Argentina: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Vývoj obchodní bilance (v mld. USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Export

93,630

84,587

81,660

71,935

56,752

Import

69,691

66,578

73,656

65,249

59,787

Saldo

23,939

18,009

8,004

6,686

- 3,035

Zdroj: www.indec.gov.ar

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Tertitoriální struktura argentinského vývozu, řazeno dle objemu (v USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Brazílie

18 388 521 071

17 388 890 388

15 331 219 403

14 857 781 578

10 617 683 461 

Čína

6 974 153 769

5 316 281 292

5 912 039 810

4 806 849 504

5 446 730 466 

USA

4 806 138 524

4 660 802 727

4 775 598 869

4 698 079 194

3 847 156 209 

Chile

6 625 090 878

5 372 882 084

4 239 253 662

3 295 490 145

2 608 471 823 

Venezuela

2 082 258 508

2 450 481 245

2 498 889 730

2 319 123 753

1 640 815 458 

Španělsko

3 598 724 618

3 566 914 291

2 081 475 638

2 181 682 284

1 552 410 830 

Uruguay

2 669 844 864

2 402 835 082

2 482 115 999

2 057 694 858

1 826 503 595 

Nizozemsko

2 763 626 953

2 254 500 036

2 177 740 093

1 829 308 749

1 374 456 953 

SRN

2 503 680 767

2 014 692 031

1 771 030 659

1 693 977 224

1 476 153 852 

Ostatní

39 487 297 011

38 110 380 484

37 647 345 588

34 195 191 381

26 361 918 133  

Celkem

93 630 494 733

84 587 503 831

81 660 220 863

71 935 178 671

56 752 300 780  
Tertitoriální struktura argentinského dovozu, řazeno dle objemu (v USD)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Brazílie

19 242 080 770

15 460 468 721

16 802 004 777

12 453 913 440

11 710 870 210 

USA

8 294 142 227

8 300 101 876

8 789 005 301

8 309 451 474

7 697 755 964 

Čína

7 101 232 949

7 095 572 766

8 235 178 925

10 760 972 445

8 471 081 849 

SRN

2 583 635 848

2 570 906 890

2 698 928 980

2 462 328 606

2 269 226 669 

Bolívie

619 803 915

1 236 142 036

2 511 555 388

2 425 429 995

1 385 749 056 

Uruguay

1 531 296 134

1 788 741 637

1 874 736 627

1 462 170 377

1 631 975 529 

Belgie

1 409 087 384

1 532 610 562

2 374 782 337

1 407 334 564

1 452 549 075 

Nizozemsko

1 480 720 133

1 476 566 364

1 629 575 556

1 335 027 514

1 156 652 350 

Mexiko

2 458 580 322

2 039 277 665

1 803 368 085

1 308 288 852

1 499 240 000 

Ostatní

17 301 484 299

16 465 030 925

17 940 952 016

23 324 869 205

22 512 149 663  

Celkem

69 691 123 544

66 578 503 695

73 656 485 075

65 249 478 473

59 787 250 365 

Zdroj: www.nosis.com/es/exi/exiinformes/paisesmundo

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

V roce 2015 došlo k poklesu dovozů o 9,1 %, když import dosáhl 59,787 mld. USD. K poklesu dochází téměř ve všech kategoriích. Největší podíl importu měly elektronické polotovary a součástky (18,4 %), atomové reaktory a kotle (15,7 %), dále paliva (12,9 %) a automobily, traktory atd. (12,1 %).

Největší objem zboží z hlediska ekonomických uskupení Argentina dováží ze zemí Mercosur (24,7 %), následují země NAFTA (15,4 %), Čína (14,2 %), země EU (13,4 %). Import z Brazílie klesl o 6,3 %.

Export v roce 2015 meziročně klesl o 26,7 % a dosáhl hodnoty 56,752 mld. USD. Největší podíl na exportu mají zemědělské výrobky s podílem téměř 50 %, následují průmyslové výrobky včetně aut (pokles o 18 % proti 2014), paliva a energie (- 24 %).

Největší podíl exportu směřuje do zemí Mercosur (23,8 %), zatímco do zemí EU směřuje 10,5 % exportu, do Číny 9,6 %, zemí NAFTA 7,4 %. Import z Brazílie klesl o 9,6 %.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Podle báze argentinských celních orgánů jsou registrovány následující zóny volného obchodu:

Embassy Zona Franca S.A. (Depósitos Mercadería General e I.M.O.)
Buenos Aires
Web: www.grupoembassy.com.ar
E-mail: ventas@grupoembassy.com.ar

SELSA
Buenos Aires
Web: www.selsa.com.ar
E-mail: info@selsa.com.ar

AMDEK Anrgentina Zona Franca La Plata
Ensenada
Web: www.amdek.com.ar
E-mail: customerservice@amdlogistica.com

America INTERCORP S.R.L.
Los Tilos
E-mail: americaintercorp@uolsinectis.com.ar

COTIA Almacenes La Plata
Buenos Aires
Web: www.cotia.com.ar
E-mail: info@cotia.com.ar

Depósito Franco Paraguayo
Buenos Aires
E-mail: depositofrancoparaguayo@yahoo.com.ar

Depósitos Francos Internacionales S.A.
Buenos Aires
Web: www.depositosfrancos.com
E-mail: depositosfrancos@arnet.com.ar

LOGRO Zona Franca S.A.
Endenada
E-mail: logrozonafranca@netverk.com.ar

ZOFRACOR S.A. – Zona Franca de Córdoba
Estación Juárez Celman
Web: www.zofracor.com.ar
E-mail: zfc@zofracor.com.ar

Zona Franca Mendoza
Lujan de Cuyo
Web: www.zfmendoza.com.ar
E-mail: info@zfmendoza.com.ar

Zona Franca Bioceanica de Comodoro Rivadavia
Comodoro Rivadavia
Web: www.zonafranca.com.ar

Zona Franca de La Plata
La Plata
Web: www.zonafranca.com.ar

Zona Franca de Santa Fe, Villa Constitución
Villa Constitución
Web: www.zfs.org.ar

Zona Franca Tucuman
Banda del Río Salí
E-mail: zftucuman@infovia.com.ar

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Celá dekáda devadesátých let byla obdobím příchodu zahraničních investorů, a to v souvislosti s masovou privatizací. V tomto období zahraniční firmy zvýšily svůj podíl ze 46 % na 65 % (z 500 největších firem v zemi). V letech 2001 a 2002 se Argentina v mezinárodním hodnocení ekonomické svobody propadla dolů a příchod nových zahraničních investic se zastavil. V hodnocení vypracovaném Heritage a deníkem Wall Street Journal se Argentina v roce 2015 objevuje na nelichotivém 169. místě. Důvodem k tomuto zařazení byla ekonomická politika vlády, která nedokázala investice ochránit. Jde o opatření v oblasti obchodní a daňové politiky, vládní intervence, monetární politiky, v bankovním systému. Překážkou jsou i regulační opatření, mzdová hladina, rozsah černého trhu a vlastnická práva a právní nejistota obecně. V  souvislosti se změnou vlády, která má za svůj hlavní cíl přilákat zahraniční investory, mnozí z nich přehodnotili své investiční plány v Argentině.

Přímé zahraniční investice dosáhly v roce 2014 výše 9,8 mld. USD, což je pokles o 6 % proti roku 2013. Z toho přímý vstup kapitálou tvořil 4,5 mld. USD, zbytek, tj. 5,3 mld. USD tvoří reinvestované zisky zahraničních firem. Není to tím, že by tyto firmy měly takový zájem v Argentině investovat, ale vzhledem k nemožnosti převést zisky do zahraničí jim nic jiného nezbývalo. Údaje za rok 2015 vzhledem k rekonstrukci Státního statistického úřadu nejsou k dispozici, nicméně je jasné, že v loňském roce došlo k dalšímu výraznému poklesu zahraničních investic..

Hlavním inversorem je již tradičně Španělsko, následuje USA, Nizozemsko, Brazílie a Chile.

PZI proudily nejvíce do sektoru průmyslu a zemědělství (38 %), následoval sektor služeb (26 %), těžba ropy (30 %) a surovin (6 %).

Překážky v investicích lze hodnotit především v:

  • ochranných opatřeních zahraničních zemí, včetně EU, která jsou přijímána po zkušenostech z krize 2009. Projevují se protekcionismem některých zemí.
  • Financování investic ze zahraničí a skutečnost, že ne všechny země LA mají vlastní rozvojovou banku
  • Ne vždy je jediným řešením rozvojová banka, je potřeba hledat a využívat různé fondy
  • V AR negativně rozvoj investic ovlivňuje vysoká míra inflace
  • AR ztrácí na efektivnosti vnitropolitickými problémy a tím, že jde z extrému do extrému. Časté změny vyčerpávají prostředky a nevedou k efektivitě.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Dosud teoreticky platí, že zahraniční kapitál má stejné postavení jako kapitál domácí. Argentina je členem mezinárodních pojišťovacích společností jako je Multilateral Investment Guarantee Agency a Overseas Private Investment Corporation, které sice pokrývají rizika investorů, včetně rizik politických, avšak pojišťovny odmítají tato rizika na sebe brát. Je rovněž členem International Center for the Settlement of Investment Disputes, což dává investorovi teoretickou šanci dovolávat se svého práva u mezinárodní nezávislé arbitráže.

Argentina podepsala v uplynulých pěti letech více než 30 bilaterálních smluv o podpoře a ochraně investic se zeměmi, odkud investice převážně pocházejí (USA, Kanada, Velká Británie, Itálie, Španělsko, SRN, Švýcarsko, Švédsko, Francie, Nizozemí, Čína, Polsko, Maďarsko, Rakousko). S ČR podepsala Argentina tuto dohodu v roce 1996. V souvislosti se vstupem ČR do EU byl Argentině předložen návrh na změnu této smlouvy. Argentina o návrzích na změnu uvedených dohod nechce mluvit s žádnou z vyzývaných zemí.

Podpora zahraničních investic

Argentina je členem Mezinárodní agentury pro bezpečnost investic (Agencia Multilateral de Garantía de Inversiones - MIGA), Organizace soukromých investic (Organización de Inversiones Privadas en Ultramar - OPIC) a Mezinárodního centra pro řešení sporů v oblasti investic (Centro Internacional de Arreglo de Diferendos sobre Inversiones - CIADI). Žádný z uvedených nadnárodních nástrojů nedokázal v dubnu 2012 zabránit vyvlastnění většinového podílu španělské společnosti REPSOL v argentinské YPF. Repsol byl nakonec po vleklých sporech odškodněn částkou 5 mld. USD.

Mezi nástroje podpory investic patří:

  • zvláštní režim pro podporu průmyslové výroby
  • zóny volného obchodu
  • všeobecné investiční pobídky
  • sektorové investiční pobídky

Zvláštní režim pro podporu průmyslové výroby

Ve všech provinciích existují tzv. zvláštní režimy pro podporu průmyslové výroby, které jsou nástrojem podpory investic do výrobních odvětví. Většina z těchto režimů se skládá z daňových úlev, preferenčních poplatků za energie, podpory v oblasti infrastruktury a vybavení, ulehčení procedury při administrativních úkonech, např. při koupi a převodu majetku a slev při poplatcích za tyto administrativní úkony a preferenčního přístupu k těmto investorům při zadávání veřejných zakázek. 

Zóny volného obchodu

V Argentině existuje celkem 27 celních zón s tím, že každá provincie musí mít alespoň jednu.

Všeobecné investiční pobídky

V roce 2004 Ministerstvo ekonomie Argentinské republiky zákonem č. 25.924 přijalo tzv. „Režim investičních pobídek pro nové hmotné statky a infrastrukturu“. Součástí tohoto režimu jsou například i některé daňové výhody (např. zrychlená návratnost daně z přidané hodnoty, možnost zrychleného odepisování, nižší daň z přidané hodnoty – 10,5 % místo obvyklých 21% apod.) a celní výhody (nulové clo na dovoz výrobních zařízení a hmotných statků, nespadají-li pod zákon č. 24.051 o nebezpečném odpadu a pod zákon 2 400 o chemických látkách a jsou-li vyrobené v zemích Mercosuru). Pro dovoz nových hmotných statků nevyrobených v zemích Mercosur je stanovena daň 3 %.

Dále je v rámci těchto pobídek možný tzv. zvýhodněný liesingový režim na pronájem s možností opce na koupi.

Sektorové pobídky:

  • Zvláštní režim pro lesnictví (zalesňování) – řídí se zákonem č. 25.080/2000.
  • Zvláštní režim na podporu důlní těžby – je řízen zákonem č. 24.196 a dekrety č. 2686/93 a 779/95.
  • Zvláštní režim pro podporu automobilového průmyslu.
  • Zvláštní režim na podporu vývoje softwaru (zákon č. 25922).
  • Zvláštní režim pro podporu alternativních zdrojů energie – dekrety č. 1395/2001 a 1396/2001, např. se tak podporuje produkce bionafty v zemi nebo používání plynu na pohon motorových vozidel.
  • Zvláštní režim pro průmyslové podniky podnikající na území provincie Tierra de Fuego.
  • Zákon 27.191 na podporu produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů http://www.infoleg.gob.ar/infolegInternet/anexos/250000-254999/253626/norma.htm

Informace o základních podmínkách pro zahraniční investory lze najít na adrese: www.prosperar.gov.ar. Na tuto instituce se lze přímo obrátit s konkrétním dotazem: info@prosperar.gov.ar.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: