Bariéry na vnitřním trhu EU v oblasti služeb

20. 2. 2009 | Zdroj: Hospodářská komora ČR (HK ČR)

Součást článku Podnikání bez bariér. Smlouva zakládající Evropské hospodářské společenství zahrnovala čtyři známé svobody (volný pohyb zboží, služeb, osob, kapitálu) určující principy vnitřního trhu. Od 1. ledna 1993 začal fungovat Jednotný trh a to díky programu k odstanění netarifních překážek, jenž byl shrnutý Evropskou komisí r. 1985 v Bílé knize k dokončení vnitřního trhu. Skutečností bohužel zůstává přetrvávající výskyt překážek, které se stále staví proti hospodářským subjektům.

Principy vnitřního trhu specifikovaného známými čtyřmi svobodami – volným pohybem zboží, služeb, osob a kapitálu – byly zahrnuty již do Smlouvy zakládající Evropské hospodářské společenství v r. 1957. V průběhu následující dekády se v EHS podařilo v oblasti zboží eliminovat tarifní překážky a uzavřít celní unii. Stále však přetrvávaly překážky, které bránily širšímu využití výhod vnitřního trhu a tedy i využití ekonomického potenciálu integrace. Schopnost členských států dosáhnout shody o potřebných liberalizačních a harmonizačních opatřeních logicky klesala s jejich vzrůstajícím počtem.

Po analýze stavu shrnula Evropská komise v r. 1985 v Bílé knize k dokončení vnitřního trhu program k odstranění hlavních netarifních překážek, jehož cílem bylo zajistit fungování Jednotného trhu k 1.1. 1993. Ambiciózní program byl splněn, datum 1.1. 1993 je považováno za den, od kterého začal Jednotný trh fungovat. Ekonomické rozbory odhadují přínos tohoto kroku za dobu jeho trvání ve vytvoření dodatečných 800 miliard euro a několika milionů pracovních míst v členských státech. V této souvislosti je někdy Jednotný trh označován za mimořádný a ojedinělý úspěch evropské integrace, který nebyl odpovídajícím způsobem doceněn. Evropská komise zdůvodňuje tento jev menší „viditelností" výhod, resp. nižšímu zájmu obyvatel EU, než byl vyvolán např. projektem společné měny.

Ke zdánlivému „podhodnocení“ významu vnitřního trhu však nesporně přispívá skutečnost, že celá řada překážek, se kterými se průběžně setkávají hospodářské subjekty, na vnitřním trhu přetrvává. O bezproblémovém fungování nelze hovořit ani v oblasti volného pohybu zboží, která byla po desetiletí předmětem intenzivní snahy o odstranění technických překážek. Harmonizovanou sféru označuje průmysl v některých sektorech za přeregulovanou (automobilový sektor), v neharmonizované sféře dodnes náležitým způsobem nefunguje princip vzájemného uznávání založený již primárně v zakládající smlouvě. Výrazně fragmentovaná zůstává oblast volného pohybu osob, mj. i díky přechodným obdobím pro nové členské státy. Rovněž dosavadní situaci v oblasti volného pohybu služeb nelze označit za uspokojivou. Množství překážek legislativní i nelegislativní povahy brání využití ekonomického potenciálu této složky Jednotného trhu. Je však na místě uvést, že Evropská komise zpracovává v posledních letech pravidelně strategické dokumenty a na dalších opatřeních na odstranění překážek systematicky pracuje. Jedním z těchto výstupů je i směrnice EP a Rady 2006/123/ES o službách na vnitřním trhu.

zpět na obsah článku Podnikání bez bariér

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek