Argentina: Zahraniční obchod a investice

8. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (v mld. USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Export

84,587

81,660

71,935

56,752

57,733 

Import

66,578

73,656

65,249

59,787

55,610 

Saldo

18,009

8,004

6,686

- 3,035

2,124 

Zdroj: www.indec.gov.ar

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura argentinského vývozu, řazeno dle objemu (v USD)

 

2012

2013

2014

2015

2016 

Brazílie

17 388 890 388

15 331 219 403

14 857 781 578

10 617 683 461  9 975 393 437

Čína

5 316 281 292

5 912 039 810

4 806 849 504

5 446 730 466  5 211 767 943

USA

4 660 802 727

4 775 598 869

4 698 079 194

3 847 156 209  5 672 136 497

Chile

5 372 882 084

4 239 253 662

3 295 490 145

2 608 471 823  2 642 412 381

Venezuela

2 450 481 245

2 498 889 730

2 319 123 753

1 640 815 458  707 000 000

Španělsko

3 566 914 291

2 081 475 638

2 181 682 284

1 552 410 830  2 243 173 487

Uruguay

2 402 835 082

2 482 115 999

2 057 694 858

1 826 503 595  1 384 777 376

Nizozemsko

2 254 500 036

2 177 740 093

1 829 308 749

1 374 456 953  1 171 000 000

SRN

2 014 692 031

1 771 030 659

1 693 977 224

1 476 153 852  1 752 975 397

Ostatní

38 110 380 484

37 647 345 588

34 195 191 381

26 361 918 133   30 760 636 518

Celkem

84 587 503 831

81 660 220 863

71 935 178 671

56 752 300 780   57 733 000 000

 

Teritoriální struktura argentinského dovozu, řazeno dle objemu (v USD)

 

2012

2013

2014

2015

 2016

Brazílie

15 460 468 721

16 802 004 777

12 453 913 440

11 710 870 210  13 308 923 632

USA

8 300 101 876

8 789 005 301

8 309 451 474

7 697 755 964  6 738 884 569

Čína

7 095 572 766

8 235 178 925

10 760 972 445

8 471 081 849  7 500 925 997

SRN

2 570 906 890

2 698 928 980

2 462 328 606

2 269 226 669  2 296 466 133

Bolívie

1 236 142 036

2 511 555 388

2 425 429 995

1 385 749 056  648 614 703

Uruguay

1 788 741 637

1 874 736 627

1 462 170 377

1 631 975 529  1 580 800 849

Belgie

1 532 610 562

2 374 782 337

1 407 334 564

1 452 549 075  1 285 017 118

Nizozemsko

1 476 566 364

1 629 575 556

1 335 027 514

1 156 652 350  835 875 880

Mexiko

2 039 277 665

1 803 368 085

1 308 288 852

1 499 240 000  1 309 798 769

Ostatní

16 465 030 925

17 940 952 016

23 324 869 205

22 512 149 663   20 103 534 809

Celkem

66 578 503 695

73 656 485 075

65 249 478 473

59 787 250 365  55 610 000 000

Zdroj: www.nosis.com/es/exi/exiinformes/paisesmundo

 

 

Celkový vývoz do zemí EU činil v roce 2016 8,539 mld. USD, zatímco dovoz z těchto zemí dosáhl 9,891 mld. USD. Argentina tak má pasivní saldo ve výši 1,351 mld. USD. Nejvíce zboží exportovala Argentina do Španělska, následovalo Německo a Nizozemí. V dovozu bylo největším partnerem Německo, následováno Belgií a Francií.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2016 došlo k poklesu dovozů o 7,5 %, když import dosáhl 55,610 mld. USD. K poklesu dochází téměř ve všech kategoriích. Největší podíl importu měly stroje a zařízení (15,412 mld. USD), následovaly dopravní prostředky (11,414 mld. USD), chemické výrobky (8,485 mld. USD) a paliva (5,029 mld. USD).

Největší objem zboží z hlediska ekonomických uskupení Argentina dováží ze zemí Mercosur (26,7 %), následuje Čína (18,9 %), země EU (17,8 %), země NAFTA (12,6 %).

Export v roce 2016 stoupl o 1,7 % a dosáhl hodnoty 57,733 mld. USD. Největší podíl na exportu mají zemědělské výrobky s podílem přesahujícím 54 % (včetně sóji, šrotů, olejů, obilnin, živých zvířat a masa), následují průmyslové výrobky včetně aut (celkem 5,35 mld. USD - pokles o 17 %), paliva a energie (- 18 %).

Největší podíl exportu směřuje do zemí Mercosur (20,5 %), zatímco do zemí EU směřuje 14,8 % exportu, do Číny 8 %, zemí NAFTA 7,8 %.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Podle báze argentinských celních orgánů jsou registrovány následující zóny volného obchodu:

Embassy Zona Franca S.A. (Depósitos Mercadería General e I.M.O.)
Buenos Aires
Web: www.grupoembassy.com.ar
E-mail: ventas@grupoembassy.com.ar

SELSA
Buenos Aires
Web: www.selsa.com.ar
E-mail: info@selsa.com.ar

AMDEK Anrgentina Zona Franca La Plata
Ensenada
Web: www.amdek.com.ar
E-mail: customerservice@amdlogistica.com

America INTERCORP S.R.L.
Los Tilos
E-mail: americaintercorp@uolsinectis.com.ar

COTIA Almacenes La Plata
Buenos Aires
Web: www.cotia.com.ar
E-mail: info@cotia.com.ar

Depósito Franco Paraguayo
Buenos Aires
E-mail: depositofrancoparaguayo@yahoo.com.ar

Depósitos Francos Internacionales S.A.
Buenos Aires
Web: www.depositosfrancos.com
E-mail: depositosfrancos@arnet.com.ar

LOGRO Zona Franca S.A.
Endenada
E-mail: logrozonafranca@netverk.com.ar

ZOFRACOR S.A. – Zona Franca de Córdoba
Estación Juárez Celman
Web: www.zofracor.com.ar
E-mail: zfc@zofracor.com.ar

Zona Franca Mendoza
Lujan de Cuyo
Web: www.zfmendoza.com.ar
E-mail: info@zfmendoza.com.ar

Zona Franca Bioceanica de Comodoro Rivadavia
Comodoro Rivadavia
Web: www.zonafranca.com.ar

Zona Franca de La Plata
La Plata
Web: www.zonafranca.com.ar

Zona Franca de Santa Fe, Villa Constitución
Villa Constitución
Web: www.zfs.org.ar

Zona Franca Tucuman
Banda del Río Salí
E-mail: zftucuman@infovia.com.ar

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celá dekáda devadesátých let byla obdobím příchodu zahraničních investorů, a to v souvislosti s masovou privatizací. V tomto období zahraniční firmy zvýšily svůj podíl ze 46 % na 65 % (z 500 největších firem v zemi). V letech 2001 a 2002 se Argentina v mezinárodním hodnocení ekonomické svobody propadla dolů a příchod nových zahraničních investic se zastavil. V hodnocení ekonomické svobody vypracovaném Heritage a deníkem Wall Street Journal se Argentina v roce 2017 objevuje na nelichotivém 156. místě, což je ale pokrok proti roku 2015, kdy byla 169. Důvodem k tomuto zařazení byla ekonomická politika předchozí vlády, která nedokázala investice ochránit. Jde o opatření v oblasti obchodní a daňové politiky, vládní intervence, monetární politiky, v bankovním systému. Překážkou jsou i regulační opatření, mzdová hladina, rozsah černého trhu a vlastnická práva a právní nejistota obecně. V  souvislosti se změnou vlády, která má za svůj hlavní cíl přilákat zahraniční investory, mnozí z nich přehodnotili své investiční plány v Argentině.

Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2015 výše 11,655 mld. USD, což je více než dvojnásobek předchozího roku. Údaje za rok 2016 nejsou k dispozici, nicméně je jasné, že v loňském roce došlo k nárůstu zahraničních investic.

Hlavním investorem je USA (24,9 %), následuje Španělsko (16,4 %), Nizozemí (10,6 %), Brazílie (6,5 %), Chile (5,1 %). 

PZI proudily nejvíce do sektoru těžby ropy a plynu (17,0 %), chemický průmysl a výroba plastů (13,0 %), automobilový průmysl (6,8 %), potravinářský průmysl (5,9 %).

Překážky v investicích lze hodnotit především v:

  • Argentina požaduje zahraniční financování, které je mnohem levnější než od argentinských bank. Vláda prosazuje používat v maximální míře PPP.
  • V AR negativně rozvoj investic ovlivňuje vysoká míra inflace.
  • AR ztrácí na efektivnosti vnitropolitickými problémy a tím, že jde z extrému do extrému. Časté změny vyčerpávají prostředky a nevedou k efektivitě.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Zahraniční kapitál má stejné postavení jako kapitál domácí. Argentina je členem mezinárodních pojišťovacích společností jako je Multilateral Investment Guarantee Agency a Overseas Private Investment Corporation, které sice pokrývají rizika investorů, včetně rizik politických, avšak pojišťovny odmítají tato rizika na sebe brát. Je rovněž členem International Center for the Settlement of Investment Disputes, což dává investorovi teoretickou šanci dovolávat se svého práva u mezinárodní nezávislé arbitráže.

Argentina podepsala v uplynulých letech více než 30 bilaterálních smluv o podpoře a ochraně investic se zeměmi, odkud investice převážně pocházejí (USA, Kanada, Velká Británie, Itálie, Španělsko, SRN, Švýcarsko, Švédsko, Francie, Nizozemí, Čína, Polsko, Maďarsko, Rakousko). S ČR podepsala Argentina tuto dohodu v roce 1996. V souvislosti se vstupem ČR do EU byl Argentině předložen návrh na změnu této smlouvy. Argentina o návrzích na změnu uvedených dohod nechce mluvit s žádnou z vyzývaných zemí.

Podpora zahraničních investic

Argentina je členem Mezinárodní agentury pro bezpečnost investic (Agencia Multilateral de Garantía de Inversiones - MIGA), Organizace soukromých investic (Organización de Inversiones Privadas en Ultramar - OPIC) a Mezinárodního centra pro řešení sporů v oblasti investic (Centro Internacional de Arreglo de Diferendos sobre Inversiones - CIADI). Žádný z uvedených nadnárodních nástrojů nedokázal v dubnu 2012 zabránit vyvlastnění většinového podílu španělské společnosti REPSOL v argentinské YPF. Repsol byl nakonec po vleklých sporech odškodněn částkou 5 mld. USD.

Mezi nástroje podpory investic patří:

  • zvláštní režim pro podporu průmyslové výroby
  • zóny volného obchodu
  • všeobecné investiční pobídky
  • sektorové investiční pobídky

Zvláštní režim pro podporu průmyslové výroby

Ve všech provinciích existují tzv. zvláštní režimy pro podporu průmyslové výroby, které jsou nástrojem podpory investic do výrobních odvětví. Většina z těchto režimů se skládá z daňových úlev, preferenčních poplatků za energie, podpory v oblasti infrastruktury a vybavení, ulehčení procedury při administrativních úkonech, např. při koupi a převodu majetku a slev při poplatcích za tyto administrativní úkony a preferenčního přístupu k těmto investorům při zadávání veřejných zakázek. 

Zóny volného obchodu

V Argentině existuje celkem 27 celních zón s tím, že každá provincie musí mít alespoň jednu.

Všeobecné investiční pobídky

V roce 2004 Ministerstvo ekonomie Argentinské republiky zákonem č. 25.924 přijalo tzv. „Režim investičních pobídek pro nové hmotné statky a infrastrukturu“. Součástí tohoto režimu jsou například i některé daňové výhody (např. zrychlená návratnost daně z přidané hodnoty, možnost zrychleného odepisování, nižší daň z přidané hodnoty – 10,5 % místo obvyklých 21% apod.) a celní výhody (nulové clo na dovoz výrobních zařízení a hmotných statků, nespadají-li pod zákon č. 24.051 o nebezpečném odpadu a pod zákon 2 400 o chemických látkách a jsou-li vyrobené v zemích Mercosuru). Pro dovoz nových hmotných statků nevyrobených v zemích Mercosur je stanovena daň 3 %.

Dále je v rámci těchto pobídek možný tzv. zvýhodněný liesingový režim na pronájem s možností opce na koupi.

Sektorové pobídky:

  • Zvláštní režim pro lesnictví (zalesňování) – řídí se zákonem č. 25.080/2000.
  • Zvláštní režim na podporu důlní těžby – je řízen zákonem č. 24.196 a dekrety č. 2686/93 a 779/95.
  • Zvláštní režim pro podporu automobilového průmyslu.
  • Zvláštní režim na podporu vývoje softwaru (zákon č. 25922).
  • Zvláštní režim pro podporu alternativních zdrojů energie – dekrety č. 1395/2001 a 1396/2001, např. se tak podporuje produkce bionafty v zemi nebo používání plynu na pohon motorových vozidel.
  • Zvláštní režim pro průmyslové podniky podnikající na území provincie Tierra de Fuego.
  • Zákon 27.191 na podporu produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů http://www.infoleg.gob.ar/infolegInternet/anexos/250000-254999/253626/norma.htm

Informace o základních podmínkách pro zahraniční investory lze najít na adrese: www.prosperar.gov.ar. Na tuto instituce se lze přímo obrátit s konkrétním dotazem: info@prosperar.gov.ar.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: