Austrálie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

© Konzulát ČR v Sydney (Austrálie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ve světovém měřítku se v roce 2015 umístila Austrálie na 22. místě největšího vývozce zboží a služeb, stejnou příčku zaujímá i jako dovozce. Čína, Japonsko a USA jsou australskými největšími obousměrnými obchodními partnery. Pokud bychom počítali EU, byla by za Čínou.

Obrat zahraničního obchodu Austrálie v rozpočtovém roce 2014/2015 klesl o 1,5 % na hodnotu 660 mld. AUD. Vývoz dosáhl hodnoty 318,7 mld. AUD, dovoz 341,3 mld. AUD. Bilance australského zahraničního obchodu v roce 2015 skončila schodkem 22,6 mld.AUD. Zvýšil se vývoz zemědělské produkce (o 7 %), průmyslových výrobků (3,4 %) a služeb (9,4 %), klesl naopak vývoz nerostných surovin (-13,8 %).

Obchodní bilance zboží a služeb za uplynulá období (v mld. AUD)
 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

313,2

300,1

318,539

327,673

318,737

Dovoz

294,4

316,3

328,679

336,759

341,303

Obrat

607,6

616,3

647,218

664,432

660,040

Saldo

+18,79

-16,2

-10,140

-9,086

-22,566

Zdroj: DFAT

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek patřila tradičně k největší obchodním partnerům Austrálie. V období let 1996 až 2008 se v objemu vzájemného obchodu bezpečně držela na 1. místě a ostatní australské obchodní partnery převyšovala především v exportu. V roce 2009 byla však nucena přenechat prvenství v objemu vzájemného obchodu Číně.

V roce 2014-2015 EU byla třetím největším obchodním partnerem Austrálie ve vzájemném obchodu zboží a služeb po Číně a Japonsku. Obchod mezi EU a Austrálií měl hodnotu 83,089 mld. AUD a 12,6 % celkového australského mezinárodního obchodu. Obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU – v roce 2014-15 v hodnotě téměř 40 mld. AUD. Z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie s téměř 19% podílem tj. 26 mld. AUD před USA s 15% podílem a 20 mld. AUD a Čínou (8,5% - 11 mld. AUD).

EU zůstává nejvýznamnějším investorem v Austrálii (959 mld. AUD; meziroční nárůst o 9 %), investice z EU přestavují 34 % celkových investic v AU. Přímé zahraniční investice EU do AU také meziročně vzrostly o 9 % na 169,6 mld. AUD a představují 25 % celkových australských FDI. EU je již 10. rokem největším zdrojem FDI v AU.

Australské investice do EU tvoří 28 % celkových australských zahraničních investic a dosahují hodnoty 529,2 mld. AUD (nárůst o 14 %). Hodnota australských FDI do EU je 83,5 mld. AUD (nárůst o 6 %) a tvoří 15 % celkových australských FDI. EU je druhou největší destinací pro australské zahraniční investice (po USA).

V roce 2014-15 vývoz zboží z EU do Austrálie dosáhl hodnoty 44,4 mld. AUD. Oproti předcházejícímu roku jde o pokles ve výši 3,6 %. Vývoz do EU představuje 17,3% celkového AU vývozu. Opačným směrem se v roce 2014/2015 v porovnání s rokem předchozím obchod zvýšil jen nepatrně (o 0,1 %) a dosáhl hodnoty 12,5 mld. AUD.  Z EU do AU se nejvíce dováží osobní automobily za 5,5 mld. AUD a léky za 4,3 mld. AUD. Meziročně nejvíce rostl vývoz farmaceutických produktů (o 27 %), čerpadel (o 21 %), a měřících přístrojů (o 9 %). Do EU pak míří z Austrálie zejména uhlí za 23 mld. AUD (ve srovnání s předchozím rokem je to o 6 % méně), ostatní rudy (o 27 % více) a zlato (o 10 %  méně). Největší meziroční propad nastal u olejnatých semen a plodů (-37%). Naopak největší procentuální nárůst byl zaznamenán u měděné rudy (+ 36 %) a lékařských nástrojů (+ 31 %).

Australský vývoz

Největším odběratelem australského zboží a služeb v roce 2014-15 byla ČLR, dále Japonsko a USA

Vývoz do Číny dosáhl v roce 2014-15 90 mld. AUD, meziročně o 16 % méně, naopak do USA se export zvýšil téměř o 20 % na 20,5 mld. AUD.

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie ve vývozu zboží a služeb v roce 2014-2015

Stát

Vývoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroč. změna v %

5letý trend v %

1. Čína

 90,297

28,3

-16

12,2

2. Japonsko

46,558

14,6

-8,8

2,6

3. USA

20,495

6,4

20,0

6,4

4. Korejská republika

20,464

6,4

-9

0,5

5. Indie

12,667

4,0

21,0

-10,9

6. Nový Zéland

12,345

3,9

7,0

2,0

7. Singapur

12,020

3,8

9,7

8,7

8. Velká Británie

8,583

2,7

10,0

-6,5

9. Malajsie

7,913

2,5

9,3

10,3

10. Tchaj-wan

7,752

2,4

-5,0

-1,0

Celkem vývoz

318,737

100

-3,8

4,2

Evropská Unie

22,660

7,1

3,8

-3,1

Zdroj

Australský dovoz

Největším vývozcem do Austrálie v roce 2014-2015 byla EU, následovaná Čínou a USA. Z evropských zemí jsou v první desítce Německo a Velká Británie. V australském dovozu ze zemí EU dominují produkty zpracovatelského průmyslu, především léky a automobily a dále služby.

Australské dovozy z Číny se v roce 2014-15 zvýšily o 13,9 % na 59,5 mld. AUD, dále se meziročně nejvíc zvýšil dovoz z Korejské republiky (o 15 %) a z USA téměř o 7 %.

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v dovozu zboží a služeb v roce 2014–2015

Stát

Dovoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

59,496

17,4

13,9

8,5

2. USA

44,081

12,9

6,6

5,0

3. Japonsko

21,131

6,2

-0,2

1,6

4. Singapur

16,386

4,8

-11,5

3,9

5. Korejská republika

14,291

4,2

15,4

14,6

6. Německo

13,959

4,1

-1,0

3,9

7. Thajsko

13,939

4,1

5,6

1,3

8. Velká Británie

12,559

3,7

0,3

3,3

9. Malajsie

11,664

3,4

-7,8

4,8

10. Nový Zéland

11,309

3,3

0,9

2,7

Celkem dovoz

341,304

100

0,7

5,3

Evropská Unie

60,429

17,7

-2,2

3,1

Zdroj

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Mezi nejdůležitější položky australského vývozu patřily v roce 2014-15 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, zemědělské komodity a dále služby. Hlavními australskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce 2014-15 železná ruda, uhlí, zemní plyn, zlato a surová ropa. V zemědělské produkci dominovala pšenice a hovězí maso. V sektoru služeb pak vzdělávání a cestovní ruch. Meziročně došlo k výraznému poklesu vývozu nerostných surovin (železné rudy o 27 %, uhlí o 5 %, surové ropy o 20 %), naopak výrazně se zvýšil vývoz hovězího masa o 41 % (u ostatního masa je také nárůst o 14 %), živých zvířat (o 28 %), potravin (24 %) nebo vzácných kovů (28 %). V oblasti služeb se nejvíce zvýšil vývoz služeb telekomunikačních (o 36 %) a finančních (o 25 %).

Export

Austrálie exportovala především nerostné suroviny a zemědělské produkty, výrazně se zvýšil export služeb (vzdělávací služby a služby v cestovním ruchu).

10 nejdůležitějších položek australského vývozu zboží a služeb v roce 2014–2015

Položka

Hodnota (mld. AUD)

1. železná ruda

54,456

2. uhlí

37,885

3. služby ve vzdělávání

18,172

4. zemní plyn

16,904

5. služby spojené s cestováním

14,760

6. zlato

13,512

7. hovězí maso

9,039

8. surová ropa

8,154

9. hliníkové rudy

7,106

10. pšenice

5,528

Zdroj

 

Import

Nejsilnější položkou dovozu byl ve finančním roce 2014-15 stejně jako o rok dříve cestovní ruch ve službách (i když v meziročním srovnání došlo ke 4% poklesu), ze zboží osobní automobily a ropa. Největší meziroční nárůst o 125 % zaznamenal dovoz služeb spojených s odpadním hospodářstvím.

 

10 Nejdůležitějších položek australského dovozu zboží a služeb v roce 2014–2015 

Položka

Hodnota (mld. AUD)

1. služby spojené s cestováním

24,320

2. osobní automobily

18,708

3. rafinovaná ropa

18,074

4. surová ropa

14,704

5. telekomunikační zařízení

11,044

6. služby nákladní přepravy  

9,905

7. počítače

8,046

8. léčiva (včetně veterinárních)

7,076

9. služby osobní přepravy

6,326

10. nákladní dopravní prostředky  

6,123

Zdroj

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

 

Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreements - FTA):

Austrálie má uzavřeno 10 FTAs : se Singapurem, Thajskem, USA, Chile, Malajsií, Korejskou republikou, Japonskem, Novým Zélandem, Čínou a ASEAN. 

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií
a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené na Novém Zélandu (s podílem místní práce vyšším než 50 %) je nyní dováženo do Austrálie s nulovým tarifem.

Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií (Singapore-Australia Free Trade Agreement - SAFTA) byla podepsána v Singapuru dne 17. února 2003. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. 7. 2003.  SAFTA je první australskou bilaterální dohodou o volném obchodu od roku 1983 a v současné době Austrálie i Singapur pracují na její novelizaci.

Dne 1. ledna 2005 vstoupily v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement) a Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Thajskem (Thailand-Australia Free Trade Agreement). Dohoda s Chile byla podepsána 30. července 2008 a v platnost vstoupila 6. března 2009. V květnu 2012 došlo k podpisu FTA s Malajsií, smlouva platí od 1. 1. 2013.

AANZFTA - (ASEAN–Australia–New Zealand Free Trade Agreement) dohoda o volném obchodu podepsaná 27. února 2009 v Thajsku mezi australským ministrem obchodu Simonem Creanem a jeho protějšky z Nového Zélandu a sdružení států ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Barma, Singapur, Thajsko a Vietnam). Dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 2010 pro většinu zemí. ASEAN  jako sdružení zemí je důležitým obchodním partnerem Austrálie, dosahující hodnoty 15 % australského zahraničního obchodu (pozn. EU 12,5%). 

Na konci roku 2013 došlo k završení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou republikou (tzv. KAFTA), což uvítaly hlavně australské zemědělskéi asociace, kterým v exportu bránila vysoká cla. Dohoda vstoupila v platnost 12. 12. 2014.

Dohoda o Japonsko-australském hospodářském partnerství(tzv. JAEPA) byla podepsána oběma premiéry 8. 7. 2014 v Canbeře a vstoupila v platnost 15. 1. 2015. Dohoda po plném uvedení v platnost umožní preferenční či bezcelní přístup australským vývozcům na japonský trh z 97%.  Konkrétně se jedná především o snížení japonských celních tarifů u australského hovězího masa (mraženého z 38,5% na 19,5% v průběhu 15ti let, čerstvého a chlazeného na 23,5% rovněž v průběhu 15ti let), navýšení bezcelní kvóty na australský sýr (z 27 000 tun na 47 000 tun v průběhu 20ti let) a zrušení cel na australské víno v průběhu sedmi let.  V průběhu 10ti let rovněž dohoda předpokládá zrušení dovozních cel na vybrané energetické a minerální suroviny, s okamžikem vstupu dohody v platnost bude zrušeno clo na koksovatelné uhlí, ropné produkty a další. Japonsko si podrželo výjimku u rýže, pšenice, cukru, odstředěného mléka a másla. Austrálie se na druhé straně s okamžikem vstupu v platnost zavázala zrušit 5% dovozní cla na japonské automobily (s motory mezi 1500cc a 3000cc), na ostatní kategorie bude clo zrušeno během tří let.  V oblasti služeb se dohoda týká především přístupu australských finančních, vzdělávacích, telekomunikačních a právních služeb na japonský trh. 

Dne 20. 12. 2015 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínskou lidovou republikou (ChAFTA). Dohoda přináší pro AU exportéry řadu výhod a potvrzuje směřování AU exportu do Asijského regionu. ChAFTA je pozitivně vnímána zejména AU zemědělci, potravináři a exportéry nerostných surovin, nicméně přináší výhody i pro poskytovatele služeb, které se vzhledem ke klesajícím cenám nerostných surovin stávají v AU stále důležitějším exportním artiklem.

AU vyváží do ČLR zejména nerostné suroviny, zemědělské produkty a služby.

Potravinářství a zemědělství

ČLR je největším odběratelem AU zemědělských výrobků.  Snížení celních tarifů na dovoz potravin a zemědělské produkce bude představovat pro AU konkurenční výhodu před USA, Kanadou a EU. 

V souvislosti s implementací ChAFTA se sníží celní poplatky u mléčných výrobků (max. výše poplatku: 20% - lhůta pro zrušení poplatku: v rozmezí 4-11 let), u hovězího masa (12-25% - do 9 let), u skopového a kozího masa (12-23% do 8 let), u vepřového masa (20% do 4 let), u vína (14-20% do 4 let), u alkoholických nápojů (65% - do 4 let), u ovoce, zeleniny a ořechů (30% do 4 let), u mořských plodů (zrušení všech poplatků do 4 let) a vlny (nová dovozní duty free kvóta nad rámec stávající WTO kvóty).

Export nerostných surovin

ČLR je také největším odběratelem AU nerostných surovin. 92,9 % surovin z AU bude dováženo bezcelně, další tarify se zruší do 4 let a po úplné implementaci Dohody bude do ČLR z AU dováženo bezcelně 99,9% nerostných surovin, paliv a výrobků zpracovatelského průmyslu. Nulový tarif bude již nyní uplatňován při exportu železné rudy, zlata, surové ropy a zkapalněného zemního plynu. 

Služby

ČLR je i největším odběratelem AU služeb. V rámci ChAFTA se AU podařilo vyjednat podmínky, které zatím nebyly v žádné z existujících čínských FTA (kromě FTA s Hongkongem a Macaem). V rámci ChAFTA je usnadněn vstup na čínský trh pro AU banky, pojišťovací společnosti, právnické firmy, vzdělávací firmy a agentury, provozovatele zdravotnických služeb, telekomunikačních služeb apod. Preferenční režim bude uplatňován i u služeb z oblasti cestovního ruchu, stavebnictví, životního prostředí nebo u konzultačních firem. Usnadněno bude také vzájemné uznávání kvalifikací.

Vzájemné investice

Investice AU v ČLR dosáhly koncem roku 2014 částky 57,9 mld. AUD. Obrovským tempem ale roste podíl čínských investic v AU, v roce 2014 to byl nárůst o 23,7% na 65 mld. AUD (v roce 2010 to byly „pouhé“ 2 mld. AUD). Investice ČLR v AU by v návaznosti na implementaci ChAFTA měly stoupat ještě rychlejším tempem

ChAFTA by měla také zjednodušit získávání pracovních povolení pro specialisty z ČLR, např. pokud čínské firmy investují v AU 150 tis. AUD a výše, budou mít právo dočasně zaměstnat zahraniční (tj. čínské) zaměstnance bez nutnosti průzkumu trhu a oslovení potenciálních AU pracovníků.

Austrálie je také signatářskou zemí Transpacifické dohody o partnerství (TPP, Trans-Pacific Partnership Agreement), která byla formálně podepsána dne 4. 2. 2016 v Novozélandském Aucklandu ministry obchodu všech 12 partnerských zemí (Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Nový Zéland, Singapur, Spojené státy a Vietnam). Z hlediska světové populace se jedná o 11,2%, tj. o 805 miliónů lidí. TPP je velice významná dohoda s globálním dopadem a představuje nový druh obchodní dohody, která dává vznik největší obchodní zóně volného obchodu na světě.Australský vývoz do zemí TPP byl za loňský rok 109 mld. AUD, což představuje třetinu AU exportu. V případě vstupu TPP v platnost by se mělo eliminovat více než 98% celních poplatků v zemích TPP. V zemědělství, jehož export do zemí TPP představuje cca 33% celkového AU zemědělského exportu, by největší výhody měly být v případě vývozu hovězího masa, cukru, mléčných výrobků, rýže, obilovin, vína a mořských plodů. V případě exportu nerostných surovin (vývoz do zemí TPP představuje cca 30% celkového exportu těchto produktů) bude výhodnější vývoz do Peru a Vietnamu. Velké výhody spatřuje AU také v případě vývozu služeb (export do zemí TPP představuje cca 35% celkového vývozu služeb), a to zejména u služeb v cestovním ruchu a vzdělávání, u finančních, zdravotnických, dopravních a telekomunikačních služeb. TPP vytvoří také nové možnosti investování, z celkového podílu AU zahraničních investic je cca 45% do zemí TPP, naopak podíl zemí TPP na investice v AU tvoří 40% z celkových FDI v AU. Od TPP si AU slibuje větší diverzifikaci FDI, větší facilitaci a transparentnost v podmínkách investování v zemích TPP. Zjednodušení a harmonizace podmínek se předpokládá také u globálních hodnotových řetězců. V současné době probíhá ratifikační proces TPP. 

Od roku 2007 je v jednání  FTA s se zeměmi Perského zálivu (GCC – Golf Cooperation Council) – Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty.

Austrálie a Nový Zéland jednají s malými ostrovními státy Tichomoří sdruženými ve  Fóru pacifických ostrovů o tzv. PACER plus (Pacific Agreement on Economic Relations) od roku 2009.

Austrálie dále usiluje o ukončení jednání o FTA s Indií (CECA), která již měla být uzavřena do konce roku 2015, zatím ale jednání stále probíhají. Pokračují také jednání o uzavření FTA s Indonésií (IA- CEPA).

Austrálie má v současné době velký zájem také na uzavření FTA s EU. Dne 15. 11. 2015 vydali australský předseda vlády,  předseda Evropské rady a předseda Evropské komise společné prohlášení o zahájení procesu sjednávání FTA AU-EU. V roce 2016 budou probíhat jednání o budoucí dohodě. Evropská Komise připravila v rámci veřejných konzultací pro zainteresované subjekty dotazník k podnikatelským aktivitám evropských firem v Austrálii. Obdobně se v rámci veřejného projednání dohody informuje o podnikatelských aktivitách australských firem v EU i australská strana.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K 31. 12. 2015 činila hodnota zahraničních investic v zemi celkem víc jak 3 bil. AUD, z toho přímé investice dosáhly téměř 0, 74 bil. AUD (24 %). Největšími investory v AU jsou EU (33 %) a USA (28 %). Z EU je největším investorem UK (17 % - 499,9 mld. AUD) a Belgie (8 % - 238,5 mld. AUD). Nárůst ovšem zaznamenávají i investice z asijských zemí (Čína, Japonsko, Jižní Korea). V roce 2015 činily EU investice v AU 990,9 mld. AUD (meziroční nárůst o 4 %).


 

Celkové zahraniční investice v mil. AUD

 

2011

2012

2013

2014

2015

EU

637 176

646 765

716 032

958 971

990 857

USA

555 868

617 567

657 888

758 153

860 313

Japonsko

132 410

126 434

130 982

174 676

199 596

ASEAN

79 263

80 209

85 842

111 291

126 652

Nový Zéland

29 707

28040

30 124

38 523

39 668

ČLR bez Hong Kongu

19 047

22 947

31 899

64 525

74 862

Všechny země

2  030 032

2 167 673

2 461 998

2 784 470

3 024 361

10 největších investorů v roce 2015

Pořadí 

Země

$b

1

USA

860,3

2

UK

499,9

3

Belgie

238,8

4

Japonsko

199,6

5

Singapur

98,6

6

Hongkong

85,4

7

Čína

74,9

8

Nizozemsko

63,0

9

Lucemburk

58,3

10

Švýcarsko

50,2

Zdroj


 

Přímé zahraniční investice v mil. AUD

 

2011

2012

2013

2014

2015

EU

143 343

155 528

156 110

169 603

157 627

USA

122 379

131 255

149 479

163 410

173 503

Japonsko

52 334

61 202

63 257

66 124

85 949

ASEAN

27 724

32 539

37 505

42 277

41 506

Nový Zéland

5 980

4 285

5 068

5 377

5 564

ČLR bez Hong Kongu

13 354

16 741

20 832

29 970

35 171

Všechny země

507 360

549 626

629 941

688 376

735 494

Zdroj

(*POZN.: Přímé zahraniční investice (PZI)  jsou investice do zahraničního subjektu za účelem získání rozhodovacích pravomocí,  minimálně však 10% aktiv daného subjektu. Celkové zahraniční investice zahrnují PZI a investice jiného charakteru.)

Odvětvová struktura PZI v roce 2015

 

 

mld. AUD

1

Těžba

295,0

2

Strojírenství

86,0

3

Realitní služby

64,0

4

Finanční a pojišťovací služby

60,0

5

Velkoobchod a maloobchod

52,4

6

Informační a telekomunikační služby

25,0

7

Doprava a skladování

20,5

8

Stavebnictví

17,5

9

Elektřina, plyn a voda

13,1

10

Ubytovací služby a pohostinství

7,3

 

Ostatní

94,7

 

Celkem

 735,5

Zdroj

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu se řídí zákonem Foreign Acquisitions and Takeovers Act 1975 a australskou politikou o zahraničních investicích. Schvalování zahraničních investic je podřízeno orgánu The Foreign Investment Review Board (FIBR) se sídlem v Canberře. Většina investičních záměrů bývá schválena a pouze nízké procento záměrů je odmítnuto. Zahraniční investice musejí být v souladu s národními zájmy.

S výjimkou několika sektorů, jako jsou média, bankovnictví, telekomunikace, civilní letectví, a lodní doprava, je většina národního hospodářství zahraničnímu kapitálu otevřena. Investice však nesmí překročit tzv. investiční práh (monetary thresholds) stanovený zákonem. Zahraniční investoři mají povinnost notifikovat FIRB. Investiční prahy pro všechny nevládní investory kromě těch, kteří mají vhledem k uzavřeným FTA s prahy stanoveny výhodněji, jsou stanoveny takto:

  • nákup komerčních nemovitostí: 55 mil. AUD (nejsou-li na seznamu tzv. heritage listing, tedy „národním dědictvím“)
  • podíl v australské společnosti nebo podíl v zahraniční společnosti podnikající v Austrálii: 252 mil. AUD
  • nákup nerezidenční obchodní nemovitosti: 5 mil. AUD
  • nákup zemědělské půdy: 15 mil. AUD

Notifikovány musí být všechny investice nehledě na výši či národnosti investora směřující do komerčních pozemků, rezidenčních nemovitostí a také všechny přímé investice zahraničních vlád a agentur.

Pro podporu získání zahraničních investic je zejména na regionální úrovni vypracována řada podpůrných programů, od pomoci při zpracování investičních záměrů pro zvýšení šance na jejich realizaci až po konkrétní investiční pobídky, závislé vždy na velikosti a zaměření investice (case-by-case přístup). Například ve vybraných oblastech průmyslu, jako jsou high-tech, informační technologie a aplikovaný výzkum jsou poskytovány zvláštní programy a preference zvyšující atraktivnost země pro zahraniční kapitál. Dovoz technologického zařízení a komponentů pro exportně orientované podniky je za dodržení určitých podmínek bezcelní. Podniky registrované v Austrálii a zaměřené na výzkum mohou získat daňové úlevy a cílené finanční podpory.

Za specifickou formu vstupu individuálního zahraničního kapitálu je také možno považovat cílenou podporu imigrace v kategorii „business migration“, která vychází  z přistěhovalecké tradice země. Spočívá v usnadnění získání statutu „permanent resident“ těm investorům, kteří přinesou do země významnou částku finančních prostředků, kterou zde po určitou minimální dobu investují.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: