Belgický automobilový průmysl a kauza Volkswagen

3. 8. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Belgický automobilový průmysl a kauza Volkswagen Analýza Zastupitelského úřadu ČR v Bruselu stručně shrnuje historii belgického automobilového průmyslu, který od doby největšího rozkvětu v první polovině 90. let zaznamenal postupný útlum způsobený uzavřením provozů značek Renault, Opel a Ford. Dále shrnuje belgický postoj ke kauze falšování emisních testů firmou Volkswagen a to, jak na ni reagují jednotlivé regiony.

Zatímco vlámská vláda se již na podzim chtěla soudit, Valonsko se nejdříve chtělo mimosoudně vyrovnat. Nicméně letos v květnu změnilo Valonsko svůj postoj a také zvažuje možnost žaloby. Žalobu by uvítalo rovněž federální ministerstvo na ochranu spotřebitelů, zatímco federální ministerstvo životního prostředí se momentálně zdržuje jakýchkoli kroků. Ekonomický význam této kauzy pro belgickou ekonomiku nebyl zatím podle všeho statisticky příliš významný. Pokud jde o český vývoz – aféru lze vidět v pozadí mírného poklesu vývozu položky silniční vozidla z ČR do Belgie v roce 2016.

Belgický automobilový průmysl

Belgický automobilový průmysl zažil v uplynulých dvaceti letech postupný ústup ze slávy. Belgie byla v minulosti zemí s největším počtem vyrobených automobilů per capita na světě a zaujímala tak místo, které dnes patří Slovensku. Zatímco v roce 1994 vyprodukoval 1 291 829 automobilů, které tvořily podstatnou část belgického exportu, v současné době činí roční produkce pouhých 516 831 (údaj za rok 2014).

Své provozy zde postupně uzavřel Renault, Opel a Ford, zůstává pouze Volvo, jehož provoz v Gentu vyprodukoval v minulém roce 261 000 vozidel a Audi na bruselském předměstí Forest (115 000). Rozdíl do 516 831 vyplňují různé typy dalších užitkových vozidel.

Na automobilky je navázána řada místních dodavatelských firem (v případě Volva je to 400 dodavatelů produkujících cca 70 % všech součástek). Celkově zaměstnává automobilové odvětví v Belgii cca 10 % osob zaměstnaných v průmyslu. Celkový příjem z tohoto odvětví (včetně všech dodavatelů, distributorů, služeb atd.) činil v roce 2014 celkem 109 miliard euro. Podle údajů belgické asociace automobilového průmyslu se v současné době vyváží 90 % vyrobených automobilů, což představuje 10 % belgického vývozu.

Naději pro budoucnost belgického automobilového průmysly představuje rozhodnutí firmy Audi, která chce od roku 2018 začít montovat ve svém závodě ve Forestu svůj nový model – elektrické SUV. Tento krok si vyžádá investice ve výši několika set milionů euro.

Belgie a kauza Volkswagen

Belgická média věnují pravidelnou pozornost důsledkům aféry manipulativních měření emisí spojené s firmou Volkswagen (VW). Podle údajů belgického místopředsedy vlády Krise Peeterse by se to mohlo týkat cca 400 000 vozidel zejména značek Volkswagen, Audi, Seat a Škoda.

V zemi je relativně velký počet vozidel s dieselovým motorem, které byly v minulosti často prezentovány jako ekologičtější alternativa ke klasickým motorům. Belgické úřady často argumentovaly tím, že byly uvedeny v omyl a manipulované testy zpochybňují řadu dalších analýz, které z jejich hodnot vycházely a v minulosti sloužily za podklad řady strategických rozhodnutí.

V Belgii, jak bývá obvyklé, se ke kauze „Dieselgate“ staví rozličně jednotlivé regiony. Kvůli odlišné reálné úrovni emisí k té naměřené v laboratorních testech si valonský ministr životního prostředí Carlo Di Antonio nechal vypracovat analýzu úrovně emisí lehkých dieselových aut ve Valonsku. Výsledky ukázaly, že emise oxidu dusitého a dusičitého, které jsou typicky vyšší pro auta s dieselovým motorem, jsou u většiny vozů třikrát vyšší než povolený standard.

Tyto výsledky vedly ke změně přístupu Valonska k celé kauze s VW. Zatímco na podzim roku 2015 valonská vláda chtěla mimosoudně vyjednávat o možných kompenzacích, nyní zvažuje jít soudní cestou, a proto se Valonsko prohlásilo za „poškozeného“ (tím může být fyzická nebo právnická osoba, které byla způsobena majetková i nemajetková újma).

Valonsko si tímto krokem chrání svoje práva v případném soudním řízení s VW, a zároveň díky tomu bude informováno o dalším vývoji trestního vyšetřování. Rozhodnutí prohlásit se za poškozeného nezavazuje Valonsko k řešení problému soudně, ale je to spíše první krok v rámci případných kompenzací. Na základě výsledků analýzy dále Di Antonio uvažuje o novém nařízení, v rámci kterého by byl omezen přístup vozidlům s vyššími úrovněmi emisí do určitých zón a ve dnech vysoké hladiny smogu v celém Valonsku.

Na rozdíl od Valonska, které se zatím zdráhá zapojit se do soudního procesu, Vlámsko již v září 2015 oznámilo, že má v úmyslu se s VW soudit. Jako hlavní důvod bylo uvedeno zhoršení znečištění vzduchu a možné přesažení emisních limitů nastavených EU. Pokud by byla povolená úroveň emisí překročena, Belgii hrozí pokuta ve výši až 200 000 euro za každý den, kdy nebyly emisní limity dodrženy.

Kancelář vlámské ministryně životního prostředí Joke Schauvliege sdělila po telefonu ZÚ Brusel, že Vlámsko v listopadu 2015 kontaktovalo královského prokurátora v Bruselu a nahlásilo se jako poškozený. V případě pokutování Belgie ze strany EU by ministryně Schauvlidge chtěla, aby část zaplatil VW. Vlámsko nyní vyčkává na finální stanovisko dalších evropských vlád, zejména německé vlády.

Německý federální ministr dopravy Alexander Dobrindt na konci dubna 2016 prezentoval zprávu o technické a legislativní vymahatelnosti vůči VW, která ukázala na možné nedostatky a nejasnosti v evropském zákonodárství. Toto zjištění a budoucí oficiální pozice Německa vůči VW zřetelně ovlivňuje postoj Vlámska k celé kauze, jelikož jako region by se chtělo opírat o rozhodnutí některého ze států EU a soudit se společně s nadnárodním koncernem VW. Zatím v Německu pouze Bavorsko na začátku srpna oznámilo, že se chce s VW soudit a Bádensko-Würtenbersko o tom uvažuje.

Přes velký zájem belgických regionů o tuto kauzu, federální ministerstvo životního prostředí sdělilo po telefonu ZÚ Brusel, že momentálně nezvažuje žádné kroky a prozatím pouze monitoruje aktivitu regionů. Nicméně v rámci ochrany spotřebitele Kris Peeters, ministr ekonomie a ochrany spotřebitele, zahájil federální vyšetřování.

To vše na základě kauzy „Dieselgate“, která odhalila velké nedostatky v přístupu k informacím spotřebitele ohledně aktualizace softwaru v autoservisech. Nicméně problém se netýká pouze VW, ale všech výrobců vozidel. Navíc kvůli dalekosáhlosti této problematiky Peeters také zaslal dopis Evropské komisi, kde žádá o zavedení mechanismů pro lepší informovanost spotřebitele.

Za práva spotřebitelů se staví také Test-Achats, belgická nezisková organizace na ochranu spotřebitelů, která apeluje na majitele závadných vozů, aby se zapojili do hromadné žaloby a žádali odškodné. Podle testů Test-Achats prý ani po opravě vozidla VW nesplňují normy EU pro lehká dieselová vozidla a nadále jsou emise oxidu dusitého a oxidu dusičitého o 25 % vyšší než povolené limity.

Nezisková organizace se také odkazuje na soudní odškodnění v USA, kde každý majitel poškozeného auta byl odškodněn 5 000 USD. Podobný postoj mají i neziskové organizace na ochranu spotřebitelů Altroconsumo v Itálii či OCU ve Španělsku.

Vzhledem k tomu, že v Evropě bylo poškozeno velké množství aut v počtu 8,5 milionu, tak se na stranu spotřebitelů staví i Evropská komise. Věra Jourová, komisařka pro spravedlnost a spotřebitele, plánuje na září setkání s organizacemi na ochranu spotřebitelů všech členských zemí EU. Dle zprávy agentury Reuters z 25. července 2016 již komisařka v rámci příprav na schůzku rozeslala dopis, jehož cílem je zlepšit koordinaci poškozených jednotlivých aktérů a také zjistit, jakým problémům mohou v jednotlivých státech čelit.

Takováto akce by navíc mohla vést k hromadné žalobě ze strany evropských občanů, kterým VW momentálně nenabízí žádnou finanční kompenzaci s odůvodněním, že vzniklá škoda pro evropské majitele aut je minimální, jelikož emisní limity nejsou tak přísné jako v USA a pro správné hodnoty emisí stačí aktualizovat software v autoservisu.

Tento typ žaloby však naráží na komplikovanost EU a specifickou legislativní strukturu jednotlivých států. Je možné, že hromadná žaloba by tak musela nejprve proběhnout na národní úrovni, kde tento typ žaloby často ani není možný, a právník by byl povinen žalovat ve jménu každého poškozeného občana.

Je pravděpodobné, že vzhledem k nedávným změnám postojů Belgie, ale i na úrovni EU, bude kauza VW mít ještě pokračování. Co se Belgie týče, tak je patrné, že je pro tuto zemi opět složité vystupovat jako jeden hráč. Avšak i přes různorodost přístupů mají jednotlivé strany jedno společné: vyčkávají na oficiální stanoviska dalších vlád či aktérů, ať už je to Německo, Evropská komise či další regiony, a svá rozhodnutí o ně budou opírat.

Pokud jde o ekonomický dopad kauzy Volkswagen na belgickou ekonomiku, zde byly původní obavy, které často počítaly s dalekosáhlými důsledky pro celý region, zcela zastíněny celkovou situací na mezinárodních trzích od začátku roku 2016. Viditelný dopad měla aféra zatím pouze na několik společností přímo napojených na firmu Volkswagen.

Například hlavní belgický dovozce značky Volkswagen firma D’Ieteren odhadovala na začátku prosince 2015 svoji celkovou ztrátu na cca 19 milionů euro, což je ale pouze 1 % celkových ročních tržeb. Podle letošních údajů počet nově prodaných vozů v Belgii dále klesá, jako hlavní důvod lze ale třeba vidět spíše celkové obavy o budoucí vývoj belgické ekonomiky, které vedou zákazníky k tomu, že začali nakupovat menší a ekologičtější vozidla.

Pokud bychom sledovali význam automobilů z hlediska vzájemné česko-belgické obchodní výměny, můžeme zaznamenat, že tato položka v uplynulých čtyřech letech držela krok s růstem českého vývozu a v absolutních číslech meziročně rostla až do roku 2014. V roce 2015 pak můžeme zaznamenat mírný pokles, který ještě více kontrastuje s celkovou rostoucí tendencí českého vývozu. (Dovoz silničních vozidel z Belgie do ČR vykazuje také stabilní tendenci, s tím, že posílil i v roce 2015).

Kategorie silniční vozidla z hlediska česko-belgické obchodní výměny (údaje jsou v milionech EUR)
  2012 2013 2014 2015
Vývoz silničních vozidel z ČR do BE 788 900 942 936
Dovoz silničních vozidel z BE do ČR 169 178 219 214
Celkový vývoz ČR do BE 2 924 3 086 3 221 3 263
Celkový dovoz ČR z BE 1 869 1 847 2 045 2 142
Podíl kategorie silniční vozidla na celkovém vývozu 27 % 29 % 29 % 28%
Podíl kategorie silniční vozidla na celkovém dovozu 9 % 10 % 11 % 10 %

Zdroj: ČSÚ

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bruselu (Belgie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek