Belgie: Opevněná „village gaulois“ – Valonsko s CETA souhlasit nebude

19. 10. 2016 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

motiv článku - Belgie: Opevněná „village gaulois“ – Valonsko s CETA souhlasit nebude Po FAC trade informovala na tiskové konferenci evropská komisařka Malmsroem o probíhající intenzívní práci Evropské komise s valonskou politickou reprezentací. Stanovila termín 21. 10. 2016 jako nejzazší bod, do kdy by mělo Valonsko s CETA souhlasit s tím, že Komise bude spolupracovat na nalezení řešení.

Tento termín byl mediálně interpretován jako ultimátum a vzápětí odmítnut valonským předsedou vlády Magnettem, jehož podpořila valonská parlamentní většina. Ze strany Valonska zaznívají další výhrady a požadavky. Valonsko požaduje několik týdnů a odložení summitu EU – Kanada z 27. 10. na pozdější dobu, než budou valonské připomínky vypořádány.

Před úterní Radou FAC-Trade (18. 10. 2016) probíhal maraton jednání, jež začala již o víkendu. Výsledkem technických konzultací s komisí, vnitrobelgické koordinace a dalších jednání odblokování belgického podpisu pod CETA bylo zpřesnění valonských požadavků a vyjasnění technických možností a limitů jejich uspokojení. Jejich rozsah však prakticky vyloučil možnost belgického souhlasu s CETA na FAC-Trade.

Ministr zahraničí Reynders po Radě prohlásil, že již zažil mnoho jednání Rady, kdy stála jedna země v izolaci proti zbytku EU, tou zemí ale nikdy nebyla Belgie. Z tohoto pohledu jde podle něj o historický okamžik pro Belgii a její postavení v EU s důsledky do vnitřní politiky. Uvedl, že to byla Belgie, která často přesvědčovala ostatní, že jeden stát nemůže blokovat zbytek EU. V tomto případě to není ani celý stát, protože ve prospěch CETA je 27,5 členské země EU.

Po jeho zamítavém stanovisku a v situaci, kdy Valonsko je jedinou entitou blokující dohodu, vyzvala komisařka Malmstroemová Belgii, aby své problémy vyřešila do páteční (21. 10.) Evropské rady s tím, že Komise bude intenzívně spolupracovat. Na její prohlášení obsahující jasný termín reagovala nejprve média, která tento závěr Rady označila za „ultimátum pro Valonsko“, následně reagoval předseda valonské vlády Magnette.

Nejprve si postěžoval, že je na něj vyvíjen nátlak ze všech stran, a že ze strany korporátního sektoru dokonce čelí neskrývaným hrozbám (mj. odchodu investorů) a následně páteční termín odmítnul. Na jednání evropského výboru valonského parlamentu uvedl: „Nemůžeme Evropě definitivně odpovědět do pátku. Náš demokratický proces není kompatibilní s kalendářem, který nám byl vnucen“.

Valonský parlament intenzivně projednává návrhy Evropské komise. Výsledkem jsou signály o nespokojenosti Valonska a další požadavky. Podle vyjádření valonských levicových politiků zůstává stále mnoho problémů (citovány jsou: a) arbitrážní mechanismus, b) zemědělství ve více aspektech; c) garance, že místní autority nebudou nuceny privatizovat služby, d) otázky v oblasti životního prostředí a zdraví, e) systém ochrany investorů).

Nespokojenost panuje i s právní hodnotou interpretativního dokumentu, a to i přesto, že komisařka Malmstroem na tiskovce po Radě jasně řekla, že deklarace bude mít právní závaznost a bude publikována v oficiálním věstníku. Podle valonského premiéra má však právní hodnota textů, které Valonsko od Komise dostává, vysokou variabilitu, návrhy jsou nekoordinované a občas si dokonce protiřečí. Magnette tvrdě kritizoval komisařku Malmstroem, která podle něj již před rokem dostala z Valonska jasné signály, že Valonsko se současným zněním CETA nesouhlasí, nicméně začala s valonskou vládou komunikovat teprve 4. 10. 2016.

Na jedné straně sice ocenil dosavadní pokrok v několika tématech, kde má Valonsko výhrady, zároveň však jasně uvedl: „Pro Valonsko není přijatelný zafixovaný způsob mezinárodní arbitráže, zejména pokuty ve prospěch nadnárodních společností. Další oblastí, kde jsou problémy, je zemědělství.“ Magnette svou pozici shrnul s tím, že v této situaci s CETA souhlasit nebude. Valonsko požaduje několik týdnů navíc za účelem analýzy smlouvy a vyjednávání, tedy také odložení summitu EU – Kanada z 27. 10. na pozdější dobu tak, aby byl dostatek času na kvalitní dohodu i následné vybudování politické shody ve Valonsku.

Zároveň se objevují další požadavky. Europoslankyně za valonské socialisty Marie Arena přišla s návrhem, který má tři body: 1) odložení summitu EU – Kanada; 2) práce na uspokojení řady požadavků Valonska; 3) vyčkání na rozhodnutí Evropského soudního dvora o podobné dohodě se Singapurem (především zda se jedná o smíšenou smlouvu). Teprve v návaznosti na toto rozhodnutí a po splnění valonských požadavků je možno postupovat směrem k podpisu smlouvy a summitu.

Ve své podstatě většina politické scény Valonska žádnou CETA nechce. Magnette s jistým uspokojením uvedl, že smlouva sama se začíná „párat“ a je zřejmě přesvědčen, že je ochráncem pracující třídy nejen ve Valonsku. Podstatné však je, že má podporu většiny ve valonském parlamentu. Jeho vlastní socialistická strana (PS) je pod tlakem komunistické PTB (Parti du Travail de Belgique – Strana práce Belgie), která zaznamenává podle průzkumů veřejného mínění historický úspěch přízně nespokojených voličů. Křesťanští demokraté (CDH) jsou pod tlakem zemědělců – jejich voličské základy, která CETA nechce a TTIP považuje za smlouvu s ďáblem. Zelení (Ecolo) jsou pod tlakem Greanpeace, zelených iniciativ i zemědělců.

Výsledkem je posun politického spektra velmi blízko pozici opoziční komunistické PTB, jejíž program se jaly tři vládní strany naplňovat. Valonsko se stalo opevněnou galskou vesnicí mezi Evropou a Kanadou, ale také miláčkem aktivistů všech barev, antisystémových iniciativ, a odborářských organizací, z nichž mnohé požadují o CETA referendum. Pro valonskou vládu bude složité se z tohoto objetí domácího i mezinárodního občanského aktivismu, tlaku odborových a notorické nespokojenosti valonských zemědělců vymanit.

Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Bruselu (Belgie).

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek