Belgie: Souhrnná zpráva ZÚ za rok 2014

29. 1. 2015 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky

Kapitoly článku

Dokument Zastupitelského úřadu ČR v Bruselu přináší souhrn toho nejdůležitějšího za rok 2014 v politické a zejména ekonomické oblasti.

Hlavní událostí roku 2014 v Belgii byly volby, ze kterých vzešla nová středopravicová vláda. Současně s federálními volbami proběhly volby regionální, jejichž výsledek do značné míry předurčil formování federální koalice. I když vítězství dvou nesmiřitelných politických směrů - levice ve frankofonní části Belgie a pravicové nacionalistické N-VA ve Vlámsku mohlo politicky štěpit Belgii, nestalo se tak. Naopak toto povolební rozdělení sil rozhodně vyloučilo některé alternativy federálního vládnutí. Nakonec jedinou realizovatelnou možností jak odvrátit hrozící pat zůstalo vytvoření velmi kompromisní koalice tří vlámských a jedné frankofonní strany na „středo-pravo-pravém“ půdorysu. 

Opozice v čele se sociálními demokraty porážku ve volbách přijala, ale současně začala mobilizovat všechny síly proti pravicovým reformám, které vládní koalice avizovala ve svém programu. Útoky opozice jsou navíc vedeny i po jazykové linii – ze strany frankofonní levice proti jediné frankofonní straně ve vládě – liberálům předsedy vlády Charlese Michela. Nejcitlivějším místem se zdá být vztah: Ch. Michel jako předseda vlády a frankofon vs. Bart De Wever  jako předseda nejsilnější strany v parlamentu i vládě a zároveň vlámský nacionalista. Rozdílné přístupy obou se již projevily v reakci na stávkovou činnost. Přes tyto různé signály směrem k veřejnosti vláda navenek nevykazuje známky nejednoty.

Vláda vedená liberálním frankofonním premiérem Charlesem Michelem, ale s převahou vlámských stran, v čele s národoveckou N-VA nechystá během roku 2015 ani během svého funkčního období další institucionální změny. Separatistické síly se však nevzdávají myšlenky na prosazování konfederálního uspořádání po roce 2019. Pro nejbližší období tedy nedojde k přehodnocení poslední reformy státu, ale není vyloučeno, že se otázka jiného uspořádání  dostane do popředí již ke konci funkčního období.

Jde o vládu reformní, která se zaměří na ekonomickou prosperitu a sociální udržitelnost, což bude znamenat změny v řízení ekonomiky a v konceptu sociálního státu. Hospodářské reformy budou spíše pravicového charakteru. Politický střed je ve vládě zastoupen jen vlámskými křesťanskými demokraty, poté co frankofonní křesťanská CDH odmítla účast ve vládě. Vláda je však homogennější než ta předchozí; sociální a ekonomické programy stran jsou v zásadě blízké.

Reformní kroky vlády se sice nebudou zaměřovat na institucionální oblast, ale vláda bude muset dokončit implementaci zbytku tzv. 6. reformy státu, kterou prosadila minulá vláda široké koalice. Dočasnou rezignací na další postup přeměny Belgie na konfederaci tato koalice a zejména NVA celkem realisticky uznávají, že reforem bylo v poslední době dost a že bude rozumné a výhodné počkat, až začne fungovat poměrně mohutný přesun kompetencí dolů na regiony. Tento realismus má dva významy – jednak poněkud uklidnil politickou scénu, zejména frankofonní, která čekala, že se bude okamžitě svádět boj o Belgii, a jednak si vláda uvolnila ruce pro to hlavní, co chce udělat pro budoucnost země – hluboce přeměnit hospodářství a reformovat sociální oblast. To znamená zastavit pokles konkurenceschopnosti velmi otevřené belgické ekonomiky v globálním měřítku, napravit a dlouhodobě stabilizovat základní ekonomické ukazatele, udržet nebo zvýšit zaměstnanost a vyrovnat se se stárnutím populace, a navíc se vší vážností řešit problém imigrace.

Deklarované makroekonomické cíle jsou nižší, než jaké připravovala vláda Elia De Rupa, zároveň však zřejmě (s ohledem na ekonomický vývoj eurozóny a Belgie samé) realističtější. Pokud jde o Maastrichtská kritéria, zvolňuje se tempo snižování deficitu rozpočtu (aktuálně přes 3%) a veřejný dluh se nedaří snižovat (přesahuje 105% HDP)[1]. Právě decentralizace kompetencí, včetně zejména rozpočtových, je pravděpodobně příčinou toho, že nepokračuje dosavadní trend snižování těchto ukazatelů.

Vláda Charlese Michela v roce 2014 prožila několik kritických momentů, ale lze konstatovat, že všechny přestála víceméně úspěšně.

Téma kolaborace s německými nacisty zazněla výrazně ihned po vzniku vlády, ale velmi rychle utichla. Opozice, zejména frankofonní, využila příležitosti a záminky (účast člena vlády, ostatně dosti kontroverzního politika N-VA Thea Franckena na narozeninách čelního kolaboranta a nešikovnou vysvětlující větu ministra Jana Jambona) k prudkému útoku na MR a celou vládu. Veřejnost nakonec snadno pochopila, že šlo o zneužití citlivé části historie k současnému politickému boji. Důležité je ale to, že se nepodařilo zjednodušujícím způsobem někoho nálepkovat, ale že byla vedena odborná a seriózní debata, ze které vyplynulo, že jen malá část vlámského (nacionalistického) hnutí[2] kolaborovala s okupanty (naopak většina byla velmi probelgická) a že případy kolaborantství nebyly až tak výjimečné ani ve frankofonní Belgii. Na první pohled výbušné téma nakonec mělo téměř nulový potenciál dále štěpit národnostně a jazykově politickou scénu.

Vlna řetězových stávek a protestních akcí (včetně neobvyklých násilností) proti sociální a ekonomické politice vlády v jednotlivých provinciích a oborech vypukla na podzim a vyvrcholila v prosinci celodenní generální stávkou, která zcela ochromila Belgii. Odborové ústředny vyjádřily silným gestem nespokojenost s vládní politikou, pokud jde o platy zaměstnanců (odstranění automatické indexace mezd) a důchodovou reformu (zpřísnění a prodloužení věku odchodu do důchodu). Protesty a následná vyjednávání ukázaly, že určitá shoda mezi sociálními partnery by se mohla ukazovat v otázce vládou připravované fiskální a daňové reformy, která se má prioritně zaměřit na snížení daňového zatížení práce. Rovněž v problematice důchodů došlo k utlumení střetů poté, co zaměstnavatelé s odbory našly částečnou shodu na zmírnění dopadů reformy. Vláda však zůstala pevná, i když uznala potřebu naslouchat a připustila další jednání. Série stávek vyvolala také požadavky zaměstnavatelů vůči vládě, aby navrhla legislativu, která by znesnadnila nebo znemožnila řetězení stávkových akcí jak regionálně, tak i oborově, včetně blokování dopravy.

Na nově instalované ministry, některé zkušené (Reynders, Geens), jiné méně (Jambon ad.) plně dolehl problém radikálního islámu a zahraničních bojovníků, který je v Belgii (nejvíce zahraničních bojovníků na obyvatele) velmi citelný. Belgie je vůbec jednou z nejexponovanějších zemí vůči radikálnímu islámu a boj proti němu má prominentní pozici ve vládním programu středopravicové vlády Ch. Michela. Veřejná debata se dotýká také postoje umírněných muslimů a kritizuje jejich pasivitu. Tyto obecné faktory i konkrétní události dlouhodobě (už od 90. let) aktivizují belgickou politickou scénu. I z tohoto důvodu byla Belgie jednou z prvních zemí, které vyslaly své letectvo do operace proti Daesh v Iráku. Aktuálně probíhá analýza právního řádu a vyhodnocuje se jeho připravenost na implementaci příslušných resolucí RB OSN. Současně probíhají odborné debaty a jsou přijímána četná opatření v rámci současných právních možností. Evropská strategie má podle Belgie velký význam, mj. i z hlediska jejího psychologického působení ve veřejném prostoru. Důležité je, aby byla transparentní a aby byla přijata všemi členskými zeměmi. EU musí působit i v třetích zemích, tj. v oblastech konfliktů a v sousedících zemích.

Separatismus N-VA

Separatistická složka politiky strany N-VA opravdu načas utichla, ale neusnula úplně. Vláda se zaměřuje na sociálně ekonomická témata (a s tím má s ohledem na ekonomickou situaci dost problémů), a tak není příliš prostor pro tato „nadčasová“ témata a současně je zřejmě taktičtější vyčkat na vhodnější dobu. Nicméně program strany se nemění. Mění se strategie, akcenty a čas. N-VA o sobě tvrdí, že nejsou separatisté, ale autonomisté a evolucionisté. Nechtějí žádnou revoluci, žádný přelom, ale evoluci, postupný přechod k lepšímu (podle jejich názoru) uspořádání Belgie. Chtějí „pracovat poctivě a tvrdě“ na všech úrovních, tj. i na federální (kterou ale chtějí oslabovat) ve prospěch obecného zájmu. To je odlišuje od Vlaams Belang a dalších spíše extrémních proudů.


[1] Zvýšení na 105% z „psychologické“ úrovně okolo 100% HDP je vysvětlováno z podstatné části změnou vykazování tohoto ukazatele.

[2] Je třeba rozlišovat pojmy vlámské hnutí a vlámský nacionalismus. Vlámské hnutí už vlastně neexistuje, protože jeho cíle byly naplněny, zatímco vlámský nacionalismus, coby jen malá část hnutí, které bylo naprosto legitimní existuje v různých podobách v politickém životě Flander, ať už v NVA, Vlaams Belang a dalších menších radikálních skupinách.

Vývoj belgické ekonomiky v roce 2014 v zásadě odrážel to, co se děje v eurozóně. Velmi otevřená a relativně malá belgická ekonomika nevybočuje z hlavních vývojových trendů udávaných hlavními ekonomikami EU. Nadějný růst, který se projevoval na jaře 2014 a sliboval naznačovat počátek odrazu ode dna se ve druhé polovině roku opět zpomalil. Jako hlavní důvod se uvádí opětovný pokles důvěry spotřebitelů a producentů. Je nesnadné odhadovat, zda tento vývoj nějak souvisí s nástupem nové vlády, která se netají od počátku velkými reformními ambicemi a snahami přebudovat ekonomiku na moderní efektivní a hlavně konkurenceschopnou. Jedním z faktorů, který může ovlivňovat postoje hlavních ekonomických hráčů, aniž by však měl významný okamžitý a hmatatelný dopad, je připravované zrušení automatické indexace mezd.

Hospodářský růst za rok 2014 nepřekročil 1%, současně všechny predikce odkládají vyhlídku většího růstu až na rok 2016. To znamená, že ani v roce 2015 se nečeká výraznější oživení a růst by měl zůstat pod 1% (0,9%)[1]. Příčiny stagnace nelze připisovat vládní politice, ale jde o vliv vnějšího prostředí a recese eurozóny.

Nezaměstnanost má vzhledem k nízkému ekonomickému růstu mírně rostoucí tendenci a je na úrovni 8,5%. (2013 – 8,4, odhad 2015 – 8,8%). Rostoucí nezaměstnanost má příčiny opět v hospodářské recesi, klesající globální konkurenceschopnosti ekonomiky, nikoliv v opatřeních belgických vlád.

Belgie opět nesplňuje žádné ze dvou rozhodujících Maastrichtských kritérií. Veřejný dluh Belgie je podle nových standardů EU (ESR 2010) na úrovni 105,6 % HDP. Nejde o výrazný nárůst z dlouhodobě stabilních cca 100 %, ale spíše o důsledek změny vykazování dluhu. Dluh by podle předpokladů vlády měl postupně klesat – do roku 2018 o 8,5% na 97,1%, přičemž v roce 2017 by měl být přibližně na úrovni 100% HDP. Současně by v roce 2018 mělo být dosaženo rozpočtové rovnováhy na federální úrovni. Znamená to korekci oproti současnému stavu o 11 až 12 mld €. Této nápravy má být dosaženo ze 70% (cca 8 mld €) na straně veřejných výdajů.

Strana příjmů, tj. hlavně výběr daní se má podílet 30 % na celkové částce. Během roku 2014 byl deficit bezpečně pod 3% HDP (okolo 2,7%), ale podle EK na konci roku překročí 3%[2], čímž by Belgii mohlo hrozit opětovné zavedení EDP. V hodnocení Evropského semestru Evropská komise nesdílí s belgickou vládou optimistický předpoklad, že veřejný dluh se bude postupně snižovat, ale odhaduje, že ještě vzroste na 107% v roce 2015[3]. Rovněž odhad deficitu rozpočtu je podle EK podhodnocen a bude mírně vyšší. Celkově je podle EK tempo ozdravování ekonomiky a strukturálních reforem pomalé. Belgie dostává v rámci procedur ES odklad do března 2015 k nápravě těchto trendů.

V daňové reformě prosazují vládní křesťanští demokraté (jednak pod tlakem odborů v oblasti sociální politiky, ale také v souvislosti s aférou LuxLeaks) vyšší zdanění kapitálu a urychlení opatření v boji s daňovými úniky. Vyšší zdanění kapitálu je vedeno snahou nejlevicovější koaliční strany dosáhnout toho, aby obecně na dosahování ambiciózních rozpočtových cílů více přispíval kapitál a nikoliv zdanění práce, které je už tak velmi vysoké. Reakce ostatních koaličních stran je spíše odmítavá zejména v prvním bodě, protože nic takového jako např. zdanění majetku podle nich není v koaliční smlouvě. Jejich argumentace říká, že když už má Belgie nejvyšší zdanění práce a „jen“ páté nejvyšší zdanění kapitálu v Evropě, nemusí dosáhnout prvenství také v této kategorii. Nicméně se zahajuje vládní debata, jakým způsobem pracovat se zdaněním bankovních operací, s bankovní daní a finančními podvody. OECD doporučuje Belgii obecné posuny v daňové oblasti, které ale v podstatě směřují k vyššímu zdanění vysokopříjmových subjektů. Jde o doporučení rozšířit zdanitelné daňové základy a současně snížit sazby daní, snížit daňové zatížení práce, zejména u nízkých příjmů a zvýšit daňovou zátěž na spotřebu. Je pravděpodobné, že dojde k přehodnocení položek zařazených do snížených sazeb DPH, na kterých podle OECD Belgie ztrácí až 2% HDP.

Dilema vlády je následující – Belgie má obecně velmi vysoké daně, zvyšování zdanění kapitálu může prohloubit současnou stagnaci ekonomiky, a cesta k vyrovnanému rozpočtu těžko povede přes snižování daní.

Belgický účetní dvůr (který je vedle jiných kompetencí poradním orgánem vlády pro rozpočet) uveřejnil na podzim 2014 zprávu, podle které rozpočet Michelovy vlády má vážné nedostatky: především v nedostatečném množství peněz na justici a obranu. Rozpočet podle účetního dvora neumožní ani snižování dluhu, ani nové rozvojové projekty. EK s návrhem rozpočtu souhlasí.

Ruské protisankce na export ovoce se daří částečně tlumit naplněním skladů. Sankce mají překvapivě menší dopad na producenty hrušek, protože po tomto ovoci se daří nacházet odbyt v sousedních zemích (UK), i když za nižší ceny. Katastrofou pro belgické ovocnářství je však zastavení exportu jablek.

Průměrná hrubá mzda v Belgii dosahuje 3260,- €. Za poslední dva roky stoupla o 4%, což je přičítáno systému automatické indexace mezd (růst mezd je vázán na míru inflace).

Bankovní sektor

Zátěžovými testy ECB (European Central Bank) a EBA (European Banking Autority) neprošly dvě ze šesti testovaných belgických bank (Argenta, Axa Banque Europe, Bank of New York Mellon, Belfius, KBC a Dexia). Banky Dexia a Axa v testech neuspěly, avšak ani jedna z nich nemusí být re-kapitalizována. Na základě výsledků testů se zdá, že belgické banky a celý finanční sektor se z krize velmi poučily. Nicméně některé si stále nesou tíhu splácení dřívější státní pomoci (KBC). Na druhé straně belgické banky drží významnou část svých aktiv v suverénním dluhu belgického státu. Celkově je belgický bankovní sektor v relativně dobré kondici, má dostatečné kapitálové rezervy a je připraven na kompletní implementaci pravidel Basilej III. Nicméně restrukturalizace sektoru směrem k jeho větší efektivitě a konkurenceschopnosti bude muset pokračovat.

Na trhu hypotečních úvěrů a úvěrů firmám probíhá tvrdý boj mezi poskytovateli, který stlačuje jejich marže na minimum. To je hlavní důvod, proč guvernér centrální banky vystoupil s názorem, že „nejméně jedna velká banka bude muset zmizet z trhu“[4]. Aniž by to guvernér vyslovil, všichni hovoří o bance Belfius – nástupkyni zkrachovalé banky Dexia. Banka je však v rukou státu a musí být nejdříve privatizována. V takovém případě vyjde na povrch znovu problém garancí a kompenzací ztrát pro některé akcionáře Deixe, v tomto případě některých obecních družstev a křesťanských odborů (CDS).

Nový bankovní zákon platný od roku 2015  zpřísňuje pravidla pro aktivity obchodních bank. Dokonce v některých směrech je přísnější než pravidla Basilej III a Bankovní unie EU.

Energetika

Na podzim 2014 došlo k neplánované odstávce tří ze sedmi belgických jaderných reaktorů. V této souvislosti se belgické úřady i veřejnost připravovaly na scénáře pravděpodobného nedostatku elektřiny a nuceného vypínání v zimních měsících. V koncepční rovině lze předpokládat, že důsledkem nastalé situace může být nové kolo veřejné diskuse o budoucnosti belgické energetiky, především ohledně postupného odchodu od využívání jaderné energie. Nová vládní koalice bude muset toto rozhodnutí, zejména jeho časové termíny, přehodnotit.


[1] Na růstu 1% v roce 2014 se podílela vnitřní spotřeba +1,2%, zahraniční obchod, exporty +0,7% a změna zásob -1%, zatímco v roce 2015 se příspěvek zahraničního obchodu očekává negativní – 0,3%.

[2] Maximální úroveň deficitu rozpočtu vyjednaná s EK pro rok 2014 byla 2,9%. Celkově dosahuje deficit Belgie na konci roku 2014 3,2% HDP. Jde o syntetický ukazatel zahrnující rozpočet federace (Entité I) a rozpočty regionů, komunit a obcí (Entité II). Samostatně by federální úroveň  byla v deficitu jen 2,8%, zatímco negativní příspěvek regionů je 0,4%.

[3] Rozdílné odhady vycházejí z rozdílného předpokládaného růstu  - BE 1,5%, EK 0,9%).

[4] „Zmizením jedné banky“ se míní její převzetí některou jinou bankou, ať už domácí nebo zahraniční. O banku již údajně projevily zájem dvě skupiny, obě zahraniční – francouzská Societé Générale a španělská Santander (byla jediným investorem, který byl ochoten v době krize převzít Dexii).

Zásadní změna vedení země nepřinesla žádnou změnu kurzu zahraniční politiky, lze tedy hovořit o její naprosté kontinuitě ve všech hlavních směrech. Belgie nadále zůstává v předních řadách zastánců prohlubování evropské integrace, avšak dokáže se konstruktivně ohradit proti soudům ze strany Evropské komise. Své pozice občas koordinuje v rámci Beneluxu. V otázce mezinárodních krizí a současných konfliktů hlasitě zdůrazňuje potřebu a nutnost jednotné unijní pozice. Současně ale sleduje své zejména hospodářské zájmy a snaží se omezovat dopady ekonomické recese a sankční politiky diversifikací svých ekonomických vztahů. Belgie má dobré a bezproblémové vztahy se všemi sousedy. Belgie udržuje na poměrně intenzívní úrovni svou rozvojovou spolupráci s vybranými zeměmi.  

V rámci zahraničně politických aktivit se Belgie zabývala především krizí na Ukrajině, izraelsko-palestinským konfliktem, radikálními islámskými teroristickými organizacemi, lidskými právy, rozvojovou spoluprací a ekonomickou diplomacií.

V rámci Evropské unie Belgie vystoupila proti „sociálnímu dumpingu“. Nesouhlasí, aby země s nízkými daněmi měly ty stejné výhody v dotacích EU jako státy, které tento „dumping“ nepodporují. V roce 2014 přijala Belgie, která nemá žádná pravidla ohledně dluhu či deficitu, do své legislativy tzv. Fiskální pakt (Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii).

Belgie podpořila kandidaturu J.-C. Junckera na předsedu EK. Nominace belgického zástupce v EK měla výrazné vnitropolitické souvislosti, mj. kvůli jejímu časovému souběhu s formováním vlády. O významu postu komisaře svědčí skutečnost, že nominace se obešla bez jakékoliv kritiky ze strany opozice, a že CD&V vyměnila prakticky post premiéra za post eurokomisařky. Belgická eurokomisařka Marianne Thyssen má v portfoliu zaměstnanost, sociální otázky, dovednosti a pracovní mobilitu, atd.

Reakce na hodnocení dalšího ročníku Evropského semestru (viz. výše) potvrzují, že ač Belgie stojí jednoznačně na straně zastánců prohlubování evropské integrace, bude třeba do budoucna počítat s jejím stále více asertivním přístupem k některým otázkám, které se mohou dotýkat jejích zájmů.

Ke krizové situaci na Ukrajině se BE staví vždy po boku EU. Podporuje ukrajinskou suverenitu a územní integritu, stejně jako reformy ukrajinské vlády (změny v justičním a plynovém sektoru, policejní reforma, atd.). Řešení krize vidí ministr zahraničí Reynders v návratu k protokolu z Minsku. Protiruské sankce nejsou výrazně medializovány, nicméně BE je pro „posílení 2. fáze“ a pro preventivní „přípravu 3. fáze“ sankcí, vnímané jako potřebu připravenosti na případné zhoršení situace.

Do izraelsko-palestinského konfliktu se BE zapojuje nejen prostřednictvím humanitárních činností, ale také poukazuje na nutnost vést vyjednávání směřující k možnosti vytvoření suverénního Palestinského státu. Vládní koalice čtyř stran (N-VA, CD&V, Open VLD a MR) v prosinci předložila návrh usnesení na uznání Palestiny sněmovně, avšak BE není schopna uznat Palestinský stát v krátkodobém horizontu a chce dát maximální možnost mírovým jednáním. Dále pak vyzývá Izrael k zastavení výstavby osad ve východním Jeruzalému a na Západním břehu Jordánu, které jsou podle mezinárodního práva nezákonné.

BE se angažuje v Nigérii, kde působí islámská teroristická skupina Boko Haram, která nyní upevňuje své postavení a ve svých dobyvačných ambicích následuje Islámský stát (ISIL).

BE také přispívá do protiteroristických operací na území Islámského státu v Iráku (letouny F16, C130). BE je pro zřízení pozice zvláštního představitele EU za účelem lepší koordinace a koherence činností. BE věnuje značnou pozornost zahraničním bojovníkům představující velké riziko z hlediska hrozby teroristických útoků (je odhadováno, že až 438 Belgičanů bylo/je aktivní v ISIL).

Během roku byla BE aktivní v upozorňování na problematiku ochrany lidských práv (v březnu vystoupil Reynders na 25. zasedání Rady OSN pro lidská práva, v červnu BE předsedala zasedání výboru ministrů Rady Evropy o lidských právech, v prosinci BE uzavřela rámcovou dohodu poskytující nový právní statut Mezinárodní komisi pro zmizelé osoby). Od listopadu 2014 do května 2015 BE předsedá Výboru ministrů Rady Evropy.

V rámci rozvojové spolupráce se BE podílí se na projektech v oblasti zlepšení života na venkově či primární zdravotní péče ve Rwandě (přístup k nezávadné pitné vodě). BE financuje program pro vyškolení úředníků z Pobřeží slonoviny, kteří budou schopni aplikovat požadavky Kimberleyského procesu a tím zamezí dodávání „konfliktních diamantů“ na mezinárodní trh. BE také zdůrazňuje stabilizaci regionu Sahara-Sahel.

Zejména v oblasti Velkých jezer v Africe probíhá aktivní spolupráce (podpora infrastruktury, zdravotnictví, zemědělství, školství, energie, atd.). Dále BE podporuje, nejen finančně (37 mil eur), země postižené ebolou (vyslání speciální mobilní laboratoře B-Life, spolupráce s MSF, atd.).

Zřízením Belgického podnikatelského klubu se BE rozhodla aktivovat kontakty mezi belgickými podniky v Austrálii, jako jednom z důležitých exportních trhů. Ekonomické mise v Malajsii a Singapuru prohloubily bilaterální vztahy s těmito zeměmi (BE je jedním z největších evropských investorů v Malajsii).

V roce 2015 bude BE předsednickou zemí Unie Benelux. Pro nadcházející rok BE zveřejnila program svého předsednictví, ve kterém stanovila 3 priority: energii, trvalou mobilitu a bezpečnost. Posílení spolupráce zemí Beneluxu by jejím 3 členům mohlo přinést snazší prosazení zájmů v EU, OSN ale i v jiných multilaterálních fórech. Dále pak posílení ekonomických (spolupráce přístavů v Rotterdamu a Antverpách) a diplomatických sítí (sestěhování ambasád) či zlepšení příhraniční a přeshraniční spolupráce.

V roce 2014 začal proces optimalizace a racionalizace sítě konzulárních a diplomatických úřadů, který bude pokračovat během následujícího období. Tato rozhodnutí jsou výsledkem úspor požadovaných současnou rozpočtovou situací ve veřejných službách.

Jednání s představiteli přístavu v Antverpách

ZÚ prověřoval možnosti přímého železničního napojení ČR na nově otevíraný severní železniční koridor RFC8 (Severní a Baltské moře). Tento projekt by českým exportérům umožnil výrazně ekonomičtější a ekologičtější způsob přepravy zboží do severomořských přístavů v porovnání s kamionovou přepravou. Belgické přístavy možnost prolongace severního koridoru RFC8 vítají a vidí v něm dobrou příležitost k posílení svých přístavů, neboť současná situace přepravy zboží ze středoevropského prostoru nahrává spíše německým přístavům. Tento projekt by splňoval podmínky pro financování z nástroje EU „Connecting Europe Facility“.

Bienále fotografie a vizuálního umění Liège 2014

Jednu z největších přehlídek zaměřených na fotografii a vizuální umění, kde se představilo více než 30 českých umělců, iniciovalo České centrum v Bruselu. Projekt finančně podpořilo Ministerstvo kultury ČR. Odborným garantem české části přehlídky bylo Mezinárodní centrum současného umění MeetFactory.

Podpora českého jazyka v zahraničí: 

Kulturní návštěva ČR (Praha) - Reálie ČR jako součást výuky bohemistiky na Svobodné univerzitě v Bruselu (ULB)

Návštěva kulturních památek ČR, o kterých je se studenty ULB hovořeno v semináři „Česká historie a kultura“.

Literární večer s Markétou Pilátovou  

Autorské čtení a beseda se spisovatelkou a novinářkou Markétou Pilátovou v rámci semináře „Literatura a kultura zemí Východní Evropy“ na lektorátu bohemistiky Univerzity v Ghentu.

Cyklus autorských čtení „Česká infuze“

Pokračování již tradičně pořádaných literárních večerů / autorských čtení se současnými českými autory v Lucemburku. Cílem bylo představení současné české literatury širší lucemburské a české veřejnosti.

ZÚ vypracoval aktualizaci koncepce tvorby sítě KÚ vedených HKÚ ČR, která zahrnuje HK Antverpy, HK Lutych, HK Namur, HK Gent a HK Lucemburk. Síť HK je vyhovující, je považována za důležitou součást práce českého zastoupení v Belgii a v Lucembursku. 

“Doing Business in the Heart of Europe” - Ekonomické kolokvium v Essenu

ZÚ ČR, ZÚ SR společně s magistrátem města Essen uspořádaly ekonomické kolokvium za účelem podpory exportu. Této akce se zúčastnily jak Czechtrade (v zastoupení Czechinvestu) a slovenské Sario, tak i belgická banka KBC společně se svou dcerou ČSOB, a další belgické firmy investující v ČR a SR. Díky účasti firem z Nizozemí (Cordian) a Lucemburska (Market Connect) měla tato akce mezinárodní rozsah. Společná akce se Slovenskem byla hodnocena kladně a přispěla k upevnění obchodních vztahů mezi Českem a Slovenskem a ostatními členskými státy EU.

Otevření honorárního konzulátu v Gentu

Dne 20. května 2014 byl slavnostně otevřen Honorární konzulát ČR v Gentu, s územní působností pro provincie Západní a Východní Flandry. Do funkce honorárního konzula byl slavnostně uveden místní advokát pan Dirk Van de Gehuchte.

Podpis Protokolu o spolupráci s Vlámskem na roky 2014-2017

Komise vedené ministerstvy zahraničí ČR a Vlámska dokončily práci na dokumentu, který vytváří rámec spolupráce v celé řadě resortů, např. ekonomická spolupráce a obchod, životní prostředí, kultura a školství, mládež, vědecká spolupráce, veřejná správa ad. Z jednání vyplynulo potvrzení společného zájmu na návštěvách expertů z oblasti životního prostředí, výměně informací o modernizaci veřejné správy, e-government. Obě strany vyjádřily podporu formátu spolupráce V4 – Benelux. V oblasti ekonomické spolupráce patří ČR mezi tvz. focused countries. Vlámsko připravuje obchodní mise do ČR v roce 2015 (zaměření na stavebnictví) a účasti na veletrzích v ČR (zaměření na stavebnictví a potravinářství).

Vzpomínková slavnost k uctění památky československých vojáků padlých během druhé světové války

V sobotu 31. května 2014 uspořádaly ZÚ ČR a ZÚ SR ve spolupráci s radnicí města De Panne vzpomínkovou slavnost k uctění památky 195 československých vojáků padlých v roce 1944 při obléhání francouzského přístavu Dunkerque a osvobození Belgie.

Slavnostní předání ceny Gratias agit 2014 v Belgii

ZÚ Brusel slavnostně předal cenu Gratias agit za šíření dobrého jména ČR v zahraničí panu Jánu Valachovi, dirigentovi, varhaníkovi a propagátorovi české hudby v zahraničí.

Udělení agrément pro nového velvyslance ČR v Belgii

ZÚ Brusel obdržel nótu MZV BE informující o udělení agrément pro Jaroslava Kurfürsta, nového velvyslance ČR v Belgii.

Upomínka k 100. výročí vypuknutí první světové války

Na vzpomínkovou akci Belgie pozvala reprezentanty 83 zemí, které byly dotčené první světovou válkou. Této akce se zúčastnilo 13 hlav státu, mezi nimi například král Felipe VI. ze Španělska, francouzský prezident François Hollande a německý prezident Joachim Gauck. Za Velkou Británii byl přítomen princ William s manželkou Catherine. EU byla zastoupena prezidentem Evropské komise J.M.Barrosem a NATO velitelem spojeneckých sil v Evropě, americkým generálem P.Breedlovem.  ČR, jako většina ostatních pozvaných zemí, byla zastoupena svými vedoucími zastupitelských úřadů.

Vzpomínková ceremonie k 100. výročí 1. světové války

V této souvislosti ZÚ Brusel zaslal instrukci k obsazení účasti na politicky navazující ceremonii, která se uskutečnila 28. října 2014 v belgických městech  Nieuwpoort a Ypres.

Předání demarše ve věci kandidatury armádního generála Petra Pavla na post předsedy Vojenského výboru NATO

ZÚ osobně předložil žádosti a loboval za podporu kandidatury gen. Pavla jak belgickému, tak lucemburskému ministerstvu obrany.

Prezentace českých zdravotnických produktů pro boj proti ebole

V prostorách SZ EU v Bruselu proběhla prezentace českých zdravotnických produktů s názvem „Optimal solution for a biological protection“. Jednalo se o prezentaci výrobků zlínské firmy EGO, spol. s.r.o., výrobce škály speciálních zdravotnických potřeb, mj. vhodných pro boj se šířením viru ebola. Důležité bylo vystoupení představitelky Světové zdravotnické organizace, které se týkalo aktuální situace šíření viru a ne/úspěšnosti dosavadních opatření. Hlavní částí byla prezentace EGO Zlín, včetně speciální instruktáže pro MSF. Firma EGO Zlín projevila velký zájem o zapojení se do projektů humanitární pomoci EU. Pozvány a informovány byly všechny příslušné složky WHO, EU, NATO, NGO’s, zdravotnické instituce ad. Díky této prezentaci existuje řádově větší povědomí o tom, co ČR umí a může nabídnout v této situaci, v tomto segmentu trhu a v oblasti humanitární pomoci.

Předání funkce vedoucího ZÚ Lucemburk

K předání základních agend docházelo průběžně během několikerých osobních konzultací před nástupem a ihned po nástupu CDA, nového vedoucího ZÚ Lucemburk.

Výstava Glassmakers in the Central Bohemia Region/Skláři ve Středočeském kraji

Výstava sklářských společností reprezentující Středočeský kraj představila belgickým zájemcům tradiční české sklo. Své produkty zde vystavovali: Crystal Bohemia a.s. Poděbrady, Blažek Glass s.r.o. Poděbrady, Kavalier Glass a.s., Amirro s.r.o., Ruckl Crystal a.s., Glasstar – Julius Starove, Urban Karel a Eva Urbanová. Exhibici uspořádalo Zastoupení Středočeského kraje v Bruselu ve spolupráci se ZÚ Brusel a s Regionální hospodářskou komorou Středočeského kraje.

Předání pověřovacích listin

Dne 17. 10. 2014 předal velvyslanec Jaroslav Kurfürst v královském paláci Palais d´Egmont pověřovací listiny do rukou krále Belgičanů, Filipa I. Po slavnostní ceremonii doprovázené vojenskou přehlídkou následoval půlhodinový rozhovor s králem. Během hovoru byly zmíněné česko-belgické vztahy včetně vztahů v ekonomické oblasti. Velkou část rozhovoru zaujalo téma vědy, výzkumu a inovací, a posílení spolupráce v této oblasti, která by nepochybně byla přínosná pro obě strany.

Setkání českých a belgických podnikatelů v Plzeňském domě v Bruselu

Velvyslanectví ČR v Bruselu ve spolupráci s CEBRE a CzechTrade Brusel zorganizovalo setkání českých a belgických podnikatelů v reprezentativních prostorách Plzeňského domu v Bruselu. Setkání se konalo u příležitosti účasti zástupců českých firem na Evropské platformě podnikatelů zemí EU v Evropském parlamentu. Přítomní čeští podnikatelé reprezentovali řadu sektorů, např. potravinářský průmysl, investiční firmy, e-commerce, výzkumné instituce, výrobu nábytku, elektroinstalace, právnické firmy, služby - překlady a jazykové kurzy, firmu zabývající se rozvojovou spoluprací a jiné. Významným hostem byla vice-prezidentka Hospodářské komory ČR. Závěry a zkušenosti z této akce budou dále využity během společných akcí ZÚ, Czechtrade a případně dalších subjektů, které mohou přispět k podpoře českého zahraničního obchodu, včetně řady institucí působících jako zastoupení při EU.

Návštěva Volebního výboru PSP ČR v Belgii - 18.11.2014

Hlavním účelem jednodenního jednání delegace Volebního výboru PSP ČR v Belgii byla zejména problematika mediální politiky. Delegace jednala s příslušnými orgány parlamentů Federace Valonie-Brusel (frankofonní) a parlamentu Vlámska. Delegace také navštívila vlámskou veřejnoprávní mediální společnost VRT. Návštěva byla účelná, pomohla poslancům získat řadu důležitých informací a zkušeností z oblasti organizace a řízení mediální politiky. Návštěva napomohla také myšlence spolupráce veřejnoprávních médií a snaze více šířit povědomí o ČR prostřednictvím cest novinářů do ČR.

Setkání předsedů vlád České republiky a Belgie v Bruselu

Bohuslav Sobotka vyjádřil zájem o vzájemnou spolupráci i uspokojení nad kvalitou bilaterálních vztahů. Zvláště vyzvednul ekonomické vazby, jejichž důležitým faktorem jsou investice do české ekonomiky, především ve finančním sektoru. Uvedl také, že zaznamenal snahu Beneluxu o intenzívnější pojetí spolupráce. Ch. Michel ocenil zájem české strany o setkání hned na jeho první Evropské radě a potvrdil snahu Beneluxu o zintenzívnění vztahů i zájem Belgie o kontakty s V4. Dále navrhnul, aby se v nadcházejícím měsíci sešli zodpovědní diplomaté a připravili náměty na posílení spolupráce, s čímž B. Sobotka souhlasil.

Cesty velvyslance za belgickými investory. Během druhé poloviny roku se uskutečnilo několik informačních rozhovorů s největšími belgickými investory v ČR. Vedle snahy nacházet nové možné investory se ukazuje být efektivní jednat s těmi stávajícími a potvrzovat jim výhody rozšíření jejich investic v ČR. Správnost tohoto uvažování ukazuje také struktura belgických investic, kde představuje velký podíl (cca 60%) právě reinvestovaný zisk. Většina investorů vyslovuje spokojenost s investičním prostředím v ČR.

Setkání českých subjektů působících v Bruselu

Dne 10. 12. 2014 se na ZÚ Brusel uskutečnilo setkání subjektů působících v Bruselu. Cílem tohoto setkání bylo:

a)    posílit vzájemnou informovanost o prioritách práce jednotlivých subjektů v r. 2015;

b)   prodiskutovat a nabídnout nástroje na posílení koordinace aktivit v Bruselu;

c)    Nabídnout subjektům primárně působících vůči EU možnosti aktivit s belgickými partnery k posílení bilaterální spolupráce.

ZÚ Brusel předložil návrh projektu ekonomické diplomacie s titulem „Seminář k podpoře spolupráce v oblasti vědy a výzkumu s Belgií“. Projekt vychází z identifikace reálného potenciálu spolupráce mezi Českou republikou a Belgií, kdy belgická pracoviště mají řadu komparativních výhod ve vztahu k jiným partnerům.

ZÚ Brusel a České centrum Brusel předložily nominaci na cenu Gratias Agit a doporučily udělení ceny paní Anneke Pijnappel a panua Henriku Barendse, kteří provozují Galerii Baudelaire a nakladatelství Voetnot Publishers.

Na konci roku 2014 byla uzavřena bez náhrady zahraniční kancelář Czechtrade v Bruselu, která pokrývala Belgii a Lucembursko. Zastoupení Středočeského kraje v Bruselu rovněž přikročilo k uzavření svého zastoupení v Bruselu.

V ekonomické relaci je realitou vysoká úroveň obchodní výměny s Belgií (přes 130 mld Kč) a vysoká úroveň belgických investic v ČR (cca 104 mld. Kč). Belgie je 10. až 11. největším odbytištěm českého exportu a obchod s ní generuje přebytek bilance ve výši cca 32 mld Kč. Český export do Belgie od propadu v roce 2009 pomalu stoupá (i když v posledním roce sledování zkresluje slabý kurz koruny).

Přestože obě ekonomiky nevykazují významnější růst, vzájemný obchod stoupá od roku 2010 v průměru ročně o cca 8%.

Zároveň však je třeba počítat s tím, že nelze očekávat další výrazný růst obchodu zbožím a službami. Proto se uvažování o podpoře hospodářských vztahů musí orientovat spíše na kvalitu a budoucnost. Jedním z moderních směrů, kde lze spatřovat potenciál budoucí spolupráce je oblast vědy, výzkumu a inovací.

Vzhledem k tomu, že Belgie částečně stimuluje český export na trhy třetích zemí, lze očekávat, že tato relace bude i nadále významně přispívat ke kladné bilanci českého zahraničního obchodu.

                    v tis.
  Vývoz Dovoz Obrat Saldo
poř. Index poř. Index poř. Index
1993 6 185 249 13. - 7 308 688 12. - 13 493 937 13. - -1 123 439
2003 30 706 822 11. 103,2 29 424 935 13. 98,5 60 131 757 13. 100,9 1 281 887
2004 44 428 238 10. 144,7 34 340 792 15. 116,7 78 769 030 13. 131,0 10 087 446
2005 49 365 571 11. 111,1 36 107 200 14. 105,1 85 472 771 13. 108,5 13 258 371
2006 61 610 282 10. 124,8 41 614 038 14. 115,3 103 224 320 12. 120,8 19 996 244
2007 70 273 474 10. 114,1 46 870 764 14. 112,6 117 144 238 12. 113,5 23 402 710
2008 66 159 166 11. 94,1 46 723 750 14. 99,7 112 882 916 12. 96,4 19 435 416
2009 55 350 618 9. 83,7 41 281 947 14. 88,4 96 632 565 12. 85,6 14 068 671
2010 62 586 597 10. 113,1 44 013 212 14. 106,6 106 599 809 12. 110,3 18 573 385
2011 71 227 403 10. 113,8 47 982 527 14. 109,0 119 209 930 12. 111,8 23 244 876
2012 73 510 626 10. 103,2 46 985 009 15. 97,9 120 495 635 13. 101,1 26 525 617
2013 80 192 839 11. 109,1 48 013 405 15. 102,2 128 206 244 13. 106,4 32 179 434
2013/I-XI 73 793 651 11. - 43 900 101 15. - 117 693 752 13. - 29 893 550
2014/I-XI 81 529 777 11. 110,5 50 799 879 14. 115,7 132 329 656 13. 112,4 30 729 898

Statistika poptávek firem je součástí systému SINPRO.

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek