Belgie nadále zvyšuje podíl alternativních zdrojů energie

3. 1. 2017 | Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

motiv článku - Belgie nadále zvyšuje podíl alternativních zdrojů energie Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Belgii dlouhodobě zvyšuje. V roce 2014 představovaly obnovitelné zdroje 18,8 % výroby elektřiny. Jednalo se zejména o výrobu elektřiny z biopaliv a odpadů (7,9 %), z větrných zdrojů (6,5 %), solárních (4 %) a vodních (0,4 %).

Belgie se kromě toho v roce 2016 zařadila do skupiny sedmi členských států Evropské unie, jež vyrábí elektřinu výhradně bez pomoci uhelných elektráren. Uhelné elektrárny přestávají být rentabilní zejména díky striktním ekologickým normám, očekává se tak další příliv investic do obnovitelných zdrojů.

Fosilní paliva jako zdroj pro výrobu elektřiny představovala v roce 2014 v Belgii 72,7 %, včetně ropy (42,3 %), zemního plynu (23,9 %) a uhlí (6,3 %). Jaderná energie tvořila 16,6 % a obnovitelné zdroje 8,0 %. Obnovitelné zdroje jsou v Belgii tvořeny převážně biopalivy a odpadem (6,3 %), částečně i větrem (0,8 %). Výroba energie z vodních zdrojů má však v Belgii stále zanedbatelnou úroveň.

V Belgii se od roku 1990 zemní plyn a fosilní palivo staly hlavním zdrojem pro výrobu elektrické energie, dle statistik však od roku 2004 do roku 2014 klesla spotřeba uhlí o 61,4 %. Belgie byla na dovozu uhlí závislá od roku 1992, kdy byl uzavřen poslední uhelný důl. Nejvíce uhlí se do Belgie dováželo z Ruska – téměř 25 %, poté z Austrálie a USA. V roce 2014 uhlí v Belgii představovalo 6,2 % výroby elektřiny.

V roce 2016 bylo uhlí zcela vyřazeno jako zdroj elektřiny. Belgie totiž uzavřela elektrárnu Langerlo, jejíž výkon činil úctyhodných 556 megawattů. Tato poslední belgická elektrárna na uhlí bude pravděpodobně přestavena na zařízení pro biomasu. Belgie se tak uzavřením uhelné elektrárny zařadila mezi státy, jakými jsou Estonsko, Litva, Kypr, Lotyšsko, Lucembursko či Malta. Odstavením Langerla Belgie do budoucna sníží emise oxidu uhličitého až o dva miliony tun za jeden rok, což představuje zhruba dvě procenta belgických emisí.

Používání obnovitelných zdrojů energie zaznamenalo v Belgii nárůst až v posledních deseti letech. Tento nárůst byl v Belgii tažen především nárůstem používání biopaliv a odpadu, který rostl ročním tempem 8,4 % od roku 2004 do roku 2014. Obnovitelné zdroje představují dodávky energie ve výši čtyř milionů tun ropného ekvivalentu, resp. 7,6 % z celkové spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2014.

Ačkoli má Belgie díky své ploché poloze pro obnovitelné zdroje ne zcela ideální podmínky, podporu zde má i využívání vodní energie, větrných elektráren či solárních panelů. Současné technologie, biomasy a větrné energie mají na moři největší potenciál. Historicky první belgické energetické zařízení v oceánu fungující na vlnových příbojích získalo koncesi v roce 2012. Jedná se o elektrárnu Mermaid s výkonem 20 až 61 megawattů, která by měla fungovat nejméně do roku 2019.

Možnosti v Belgii, resp. v Severním moři, však zdaleka nejsou vyčerpány. Belgičané získali v roce 2015 povolení na 8 off-shore větrných parků (o celkové investici 8,2 miliard eur), z nichž jsou zatím v provozu jen dva, třetí je dokončen jen zčásti. V roce 2020 chce Belgie tímto způsobem vyprodukovat více než 2 200 megawattů, což se rovná přibližně dvěma velkým jaderným reaktorům. Celkově by měl po dokončení komplex off-shore parků v Belgii pokrýt 10 % celkové belgické spotřeby.

Z ekonomického hlediska přestávají mít firmy v sektoru energetiky z uhelných elektráren prospěch, situace na energetickém trhu by tak mohla urychlit uzavření starých uhelných elektráren nejen v Belgii, ale i v ostatních státech Evropské unie. Uhelné elektrárny mimo to přestávají být rentabilní zejména díky striktním ekologickým normám, propadu cen plynu a konkurenci v podobě (již zmiňovaných) obnovitelných zdrojů. Investice v Belgii do obnovitelných zdrojů by tak mohly být příležitostí pro české firmy v oboru.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bruselu (Belgie). Autorky: Tamara Katuščák, zástupkyně velvyslance a stážistka Kamila Repaňová.

Tisknout Vaše hodnocení:

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek