Ázerbájdžán: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

Ázerbájdžán zůstal i v roce 2015 poměrně otevřenou ekonomikou a zemí napevno integrovanou do světové ekonomiky. Podíl zahraničního obchodu na tvorbě HDP dosáhl úrovně téměř 40%. Celkový objem zahraničního obchodu v roce 2015 představoval hodnotu 20,6 mld. USD, z toho export 1,2krát převyšuje import.

Ve srovnání s rokem 2014 souhrnná statistika zahraničního obchodu Ázerbájdžánu představuje značný pokles, neboť došlo ke snížení obratu o celou jednu třetinu. Tento stav je ovšem dán razantním snížením cen ropy a zemního plynu, tedy obou hlavních vývozních artiklů. Co do objemu, zůstal ázerbájdžánský export na prakticky stejné úrovni jako v roce předchozím. Přes tyto negativní tendence dokázala ázerbájdžánská ekonomika opětovně vykázat kladné saldo zahraničního obchodu ve výši 2,2 mld. USD.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Celková obchodní bilance

 

         V mil. USD

Procent. vyjádření   k předešlému roku

obrat

import

export

bilance

obrat

import

export

2010

27 960,8

6 600,6

21 360,2

14 759,6

120,0

105,0

125,3

2011

36 326,9

9 756,0

26 570,9

16 814,9

103,9

145,3

88,7

2012

33 360,9

9 652,9

23 908,0

14 255,1

89,3

96,9

86,2

2013

34 687,9

10 712,5

23 975,4

13 262,9

106,3

109,1

105,1

2014

31 016,3

9 187,7

21 828,6

12 640,9

94,1

85,4

98,0

2015

20 645,9

9 221,4

11 424,5

2 203,1

66,6

100,4

52,3

Zdroj: Ázerbájdžánská celní správa (http://www.customs.gov.az/)

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

EU nadále zůstává největším obchodním partnerem Ázerbájdžánu, za posledních 5 let na země EU připadalo 46,5 % jeho obchodního obratu. EU je současně pro Ázerbájdžán největším exportním a importním trhem  (52,4 % a 31,2% resp.). Země EU dovážejí z Ázerbájdžánu hlavně ropu a ropné produkty a vyvážejí do AZE stroje, dopravní prostředky, potraviny a spotřební zboží.

Ázerbájdžánský   export, 10 nejdůležitějších zemí (údaje v mil. USD)

 

Země

2010

2011

2012

2013

2014

celkem

Celkem

21 360,2

26 570,9

23 908,0

23 975,4

21 828,6

117 643,1

z toho EU

10 891,8

16 124,2

11 529,5

11 513,3

11 632,1

61 691,2

 

1.

Itálie

7 044,1

9 341,0

5 548,0

5 989,6

4 805,6

32 728,4

2.

Francie

1 856,5

4 036,6

1 775,6

1 131,1

1 523,4

10 323,4

3.

Indonésie

782,1

913,1

1 757,3

2 771,8

2 012,3

8 236,7

 

Česká republika*

(1 194,0)

(1 725,7)

(1 629,3)

(1 372,8)

(1 878,4)

(7 800,2)

4.

Izrael

1 744,8

817,5

1 666,6

1 260,6

1 766,9

7 256,6

5.

USA

1 628,0

1 804,6

1 600,8

990,2

745,8

6 769,5

6.

Německo

9,9

523,3

964,7

1 356,7

1 925,5

4 780,3

7.

Ruská federace

773,5

1 187,3

959,8

1 077,8

640,2

4 638,8

8.

Indie

299,6

366,8

1 890,6

1 098,4

778,2

4 433,8

9.

Thajsko

194,3

135,3

343,7

1 665,4

839,9

3 178,8

10.

Gruzie

410,9

535,3

570,7

519,1

529,5

2565,7

* V oficiálních statistikách jsou dodávky ropy do ČR zahrnuty v rámci ázerbájdžánského exportu do Itálie. Údaje v závorkách představují faktický objem exportu z Ázerbájdžánu do ČR dle ČSÚ.

 

 Ázerbájdžánský   import, 10 nejdůležitějších zemí (údaje v mil. USD)

 

Země

2010

2011

2012

2013

2014

celkem

Celkem

6 600,6

9 755,9

9 652,8

10 712,5

9 187,6

45 909,6

z toho EU

1 671,3

3 148,1

2 670,1

3 763,3

3 103,6

14 356,5

 

1.

Ruská federace

1 145,0

1 641,0

1 378,4

1 505,1

1 314,4

6 984,1

2.

Turecko

771,4

1 302,4

1 520,4

1 463,8

1 286,6

6 344,7

3.

Německo

607,0

845,2

779,9

823,0

703,6

3 758,9

4.

Velká Británie

302,7

485,7

496,1

1 333,9

978,3

3 596,9

5.

Čína

587,6

628,2

631,8

566,3

697,0

3 111,1

6.

Ukrajina

465,5

557,7

539,0

589,0

419,5

2 571,0

7.

USA

206,2

630,4

715,6

376,4

563,4

2 492,3

8.

Francie

136,1

608,8

185,8

425,4

157,3

1 513,6

9.

Kazachstán

293,5

217,3

340,5

306,7

221,0

1 379,2

10.

Itálie

118,3

254,5

261,6

249,2

240,5

1 156,4

 

---

       

 

 

21.

Česká republika

37,7

102,6

98,2

89,1

45,9

373,7

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura   zahraničního obchodu v roce 2014

Komodita

dovoz v tisících USD

%

vývoz  v tisících USD

%

živá zvířata a výrobky živočišného původu

149 568,3

1,6

3 306,1

0,0

zelenina a produkty z ní

427 030,2

4,6

331 106,3

1,5

tuky a oleje

88 110,0

1,0

190 334,7

0,9

potravina a nápoje (vč. alkoholu a cigaret)

888 995,6

9,7

316 050,9

1,4

nerostné suroviny, uhlovodíky

448 136,0

4,9

20 193 531,9

92,5

výrobky chemického průmyslu

720 747,7

7,8

76 118,9

0,3

guma, plasty

300 303,3

3,3

157 281,6

0,7

kůže, kožešiny

6 726,4

0,1

24 094,0

0,1

dřevo, dřevěné výrobky

129 583,3

1,4

1 411,2

0,0

papír

123 327,4

1,3

5 410,5

0,0

textil

100 276,7

1,1

33 231,0

0,2

obuv

12 581,3

0,1

38,3

0,0

cement, keramika

176 210,0

1,9

3 154,2

0,4

perly a drahokamy

426 693,4

4,6

77 070,6

0,6

kovové výrobky

1 245 249,3

13,6

141 799,8

0,3

stroje a zařízení

2 583 379,3

28,1

63 635,3

0,0

vozidla, vagóny, letadla

810 882,2

8,8

7 000,6

0,0

hudební nástroje, zdravot. technika

287 330,6

3,1

7 772,7

0,0

další různé výrobky průmyslu

191 517,8

2,1

1 772,0

0,0

umělecké předměty

174,8

0,0

80,9

0,0

ostatní

70 874

0,8

194 407,4

0,9

Celkem

9 187 697,6  

100

21 828 608,9

100

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Současná ekonomická situace v Ázerbájdžánu představuje především příležitost. Z jedné strany jde o mimořádně vhodné období pro provedení ekonomických reforem, které by snížily závislost ekonomiky na těžbě energetických surovin a současně vytvořily transparentní a stabilní prostředí pro soukromé podnikání. První kroky v tomto směru již Ázerbájdžán podniká.

V prvním čtvrtletí roku 2016 došlo k výraznému zjednodušení a zprůhlednění celní ch procedur, probíhá restrukturalizace bankovního sektoru a je připravována řada investičních pobídek, zaměřených na rozvoj neropných odvětví. Mělo by se jednat o různé formy úlev na daních a clu či speciální režimy v rámci průmyslových parků či zvláštních ekonomických zón. Právě jedna taková zóna vzniká v rámci nového ázerbájdžánského mezinárodního přístavu ve městě Alat nedaleko Baku.

Kromě toho v Ázerbájdžánu existuje řada technologických parků s různými úlevami pro investory. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Do ázerbájdžánské ekonomiky bylo v roce 2015 vloženo celkem 16 miliard AZN (15,2 miliard USD dle tehdejšího kurzu), což znamenalo pokles o 11,1% oproti předcházejícímu roku. Z celkového objemu připadalo 9 mld. AZN (56%) na tzv. národní, z velké části přímé, rozpočtové investice. Stejně jako v loňském roce zůstal největším příjemcem investic stavební sektor, na který připadlo 11,7 mld. AZN (74%) celkových prostředků.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Ázerbájdžán zatím nepředstavil žádný souhrný plán investičních pobídek kromě těch, které se týkaly tzv. Production Sharing Agreements v ropném a plynném průmyslu, ačkoliv k tomu určený zákon o vytvoření zvláštních ekonomických zón byl přijat již 25. prosince 2009. Tzv. performance requirements na nové investice nejsou vyžadovány, avšak investoři, účastňující se privatizace státních firem na sebe často přijímají specifické závazky, týkajících se zpravidla budoucích investic a zachování pracovních míst.

Zahraniční investoři nejsou nuceni nakupovat zboží  a služby od místních dodavatelů a ani pro ně není stanoveno procento povinného vývozu. S výjimkou několika stáních monopolů, není podmínkou, aby občan Ázerbájdžánu držel ve smíšeném podniku nějaký objem akcií. Investoři v rámci PSA mají práva povinnosti regulovány speciální dohodou o založení PSA.

V současné době  neexistuje právní norma, nařizující zahraničnímu investorovi najímat místní pracovní sílu, nicméně v Parlamentu diskuse na toto téma běží. Zaměstnavatel musí získat licenci od Ministerstva práce, pokud se rozhodne najmout místní pracovní sílu. Cizinci, pracující v zemi, se musí zaregistrovat na imigračním úřadě v místě jejich bydliště a získat pracovní povolení od Ministerstva práce. Vedoucí zastoupení zahraničních firem a jejich zástupci k práci nepotřebují pracovní povolení, protože nejsou považováni za tzv. migrující pracovní sílu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: