Ázerbájdžán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

Ázerbájdžán patří díky příjmům z prodeje ropy k diversifikovaným a rychle se rozvijejícím trhům, který je v hledáčku všech významným světových firem a kde probíhá tvrdý konkurenční boj.

Výhodný poměr mezi kvalitou a cenou je rozhodujícím faktorem pro úspěch. Post prodejní servis a podpora u moderních techologií je absolutní podmínkou pro další působení na místním trhu.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Podpora v podobě místního, finančně silného, a zavedeného obchodního zástupce je pro úspěšný prodej zahraničního zboží na místním trhu naprostou nezbytností.

Při podeji zboží v zemi prostřednictvím místního obchodního zástupce je obvykle využíván velkobchodník-distributor, který zásobuje obchodní síť. Často, zejména u menších obchodníku, tento článek chybí a zboží je dodáváno přímo.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Ázerbájdžán má liberální devizový  režim a prakticky neexistují překážky pro směnu a převod prostředků spojených s investicí do volně směnitelné měny legální cestou a za tržní kurz. Směna je prováděna tzv. Baku Currency Exchange Market a Organized Interbank Currency Market. Elektronický směnný mechanismus, The Baku Electronic Exchange Systém (BEST) funguje v zemi od roku 2002. Existuje rovněž možnost měnit cizí měnu v bankách a jejich filiálkách. Pozor, v lednu 2016 došlo k plošnému uzavření všech směnáren a podle dostupných informací se s obnovením jejich činnosti do budoucna nepočítá. 

Od roku 2001 platí zákaz používání cizích měn při operacích v hotovosti. Průměrná doba zaslání prostředků do zahraničí je 2-3 pracovní dny. V praxi je důsledně aplikována dodatečná povinnost uvést zdroj prostředků v případě podezření z praní špinavých peněz  Parlament v roce 2007 odsouhlasil dodatek k devizovému zákonu, kterým zrušil dodatečné zdanění vývozu hotovosti ze země, což je v souladu s požadavkem WTO a mělo také pomoci snížit inflační tlaky.

Nejvíce používanou formou plateb v obchodním styku se zahraničím je akreditiv. Platební morálka místních partnerů je podle zkušenosti českých firem poměrně uspokojivá.

Od pádu Sovětského svazu Ázerbájdžán radikálně liberalizoval zahraniční obchod. První legislativa, upravující fungování zahraničního obchodu, byla přijata v roce 1992. Nicméně významné restrikce exportu tzv. strategického zboží či zboží strategického významu existovaly až do roku 1994. Patřily mezi něj mj. všechny ropné výrobky.

I dnes stále existuje poměrně omezený seznam výrobků, kde se vyžaduje souhlas, certifikace nebo licence při vývozu a dovozu do/z země.

Při vývozu do této skupiny spadají z důvodů národní bezpečnosti tyto druhy zboží a služeb:

  • zboží a technologie podléhající vývozu v souladu s mezinárodními smlouvami;
  • zbraně, včetně zbraní hromadného ničení a jeho nosičů;
  • tzv. zboží dvojího užití, které může být využito pro výrobu ZHN;
  • výbušniny a radioaktivní materiály;
  • ostatní zboží a služby, označené prezidentem republiky jako zboží podléhající souhlasu.      

Vývozní povolení je vydáno po vyjádření kompetentních orgánů státní moci.

Dovoz a vývoz těchto druhů zboží a služeb je prováděno výlučně na základě dekretu Kabinetu ministrů:

  • zbraně a vojenské zařízení
  • výbušniny
  • radioaktivní materiály
  • narkotika
  • speciální druhy vědeckých znalostí a technického know-how, nezbytných pro výrobu zbraní
  • krev a výrobky z ní
  • vývoz surových diamantů

Vývoz a dovoz těchto výrobků a služeb, který je prováděn na základě vydání povolení od různých  orgánů státní moci:

Vývoz:

  • Divoká zvířata a rostliny, zvláště ty, které jsou chráněny mezinárodními konvencemi a patří k ohroženým druhům. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů.
  • Suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů a Ministerstvo zdravotnictví.
  • Umělecká díla a starožitnosti, povolení vydává Ministerstvo kultury a turismu.
  • Vynálezy, know-how. Povolení vydává Státní výbor pro standardizaci, metrologii a patenty a Akademie věd.
  • Narkotika, povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví.

Dovoz:

  • Insekticidy, povolení vydává Ministerstvo zemědělství.
  • Léky a lékařské zařízení, povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví.
  • Veterinární léky, povolení vydává Státní veterinární správa.
  • Divoká zvířata a rostliny, zvláště ty, které jsou chráněny mezinárodními konvencemi a patří k ohroženým druhům. Povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů.
  • Suroviny z rostlin a zvířat pro výrobu léků, povolení vydává Ministerstvo životního prostředí a přírodních zdrojů a Ministerstvo zdravotnictví.
  • Narkotika, která nejsou registrována v Ázerbájdžánu, povolení vydává Ministerstvo zdravotnictví.

Je zakázán vývoz kovošrotu  (prezidentský dekret z roku 2001) a vývoz dovoz substancí, narušující ozonovou vrstvu.

Celní odbavení:

Praxe celního odbavení byla v Ázerbájdžánu terčem kritiky od vzniku moderního státu. V souvislosti s ekonomickými problémy, kterým Ázerbájdžán v poslední době čelí je však patrná snaha danou situaci zlepšit. Již v roce 2009 byl zahájen provoz tzv. one window shop na celnicích, což v praxi umožnilo vyřídit kompletní celní deklaraci na jednom místě. Podle oficiálních údajů se díky tomu podařilo zkrátit proces jejího vyřízení na 15-20 minut. Ovšem nejdůležitější změny přinesl dekret prezidenta z ledna 2016, který výrazně zprůhlednil proces určování výše cla, odstranil dobrovolně-povinnou praxi využívání služeb celních brokerů a zvýšil limit pro bezcelní nekomerční dovoz z 2 000 na 10 000 USD.

Vlastní celní řízení probíhá na základě několika právních dokumentů, z nichž nejvýznamnější jsou Celní kodex (srpen 2011) a Rozhodnutí Kabinetu ministrů o clech z roku 2001. Výše uvedené legislativní dokumenty rozdělují cla na tři skupiny:

  • ad valorem (10-25 %)
  • specifická cla
  • složená cla (kombinace dvou předešlých cel)

V poslední době převládá tendence zvyšovat roli cel ad valorem.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Podle zákona mohou zahraniční investoři vytvářet za účelem podnikání společné podniky s místními společníky nebo vytvářet nové podniky 100% vlastněné zahraničním subjektem, a to ve formě místního zastoupení nebo pobočky.

I když vláda formálně neuplatňuje dohled nad zahraničními investicemi, proces registrace nové firmy při Ministerstvu spravedlnosti je de facto určitým „screeningem“ investora a investice. Registrace firmy podle zákona obnáší pouze posouzení správnosti předložených dokumentů.

Při pronajímání kanceláří a obytných prostor jsou využívány početné realitní kanceláře.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Stejně jako kdekoli jinde na světě je i v Ázerbájdžánu reklama nedílnou součástí prodejní strategie každé firmy, která chce úspěšně působit na trhu. Tištěná reklama (inzeráty v tisku, reklamní poutače na ulicích a distribuce reklamních letáků) je zajišťována agenturami většinou s podílem zahraničního kapitálu.

Celkové výdaje na tištěnou reklamu tvořily v loňském roce 80 miliónů AZN.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Vzato čistě obecně a formálně, je ochrana práv, spojených s využitím movitého a nemovitého majetku, včetně ochrany duševního vlastnictví, je poskytována a uznávána

Nicméně ázerbájdžánský soudní systém se vyznačuje svoji neefektivností a rozhodně nefunguje nezávisle na výkonné moci. Špatná kvalita, nespolehlivost, svévole a nedostatečné možnosti vynucení práva jsou překážkami pro zahraniční (i domácí) firmy rozvíjet jakýkoliv byznys v zemi. Politicky dobře napojené skupiny (klany) profitují z kontroly nejlukrativnějších sektorů ekonomiky. Úpravy Občanského zákoníku z roku 2007, které umožňují úřadům násilně vykupovat pozemky, (údajně s cílem rychlejší výstavby veřejně prospěšných staveb) mohou ještě více ohrožovat vlastnická práva investora.

Určité zlepšení v této oblasti ale existuje. Vláda v současné době spolu se Světovou bankou intenzivně pracuje na vylepšení systému registrace majetku. V roce 2006 vláda centralizovala databázi všech operací na trhu nemovitostí určených k bydlení do sítě notářských kanceláří, metodicky vedených Ministerstvem spravedlnosti.

Ázerbájdžán začal již v polovině 90. let s implementací národního systému registrace a ochrany duševního vlastnictví. Opatření byla prováděna ve spolupráci se Světovou organizací pro duševní vlastnictví (WIPO), jehož je  země členem. Souběžně došlo i k úpravám legislativy v tomto smyslu a tak byl v roce 1996 přijat Zákon o autorských právech a s ním spojených právech, v roce 1997 Zákon o patentech a v roce 1998 Zákon o obchodních značkách a geografických pojmenováních. Ázerbájdžán je členem The Convention Establishing the World Intellectual Properte Organization, The Paris Convention for Protection of Industrial Properte a The Bern Convention for the Protection of Literary nad Artistic Work. Země je rovněž členem The Phonograms Convention  a přistoupila k oběma tzv. WIPO Internet Treaties z roku 2005.

Státní agentura pro duševní vlastnictví (The State Copyright Agency) založila v nedávné době tzv. proti-pirátskou komisi, do které nominovala své zástupce řada ministerstev. V minulém roce tato komise podnikla několik spektakulárních nájezdů na prodejce pirátských DVD a několik lidí bylo skutečně dosouzeno k vysokým peněžním pokutám. V praxi je situace nadále neuspokojivá, stačí se projít po centru hlavního města, kde je k dostání celá řada hudebních a filmových nosičů s posledními hudebními hity a hollywoodskou filmovou produkcí. Na tržištích na okrajích měst se veřejně prodávají padělky módních značek aniž by všudypřítomná policie zasáhla. V letech 2000-2005 byl Ázerbájdžán zařazen vládou USA na tzv. the Special 301 Watch List. Pod dojmem zvýšeného úsilí místních úřadů potírat porušování autorských práv  byl Ázerbájdžán z tohoto seznamu v roce 2006 vyjmut. Zlepšení ochrany duševního vlastnictví a patentová ochrana je obsažena i v programu přistupování do WTO.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Avíza o veřejných zakázkách jsou publikovány v oficiálních denících Azerbaijan a Respublika spolu s uvedením podmínek a časových lhůt pro podání přihlášky. Podle zákona by měly být všechny veřejné
zakázky rovněž publikovány na stránkách www.tender.gov.az.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Všeobecně platí, že o sporech a neshodách, vznikajících mezi zahraničními investory a firmami se zahraničním kapitálem, státními institucemi nebo podniky, veřejnými organizacemi či jinými právními subjekty rozhodují místní soudy nebo po dohodě zůčastněných stran soudy arbitrážní (včetně těch zahraničních). Mechanismus urovnávání sporů v Ázerbájdžánu existuje, avšak efektivní prostředky ochrany a vynucení vlastnických a smluvních práv nejsou vždy zaručeny. Stát oficiálně nezasahuje do kompetence soudů, v praxi ale má soudní moc vůči exikutivě jen velmi slabou pozici. Soudci často nemají adekvátní znalosti a zkušenosti z moderní daňové a ekonomické legislativy.

Od roku 2000 platí Zákon o mezinárodní arbitráži, který zavádí možnost lokální arbitráže, pokud jde o kontrakty s účastí zahraničního subjektu. Nicméně jedná se o mechanismus využívaný jen velmi zřídka. Bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic poskytují zahraničním subjektům lepší zajištění pro případ sporů v tomto smyslu.

Ázerbájdžán je smluvní stranou World Bank Convention on the Settlement of Investment Disputes between States and Nationals of the other States a také členem Multilateral Investment Guarantee Agency a 1958 New York Convention on the Recognition nad Enforcement of Foreign Arbitral Awards.

Místní legislativa zná i Zákon o bankrotech,  ovšem i tento mechanismus je požíván jen velmi z řídka.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Velká pozornost by měla být věnována výběru správného, vhodného partnera. Ten může sehrát významnou roli nejen jako „průvodce“ poměrně složitou ázerbájdžánskou legislativou a předpisy, ale i jako neocenitelný zdroj informací, např. co se rozložení sil a vlivů v té které ekonomické sféře týká. Nesmírně důležitý je pak pravidelný osobní kontakt s partnerem. Systém korespondenční spolupráce a uzavírání kontraktů „na dálku“ není v Ázerbájdžánu příliš funkční ani oblíbený. Poštovní či e-mailová korespondence může posloužit k prvotnímu kontaktu s potencionálním partnerem, ale bez osobních setkání nelze počítat s udržením a prohlubováním obchodních kontaktů.

Nemalou roli hraje jazyková připravenost českých subjektů. Preferovaným jazykem jednání je v drtivé většině případů stále ruština, což může zástupce našich firem mnohdy překvapit. 

Pokud český byznysmen nezná dobře svého partnera a neorientuje se dostatečně v místní problematice, neměl by se pouštět do rozhovorů na citlivá témata, jako je náboženství (přístup k vyznávání islámských hodnot se u jednotlivých lidí velmi různí a je nutno znát názory partnera, než se s ním na toto téma pustíme do debaty) nebo konflikt o Náhorní Karabach a k němu přilehlé okresy.

Není vhodné příliš tvrdě operovat s lhůtami a termíny a používat nátlakové metody jednání. Tento přístup se většinou ukáže jako kontraproduktivní.

Všeobecně, na ázerbájdžánské podnikatele je třeba pohlížet jako na rozvážné, schopné a chytré partnery, kteří se v oblasti mezinárodního obchodu dostatečně orientují. Jsou připraveni k přijímání nových obchodních partnerů, a také nových myšlenek či metod práce.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Začátkem března 2012 bylo zahájeno jednání o dohodě o usnadnění vízového procesu mezi EU a Ázerbájdžánem. Tato dohoda byla podepsána a 1. září 2014 vstoupila v platnost.

Pro občany ČR platí vízová povinnost pro vstup na území Ázerbájdžánu. Víza pro pobyt v Ázerbájdžánu lze získat na konzulárním úseku velvyslanectví Ázerbájdžánu v Praze (Na Zátorce 783/17, 160 00 Praha 6, tel.: 246 032 422, fax: 246 032 423, http://prague.mfa.gov.az/). Vyřízení žádosti trvá 10 až 15 dnů.

Vzhledem k přetrvávajícímu konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií o Náhorní Karabach je uzavřena ázerbájdžánsko-arménská hranice. Nedoporučuje se cestovat do příhraničních oblastí s Arménií a do oblastí v blízkosti linie dotyku znepřátelených stran. Nedoporučuje se rovněž pokoušet se o přechod do Ázerbájdžánu z oblasti Náhorního Karabachu, který se nenachází pod kontrolou ázerbájdžánských úřadů.

Vstupem na území mezinárodně neuznané Náhorně-karabašské republiky bez souhlasu ázerbájdžánských orgánů se občan třetího státu dopouští narušení hraničního režimu Ázerbájdžánské republiky a bude prohlášen za nežádoucí osobu.

Dále upozorňujeme, že hranice mezi Ázerbájdžánem a Ruskou federací prochází na ruské straně přes bezpečnostně problematický Dagestán. Eventuelní cestu do/z Ázerbájdžánu po této trase doporučujeme důkladně zvážit.

Pro pohyb v samotném Ázerbájdžánu nejsou zavedena žádná omezení. Nejsou potvrzena zvýšená rizika teroristických útoků.

Při pobytu se doporučuje respektovat základní bezpečnostní pravidla chování a respektovat pokyny příslušníků ozbrojených složek (nelze se například volně pohybovat v bezprostřední blízkosti prezidentských či vládních budov).

K žádosti o vízum je třeba předložit:

  • pozvání od ázerbájdžánského subjektu následně potvrzené konzulárním odborem MZV Ázerbájdžánu
  • vyplněnou žádost o vízum
  • platný cestovní pas
  • dvě fotografie pasového formátu
  • doklad o zaplacení konzulárního poplatku

Více informací.

Při dovozu cizí měny neplatí žádná omezení.

Při příjezdu je třeba vyplnit celní deklaraci.

Při vývozu předmětů vyrobených před rokem 1960 podléhá vyvážený předmět exportní dani a pro samotný vývoz je třeba povolení ministerstva kultury.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Viz předešlá kapitola.

Pro zaměstnání v zemi je třeba získat pracovní vízum na imigrační službě Ázerbájdžánu.

Vzhledem k tomu, že situace, pravidla a poplatky v této oblasti se velmi rychle mění v čase, doporučujeme kontaktovat příslušný zastupitelský úřad v ČR před podáním žádosti o pracovní vízum.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Mezi Českou republikou a Ázerbájdžánem není uzavřena žádná smlouva v oblasti zdravotního zabezpečení. Z tohoto důvodu je českým občanům v Ázerbájdžánu poskytována zdravotní péče pouze za úplatu. V případě cesty do této země proto důrazně doporučujeme sjednání příslušného cestovního pojištění.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: