Autorské právo

1. 3. 2009 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Dokument seznamuje se základy autorského práva, vysvětleny jsou základní pojmy (autorské dílo, rozsah ochrany, autor díla, spoluautorství), výlučná práva osobnostní a majetková a též úprava rozmnožování, rozšiřování, pronájmu, půjčování a vystavování díla. Popsána je též problematika licencování, trvání majetkových práv, výjimek a omezení autorských práv, status děl se zvláštním právním režimem (např. zaměstnanecké, kolektivní a školní díla, počítačové programy) a kolektivní správa práv.

Obsah dokumentu:

I. Úvod

Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře se základy autorského práva, předmětem jehož ochrany je individuální tvůrčí činnost autora, zachycená v objektivně vnímatelné podobě. Základním právním předpisem upravujícím autorská práva v České republice je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským (dále jen „autorský zákon“), který upravuje:

  • práva autora k jeho dílu;
  • práva související s právem autorským;
  • právo pořizovatele k jím pořízené databázi;
  • ochranu práv upravených autorským zákonem; a
  • kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

II. Autorské dílo

Základním pojmem autorského zákona je autorské dílo, které je definováno jako dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které současně je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam, a to zejména

  • dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem,
  • dílo hudební,
  • dílo dramatické a dílo hudebně dramatické,
  • dílo choreografické a dílo pantomimické,
  • dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii,
  • dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické,
  • dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské,
  • dílo architektonické včetně díla urbanistického,
  • dílo užitého umění, a
  • dílo kartografické.

Za podmínek stanovených zákonem je autorským dílem také počítačový program a databáze.

Vznik autorského práva

Autorský zákon je založen na principu neformálnosti vzniku autorského práva, tzn., že jsou-li naplněny pojmové znaky autorského díla, tj. dílo je výsledkem jedinečné tvůrčí činnosti autora jako fyzické osoby a dílo je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, vzniká autorskoprávní ochrana automaticky bez nutnosti splnit jakékoli formální podmínky. Autorské dílo není potřeba nikde registrovat ani přihlašovat.

Při posuzování autorských práv je nutné rozlišovat autorské dílo a nosič díla. Autorské právo poskytuje ochranu pouze dílu, nikoli jeho nosiči a autorská práva k autorskému dílu nejsou nijak spojena s jeho hmotným nosičem. Zničením věci, jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, nezaniká právo autorské k dílu a vlastnictvím hmotného nosiče, na kterém je dílo zachyceno nevznikají jeho vlastníkovi žádná práva k autorskému dílu.

Rozsah ochrany

Autorské dílo je chráněno bez ohledu na jeho rozsah. Právo autorské chrání díla dokončená, jejich jednotlivé vývojové fáze a části, včetně názvu a jmen postav, pokud naplňují zákonné znaky autorského díla.

Předmětem práva autorského je také dílo vzniklé tvůrčím zpracováním díla jiného, včetně překladu díla do jiného jazyka. Jakékoli zpracování autorského díla je však možné pouze se souhlasem autora původního díla.

Souborné dílo

Souborným dílem se rozumí soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu naplňuje znaky autorského díla, tj. je jedinečným výsledkem tvůrčím činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Jako příklady díla souborného zákon uvádí sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo či výstava.

I v případě souborného díla platí, že pokud jeho jednotlivé součásti jsou samy autorskými díly, mohou být do díla souborného zařazeny jen se souhlasem jejich autora.

zpět na Obsah dokumentu

III. Autor díla

Autorem díla je fyzická osoba, která dílo vytvořila. Vzhledem k tomu, že tvůrčí schopnosti jsou přisuzovány pouze fyzickým osobám, může být autorem díla vždy pouze fyzická osoba (na rozdíl od angloamerického pojetí, kde může být autorem také osoba právnická).

Anonym a pseudonym

Autorský zákon výslovně počítá s tím, že dílo může být zveřejněno bez udání jména autora nebo pod autorovým krycím jménem. V takových případech platí, že totožnost autora, jehož dílo bylo zveřejněno bez udání jména, případně pod krycím jménem nebo pod uměleckou značnou, není dovoleno bez jeho souhlasu prozradit.

Spoluautorství

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné, přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Pro vznik spoluautorství není rozhodující, zda jednotliví autoři pracují na dílu současně nebo postupně. O spoluautorství však nelze hovořit v případech, kdy výsledné dílo je tvořeno několika samostatnými složkami, typicky složkou literární a hudební. V takových případech se jedná o samostatná díla, která jsou spojena v jeden celek.

Spoluautorem díla není ani ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.

O nakládání s dílem rozhodují všichni spoluautoři jednomyslně. K jakémukoli nakládání s dílem je tedy nutný souhlas všech spoluautorů, bez ohledu na velikost jejich tvůrčího přispění. V případech kdy jednotlivý autor brání bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího souhlasu soudem.

Nedohodnou-li se spoluautoři jinak, platí, že podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu je úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků. V případech, kdy nelze velikost jednotlivých tvůrčích příspěvků rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

zpět na Obsah dokumentu

IV. Obsah autorského práva

Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní a výlučná práva majetková. Zatímco práva osobnostní jsou spojena s osobou autora, tj. jsou nepřevoditelná a autor se jich nemůže vzdát, výkon práv majetkových lze smlouvou udělit i jiné osobě.

Osobnostní práva

Výlučná osobnostní práva autora jsou spojena s osobou autora, autor je za svého života nemůže převést ani se jich jinak vzdát a smrtí autora tato práva zanikají.

Mezi osobnostní práva autora patří:

  • právo rozhodnout o zveřejnění díla;
  • právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, zda a jakým způsobem má být autorství uvedeno při zveřejnění a dalším užití díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé;
  • právo na nedotknutelnost díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do díla;
  • právo odstoupit od smlouvy pro změnu přesvědčení autora, jestliže autorovo dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny autorovi oprávněné zájmy;
  • právo před vydáním díla v přiměřené lhůtě provést drobné tvůrčí změny díla.

Postmortální ochrana osobnostních práv

Po smrti autora si nikdo nesmí osobovat jeho autorství k dílu, dílo smí být užito jen způsobem nesnižujícím jeho hodnotu a je-li to obvyklé, musí být uveden autor díla, nejde-li o dílo anonymní. Ochrany podle autorského zákona se po smrti autora může domáhat kterákoli z osob blízkých (tj. příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel či partner a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném, jestliže by újmu, kterou autor utrpěl, důvodně pociťovaly jako újmu vlastní), a to i když uplynula doba trvání majetkových práv autorských. Ochrany podle autorského zákona se může domáhat rovněž právnická osoba sdružující autory nebo příslušný kolektivní správce.

Majetková práva

Majetkovým právem autora je právo dílo užít v původní nebo jinak zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru, anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a právo udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu práva užít dílo.

Poskytnutím oprávnění dílo užít jiné osobě však majetkové právo autora nezaniká, je pouze povinen strpět užití díla jinou osobou v rozsahu stanoveném v licenční smlouvě.

Autorský zákon obsahuje demonstrativní výčet způsobů užití díla následovně. Právem dílo užít je:

  • právo na rozmnožování díla;
  • právo na rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na pronájem originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na půjčování originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla;
  • právo na sdělování díla veřejnosti, zejména;
    • právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla;
    • právo na vysílání díla rozhlasem či televizí;
    • právo na přenos rozhlasového nebo televizního díla;
    • právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla

Rozmnožování díla

Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Autorský zákon uvádí jako příklad forem rozmnožování autorského díla rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové, zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě elektronické.

Rozšiřování díla

Rozšiřováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem.

Pronájem díla

Pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. Základním znakem pronájmu je tedy získání jakéhokoli prospěchu.

Půjčování díla

Půjčováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla ve hmotné podobě zařízením přístupným veřejnosti, nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, poskytnutím originálu nebo rozmnoženiny díla na dobu určitou. Na rozdíl od pronájmu je tedy půjčování zpřístupňování díla, které nevede k hospodářskému či jinému prospěchu.

Vystavování díla

Vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě umožněním shlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla, zejména výtvarného, díla fotografického, díla architektonického včetně díla urbanistického, díla užitého umění nebo díla kartografického.

Sdělování díla veřejnosti

Sdělováním díla veřejnosti se rozumí zpřístupňování díla v nehmotné podobě, živě nebo ze záznamu, po drátě nebo bezdrátově. Sdělováním díla veřejnosti je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo jinou sítí.

Sdělování díla veřejnosti zahrnuje:

  • živé provozování díla a jeho přenos;
  • provozování díla ze záznamu a jeho přenos;
  • vysílání díla rozhlasem nebo televizí;
  • přenos rozhlasového nebo televizního vysílání díla; a
  • provozování rozhlasového či televizního vysílání.

zpět na Obsah dokumentu

Jiná majetková práva

Vedle práva dílo užít náleží k majetkovým právům autora také právo na odměnu při opětném prodeji originálu a právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu.

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu

Právo na odměnu při opětném prodeji originálu je právem autora na odměnu v případech, kdy je originál díla uměleckého, který jeho autor převedl do vlastnictví jiné osoby, dále prodáván za kupní cenu, která činí 1 500 EUR a více, a jestliže se takového prodeje jako prodávající, kupující nebo zprostředkovatel účastní provozovatel galerie, dražebník nebo jiná osoba, která soustavně obchoduje s uměleckými díly.

Originálem díla uměleckého se rozumí výtvarné dílo, zejména obraz, kresba, malba, koláž, socha, rytina, litografie či jiná grafika, fotografie, tapiserie, keramika, sklo a autorský šperk, a to za předpokladu, že jsou zhotoveny samotným umělcem nebo jde o rozmnoženiny, které se považují za originál uměleckého díla. Rozmnoženinami, které se považují za originál uměleckého díla, jsou takové rozmnoženiny, které byly zhotoveny v omezeném počtu samotným autorem nebo pod jeho vedením a jsou očíslovány, podepsány nebo umělcem jinak řádně prohlášeny za pravé. Právo na odměnu při opětovném prodeji originálu se nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.

Výše odměny při opětném prodeji originálu

  • 4 % z části kupní ceny do 50 000 EUR
  • 3 % z části kupní ceny nad 50 000 EUR do 200 000 EUR
  • 1 % z části kupní ceny nad 200 000 EUR do 350 000 EUR
  • 0,5 % z části kupní ceny nad 350 000 EUR do 500 000 EUR
  • 0,25 % z části kupní ceny nad 500 000 EUR

Celková výše odměny při opětném prodeji originálu však nesmí přesáhnout 12 500 EUR. Právo na odměnu při opětném prodeji originálu se nevztahuje na první opětný prodej, pokud prodávající získal originál uměleckého díla přímo od autora méně než tři roky před opětným prodejem a kupní cena originálu díla při opětném prodeji nepřesahuje 10 000 EUR.

Správcem práva na odměnu při opětném prodeji originálu je kolektivní správce, kterým je občanské sdružení GESTOR – ochranný svaz autorský.

Právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu a vlastní vnitřní potřebu

V souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu fyzické osoby a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby má autor nárok na dodatečnou odměnu, kterou jsou povinni odvádět

  • výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů;
  • výrobce, dovozce nebo příjemce přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin;
  • výrobce, dovozce nebo příjemce nenahraných nosičů záznamů;
  • dopravce nebo zasílatel, pokud na žádost příslušného kolektivního správce nesdělí údaje potřebné pro určení totožnosti výrobce, dovozce nebo příjemce;
  • poskytovatel rozmnožovacích služeb, pokud jde o tiskové rozmnoženiny, který tuto službu poskytuje za úplatu.

V případě pořizování rozmnoženin však zákon rozlišuje mezi rozmnožováním na papír a rozmnožováním na podkladě záznamů. Zatímco rozmnožování pomocí přístroje k zhotovení tiskových rozmnoženin na papír nebo podobný podklad je možné nejen pro osobní potřebu fyzické osoby, ale i pro vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, rozmnožování na podkladě zvukového, zvukově obrazového nebo jiného záznamu či rozhlasového nebo televizního vysílání jejich přenesením pomocí přístroje na nenahrané nosiče záznamu je možné jen pro osobní potřebu fyzické osoby.

Odměna v souvislosti s rozmnožováním díla není odměnou za skutečné zhotovení rozmnoženiny, nýbrž odměnou za možnost zhotovení rozmnoženiny. Správcem práva na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu fyzické osoby a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby či podnikající fyzické osoby je kolektivní správce, kterým je Ochranný svaz autorský – OSA.

Osoby povinné odvádět odměnu za rozmnožování díla jsou povinny předkládat příslušnému kolektivnímu správci, vždy souhrnně za kalendářní pololetí, nejpozději však do konce následujícího kalendářního měsíce, informace o skutečnostech rozhodných pro výši odměny, zejména o druhu a počtu prodaných, dovezených nebo přijatých přístrojů k zhotovování rozmnoženin záznamů, přístrojů k zhotovování tiskových rozmnoženin a nenahraných nosičů záznamů, jakož i o celkovém počtu tiskových rozmnoženin zhotovených na přístrojích pro poskytování rozmnožovacích služeb za úplatu.

Trvání majetkových práv

Majetková práva, není-li stanoveno jinak, trvají po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Ohledně majetkových práv dále platí následující:

  • bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil,
  • majetkové práva k dílům anonymním a pseudonymním trvá 70 let od oprávněného zveřejnění díla,
  • doba trvání majetkových prvá k dílu audiovizuálnímu se počítá od smrti poslední z následujících osob: režisér, autor scénáře, autor dialogů a skladatel hudby vytvořené pro audiovizuální dílo.

Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání. Tedy pokud např. jeden ze spoluautorů literárního díla zemřel v dubnu 1998 a druhý v červenci 2001, počítá se doba trvání majetkových práv od 1. ledna 2002.

Obsah práv autora
Osobnostní právaMajetková práva
  • právo rozhodnout o zveřejnění díla
  • právo osobovat si autorství, včetně práva rozhodnout, jakým způsobem má být autorství uvedeno
  • právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně díla
  • právo autora na odstoupení od smlouvy z důvodu změny přesvědčení
  • právo provést drobné tvůrčí změny díla před jeho vydáním
  1. právo dílo užít, kterým se rozumí:
    • právo na rozmnožování díla,
    • právo na rozšiřování, pronájem, půjčování a vystavování originálu nebo rozmnoženiny díla,
    • právo na sdělování díla veřejnosti, zejména
      • právo na provozování díla živě nebo ze záznamu a právo na přenos provozování díla,
      • právo na vysílání díla rozhlasem či televizí,
      • právo na přenos rozhlasového či televizního vysílání díla,
      • právo na provozování rozhlasového či televizního vysílání díla
  2. právo na odměnu při opětovném prodeji originálu díla uměleckého
  3. právo na odměnu v souvislosti s rozmnožováním díla pro osobní potřebu fyzické osoby a vlastní vnitřní potřebu právnické osoby

zpět na Obsah dokumentu

Pro portál BusinessInfo.cz zpracoval advokát Mgr. Marek Doleček, partner advokátní kanceláře Doleček Kahounová Sedláčková.

Přehled všech témat Orientace v právních úkonech

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek