Belgie: Vztahy země s EU

2. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)
Obsah neuveden

3.1. Zastoupení EU v zemi

Přehled

  • Vstup do EU: 1. ledna 1958
  • Člen eurozóny: 1. ledna 1999
  • Součástí schengenského prostoru:  26. března 1995
  • Podíl na celkovém počtu obyvatel EU: 2,2 % (2016)
  • Předsednictví v Radě: celkem dvanáctkrát (poprvé v roce 1958, naposledy v roce 2010)

Zdroj: EUROSTAT

Brusel je považován za de facto hlavní město EU se sídlem Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropské rady a působí mimo jiné i jako druhé sídlo Evropského parlamentu. V důsledku této koncentrace se proto Brusel stal preferovaným místem v případě sjednocení sídel Parlamentu. Mimo jiné zde má své sídlo i řada dalších organizací spjatých s EU, jako například Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC) či Výbor regionů (CoR).  Brusel tak představuje hlavní centrum politických aktivit, jejichž instituce se soustřeďují zejména do oblasti European Quarter of Brussels.

Tato vysoká koncentrace institucí s sebou rovněž nese sociální a ekonomické dopady v podobě nárůstu počtu obyvatel (30 % populace Bruselu má svůj původ jinde než v Belgii, 3/5 představují úředníci EU, jejichž počet čítá 32 546, přičemž 21 176 pracuje pro Evropskou komisi) i zvýšené dynamiky ekonomických aktivit. Předpokládaný nárůst obyvatel v regionu Brusel - belgickém hlavním městě se dle předpovědí bude dále zvyšovat, přičemž aktuální počet je 2 076 000 obyvatel.

Zdroj: EUROPEAN COMMISSION, WORLD POPULATION REVIEW

Navzdory roli sídla hlavních institucí EU a tedy i snadnějšímu přístupu k těmto institucím je pro Belgii důležité profilovat se jako každý jiný členský stát. V roce 1957 se Belgie řadila mezi zakládající členy dnešní Evropské unie. Od prvopočátku evropské integrace se tato země zasazovala o rozvoj a prohlubování vztahů v Evropě, svou klíčovou roli zde sehráli rovněž mnozí političtí vedoucí představitelé Belgie. Dlouhodobé členství se tak významně podílelo na formování smýšlení a identity Belgičanů.

Belgie v evropských institucích

Evropský parlament

  • V Evropském parlamentu zasedá 21 belgických poslanců.

Zdroj: EUROPEAN PARLIAMENT

Rada Evropské unie

  • Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci belgického státu (podle příslušné oblasti politiky).

Předsednictví Rady EU

  • Období belgického předsednictví: leden–červen 1958 | leden–červen 1961 | leden–červen 1964 | leden–červen 1967 | leden–červen 1970 | leden–červen 1973 | červenec–prosinec 1977 | leden–červen 1982 | leden–červen 1987 | červenec–prosinec 1993 | červenec–prosinec 2001 | červenec–prosinec 2010

Evropská komise

  • Jako členku Evropské komise Belgie nominovala Marianne Thyssenovou, která je odpovědná za zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu. Komise má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“.

Zastoupení Komise v Belgii

Soudní dvůr Evropské unie

  • Koen Lenaerts (předseda SD od 8. 10. 2015)
  • Melchior Wathelet (první generální advokát)

Evropský účetní dvůr

  • Karel Pinxten (do 28. 2. 2018)

Evropská centrální banka

  • Peter Praet (člen Výkonné Rady)
  • Jan Smets - National Bank of Belgium (guvernér, člen Rady guvernérů)

Evropský hospodářský a sociální výbor

  • Belgie má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 12 zástupců.

Zdroj: EESC

Výbor regionů

  • Belgie má 12 zástupců také ve Výboru regionů, v němž zasedají místní a regionální zástupci.

Zdroj: COR

Stálé zastoupení při EU

  • Belgie také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby belgické zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinně Stálé zastoupení Belgie při EU je reprezentováno velvyslancem François Roux.

 Zdroj: Stálé zastoupení Belgie

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Belgie představuje otevřenou ekonomiku, jež je velmi úzce spjata se zeměmi EU, na čemž má hlavní podíl samotná strategická poloha této země. I v roce 2016 proto Evropská unie hrála pro Belgii roli největšího obchodního partnera. Podíl EU na belgickém obchodu zaznamenal mírný pokles ze 72,0 % v roce 2015 na 69,6 % v roce 2016. Trend posledních let, který zaznamenal pokles podílu EU na belgickém obchodu ve prospěch rozvíjejících se ekonomik z Brazílie, Ruska, Indie a Činy, se tak obrátil.

Země eurozóny zaznamenaly stagnaci v podílu celkového obchodu na 56,8 % (jak v roce 2015, tak v roce 2016). Podíl obchodu s ostatními zeměmi EU mimo eurozónu vzrostl z 15,2 % v roce 2015 na 15,6 % v roce 2016.

Podíl obchodu s ostatními zeměmi mimo EU se zvýšil a to na 4,7 % v roce 2016 z předešlých 4,4 % v roce 2015, kdy příčinou byl obchodní konflikt Západu s Ruskem a obchodní sankce EU uvalené na Rusko za anexi Krymu.

Export

Základní přehled

V roce 2016 belgický vývoz vzrostl oproti předešlému roku o 0,5 % z 357,7 mld. EUR na 359,5 mld. EUR. Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. V roce 2016 se snížil vývoz do všech zemí EU o 0,6 %, o rok dříve došlo naopak o zvýšení 3,0 %.  

Vývoz do České republiky zaznamenal růst o 3,1 % z 3,06 mld. EUR (2015) na 3,13 mld. EUR (2016) a v rámci celkového exportu Belgie tak zaujímá devatenácté místo s podílem 0,9 % stejně jako tomu bylo minulý rok.

Teritoriální struktura v rámci EU

Tradičním největším obchodním partnerem Belgie zůstalo v roce 2016 Německo (59,5 mld. EUR), kde se vývoz oproti předešlému roku snížil o 0,7 %. Druhé místo obsadila Francie (54,9 mld. EUR), kdy ve srovnání s předešlým rokem šlo o pokles o 0,9 %. Třetí místo vzhledem ke své poloze zaujímá Nizozemsko, kde byl pokles vývozu dramatičtější o 2,3 % ze 41,1 mld. EUR (2015) na 40,1 mld. EUR (2016).

Zatímco export do zemí eurozóny v roce 2016 stagnoval, vývoz do zemí EU mimo eurozónu mírně vzrostl. V konkrétních číslech se v rámci eurozóny jednalo o prudkou změnu původní hodnoty 203,1 mld. EUR (2015) na 204,1 (2016), v zemích EU mimo eurozónu byl zaznamenán mírný nárůst o 3,7% oproti předešlému roku.

Země eurozóny

Nejvyšší hodnota nárůstu vývozu v rámci eurozóny připadla v roce 2016 na Německo (+ 16,7 %), dále na Francii (+ 15,4 %), Nizozemí (+11,2 %) a Itálii (+ 5,2 %). Navzdory pozitivnímu vývoji belgického exportu do výše uvedených zemí však vzrostly celkové tržby v rámci eurozóny pouze o 0,5 %, což je zapříčiněno stagnací vývozu např. do Irska (0,6 %), Řecka (0,4 %), Portugalska (0,6 %), na Maltu (0,0%) a na Kypr (0,1 %).

Ostatní země EU

V roce 2016 belgický vývoz do ostatních zemí EU mimo eurozónu oproti předchozímu roku vzrostl a to o 3,7 %, pohyboval se tedy i nadále v kladných hodnotách tedy konkrétně 15,6 %. Velký podíl na belgickém vývozu mají především Chorvatsko (+13,4 %), Rumunsko (+11,5 %), Švédsko (+8,0 %), Polsko (+ 7,3 %) a Bulharsko (+7,1%).

Belgický vývoz do ostatních zemí mimo EU v roce 2016 se zvýšil o 5,2 %, tudíž celková hodnota dosáhla 4,7%. Nejvyšší nárůst exportu byl zaznamenán na Ukrajinu 29,7% následovaný vývozem na Island 15,7% a do Ruska 11,8%. Mezi další země mimo EU, kde belgický vývoz také ztrácel, patří Norsko (-2,6%) a Turecko (-1,8%).

Export (v tis. EUR)

 

1–12 (2015)

1 – 12 (2016)

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

203 064 224,7

204 117 020,5

0,5

56,8

Francie

55 436 119,4

55 394 322,5

-0,1

15,4

Lucembursko

5 471 541,2

5 290 005,2

-3,3

1,5

Nizozemsko

41 050 005,2

40 409 946,2

-1,6

11,2

Německo

59 921 600,3

59 955 908,8

0,1

16,7

Itálie

17 827 816,9

18 791 807,2

5,4

5,2

Irsko

1 765 455,9

1 990 844,3

12,8

0,6

Řecko

1 464 311,2

1 611 285,2

10,0

0,4

Portugalsko

1 905 641,4

1 987 623,0

4,3

0,6

Španělsko

9 292 212,5

9 583 852,3

3,1

2,7

Finsko

1 937 728,3

2 022 763,2

4,4

0,6

Rakousko

3 587 761,8

3 615 882,4

0,8

1,0

Slovinsko

516 767,9

575 049,5

11,3

0,2

Kypr

195 947,1

191 450,3

-2,3

0,3

Malta

132 590,2

126 522,7

-4,6

0,0

Slovensko

1 122 243,2

1 096 887,7

-2,3

0,3

Estonsko

286 030,7

337 345,8

17,9

0,1

Litva

367 752,2

354 348,9

-3,6

0,1

Lotyšsko

782 624,5

781 175,0

-0,2

0,2

Ostatní země EU

54 023 772,6

56 014 173,7

3,7

15,6

Velká Británie

31 483 358,5

31 998 324,6

1,6

8,9

Dánsko

2 609 120,0

2 783 877,9

6,7

0,8

Švédsko

5 635 492,9

6 084 328,8

8,0

1,7

Polsko

6 711 155,5

7 201 022,6

7,3

2,0

Česká republika

3 039 610,8

3 132 397,4

3,1

0,9

Maďarsko

2 069 492,7

2 078 972,1

0,5

0,6

Rumunsko

1 468 119,6

1 636 277,9

11,5

0,5

Bulharsko

685 275,9

733 803,9

7,1

0,2

Chorvatsko

322 146,8

365 168,5

13,4

0,1

 

Import

Základní přehled

U belgického dovozu dochází podobně jako u vývozu k podobnému vývoji a to mírnému přesně o 0,8 % z 177,0 mld. EUR na 178,3 mld. EUR.

Belgický import z České republiky naopak zaznamenal velký nárůst o 13,8 % a to z hodnoty 3,27 mld. EUR v roce 2015 na 3,71 mld. EUR v roce 2016. Na celkovém dovozu se tak Česká republika podílí 1,1 %.

Teritoriální struktura v rámci EU

Belgický dovoz ze zemí Evropské unie vzrostl o pouhých 0,6 % v roce 2016, což v konečném důsledku zakládá 63,5% nárůst ve srovnání s prudkým nárůstem o 39,5 % v roce 2015. Dovoz ze zemí eurozóny vzrostl o 0,8 %, z ostatních zemí EU mimo eurozónu zaznamenal naopak pokles a to 6,4 %.

V rámci teritoriální struktury zaujímá v dovozu vedoucí pozici Nizozemí s celkovou hodnotou 54,3 mld. EUR, jež tak zaznamenává oproti předešlému roku pokles o 4,1 %. Na druhém místě se nachází Německo s 45,7 mld. EUR a mírnějším nárůstem o 5,8 %, třetí místo zaujímá Francie o hodnotě dovozu 31,9 mld. EUR, kde došlo k mírnému poklesu o -0,7 %.

V rámci eurozóny Belgie snížila dovoz především z Lotyšska (-11,5 %), Kypru (-5,3 %), Irska (-5,0 %), Lucemburska (-4,4 %) a Nizozemska (-4,1 %). Naopak největší přírůstek v dovozu v roce 2016 byl zaznamenán z  Malty (+40,1 %), Španělska (+30,0%), Řecka (+14,2%) a Slovinska (+14,1%).

Dovoz z ostatních zemí EU mimo eurozónu poklesl o -0,2 % v roce 2016. Zvýšený dovoz pocházel především z Rumunska (+15,3 %), České republiky (+13,8%), Chorvatska (+8,9 %) a Švédska (+8,4%). Naopak veliký pokles dovozu byl zaznamenán u Bulharska (-28,4%) a Velké Británie (-6,4 %).

Dovozy z ostatních zemí mimo EU se snížily o 6,4 % v důsledku poklesu dovozu opět především z Norska (-23,5%) a Ruska (-9,7 %). Tento pokles nedokázal vyvážit ani nárůst dovozu do Turecka (+12,5 %) a na Island (+3,9 %).

Import (v tis. EUR)

 

1–12 (2015)

1–12 (2016)

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

176 988 782,5

178 328 646,4

0,8

53,0

Francie

32 106 578,5

31 880 082,4

-0,7

9,5

Lucembursko

2 815 980,4

2 691 044,0

-4,4

0,8

Nizozemsko

56 550 220,1

54 252 349,0

-4,1

16,1

Německo

43 252 411,3

45 748 958,4

5,8

13,6

Itálie

12 999 466,8

13 223 519,2

1,7

3,9

Irsko

15 789 058,1

14 999 035,6

-5,0

4,7

Řecko

365 183,6

417 013,5

14,2

0,1

Portugalsko

1 086 259,7

1 183 698,8

9,0

0,4

Španělsko

6 144 958,5

7 988 945,2

30,0

2,4

Finsko

2 194 307,7

2 197 256,4

0,1

0,7

Rakousko

1 869 448,6

1 841 464,1

-1,5

0,5

Slovinsko

256 598,7

292 692,4

14,1

0,1

Kypr

83 691,4

79 256,5

-5,3

0,0

Malta

48022,7

67 269,5

40,1

0,0

Slovensko

789 213,9

854 839,4

8,3

0,3

Estonsko

169 233,1

188 642,8

11,5

0,1

Litva

109 196,1

104 893,3

-3,9

0,0

Lotyšsko

358 953,3

317 686,1

-11,5

0,1

Ostatní země EU

35 325 160,1

35 245 019,7

-0,2

10,5

Velká Británie

17 159 041,2

16 059 397,1

-6,4

4,8

Dánsko

 1 237 616,4

1 309 571,8

5,8

0,4

Švédsko

6 267 872,6

6 792 120,8

8,4

2,0

Polsko

3 742 047,3

3 799 092,4

1,5

1,1

Česká republika

3 263 391,5

3 712 531,9

13,8

1,1

Maďarsko

1 701 207

1 728 345,6

1,6

0,5

Rumunsko

916 072,0

1 056 513,4

15,3

0,3

Bulharsko

918 104,7

656 951,5

-28,4

0,2

Chorvatsko

119 806,8

130 495,2

8,9

0,0

 

Saldo obchodní bilance

Belgie tradičně vykazuje přebytek obchodu s Evropskou unií. Obchodní bilance Belgie i v roce 2016 je pozitivní a zvýšila se ze 44,8 mld. EUR na 46,6 mld. EUR.

Země eurozóny

Saldo obchodní bilance v roce 2016 nepatrně vzrostlo nejen s Francií na 23,5 mld. EUR (2016) ve srovnání s předchozím rokem 23,3 mld. EUR, ale také s Itálií na 5,6 mld. EUR (ve srovnání s 4,8 mld. EUR). S Německem naopak došlo k úbytku v počtu obchodů na 14,2 mld. EUR (ve srovnání s 16,7 mld. EUR v roce 2015), stejně tak u Lucemburska (2,6 mld. EUR z předchozích 2,7 mld. EUR) Menší přírůstky byly také zaznamenány mimo jiné u Řecka (1,2 mld. EUR) a Rakouska (1,8 mld. EUR).

Zvýšení přebytku obchodu s Evropskou unií je také kvůli snížení deficitu s Nizozemskem, který klesl z 15,5 miliard EUR na 13,8 miliard EUR v roce 2016. Záporné saldo dále vykazovalo rovněž Irsko (-13,0 mld. EUR) a Finsko -0,2 mld. EUR.

Ostatní země EU

Obchodní bilance s ostatními zeměmi mimo EU byla negativní, ale podařilo se snížit schodek z 5,87 mld. EUR v roce 2015 ve srovnání s 3,65 mld. EUR v roce 2016. Negativní saldo Belgie činilo s Ruskem 4,1 mld. EUR (ve srovnání s 5,3 mld. EUR v roce 2015) a Norskem 1,7 mld. EUR (ve srovnání s 2,7 mld. EUR v roce 2015).

Saldo (v tis. EUR)

 

1–12 (2015)

1–12 (2016)

Země eurozóny

26 075 442,2

25 788 374,1

Francie

23 329 540,9

23 514 240,2

Lucembursko

2 655 560,8

2 598 961,2

Nizozemsko

-15 500 214,9

-13 842 402,8

Německo

16 669 189,0

14 206 950,4

Itálie

4 828 350,1

5 568 288,0

Irsko

-14 023 602,1

-13 008 191,3

Řecko

1 099 127,6

1 194 271,7

Portugalsko

819 381,7

803 924,2

Španělsko

3 147 328,7

1 594 907,1

Finsko

-256 579,4

-174 493,1

Rakousko

1 718 313,2

1 774 418,4

Slovinsko

260 169,2

282 357,2

Kypr

112 255,7

112 193,9

Malta

84 567,5

59 253,2

Slovensko

333 029,3

242 048,4

Estonsko

116 797,7

148 703,0

Litva

258 556,1

249 455,6

Lotyšsko

258 556,1

249 455,6

Ostatní země EU

18 698 612,5

20 769 154,0

Velká Británie

14 324 317,3

15 938 927,5

Dánsko

1 371 503,6

1 474 306,1

Švédsko

-632 379,7

-707 792,1

Polsko

2 969 108,2

3 401 930,2

Česká republika

-223 828,8

-580 134,5

Maďarsko

368 285,3

350 626,4

Rumunsko

552 047,6

579 764,5

Bulharsko

-232 828,9

76 852,4

Chorvatsko

202 340,0

234 673,4

Zdroj: BELGIAN FOREIGN TRADE AGENCY

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Kohezní politika Belgie

Základní přehled

Na programové období 2014-2020 bylo Belgii v rámci financování politiky soudržnosti z EU přiděleno celkem 2,28 miliard EUR.

  • 1,04 mld. EUR pro tzv. přechodné regiony (provincie Hainaut, Namur, Lucemburk a Lutych)
  • 939 mil. EUR na více rozvinuté regiony (provincie Západní Flandry, Východní Flandry, Bruselský region, Vlámský Brabant, Brabant Wallon, Limburg a Antverpy)
  • 263 mil. EUR v rámci Evropské územní spolupráce
  • 42 mil. EUR v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže

Kohezní politika v Belgii je v programovém období 2014-2020 řízena celkem osmi operačními programy. Regiony Flandry, Valonsko a Brusel obdrží finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), zbylých pět programů, bude financováno z Evropského sociálního fondu (ESF), jež z celkové částky zaujímá hodnotu ve výši 1 miliardy EUR.

Hlavní investiční priority

Po vytvoření partnerské dohody s Evropskou komisí byly pro Belgii stanoveny následující investiční priority:

  • Urychlení přechodu k znalostní ekonomice prostřednictvím navýšení soukromých investic do výzkumu, navýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, podpora podnikání, zvýšení produktivity pracovní síly a stimulace vyšší efektivnosti.
  • Zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím aktivace a posilování dovedností, zvýšená spolupráce mezi regiony a aktivní začleňování zranitelných skupin, jakými jsou starší lidé, migranti a nezaměstnaní mladí lidé, do společnosti.
  • Snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Dosud dosažené výsledky

Celková výše finančních prostředků přidělených na předešlé programové období 2007-2013 činila 2,26 mld. EUR, což ovlivnilo Belgii v následujících oblastech:

  • vytvoření více než 18 000 nových pracovních míst;
  • vznik přibližně 2000 nových podniků;
  • podpora více než 600 výzkumných a technických rozvojových projektů.

Fondy představovaly investici do široké škály projektů, jako například zvyšování zaměstnanosti, a kvalifikace mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných (v rámci ESF financování bylo podpořeno celkem přibližně čtvrt milionu obyvatel), boj proti chudobě, prosazování rovnosti žen a mužů (zejména navýšení účasti žen v přírodovědných a technických oborech) či rozvíjení nových technologií v oblasti zdravotní péče.

Evropský rozvojový fond

Evropský rozvojový fond (EDF) je základním finančním nástrojem pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT (Africká, Karibská a Pacifická skupina států). EDF je tvořen z grantů, rizikového kapitálu či úvěrů soukromému sektoru. Rozpočet desátého EDF na období 2008–2013 představoval hodnotu ve výši 22,68 mld. EUR. Belgie přispěla částkou 800 674 000 EUR, což představuje podíl 3,53 %. Rozpočet jedenáctého EDF na období 2014-2020 představuje hodnotu ve výši 34,2 mld. EUR. Belgie přispěje částkou 1 108 550 000 EUR, což představuje podíl 3,23 %.

Zdroj: EC – REGIONAL POLICY

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: