Argentina: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Buenos Aires (Argentina)

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

V Argentině existuje celá řada firemních institucí (komor, asociací, federací, svazů), které mohou poskytnout  informace vedoucí k navázání obchodních kontaktů.

U rozsáhlejších obchodů nebo u akcí investičního charakteru jsou obvykle vypisovány tendry. Kritériem úspěšnosti v tendrech je zejména cena a technická úroveň. Lze vstoupit i jako subdodavatel do konsorcia dodavatelů. Mnohé tendry jsou vypisovány pro členy Meziamerické rozvojové banky (BID), jejímž členem však ČR není, proto jsou české subjekty z těchto obchodů předem vyřazeny a jsou v Latinské Americe často odsouzeny k roli subdodavatele. Již členstvím v BIDu získává tedy konkurenční země výhodu.  

Centrální a provinční vlády podporují rozvoj obchodní a ekonomické spolupráce, zejména jedná-li se o investiční záměr, fakticky však odkazují  zahraniční subjekt do privátního sektoru. Ve většině případů jsou schopny poskytnout dobrý informační servis a často pomohou vytipovat vhodného partnera. Všeobecně lze říci, že argentinská vláda na všech stupních považuje za optimální, pokud se  zahraniční firma spojí s místním subjektem,  poskytne technologii a know-how a zaměstná pokud možno co největší počet místního personálu. Ve většině případů je na místním trhu velmi důležitá otázka financování. Je to často první otázka, kterou partner položí. Ten, kdo nemá financování, je zde prakticky bez šance.

V případě strojírenských komodit bychom doporučovali volit následující postup, a to na příkladu dodávky dopravního systému:

1) kontaktovat oficiální místa, tj. vládu provincie, starostu města či funkcionáře, zodpovědného za danou oblast a zjistit:

  • a) je doprava provozována ještě státní nebo již soukromou firmou?
  • b) jaké firmy tuto službu provozují? Z rozhovoru lze často vycítit, zda je vláda nebo radnice s dosavadní firmou spokojena. Veřejná služba je provozována na základě časově omezené licence, která musí být po určité době obnovována.
  • c) přemýšlí místní exekutiva o nějakém druhu dopravy, který bude např. z ekologických důvodů podporovat či na něj dokonce získá financování ze zdrojů mezinárodních finančních institucí?

2) spojit se s firmou, která již službu provozuje, a učinit jí konkrétní nabídku na dodávku zařízení. 

Je-li služba součástí veřejného sektoru, připravit si podmínky pro úspěšnou účast ve veřejné soutěži.

ČR v Argentině nemůže počítat s podporou žádné vlivné lobby v podnikatelské sféře.

Využívání místních zástupců

Klasickým prodejním kanálem v Argentině je využití místního zástupce, specializovaného na danou komoditu. Reprezentanti v příbuzných oborech si mnohdy nekonkurují, nýbrž si trh rozdělí a obhospodařují. Zástupce může pracovat na provizní bázi nebo na vlastní jméno a účet, pokud se spolupráce osvědčí v takové formě, je možné založit firmu, ve které bude mít menšinový podíl tato osoba.

Při vyhledávání vhodného zástupce doporučujeme získat co nejvíce údajů o trhu a soustředit se na zástupce se solidními bankovními i kancelářskými referencemi. Nevázat si od začátku ruce udělením exkluzivity.

Jako možnost  se nabízí také vytváření obchodních kooperací s místními výrobci. Tzn., že argentinský výrobce se stane reprezentantem a bude využívat svou distribuční síť s tím, že buď český exportér bude nabízet jeho produkty v ČR, anebo v Argentině bude českému zboží vyráběna podle české technologie nějaká část.

Nejobvyklejší prodejní techniky a faktory ovlivňující prodej

Situace bankovního a finančního systému je již po prodělané ekonomické krizi v podstatě stabilizovaná a lze použít běžné ekonomické nástroje. Stále však platí, že k novým argentinským partnerům je třeba přistupovat opatrně a zpočátku používat jako podmínku platbu předem.

Pokud jde obecně o platební podmínky, je Argentina poněkud specifická v tom, že více než v jakékoliv jiné zemi partneři požadují dodávky na úvěr. Bez možnosti poskytnutí úvěru je dodavatel již předem odsouzen k neúspěchu. V této rovině vystupuje do popředí role České exportní banky a Exportní garanční a pojišťovací společnosti, jejichž aktivní působení ve směru k teritoriu Argentiny se jeví pro budoucnost jako nezbytné. V každém případě je v obchodním styku třeba ostražitosti, aby byl úvěr nejen poskytnut, ale i splacen.

Úspěch při obchodním jednání je obvykle založen na osobních kontaktech. Oblečení pro jednání má spíše konzervativní charakter, zejména v bankovních kruzích. Úroveň oblečení zahraničního  zákazníka argentinskému partnerovi napovídá rovněž o úrovni jeho mateřské firmy. Argentinec má vždy košili s dlouhým rukávem a kravatu, a to i v nejvěrších vedrech.

Oficiální jednání se vedou převážně ve španělštině, veškeré záznamy a dokumenty z jednání se rovněž doporučuje pořizovat ve španělštině, neboť pouze v tomto jazyce mají právní hodnotu a jsou v zemi registrovatelné. Většina Argentinců s vyšším vzděláním ovládá obvykle další cizí jazyk, zejména angličtinu, ale více je upřednostňována španělština. Argentinští obchodní partneři většinou vyžadují od svých zahraničních partnerů dochvilnost, i když sami ji často nedodržují. Mimo hlavní město je zvykem zachovávat polední klid (13,00 - 15,00). V tuto dobu je neslušné žádat o schůzky, pokud argentinský hostitel nepozve svého partnera na pracovní oběd.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Vývozní a dovozní režim

Během let 2001 a 2002 došlo v  argentinské legislativě ke změně režimu, který upravuje praxi v zahraničně-obchodní činnosti. Jeho podstatou jsou restrikce, jejichž cílem je posílit příjmy státu z vývozu a omezit dovoz. I když již neplatí vyhláška centrální banky (BCRA) ze 7.prosince 2001 č.3382 doplněná oběžníkem č. 3444 z 23. ledna 2002, která zavedla povolovací režim na import  (o dovozu v každém jednotlivém případě až do poloviny r. 2002 rozhodovala Centrální banka), měli vývozci do Argentiny často problémy, neboť dovozci mnohdy neplatí své závazky, jindy zase banka částku do zahraničí nepoukázala ani v případě, že místní dovozce složil příslušnou částku v místní měně. Ještě donedávna bylo jistější požadovat platbu předem, a to přes třetí zemi.

Režim zahraničního obchodu upravuje Código Aduanero (Celní kodex) č. 22415 a prováděcím předpisem č. 2275/94. Dovozce i vývozce musí být zapsáni v rejstříku Dirección Nacional de Aduana (Národní ředitelství celnic) a musí být držitelem C.U.I.T. (obdoba našeho DIČO). Účastník zahraniční obchodní operace musí celnici předložit Jednotný celní dokument (formulář OM-1993/3) a další potřebné doklady (originální fakturu, originální doklad o přepravě, doklad o původu). Detailní popis procedury lze najít na stránkách AFIP. Vyřizování záležitostí spojených s celnicí probíhá v naprosté většině případů prostřednictvím celních agentů. Ti musí zanést vše související s obchodní operací do Informačního celního systému MARÍA. Pro svou práci využívají detailní systém informující je podle celní položky o všech souvisejících náležitostech, včetně nejaktuálnějších změn. Na webových stránkách je k dispozici seznam celních agentů.

Zavedením povinných předdovozních žádostí (DJAI) od února 2012 Argentina získala nástroj k totální regulaci a omezování všech dovozních komodit. Vstup všeho zahraničního zboží na argentinský trh byl podmíněn potvrzením předdovozní žádosti, kterou vyřizoval argentinský dovozce. Po zkušenostech v roce 2012 se zavedením DJAI Argentina dokonce na nátlak WTO zrušila platnost všech neautomatických licencí, protože jejich regulační úlohu zcela přesunula na předdovozní žádosti. Schvalování  předdovozních žádostí nemělo transparentní pravidla, nebyl veřejně přístupný seznam komodit, které byly tímto opatřením regulovány a zahraniční exportér neměl možnost předem prověřit, zda jeho výrobek má nebo nemá šanci získat dovozní povolení. WTO v prosinci 2014 rozhodlo ve prospěch žádosti EU, USA a Japonska, které požadovaly odstranění této administrativní překážky. Argentina rozhodnutí akceptovala a zrušila DJAI, které byly nahrazeny systémem automatických a neuatomatických licencí. Většina položek spadá pod automatické licence, nicméně existuje cca 1.400 výrobků, které podléhají neuatomatickým licencím.

Cla

Argentina zavedla 1. 1. 1992 harmonizovaný systém klasifikace zboží v souladu s klasifikací GATT přijatou v roce 1979. Cla jsou standardně počítána na hodnotové bázi. I když vláda měla tendenci stávající celní sazby postupně snižovat v souladu se zásadami volného obchodu, došlo na začátku roku 2001 k některým úpravám. Na  zboží byla zavedena cla v rozmezí od 20 % do 35 %, výjimku tvoří některá speciální vozidla, mezi nimi i traktory.  Toto opatření (týká se celé řady výrobků – potraviny, nápoje, textil, hračky, elektropřístroje pro domácnost, nábytek, obuv, jízdní kola) zvýšilo o třetinu konečnou prodejní cenu a odrazilo se v poklesu dovozu. Zároveň byla odbourána cla na investiční celky z Mercosuru (dříve 14 %). Na automobily z extrazóny bylo již dříve zavedeno clo ve výši 35 %, které zůstává v platnosti. U dražších automobilů byla zavedena „daň z přepychu“ ve výši 50 %, což činí některé vozy neprodejnými. Další informace naleznete na webových stránkách.

Od 1. 1. 1995 se zboží vyrobené v jednotlivých zemích MERCOSUR pohybuje v rámci tohoto bloku bezcelně. Vůči ostatním zemím platí Jednotný vnější tarif (JCT) pro jednotlivé druhy výrobků, jehož výše se pohybuje mezi 0–20 % v 11 pásmech (po sudých hodnotách). Obecně platí, že zboží s vyšší přidanou hodnotou má vyšší sazbu. Každá ze  zemí  MERCOSUR má právo si po několik příštích let udržovat na přesně specifikovaný seznam výrobků vůči ostatnímu světu jiné clo, než stanoví JCT.

Veškeré dovozy jsou navíc zatěžovány další daní, tzv. statistikou, ve výši 3 % deklarované ceny. U zboží, které je dováženo přímo do prodejní sítě, se vybírá záloha daně z příjmu rovněž ve výši 3 %. Při některých dovozech, např. pro vlastní spotřebu osob nebo firem, je vybírána ještě tzv. „progresivní“ (dodatečná) daň z přidané hodnoty ve výši 10 %.

Po Brazílii i Argentina v souladu se závěry MERCOSUR od 24. 1. 2013 zvýšila dovozní clo na 100 nových komodit. Na vrcholové schůzce MERCOSUR v prosinci 2011 v Montevideu členské země přijaly zvýšení dovozních cel pro 100 nových komodit, které se týká dovozu zboží z extrazóny. Argentina od 24. 1. 2013. začíná uplatňovat ke stávajícím 100 komoditám platným z minulosti rozšíření celních překážek o dalších 100 nových komodit. Na dovážené produkty na argentinském seznamu, na které se doposud uplatňovalo dovozní clo v rozmezí od 0 do 20 % je tedy od uvedeného termínu dovozní clo zvýšeno na 35 %, tedy na nejvyšší hranici, kterou povoluje WTO. Prezidentský dekret č. 25/2013 stanovuje platnost zvýšeného dovozního cla na 100 nových komodit na dobu jednoho roku, tedy do 31. 12. 2013. Před ukončením platnosti uvedeného opatření byl seznam komodit vyhodnocen a opatření s novým seznamem komodit bylo prodlouženo na další období.

Zvýšené dovozní clo pro 100 nových komodit je dalším restriktivním ochranářským opatřením v zahraničním obchodu, které cenově znevýhodňuje zahraniční výrobky a jejich vstup na argentinský trh.

Na seznamu 100 nových produktů se zvýšeným dovozním clem na 35 % jsou např. reaktory, elektrárenské kotle, mechanické stroje a nástroje a jejich součástky, elektrické vrtačky, čerpadla, ventilátory všech druhů, motory a generátory elektrické energie, motocykly s objemem motoru od 250 do 800 cm3, pneumatiky všech druhů, elektrické přímotopy, ohřívače vody, fény, kovový nábytek, dřevěné desky, šatní ramínka, stavební výrobky z kamene, sádry a cementu, slévárenské výrobky ze železa a oceli, pračky s kapacitou vyšší než10 kg, elektrické trouby a kávovary, malé elektrospotřebiče jako např. holící strojky a depilátory, výpočetní technika, mobilní telefony, audio a video kazety pro analogový záznam, sluneční brýle, hudební nástroje, hračky a sportovní potřeby jako např. míče, brusle, pomůcky pro gymnastiku, kartáče, košťata, zubní kartáčky, součástky pro obuvnický průmysl, tužky, propisky a zvýrazňovače, tabákové výrobky, plynové zapalovače, keramické výrobky, kovová bižuterie, pleťové krémy, pleťové vody a přípravky na hubení hmyzu. Mezi potravinové výrobky ve zvýšeném celním režimu byly zařazeny např. rostlinné pokrmové tuky a oleje, tuňák v konzervovaném stavu, pražená káva, pícninová semínka, kiwi, ananasy, whisky v obalech menších než 2 litry, nealkoholické nápoje, rajčatový džus, přípravky pro ochucení nápojů, houby a potrava pro zvířata.

Řada z výše uvedených komodit patří k tradičním českých exportním výrobkům, které se do Argentiny dováží desítky let, proto zvýšení dovozního cla v nemalé míře postihuje i české vývozce.

Ostatní důležité předpisy

U zemědělských výrobků jsou při dovozu požadovány  sanitární certifikáty. Certifikáty musí být legalizovány argentinským konzulátem v zemi exportéra. Potraviny a léčiva je nutno před dovozem do Argentiny registrovat na Ministerstvu zdravotnictví. Všechny dovozy nutno pro statistické účely registrovat na Sekretariátu průmyslu a obchodu při Ministerstvu hospodářství.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Při založení cizí firmy doporučujeme využít služeb místních poradenských a právních kanceláří. Veškeré překlady z českého jazyka do jazyka španělského je nutno v Argentině provést prostřednictvím oprávněného tlumočníka, který je v současné době pouze jeden.

Jako ve většině zemí Jižní Ameriky, v Argentině existují tři základní druhy právních subjektů, provozující obchodní a výrobní činnost:

  • akciová společnost (S.A., Sociedad Anónima)
  • společnost s ručením omezeným (S.R.L., Sociedad de Responsabilidad Limitada)
  • pobočka cizí firmy (Sucursal)

Založení pobočky společnosti je v Argentině poměrně jednoduché. V prvé řadě je nutno prověřit, zda navrhované jméno společnosti již nepoužívá jiná firma (Inspectorado de Justicia, Calle San Martín 665, Buenos Aires). Toto prověření trvá nejdéle dva týdny. Následuje registrace firmy, ke které je zapotřebí notářsky ověřená zakladatelská smlouva. Pokud chce cizí společnost provozovat svoji obchodní nebo výrobní činnost takovouto formou, musí:

  • dokázat svoji existenci podle zákonů země-sídla firmy (např. být zapsána v obchodním rejstříku),
  • ustanovit místo (domicilium) své činnosti,
  • provést registraci,
  • vyjádřit a materiálně podpořit rozhodnutí založit argentinskou pobočku,
  • jmenovat místního zástupce nebo ředitele firmy,
  • pokud se zahraniční firma rozhodne pro tuto formu, musí mít místní pobočka vlastní kapitál (není určena maximální ani minimální výše).

Jmenování ředitele pobočky musí být zaneseno v obchodním rejstříku. Ředitelé poboček mají stejné povinnosti, jako ředitelé argentinských firem. Zahraniční firmy, operující v Argentině, musí vést oddělené účetnictví pro jejich argentinské aktivity. Musí také vypracovávat roční zprávu o finančním hospodaření.

Další možností je založení akciové společnosti. Metodologie je podobná jako v České republice. Musí být sepsána zakládací listina, základní kapitál musí být nejméně 12 000 USD, v okamžiku založení musí být splaceno nejméně 25 % kapitálu, zbytek do dvou let. Akciovou společnost musí vytvořit nejméně dva akcionáři.

Nejméně čtyři měsíce před skončením finančního roku musí být svolána valná hromada akcionářů ke schválení finanční bilance společnosti, rozdělení dividend a jmenování a odvolání řídících a dozorčích orgánů. Mimořádná valná hromada musí být svolána v případě úmyslu navýšení kapitálu formou emise nových akcií.

Valná hromada také jmenuje ředitele. Více než polovina ředitelů musí mít trvalé bydliště v Argentině. Řediteli nemusí být držitelé akcií.

Většina zahraničních firem operujících v Argentině dává přednost formě akciové společnosti.

U společnosti s ručením omezeným není stanoven minimální kapitál. Kapitál musí být plně upsán a alespoň 25 % musí být uhrazeno v hotovosti. Zbytek je možno uhradit do dvou let od založení, pokud nejde o naturální vklad. Pokud je zbývajících 75 % (nebo tohoto podílu) realizováno v naturáliích, musí být takový vklad proveden ihned při založení společnosti.

Společnost s ručením omezeným musí být založena a provozována alespoň dvěma společníky, maximální počet společníků je 50, přičemž společníkem nemůže být akciová společnost. Státní příslušnost a trvalý pobyt není rozhodující.

Ředitel společnosti nemusí mít ani trvalý pobyt v Argentině, ani argentinskou národnost. Ředitelé nemusí být společníci firmy. Pokud základní kapitál převyšuje 25 000 USD, musí být roční hospodaření zveřejněno obdobně jako u akciové společnosti, včetně provedení auditu. Rovněž podmínky pro konání schůze společníků a přijímání rozhodnutí jsou stejné jako u akciové společnosti.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Propagace je v Argentině nezbytnou podmínkou komerčního úspěchu, není to však levná záležitost. Nejefektivnějším způsob je inzerce ve specializovaných časopisech nebo se účast na  specializovaných výstavách a veletrzích. Doporučujeme mít vždy prospekty ve španělštně.

Pro ilustraci lze uvést, že 1 barevná inzertní stránka formátu A4 ve specializovaném časopise (tedy nikoliv s celoplošným dopadem na obyvatele, ale s celoplošným dopadem v dané komoditě) stojí asi 800 USD. Celostránkový inzerát v některém z předních deníků (La Nación, Clarín-X apod.) stojí 8.000 USD. Za televizní šot v kabelové TV (např. 3x půlminutový vstup v půlhodinovém pořadu) zaplatí zájemce kolem 2.000 USD,  na veřejnoprávním kanálu je sazba mnohem vyšší. Pokud jde o pronájem plochy na veletržní či výstavní akce, sazby za metr čtvereční se pohybují od 300,- USD výše, přičemž jako minimální rezervovaná plocha je organizátorem obvykle požadováno 15 m2.

V Argentině se každoročně koná celá řada veletrhů a výstav. Na konkrétní výstavní akce lze získat reference na Subsecretaría de Negociaciones Económicas y Comercio Internacional, Dirección de Servicios de Apoyo a la Promoción del Comercio Exterior, Reconquista 1088, 1003 Buenos Aires, tel.: 0054 11 43108360, fax: 43108359.

Nejvýznamnější mezinárodní veletrhy a výstavy se zemědělskou tematikou jsou:

  • ExpoAgro
  • CITA
  • Sociedal Rural Argentina

Stavebnictví:

  • Batimat
  • Expovivienda

 Telekomunikace a informační technologie:

  • Expocomm

Strojírenství:

  • FIMAQH

Potravinářství:

  • SIAL (Salón Internacional de Alimentación y Bebidas)
  • FIAR

Nakladatelství:

  • Feria del Libro

Hornictví:

  • Feria Minera v provincii San Juan

Více informací o veletrzích a výstavách.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Argentina má v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví řadu zákonů:

  • patenty – zákon 24.481/95 a dekret 260/96
  • obchodní značky – zákon 22.362/81 a protokol 8/95
  • průmyslový design – dekret 6673/63, zákon 16.478/64 a zákon 16.748/65
  • duševní vlastnictví – zákon 11.723/33, 17.648/68 a 20.115/73
  • geografický původ – zákon 19.983/72, 22.802/83 a rozhodnutí 8/95
  • nekalá konkurence – zákon 17.086/67, 17.088/67, 22.802/83 a 24.786/96
  • převod technologií – zákon 22.426/81 a dekret 1853/93
  • počítačové programy – dekret 165/94
  • ochrana rostlinných druhů – zákon 20.247/73

Členstvím v mezinárodních organizacích a přistoupením k řadě úmluv se Argentina zavazuje k dodržování mezinárodně uznávaných pravidel na tomto poli. Jedná se o následující:

  • WIPO (Světové organizace na ochranu duševního vlastnictví) – člen od roku 1980, v rámci jejích dohod WTC o autorských právech – 2002 a WPPT o filmových a hudebních nahrávkách – 2002
  • WTO – dohody TRIPs o ochraně a vymáhání práv duševního vlastnictví – 1995
  • Pařížská dohoda o průmyslovém vlastnictví – 1967
  • Bernská dohoda o uměleckých a literárních dílech – 1967
  • Římská dohoda o filmových, producentských, nahrávacích a vysílacích organizacích – 1992
  • Ženevská dohoda o neautorizovaných nahrávkách – 1973
  • Nairobská dohoda o olympijských symbolech – 1986

I přesto jsou v Argentině stále porušovány výše uvedené právní normy a mezinárodní dohody. Delegace Evropské komise zaznamenává porušování práv duševního vlastnictví v oblastech:

  • obchodních značek a patentů – v případě farmaceutických a agrochemických produktů jsou zpomalovány  procesy udělování ochrany a naopak jsou udělovány licence kopiím
  • ochrana názvů a geografického původu – vína a další alkoholické nápoje, jiné potravinářské produkty – legislativa je nejčastěji obcházena užíváním slova „typ“ nebo překlad do španělštiny
  • registrace ochranných známek – proces je velmi zdlouhavý

ZÚ nezaznamenal případy porušování práv duševního vlastnictví k českým výrobkům.

Převody technologií, know-how, licence

Argentina se v roce 1946 připojila k meziamerickým konvencím na ochranu duševního vlastnictví, v roce 1952 k Ženevským dohodám a k Bernským konvencím. Je členem World Intelectual Property Organization (WIPO). Základními zákony v této oblasti jsou zákony č. 11723 z r. 1933, o duševním vlastnictví, zákon č. 22362 z r. 1981, o ochranných známkách a názvech a zákon č. 22426 z r. 1981 o transferu technologie.

Argentinské firmy ve značné míře využívají výrobní licence zahraničních společností, rozšířené je i využívání frančízingu jako nástroje marketingu a distribuce.

Licenční dohody jsou velmi rozšířené ve výrobě elektrospotřebičů, motorových vozidel, obuvnického a textilního průmyslu. Nejenže se tímto způsobem ušetří náklady na vlastní vývoj, ale mnohdy je to jediná možnost, jak dostat na argentinský trh kvalitní výrobky za přijatelnou cenu.

V oblasti obchodu jsou však licenční smlouvy nebo frančízy do jisté míry nevýhodné, protože místní společnosti mají snahu zastupovat nebo jinak spolupracovat s několika zahraničními partnery ze stejného oboru zároveň. Některé zahraniční firmy kombinují přímé investice s licenční smlouvou (obvykle koupí část argentinské společnosti, které před tím prodali výrobní licenci). Licenční dohoda mezi "spřízněnými" firmami vyžaduje souhlas argentinských úřadů. V ostatních případech není  souhlas vyžadován, je však nezbytné provést registraci pro daňové a statistické účely. Licenční dohody nejsou publikovány. Licenční poplatky se v Argentině obvykle pohybují mezi 3–4 % z čistého objemu prodeje.

Transfer technologií, licence a využívání ochranných známek se řídí zákonem č. 22426 z roku 1981. Tato norma definuje patent, průmyslový vzor a know-how a jejich aplikace ve výrobě a službách. Nedostatečně jsou chráněny patenty ve farmaceutickém průmyslu, nehledě na novelizaci výše uvedeného zákona, která byla odsouhlasena argentinským parlamentem v prosinci 1996.

Ochrana patentu:

Lhůta ochrany se pohybuje od 5 do 15 let. Dodatkový patent je chráněn buď po zbývající dobu původního patentu nebo po dobu 10 let podle jeho důležitosti.

Ochranná známka:

Zákon neumožňuje chránit jméno společnosti jako takové, ale chrání jméno služby, kterou firma provádí. Ochrannou známku výrobku lze registrovat na dobu 10 let, u používané známky lze registraci obnovit. Součástí názvu nesmí být  slova a znaky používané běžně vládou nebo oficiálními zahraničními subjekty, dále obecně používané výrazy, popis zboží nebo jeho tvar či barva. Nelze též používat cokoliv, co je v rozporu s obecnou morálkou. Poplatky za registraci a následné zveřejnění činí 300 dolarů. Vlastnictví známky a její exkluzivní používání je vázáno na provedenou registraci.

Autorská práva:

Autorská práva náleží autorovi díla a trvají po celou dobu jeho života plus 50 let. V případě, že neexistují zákonní dědici, náleží po smrti autora tato práva po dobu 50 let argentinskému státu. Zahraniční autorská práva jsou v zemi uznávána de iure, nikoliv de facto. Zákonem 165.094 jsou chráněna autorská práva pro počítačový software. Za registraci autorských práv je poplatek 25 USD. Registrace je nutná pro zajištění ochrany, provádí se u Národního úřadu pro autorská práva. Žádost se dokládá třemi kopiemi příslušné práce. Žádosti se publikují a jsou vyřizovány do 30 dní.

V oblasti ochrany duševního vlastnictví (pokud jde o vynucení práva) má však Argentina značné mezery. Připravuje se nový zákon, který by měl zpřísnit požadavky na chování obchodníků v této oblasti.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Současné klima přístup pro zahraniční dodavatele ztěžuje. Rozhoduje často pouze cena, nikoliv kvalita a po devalvaci je pro zahraničního dodavatele obtížnější konkurovat. V roce 2012 Argentina obnovila zvýhodnění veřejných zakázek pro místní dodavatele o 5 až 7 % vůči zahraničním dodavatelům.

Pro eventuální úspěch české firmy je nezbytné dokonale znát podmínky veřejné soutěže, jejich formu a perfektně představit firmu. Uchazeč o veřejnou zakázku se musí zaregistrovat u agentury pověřené organizací celé akce. Vyplněním podrobného formuláře dochází v podstatě k prvé části prezentace uchazeče. U značné části těch nejzajímavějších zakázek je požadováno, aby země uchazeče byla členem BID – Banco Interamericano de Desarrollo (Meziamerické rozvojové banky), což není případ ČR. Jediným řešením je pozice subdodavatele.

Dekretem č. 825/88 byl zrušen státní registr dodavatelů a byl nahrazen dvěma novými registry:

  • registrem dodavatelů
  • registrem firem nevhodných pro státní zakázky (porušují zákony, nedodržují smlouvy apod)

Obvykle se požaduje, aby zahraniční uchazeč o státní zakázku měl v Argentině zástupce.

Výzva k přihlášení do soutěže musí být uveřejněna v oficiálním listu (Boletín Oficial) obvykle 12 dnů před termínem podání nabídky, u menších zakázek alespoň 8 dní předem. Přihláška musí být ve španělštině, formu stanoví vypisující organizace. 

Veřejná výběrová řízení jsou uváděna na internetových stránkách jednotlivých ministerstev. Firma, která se o zakázku uchází, musí prokázat, že je likvidní a že má vypořádány všechny závazky.

Veřejné zakázky:

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Zásadní podmínkou uspokojivého vyřešení sporů je dobrý advokát. Jde však o záležitost mimořádně nákladnou a dlouhodobou. Proto je lepší zabránit případnému soudnímu sporu již v počátcích obchodního případu, například zajištěním spolehlivého způsobu placení.

Soudní procesy jsou charakteristické značnou zdlouhavostí. Proces může trvat  několik let, než se dospěje k soudnímu rozhodnutí. Vymahatelnost práva a právní nejistota jsou jednou z překážek odrazujících zahraniční investory.

Vzhledem k nedostatku vnitřních zdrojů, je většinou vyžadováno externí financování, u investičních celků  financování dlouhodobé. České firmy  nemohou soutěžit s tzv. měkkými úvěry, zaručenými vládou, jež poskytuje např. Španělsko. V některých, pro české podniky zajímavých soutěžích, byly české firmy diskvalifikovány i proto, že ČR není členem BIDu, ale také proto, že nejsou připraveny na způsob dodávky investičních celků systémem vlastního financování a umořováním dluhu formou provozování dlouhodobé (např. 30leté) koncese.

Na počátku 90. let, kdy došlo k masové privatizaci argentinské ekonomiky, se české podniky nemohly nebo neuměly do tohoto procesu zapojit. Firmy, které získaly kontrolu nad privatizovanými společnostmi, preferují při dalších dodávkách opět zboží ze stejné země původu, je-li cenově a kvalitativně srovnatelné s konkurencí. České podniky tento multiplikační efekt tedy využívat nemohou a pokud chtějí uspět, musí mít výjimečnou cenu a kvalitu, nebo se musí soustředit na roli subdodavatelů.

Pokud jde o problematiku pohledávek a závazků v bilaterálním obchodě, v posledních dvou letech se situace zkomplikovala  v souvislosti s celkovou situací země, která vedla ke změně legislativy  v ekonomické oblasti. Našemu exportu ztížila přístup na trh devalvace argentinského pesa, zhodnocování české koruny i protekcionistická opatření, která zdražila více než trojnásobně veškeré argentinské dovozy.  

Zahraničně obchodní výměna mezi ČR a Argentinou se uskutečňuje na bázi volně směnitelných měn. Při sjednávání platebních podmínek je třeba opatrnosti, neboť standardní podmínky v sobě nesou jisté riziko.  Na počátku nové obchodní spolupráce je vhodné trvat na platbě předem. Na nového zákazníka doporučujeme vyžádat si bankovní informaci.

S nástupem nové vlády Mauricia Macriho byla zrušena devizová omezení a platební styk je volný. Kurs je sjednocený a peso volně směnitelné za obchodní kurs. 

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

Úředním jazykem je španělština. V Buenos Aires se lze někdy domluvit anglicky, v rámci jednotlivých přistěhovaleckých komunit také italsky a německy. Kromě toho v některých provinciích hovoří původní obyvatelstvo indiánskými jazyky (především guaraní a quechua).

Státní svátky

V Argentině se státní svátky vždy dodržují. V případě, že svátek vyjde na čtvrtek či úterý, je velmi pravděpodobné, že si argentinští partneři vezmou v pracovní den mezi svátkem a víkendem volno.

  • 1. ledna – Nový rok
  • 31. ledna – Výročí Ústavodárného shromáždění v roce 1813
  • 11.–12. února – Karneval
  • 20. února – Výročí bitvy u Salty
  • 24. března – Výročí vojenského převratu
  • 1. a 2. dubna – Den veteránů a padlých v bitvě o Malvíny
  • 17. dubna – Zelený čtvrtek
  • 18. dubna – Velký pátek (i když oficiální není svátkem, většina institucí nepracuje)
  • 1. května – Svátek práce
  • 25. května – Květnová revoluce
  • 20. a 21. června – Den vlajky (úmrtí generála Manuela Belgrana)
  • 9. července – Den nezávislosti
  • 19. srpna – úmrtí generála San Martína
  • 14. října – Objevení Ameriky (Den úcty ke kulturní rozmanitosti)
  • 8. prosince – Neposkvrněné početí P. Marie
  • 25. listopadu – Den národní suverenity
  • 25. prosince – Vánoce

Svátky bývají přesunovány k víkendu.

Pracovní doba

Pracovní doba je velmi různá. Např. kulturní instituce pracují zpravidla odpoledne, státní instituce zpravidla od 9:00–9:30 do 17:00. Banky od 10:00 do 15:00 (v sobotu a neděli zavřeno, od roku 2001 jsou velmi časté „bankovní prázdniny“ s celostátní působností), pošty pracují od 9:00 do 18:00, o sobotách a nedělích mají zavřeno (a to i na hlavní poště v Buenos Aires).

Prodejní doba velkých nákupních středisek je od 8:00 do 22:00, a to i o víkendech, menší obchody mívají obvykle otevřeno od 8:00 do 20:00, v sobotu do 15:00, v neděli bývá zavřeno (není to však pravidlem). Alkohol je dovoleno prodávat ve stáncích a obchodech pouze do 22:00.

Argentina svým národnostním složením (především potomci Španělů a Italů) přebírá i kulturu těchto zemí. Zejména Buenos Aires (Capital Federal – hlavní město) má evropský ráz a z toho i vyplývá např. způsob  oblékání. Úzkostlivě se dodržuje osobní hygiena ve všech společenských vrstvách a ve všech věkových skupinách. Při pozdravu je běžné naznačení polibku na tvář (i muži mezi sebou), a fráze „Jak se daří?“, v opačném případě by se mohl dotyčný urazit. Nelze spoléhat na dochvilnost, nicméně u obchodních jednání je dochvilnost na místě. Doba oběda v pracovní dny nezačíná dříve než ve 13:00 hod. na české poměry se večeří značně pozdě, nejdříve ve 21:00 hod., výjimkou není ani 22:00 hod.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Dne 8. 12. 1996 vstoupila v platnost Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele diplomatických a služebních pasů mezi Českou republikou a Argentinou.

Dne 2. 1. 2000 vstoupila v platnost Dohoda o zrušení vízové povinnosti pro držitele cestovních pasů mezi Českou republikou a Argentinou.

Držitelé cestovních pasů musí mít pro vstup do Argentiny platné vízum pouze v případě, přijíždějí-li do země za účelem výdělečné činnosti a studia.

Nezletilí argentinští občané (do 18 let) musí mít při výjezdu ze země notářsky ověřené povolení rodičů k vycestování (to se týká i případů, kdy nezletilí cestují pouze s jedním rodičem). Na základě notifikace ZÚ by nemělo být podobné povolení na českých občanech vyžadováno.

Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Argentina patří v rámci Latinské Ameriky k bezpečnějším zemím. Ve srovnání s Evropou je zde ale vyšší stupeň kriminality, včetně ozbrojených přepadení. Zásadně se nedoporučuje navštěvovat chudinské čtvrti a na ulicích si dávat pozor na kapsáře, a to i v lepších čtvrtích. Není vhodné nosit otevřeně šperky a mít u sebe větší částky peněz. V případě ozbrojeného přepadení doporučujeme bez průtahů odevzdat požadované, v žádném případě se nebránit, protože zločinci zbraně použijí.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Proces získání povolení k pobytu a pracovního povolení byl značně zjednodušen zákonem o migracích z roku 2004 (Ley 25871 de Migraciones), kdy získání povolení k pobytu současně dává právo pracovat.

Postup při získání povolení k pobytu je následující:

  • žadatel musí podat na División de Radicaciones de la Dirección de Admisión de Extranjeros, Dirección Nacional de Migraciones (Divize usazení, Ředitelství pro vstup cizinců, Národní ředitelství pro migrace) žádost, kterou bude doplňovat řada dokumentů – platný pas s vyznačeným posledním vstupem do země, rodný list, výpisy z rejstříku trestů ze země trvalého pobytu a Argentiny. Všechny doklady musí být přeloženy oficiálním překladatelem do španělštiny a potvrzeny příslušným konzulárním oddělením argentinského velvyslanectví (v případě občanů ČR, v Praze) nebo apostillou. Kromě toho je třeba uhradit hotově poplatek 200 ARS.
  • kromě výše uvedených obecným dokladů se poté prezentace dalších liší podle druhu pracovníka (např. akademické profese, reprezentant českého zastoupení, pracovník argentinské firmy atd.). Podle toho se požaduje např. potvrzení od místního vzdělávacího zařízení nebo doklad o ustavení zastoupení spolu s výpisem z obchodního rejstříku nebo pracovní smlouva atd.
  • po podání dokladů obdrží žadatel dočasné povolení k pobytu (Residencia Precaria), na základě kterého získá tzv. CUIL (osobní číslo), které mu umožní začít vyřizování sociálního (v Argentině v jednom obdoba českého sociálního a zdravotního) a důchodového pojištění.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Při cestě do Argentiny je vhodné sjednat si připojištění. Je nutné mít pojištění typu „pro celý svět“, protože s běžným pojištěním pro EU tu návštěvník nepořídí. Pokud je turista pojištěn, může využít smluvního zdravotnického zařízení za podmínek uvedených v pojistné smlouvě. Platební karty ani šeky akceptovány nejsou, platí se v hotovosti. Jinak lze za úhradu použít soukromá zdravotnická zařízení.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: