Austrálie: Zahraniční obchod a investice

2. 6. 2017

© Konzulát ČR v Sydney (Austrálie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Ve světovém měřítku se v roce 2016 umístila Austrálie na 25. místě největšího vývozce zboží a služeb, v případě dovozu je na 21. místě. Čína, USA a Japonsko jsou australskými největšími obousměrnými obchodními partnery. Pokud bychom počítali EU, byla by za Čínou.

Obrat zahraničního obchodu Austrálie se v rozpočtovém roce 2015/2016 zvýšil o 0,2 % na hodnotu 661,370 mld. AUD. Vývoz dosáhl hodnoty 312,302 mld. AUD, dovoz 349,068 mld. AUD. Bilance australského zahraničního obchodu ve fiskálním roce 2015/2016 skončila schodkem 36,8 mld. AUD. Zvýšil se vývoz nerostných surovin (zlata o 22,8 %, železné rudy o 15,3 %, uhlí o 11,1 %), snížil se naopak vývoz zemědělských produktů (hovězího masa o 6 %, ostatního masa o 5 %, pšenice o 7,8 %).

Obchodní bilance zboží a služeb za uplynulá období (v mld. AUD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

300,1

318,539

327,673

318,737

312,302

Dovoz

316,3

328,679

336,759

341,303

349,068

Obrat

616,3

647,218

664,432

660,040

661,370

Saldo

-16,2

-10,140

-9,086

-22,566

-36,766

Zdroj: DFAT

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Evropská unie jako celek patřila tradičně k největší obchodním partnerům Austrálie. V období let 1996 až 2008 se v objemu vzájemného obchodu bezpečně držela na 1. místě a ostatní australské obchodní partnery převyšovala především v exportu. V roce 2009 byla však nucena přenechat prvenství v objemu vzájemného obchodu Číně.

Ve fiskálním roce 2015-2016 byla EU druhým největším obchodním partnerem Austrálie ve vzájemném obchodu zboží a služeb po Číně. Obchod mezi EU a Austrálií měl hodnotu 95,639 mld. AUD a 14,5 % celkového australského mezinárodního obchodu. Obchodní bilance mezi EU a Austrálií je stále ve prospěch EU – v roce 2015-16 v hodnotě větší než 40 mld. AUD. Z pohledu služeb si EU stále udržuje prvenství jako nejdůležitější partner Austrálie s 20,8% podílem na celkovém obchodu se službami, tj. 30,4 mld. AUD před USA s 15,8% podílem a 23 mld. AUD a Čínou (9,1% - 13,3 mld. AUD).

EU zůstává nejvýznamnějším investorem v Austrálii (991 mld. AUD; meziroční nárůst o 4,2 %), investice z EU přestavují 32,8 % celkových investic v AU. Přímé zahraniční investice EU do AU také meziročně vzrostly o 2,8 % na 157,6 mld. AUD a představují 21,4 % celkových australských FDI.

Australské investice do EU tvoří 28,3 % celkových australských zahraničních investic a dosahují hodnoty 589,5 mld. AUD (meziroční nárůst o 6 %). Hodnota australských FDI do EU je 111,8 mld. AUD (nárůst o 3,2 %) a tvoří 20,6 % celkových australských FDI. EU je druhou největší destinací pro australské zahraniční investice (po USA).

V roce 2015-16 vývoz zboží z EU do Austrálie dosáhl hodnoty 68,9 mld. AUD. Oproti předcházejícímu roku jde o nárůst ve výši 9,5 %. V pětiletém trendu můžeme sledovat nárůst o 4 %. Vývoz do EU představuje 8,6 % celkového AU vývozu, tj. 26,7 mld. AUD.  Z EU do AU se nejvíce dováží osobní automobily (v roce 2015-2016 za 6,9 mld. AUD a léky za 4,9 mld. AUD. Meziročně nejvíce vzrostl vývoz letadel a leteckých součástek (o 557 %). Do EU pak ve fiskálním roce 2015-2016 mířilo z Austrálie zejména zlato, a to za 4 mld. AUD (ve srovnání s předchozím rokem je to o 547 % více) a dále pak uhlí - 2,3 mld. AUD (pokles o 0,9 %). Značné zvýšení vývozu bylo také u zlatých mincí (+68,6 %) a olova (+49 %). Největší pokles zaznamenal vývoz ostatních železných rud (- 66 %) a drahých kovů (kromě zlata) - 18,9 %.

Australský vývoz

Největším odběratelem australského zboží a služeb v roce 2015-16 byla ČLR, dále Japonsko a USA

Vývoz do Číny dosáhl v roce 2015-16 86 mld. AUD, oproti předchozímu období jde o 2% nárůst. Ke snížení vývozu došlo v případě Japonska, meziročně o 18,2 %, vývoz do USA stoupl o 6,8 %.

 

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie ve vývozu zboží a služeb v roce 2015-2016

Stát

Vývoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroč. změna v %

5letý trend v %

1. Čína

86,013

27,5

2,1

3,4

2. Japonsko

38,039

12,2

-18,2

-4,6

3. USA

21,917

7,0

6,8

9,4

4. Korejská republika

19,723

6,3

-3,3

-4,0

5. Indie

12,923

4,1

2,9

-7,4

6. Nový Zéland

12,782

4,1

4,1

3,4

7. Velká Británie

12,071

3,9

41,2

-1,5

8. Hongkong

11,256 3,6

0,1

25,8

9. Singapur

9,761

3,1

-19,7

4,4

10. Tchaj-wan

7,494

2,4

-3,0

-5,0

Celkem vývoz

312,302

100

-1,9

1,0

Evropská Unie

26,740

8,6

18,3

-2,1

Zdroj: DFAT

Australský dovoz

Největším vývozcem do Austrálie v roce 2015-2016 byla EU, následovaná Čínou a USA. Z evropských zemí jsou v první desítce Německo a Velká Británie. V australském dovozu ze zemí EU dominují produkty zpracovatelského průmyslu, především léky a automobily a dále služby.

Australské dovozy z Číny se v roce 2015-16 zvýšily o 7,9 % na 64,1 mld. AUD. Nejvíce se zvýšil AU dovoz z Indie (o 20,5 %) a Thajska (o 17,4 %).

 

Nejvýznamnější obchodní partneři Austrálie v dovozu zboží a služeb v roce 2015–2016

Stát

Dovoz

v mld. AUD

Podíl v %

Meziroční změna v %

5letý trend v %

1. Čína

64,076

18,4

7,9

8,9

2. USA

47,364

13,6

7,0

4,4

3. Japonsko

22,305

6,4

5,8

1,9

4. Thajsko

16,477

4,7

17,4

7,7

5. Německo

16,165

4,6

9,4

5,3

6. Velká Británie

14,900

4,3

12,9

4,2

7. Korejská republika

14,191

4,1

-6,0

15,0

8. Singapur

13,131

3,8

-17,1

-3,2

9. Nový Zéland

11,678

3,3

2,7

3,0

10. Malajsie

10,753

3,1

-7,7

2,5

Celkem dovoz

349,068

100

2,2

3,8

Evropská Unie

68,899

19,7

9,5

4,0

Zdroj

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Mezi nejdůležitější položky australského vývozu patřily v roce 2015-16 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, zemědělské komodity a dále služby. Hlavními australskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce 2015-16 železná ruda, uhlí, zemní plyn, zlato a surová ropa. V zemědělské produkci dominovala pšenice a hovězí maso. V sektoru služeb pak vzdělávání a cestovní ruch. Meziročně došlo k výraznému poklesu vývozu nerostných surovin (železné rudy o 12 %, uhlí o 8 %, surové ropy o 36 %), naopak výrazně se zvýšil vývoz zlata (+23 %) a mědi (+6 %). V oblasti zemědělského vývozu poklesl o 6 % vývoz hovězího masa a o téměř 8 % vývoz pšenice, zvýšil se naopak vývoz vlny (+3,3 %) a alkoholických nápojů (+9,3 %). V oblasti služeb se nejvíce zvýšil vývoz služeb v cestovním ruchu (+17 %), služeb telekomunikačních (o 14 %), vzdělávacích (+9,4 %) a finančních (+5,9 %).

Export

 

10 nejdůležitějších položek australského vývozu zboží a služeb ve fiskálním roce 2015–2016

Položka

Hodnota (mld. AUD)

1. železná ruda

47,799

2. uhlí

34,541

3. služby ve vzdělávání

19,881

4. zlato

16,585

5. zemní plyn

16,576

6. služby v cestovním ruchu

16,531

7. hovězí maso

8,495

8. hliníkové rudy

6,790

9. profesionální služby

5,216

10. surová ropa

5,184

Zdroj

 

Import

Nejsilnější položkou dovozu byl ve finančním roce 2015-16 stejně jako o rok dříve cestovní ruch ve službách, ze zboží osobní automobily (meziroční nárůst o 15 %) a ropa.

 

10 Nejdůležitějších položek australského dovozu zboží a služeb v roce 2014–2015 

Položka

Hodnota (mld. AUD)

1. služby spojené s cestováním

28,207

2. osobní automobily

21,542

3. rafinovaná ropa

11,781

4. telekomunikační zařízení

14,704

5. služby nákladní přepravy

9,866

6. počítače 

7,820

7. léčiva (vč. veterinárních)

7,712

8. surová ropa

7,625

9. nákladní dopravní prostředky

6,410

10. zlato 

6,045

Zdroj

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

 

Dohody o volném obchodu (Free Trade Agreements - FTA):

Austrálie má uzavřeno 10 FTAs : se Singapurem, Thajskem, USA, Chile, Malajsií, Korejskou republikou, Japonskem, Novým Zélandem, Čínou a ASEAN. 

Na základě CER (Closer Economic Relations Trade Agreement 1983) mezi Austrálií
a Novým Zélandem došlo k postupné liberalizaci vzájemného obchodu a zboží vyrobené na Novém Zélandu (s podílem místní práce vyšším než 50 %) je nyní dováženo do Austrálie s nulovým tarifem.

Dohoda o volném obchodu mezi Singapurem a Austrálií (Singapore-Australia Free Trade Agreement - SAFTA) byla podepsána v Singapuru dne 17. února 2003. Dohoda vstoupila v platnost dne 28. 7. 2003.  SAFTA je první australskou bilaterální dohodou o volném obchodu od roku 1983 a v současné době Austrálie i Singapur pracují na její novelizaci.

 

Dne 1. ledna 2005 vstoupily v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a USA (Australia-United States Free Trade Agreement) a Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Thajskem (Thailand-Australia Free Trade Agreement). Dohoda s Chile byla podepsána 30. července 2008 a v platnost vstoupila 6. března 2009. V květnu 2012 došlo k podpisu FTA s Malajsií, smlouva platí od 1. 1. 2013.

AANZFTA - (ASEAN–Australia–New Zealand Free Trade Agreement) dohoda o volném obchodu podepsaná 27. února 2009 v Thajsku mezi australským ministrem obchodu Simonem Creanem a jeho protějšky z Nového Zélandu a sdružení států ASEAN (Brunej, Filipíny, Indonésie, Kambodža, Laos, Malajsie, Barma, Singapur, Thajsko a Vietnam). Dohoda vstoupila v platnost 1. 1. 2010 pro většinu zemí. ASEAN  jako sdružení zemí je důležitým obchodním partnerem Austrálie, dosahující hodnoty 15 % australského zahraničního obchodu (pozn. EU 12,5%). 

 

Na konci roku 2013 došlo k završení jednání o dohodě o volném obchodu mezi Austrálií a Korejskou republikou (tzv. KAFTA), což uvítaly hlavně australské zemědělskéi asociace, kterým v exportu bránila vysoká cla. Dohoda vstoupila v platnost 12. 12. 2014.

 

Dohoda o Japonsko-australském hospodářském partnerství(tzv. JAEPA) byla podepsána oběma premiéry 8. 7. 2014 v Canbeře a vstoupila v platnost 15. 1. 2015. Dohoda po plném uvedení v platnost umožní preferenční či bezcelní přístup australským vývozcům na japonský trh z 97%.  Konkrétně se jedná především o snížení japonských celních tarifů u australského hovězího masa (mraženého z 38,5% na 19,5% v průběhu 15ti let, čerstvého a chlazeného na 23,5% rovněž v průběhu 15ti let), navýšení bezcelní kvóty na australský sýr (z 27 000 tun na 47 000 tun v průběhu 20ti let) a zrušení cel na australské víno v průběhu sedmi let.  V průběhu 10ti let rovněž dohoda předpokládá zrušení dovozních cel na vybrané energetické a minerální suroviny, s okamžikem vstupu dohody v platnost bude zrušeno clo na koksovatelné uhlí, ropné produkty a další. Japonsko si podrželo výjimku u rýže, pšenice, cukru, odstředěného mléka a másla. Austrálie se na druhé straně s okamžikem vstupu v platnost zavázala zrušit 5% dovozní cla na japonské automobily (s motory mezi 1500cc a 3000cc), na ostatní kategorie bude clo zrušeno během tří let.  V oblasti služeb se dohoda týká především přístupu australských finančních, vzdělávacích, telekomunikačních a právních služeb na japonský trh. 

Dne 20. 12. 2015 vstoupila v platnost Dohoda o volném obchodu mezi Austrálií a Čínskou lidovou republikou (ChAFTA). Dohoda přináší pro AU exportéry řadu výhod a potvrzuje směřování AU exportu do Asijského regionu. ChAFTA je pozitivně vnímána zejména AU zemědělci, potravináři a exportéry nerostných surovin, nicméně přináší výhody i pro poskytovatele služeb, které se vzhledem ke klesajícím cenám nerostných surovin stávají v AU stále důležitějším exportním artiklem.

AU vyváží do ČLR zejména nerostné suroviny, zemědělské produkty a služby.

Potravinářství a zemědělství

ČLR je největším odběratelem AU zemědělských výrobků.  Snížení celních tarifů na dovoz potravin a zemědělské produkce bude představovat pro AU konkurenční výhodu před USA, Kanadou a EU. 

V souvislosti s implementací ChAFTA se sníží celní poplatky u mléčných výrobků (max. výše poplatku: 20% - lhůta pro zrušení poplatku: v rozmezí 4-11 let), u hovězího masa (12-25% - do 9 let), u skopového a kozího masa (12-23% do 8 let), u vepřového masa (20% do 4 let), u vína (14-20% do 4 let), u alkoholických nápojů (65% - do 4 let), u ovoce, zeleniny a ořechů (30% do 4 let), u mořských plodů (zrušení všech poplatků do 4 let) a vlny (nová dovozní duty free kvóta nad rámec stávající WTO kvóty).

Export nerostných surovin

ČLR je také největším odběratelem AU nerostných surovin. 92,9 % surovin z AU bude dováženo bezcelně, další tarify se zruší do 4 let a po úplné implementaci Dohody bude do ČLR z AU dováženo bezcelně 99,9% nerostných surovin, paliv a výrobků zpracovatelského průmyslu. Nulový tarif bude již nyní uplatňován při exportu železné rudy, zlata, surové ropy a zkapalněného zemního plynu. 

Služby

ČLR je i největším odběratelem AU služeb. V rámci ChAFTA se AU podařilo vyjednat podmínky, které zatím nebyly v žádné z existujících čínských FTA (kromě FTA s Hongkongem a Macaem). V rámci ChAFTA je usnadněn vstup na čínský trh pro AU banky, pojišťovací společnosti, právnické firmy, vzdělávací firmy a agentury, provozovatele zdravotnických služeb, telekomunikačních služeb apod. Preferenční režim bude uplatňován i u služeb z oblasti cestovního ruchu, stavebnictví, životního prostředí nebo u konzultačních firem. Usnadněno bude také vzájemné uznávání kvalifikací.

Vzájemné investice

Investice AU v ČLR dosáhly koncem roku 2014 částky 57,9 mld. AUD. Obrovským tempem ale roste podíl čínských investic v AU, v roce 2014 to byl nárůst o 23,7% na 65 mld. AUD (v roce 2010 to byly „pouhé“ 2 mld. AUD). Investice ČLR v AU by v návaznosti na implementaci ChAFTA měly stoupat ještě rychlejším tempem

ChAFTA by měla také zjednodušit získávání pracovních povolení pro specialisty z ČLR, např. pokud čínské firmy investují v AU 150 tis. AUD a výše, budou mít právo dočasně zaměstnat zahraniční (tj. čínské) zaměstnance bez nutnosti průzkumu trhu a oslovení potenciálních AU pracovníků.

 

Austrálie je také signatářskou zemí Transpacifické dohody o partnerství (TPP, Trans-Pacific Partnership Agreement), která byla formálně podepsána dne 4. 2. 2016 v Novozélandském Aucklandu ministry obchodu všech 12 partnerských zemí (Austrálie, Brunej, Kanada, Chile, Japonsko, Malajsie, Mexiko, Peru, Nový Zéland, Singapur, Spojené státy a Vietnam). Ohlášené odstoupení USA od TPP v letošním roce bylo pro Austrálii zklamáním, protože AU je jako významná exportní země dlouhodobým zastáncem volného obchodu. V současné době je tak patrné větší zaměření na RCEP (Regional Comprehensive Economic Partnership), které je členy ASEAN vnímáno jako alternativa TPP v regionu. Podle AU má RCEP velký potenciál.

Od roku 2007 je v jednání  FTA s se zeměmi Perského zálivu (GCC – Golf Cooperation Council) – Bahrajnem, Kuvajtem, Ománem, Katarem, Saudskou Arábií a Spojenými Arabskými Emiráty.

Austrálie a Nový Zéland jednají s malými ostrovními státy Tichomoří sdruženými ve  Fóru pacifických ostrovů o tzv. PACER plus (Pacific Agreement on Economic Relations) od roku 2009.

Austrálie dále usiluje o ukončení jednání o FTA s Indií (CECA), která již měla být uzavřena do konce roku 2015, zatím ale jednání stále probíhají a zdá se, že nebudou uzavřena ani do konce roku 2017. Pokračují také jednání o uzavření FTA s Indonésií (IA- CEPA).

Austrálie má v současné době velký zájem také na uzavření FTA s EU. Dne 15. 11. 2015 vydali australský předseda vlády,  předseda Evropské rady a předseda Evropské komise společné prohlášení o zahájení procesu sjednávání FTA AU-EU. V letošním roce byla uzavřena úvodní přístupová jednání (joint FTA scoping exercise) a v průběhu roku 2017 by měla být zahájena formální vyjednávání.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

K 31. 12. 2016 dosáhla hodnota zahraničních investic v zemi 3,192 bil. AUD (meziroční zvýšení o 5 %), z toho přímé investice dosáhly téměř 0, 796 bil. AUD (25 %). Největšími investory v AU jsou EU (34 %) a USA (27 %). Z EU je největším investorem UK (16 % - 515,5 mld. AUD) a Belgie (9 % - 270,1 mld. AUD). Nárůst ovšem zaznamenávají i investice z asijských zemí (Čína, Japonsko, Jižní Korea). V roce 2016 přesáhly EU investice v AU 1 bil. AUD (meziroční nárůst o 8 %).


 

Celkové zahraniční investice v mil. AUD

 

2012

2013

2014

2015

2016

EU

646 765

716 032

958 971

990 857

1 072 240

USA

617 567

657 888

758 153

860 313

860 918

Japonsko

126 434

130 982

174 676

199 596

213 500

ASEAN

80 209

85 842

111 291

126 652

126 946

Nový Zéland

28040

30 124

38 523

39 668

46 209

ČLR bez Hong Kongu

22 947

31 899

64 525

74 862

87 246

Všechny země

2 167 673

2 461 998

2 784 470

3 024 361

3 192 656

 

 

10 největších investorů v roce 2016

Pořadí 

Země

$b

1

USA

860,9

2

UK

515,5

3

Belgie

270,1

4

Japonsko

213,5

5

Hongkong

100,9

6

Singapur

98,9

7

Čína

87,2

8

Nizozemsko

74,7

9

Lucemburk

74,0

10

Švýcarsko

59,1

Zdroj


 

Přímé zahraniční investice v mil. AUD

 

2012

2013

2014

2015

2016

EU

155 528

156 110

169 603

157 627

164 822

USA

131 255

149 479

163 410

173 503

195 012

Japonsko

61 202

63 257

66 124

85 949

90 880

ASEAN

32 539

37 505

42 277

41 506

43 892

Nový Zéland

4 285

5 068

5 377

5 564

7 225

ČLR bez Hong Kongu

16 741

20 832

29 970

35 171

41 880

Všechny země

549 626

629 941

688 376

735 494

796  087

Zdroj

 

(*POZN.: Přímé zahraniční investice (PZI)  jsou investice do zahraničního subjektu za účelem získání rozhodovacích pravomocí,  minimálně však 10% aktiv daného subjektu. Celkové zahraniční investice zahrnují PZI a investice jiného charakteru.)

 

Odvětvová struktura PZI v roce 2016

 

 

mld. AUD

1

Těžba

310,6

2

Strojírenství

91,3

3

Realitní služby

84,1

4

Finanční a pojišťovací služby

66,9

5

Velkoobchod a maloobchod

53,7

6

Informační a telekomunikační služby

22,7

7

Doprava a skladování

21,3

8

Stavebnictví

19,8

9

Elektřina, plyn a voda

17,2

10

Ubytovací služby a pohostinství

7,2

 

Ostatní

101,3

 

Celkem

 796,1

Zdroj

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Vstup zahraničního kapitálu se řídí zákonem Foreign Acquisitions and Takeovers Act 1975 a australskou politikou o zahraničních investicích. Schvalování zahraničních investic je podřízeno orgánu The Foreign Investment Review Board (FIBR) se sídlem v Canberře. Většina investičních záměrů bývá schválena a pouze nízké procento záměrů je odmítnuto. Zahraniční investice musejí být v souladu s národními zájmy.

S výjimkou několika sektorů, jako jsou média, bankovnictví, telekomunikace, civilní letectví, a lodní doprava, je většina národního hospodářství zahraničnímu kapitálu otevřena. Investice však nesmí překročit tzv. investiční práh (monetary thresholds) stanovený zákonem. Zahraniční investoři mají povinnost notifikovat FIRB. Investiční prahy pro všechny nevládní investory kromě těch, kteří mají vhledem k uzavřeným FTA s prahy stanoveny výhodněji, jsou stanoveny takto:

  • nákup komerčních nemovitostí: 55 mil. AUD (nejsou-li na seznamu tzv. heritage listing, tedy „národním dědictvím“)
  • podíl v australské společnosti nebo podíl v zahraniční společnosti podnikající v Austrálii: 252 mil. AUD
  • nákup nerezidenční obchodní nemovitosti: 5 mil. AUD
  • nákup zemědělské půdy: 15 mil. AUD

Notifikovány musí být všechny investice nehledě na výši či národnosti investora směřující do komerčních pozemků, rezidenčních nemovitostí a také všechny přímé investice zahraničních vlád a agentur.

Pro podporu získání zahraničních investic je zejména na regionální úrovni vypracována řada podpůrných programů, od pomoci při zpracování investičních záměrů pro zvýšení šance na jejich realizaci až po konkrétní investiční pobídky, závislé vždy na velikosti a zaměření investice (case-by-case přístup). Například ve vybraných oblastech průmyslu, jako jsou high-tech, informační technologie a aplikovaný výzkum jsou poskytovány zvláštní programy a preference zvyšující atraktivnost země pro zahraniční kapitál. Dovoz technologického zařízení a komponentů pro exportně orientované podniky je za dodržení určitých podmínek bezcelní. Podniky registrované v Austrálii a zaměřené na výzkum mohou získat daňové úlevy a cílené finanční podpory.

Za specifickou formu vstupu individuálního zahraničního kapitálu je také možno považovat cílenou podporu imigrace v kategorii „business migration“, která vychází  z přistěhovalecké tradice země. Spočívá v usnadnění získání statutu „permanent resident“ těm investorům, kteří přinesou do země významnou částku finančních prostředků, kterou zde po určitou minimální dobu investují.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek