Belgická energetika v sevření času (zákonných lhůt) a prostoru (sousedních zemí)

4. 2. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Belgická energetika v sevření času (zákonných lhůt) a prostoru (sousedních zemí) Poté, co belgická vláda dokončila práci na zprovoznění všech jaderných bloků svých dvou elektráren, hodlá se věnovat práci na strategickém výhledu pro belgickou energetiku. Akcent bude kladen na využití zemního plynu (terminál v Zeebrugge, plynovod Opál). Skepticky se dívá na potenciál importu elektřiny ze sousedních zemí a nepovažuje jej za zcela spolehlivé a dlouhodobé řešení.

Aktuálně se belgická vláda nachází pod silným tlakem veřejnosti z příhraničních regionů sousedních zemí, která požaduje zastavení provozu na reaktorech, jejich bezpečnost byla v médiích zpochybňována. Tyto obavy musí reflektovat i vlády sousedních zemí, s nimiž probíhá dialog, naposledy návštěva německé ministryně Hendricks.

Dialog ke krátkodobým tématům se sousedními zeměmi probíhá intenzívně, nicméně Belgie není příliš spokojená s diskuzí o strategickém výhledu, která není dostatečně propojená ani v rámci EU. Belgická strana dala na zvážení možnost schůzky s českým partnerem v průběhu rady pro energetiku dne 6. června 2016.

Ze schůzky vedoucího ZÚ s ředitelkou kabinetu ministryně energetiky Marghemové vyplynulo, že Belgie zatím nedisponuje strategií jak po r. 2025, kdy by podle platné legislativy mělo dojít k ukončení generace elektřiny v jaderných elektrárnách, zajistit energetické potřeby země.

Pokud by ovšem k odpojení jaderných elektráren v daném časovém rámci skutečně došlo, znamenalo by to, že Belgie by musela významnou část své spotřeby elektřiny (v řádu desítek procent) pokrývat dovozem. Proto Belgie pečlivě sleduje trendy v ostatních zemích, rozvíjí alternativní zdroje (zejména off shore větrné parky) a investuje do vědy a výzkumu.

Nic z toho však nenabízí odpověď na hlavní problém. Nizozemsko bude od r. 2017 na hranici soběstačnosti a není schopno garantovat možnosti exportu, nejisté vyhlídky importu se vztahují ovšem i k Německu a v menší míře k Francii. Přes všechny existující diskuzní formáty s těmito zeměmi a debaty v EU převládá mezi experty belgické vlády pocit, že každý si pracuje na svém hřišti odděleném od okolí a spolupráce při vypracování vize dlouhodobé udržitelnosti neexistuje nebo při nejlepším vázne.

Určitou variantou pro Belgii může být plyn, který by měl hrát roli disponibilního zdroje v případě omezené generace ve větrných a solárních elektrárnách, která je závislá na počasí. Více než na stavbu nových plynových elektráren se však chce vláda soustředit na posílení existujících zdrojů. Mezi nové kapacity by mělo patřit mj. posílení terminálu v Zeebrugge, kde by měl vzniknout „hub“ pro LNG evropského významu. Zároveň má ale Belgie (resp. společnost Fluxis) zájem o využívání plynu z plynovodu Opál, který by byl do Belgie přepravován potrubní sítí.

Ke strategické vizi pro energetiku by měla být v nejbližší době sestavena komise, která má bez jakýchkoli tabu diskutovat strategický výhled belgické energetiky. Výsledkem práce by měla být série scénářů na léta 2025–2030. Tyto scénáře by pak byly diskutovány se zástupci různých sektorů belgické ekonomiky. Rozhodnutí bude samozřejmě komplikovat také uspořádání kompetencí v rámci federace. V pololetí by federální vláda zahájila diskuzi o scénářích s belgickými regiony (sdílené kompetence).

Z pohledu belgických jaderných elektráren je pro Belgii aktuálně nejpodstatnější dialog se sousedy. Dne 1. února 2016 se v návaznosti na tlak z regionu (pod peticí Avaaz je ke dnešku podepsánu přes 850 tis. osob), německého parlamentního výboru pro životní prostředí a německých Zelených se uskutečnila schůzka německé ministryně životního prostředí Barbary Hendricks s belgickými partnery (jednání s ministrem vnitra Jambonem a ministryní energetiky Marghem) specificky k bezpečnosti jaderných elektráren Belgie.

Podobné schůzky již proběhly 20. ledna 2016 s ministryní životního prostředí Nizozemska Melanie Schultz van Haegen i s lucemburskými partnery. Po schůzkách s belgickými partnery vyslovila německá ministryně dočasné a podmíněné uspokojení: „Belgie nás ujistila, že v průběhu února její experti odpoví na katalog otázek ze strany německé vlády“. V březnu by pak měla zasedat k tématu expertní pracovní skupina. Zároveň by měla proběhnout inspekční návštěva Tihange s cílem rozptýlit obavy (podobná proběhla s Nizozemskem 20. ledna 2016 na Doel 1 a 2).

Návštěva ministryně však neuspokojila příhraniční regiony v Německu a v žalobě proti Electrabelu budou dále postupovat město a distrikt Cáchy spolu s dalšími distrikty Severního Porýní-Vestfálska a Porýní Palatinatska podpořená nizozemskými městy Maastricht, Heerlen a Kerkrade.

Zatímco dosud ministryně věnovala veškerou svou energii na změnu legislativy a prodloužení životnosti dvou nejstarších jaderných bloků a také na „management“ osudu dvou bloků reaktorů, v jejichž plášti byly objeveny trhliny (oba již jsou v provozu), nyní se jí uvolňují ruce pro práci na koncepci belgické energetiky, čemuž nasvědčuje vytváření pracovní skupiny, která má navrhnout scénáře.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bruselu (Belgie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek