Bahrajn: Zahraniční obchod a investice

9. 4. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Rijádu (Saúdská Arábie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Bilance bahrajnského zahraničního obchodu je zpravidla aktivní. Značně ji však ovlivňuje pohyb světových cen ropy, protože více jak polovina vývozu připadá na petrochemickou produkci, pro kterou se velká část surové ropy dováží.

Bahrajnský zahraniční obchod (v mil. EUR)

 

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

Vývoz

22 400

18 312

24 842

27 231

33 232

 20 927

 -

Dovoz

10 749

8 456

11 287

12 318

14 243

14 360

 -

Saldo

11 651

9 856

13 555

14 913

18 989

 -

Bahrajnské oficiální zdroje publikují údaje o zahraničním obchodu země se značným, až tříletým zpožděním.
Zdroj pro rok 2013: Statistika WTO

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Bahrajnu v roce 2012

Nejvýznamnější partneři bahrajnského dovozu

Podíl na celkovem dovozu v %

1. Saúdská Arábie

20,2

2. EU 27

13,0

3. Čína

7,3

4. USA

7,3

5. Japonsko

4,8

6. Indie

3,7

7. Brazílie

2,5

8. SAE

2,3

9. Jižní Korea

2,0

10. Švýcarsko

1,6

Hlavním dovozním partnerem Bahrajnu je Saúdská Arábie, která dodává Bahrajnu ropu pro místní rafinérii (cca 240 tis. barelů denně, z čehož je 150 tis. barelů činí bahrajnský podíl ze společného naleziště Abu Safa a 90 tis. placené dodávky). Z EU 27 je nejvýznamějším vývozcem na Bahrajn Francie, Německo, UK a Itálie.

Teritoriální struktura zahraničního obchodu Bahrajnu v roce 2012

Nejvýznamější partneři bahrajnského vývozu

Podíl na celkovém vývozu v %

1. EU 27

3,1

2. Saúdská Arábie

2,7

3. Indie

1,9

4. SAE

1,8

5. Jižní Korea

1,7

6. USA

1,6

7. Katar

1,5

8. Keňa

1,2

9. Japonsko

1,0

10. Jihoafrická republika

0,8

Hlavním partnerem bahrajnského vývozu je EU 27, na druhém místě je Saúdská Arábie, která odebírá produkty z místní rafinérie výměnou za dodávky ropy. Vývoz Bahrajnu je na rozdíl od jeho dovozu silně diversifikován, což je dáno tím, že podíl surové ropy na vývozu je minimální, Bahrajn vyváží zejména ropné produkty a produkty z místní hliníkárny.

V roce 2004 (vstup v platnost od 1. 1. 2006) uzavřel Bahrajn dohodu o volném obchodu s USA, která výrazně přispěla k nárůstu amerických dodávek na bahrajnský trh (zdvojnásobení během 4 let).

Zdroj: IMF (DoTS) / EU-DG Trade. Oficiální zdroje Bahrajnu publikují obchodní statistiky se zpožděním 4 let

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura dovozu do Bahrajnu v roce 2013

název zboží

podíl na celkovém dovozu v %

ropné produkty

73,08 %

neropné produkty

26,92 %

Komoditní struktura vývozu z Bahrajnu v roce 2013

název zboží

podíl na celkovém vývozu v %

ropné produkty

62,14 %  

neropné produkty

37,86 %

Zdroj: Central Bank of Bahrain, Statistical Bulletin

02/2015 (komoditní struktura zahraničního obchodu je publikována s téměř 5letým zpožděním – ve statistikách se objevují pouze údaje o dvou základních sektorech.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bezcelní zóny jsou v největším přístavu Khalifa bin Salma Port a v průmyslové zóně North Sitra Industrial Estate. V roce 2011 byla otevřena další průmyslová zóna Sheikh Salman Industrial Area ve městě Hidd.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2008

2009

2010

2011 

2012 

2013

mil. USD

 1 794

  257

158

781

891

989

Zdroj: UNCTAD World Investment Report 2013 (pozn: s údaji za rok 2012, údaje za rok 2013 budou zveřejněny v 07/2014)

Příliv přímých zahraničních investic se v roce 2009 výrazně propadl, což bylo způsobeno celosvětovou hospodářskou krizí. Narozdíl však od některých zemí GCC, kde byl v roce 2010 již zaznamenán nárůst PZI (Omán), nebo jen mírný pokles (SAE, KSA) došlo u Bahrajnu v roce 2010 k dalšímu propadu PZI. Bahrain není tak výrazným vývozcem ropy, takže zvýšení jejich cen v roce 2010 se v oživení ekonomiky tak výrazně neprojevilo. Projekty, které byly pozastavené v roce 2009 tak zůstaly pozastavené i v roce 2010, což způsobilo i nižší příliv PZI.

V roce  2011 došlo sice v oblasti PZI oproti letům 2009 a 2010 ke zlepšení  (zejména z důvodu jednorázové investice prince Al Walida bin Talala do satelitní televize Al Arabia, která by měla mít hlavní sídlo na Bahrajnu), trend z předchozích let však dosažen nebyl. Důvodem byly události "arabského jara", které postihly Bahrajn v plné míře v první polovině roku a ochromily ekonomiku Bahrajnu na téměř 5 měsíců (02-06/2011). Nejprve masové demonstrace, střety s policií a následný vstup armády GCC (14.3.) a zavedení výjimečného stavu (do 1.6.) odradily jak turisty, tak i investory. Řada projektů a to nejen soukromých, ale i státních byla pozastavena (např.most na Katar, železnice, příměstská doprava, přístav, rozšíření ocelárny). Hotely zely prázdnotou a řada z nich musela zastavit provoz. Došlo ke snížení ratingu země z A na A- a následně na BBB (podle S&P) s negativním výhledem. V 08/11 oznámila agentura Fitch, že zvýšila rating země z BBB na BBB+ s výhledem „stabilní“ a odstranila zemi z tzv „Negative Watch List“.

V roce 2012 se očekávalo postupné zvyšování přílivu zahraničních investic a to zejména v souvislosti s plány vlády na společné podniky se soukromých sektorem v oblasti petrochemie, výroby železa a energetiky. Tento odhad se naplnil a příliv PZI vzrostl v meziročním srovnání o 14%.

Pokud jde o odvětvovou a teritoriální strukturu přímých zahraničních investic, tak tyto informace nejsou v místních ani mezinárodních statistikách dostupné. K největším PZI však patří investice do petrochemického sektoru a místní hliníkarny: Tatweer Petroleum, a joint venture vytvořené v r. 2010 mezi BAPCO and Occidental Petroleum (USA) s cílem revitalizovat jediné bahrajnské ropné pole s cílem zvýši jeho výtěžnost pomocí nových technologií, Aluminum Bahrain (ALBA) a Gulf Petrochemical Industries Complex (GPIC), obě společné investice několika států GCC, Bahrain National Gas Company (BANAGAS) vlastněné státem, Saudskou investiční firmou a Caltex Bahrain.

V oblasti rozvoje nemovitostí: Durrat Al Bahrain, největší relitní projekt s hodnotou 3,4 miliardy USD, s investicemi Bahrain Kuwait Finance House, Amwaj Islands, turistický projekt společně vlastněný investory z Bahrajnu, Kuvajtu a KSA, Al Areen Desert Spa and Resort vlastněný vládou Bahrajnu, řadou soukromých investorů a Gulf Finance House, Bahrain Financial Harbor project ve výši 1,3 miliardy USD, který vlastní Gulf Finance House a řada soukromých investorů z GCC, Bahrain City Center cinema complex investorů z Dubaje a v SAE domicilovanou Al Futtaim Investments, výstavba turistického resortu Marina West s investicemi ze KSA.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Kancelář, reprezentaci, společný podnik nebo jinou podnikovou formu je třeba registrovat v obchodním rejstříku ministerstva průmyslu a obchodu. Informace ohledně obchodního a investičního prostředí jsou uvedeny na stránkách státní agentury na podporu zahraničních investic a rozvoje národního hospodářství tzv. Bahrain Developmant Board v kapitole „Publikace“. Zde je možné získat přístup k tzv. Step by Step Guide pro registraci různých forem přítomnosti zahraniční společnosti na místním trhu a stáhnout si příslušné podmínky pro registraci.

Pro usnadnění registračního procesu vytvořilo ministerstvo průmyslu a obchodu tzv. Bahrain Investment Center, což je „One Stop Shop“, tj. registrační místo, kde se podávají žádosti pro registraci nového obchodního subjektu. Bahrain Investment Center dále již sám kontaktuje (s ohledem na charakter nově zakládaného podniku) další nezbytné orgány, které se vyjadřují k registračnímu procesu (např. Electricity & Water Authority, ministerstvo zdravotnictví, vnitra apod.) Podrobnosti jsou uvedeny na webu instituce. Kontakt Bahrain Investors Center (BIC), Seef Mall, P.O. Box 5479 Phone: (+973) 17562222 Manama, Kingdom of Bahrain, Hours of business: 07:30–14:00 Sunday-Thursday, E-mail: investor_relations@moic.gov.bh.

Pokud jde o právní formy nově zaregistrované organizační jednotky, je možná akciová společnost (min. kapitál je 1 mil. bahrajnských dinárů u veřejných akciových společností a 250 tis. u uzavřených), společnost s ručením omezeným (min. dva společníci a min. podíl 20 tis. dinárů), pobočka (branch office), či representační kancelář. Většina zvolených aktivit umožňuje 100% podíl zahraničního subjektu.

S ohledem na daňové prostředí nenabízí Bahrajn žádné dodatečné incentivy s výjimkou působení v zónách volného obchodu.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: