Bahrajn: Zahraniční obchod a investice

7. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)
Obsah neuveden

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Bilance bahrajnského zahraničního obchodu je zpravidla aktivní. Značně ji však ovlivňuje pohyb světových cen ropy, protože více jak polovina vývozu připadá na petrochemickou produkci, pro kterou se velká část surové ropy dováží.

Bahrajnský zahraniční obchod (v mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

27 231

33 232

 20 927

 

   

Dovoz

12 318

14 243

14 360

 

   

Saldo

14 913

18 989

 -

   

Bahrajnské oficiální zdroje publikují údaje o zahraničním obchodu země se značným, až tříletým zpožděním.
Zdroj pro rok 2013: Statistika WTO

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Nejvýznamější partneři dovozu do Bahrajnu v r. 2016 (bez ropy)

 

                1 Čína 1 429 744 263
                2 USA 1 267 906 636
                3 SAE          1 051 273 684
                4 Japonsko 895 860 979
                5 Saúdská Arábie 809 391 974
                6 Austrálie 567 834 937
                7 Indie 500 585 499
                8 Velká Británie 480 106 736
                9 Brazílie 464 065 911
              10  Itálie  326 796 042

 

 

Nejvýznamější partneři bahrajnského vývozu v r. 2016 (USD)

 

1 Saúdská Arábie 2 251 480 086
2 USA 873 123 972
3 SAE          656 085 380
4 Katar 541 842 634
5 Kuvajt 380 153 541
6 Omán 292 155 233
7 Egypt 218 453 560
8 Indie 148 598 406
9 Alžírsko 126 993 287
10 Maroko 85 038 956

 

 

 

Hlavním partnerem bahrajnského zahraničního obchodu je logicky jako dodavatel surovin pro petrochemický a hliníkárenský průmysl Saúdská Arábie. Údaje o dovozu ropy do Bahrajnu však ze strategických důvodů nejsou zveřejňovány.

 

V roce 2004 (vstup v platnost od 1. 1. 2006) uzavřel Bahrajn dohodu o volném obchodu s USA, která výrazně přispěla k nárůstu amerických dodávek na bahrajnský trh (zdvojnásobení během 4 let).

Zdroj: Bahrain Open Data Portal 05/2017

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura dovozu do Bahrajnu v roce 2013

název zboží

podíl na celkovém dovozu v %

ropné produkty

73,08 %

neropné produkty

26,92 %

Komoditní struktura vývozu z Bahrajnu v roce 2013

název zboží

podíl na celkovém vývozu v %

ropné produkty

62,14 %  

neropné produkty

37,86 %

Zdroj: Central Bank of Bahrain, Statistical Bulletin

02/2015 (komoditní struktura zahraničního obchodu je publikována s téměř 5letým zpožděním – ve statistikách se objevují pouze údaje o dvou základních sektorech.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bezcelní zóny jsou v největším přístavu Khalifa bin Salma Port a v průmyslové zóně North Sitra Industrial Estate. V roce 2011 byla otevřena další průmyslová zóna Sheikh Salman Industrial Area ve městě Hidd.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2008

2009

2010

2011 

2012 

2013

mil. USD

 1 794

  257

158

781

891

989

Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2013 (pozn: s údaji za rok 2012, údaje za rok 2013 budou zveřejněny v 07/2014)

Příliv přímých zahraničních investic se v roce 2009 výrazně propadl, což bylo způsobeno celosvětovou hospodářskou krizí. Narozdíl však od některých zemí GCC, kde byl v roce 2010 již zaznamenán nárůst PZI (Omán), nebo jen mírný pokles (SAE, KSA) došlo u Bahrajnu v roce 2010 k dalšímu propadu PZI. Bahrain není tak výrazným vývozcem ropy, takže zvýšení jejich cen v roce 2010 se v oživení ekonomiky tak výrazně neprojevilo. Projekty, které byly pozastavené v roce 2009 tak zůstaly pozastavené i v roce 2010, což způsobilo i nižší příliv PZI.

V roce  2011 došlo sice v oblasti PZI oproti letům 2009 a 2010 ke zlepšení  (zejména z důvodu jednorázové investice prince Al Walida bin Talala do satelitní televize Al Arabia, která by měla mít hlavní sídlo na Bahrajnu), trend z předchozích let však dosažen nebyl. Důvodem byly události "arabského jara", které postihly Bahrajn v plné míře v první polovině roku a ochromily ekonomiku Bahrajnu na téměř 5 měsíců (02-06/2011). Nejprve masové demonstrace, střety s policií a následný vstup armády GCC (14.3.) a zavedení výjimečného stavu (do 1.6.) odradily jak turisty, tak i investory. Řada projektů a to nejen soukromých, ale i státních byla pozastavena (např.most na Katar, železnice, příměstská doprava, přístav, rozšíření ocelárny). Hotely zely prázdnotou a řada z nich musela zastavit provoz. Došlo ke snížení ratingu země z A na A- a následně na BBB (podle S&P) s negativním výhledem. V 08/11 oznámila agentura Fitch, že zvýšila rating země z BBB na BBB+ s výhledem „stabilní“ a odstranila zemi z tzv „Negative Watch List“.

V roce 2012 se očekávalo postupné zvyšování přílivu zahraničních investic a to zejména v souvislosti s plány vlády na společné podniky se soukromých sektorem v oblasti petrochemie, výroby železa a energetiky. Tento odhad se naplnil a příliv PZI vzrostl v meziročním srovnání o 14%.

Pokud jde o odvětvovou a teritoriální strukturu přímých zahraničních investic, tak tyto informace nejsou v místních ani mezinárodních statistikách dostupné. K největším PZI však patří investice do petrochemického sektoru a místní hliníkarny: Tatweer Petroleum, a joint venture vytvořené v r. 2010 mezi BAPCO and Occidental Petroleum (USA) s cílem revitalizovat jediné bahrajnské ropné pole s cílem zvýši jeho výtěžnost pomocí nových technologií, Aluminum Bahrain (ALBA) a Gulf Petrochemical Industries Complex (GPIC), obě společné investice několika států GCC, Bahrain National Gas Company (BANAGAS) vlastněné státem, Saudskou investiční firmou a Caltex Bahrain.

V oblasti rozvoje nemovitostí: Durrat Al Bahrain, největší relitní projekt s hodnotou 3,4 miliardy USD, s investicemi Bahrain Kuwait Finance House, Amwaj Islands, turistický projekt společně vlastněný investory z Bahrajnu, Kuvajtu a KSA, Al Areen Desert Spa and Resort vlastněný vládou Bahrajnu, řadou soukromých investorů a Gulf Finance House, Bahrain Financial Harbor project ve výši 1,3 miliardy USD, který vlastní Gulf Finance House a řada soukromých investorů z GCC, Bahrain City Center cinema complex investorů z Dubaje a v SAE domicilovanou Al Futtaim Investments, výstavba turistického resortu Marina West s investicemi ze KSA.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Kancelář, reprezentaci, společný podnik nebo jinou podnikovou formu je třeba registrovat v obchodním rejstříku ministerstva průmyslu a obchodu. Informace ohledně obchodního a investičního prostředí jsou uvedeny na stránkách státní agentury na podporu zahraničních investic a rozvoje národního hospodářství tzv. Bahrain Developmant Board v kapitole „Publikace“. Zde je možné získat přístup k tzv. Step by Step Guide pro registraci různých forem přítomnosti zahraniční společnosti na místním trhu a stáhnout si příslušné podmínky pro registraci.

Pro usnadnění registračního procesu vytvořilo ministerstvo průmyslu a obchodu tzv. Bahrain Investment Center, což je „One Stop Shop“, tj. registrační místo, kde se podávají žádosti pro registraci nového obchodního subjektu. Bahrain Investment Center dále již sám kontaktuje (s ohledem na charakter nově zakládaného podniku) další nezbytné orgány, které se vyjadřují k registračnímu procesu (např. Electricity & Water Authority, ministerstvo zdravotnictví, vnitra apod.) Podrobnosti jsou uvedeny na webu instituce. Kontakt Bahrain Investors Center (BIC), Seef Mall, P.O. Box 5479 Phone: (+973) 17562222 Manama, Kingdom of Bahrain, Hours of business: 07:30–14:00 Sunday-Thursday, E-mail: investor_relations@moic.gov.bh.

Pokud jde o právní formy nově zaregistrované organizační jednotky, je možná akciová společnost (min. kapitál je 1 mil. bahrajnských dinárů u veřejných akciových společností a 250 tis. u uzavřených), společnost s ručením omezeným (min. dva společníci a min. podíl 20 tis. dinárů), pobočka (branch office), či representační kancelář. Většina zvolených aktivit umožňuje 100% podíl zahraničního subjektu.

S ohledem na daňové prostředí nenabízí Bahrajn žádné dodatečné incentivy s výjimkou působení v zónách volného obchodu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: