Arménie: Zahraniční obchod a investice

30. 5. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Zahraniční obchod: V období leden-únor se obrat zahraničního obchodu Arménie ve srovnání se stejným obdobím loňského roku zvýšil o 43.2% a činil 1 098.4 mil. USD. Tento pozitivní trend trvá od roku 2016. Dovoz se mezitím zvýšil o 44.4%, zatímco vývoz se zvýšil o 41.0%. Dovoz však rostl rychleji než vývoz, což dále prohlubuje čistý rozdíl mezi vývozem a dovozem. Obchodní bilance činí 324.594,1 mil. USD.

 

Obchod se zeměmi CIS se zvýšil o 30.7%, přičemž jeho podíl na celkovém obchodu činil 27.9% - z toho pouze obchod s Ruskem se zvýšil o 28.7% a dosahoval objemu 306.7 mil. USD.

 

Obchodní obrat se zeměmi EU má na arménském zahraničním obchodu podíl 23.8%, jeho objem dosáhl částky více než 261.5 mil. USD, což znamená zvýšení o 53%. Obchod s Německem, který má podíl 5.9% na arménském zahraničním obchodu, se zvýšil o 64.1%, obchod s Bulharskem, který má na zahraničním obchodu podíl 4.8%, se zvýšil téměř o 30%. Téměř všechny země vykázaly v obchodu s Arménií pozitivní dynamiku. Podle arménských statistických údajů zvýšila ČR svůj obrat s Arménií o 46.8%, objem obchodu zde dosáhl výše 4.1 mil. USD, což znamená podíl 0.4% na celkovém zahraničním obchodu. Obchod s Čínou (podíl 9.3%) se zvýšil o 26%, Švýcarskem (podíl 8.8%) více než 2 krát, zatímco obchod s Gruzií se snížil o 38.7%.

 

Obchod s Euroasijskou ekonomickou unií: Pokud jde o obchod se zeměmi EEU, Arménie svůj obrat s tímto ekonomickým blokem zvýšila. Celkový vývoz do zemí EEU dosáhl objemu 94.3 mil. USD a hodnota dovozu dosáhla částky 222.1 mil. USD, což znamená zvýšení o 40.4% a 22.4%. Arménie je stále značně závislá na ruské ekonomice, která má značný podíl na celkovém obchodu se zeměmi EEU.

 

Table 4. Foreign trade of Armenia with EEU countries, January-February 2016, source: Eurasian Economic Commission

 

Total

315 524.6

127.4

Export

94 314.5

140.4

Import

222 099.2

122.4

Belarus

6 584.8

2.1 times

Export

1 311.7

3 times

Import

5 273.2

193.2

Kazakhstan

2 013.1

2.7 times

Export

1 788.1

2.9 times

Import

225.0

2.0 times

 

Kyrgyzstan

226.2

190.9

Export

215.6

181.9

Import

10.6

-

Russia

306 700.5

128.7

Export

90 110.1

136.7

Import

216590.4

125.7

 

Průmyslová produkce: V období leden-únor pokračoval průmysl ve svém pozitivním trendu, přičemž byl zaznamenán růst o 8.3% a bylo zde dosaženo celkové hodnoty 262.4 milionu dolarů. Dynamika tohoto rozvoje však není v rovnováze; růst za leden činil 13.9%, avšak růst v únoru činil 3.3%. Vývoj průmyslu mohl být velice nepříznivě ovlivněn pozastavením činnosti důlní společnosti Valex, která působí v severní Arménii. K dočasnému uzavření této společnosti, jenž se zabývá těžbou kovů, přispěly problémy s ochranou životního prostředí a znečištěním, obnova a renovace. Je však jasné, že uzavření výrazným způsobem sníží celkovou výkonnost tohoto odvětví i v budoucnu.ůmyslová produkce: V období leden-únor pokračoval průmysl ve svém pozitivním trendu, přičemž byl zaznamenán růst o 8.3% a bylo zde dosaženo celkové hodnoty 262.4 milionu dolarů. Dynamika tohoto rozvoje však není v rovnováze; růst za leden činil 13.9%, avšak růst v únoru činil 3.3%. Vývoj průmyslu mohl být velice nepříznivě ovlivněn pozastavením činnosti důlní společnosti Valex, která působí v severní Arménii. K dočasnému uzavření této společnosti, jenž se zabývá těžbou kovů, přispěly problémy s ochranou životního prostředí a znečištěním, obnova a renovace. Je však jasné, že uzavření výrazným způsobem sníží celkovou výkonnost tohoto odvětví i v budoucnu. Obchod s jinými zeměmi zůstává poměrně bez významu, pokud vezmeme v úvahu existenci celní unie. Dynamika je však příznivá, jelikož Arménie zvýšila svůj obchod s Běloruskem 2.1 krát, s Kazachstánem 2.7 krát a s Kyrgyzstánem o 81.9%.

  

 

 

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014 2015

2016

2017

Export

1 478.8 1 519.3

1 486.9

1 782.9

2 242.9

Import

4 385.9

4 424.4

3 254.0

3 292.4 4 182.7

Trade balance

-2 907.1

-1 094,9

-1 767.1

-1 509.5

-1 939.8

 

The data in mil. USD

Source: www.armstat.am

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

2.2 Zahraniční obchod Arménie, 2017, v mil. USD, zdroj: Armstat

 

 

    2016 Share, % 2017 Share, % Change, %
  Total Foreign Trade 5 065 193.0 100 6425529.7 100 126.9
1 Russian Federation 1 358 306.1 26.8 1712912.8 26.7 126.1
2 EU - 28 1 218 097.9 24 1564496.7 24.3 128.4
3 China 453 586.7 9 604486.6 9.4 133.3
4 Switzerland 122 007.7 2.4 366769.2 5.7 3 times
5 Islamic Republic of Iran 239 250.8 4.7 263383.2 4.1 110.1
6 Georgia 245 243.8 4.8 248985.6 3.9 101.5
7 Turkey 164 153.1 3.2 230244.8 3.6 140.3
8 USA 121 742.6 2.4 204790.5 3.2 168.2
9 UAE 119 308.3 2.4 202789.2 3.2 170
10 Ukraine 109 834.3 2.2 129069.1 2 117.5
11 Iraq 138 043.4 2.7 121133.7 1.9 87.8
12 Canada 152 232.8 3 89941.5 1.4 59.1
13 Japan 52 040.7 1 81546.9 1.3 156.7
14 Brazil 52 967.6 1 73475 1.1 138.7
15 Belarus 36 711.6 0.7 44621.9 0.7 121.5
16 Thailand 14 966.2 0.3 32938.7 0.5 2.2 times
17 Republic of Korea 18 568.6 0.4 24496.7 0.4 131.9
18 Turkmenistan 11 957.8 0.2 16270.6 0.3 136.1
19 Kazakhstan 5 652.4 0.1 8985.7 0.1 159

 

 

EU - 28 Exports, 2017 Change, % Imports, 2017 Change, %
Austria 1 893.3 124.2 21 489.3 126.4
Belgium 45 680.7 109.8 43 994.9 75.8
Bulgaria 286 204.0 187.8 40 438.6 118.9
Croatia 79.3 56.7 850.7 60.6
Cyprus 123.6 404.3 1 551.5 70.2
Czech Republic 2582.3 111.3 27 024.6 180.9
Denmark 816.0 337.9 5 844.9 104.3
Estonia 697.1 157.0 14 143.3 142.6
Finland 1784.8 1 170.1 24 379.9 136.0
France 4497.8 117.0 77 650.9 146.6
Germany 132483.5 95.3 206 523.3 110.8
Greece 183.6 32.2 49 656.5 272.6
Hungary 1683.8 214.6 12 963.7 119.1
Ireland 12.6 89.8 10 110.8 99.3
Italy 37 425.3 117.4 163 322.1 126.8
Latvia 2 964.6 193.1 2 733.8 177.3
Lithuania 2 009.1 66.9 5 404.5 126.0
Luxembourg 1 268.0 142.7 758.3 94.6
Malta 18.2 77.5 237.4 101.6
Netherlands 90 755.0 178.5 36 397.3 127.4
Poland 8142.6 43.3 50 510.0 139.8
Portugal 413.9 2 142.8 6 608.4 112.8
Romania 3 542.9 13.3 9 414.5 62.4
Slovakia 106.5 56.0 9 089.2 206.8
Slovenia 19.3 53.3 8 387.9 115.3
Spain 1 736.4 1 295.9 36 322.5 143.3
Sweden 796.4 519.3 29 218.4 214.9

 

 

 

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Vzájemný obchod, tis. USD, zdroj: ČSÚ

 

2015

2016

2017

2018 I-II

2017 I-II

Vývoz ČR

23 206

21 239

38 002

8 448

2 666

Dovoz ČR

2 185

3 099

3 587

355

284

Obrat

25 391

24 338

41 589

8 803

2 950

Saldo ČR

21 021

18 140

34 415

8 093

2 382

 

 

Vzájemný obchod, tis. USD, zdroj: ArmStat

 

2015

2016

2017

2018 I-II

2017 I-II

Vývoz AM

1 714

2 319

2 582

453

189

Dovoz AM

34 031

23 505

46 337

6 165

4 725

Obrat

35 745

25 824

48 919

6 618

4 914

Saldo AM

- 32 317

- 21 186

- 43 755

- 5 712

- 4 536

 

 

10 nejvýznamnějších položek českého vývozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4),

zdroj: ČSÚ

Kód zboží

Název zboží

Stat. hodnota

USD (tis.)

7641

Telef. přístroje (vč. mob.);ost. přístr.k vysílání, přijímání hlasu

4 099

7165

Generátorová soustrojí

1 153

7523

Ostatní zařízení k autom.zprac.dat,dat

447

6652

Skleněné zboží pro domácnost, kanceláře, k výzdobě

204

6429

Výrobky z buničiny, papíru, lepenky, buničité vaty

195

7522

Zařízení k autom. zprac. dat přenosná, ˂10kg, obs. CPU, klávesnici,displej

159

7781

Články (baterie) a elektr. akumulátory vč. dílů

149

5533

Přípravky pro péči o vlasy

142

7527

Paměťové jednotky

140

7742

Přístroje na bázi rtg. aj. záření, příslušenství, díly

124



10 nejvýznamnějších položek českého dovozu 2018 leden – únor, tis. USD, SITC(4), zdroj: ČSÚ

Kód

zboží

Název zboží

Stat. hodnota USD (tis.)

1124

Lihoviny; likéry a ostatní alkoholické nápoje

100

6842

Hliník, slitiny hliníku, tvářené

58

8414

Pánské, chlapecké kalhoty, kombinézy, šortky ap.

38

2789

Minerály, surové

28

8746

Přístroje a zařízení k automatické regulaci a ovládání

22

8215

Nábytek, dřevěný

18

6353

Dřevo stavební tesařské a truhlářské

17

8413

Pánská, chlapecká saka, blejzry

15

8411

Pánské, chlapecké svrchníky, pláštěnky, větrovky apod.    

12

6659

Výrobky ze skla, jinde nezařazené

10

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Arménie je spolu s dalšími státy Eurasijské hospodářské unie (Rusko, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzská republika) součástí společné obchodní zóny. V těchto zemích a v Gruzii platí režim volného obchodu.

Zóny volného obchodu byly zavedeny, aby přilákaly exportující domácí a globální společnosti. Zákon o volných ekonomických zónách byl přijat v roce 2011 a vedl k založení zón volného obchodu v Arménii. V současnosti fungují dvě zóny volného obchodu na třech místech v Jerevanu.  Výroba a export v těchto oblastech jsou zacíleny na oblasti elektroniky, přesného inženýrství, farmaceutické přípravky a biotechnologie, informační technologie, alternativní energie, průmyslový design a telekomunikace, klenoty, broušené démanty a hodinky. Obchodní společnosti fungující v těchto zónách volného obchodu získávají daňová zvýhodnění týkající se daní z příjmu, z nemovitosti, ze zisku, cel, DPH (pro služby dodávané organizátorovi a provozovateli a výrobky na území zóny volného obchodu). Pro poskytování služeb společnostem v zóně volného obchodu je v činnosti režim jednoho správního místa.

Dne 15. prosince 2017 byla na jihovýchodě země, u arménsko-íránské hranici otevřena předsedou arménské vlády Karenem Karapetjanem Zóna volného obchodu (FEZ), a ve stejný den byly podepsány i první dohody se společností FEZ. Hlavním smyslem Zóny volného obchodu FEZ je snaha oživit obchodní a hospodářské vztahy s Íránem a dalšími zeměmi v regionu a podpořit rozvoj provincie Sjunik nacházející se na jihovýchodě země. FEZ umožní Arménii díky své geografické poloze, obchodnímu a logistickému zázemí a mnohostranným preferenčním obchodním dohodám vytvořit spojení mezi Íránem, Eurasijskou ekonomickou unií a Evropskou unií.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice přilákané do Arménie v posledních letech byly převážně investicemi vyhledávajícími trh (telekomunikace, finanční služby, energetika, nemovitosti), které jen malou měrou přispěly do arménské exportní základny. Arménie byla schopna přilákat přímé zahraniční investice vyhledávající vyšší efektivitu pouze v omezeném počtu sektorů, zvláště pak v oblasti informačních a komunikačních technologií. Přímé zahraniční investice vyhledávající přírodní zdroje (převážně hornictví) se přímo vztahují k exportu, ale jsou globálně spojeny s kolísavými fluktuacemi cen komodit s příslušnými následky (více o tomto: https://www.state.gov/e/eb/rls/othr/ics/2017/eur/269872.htm , http://eba.am/)

 

Pokles zahraničních investic v Arménii – 2017: FDI v Arménii loňského roku poklesly o 27% a to navzdory značnému ekonomickému růstu, který zaznamenala vláda a který vykazují oficiální statistické údaje. Podle NSS příjmy FDI v roce 2017 celkem činily téměř 246 mil. USD, což znamená pokles ve srovnání s objemem 338 mil. USD v roce 2016, v roce 2015 činily 178.5 mil. USD. Arménské ministerstvo pro ekonomický rozvoj a investice odmítá komentovat důvod pro toto značné snížení FDI.

 

NSS se domnívá, že hlavním zdrojem zahraničních investic v Arménii loňského roku byl British Island of Jersey. Tento daňový ráj je rezidencí angloamerické společnosti Lydian International, která v současné době zakládá rozsáhlý zlatý důl v jihovýchodní provincii Vayots. Společnost Lydian se zavázala, že do amulsarského zlatého dolu bude investovat celkem 370 mil. USD.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Veškeré informace o podmínkách vstupu zahraničního kapitalu do Arménie lze najít na následujících webových stránkách:

http://www.mfa.am/en/invest/
http://www.mfa.am/en/business/
http://jurist.am/en/investment
http://www.parliament.am/legislation.php?sel=show&ID=1552&lang=eng
http://www.investinarmenia.am/en/

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: