Arménie: Zahraniční obchod a investice

14. 8. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Zahraničńí obchod Arménie, 2016, v mil. USD, source: Armstat

 

2015, Jan-Dec

share, %

2016, Jan-Dec

share, %

change, %

 

Total Foreign Trade

4 724 570.6

100.0

5,075,349.9

100.0

107.4

1

Russian Federation

1,187,277.4

25.1

1,366,974.7

26.9

115.1

2

EU - 28

1,193,534.1

25.3

1,218,745.5

24.0

102.1

3

China

481,404.1

10.2

454,036.4

8.9

94.3

4

Georgia

192,120.5

4.1

245,261.5

4.8

127.7

5

Islamic Republic of Iran

280,088.9

5.9

238,877.4

4.7

85.3

6

Turkey

138,456.0

2.9

164,293.7

3.2

118.7

7

Canada

122,611.5

2.6

152,222.7

3.0

124.2

8

Iraq

132,335.8

2.8

138,043.4

2.7

104.3

9

USA

160,573.8

3.4

126,899.5

2.5

79.0

10

Switzerland

90,545.4

1.9

122,007.7

2.4

134.7

11

UAE

52,654.0

1.1

119,342.2

2.4

2.3 times

12

Ukraine

130,822.4

2.8

109,834.6

2.2

84.0

13

Brazil

61,432.5

1.3

52,969.9

1.0

86.2

14

Japan

61,132.7

1.3

52,043.1

1.0

85.1

15

 Belarus    

32,470.2

0.7

37,541.9

0.7

115.6

16

Republic of Korea

32,959.4

0.7

18,568.7

0.4

56.3

17

Thailand

13,192.0

0.3

14,987.0

0.3

113.6

18

Turkmenistan

17,785.5

0.4

11,957.8

0.2

67.2

19

Kazakhstan

4,544.7

0.1

6,631.3

0.1

145.9

 

V prvním pololetí 2017 zaznamenala arménská ekonomika zajímavou dynamiku. Vláda premiéra Karena Karapetjana dokázala udržet pozitivní trendy z roku 2016, mj. zvýšením investičních aktivit v závěru roku, a vyslala významné signály ke zlepšení podnikatelského prostředí.

 

 

 

Jednotka

1-6/2017

Porovnání s 1-6/2016, %

Index ekonomické aktivity

%

-

106,1

Průmyslová výroba

mil. EUR

1457,5

112,4

Zemědělská výroba

mil. EUR

473,7

98,6

Stavebnictví

mil. EUR

214,1

90,0

 

Obchod

mil. EUR

2150,1

112,6

Služby (bez obchodu)

mil. EUR

1243,5

110,9

Výroba elektřiny

mil. kWh

3794,1

105,2

Průměrná nominální mzda

EUR

359,1

101,3

Zahraniční obchod, obrat

mil. EUR

2613,6

124,0

- z toho dovoz zboží

mil. EUR

1690,8

121,0

- z toho vývoz zboží

mil. EUR

922,8

125,8

 

Výkon arménského hospodářství je podmíněn pozitivními výsledky reálné ekonomiky, HDP zaznamenal růst o 6,5 % v prvním čtvrtletí a 6 % ve druhém zejména díky výsledkům průmyslu, služeb a obchodu. Mzdy rostly v prvním pololetí v průměru o 1,3 %. 

      

Průmyslová výroba vzrostla v prvním pololetí na 1457,5 mil. EUR, tedy o 12,4 % (těžba rostla o 12,5 %, zpracovatelský průmysl o 20 %, výroba elektřiny o 1,6 % a sektor vodního hospodářství o 5,1 %).

 

Zemědělská výroba poklesla oproti stejnému období roku 2016 o 1,4 %, nehledě na plánovaný růst o 3,6 %. Pokles byl způsoben pádem rostlinné výroby o 16,8 %, živočišná výroba rostla o 1,3 %

 

Stavebnictví se propadá dlouhodobě, ve sledovaném období o dalších 10 %, vinou nedostatečných investic jak ze státního rozpočtu, tak soukromého sektoru a obyvatelstva.

 

Domácí obchod si zachoval pozitivní tendenci ze začátku roku, podpořenou oživením soukromých finančních transferů ze zahraničí. Oproti prvnímu pololetí 2016 vzrostl o 12,6 %.

 

Rovněž služby bez obchodu zaznamenaly růst, o 10,9 % (finanční služby a pojišťovnictví rostly o 19,2 %, doprava o 13 %, telekomunikace o 5,2 %).

 

Na rok 2017 arménská vláda počítala s růstem HDP o 3,2 % a rozpočtovým deficitem ve výši 287,7 mil. EUR, tedy 3,4 % HDP, přičemž téměř polovina deficitu měla být pokryta vnějším zadlužením. Rozpočet předpokládal zvýšené příjmy a rozpočtové škrty a celkové snižování deficitu, neboť zahraniční zadlužení v roce 2016 překročilo 52 % HDP, což by mělo vliv na budoucí investiční schopnost a porušovalo zákon o zahraničním zadlužení. Změny v daňové oblasti (zejména zlepšený výběr daní) by měly deficit snížit nejméně na 3,3 %, prorůstová opatření by měla zajistit růst na straně příjmů. Nehledě na sympatické plány zahraniční zadlužení i nadále roste, k lehkému poklesu došlo pouze u domácího zadlužení (které je ovšem oproti zahraničnímu asi pětinové). Veřejný dluh Arménie činí ke konci května 6,095 mld. USD (růst o 2,6 % od začátku roku). Zahraniční dluh je 4,924 mld. USD.

 

Inflace se oproti deflačnímu roku 2016 do Arménii opět vrátila. Státní rozpočet předpokládal inflaci na úrovni 4 %, Centrální banka cílí na 2,5 % v roce 2017 a 3,6 % a 4,1 % v letech 2018 a 2019. V prvním pololetí 2017 byla inflace 0,5 %.

 

Očekává se růst deficitu běžného účtu cca na 3,4 %, způsobený především růstem dovozů (zvýšená ekonomická a investiční aktivita a růst finančních transferů obyvatelstva ovlivňující domácí spotřebu).

 

Objem zahraničního obchodu v prvním pololetí roku 2017 dále rostl (24 %), nejvíce v květnu a červnu. Zbožová výměna roste jak se zeměmi SNS (18,8 %), tak EU (15 %). Významně se zvýšil obchod s Ruskou federací (export o 25,8 %, import o 19,7 %) i dalšími zeměmi SNS.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2012

2013

2014

2015

2016

Export

1 380.2

1 478.8

1 519.3

1 486.9

1,782.9

Import

4 261.2

4 385.9

4 424.4

3 254.0

3,292.4

Trade balance

-2 881.0

-2 907.1

-1 094,9

-1 767.1

-1,509.5

 

The data in mil. USD

Source: www.armstat.am

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2.2 Zahraniční obchod Arménie, 2016, v mil. USD, zdroj: Armstat

 

 

2015, Jan-Dec

share, %

2016, Jan-Dec

share, %

change, %

 

Total Foreign Trade

4 724 570.6

100.0

5,075,349.9

100.0

107.4

1

Russian Federation

1,187,277.4

25.1

1,366,974.7

26.9

115.1

2

EU - 28

1,193,534.1

25.3

1,218,745.5

24.0

102.1

3

China

481,404.1

10.2

454,036.4

8.9

94.3

4

Georgia

192,120.5

4.1

245,261.5

4.8

127.7

5

Islamic Republic of Iran

280,088.9

5.9

238,877.4

4.7

85.3

6

Turkey

138,456.0

2.9

164,293.7

3.2

118.7

7

Canada

122,611.5

2.6

152,222.7

3.0

124.2

8

Iraq

132,335.8

2.8

138,043.4

2.7

104.3

9

USA

160,573.8

3.4

126,899.5

2.5

79.0

10

Switzerland

90,545.4

1.9

122,007.7

2.4

134.7

11

UAE

52,654.0

1.1

119,342.2

2.4

2.3 times

12

Ukraine

130,822.4

2.8

109,834.6

2.2

84.0

13

Brazil

61,432.5

1.3

52,969.9

1.0

86.2

14

Japan

61,132.7

1.3

52,043.1

1.0

85.1

15

Belarus    

32,470.2

0.7

37,541.9

0.7

115.6

16

Republic of Korea

32,959.4

0.7

18,568.7

0.4

56.3

17

Thailand

13,192.0

0.3

14,987.0

0.3

113.6

18

Turkmenistan

17,785.5

0.4

11,957.8

0.2

67.2

19

Kazakhstan

4,544.7

0.1

6,631.3

0.1

145.9

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

The structure of the Armenian foreign trade according to major product groups (figures are in million US dollars), Armstat

 

 

Export

Import

 

Name of the Product

2015

Share

2016

Share, %

2015

Share

2016

Share

1.

Foodstuffs and Agricultural products

409.4

27.8%

519.0

29.4%

643.1

19.1%

630.2

19.0%

2.

Mining & Mineral Products

475.4

32.3%

473.5

26.8%

767.1

22.7%

581.3

17.5%

3.

Chemicals

24.4

1.7%

26.1

1.5%

439.3

13.0%

458.7

13.8%

4.

Skin, Leather & Fur

5.1

0.3%

8.1

0.5%

11.1

0.3%

14.4

0.4%

5.

Wood & Wood Products

2.7

0.2%

2.5

0.1%

108.9

3.2%

107.8

3.2%

6.

Textiles

69.8

4.7%

98.9

5.6%

185.0

5.5%

256.7

7.7%

7.

Stone / Glass

12.0

0.8%

15.1

0.9%

64.1

1.9%

65.7

2.0%

8.

Precious Stones

193.8

13.2%

336.2

19.0%

118.1

3.5%

161.5

4.9%

9.

Metals

227.8

15.5%

221.8

12.5%

250.5

7.4%

223.2

6.7%

10.

Machinery / Electrical

25.4

1.7%

30.5

1.7%

627.5

18.6%

677.0

20.4%

11.

Other

27.1

1.8%

35.4

2.0%

158.9

4.7%

148.3

4.5%

 

Total

1,473

 

1,767

 

3,374

 

3,325

 

 

Top 10 major exported items from Armenia

 

Product

2016

(Thousand US dollars)

2402

Cigars, cheroots, cigarillos and cigarettes; of tobacco or of tobacco substitutes

209224.4

2208

Ethyl alcohol, undernatured; of an alcoholic strength by volume of less than 80% volume; spirits, liqueurs and other spirituous beverages

150399.5

0702

Tomatoes; fresh or chilled

22898.4

0806

Grapes; fresh or dried

17628.8

0406

Cheese and curd

12752.6

0204

Meat of sheep or goats; fresh, chilled or frozen

9918.0

0302

Fish; fresh or chilled, excluding fish fillets and other fish meat of heading 0304

8431.4

2008

Fruit, nuts and other edible parts of plants; prepared or preserved in ways

7995.4

2201

Waters, including natural or artificial mineral waters and aerated waters, with no sugar, not flavoured

6063.8

2204

Wine of fresh grapes, including fortified wines

5992.8

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.

Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu.  Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky.

Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi vyhledávajícími trh (telekomunikace, finanční služby, energetika, nemovitosti), které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (více o tomto: http://www.state.gov/documents/organization/241675.pdf, http://eba.am/)

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Veškeré informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:

 

http://www.mfa.am/en/invest/

http://www.mfa.am/en/business/

http://jurist.am/en/investment

http://www.parliament.am/legislation.php?sel=show&ID=1552&lang=eng

http://www.investinarmenia.am/en/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: