Belgický trh práce: špatné zprávy na pozadí příznivé statistiky

5. 10. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Belgický trh práce: špatné zprávy na pozadí příznivé statistiky Mezi mediálně nejviditelnější události podzimní politické sezóny v Belgii zatím patří série rozhodnutí velkých mezinárodních firem o uzavření a restrukturalizaci své přítomnosti v Belgii (oznámená redukce pracovních míst banky ING, předchozí rozhodnutí Caterpillar uzavřít svou belgickou pobočku apod.).

Příčiny těchto rozhodnutí jsou zřejmé. Především jde a) o důsledky přesunu výrobních kapacit do Asie, b) o důsledky digitalizace ekonomiky, c) o důsledek vysoké ceny pracovní síly v Belgii, která je ovlivněna i vysokým standardem ochrany zaměstnanců.

Přes velké a mediálně výrazně diskutované případy odchodů velkých firem je celkový trend na belgickém trhu práce statistiky relativně příznivý. Politickou atmosféru však tvoří i psychologie mediálních (v tomto případě zejména frankofonních) narativů, které se promítají i do belgické evropské politiky – pozice k CETA a TTIP, směrnice o vysílání pracovníků propojená s diskuzí o sociálním dumpingu apod.

Po několika týdnech spekulací o výrazné restrukturalizaci jednoho z největších poskytovatelů bankovních služeb v Belgii – nizozemské banky ING, se dne 3. října 2016 potvrdilo, že banka zásadně změní svou strategii. Výsledkem má být radikální krok směrem k digitalizaci bankovnictví, investice do služeb online, zavření stovek poboček a především – propuštění více než 7 tis. zaměstnanců banky v globálním měřítku. Na Belgii z tohoto čísla dopadá lví podíl 3158 zrušených míst a zavření cca 600 belgických poboček z celkového počtu 1245. Téma otřáslo belgickým politickým a mediálním prostorem především díky předchozímu kontextu.

Letošní podzimní politická sezóna začala v Belgii vášnivou diskuzí, kterou odstartovalo oznámení společnosti Caterpillar zavřít svou pobočku v Belgii a přesunout výrobní kapacity převážně do Asie. Důsledkem byla ztráta 2200 pracovních míst přímo v Caterpillar a vysokého počtu dalších míst navázaných na výrobní řetězec těžké stavební techniky.

Problém byl o to silnější, že Caterpillar měl své produkční kapacity umístěny poblíž Charleroi – tedy v bývalém uhelném regionu, který prošel velmi složitou konverzí. Rozhodnutí vedení Caterpillar se rychle přelilo do politické roviny. Ve valonské i frankofonní vládě dominují socialisté, na které stále silněji tlačí radikálně levicová PTB, kterou podle posledních průzkumů veřejného mínění podporuje dnes již cca 16 % voličů ve Valonsku.

Tento tlak zleva vede k radikalizaci socialistické strany a i jejímu posunu dále doleva. Z jihu Belgie se proto v uplynulých týdnech ozývaly hlasy o znárodnění majetku Caterpillar doprovázené projevy opozice vůči nadnárodním společnostem ztotožňovaným s „americkým“ způsobem byznysu.

Oba případy jsou součástí širšího trendu. Od počátku roku 2016 bylo možno zaznamenávat zavření nebo redukci aktivity těchto firem působících v Belgii: Caterpillar – zavření pobočky, ztráta 2200 pracovních míst; Axa – restrukturalizace, propuštění 650 pracovních míst; P&V ztráta 300 pracovních míst; uzavření pobočky Douwe Egberts – ztráta 274 pracovních míst; zavření MS Mode – ztráta 220 pracovních míst, změna strategie ING – ztráta 3158 pracovních míst.

Když k tomu přičteme další společnosti, které oznámily restrukturalizaci přítomnosti v Belgii (jako např. IBM), dojdeme k celkovému odhadu 12 000 oznámených kolektivních zrušení pracovních míst na belgickém trhu práce v průběhu prvních 9 měsíců roku 2016, což je dvojnásobek ve srovnání s celým rokem 2015.

Prvotní příčinou je především příliš vysoká cena pracovní síly. Oproti jiným zemím má Belgie několik specialit, z nichž vynikají zejména dvě: první je belgický tradiční způsob „concertation sociale“ a druhou je častý předčasný důchod. „Concertation sociale“ sociální koordinace) je důsledkem silného postavení odborů a jejich tlaku na byznys s cílem ochrany zaměstnanců. V praxi znamená, že ve firmách působících na území Belgie s více než 50 zaměstnanci se konají tzv. „sociální volby“, za jejichž konání zodpovídá zaměstnavatel.

Takto je voleno celkem až 9 tis. orgánů (3000 podnikových rad, 6000 výborů prevence a ochrany práce).

V květnu 2016 proběhly v Belgii další tyto sociální volby, které se dotkly více než 6000 firem. Silné postavení odborových organizací tlačí firmy k závazkům, které při rozhodování o umístění (či dokonce zachování) investice musí brát tyto doplňující „náklady“ v potaz.

Dalším specifickým faktorem je předčasný důchod, kdy každý pátý občan EU v předčasném důchodu je Belgičan – což znamená, že institutu předčasného důchodu využívají Belgičané hned po Italech nejvíce v EU. Statisticky to znamená, že jen 42,7 % Belgičanů starších 55 let je aktivních na oficiálním trhu práce. Přestože poslední dvě vlády postupně zvýšily minimální hranici předčasného odchodu do důchodu, je tento faktor podstatný. Navíc v souvislosti se zrušením pobočky Caterpillar znovu ožila diskuze o možnosti předčasného důchodu v případě uzavření společnosti na hranici 52 let.

Podle posledního průzkumu veřejného mínění „Le Grand Baromètre“ zveřejněného 4. října 2016 by toto opatření (pod vlivem případu Caterpillar) podpořilo 68 % dotázaných ve Valonsku, zatímco jen 48 % dotázaných ve Vlámsku. Výše uvedené jen dokumentuje doplňující náklady k vysoké základní hladině ceny pracovní síly. Belgie je ostatně v rámci EU zemí se třetím nejvyšším daňovým břemenem, které tvoří 44,7 % HDP.

Výše uvedená čísla a případy tvoří výraznou část mediálního, především frankofonního diskursu. Jejich pozadí však tvoří statistická data, která se do titulků zpráv nedostávají a zásadně korigují diskuzi o „sevření belgického trhu práce globalizací, sociálním dumpingem, dynamikou Asie a digitalizací“. Podle OECD patřila v loňském roce Belgie mezi země, které přišly s nejvýraznějšími reformami daňového systému s cílem posílit konkurenceschopnost.

Politika vlády (zbrzdění indexace mezd, zvýšení hranice odchodu do důchodu a daňová reforma) přispěla k solidním statistikám i na samotném trhu práce. Od počátku fungování současné vlády v říjnu 2014 vzniklo v Belgii 76 400 pracovních míst a počet nezaměstnaných je nejnižší za posledních 24 let. Míra nezaměstnanosti ve Valonsku klesla o 12,5 %, v Bruselu o 10,7 %, a Vlámsku o 4,7 %. Celkově je míra nezaměstnanosti v Belgii kolem 8,5% (ve Vlámsku 5,9 %, ve Valonsku 11,7 % a v Bruselu 13,9 %).

Divergence statistiky a mediálních narativů ve frankofonních médiích je dána nejen událostmi a zprávami o odchodu či restrukturalizaci přítomnosti velkých firem, ale také politickou dynamikou vztahu mezi levicovými vládami entit na jihu Belgie a středo-pravicovou federální vládou. Její úspěchy, které relativizují informace o „odchodu velkých firem z Belgie“ a „neschopnosti Belgie udržet si investice“, jsou jen mediálním pozadím byť např. trh práce z reforem benefituje více ve Valonsku.

Příznivý politický efekt statistik pro vládu je viditelný především ve Vlámsku, kde obsazuje frankofonní předseda vlády přední pozice na žebříčcích popularity politiků. Přesto lze očekávat, že politizace špatných ekonomických zpráv bude ovlivňovat práci vlády a bude se přelévat především do unijní politiky Belgie – pozice k CETA a TTIP, nebo směrnice k vysílání pracovníků a obecně téma „sociálního dumpingu“, které je vysoko na agendě evropské politiky belgické vlády a ještě výše na agendě belgické komisařky.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bruselu (Belgie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek