Arménie: Mapa oborových příležitostí - perspektivní položky českého exportu

8. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Pozitivní makroekonomický vývoj arménské ekonomiky od počátku nového tisíciletí byl přerušen až vznikem globální finanční a hospodářské krize. Pro představu, tempo ekonomického růstu se v roce 2009 snížilo o více než 14 %. Ke zlepšení hospodářského vývoje došlo až v roce 2010, kdy Arménie vykázala ekonomický růst ve výši 2,1 %. V následujících letech se pak tempo růstu zvyšovalo a nejlepších hodnot bylo dosaženo v roce 2012 (7,1 %). V letech 2013-2016 se tempo ekonomického růstu ustálilo na úrovni okolo 3,5 %, následně od roku 2015 byla evidována hodnota 3 %. V roce 2016 se ekonomický růst oproti předchozímu roku nepatrně zvýšil a dle informací SB a MMF se obdobné hodnoty očekávají i v následujících letech. Pokud jde o vývoj ostatních makroekonomických veličin, pak nejpalčivějším problémem Arménie je vysoká míra nezaměstnanosti, která se v posledních letech pohybuje na úrovni 18 %. Pozitivních výsledků Arménie dosahuje v oblasti míry inflace a dále bilance běžného účtu.

Evropská unie má s Arménií uzavřenou PCA z r. 1999, která zahrnuje i obchodní problematiku. V r. 2013 odstoupila Arménie od podepsání Asociační dohody. Riziko podle OECD je: 6/7.

 

Ukazatel

2013

2014

2015

2016

2017

2018

Růst HDP (%)

3,3

3,6

3,0

3,2

3,4

3,0

HDP/obyv. (USD)

3 732

3 901

3 535

3 602

3 729

3 916

Míra inflace (%)

5,8

3,0

3,7

2,6

4,0

4,0

Nezaměstnanost (%)

16,2

17,6

17,7

18,2

18,3

18,2

Bilance běžného účtu (mld. USD)

-0,8

-0,8

-0,3

-0,5

-0,6

-0,6

Populace (mil.)

3,0

3,0

3,0

3,0

3,0

3,0

Konkurenceschopnost

79/148

85/144

82/140

 

 

 

Exportní riziko OECD

6/7

6/7

6/7 

 

 

 

Odhad Mezinárodního měnového fondu                                                                            Zdroj: MMF, OECD, WEF, SB

 

 

5.1. Nejperspektivnější položky pro český export, odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Příležitosti pro český export

Elektrotechnika

Z hlediska elektrotechniky došlo v aktuálním roce 2016 k nárůstu exportu do Arménie položek: telefonní přístroje, ostatní přístroje k vysílání, přijímání hlasu, dat na hodnotu 1.172.800 tis. USD, ostatní monitory, projektory bez TV přijímače ve výši 356 tis. USD, a akumulátory elektrické ve výši 609 tis. USD. V Arménii došlo v létě 2015 k nepokojům z důvodu zvyšování cen energie a může tak růst poptávka domácností po jiných dodavatelích energie, což pro následující období roku 2016 předpokládá potenciál u obnovitelných zdrojů energie, kdy byla nyní stanovena i daňová úleva, tedy bez daní a poplatků. Sluneční i větrná energie bude tak distribuována bez jakýchkoli daní, licencí a poplatků v případě výkonu až 150 kW. V případě přebytku energie bude zapotřebí instalovat akumulátory a rezervoáry, které budou energii uchovávat. Lze předpokládat, že pro další období, či nejspíše koncem roku 2016 či 2017 bude nárůst potřeby a možného importu elektrických akumulátorů. Období se stanovuje díky nutnosti vyřídit stavební a jiná povolení na výstavby elektráren.

Chemický průmysl

International Monetary Fund vydává každoročně, a ke každé zemi zprávy z hlediska významných událostí, statistiky a komparace zahraničního obchodu a možné analýzy predikce budoucího vývoje. Z hlediska zprávy o Arménii za předešlý rok 2016 je v příručce patrné, že celkový dovoz do Arménie u jednotlivých sektorů klesá, což lze potvrdit i u chemických produktů, které zahrnují jak různé chemické látky. Import chemických produktů do Arménie celkově klesl za rok 2016 na 434 tis. USD, což je 12% pokles. Z hlediska predikce na následující období u zahraničního obchodu Arménie se uvádí, že i nadále bude pokračovat obdobný vývoj, tedy že i nadále bude celkový import spíše klesat. Nicméně u dílčích položek lze pak evidovat výrazný nárůst importu z České republiky. Jedná se zejména o přípravky na vlasy a přípravky pro ústní a zubní hygienu. U přípravků na vlasy došlo za rok 2016 k nárůstu o 22 %, tedy o 46 tis.

Sklářský a keramický průmysl

Zajímavě se rozvíjející položka vývozu ČR do Arménie, její růst koresponduje s růstem arménských dovozů. Rusko, se kterým Arménie úzce spolupracuje, stanovilo čtyři země, které mají nahradit export do Ruska za Turecko. Arménie sice ve výčtu těchto zemí chybí, ale představuje oblast, kde se sklářské podniky těší značné oblibě a progresi a sklářské produkty budou i předmětem exportu do Ruska, což může být i potenciál pro české exportní podniky, kdy mohou Arménii oslovit z hlediska možné kooperace při dovozu do Ruska. Sklárny se obecně v Arménii rozvíjí velmi rychle a díky uznávané kvalitě českých sklářských produktů se očekává nárůst zájmu v tomto sektoru, což potvrzuje i nárůst konkrétní položky od ledna 2016, kdy aktuálně je dovoz skleněného zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě v hodnotě 650 tis. USD, kde je oproti předchozímu roku vidět pokles o 8,5%. U neelektrických výrobků z grafitu (HS 6815) byl zaznamenán nárůst na hodnotu 409 tis. USD.

Strojírenský průmysl

Strojírenství představuje jednu z oblastí, které jsou preferovány při budování vztahů České republiky a Arménie. Pro následující období je významná možný export při modernizaci jaderných turbín jaderné elektrárny v Arménii. Modernizace elektrárny v Mecamoru je naplánována na počátek roku 2017 a dále i na rok 2017, kdy se celková investice do modernizace odhaduje na výši 300 mil. USD. Aktuálně je u strojírenského průmyslu potenciální příležitostí v exportu: Ostatní zařízení k automatickému zpracování dat (HS 8471), kdy doposud je o této položky průmyslu evidován nárůst o téměř 20 %, tj. na 4.968.000 USD.

Zpracovatelský průmysl

Průmysl v Arménii a zpracovatelský průmysl se za rok 2016 nese v duchu výroby šperků, kdy se produkce a poptávka ztrojnásobila, což by mohl být případný impuls pro české sklářské výrobce, což se ovšem zatím neprojevilo v rámci zahraničního obchodu s Arménií. Vyšší produkce se v Arménii netýkala pouze bižuterie, ale i šperků z drahokamů, polodrahokamů a drahých kovů, kdy nárůst za rok 2016 činil 94,8 tis USD (za HS 71), což by ČR mohla využít v podobě obchodní nabídky na dovoz ozdobných a jiných balení na tyto šperky. Za rok 2016 byl evidován nárůst importu produktů z České republiky do Arménie v podobě hygienických vložek, tamponů, dětských plen a podobných hygienických výrobků, kdy aktuální statistická hodnota importu těchto výrobků činil za rok 2016 hodnotu ve výši 32,4 tis. USD (HS – 4823).

Opatření proti krupobití:

Arménská republika nutně potřebuje zajistit ochranu a prevenci rizika v souvislosti se škodami, jež jsou způsobeny přírodními katastrofami a to zejména krupobitím. Má se za to, že krupobitím je ohroženo více než 90% území Arménie. V Arménii je 370 stanic, které monitorují krupobití, z nichž více než 136 je ve vlastnictví fyzických osob či obcí. Škody, které přírodní katastrofy způsobily například v oblasti pěstování plodin, dosahují částky 100 mil. USD a určitá jejich část připadá rovněž na krupobití. Proti tomuto přírodnímu jevu není chráněno přibližně 300 hektarů půdy. Vláda hledá možnosti, jak snížit potencionální ztráty na zemědělské produkci. Zemědělství je každý rok krupobitím vážně poškozováno, a proto se s využitím mezinárodního know-how hledají nejefektivnější způsoby jak s tímto nebezpečím bojovat. Ministerstvo zemědělství vypracovalo projekt s cílem prevence škod způsobených přírodními katastrofami, se zvláštním zaměřením na technické vybavení sítě stanic, které nebezpečí krupobití monitorují, jejich účinnost, ústřední správu a údržbu. Pozornost odborníků se zaměřuje jak na raketové stanice pro potlačení krupobití tak i na alternativní metody, z nichž jedna spočívá v instalaci sítí proti kroupám. Tyto sítě mohou být pro ovocnářský průmysl záchranou. Sítě prokázaly svou účinnost především ve vinařství, kde jsou využívány pro ochranu vinic.

 

Je třeba také poznamenat, že SHPP a kotle se solárně zahřívanou vodou vykazují vyšší efektivitu v rámci krátkého období a mají také více potenciálu, jestliže vezmeme v úvahu krátké období návratnosti investovaných nákladů. Po SHPP a vodních tepelně zahřívaných kotlích jsou nejvíce oblíbené větrné elektrárny a tepelná čerpadla. PV, geotermální energie a biologická paliva jsou nákladná a jejich vývoj je z dlouhodobého hlediska považován v oblasti obnovitelné energie za strategický. Pro výrobu tepelné a elektrické energie se rovněž uvažovalo o biomase, včetně opětovného vysazování vykácených stromovin a biopaliv, jenž jsou vyráběna frakcionačním procesem.

Obnovitelné zdroje:

Obnovitelná energie představuje klíčový prvek, který přispívá k udržitelnosti v oblasti energetického průmyslu. Alternativní zdroje energie v rámci energetického průmyslu jsou velice slibnou oblastí pro budoucí investice. Pokud jde o energetický průmysl, má Arménie k dispozici pouze omezené přírodní zdroje, takže tyto jsou importovány ze zahraničí, v důsledku čehož je Arménie v tomto ohledu z 97% závislá. Arménie dováží energetické zdroje a exportuje elektrickou energii. Asi 17.5% vyrobené elektrické energie se z Arménie vyváží, a to do sousedního Íránu a Gruzie. Arménie však může využít značných rezerv obnovitelné energie, jež mohou být využity třemi způsoby:

  • elektrická energie z malých vodních elektráren (SHPP), větrných elektráren, fotovoltarických elektráren (PV), geotermálních elektráren a biomasy;
  • tepelná energie z tepelných čerpadel, solární tepelná energie, geotermální energie a energie z biomasy;
  • energie pro transport z biomasy. Má se za to, že krupobitím je ohroženo více než 90% území Arménie. V Arménii je 370 stanic, které monitorují krupobití, z nichž více než 136 je ve vlastnictví fyzických osob či obcí. Škody, jenž přírodní katastrofy způsobily například v oblasti pěstování plodin, dosahují částky 100 milionů dolarů a určitá  jejich část připadá rovněž na krupobití. Proti tomuto přírodnímu jevu není chráněno přibližně 300 hektarů půdy. Vláda hledá možnosti, jak snížit potencionální ztráty na zemědělské produkci.

Arménský plán na využití obnovitelné energie (Armenian Renewable Energy Roadmap) počítá s pětinásobným zvýšením objemu energie vyprodukované z obnovitelných zdrojů do roku 2020, přičemž stávající situace vypadá takto: v roce 2010 činil objem energie získaný na základě obnovitelných zdrojů 310GWh a předpokládá se, že v roce 2020 dosáhne 1500 GWh. Je třeba také poznamenat, že SHPP a kotle se solárně zahřívanou vodou vykazují vyšší efektivitu v rámci krátkého období a mají také více potenciálu, jestliže vezmeme v úvahu krátké období návratnosti investovaných nákladů. Po SHPP a vodních tepelně zahřívaných kotlích jsou nejvíce oblíbené větrné elektrárny a tepelná čerpadla. PV, geotermální energie a biologická paliva jsou nákladná a jejich vývoj je z dlouhodobého hlediska považován v oblasti obnovitelné energie za strategický. Pro výrobu tepelné a elektrické energie se rovněž uvažovalo o biomase, včetně opětovného vysazování vykácených stromovin a biopaliv, jež jsou vyráběna frakcionačním procesem.

 

Technický potenciál Arménie v oblasti obnovitelné energie

 

Typ technologie

Technické možnosti

PV

›1000 MW

Vítr

300-500 MW

Geotermální energie        

25 MW

Vodní energie                 

250-300 MW

Solární energie

›1000 MW

Tepelná čerpadla

›1000 MW

Biologická paliva

100 tisíc tun/rok

 

Jako o dalším alternativním zdroji se rovněž uvažuje o venkovském a městském pevném odpadu na skládkách, z nějž lze získávat metan pro výrobu elektrické energie v blízkosti obcí.

souvislosti se škodami, jenž jsou způsobeny přírodními katastrofami a to zejména krupobitím. Má se za to, že krupobitím je ohroženo více než 90% území Arménie. V Arménii je 370 stanic, které monitorují krupobití, z nichž více než 136 je ve vlastnictví fyzických osob či obcí. Škody, jenž přírodní katastrofy způsobily například v oblasti pěstování plodin, dosahují částky 100 milionů dolarů a určitá  jejich část připadá rovněž na krupobití. Proti tomuto přírodnímu jevu není chráněno přibližně 300 hektarů půdy. Vláda hledá možnosti, jak snížit potencionální ztráty na zemědělské produkci. Vedle zájmů v soukromém sektoru se Arménie rovněž zavázala k modernizaci starých elektráren, což povede ke zvýšení poptávky po dalších výrobních kapacitách. V oblasti podnikatelských investicí jsou zde další možnosti:     

  • Stát garantuje výkup veškeré elektrické energie na základě RE s preferenčními tarifními sazbami v období 20 let (15 let pro SHPP)
  • Stát podporuje investice v oblasti obnovitelných energií prostřednictvím fixních tarifů[1]
  • Jsou zde již solidní zkušenosti s mezinárodními finančními institucemi
  • Úspěch při předchozí spolupráci se zahraničními soukromými investoryArménský plán na využití obnovitelné energie (Armenian Renewable Energy Roadmap) počítá s pětinásobným zvýšením objemu energie vyprodukované z obnovitelných zdrojů do roku 2020, přičemž stávající situace vypadá takto: V roce 2010 činil objem energie získaný na základě obnovitelných zdrojů 310GWh a předpokládá se, že v roce 2020 dosáhne 1500 GWh. Je třeba také poznamenat, že SHPP a kotle se solárně zahřívanou vodou vykazují vyšší efektivitu v rámci krátkého období a mají také více potenciálu, jestliže vezmeme v úvahu krátké období návratnosti investovaných nákladů. Po SHPP a vodních tepelně zahřívaných kotlích jsou nejvíce oblíbené větrné elektrárny a tepelná čerpadla.are. IT a pokročilé technologie – jeden z nejrychleji rostoucích průmyslových sektorů (průměrný roční nárůst v období 2010-2015 činil více než 34%), s jakostí, jenž z hlediska konkurence snese srovnání se světem, a také s nízkými náklady na pracovní síly. Toto průmyslové odvětví v Arménii obsahuje různé podsektory: průmyslová výpočetní technika, vývoj elektronického vybavení, výroba polovodičů, tvorba webových aplikací, digitální marketing, systémová integrace atd. dff

Má se za to, že krupobitím je ohroženo více než 90% území Arménie. V Arménii je 370 stanic, které monitorují krupobití, z nichž více než 136 je ve vlastnictví fyzických osob či obcí. Škody, jenž přírodní katastrofy způsobily například v oblasti pěstování plodin, dosahují částky 100 milionů dolarů a určitá jejich část připadá rovněž na krupobití. Proti tomuto přírodnímu jevu není chráněno přibližně 300 hektarů půdy. Vláda hledá možnosti, jak snížit potencionální ztráty na zemědělské produkci.Zastupitelský úřad v fff Zastupitelský úřad v Jerevanu připravuje v květnu 2017 projekt ekonomické diplomacie „Prezentace technologických řešení českých firem ve fotovoltaice a větrných elektrárnách“, který bude sloužit k seznámení arménské odborné veřejnosti a pracovníků státní správy se specifickými českými řešeními, českými postupy v dané oblasti, možnostmi financování a spolupráce, ve formě odborné konference a navazující firemní prezentace.

 

Průmysl IT

Oblast IT představuje jedno z nejvíce pokrokových odvětví v Arménii a skrývá v sobě značný potenciál. Stejně tak, jak tomu bylo v éře bývalého Sovětského svazu, i nyní Arménie hraje úlohu regionálního střediska, kde se soustřeďuje vývoj software. IT a pokročilé technologie – jeden z nejrychleji rostoucích průmyslových sektorů (průměrný roční nárůst v období 2010-2015 činil více než 34%), s jakostí, jenž z hlediska konkurence snese srovnání se světem, a také s nízkými náklady na pracovní síly. Toto průmyslové odvětví v Arménii obsahuje různé podsektory: průmyslová výpočetní technika, vývoj elektronického vybavení, výroba polovodičů, tvorba webových aplikací, digitální marketing, systémová integrace atd. Arménie považuje tento sektor ve svém ekonomickém rozvoji za sektor prioritní.

Země produkuje každým rokem 368 618 tun MSW (městský pevný odpad), což znamená 119.8 kilogramů na jednoho obyvatele za rok. V nedávné době se Arménii podařilo získat půjčky od mezinárodních institucí (EU NIF, EBRD, E5P) na modernizaci systému zacházení s pevným odpadem tak, aby tento odpovídal normám EU. Počítá se s tím, že v různých oblastech Arménie budou zřízeny další skládky, což rozšíří možnosti recyklace a přispěje k udržitelnému rozvoji v oblasti životního prostředí.

Mnoho společností realizovalo značný počet investic, což značným způsobem podpořilo rozvoj ekonomiky. V posledních 10 letech došlo ke zvýšení podílu tohoto sektoru na hrubém domácím produktu. V poslední době se tento sektor přeměnil ze sektoru outsourcingového na sektor s orientací na R&D – v současnosti představuje asi 50% celkových příjmů, které IT společnosti v Arménii vytvářejí. V oblasti IT byl zaznamenán dvojciferný nárůst, a to až na obrat ve výši 500 mil. USD v roce 2016. V období od roku 2010 do 2015 tento sektor přilákal prostředky FDI ve výši přibližně 31 mil. USD. Celkový počet pracovních sil, které v sektoru IT pracují, je přibližně 15 000. Obnovitelná energie (RE) představuje klíčový prvek, který přispívá k udržitelnosti v oblasti energetického průmyslu. Alternativní zdroje energie v rámci energetického průmyslu jsou velice slibnou oblastí pro budoucí investice. Pokud jde o energetický průmysl, má Arménie k dispozici pouze omezené přírodní zdroje, takže tyto jsou importovány ze zahraničí, v důsledku čehož je Arménie v tomto ohledu z 97% závislá. Arménie dováží energetické zdroje a exportuje elektrickou energii

V Arménii působí pobočky a pracoviště uznávaných IT společností, jako je Microsoft, Oracle, Huawei, D-Link, Synopsys, National Instruments, IBM, Mentor graphics, atd. Kromě toho, začínající arménské IT společnosti získávají mezinárodní uznání, čehož příkladem může být PicsArt, ShadowMatic, Zangi, Teamable, Joomag, BetConstruct, CodeFights.

 

Sektor zemědělství

Zemědělství představuje v Arménii jeden z klíčových sektorů ekonomiky, společně s potravinářským průmyslem mají v zemi dlouhou tradici. Necelých 50% rozlohy země je vhodné pro zemědělství, z nichž 35% je orná zemědělská půda, která je velmi závislá na zavlažování, zbytek jsou louky, pastviny a trvalé plantáže. Mezi hlavní plodiny Arménie patří obiloviny (90% tvoří pšenice), brambory, zelenina, luštěniny a olejnatá semena. V chovu hospodářských zvířat převládá skot, prasata, ovce a drůbež.

Díky zavlažovacím systémům, které se v Arménii v posledních letech vybudovaly, se zlepšily podmínky pro pěstování ovoce a zeleniny, což pozitivně ovlivňuje arménské zemědělství. Vybudováno bylo např. 71 zavlažovacích hrází, které jsou v souladu s mezinárodními bezpečnostními normami a snižují riziko selhání hráze a zaplavení až 570 tis. lidských obydlí, kteří žijí v přilehlé blízkosti přehrady. Zároveň bylo v zemi zaznamenáno zlepšení produktivity a udržitelnosti pastvin na bázi chovatelských farem v horských obcích. Výsledkem tomu je zvýšení produktivity mléka v průměru až o 14% a o 12% se zvýšil chov skotu. Vláda chce dále podporovat výše popsané aktivity.

 

Perspektivní sektor

Konkrétní příležitosti

Chemický průmysl

HS 3305 – Přípravky na vlasy

HS 3306 – Přípravky pro ústní, zubní hygienu

Zpracovatelský průmysl

HS 4823 – Výrobky z buničiny, papíru, lepenky, buničité vaty

Sklářský a keramický průmysl

HS 7013 – Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě

Strojírenský průmysl

HS 7308 - Konstrukce části desky tyče aj z železa oceli

HS 7318 – Šrouby, matice HS 7326 - Ostatní výrobky ze železa nebo oceli

Elektrotechnika

HS 8471 – Ostatní zařízení k automatickému zpracování dat

HS 8421 - Odstředivky, včetně odstředivých sušiček

HS 8471 - Zařízení pro automatizované zpracování dat, rozmnožovací stroje a zařízení thereof- magnetické nebo optické snímače HS 8481 - Kohouty, ventily a podobná zařízení pro potrubí

HS 8502 - Generování sady poháněné větrnou energii HS 8504 - Elektrické transformátory a měniče HS 8507 - Elektrické akumulátory HS 8509 - Elektromechanické přístroje pro domácnost s el.energ. HS 8517 - Telefonní přístroje, včetně telefonů pro celulární sítě nebo jiné bezdrátové sítě

HS 8528 - Ostatní monitory, projektory bez tv HS 8537 - Tabule, panely, ovládací panely

HS 8541 - Fotovoltaické výrobky (včetně příslušenství)

 

Příležitosti pro rozvojovou spolupráci

Kategorie vyspělosti země: LMIC

V Arménii byl zaznamenán za poslední roky velký vývoj a to zejména v infrastruktuře, zemědělství, zdravotnictví, v zajištění pitné vody, zavlažování a rozvoje venkova.

 

Sektor infrastruktury

V Arménii bylo financováno celkem 319 infrastrukturních mikro projektů, které pokrývají více než 88 komunit a kulturních center, 44 mateřských škol, 130 škol a jiné. Během posledního desetiletí tak došlo k řadě projektů a dalších finančních operací, které zajistily vytvoření nových pracovních míst a zmírnily dopady krize. Nově byly vystaveny silnice, které otevřely bránu potenciálnímu zemědělství a cestovního ruchu. Arménie vstoupila do EEU, což může mít za následek i změnu celních sazeb i na potravinářské a zemědělské produkty.

 

Zpracování odpadů

Zpracování odpadů má pro Arménii klíčový význam a je její prioritou. Země produkuje každým rokem 368 618 tun MSW (městský pevný odpad), což znamená 119.8 kilogramů na jednoho obyvatele za rok. V nedávné době se Arménii podařilo získat půjčky od mezinárodních institucí (EU NIF, EBRD, E5P) na modernizaci systému zacházení s pevným odpadem tak, aby tento odpovídal normám EU. Počítá se s tím, že v různých oblastech Arménie budou zřízeny další skládky, což rozšíří možnosti recyklace a přispěje k udržitelnému rozvoji v oblasti životního prostředí. Díky inovacím lze v oblasti zacházení s pevnými odpady dosáhnout ekonomického prospěchu. Ukládání odpadů na skládky se z hlediska udržitelnosti považuje za možnost nejméně výhodnou, jelikož v tomto případě zde nevzniká žádný další užitek. V rámci různých technologických projektů lze však pevný odpad ziskovým způsobem zužitkovat, jelikož představuje vydatný a různorodý zdroj materiálů a energie (spalování), jakožto alternativní zdroj.

Zastupitelský úřad v Jerevanu realizuje v roce 2017 malý lokální projekt „Greener Armenia through Waste Sorting“, kde v rámci projektu krajský úřad města Armavir (se 1,2 mil. obyvateli) hodlá vysvětlit učitelům všech škol v provincii výhody a úskalí třídění odpadu domácností, získat je pro třídění a prostřednictvím učitelů pak oslovit žáky a jejich rodiče k plošnému třídění odpadu. Linku na zpracování odpadů v Armaviru dodává česká firma.

  

[1] http://www.psrc.am/en/information-to-investors/tariffs

zpět na začátek

5.2. Kalendář akcí

Dne 30.5.2017 se v Jerevanu uskuteční projekt ekonomické diplomacie z oblasti obnovitelných zdrojů. Jedná se o prezentaci řešení českých firem pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Dalším projektem je incomingová mise zástupců arménských obchodních řetězců ve dnech 4.6.-8.6.2017 zaměřená na podporu exportu českých potravinářských výrobků. Představitelé předních arménských supermarketů přicestují do ČR, aby navázali nové partnerské vztahy.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: