Belgie: Vztahy země s EU

19. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Přehled

  • Vstup do EU: 1. ledna 1958
  • Člen eurozóny: 1. ledna 1999
  • Součástí schengenského prostoru:  26. března 1995
  • Podíl na celkovém počtu obyvatel EU: 2,2 % (2015)
  • Předsednictví v Radě: celkem dvanáctkrát (poprvé v roce 1958, naposledy v roce 2010)

Brusel je považován za de facto hlavní město EU se sídlem Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropské rady a působí mimo jiné i jako druhé sídlo Evropského parlamentu. V důsledku této koncentrace se proto Brusel stal preferovaným místem v případě sjednocení sídel Parlamentu. Mimo jiné zde má své sídlo i řada dalších organizací spjatých s EU, jako například Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC) či Výbor regionů (CoR).  Brusel tak představuje hlavní centrum politických aktivit, jejichž instituce se soustřeďují zejména do oblasti European Quarter of Brussels.

Tato vysoká koncentrace institucí s sebou rovněž nese sociální a ekonomické dopady v podobě nárůstu počtu obyvatel (46 % populace Bruselu má svůj původ jinde než v Belgii, 3/5 představují úředníci EU, jejichž počet čítá 25 000) i zvýšené dynamiky ekonomických aktivit.

Navzdory roli sídla hlavních institucí EU a tedy i snadnějšímu přístupu k těmto institucím je pro Belgii důležité profilovat se jako každý jiný členský stát. V roce 1957 se Belgie řadila mezi zakládající členy dnešní Evropské unie. Od prvopočátku evropské integrace se tato země zasazovala o rozvoj a prohlubování vztahů v Evropě, svou klíčovou roli zde sehráli rovněž mnozí političtí vedoucí představitelé Belgie. Dlouhodobé členství se tak významně podílelo na formování smýšlení a identity Belgičanů.

 

Belgie v evropských institucích

Evropský parlament

  • V Evropském parlamentu zasedá 21 belgických poslanců.

Rada Evropské unie

  • Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci belgického státu (podle příslušné oblasti politiky).

Předsednictví Rady EU

  • Období belgického předsednictví: leden–červen 1958 | leden–červen 1961 | leden–červen 1964 | leden–červen 1967 | leden–červen 1970 | leden–červen 1973 | červenec–prosinec 1977 | leden–červen 1982 | leden–červen 1987 | červenec–prosinec 1993 | červenec–prosinec 2001 | červenec–prosinec 2010

Evropská komise

  • Jako členku Evropské komise Belgie nominovala Marianne Thyssenovou, která je odpovědná za zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu. Komise  má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“. Zastoupení Komise v Belgii

Soudní dvůr Evropské unie

  • Koen Lenaerts (předseda SD od 8. 10. 2015)
  • Melchior Wathelet (první generální advokát)

 

Evropský účetní dvůr

  • Karel Pinxten (do 28. 2. 2018)

Evropská centrální banka

  • Peter Praet (člen Výkonné Rady)
  • Jan Smets - National Bank of Belgium (guvernér, člen Rady guvernérů)

Evropský hospodářský a sociální výbor

  • Belgie má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 16 zástupců.

Výbor regionů

  • Belgie má 12 zástupců také ve Výboru regionů, v němž zasedají místní a regionální zástupci.

Stálé zastoupení při EU

  • Belgie také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby belgické zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinněji.

       Stálé zastoupení Belgie

Zdroj: www.europa.eu

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Belgie představuje otevřenou ekonomiku, jež je velmi úzce spjata se zeměmi EU, na čemž má hlavní podíl samotná strategická poloha této země. I v roce 2015 proto Evropská unie hrála pro Belgii roli největšího obchodního partnera. Podíl EU na belgickém obchodu dokonce vzrostl ze 70,6 % v roce 2014 na 72,0 % v roce 2015. Trend posledních let, který zaznamenal pokles podílu EU na belgickém obchodu ve prospěch rozvíjejících se ekonomik z Brazílie, Ruska, Indie a Činy, se tak obrátil.

Rovněž země eurozóny zaznamenaly růst v podílu celkového obchodu a to z 56,1 % (2014) na 56,8 % (2015). Podíl obchodu s ostatními zeměmi EU mimo eurozónu taktéž vzrostl z 14,5 % na 15,2 %.

Podíl obchodu s ostatními zeměmi mimo EU se naopak snížil a to z 5,3 % v roce 2014 na 4,4 % v roce 2015. Příčinou je obchodní konflikt Západu s Ruskem a obchodní sankce EU uvalené na Rusko za anexi Krymu.

 

Export

Základní přehled

V roce 2015 belgický vývoz vzrostl oproti předešlému roku o 1,1 % z 355,5 mld. EUR na 359,5 mld. EUR. Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. V roce 2015 vzrostl vývoz do všech zemí EU o 3,0 %, o rok dříve se zvýšil o pouze 0,8 %.  

Vývoz do České republiky zaznamenal růst o 4,6 % z 2,9 mld. EUR (2014) na 3,06 mld. EUR (2015) a v rámci celkového exportu Belgie tak zaujímá devatenácté místo s podílem 0,9 %.

Teritoriální struktura v rámci EU

Tradičním největším obchodním partnerem Belgie zůstalo v roce 2015 Německo (60,5 mld. EUR), kde vývoz oproti předešlému roku ještě vzrostl o 2,0 %. Druhé místo obsadila Francie (55,5 mld. EUR), ve srovnání s předešlým rokem ale šlo o pokles o 0,6 %. Třetí místo vzhledem ke své poloze zaujímá Nizozemsko, kde byl pokles vývozu dramatičtější o 3,2 % ze 42,4 mld. EUR (2014) na 41,1 mld. EUR (2015).

Zatímco export do zemí eurozóny v roce 2015 prudce vzrostl, vývoz do zemí EU mimo eurozónu mírně poklesl. V konkrétních číslech se v rámci eurozóny jednalo o prudkou změnu původní hodnoty -1,1 % (2014) na +1,6 % (2015), v zemích EU mimo eurozónu byl zaznamenán mírný pokles z +8,9 % (2014) na +8,4 % (2015).

Země eurozóny

Nejvyšší hodnota nárůstu vývozu v rámci eurozóny připadla v roce 2015 na Litvu (+ 31,4 %), dále na Slovensko (+ 17,5 %), Itálii (+16,9 % %) Portugalsko (+ 12,1 %) a také Maltu (+ 11,7 %). Navzdory pozitivnímu vývoji belgického exportu do výše uvedených zemí však vzrostly celkové tržby v rámci eurozóny pouze o 1,6 %, což je zapříčiněno poklesem vývozu do Kypru (-5,5 %) Nizozemska (-3,2 %) a do Lucemburska (-2,9 %).

Ostatní země EU

I když v roce 2015 belgický vývoz do ostatních zemí EU mimo eurozónu oproti předchozímu roku mírně klesl a to o 0,5 %, pohyboval se i nadále pouze v kladných hodnotách tedy konkrétně 8,4 %. Velký podíl na belgickém vývozu mají především Chorvatsko (+20,2 %), Rumunsko (+18,0 %), Bulharsko (+17,2%), Švédsko (+12,9 %) a Velká Británie (+ 7,7 %).

Belgický vývoz do ostatních zemí mimo EU opět klesl na 15,4 % v roce 2015, oproti poklesu z přechozího roku o 8,7 %. Hlavním důvodem je úbytek vývozu do Ruska v důsledku obchodních sankcí EU. Důsledkem je pokles vývozu o čtvrtinu, ze 4 092,0 mil EUR na 3 036,6 mil. EUR (-25,8 %). Mezi další země, kde belgický vývoz také ztrácel, patří Ukrajina (-20,7 %), Turecko (-6,0%) a Norsko (-1,8 %).

Růst vývozu na Island (+ 11,9 %) a do Švýcarska (0,2 %) nebyl natolik zásadní, aby vyvážil dramatický pokles vývozu Belgie do jiných zemí.

Export   (x1000 EUR)

 

1–12 (2014)

1–12 (2015)

% VAR.

% TOT.

Země   eurozóny

201 122 231,9

204 365 705,4

1,6

56,8

Francie

55 881 673,3

55 555 933,9

-0,6

15,5

Lucembursko

5 584 944,9

5 421 357,8

-2,9

1,5

Nizozemsko

42 493 371,8

41 114 943,0

-3,2

11,4

Německo

59 414 611,5

60 583 103,8

2,0

16,9

Itálie

15 491 352,2

18 105 618,4

16,9

5,0

Irsko

1 674 430,4

1 777 509,5

6,2

0,5

Řecko

1 382 050,7

1 489 665,0

7,8

0,4

Portugalsko

1 721 289,6

1 930 080,4

12,1

0,5

Španělsko

8 819 933,2

9 398 212,5

6,6

2,6

Finsko

1 871 066,6

1 947 456,4

4,1

0,5

Rakousko

3 648 018,6

3 634 106,1

-0,4

1,0

Slovinsko

506 358,3

516 482,6

2,0

0,1

Kypr

204 905,4

193 547,2

-5,5

0,1

Malta

119 940,9

133 996,0

11,7

0,0

Slovensko

949 543,1

1 115 462,6

17,5

0,3

Estonsko

289 504,3

288 458,5

-0,4

0,1

Litva

208 690,3

368 954,6

31,4

0,1

Lotyšsko

788 546,9

790 817,2

0,3

0,2

Ostatní země   EU

50 321 629,3

54 552 611,1

8,4

15,2

Velká   Británie

29 499 996,1

31 764 139,2

7,7

8,8

Dánsko

2 547 901,5

2 650 372,9

4,0

0,7

Švédsko

5 041 308,4

5 691 081,6

12,9

1,6

Polsko

6 237 759,8

6 787 912,4

8,8

1,9

Česká   republika

2 928 039,6

3 063 737,2

4,6

0,9

Maďarsko

1 956 759,2

2 104 756,1

7,6

0,6

Rumunsko

1 253 261,0

1 487 432,7

18,0

0,4

Bulharsko

588 427,7

689 457,3

17,2

0,2

Chorvatsko

268 376,2

322 712,6

20,2

0,1

 

Import

Základní přehled

U belgického dovozu dochází v roce 2015 k opačnému vývoji než u vývozu a to k poklesu o 0,9 % z 342,2 mld. EUR na 339,1 mld. EUR.

Belgický import z České republiky zaznamenal naopak nárůst o 1,9 % a to z hodnoty 3,23 mld. EUR v roce 2014 na 3,29 mld. EUR v roce 2015. Na celkovém dovozu se tak Česká republika podílí 1,0 %.

Teritoriální struktura v rámci EU

Belgický dovoz ze zemí Evropské unie prudce klesl o 4,3 % v roce 2015, ve srovnání s poklesem o 1,5 % v roce 2014. Dovoz ze zemí eurozóny klesl o 5,3 %, z ostatních zemí EU mimo eurozónu zaznamenal naopak pozitivní růst a to 1,2 %.

V rámci teritoriální struktury zaujímá v dovozu vedoucí pozici Nizozemsko s celkovou hodnotou 56,6 mld. EUR, jež však zaznamenává oproti předešlému roku prudký pokles o 16,8 %. Na druhém místě se nachází Německo s 43,1 mld. EUR a mírnějším poklesem o 3,9 %, třetí místo zaujímá Francie o hodnotě dovozu 32,4 mld. EUR, kde byl také výrazný pokles o 5,1 %.

V rámci eurozóny Belgie snížila dovoz především z Estonska (-40,2 %), Kypru (-24,8 %), Nizozemska (-16,8 %) a Portugalska (-11,5 %). Naopak největší přírůstek v dovozu v roce 2015 byl zaznamenán z Irska (+25,8 %), Malty (+20,8 %), Slovinska (+19,4 %) a Lucemburska (12,8 %). I přes tyto pozitivní hodnoty se však předešlé negativní výsledky plně nevykompenzovaly.

Dovoz z ostatních zemí EU mimo eurozónu vzrostl o 1,2 % v roce 2015. Zvýšený dovoz byl vykompenzován zvýšeným dovozem především z Maďarska (+19,6 %), Chorvatska (+16,1 %) a Rumunska (+9,3 %). Nebyl ovlivněn ani poklesem dovozu z Dánska (-17,0 %) a Švédska (-4,7 %).

Dovozy z ostatních zemí mimo EU se snížily o 11,9 % v důsledku poklesu dovozu opět především z Ruska (-21,8 %), Ukrajiny (-20,7 %). Tento pokles nedokázal vyvážit ani nárůst dovozu na Island (+14,3 %) a do Turecka (+1,8 %).

Import   (x1000 EUR)

 

1–12   (2014)

1–12   (2015)

%   VAR.

%   TOT.

Země   eurozóny

187 795 298,0

177 890 496,9

-5,3

52,5

Francie

34 145 253,9

32 415 858,0

-5,1

9,6

Lucembursko

2 510 380,2

2 832 168,2

12,8

0,8

Nizozemsko

68 040 410,9

56 626 575,1

-16,8

16,7

Německo

44 858 703,4

43 107 565,4

-3,9

12,7

Itálie

11 774 297,2

13 113 998,7

11,4

3,9

Irsko

12 794 178,1

16 098 877,5

25,8

4,7

Řecko

358 441,5

367 745,3

2,6

0,1

Portugalsko

1 256 790,4

1 112 598,7

-11,5

0,3

Španělsko

5 997 102,8

6 351 172,1

5,9

1,9

Finsko

2 021 707,4

2 167 086,4

7,2

0,6

Rakousko

2 100 275,4

1 860 301,8

-11,4

0,5

Slovinsko

213 134,4

254 564,5

19,4

0,1

Kypr

102 315,2

76 951,4

-24,8

0,0

Malta

40 580,4

49 015,6

20,8

0,0

Slovensko

806 894,2

810 853,4

0,5

0,2

Estonsko

287 750,4

172 004,5

-40,2

0,1

Litva

122 068,9

108 687,7

-11,0

0,0

Lotyšsko

365 013,4

364 472,7

-0,1

0,1

Ostatní země   EU

34 691 339,2

35 096 959,4

1,2

10,4

Velká   Británie

16 640 802,9

17 141 890,8

3,0

5,1

Dánsko

1 423 707,4

1 182 062,9

-17,0

0,3

Švédsko

6 476 747,5

6 169 969,3

-4,7

1,8

Polsko

3 696 560,2

3 732 571,1

1,0

1,1

Česká   republika

3 235 498,1

3 297 233,8

1,9

1,0

Maďarsko

1 355 674,8

1 621 607,7

19,6

0,5

Rumunsko

832 163,0

909 201,3

9,3

0,3

Bulharsko

933 334,4

929 981,9

-0,4

0,3

Chorvatsko

96 851,1

112 440,6

16,1

0,0

 

Saldo obchodní bilance

Belgie tradičně vykazuje přebytek obchodu s Evropskou unií. Obchodní bilance Belgie i v roce 2015 je pozitivní a zvýšila se velmi výrazně z 13,3 mld. EUR na 20,5 mld. EUR.

Země eurozóny

Saldo obchodní bilance v roce 2015 vzrostlo nejen s Francií na 23,1 mld. EUR (2015) ve srovnání s předchozím rokem 21,7 mld. EUR, ale také s Německem na 17,5 mld. EUR (ve srovnání s 14,6 mld. EUR v roce 2014). Menší přírůstky byly také zaznamenány mimo jiné u Itálie (4,9 mld. EUR), Španělska (3,0 mld. EUR) a Rakouska (1,8 mld. EUR).

Zvýšení přebytku obchodu s Evropskou unií je také kvůli snížení deficitu s Nizozemskem, který klesl z 25,5 miliard EUR na 15,5 miliard EUR v roce 2015. Záporné saldo dále vykazovalo rovněž Irsko (-14,3 mld. EUR).

Ostatní země EU

Co se ostatních zemí EU mimo eurozónu týče, bilance zahraničního obchodu měla téměř ve všech případech kladnou hodnotu a dokonce byl zaznamenán nárůst z 15,6 mld. EUR v roce 2014 na hodnotu 19,4 mld. EUR v roce 2015.

Obchodní bilance s ostatními zeměmi mimo EU byla negativní, avšak schodek zůstal více méně stabilní (5,86 mld. EUR v roce 2014 ve srovnání s 5,83 mld. EUR v roce 2015). Negativní saldo Belgie činilo s Ruskem 5,2 mld. EUR (ve srovnání s 6,5 mld. EUR v roce 2014) a Norskem 2,7 mld. EUR (ve srovnání s 3,0 mld. EUR v roce 2014).

Saldo   (x1000 EUR)

 

1–12   (2014)

1–12   (2015)

Země   eurozóny

13 326 933,9

26 475 208,4

Francie

21 736 419,4

23 140 075,9

Lucembursko

3 074 564,7

2 589 189,6

Nizozemsko

-25 547 039,1

-15 511 632,1

Německo

14 555 908,1

17 475 538,3

Itálie

3 717 054,9

4 991 619,7

Irsko

-11 119 747,7

-14 321 368,0

Řecko

1 023 609,2

1 121 919,7

Portugalsko

464 499,2

817 481,7

Španělsko

2 822 830,3

3 047 040,4

Finsko

-150 640,8

-219 630,0

Rakousko

1 547 743,2

1 773 804,3

Slovinsko

293 224,0

261 918,1

Kypr

102 590,3

116 595,8

Malta

79 360,5

84 980,4

Slovensko

142 648,9

304 609,2

Estonsko

1 753,9

116 454,0

Litva

158 621,4

260 266,9

Lotyšsko

423 533,5

426 344,5

Ostatní země   EU

15 630 490,2

19 455 651,7

Velká Británie

12 859 193,3

14 622 248,5

Dánsko

1 124 194,1

1 468 310,0

Švédsko

-1 435 439,1

-478 887,7

Polsko

2 541 199,6

3 055 341,3

Česká   republika

-307,458,5

-233 496,6

Maďarsko

601 084,4

483 157,4

Rumunsko

421 098,0

569 231,5

Bulharsko

-344 906,7

-240 524,6

Chorvatsko

171 525,1

210 272,0

Zdroj: Belgium Foreign Trade Agency

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Kohezní politika Belgie

Základní přehled

Na programové období 2014-2020 bylo Belgii v rámci financování politiky soudržnosti přiděleno celkem 2,28 miliard EUR.

  • 1,04 mld. EUR pro tzv. přechodné regiony (provincie Hainaut, Namur, Lucemburk a Lutych)
  • 939 mld. EUR na více rozvinuté regiony (provincie Západní Flandry, Východní Flandry, Bruselský region, Vlámský Brabant, Brabant Wallon, Limburg a Antverpy)
  • 263 mil. EUR v rámci Evropské územní spolupráce
  • 42 mil. EUR v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže

Kohezní politika v Belgii je v programovém období 2014-2020 řízena celkem osmi operačními programy. Regiony Flandry, Valonsko a Brusel obdrží finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), zbylých pět programů, bude financováno z Evropského sociálního fondu (ESF), jež z celkové částky zaujímá hodnotu ve výši 1 miliardy EUR.

Hlavní investiční priority

Po vytvoření partnerské dohody s Evropskou komisí byly pro Belgii stanoveny následující investiční priority:

  • Urychlení přechodu k znalostní ekonomice prostřednictvím navýšení soukromých investic do výzkumu, navýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, podpora podnikání, zvýšení produktivity pracovní síly a stimulace vyšší efektivnosti.
  • Zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím aktivace a posilování dovedností, zvýšená spolupráce mezi regiony a aktivní začleňování zranitelných skupin, jakými jsou starší lidé, migranti a nezaměstnaní mladí lidé, do společnosti.
  • Snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Dosud dosažené výsledky

Celková výše finančních prostředků přidělených na předešlé programové období 2007-2013 činila 2,26 mld. EUR, což ovlivnilo Belgii v následujících oblastech:

  • vytvoření více než 18 000 nových pracovních míst;
  • vznik přibližně 2000 nových podniků;
  • podpora více než 600 výzkumných a technických rozvojových projektů.

Fondy představovaly investici do široké škály projektů, jako například zvyšování zaměstnanosti, a kvalifikace mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných (v rámci ESF financování bylo podpořeno celkem přibližně čtvrt milionu obyvatel), boj proti chudobě, prosazování rovnosti žen a mužů (zejména navýšení účasti žen v přírodovědných a technických oborech) či rozvíjení nových technologií v oblasti zdravotní péče.

Evropský rozvojový fond

Evropský rozvojový fond (EDF) je základním finančním nástrojem pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT (Africká, Karibská a Pacifická skupina států). EDF je tvořen z grantů, rizikového kapitálu či úvěrů soukromému sektoru. Rozpočet desátého EDF na období 2008–2013 představoval hodnotu ve výši 22,68 mld. EUR. Belgie přispěla částkou 800 674 000 EUR, což představuje podíl 3,53 %. Rozpočet jedenáctého EDF na období 2014-2020 představuje hodnotu ve výši 34,2 mld. EUR. Belgie přispěje částkou 1 108 550 000 EUR, což představuje podíl 3,23 %.

Zdroj: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/atlas/belgium

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: