Arménie: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

31. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Jerevanu (Arménie)

Prosazení se na arménském trhu není jednoduchá záležitost a není vždy závislé jen na kvalitě a ceně výrobku - často je to dáno i monopolizací určitého sektoru některým místním dovozcem, někdy se jedná o vysoce postavené politiky či jejich příbuzné. Nadále nejlepším způsobem k úspěšnému proniknutí na trh ve větším měřítku založení místního zastoupení, ačkoli v současné době je stále běžnější používat místní distributory a díky internetu je zde docela dobře možné komunikovat a sjednávat obchody i tímto způsobem - přesto je však návštěva Arménie důležitá minimálně k finalizaci kontraktů. Ovšem vzhledem k tomu, že navázání osobních vztahů je zde velmi důležité, jsou návštěvy u potenciálních partnerů, distributorů atd. běžné.

Hlavní skladiště a velkoobchody jsou v Jerevanu, odkud je zboží rozváženo do celé země, častá je kombinace maloobchodních a velkoobchodních operací. Možnosti dopravy do Arménie jsou vzhledem k uzavřené hranici s Tureckem a Ázerbájdžánem omezené, nejfrekventovanějším způsobem dopravy z Evropy je přeprava po moři do gruzínských přístavů do Batumi a Poti a odtud do Arménie nebo pozemní doprava přes Turecko a Gruzii.

Ceny jsou určovány nabídkou a poptávkou, ale je nutné mít na vědomí, že Arménie představuje poměrně malý trh s malou kupní silou a že ceny navyšuje nákladná doprava. Stále převažují platby v hotovosti, i když se rozvíjí používání platebních karet a bankovní transfery.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Všechny důležité informace týkající se distribučních a prodejních kanálů, využívání místních zástupců a dalších faktorů ovlivňujících prodej můžete nalézt na internetové stránce http://investinarmenia.am/en/

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podmínky pro zaměstnávání cizinců na území Arménie lze najít na webových stránkách:

http://jurist.am/en/employment

http://www.smsmta.am/?menu_id=43

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi ČR a Arménií není v oblasti sociální péče v platnosti žádná smlouva, při příjezdu není vyžadováno zdravotní pojištění. Pojištění před cestou do zahraničí však rozhodně doporučujeme.

Zdravotnické služby na území Arménie jsou poskytovány za finanční úhradu – platí se v hotovosti v místě poskytnutí zdravotní péče, výše ceny závisí na úrovni zdravotnického zařízení. Zdravotní péče v hlavním městě Jerevanu, kde jsou zdravotnická zařízení zřízená ze zahraničních investic, je na dobré úrovni, ve venkovských oblastech je tato péče na nízké úrovni.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Všechny důležité informace týkající se dovozních podmínek, celního systému, kontroly vývozu a ochrany domácího trhu můžete nalézt na internetové adrese http://investinarmenia.am/en/import-and-export-regime?display=2

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční investice reguluje Zákon o zahraničních investicích, který je k dispozici na www.parliament.am. Objem zahraničních investic v Arménii roste, i když od roku 2008 lze pozorovat jejich pokles z důvodu globální ekonomické krize. Největší investice byly učiněny do funkčních sektorů ze sovětské éry – velké hotely v Jerevanu, historické továrny na výrobu koňaku, mezinárodní letiště, telekomunikace, těžba, energetika. Některé z těchto společností (mobilní operátoři, distribuce elektřiny) byly v nedávné době prodány novým (ruským) investorům. Značné investice směřují do stavebnictví, které je hlavním motorem ekonomického růstu země.

Investiční a obchodní politika Arménie je relativně otevřená, navzdory značným překážkám v podobě zejména korupce.

Zahraniční investoři mají podle zákona stejné podmínky jako místní investoři. Zákon o privatizaci stanoví, že zahraniční společnosti mají stejné právo účastnit se privatizace v Arménii jako arménské firmy. Nicméně některé důležité privatizace poslední doby nebyly zcela transparentní/kompetitivní a řídily se spíše politickými úvahami. Podle zákona cizinci nemají právo vlastnit v Arménii půdu, zákaz se ale nevztahuje na zahraniční firmy.

Arménskou agenturou zabývající se podporou investic je Armenian Development Agency www.ada.am.

Díky reformám dochází ke stabilnímu makroekonomickému výkonu, pomalu se zlepšuje mikroekonomický výkon – odráží se v něm však problém vysoké nezaměstnanosti, chudoby a nekonkurenceschopnosti ekonomiky. Pomalu dochází k obnově infrastruktury, která od rozpadu SSSR velmi utrpěla. Pozitivní vliv na investiční prostředí má členství Arménie ve WTO a stabilita měny.

Pozitivním faktorem je lidský kapitál - pracovní síla je zde všeobecně poměrně dobře vzdělaná, zejména v technických oborech, ve srovnání se Západem je levná. Mnoho zahraničních investic dnes směřuje do sektoru high-tech – zahraniční firmy využívají kvalifikovaných odborníků v elektrickém a počítačovém inženýrství, optice, softwarovém designu. Zákoník práce platný od června 2005 je poměrně v souladu s mezinárodními praktikami. Stanoví 40 hodinový pracovní týden a minimální roční placenou dovolenou 28 dnů.

Významným brzdícím faktorem rozvoje ekonomiky a zlepšování investičního prostředí Arménie (a v podstatě celého regionu) je nedořešený konflikt o Náhorní Karabach - jeho vyřešení je klíčem pro politický a hospodářský rozvoj země.

Dalším problémem je již stav justice, korumpovanost soudců a nedostatečná znalost západních podnikatelských praktik a právních norem. Zahraniční podnikatelé zaregistrovali zlepšení podnikatelského prostředí, podle mnohých je však pozitivní nutná změna v ambivalentním vztahu vláda- soukromý sektor, kde nadále převládá nedůvěra jako důsledek dříve všudypřítomné korupce.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Běžnými způsoby propagace zboží jsou reklamy v TV, rádiu a tištěných médiích, rozšiřuje se používání billboardů, stojanů a plakátů, stejně jako např. reklama na autobusech MHD. Reklama může být dojednána přímo  s médii, nebo prostřednictvím reklamních agentur. Reklama se řídí zákonem o reklamě, který stanovuje standardy a mj. říká, že oficiálním jazykem reklamy musí být arménština (netýká se tiskovin vycházejících v cizím jazyce) - text může být doprovázen cizojazyčným překladem za podmínky, že je vytištěn menším písmem.

Pro propagaci léčiv, lékařského zařízení nebo léčebných metod je nutné povolení ministerstva zdravotnictví. Zákon zakazuje propagaci stimulujících nebo relaxačních účinků alkoholu a cigaret, zakazuje reklamu na zbraně (kromě loveckých či sportovních zbraní), na propagaci bank, pojišťoven a jiných finančních institucí jsou specifická omezení.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Arménská legislativa (zákon o patentech, zákon o obchodní značce, o copyrightu – viz www.parliament.am, www.ada.am) zaručuje ochranu duševního vlastnictví – literatura, vědecká a umělecká díla včetně PC programů a databází, patenty, průmyslový design, know how, obchodní tajemství, trademark atd. Vynucování zákona je však slabé a proto jsou v Arménii běžná pirátská CD, knihy, programy, falešné značkové oblečení atd.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Trh veřejných zakázek se řídí zákonem o veřejných zakázkách, který vstoupil v platnost 22.12.2010. Jeho text je k dispozici pouze v arménštině http://www.arlis.am/documentview.aspx?docID=64473. Regulačním orgánem je zde Státní agentura pro veřejné zakázky.

Informace o mezinárodních tendrech jsou zveřejňovány na stránkách:

http://www.e-tender.am/en/

http://gnumner.am/en/home.html

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Způsoby řešení obchodních sporů

Podle zákona o zahraničních investicích jsou všechny spory vzniklé mezi zahraničním investorem a Arménií řešeny arménskými soudy. Pokud stranou sporu není Arménská republika, je spor řešen arménskými soudy nebo jinými orgány, rozhodujícími ekonomické spory a se souhlasem stran sporu také smírčími soudy, pokud není v mezinárodní smlouvě nebo na základě předchozí dohody obou stran (např. v dokumentaci) ošetřen jiný způsob řešení.  

Rizika místního trhu a investování v teritoriu

Přestože si arménská vláda uvědomuje nutnost reforem pro zlepšení podnikatelského prostředí – a některé z nich provedla (daně, bankovní sektor, atd.), problémem jsou strukturální reformy a deregulace. Podnikání zde znesnadňuje klientelismus, provázání obchodu s nejvyšší politikou, velká korupce, praní špinavých peněz, neprůhledný soudní systém a zneužívání pravomocí policie. Přestože jsou přijímány nové zákony, ne vždy jsou kvalitní a hlavně jejich implementace či vynucování je problematické, interpretace bývá různá „podle potřeby“.

Problémem z hlediska dopravy obchodní embargo a uzavření hranice s Tureckem a Ázerbájdžánem, díky čemuž se doprava do Arménie (přes Gruzii nebo Írán) prodražuje díky vzdálenosti i nekvalitní infrastruktuře – embargo má samozřejmě celkově negativní vliv na ekonomiku země. Vztahy Arménie s Íránem budou navíc do budoucna ovlivněny případnými sankcemi OSN kvůli íránskému jadernému programu, vztahy s Ruskem zase do velké míry z hlediska dopravy závisí na dostupnosti přes Gruzii – v současnosti je pozemní cesta do Ruska pro arménské exportéry konečně otevřena (od 1. 3. 2010), obchod se zatím z velké části realizuje přes gruzínské přístavy v Poti či Batumi.

Faktorem komplikujícím obchod s Arménií je kromě kulturních zvláštností problém jazyka – arménština je specifický jazyk, tvoří samostatnou skupinu v indoevropské jazykové rodině (není podobná ruštině!) a má svérázné písmo. Stále větší počet obchodníků však hovoří anglicky či tradičně rusky.

Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Arménii stále převažuje systém hotovostních plateb, ačkoli roste využívání platebních karet v hotelech, restauracích a obchodech. Obchody mezi firmami domácími či se zahraničím jsou primárně prováděny bankovními převody, akreditivy nebo barterem. Na růstu využívání bankovních převodů má vliv zejména velké množství remitent ze zahraničí a důvěra v zahraniční partnery. banky poskytují řadu standardních služeb, včetně bankovních převodů, půjček, vkladních účtů atd. Arménští občané i cizinci mohou mít bankovní účty v cizí měně. Neexistují omezení na výměnu nebo převod peněz nebo návrat kapitálu a zisku. Většina bank převádí prostředky během 2–4 dnů. Arménský dram je volně směnitelnou měnou. Podle zákona o regulaci a kontrole měny musí být ceny všeho zboží a služeb, majetku a výše platů stanoveny v dramech – výjimkami jsou pro transakce mezi místními a zahraničními firmami a určité transakce zahrnující zboží obchodované na světových trzích.

Někdy se mohou vyskytnout problémy s placením zakázek, i s ohledem na omezenou solventnost některých subjektů. Místní obchodníci někdy žádají úlevy v podmínkách splátek jako např. úvěr či barter. V takovém případě doporučujeme poskytnutí úvěru pouze na základě předchozích zkušeností s daným subjektem a i v takovém případě v omezené výši. Stejně tak je rozumné požadovat složení finanční zálohy u věrohodné místní banky. Vynucování smluvních práv prostřednictvím místních soudů je problematické.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Je důležité prověřovat  údaje o partnerovi a firmě, neboť zde stejně jako všude jinde působí různí „podnikavci“. Jiní obchodníci zase nemají potřebné finanční ani jiné podmínky a domnívají se, že je poskytne zahraniční partner. Ne všichni mají dostatečné ekonomické znalosti. Proto je pro úspěšné podnikání v Arménii dobré mít v místě schopnou a důvěryhodnou kontaktní osobu či zprostředkovatele, pro nalezení dobrých místních partnerů a pochopení arménské kultury, které je pro podnikání zde důležité, je dobré poznat  partnery osobně. Proto je návštěva Arménie zejména v případě plánovaného podpisu smlouvy velmi důležitá.

Arméni jsou pohostinným národem, jsou velkými jedlíky a i přes ekonomické problémy dodržují tradice stolování, kterou mj. utužují rodinné, přátelské či partnerské vztahy – pozvání do restaurace na (na naše poměry opulentní) oběd či večeři  by tudíž nemělo překvapit a mnozí hostitelé by se mohli urazit, pokud je pozvání odmítnuto. Stejně tak není neobvyklé pozvání k jídlu v přírodě, spojené často s prohlídkou místních pamětihodností. Ovšem vzhledem k tomu, že ke stolování patří též bohaté pití alkoholu, je nutné mít se v tomto ohledu na pozoru – místní toho dokáží vypít hodně, aniž by se opili. Pravidlem jsou četné a květnaté přípitky, pronášené předem určeným řečníkem (tamadou) a mající přesný řád (připíjí se na ženy, děti, rodiče, přátelství atd.). Hosté neodpovídají na každý tamadův přípitek, zpravidla pronášejí přípitek v závěru a na vyzvání tamadou. Není nezdvořilé nevypít při každém přípitku sklenici do dna, je možné pouze symbolicky omočit rty.

Hosté často dostávají dárky, obvykle vyhlášený arménský koňak, proto je dobré s tímto počítat – k tradičně oblíbeným českým artiklům, známým již ze sovětských dob, patří broušené sklo, popř. bižuterie a pivo.

Při osobním kontaktu je často překvapivé, kolik informací o České republice, resp. o Československu má zejména starší generace – díky vztahům za trvání SSSR mnoho lidí do ČSSR jezdilo pracovně, jako turisté, občas se vyskytne někdo, kdo působil v sovětských vojenských jednotkách atd. Proto je dobré seznámit se s informacemi o Arménii všeobecné povahy. Pokud se lze blýsknout detailní informací např. o arménské církvi (Arménie je první zemí, kde bylo zavedeno křesťanství jako státní náboženství), literatuře a písmu (Maštoc, Saroyan, Abovyan, Nalbandian, Tumanyan, Charents, Sevak atd.), hudbě (Komitas, Chačaturjan, Aznavour, Cher atd.) či sportu (šachy, těžká atletika), bude to vždy přičteno k dobru.

Kvůli velkým rozdílům v jazyce a ne vždy kvalitnímu zvládnutí AJ či RJ na obou stranách je dobré zjistit si předem jednací jazyk a případně si zajistit tlumočníka.

Místní partneři přikládají velký význam vnějším znakům, jakými jsou značkové oblečení, kvalitní hodinky či automobil, kterým se přijíždí na jednání (pokud se nejedná o taxi). Podobně o zahraničním partnerovi vypovídá i volba restaurace, pokud zve na pracovní oběd či večeři on.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Arménie zrušila vízovou povinnost pro státní příslušníky ČS EU pro pobyty do 90 dnů k 10. 1. 2013.

Vstup a pobyt cizinců na území Schengenu do 90 dnů je upraven Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech, tzv. Vízovým kodexem.

Ve vztahu k občanům Arménské republiky je rovněž aplikována Dohoda mezi EU a Arménii o usnadnění vydávání víz.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: