají pouze dodávek výrobků pro posádku a pro provoz motorů, strojů a dalšího vybavení zařízení na volném moři nebo výrobků, které zařízení na volném moři vyrábí nebo zboží, které je jeho prostřednictvím získané, například produkty těžené z mořského dna nebo podloží.

266) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje níže popsaným zjednodušeným způsobem, jestliže je zboží dodáváno:

a) do České republiky ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má jiný členský stát EU výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží,

b) z jiného členského státu EU do zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží nebo

c) ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má jiný členský stát EU výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží, do zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží.

267) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje níže popsaným zjednodušeným způsobem, jestliže je zboží dodáváno:

a) z České republiky do zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má jiný členský stát  Evropské unie výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží,

b) do jiného členského státu Evropské unie ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží.

c) ze zařízení na volném moři, které je instalováno v oblasti, kde má Česká republika výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží do zařízení na volném moři, kde má jiný členský stát  Evropské unie výhradní právo těžby z místního mořského dna nebo podloží,

268) O zboží odeslaném na zařízení na moři, nebo zpět přijatém z tohoto zařízení, se do výkazu pro Intrastat uvádějí údaje stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s  těmito výjimkami:

  • zboží náležející do kapitol kombinované nomenklatury 1 až 24 se označuje zbožovým kódem 99312400;
  • zboží náležející do kapitoly kombinované nomenklatury 27 se označuje zbožovým kódem 99312700;
  • zboží náležející do jiných kapitol kombinované nomenklatury než je 1 až 24 a 27 se označuje zbožovým kódem 99319900;
  • stát odeslání na Výkazu pro Intrastat o přijetí zboží může být  vyjádřen kódem „QV“,
  • stát určení u odeslaného zboží může být vyjádřen kódem „QV“;
  • není třeba uvádět údaj o vlastní hmotnosti odeslaného nebo přijatého zboží, vyjma zboží náležejícího do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99312700), u kterého je nutné vlastní hmotnost vykázat;
  • s výjimkou zboží zařazovaného do kapitoly 27 kombinované nomenklatury (vykázaného pod kódem 99312700), je nepovinné uvádění údajů o množství zboží v doplňkových měrných jednotkách;
  • do Výkazu pro Intrastat se musí uvést kód zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZT“.

Nákup a prodej mořských produktů 

269) Za mořské produkty se pro účely výkladu tohoto článku považují produkty rybolovu, minerály a další použitelné produkty a všechny ostatní produkty, které ještě nebyly vyloženy loděmi pro námořní plavbu. Prakticky je to vše co je vyloveno a jinak získáno z moře, zejména  ryby, plody moře,  minerály, ale i například výrobky z  produktů zhotovené na lodích, před jejich vyložením v přístavu některého z členských států nebo přeložením na jinou loď.

270) Lodí ve vlastnictví ČR je v rámci tohoto článku mořská loď, kterou má v ekonomickém vlastnictví osoba usazená v ČR. Lodí ve vlastnictví jiného členského státu EU se rozumí mořská loď, která je v ekonomickém vlastnictví osoby usazené v jiném členském státě EU. Ekonomické vlastnictví znamená právo osoby využívat výhod spojených s používáním lodě v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik.

271) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se uvádějí údaje o mořských produktech:

a) vyložených z mořské lodi ve vlastnictví ČR v přístavu jiného členského státu EU,

b) získaných loděmi ve vlastnictví jiného členského státu EU z lodě ve vlastnictví ČR.

272) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se uvádějí údaje o mořských produktech získaných z lodě ve vlastnictví jiného členského státu Evropské unie na loď ve vlastnictví České republiky.

273) Jako stát přijetí se do výkazu pro Intrastat o odeslaných mořských produktech uvádí kód členského státu EU, který má ve vlastnictví loď, ze které byly získány mořské produkty na loď ve vlastnictví ČR (kód členského státu, ve kterém má sídlo ten, kdo má v ekonomickém vlastnictví loď z níž byly získány mořské produkty na loď v ekonomickém vlastnictví osoby usazené v ČR). Státem přijetí uváděným do výkazu pro Intrastat o odeslaných mořských produktech může být i členský stát EU, ve kterém se nachází přístav vyložení mořských produktů z mořské lodi ve vlastnictví ČR (loď v ekonomickém vlastnictví osoby usazené v ČR).

274) Jako stát odeslání se do výkazu pro Intrastat o přijetí mořských produktů uvádí kód státu, který má ve vlastnictví loď, ze které byly získány mořské produkty lodí ve vlastnictví České republiky.

275) Údaje o odeslaných nebo přijatých mořských produktech se ve Výkazu pro Intrastat musí označit uvedením kódu zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZM“.

18.11. Obchod s kosmickými loděmi a jejich pohyb

276) Pro účely pravidel uvedených v tomto článku:

a) „kosmická loď“ značí systém, který je schopen letět za hranice zemské atmosféry;

b) „ekonomické vlastnictví“ znamená právo osoby povinné k DPH využívat výhod spojených s používáním kosmické lodě v rámci hospodářské činnosti a přijetí s tím spojených rizik.

277) Do výkazu pro Intrastat o odeslání zboží se vykazují údaje o vypuštění kosmické lodi postavené v České republice, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z osoby usazené v ČR na osobu usazenou v jiném členském státě EU, který se do výkazu odeslání vykáže příslušným kódem jako stát určení.

278) Do výkazu pro Intrastat o přijetí zboží se vykazují údaje o vypuštění kosmické lodi, u které došlo k převodu ekonomického vlastnictví z osoby usazené v jiném členském státě EU na osobu usazenou v České republice. Kód státu, ve kterém je usazena osoba převádějící ekonomické vlastnictví ke kosmické lodi se do Intrastatu vykazuje jako stát odeslání.

279) Ostatní údaje o odeslané nebo přijaté kosmické lodi se do výkazu pro Intrastat uvádějí stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako při odeslání nebo přijetí jiného zboží, které není zbožím zvláštním, ani se u něj nejedná o zvláštní pohyb, ale s těmito výjimkami:

  • fakturovanou hodnotou odeslané nebo přijaté kosmické lodi je samotná její hodnota bez nákladů na její přepravu a pojištění (tzv. hodnota ze závodu odpovídající dodací podmínce Incoterms „Ex Works“, a to i když při dané obchodní operaci byla dohodnuta a použita dodací podmínka jiná;
  • údaje o odeslané nebo přijaté kosmické lodi ve Výkazu pro Intrastat musí označit uvedením kódu zvláštního druhu nebo pohybu zboží „ZK“.

Změny a opravy údajů ve výkazech

Postup při opravách Výkazů předaných celnímu úřadu

280) Opravy nepřesných anebo chybných údajů, uvedených ve Výkazech pro Intrastat za referenční období roku 2011 se provádějí podle předpisů z roku 2011, s možným využitím publikace „Příručka pro Intrastat CZ 2011“.

281) Opravy nepřesných anebo chybných údajů, uvedených ve Výkazu pro Intrastat vyhotoveném a odeslaném celnímu úřadu elektronicky, se provádějí podle instrukcí k použití jednotlivých způsobů elektronického předávání dat, to je postupem uvedeným v provozní dokumentaci pro obsluhu příslušného programového vybavení systému Intrastat.

282) Opravy nepřesných anebo chybných údajů z výkazu pro Intrastat na předepsaném tiskopisu k vykázání údajů o jednorázovém odeslání nebo přijetí zboží, který již byl předán celnímu úřadu, se provádějí vyhotovením celého nového, správného  a úplného Výkazu v listinné podobě za referenční období, za které byl předán výkaz nesprávný. Stejným způsobem je nutné provádět i opravy Výkazu, ve kterém některé údaje chyběly nebo zde byly uvedeny navíc. Nový doklad se správnými údaji se v pravém horním rohu zřetelně označí slovem „OPRAVA“. Řádky s doplněnými nebo opravenými údaji se na pravém okraji tiskopisu výkazu označují křížkem.

Termíny oprav chyb a nepřesností v již předaných Výkazech

283) Následné opravy chybných a nepřesných údajů ve Výkazu je třeba provést co nejdříve po jejich zjištění tak, aby opravené údaje celní úřad obdržel nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla.

284) Jakékoliv opravy a změny Výkazů předaných celnímu úřadu elektronicky nebo na předepsaných tiskopisech se neprovádějí, není-li možné předat celnímu úřadu nové opravené údaje nebo chybějící údaje do ukončení lhůty k předání Výkazu za měsíc červen roku, který následuje po roce, v němž bylo referenční období s nesprávně vykázanými údaji. To znamená, že opravovat chybné nebo nepřesné údaje a doplňovat chybějící údaje ve Výkazech za daný kalendářní rok může zpravodajská jednotka z hlediska časového provádět jen do 10. nebo 12. pracovního dne měsíce července v roce následujícím po roce, v němž byly opravované údaje za některý měsíc vykázány. Desátý pracovní den července je konečným termínem pro opravy údajů vykázaných za předchozí rok na Výkazech v listinné podobě, dvanáctý pracovní den pro opravy údajů na Výkazech předávaných v elektronické podobě.

Příklady:

1. Chybné údaje na Výkazech o odeslání zboží v září 2011, které byly předány celnímu úřadu v  elektronické podobě  dne 18. října 2011, se opravují tak, aby opravené údaje obdržel celní úřad nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla, ne však později jak do 19. července 2012, který je posledním dnem pro předání Výkazů v elektronické podobě za měsíc červen 2012.

2. Chybné údaje na Výkazech o odeslání zboží v prosinci 2011, které byly předány celnímu úřadu v listinné podobě na předepsaných tiskopisech dne 13. ledna 2012, se opravují tak, aby opravené údaje obdržel celní úřad nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla, ne však později než do 17. července 2012, který je posledním dnem pro předání Výkazů v listinné podobě na tiskopisech za měsíc červen 2012.

3. Chybné údaje na Výkazech o přijetí zboží v listopadu  2012, které se mají předat  celnímu úřadu v elektronické podobě nejpozději dne 17. prosince 2012, se opravují tak, aby opravené údaje obdržel celní úřad nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy se zpravodajská jednotka o opravované chybě nebo nepřesnosti dozvěděla, ne však později než do 17. července 2013, který je posledním dnem pro předání Výkazů v listinné podobě na tiskopisech za měsíc červen 2013.

Chyby a nepřesnosti, které není třeba opravovat

285) V již předaných Výkazech není třeba opravovat chybně nebo nepřesně uvedené údaje o fakturovaných hodnotách, pokud se těmito opravami nezmění o více než 5 % do Intrastatu vykázaná nepřesná nebo chybná fakturovaná hodnota.

Vysvětlivky:

1. Pětiprocentní limit možnosti neopravovat do Intrastatu vykázané chybné údaje o fakturované hodnotě se vztahuje přímo k nepřesně vykázanému údaji o fakturované hodnotě zboží.

2. Pro určení pětiprocentního limitu není  rozhodující, zda se nesprávně vykázaná fakturovaná hodnota opravou sníží nebo zvýší.

3. Stanovený limit 5 % dává pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o fakturovaných hodnotách odeslaného nebo přijatého zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve Výkazu uvedeného údaje není na závadu.

4. Využití možnosti neopravovat chybně nebo nepřesně vykázané údaje o fakturované hodnotě zboží do Intrastatu může ovlivnit skutečnost, zda zpravodajská jednotka uvádí do výkazu pro Intrastat údaje souhrnně nebo jednotlivě, i když nejsou mimo hodnoty a množství zboží rozdílné.

Příklad:

Zpravodajská jednotka vykáže za měsíc duben 2012 celkem 10 případů odeslání zboží zařazovaného do stejného kódu kombinované nomenklatury, se shodným druhem dopravy, povahy transakce, země určení, stejnými dodacími podmínkami i vyznačením kódu zvláštního pohybu a statistického znaku v celkové hodnotě 10 miliónů Kč. Hodnota zboží v jednotlivém případě byla vždy 1 milión Kč. V červnu 2012 zpravodajská jednotka zjistí, že u prvního a třetího případu uvedla chybně hodnotu vždy o 100 tisíc Kč větší. V případě, že do výkazu pro Intrastat uvedla informace o zboží podle jednotlivých případů (jako samostatných 10 vět –řádků), opravu vykázané hodnoty u  prvního a třetího případu  je povinna provést, protože nutné snížení vykázané hodnoty 1milión Kč o 100 tisíc je vyšší než o 5%. Pokud se vykáže daná transakce souhrnně (jednou větou – řádkem), oprava se provádět nemusí. Ve výkazu uvedená hodnota 10 miliónů Kč je celkem nepřesná o 200 tisíc, to znamená pouze o 2%.

286) Stejně jako u oprav nepřesných nebo chybných údajů o fakturované hodnotě vykázané do Intrastatu se postupuje při opravách výkazů pro Intrastat s nepřesně nebo chybně uvedenými údaji o množství odeslaného nebo přijatého zboží, to je s údaji o jeho vlastní hmotnosti anebo o jeho množství v doplňkových měrných jednotkách.

287) Ve výkazech pro Intrastat již předaných celnímu úřadu není proto třeba opravovat chybně nebo nepřesně uvedené údaje o vlastní hmotnosti nebo množství v doplňkové měrné jednotce, nezmění-li nesprávně vykázaný údaj o více než 5 %.

Vysvětlivky:

1. 5% limit možnosti neopravovat do Intrastatu vykázané chybné údaje o množství zboží (vlastní hmotnosti nebo množství v doplňkových měrných jednotkách) se vztahuje přímo k nepřesně vykázanému údaji o množství zboží.

2. Pro určení pětiprocentního limitu není  rozhodující, zda se nesprávně vykázaná vlastní hmotnost nebo množství v doplňkové měrné jednotce opravou sníží nebo zvýší.

3. Stanovený limit 5 % dává pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o množství odeslaného nebo přijatého zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve Výkazu uvedeného údaje není na závadu.

288) Následné opravy do Intrastatu vykázaných chybných nebo nepřesných údajů o odeslaném nebo přijatém zboží, jiných než jsou údaje o fakturované hodnotě a množství zboží, se v již celnímu úřadu předaných Výkazech nemusí provádět, nepřesahuje-li hodnota, ke které se nesprávný, chybějící nebo nadbytečný údaj vztahuje, 1 000 Kč.

Vysvětlivky :

1.  To znamená, že se nemusí opravovat ty věty nebo řádky ve Výkazu s deklarovanou hodnotu zboží do jednoho tisíce Kč, ve kterých je  chybně uvedena nomenklatura zboží, kód státu odeslání, původu či určení, kód povahy transakce, kód skupiny dodacích podmínek nebo kód druhu dopravy, případně i  statistický znak nebo kód zvláštního pohybu.

2. Stanovený limit (jen věty a řádky s hodnotou do jednoho tisíce Kč) dává pouze možnost neopravovat nepřesně nebo chybně uvedené údaje o odeslaném nebo přijatém zboží. Dodatečná oprava jakéhokoliv nepřesně nebo chybně ve Výkazu uvedeného údaje není na závadu.

Dobropisy a opravy vykázaných hodnot zboží

289) Poskytne-li prodávající kupujícímu dobropis, kterým následně sníží cenu dodaného a do Intrastatu vykázaného zboží, například na základě uznané reklamace vadného plnění kupní smlouvy (třeba z důvodů špatné kvality zboží), musí zpravodajská jednotka vykázané údaje o hodnotě zlevňovaného zboží v původním Výkazu o jeho přijetí nebo odeslání opravit. Takovou opravu nemusí ale provádět, pokud dobropisovaná částka spolu s případnými dalšími rozdíly nepřesně či chybně vykázaného údaje o fakturované hodnotě zboží nepřesáhne 5% daného nesprávně vykázaného údaje.

Příklady:

1. Zpravodajská jednotka prodá  a odešle v únoru  2012 na Slovensko 20 strojů, každý v hodnotě 1 miliónu Kč. Do výkazu pro Intrastat za únor 2012 vykáže odeslání těchto strojů za 20 miliónů Kč souhrnně v jedné větě (řádku).

V říjnu 2012 uzná reklamaci ne zcela kvalitního provedení 5 kusů těchto strojů a jejich slovenskému kupujícímu poskytne dodatečně 10% procent  slevy z jejich ceny v celkové výši 0,5 miliónu Kč. Protože celková výše poskytnuté slevy je nižší než 5% z nepřesné hodnoty souhrnně  uvedené ve Výkazu  o odeslání daného zboží  za měsíc únor 2012, zpravodajská jednotka tento Výkaz dodatečně opravovat nemusí. Původně uvedenou, nyní nepřesnou, hodnotu 20 miliónů Kč není třeba na správnou hodnotu 19,5 miliónů Kč opravovat, protože by se opravou nezměnila o více jak 5%, ale pouze o 2,5%..

2.  Zpravodajská jednotka prodá  a odešle v březnu 2012 na Slovensko zase 20 strojů, každý v hodnotě 1 miliónu Kč. Do Výkazu za březen 2012 vykáže odeslání těchto strojů v dvaceti  větách (řádcích) vždy po jednom  kuse s hodnotou 1 milión Kč podle faktur a jednotlivých zásilek pro dvacet  různých odběratelů.

 V srpnu  2012 uzná reklamaci kupujícího na nekvalitní provedení 5 kusů těchto strojů  odeslaných na Slovensko a jejich pěti různým slovenským kupujícím poskytne dodatečně 10%  slevy z jejich ceny v celkové výši 0,5 miliónů Kč. Protože v pěti ve Výkazu pro Intrastat uvedených větách (řádcích) je vykázána nepřesná hodnota 1milión Kč namísto správné 900 tisíc Kč, všech pět nepřesných údajů musí zpravodajská jednotka opravit. Opravou se totiž  vykázaný nepřesný údaj změní o 10 %.

290) Při poskytnutí dobropisu, kterým je prodávajícím vrácena (dobropisována) zpět kupujícímu celá uhrazená cena za dodané zboží, bez ohledu na skutečnost, vztahuje-li se takový úplný dobropis na celou zásilku zboží nebo jen na některou její část (například na 10 metrů z celkově dodaných 100 metrů látky nebo na 1 pračku ze zásilky celkem 20 praček), ve Výkazu uvedené údaje se již následně neopravují a původně uvedená hodnota zboží před poskytnutím dobropisu se nemění. Takový dobropis se prakticky v Intrastatu vůbec nevykáže. Přitom není rozhodující, zda kupující zboží, kterého se dobropis týká, vrací zpět prodávajícímu nebo si ho ponechá, případně ho sám zničí (vrácení zboží se do Intrastatu vykazuje).

Příklady:

1. Zpravodajská jednotka prodá a odešle v květnu 2012 do Německa osobě, se kterou je pouze v obchodním vztahu, 10 strojů, každý za jeden  milión Kč. V srpnu 2012 uzná reklamaci naprosté nepoužitelnosti 2 kusů z těchto strojů a odběrateli dobropisuje jejich celou hodnotu ve výši dvou  miliónů Kč. Protože se jedná o tzv. úplný dobropis, Výkaz pro Intrastat za květen 2012 se neopravuje a poskytnutí dobropisu se do Intrastatu nijak nevykazuje a nepromítá. Přitom není rozhodující, zda se vadné dobropisované dva stroje vrátí zpět prodávajícímu nebo ne. Pokud by se vracely, vykazují se do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“a s původní hodnotou vykázanou při jejich dodání

2. Zpravodajská jednotka prodá  a odešle v květnu 2012 do Itálie 10 strojů, každý za jeden  milión Kč. V srpnu 2012 uzná reklamaci naprosté nepoužitelnosti všech 10 strojů a kupujícímu dobropisuje jejich celou hodnotu ve výši 10 miliónů Kč. Protože se jedná o tzv. úplný dobropis, Výkaz pro Intrastat za květen 2012 se neopravuje a poskytnutí dobropisu se do Intrastatu nijak nevykazuje a nepromítá. Opět není rozhodující, zda se vadné výrobky vrátí zpět prodávajícímu a do Intrastatu se vykáží s kódem povahy transakce „21“ nebo se vůbec nevrátí.

291) Následně se musí opravovat do Intrastatu vykázané údaje o fakturovaných hodnotách zboží, které se dohodou mezi kupujícím a prodávajícím dodatečně upřesní a změní. Dojde-li k takové změně, Výkaz s uvedenými nepřesnými hodnotovými údaji se ale opravovat nemusí, není-li rozdíl mezi původní a nově stanovenou hodnotou větší jak 5 %.

292) Do Intrastatu vykázané hodnoty odeslaného nebo přijatého zboží se však neopravují, dojde-li následně k takové změně původní ceny zboží, která nijak nesouvisí s možnou opravou základu DPH, jako například při poskytnutí věrnostní odměny kupujícímu. Povinnost opravovat již vykázané údaje o hodnotě zboží nemá zpravodajská jednotka také v případech vyplývajících z poskytnutých skont, bonusů, rabatů a podobných cenových úprav, pokud nejsou předmětem opravy základu DPH.

Jiná pravidla o opravách Výkazů předaných celnímu úřadu

293) Dodatečně se neopravují údaje uvedené v již předaném Výkazu o odeslaném nebo přijatém zboží v případech, kdy se celá zásilka zboží nebo i jen její část vrací zpět (zpětné přijetí  původně odeslaného nebo zpětné odeslání původně přijatého zboží se většinou označí kódem transakce „21“).

Příklad:

Neruší se  a neopravují se údaje ve Výkazu za měsíc duben 2012, ve kterém zpravodajská jednotka uvedla údaje o prodaných a odeslaných 10 chladničkách, i když se jí všech 10 chladniček, nebo jen 3 chladničky, následně v rámci reklamačního řízení v červenci 2012 vrátí zpět. Vrácení chladniček se do Intrastatu za červenec 2012 vykáže, a to do Výkazu o přijatém zboží s kódem povahy transakce „21“.

294) Pokud zpravodajská jednotka s velkou pravděpodobností předpokládá následnou změnu vykazované hodnoty zboží a v době, kdy vyhotovuje Výkaz pro Intrastat a lze již takovou změnu vykalkulovat, v zájmu omezení následných oprav může do Výkazu za příslušné sledované období uvést rovnou hodnotu předpokládanou. Výše případné úhrady provedené v souvislosti s převzetím nebo odesláním zboží, hodnota uvedená ve faktuře přiložené k zásilce zboží apod. nejsou v takovém případě vůbec rozhodující. Neuskuteční-li se předpokládaná následná úprava hodnoty nebo bude v jiné výši, než jak jí promítla zpravodajská jednotka do příslušného Výkazu, musí se původně uvedený údaj s předpokládanou upravenou hodnotou opravit na údaj skutečný. I v tomto případě je však využitelné   pravidlo o možnosti neopravovat nepřesné nebo chybné hodnoty, pokud se těmito opravami nezmění již vykázaná hodnota o více nebo méně jak 5 %.

Příklad:

V kupní smlouvě je uvedeno, že  dohodnutá cena zboží za každý dodaný kus se po odebrání více jak jednoho tisíce kusů výrobků v daném roce sníží následně o 10 %. Vzniklý přeplatek na ceně bude odběrateli dodavatelem vrácen. Protože odběratel je přesvědčen, že těchto výrobků letos odebere více jak tři tisíce, může do Intrastatu vykazovat rovnou hodnoty vycházející z ceny o 10 % nižší, i když za výrobky musí platit cenu bez snížení v souladu s fakturami, které jsou na jednotlivé zásilky dodavatelem předkládány. V nepředpokládaném případě neodebrání alespoň tisíce kusů těchto výrobků, a tím nezískání dané cenové výhody, bude muset odběratel údaje uvedené do Výkazů pro Intrastat následně opravit na údaje o hodnotách vycházejících z cen nesnížených. 

295) Následně se neopravují údaje ve Výkazech pro Intrastat a do Intrastatu se vůbec nevykazují následné změny v označených transakcích se zbožím, pokud kód transakce byl podle předpokladů v době uvedení do Výkazu správný, ale pozdější nakládání se zbožím těmto předpokladům neodpovídá. Jedná se například o dodatečné dohody a rozhodnutí o nevrácení zboží po jeho zpracování dle smlouvy nebo o nevrácení zboží původně určeného k takovému zpracování, o nevrácení zboží po jeho dlouhodobém skladování na jiném než konsignačním či distribučním skladu nebo po jiném dočasném přijetí nebo odeslání k dočasnému použití na dobu delší než dva roky.

Různé případy

Skupina spojených osob registrovaných k DPH a Intrastat

296)  Dle ustanovení § 5a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, se mohou osoby spojit do skupiny, považované za samostatnou osobu povinnou k DPH (dále jen „Skupina“), za kterou jedná zastupující člen. Tomu se přiděluje nové DIČ, přičemž jeho dřívější registrace plátce k DPH, stejně jako registrace plátce k DPH ostatních členů skupiny, jsou ke dni předcházejícímu dni vzniku jejich členství ve Skupině zrušena. To znamená, že po dobu členství ve Skupině původní DIČ jednotlivých jejích členů nejsou pro účely DPH platná.

297) Protože informace pro Intrastat poskytuje zpravodajská jednotka do dne ukončení platnosti DIČ k dani z přidané hodnoty přiděleného v ČR, při spojení více osob povinných k DPH do skupiny, spolu s ukončením platnosti jejich DIČ k DPH, končí i povinnost všech členů skupiny vykazovat údaje do Intrastatu (viz část 4.8. této příručky). Současně ale také musí písemně oznámit svému místně příslušnému celnímu úřadu zrušení své registrace plátce DPH, to je ukončení platnosti svého DIČ k DPH.

298) Zastupující člen skupiny, kterému bylo přiděleno nové DIČ, se současně dostává do postavení nové zpravodajské jednotky s povinností vykazovat údaje do Intrastatu souhrnně za všechny členy Skupiny, a to po dosažení prahu pro vykazování, zvlášť o odeslaném a zvlášť o přijatém zboží (příloha č. 2 k vyhlášce č. 201/2005 Sb..

Poznámky:

1. Odpovědná za správné provádění Intrastatu je zpravodajská jednotka. V případě skupiny registrované k DPH má tuto odpovědnost za všechny členy skupiny její zastupující člen.

2. Při elektronickém předávání Výkazů  je možné zpracovávat i předávat údaje do Intrastatu od jedné zpravodajské jednotky i z více míst. Pro  spojené osoby registrované k DPH jako skupina je tak možné, aby údaje pro Intrastat za všechny členy skupiny zpracovával a předával její zastupující člen nebo při dostatečném smluvním a organizačním zabezpečení si je i nadále zpracovávali a předávali jednotliví členové skupiny, ovšem s DIČ a identifikací pro Intrastat jejich zastupujícího člena. Ten, mimo odpovědnosti za správné a včasné předávaní údajů do Intrastatu ze strany jednotlivých členů skupiny, musí i sledovat, kdy celé skupině vzniká povinnost začít vykazovat údaje do Intrastatu  i kdy ji případně tato povinnost skončí nebo opět vznikne.    

Poznámky k jiným případům 

299) Dojde-li v průběhu jednoho kalendářního měsíce(jednoho referenčního období) k odeslání zboží a jeho vrácení zpět, nebo k přijetí zboží a jeho vrácení zpět, není třeba do Intrastatu vůbec údaje o vráceném zboží vykazovat, pokud se údaje o něm neuvedou před jeho vrácením také do Výkazu o jeho odeslání nebo přijetí.

Příklad:

Odešle-li zpravodajská jednotka 3. června 2012 do Rumunska osm strojů a 25. června 2012 se jí z těchto strojů dva vrátí zpět třeba z důvodů uznané reklamace, do Intrastatu  lze údaje o takové operaci vykázat  dvojím způsobem:

a) Do Výkazu za měsíc červen 2012 o odeslání zboží se uvedou údaje o dodaných osmi strojích s kódem povahy transakce „11“ a do Výkazu za měsíc červen 2012 o přijetí se uvedou s kódem povahy transakce „21“ údaje o vrácení daných dvou strojů, nebo

b) do Výkazu za měsíc červen 2012 o odeslání se uvedou  údaje o odeslaných šesti strojích a odeslání i vrácení  dvou reklamovaných se do Intrastatu vůbec nevykáže.

300) Vykazovat do Intrastatu se také nemusí údaje o zboží, které je tzv. dosíláno z důvodů, že skutečně dodané zboží neodpovídalo tomu, které mělo být dodáno a které v souladu s předpokladem bylo vykázáno do Intrastatu. Neuvedení údajů do Výkazu o dosílce, se současným neprovedením následné opravy již vykázaných údajů o takovém zboží, je však možné pouze v případě, že k odeslání nebo přijetí chybějícího zboží dojde v měsíci následujícím po měsíci odeslání nebo přijetí jiného než předpokládaného zboží.

Příklad:

Zpravodajská jednotka vykázala do Intrastatu za měsíc srpen 2012, že přijala 10 000 kusů součástek, což odpovídá objednanému množství i údajům na průvodních dokladech i na faktuře k obdržené zásilce tohoto zboží. Provedením následné fyzické kontroly obdrženého zboží i na základě upozornění dodavatele, že omylem nenaložil a neodeslal všechny bedny náležející do dané zásilky, se potvrdilo, že skutečně bylo dodáno pouze 9 200 kusů objednaných součástek. Chybějících 800 kusů dodavatel sice bezodkladně po zjištění závady odběrateli odeslal, ten je však obdržel až v září 2012,  týden po předání Výkazu s údaji o přijetí objednaných a v průvodních dokladech ke zboží deklarovaných 10 000 kusů objednaných součástek. V takovém případě zpravodajská jednotka:

a) do Výkazu údaje o dosílce 800 kusů chybějících součástek vůbec uvádět nemusí (úplný počet vykázala za měsíc srpen 2012)  nebo

b) dodatečně opraví údaje ve Výkazu za srpen 2012 na skutečně přijatých 9 200 kusů součástek a ve Výkazu za září 2012 vykáže dle skutečnosti, že přijala dalších 800 kusů těchto součástek.    

301) V případech, ve kterých je na faktuře nebo proforma faktuře uveden takový kód dodací podmínky, kterému neodpovídá fakturovaná hodnota (například u dodací podmínky EXW je prodávajícím fakturována kupujícímu i cena za dopravu), je třeba ověřit správnost uvedených cen i dodací podmínky a výši fakturované hodnoty vykazované do Intrastatu sjednotit s hodnotou, která byla základem DPH. Současně se musí zajistit, že ve Výkazu bude v takovém případě uvedena  nejen správná hodnota zboží, ale i kód skupiny dodacích podmínek vyjadřující skutečně použitou dodací podmínku.

302) Obsahují-li průvodní doklady nebo doklady náležející k přijatému zboží, vyhotovené obchodním partnerem zpravodajské jednotky, nehodnověrné nebo kupní smlouvě neodpovídající informace o zboží a obchodní operaci s ním, není možné je použít jako podklad pro uvedení údajů do Výkazu pro Intrastat.

Příklady:

1. Je-li na dodacím listu k zásilce bezúplatně přijatého zboží v hodnotě cca 10 000,- Kč uvedena namísto ceny tohoto zboží nula nebo je zde vyznačena prokazatelně jen symbolická hodnota (např. 1 EUR), do Výkazu pro Intrastat je nutné uvést skutečnou hodnotu zboží, která odpovídá jeho ceně, kterou by mělo v případě, že by bylo předmětem nákupu nebo prodeje.

2. Obchodní partner zpravodajské jednotky, která si sama na vlastní riziko obstarává a hradí dopravu zboží z výrobního závodu  prodávajícího ve státě odeslání, uvede do dodavatelské faktury kód dodací podmínky Incoterms „DDU“ nebo „DAP“. Do  Výkazu pro Intrastat se v tomto případě kód skupiny dodacích podmínek „M“ uvést nemůže, protože podklad k němu ze strany obchodního partnera je prokazatelně chybný a neodpovídající použité dodací podmínce.

303) U vraceného zboží, u kterého se předpokládalo, že bude opraveno, a proto se do Výkazu jeho dočasné přijetí nebo odeslání k opravě vůbec nevykázalo, se nevykazuje ani zboží odeslané nebo přijaté jako náhradní za takto vrácené k opravě, a každopádně se neprovádějí žádné dodatečné opravy Výkazů o původním dodání i vrácení zboží.

304) U vraceného zboží, u kterého se předpokládalo, že bude opraveno, a proto se do Výkazu jeho dočasné přijetí nebo odeslání k opravě vůbec nevykázalo, se nevykazuje ani jeho zpětné odeslání nebo přijetí, pokud na něm žádná oprava z jakýchkoliv důvodů prováděna nebyla (například se prokázalo, že je bezvadné a reklamující jeho opravu žádal neoprávněně).

305) Vrací-li se zpět zboží, jehož zpětné přijetí nebo odeslání bylo vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „21“, například z důvodů, že při prohlídce zboží vráceného v rámci reklamačního řízení se zjistilo, že reklamace je neoprávněná a vrácení zboží jeho odběratelem bylo bezpředmětné, je třeba následné vrácení zboží odmítnutého k reklamaci uvést do Intrastatu s kódem povahy transakce „22“.

306) Vrací-li se zpět zboží, které bylo při jeho původním odeslání nebo přijetí  v předchozích letech vykázáno do Intrastatu s kódem povahy transakce „93“ nebo „95“, do výkazu pro Intrastat se uvádí s kódem povahy transakce „21“. Případné odeslání nebo přijetí náhradního zboží za zboží, jehož odeslání nebo přijetí bylo dříve do Intrastatu vykázáno s kódem povahy transakce 93“ nebo „95“, se do výkazu pro Intrastat uvádí s kódem povahy transakce „22“ nebo „23“.

307) Pokud dodatečným doplněním chybějících údajů do výkazu pro Intrastat za referenční období minulého roku (opravou Výkazu předaného v minulém roce celnímu úřadu) dosáhne zpravodajská jednotka prahu pro vykazování, vznikne jí povinnost dodatečně vykázat všechny údaje za jednotlivá referenční období, ve kterých Výkaz nepodávala, vzhledem k  domněnce, že nedosáhla prahu pro vykazování.

Příklad:

Zpravodajská jednotka celkově za celý rok 2011 uvedla do výkazů pro Intrastat údaje  o přijetí zboží v celkové fakturované hodnotě 7 800 000 Kč. Protože tak za rok 2011 nedosáhla prahu pro vykazování údajů o přijatém zboží (8 miliónů Kč),  k 1. 1. 2012 jí  skončila povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o takovém zboží.  Vzhledem k tomu, že tato zpravodajská jednotka za první čtvrtletí roku 2012 celkově přijala zboží pouze v hodnotě 1miliónu Kč, žádné výkazy pro Intrastat o přijetí nevyhotovuje a celnímu úřadu nezasílá. Provede-li však v březnu 2012 opravu jednoho nebo více výkazů z loňského roku, a tím zvýší celkovou hodnotu zboží přijatého v roce 2011 například o 300 000 Kč, takže prahu pro vykazování dodatečně dosáhne (v daném případě  i přesáhne), musí do Intrastatu dodatečně doplnit i chybějící údaje o přijatém zboží za měsíce leden až březen 2012. Dodatečně se tak stane zpravodajskou jednotkou, která musí uvádět do Intrastatu údaje o přijatém zboží za každý kalendářní měsíc minimálně do konce roku 2012, resp. do konce kalendářního roku, ve kterém prahu pro vykazování v součtu všech hodnot vykázaného přijatého zboží nedosáhla.

308) Pokud dodatečným zrušením nadbytečných údajů ve výkazu pro Intrastat za referenční období minulého roku (opravou Výkazu předaného v minulém roce celnímu úřadu) zpravodajská jednotka nedosáhne prahu pro vykazování, vznikne jí povinnost dodatečně zrušit všechny výkazy pro Intrastat za jednotlivá referenční období, ve kterých Výkaz podávala, vzhledem k domněnce, že prahu pro vykazování dosáhla.

Příklad:

Zpravodajská jednotka celkově za celý rok 2011 uvedla do výkazů pro Intrastat údaje  o odeslání  zboží v celkové fakturované hodnotě 8 200 000 Kč. Protože tak za rok 2011 přesáhla práh  pro vykazování údajů o odeslaném zboží (8 miliónů Kč), v roce 2012 má dále  povinnost vykazovat údaje do Intrastatu o takovém zboží, i když za tyto tři měsíce odeslala celkem z ČR jen zboží v hodnotě 3 milióny Kč. Provede-li však v březnu 2012 opravu jednoho nebo více výkazů z loňského roku, a tím sníží celkovou hodnotu zboží odeslaného v roce 2011 například o 300 tisíc Kč, takže prahu pro vykazování dodatečně nedosáhne, musí Výkazy za leden až březen roku 2012 zrušit a až do dosažení prahu pro vykazování žádné další celnímu úřadu nezasílat.

Přílohy

Příloha č. 1

Kódy států
   Kód
Název země
AF Afghánistán
AL Albánie
DZ Alžírsko
AS Americká Samoa
VI Americké Panenské ostrovy
AD Andorra
AO Angola
AI Anguilla
AQ Antarktida
AG Antigua a Barbuda
AR Argentina
AM Arménie
AW Aruba
AU Austrálie
AZ Ázerbájdžán
BS Bahamy
BH Bahrajn
BD Bangladéš
BB Barbados
BE Belgie
BZ Belize
BY Bělorusko
BJ Benin
BM Bermudy
BT Bhútán
BO Bolívie
BA Bosna a Hercegovina
BW Botswana
BV Bouvetův ostrov
BR Brazílie
IO Britské indickooceánské území
VG Britské Panenské ostrovy
BN Brunej Darussalam
BG Bulharsko
BF Burkina Faso
BI Burundi
XC Ceuta
CK Cookovy ostrovy
TD Čad
ME Černá Hora
CZ Česká republika
CN Čína
DK Dánsko
DM Dominika
DO Dominikánská republika
DJ Džibutsko
EG Egypt
EC Ekvádor
ER Eritrea
EE Estonsko
ET Etiopie
FO Faerské ostrovy
FK Falklandy
FJ Fidži
PH Filipíny
FI Finsko
FR Francie
TF Francouzská jižní území
PF Francouzská Polynésie
GA Gabon
GM Gambie
GH Ghana
GI Gibraltar
GD Grenada
GL Grónsko
GE Gruzie
GU Guam
GT Guatemala
GN Guinea
GW Guinea-Bissau
GY Guyana
HT Haiti
HM Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy
HN Honduras
HK Hongkong
CL Chile
HR Chorvatsko
IN Indie
ID Indonésie
IQ Irák
IR Írán
IE Irsko
IS Island
IT Itálie
IL Izrael
JM Jamajka
JP Japonsko
YE Jemen
ZA Jihoafrická republika
GS Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy
JO Jordánsko
KY Kajmanské ostrovy
KH Kambodža
CM Kamerun
CA Kanada
CV Kapverdy
QA Katar
KZ Kazachstán
KE Keňa
KI Kiribati
CC Kokosové ostrovy
CO Kolumbie
KM Komory
CG Kongo
CD Kongo, demokratická republika
KR Korea
KP Korea, lidově demokratická republika
XK Kosovo
CR Kostarika
CU Kuba
KW Kuvajt
CY Kypr
KG Kyrgyzstán
LA Laos
LS Lesotho
LB Libanon
LR Libérie
LY Libye
LI Lichtenštejnsko
LT Litva
LV Lotyšsko
LU Lucembursko
MO Macao
MG Madagaskar
HU Maďarsko
MK Makedonie
MY Malajsie
MW Malawi
MV Maledivy
ML Mali
MT Malta
MA Maroko
MH Marshallovy ostrovy
MU Mauricius
MR Mauritánie
YT Mayotte
XL Melilla
UM Menší odlehlé ostrovy USA
MX Mexiko
FM Mikronésie
MD Moldavsko
MN Mongolsko
MS Montserrat
MZ Mosambik
MM Myanmar
NA Namibie
NR Nauru
DE Německo
NP Nepál
QU Neznámá země původu
NE Niger
NG Nigérie
NI Nikaragua
NU Niue
AN Nizozemské Antily
NL Nizozemsko
SY Sýrie
SB Šalamounovy ostrovy
ES Španělsko
SE Švédsko
CH Švýcarsko
TJ Tádžikistán
TZ Tanzanie
TH Thajsko
TW Tchaj-wan
TG Togo
TK Tokelau
TO Tonga
TT Trinidad a Tobago
TN Tunisko
TR Turecko
TM Turkmenistán
TC Turks a Caicos
TV Tuvalu
UG Uganda
UA Ukrajina
UY Uruguay
UZ Uzbekistán
CX Vánoční ostrov
VU Vanuatu
VE Venezuela
VN Vietnam
TL Timor-Leste
WF Wallis a Futuna
ZM Zambie
ZW Zimbabwe
QU Neznámá země původu
QV Zvláštní zboží – zařízení na moři
QR Zvláštní zboží – zboží dodávané do lodí a letadel

Příloha č. 2

Kódy doplňkových měrných jednotek
Název doplňkové měrné jednotky Kód podle Celního sazebníku Kód z číselníku kombinované nomenklatury
karáty (1 metrická karát = 2 x 10-4 kg) c/k CTM
počet článků ce/el NEL
nosnost v tunách1) ct/l CCT
Gram g GRM
gram štěpných izotopů giF/S GFI
kilogram cholin chloridu kg C5H14CINO KCC
kilogram peroxidu vodíku kg H2O2 KHO
kilogram oxidu draselného kg K2O KPO
kilogram hydroxidu draselného (louh draselný) kg KOH KPH
kilogram methylaminů kg met.am. KMA
kilogram dusíku kg N KNI
kilogram hydroxidu sodného (louh sodný) kg NaOH KSH
kilogram odkapané čisté hmotnosti kg/ net eda KNE
kilogram oxidu fosforečného kg P2O5 KPP
kilogram přepočtený na 90 % sušiny kg 90 % sdt KSD
kilogram uranu kg U KUR
1 000 kilowathodin 1 000 kWh MWH
Litr l LTR
1 000 litrů 1 000 l KLT
litr čistého (100 %) alkoholu l alc. 100 % LPA
Metr m MTR
metr čtvereční m2 MTK
metr krychlový m3 MTQ
1 000 metrů krychlových 1 000 m3 MQM
počet párů pa NPR
počet kusů p/st PCE
sto kusů 100 p/st CEN
tisíc kusů 1 000 p/st MIL
terajoul (spalné teplo) TJ TJO
bez doplňkové jednotky - ZZZ

(1)Nosnost v tunách (ct/l) znamená nosnost plavidla vyjádřená v tunách, která nezahrnuje zásoby plavidla (palivo, vybavení, potravinové zásoby atd. Vyloučeny jsou rovněž osoby na palubě (posádka, cestující a jejich zavazadla).

Příloha č. 3

Kód  Charakteristika kódu                                           

11 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o přímý prodej nebo nákup jiný než označovaný kódy 12 až 19.

12 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem  2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o dodávku pro prodej po schválení či po vyzkoušení nebo dodávku pro následný prodej nebo zprostředkovanou obchodním zástupcem.

13 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o výměnný obchod (například barterový).

14 Transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9, jedná-li se o finanční leasing  (prodej či nákup na splátky).

19 Ostatní transakce zahrnující skutečný nebo zamýšlený převod vlastnictví za finanční nebo jiné protiplnění, neoznačované kódy 11 až 14, s výjimkou transakcí patřících pod kódy začínající číslem 2, 7, 8 nebo 9 (například odeslání zboží prodaného osobám neregistrovaným k dani z přidané hodnoty nebo přijetí zboží od takových osob).

Poznámky ke kódům 11 až 15:

a) Kódy se týkají zbožových transakcí, při kterých se mění vlastnictví ke zboží mezi osobou usazenou v České republice a osobou, která v ní usazena není, a ani se zde nezaregistrovala k dani z přidané hodnoty. Za zboží, které je předmětem těchto transakcí, bude nebo je provedena platba či jiné protiplnění. Zahrnují se sem dodávky zboží, u  nichž  se předpokládá prodej nebo nákup mezi osobami registrovanými k dani z přidané hodnoty v různých státech Evropské unie a k protiplnění dochází až následně.

b) Patří sem i prodej a nákup náhradních dílů a součástí zboží.

c) Finančním leasingem se rozumí pronájem zboží, při kterém se rizika a výhody plynoucí z vlastnictví převádějí na nájemce, který se po ukončení leasingu stává vlastníkem zboží.

d)  Při možnosti použití více jak jednoho kódu pro jednu transakci, se použije kód menší.

21 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“. 

22 Bezplatná náhrada za vrácené zboží, jehož předchozí  odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

23 Bezplatná náhrada za nevrácené zboží (například při reklamaci), jehož předchozí přijetí se označuje kódem povahy transakce začínajícím číslem „1“.

29 Vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se označuje kódem povahy transakce „91“.

30 Transakce zahrnující převod vlastnictví zboží bez finančního či jiného protiplnění (například zásilky s pomocí).

Poznámka ke kódu 30:

Kódem „30“ se označuje i vrácení zboží jehož původní odeslání nebo přijetí bylo označeno tímto kódem.

41 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se má po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu  Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato nebo do něj odesláno.

42 Dočasné přijetí zboží za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), pokud se nemá po zpracování vrátit zpět do České republiky nebo do členského státu  Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování poprvé přijato. 

49 Vrácení zboží, které bylo odeslané nebo přijaté za účelem jeho zpracování dle smlouvy (bez převodu vlastnictví na zpracovatele), a neprošlo žádnou zpracovatelskou operací.

51 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého bylo ke zpracování přijato, a zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy z členského státu Evropské unie, do kterého bylo ke zpracování z České republiky odesláno.

52 Zpětné odeslání zboží po jeho zpracování dle smlouvy do členského státu Evropské unie, ze kterého nebylo ke zpracování přijato, a  zpětné přijetí zboží po jeho zpracování dle smlouvy z členského státu Evropské unie, do kterého nebylo ke zpracování z České republiky odesláno.

59 Vrácení zboží zpět přijatého nebo zpět odeslaného po provedení jedné nebo více zpracovatelských operací při jeho zpracování podle smlouvy.

Poznámky ke kódům 41 až 59:

a) Zpracování podle smlouvy zahrnuje operace (přeměnu, stavbu, montáž, vylepšení, renovaci) s cílem vyrobit nový či skutečně vylepšený výrobek. To neznamená nutně změnu klasifikace výrobku. Nepatří sem opravy a údržba zboží ani dočasné dodávky zboží za účelem jeho kompletace, balení, třídění, kontroly apodobných jednoduchých operací.

b) Kód „49“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se vykázalo pod kódem „41“ nebo „42“.

c) Kód „59“ označuje vrácení zboží, jehož předchozí odeslání nebo přijetí se vykázalo pod kódem „51“ nebo „52“.

70 Odeslaní a přijetí zboží podle projektů společné obrany či jiných společných mezivládních výrobních programů.

80 Dodávky stavebních materiálů a technického zařízení pro práce pozemního a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek.

82 Vrácení zboží, které bylo přijato nebo odesláno v rámci dodávky stavebních materiálů a inženýrského stavitelství v rámci všeobecné dodavatelské smlouvy, které nevyžadují vystavení faktury za jednotlivé položky smlouvy, ale za její celek.

83 Odeslání nebo přijetí zboží dodávaného náhradou za původně odeslané nebo přijaté zboží označené kódem povahy transakce „80“.

91 Odeslání zboží vyváženého zpravodajskou jednotkou mimo území Evropské unie, které není propouštěno do vývozního celního režimu v České republice, ale v jiném členském státě Evropské unie cestou k výstupnímu celnímu úřadu. Přijetí zboží dováženého zpravodajskou jednotkou na území Evropské unie, které bylo propuštěno do celního režimu volného oběhu cestou od vstupního celního úřadu v jiném členském státě Evropské unie.

92 Odeslání nebo přijetí vlastního majetku přemísťovaného do jiného členského státu Evropské unie nebo z takového státu jednou osobou registrovanou k dani z přidané hodnoty ve státě určení i odeslání.

94 Odeslání nebo přijetí částí nebo součástí  zboží, které jeho vlastník dodává osobě, od níž následně nakoupí zboží, při jehož výrobě požaduje použití těchto částí nebo součástí.

96 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, je spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se  neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména dočasné zapůjčení, pronájem nebo skladování za úhradu).

97 Dočasné odeslání nebo přijetí zboží, při kterém nedochází ke změně vlastnictví, není spojeno s poskytnutím náhrady a předpokládaná doba zpětného přijetí nebo odeslání zboží přesahuje 24 měsíců, přičemž se neoznačuje kódem 41, 42 nebo 70 (zejména bezplatné zapůjčení).

99 Ostatní transakce, které nelze označit některým z výše uvedených kódů.

Poznámka ke kódům 94 až 99:

Bylo-li původní odeslání nebo přijetí zboží vykázáno s kódem povahy transakce 94, 96, 97 a 99, stejným kódem se označuje i jeho zpětné přijetí nebo zpětné odeslání a poskytnutí náhradního zboží za ně. 

Příloha č. 4

Kódy Skupin dodacích podmínek

Kód skupiny       Kódy dodacích podmínek zahrnutých do skupiny v souladu                                              s podmínkami Incoterms Mezinárodní obchodní komory

K                          EXW, FCA, FAS, FOB

L                          CFR, CIF, DES, DEQ

M                         DDU, DDP, CPT, CIP

N                          DAF, XXX

Kód skupiny         Vysvětlivka

K                          zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých si zajišťuje a hradí                                            hlavní přepravné kupující

L                          zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých prodávající hradí                                                přepravné do přístavu určení

M                         zahrnuje dodací doložky Incoterms, při kterých zajišťuje a hradí                                                hlavní přepravné prodávající

N                          zahrnuje  dodací doložku Incoterms s místem dodání zboží na státní                                         hranici nebo sjednané dodací podmínky neodpovídají žádné z doložek                                       Incoterms

Poznámka:

Kód XXX vyjadřuje dodací doložku použitou na základě podmínek uvedených ve smlouvě mezi kupujícím a prodávajícím, která svým obsahem neodpovídá žádné z dodacích doložek Incoterms.

Vysvětlivka:

Pro dodací podmínky Incoterms® 2010 se do výkazu pro Intrastat uvádí kód skupiny dodacích podmínek v souladu s tímto porovnáním:

Kód skupiny     Odpovídající dodací podmínky Incoterms® 2010  

K                        EXW, FCA, FAS, FOB

L                        CFR, CIF 

M                       DAT, DAP, DDP, CPT, CIP

N                        Dodací podmínka neodpovídající žádné z podmínek Incoterms

Příloha č. 5

Kódy druhů dopravy

2 – Železniční doprava (včetně kamionů na nákladním vagónu)

3 – Silniční doprava

4 – Letecká doprava

5 – Poštovní zásilky

7 – Pevná přepravní zařízení (např. potrubí a vedení)

8 – Vnitrozemská říční doprava

9 – Vlastní pohon

Příloha č. 6

Poznámka:

V případě celního sazebníku dle NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1006/2011 ze dne 27. září 2011 došlo k aktualizaci celních kódů (osmimístných). V návaznosti na to dochází i ke změnám v kódech zboží (kapalných ropných paliv), jímž je přiřazen statistický znak (tj. desetimístné kódy zboží). Transpozice původních (desetimístných) kódů 2011 na nové kódy 2012 jsou uvedeny na webových stránkách ČSÚ: Výkazy,sběr dat-Intrastat-Aktuální informace. http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/intrastat_aktualni_informace

Seznam sledovaných druhů zboží

Kód a název položky            Statistický kód a název sledovaného druhu zboží                                                              kombinované nomenklatury

Kapitola 22

 

22071000

Ethylalkohol nedenaturovaný
s obsahem alkoholu 80% obj.

nebo více                                    10      Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80%

                                                              objemových nebo více pro výrobu směsí paliv pro              

                                                              pohon motorů

                                                    90      Ethylalkohol nedenaturovaný s obsahem alkoholu 80%

                                                              objemových nebo více pro jiné použití než pro výrobu   

                                                              směsí paliv pro pohon motorů

22072000

Ethylalkohol a destiláty,

denaturované, s jakýmkoliv

obsahem alkoholu                     10      Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv  

                                                             obsahem alkoholu pro výrobu směsí paliv pro pohon                                   

                                                             motorů

                                                    90     Ethylalkohol a destiláty, denaturované, s jakýmkoliv  

                                                             obsahem alkoholu pro jiné použití než pro výrobu směsí

                                                             paliv pro pohon motorů

Kapitola 27

27101929

Střední oleje pro jiné účely,

Ostatní                                        10     Střední oleje pro pohon nebo výrobu směsí paliv pro

                                                             pohon motorů

                                                    20     Střední oleje pro výrobu tepla bez ohledu na způsob

                                                             spotřeby tepla

                                                    91     Střední oleje s funkčními přísadami 

                                                    99     Střední oleje pro jiné použití než pro pohon, výrobu

                                                             motorových paliv nebo výrobu tepla

27101981

Motorové oleje,

mazací oleje pro kompresory,

mazací oleje pro turbiny            10     Motorové oleje automobilové

                                                    12     Motorové oleje letecké

                                                    20     Motorové oleje ostatní; ne automobilové, letecké

                                                    30     Mazací oleje pro chladící kompresory

                                                    40     Mazací oleje pro plynové a vzduchové kompresory

                                                    50     Mazací oleje turbínové

                                                    90     Oleje kompresorové, turbínové, ostatní

27101983

Kapaliny pro

hydraulické účely                      10     Oleje hydraulické

                                                    90     Kapaliny pro hydraulické účely, ostatní

27101985

Bílé oleje, kapalný parafin        10     Oleje bílé technické

                                                    20     Oleje medicinální (paraffinum liquidum)

27101987

Převodové oleje
 a oleje pro reduktory
                11     Oleje převodové automobilové

                                                    12     Oleje převodové letecké

                                                    20     Oleje převodové průmyslové

                                                    90     Oleje převodové pro reduktory

27101991

Oleje používané při

Obrábění kovů, při

uvolňování odlitků

z forem,

antikorozní oleje                        10     Oleje pro obrábění kovů

                                                    20     Oleje pro uvolňování odlitků

                                                    30     Oleje antikorozní

27101993

Elektroizolační oleje                   10     Oleje transformátorové

                                                     20     Oleje elektroizolační, ostatní

27101999

Ostatní mazací oleje

a ostatní oleje                              10     Oleje ložiskové

                                                     20     Oleje mazací pro technologické účely

                                                     30     Oleje pro přenos tepla, kalení

                                                     41     Maziva plastická automobilová, obsahující nad 70%  

                                                              minerálních olejů

                                                     42     Maziva plastická ostatní, obsahující nad 70%   

                                                              minerálních olejů

                                                     50     Oleje textilní

                                                     60     Oleje postřikové

                                                     70     Oleje formové

                                                     90     Oleje ostatní

27132000

Ropné živice                                10     Asfalty ropné silniční (pro stavbu silnic a úpravy

                                                              vozovek)

                                                     20     Asfalty ropné stavebně izolační (zálivky, nátěry apod.)

                                                     30     Asfalty ropné průmyslové (pro výrobu lepenek, krytin  

                                                              apod.)

                                                     40     Asfalty ropné modifikované (speciální, s polymery

                                                              a kopolymery)

                                                     90     Živice petrolejové ostatní

27150000

Živičné směsi na bázi

přírodního asfaltu,

přírodní živice, ropné živice,

minerálního dehtu nebo

minerální dehtové smoly

(například živičné tmely,

ředěné produkty)                        10     Asfaltové emulze (asfalt s vodou a emulgátory)

                                                    20     Asfaltové výrobky s rozpustidlem (ředěné asfalty)

                                                    90     Směsi živičné na bázi přírodní ropné živice, dehtu,   

                                                             smoly apod., ostatní

Kapitola 29

29091990

Acyklické ethery a jejich

halogen-, sulfo-, nitro-

nebo nitrosoderiváty,

ostatní                                         40     Methyltercbutylether (MTBE) jako komponenta pro  

                                                             výrobu motorových benzínů

                                                     90     Ostatní acyklické ethery a jejich halogen-, sulfo-, nitro-

                                                              nebo nitrosoderiváty, pro jiné použití než jako  

                                                              komponenta pro výrobu motorových paliv

34031990

Ostatní                                         10     Přípravky pro mazání strojů, zařízení a vozidel

                                                              obsahující méně než  70% hmotnostních minerálních  

                                                              olejů

                                                     90     Ostatní 

Kapitola 38

38249097

Ostatní chemické výrobky
 a přípravky chemického

průmyslu nebo příbuzných

průmyslových odvětví

(včetně sestávajících ze

směsí přírodních výrobků),

jinde neuvedené ani

nezahrnuté, ostatní                     10     Směs 70 – 85 % objemových kvasného lihu bezvodého

                                                              zvláště nebo obecně denaturovaného a automobilového                           

                                                              benzinu (např. palivo ethanol E85) pro pohon motorů  

                                                              nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů

                                                     20     Směs bioethanolu obsahujícího min. 92,2%  

                                                              hmotnostních ethanolu vyrobeného z biomasy a  

                                                              vyšších nasycených alkoholů s aditivy (např. palivo

                                                              ethanol E95 pro vznětové motory) pro pohon motorů

                                                              nebo pro výrobu směsí paliv pro pohon motorů

                                                     80     Směsi minerálních olejů s mono-alkylestery mastných

                                                              kyselin (např. MEŘO), jejichž hmotnostní podíl je nad

                                                              30%, pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí paliv

                                                              pro pohon motorů

                                                     90     Směsi minerálních olejů s mono-alkylestery mastných

                                                              kyselin, jejichž hmotnostní podíl je nad 30%, pro jiné   

                                                              použití než pro pohon motorů

                                                     99     Ostatní chemické výrobky a přípravky, jiné než směsi

                                                              minerálních olejů s mono-alkylestery mastných kyselin

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek