Belgie: Vztahy země s EU

16. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

3.1. Zastoupení EU v zemi

Přehled

  • Vstup do EU: 1. ledna 1958
  • Člen eurozóny: 1. ledna 1999
  • Součástí schengenského prostoru:  26. března 1995
  • Podíl na celkovém počtu obyvatel EU: 2,2 % 2017
  • Předsednictví v Radě: celkem dvanáctkrát (poprvé v roce 1958, naposledy v roce 2010)

Zdroj: EUROSTAT

Brusel je považován za de facto hlavní město EU se sídlem Evropské komise, Rady Evropské unie, Evropské rady a působí mimo jiné i jako druhé sídlo Evropského parlamentu. V důsledku této koncentrace se proto Brusel stal preferovaným místem v případě sjednocení sídel Parlamentu. Mimo jiné zde má své sídlo i řada dalších organizací spjatých s EU, jako například Evropský hospodářský a sociální výbor (EESC) či Výbor regionů (CoR).  Brusel tak představuje hlavní centrum politických aktivit, jejichž instituce se soustřeďují zejména do oblasti European Quarter of Brussels.

Tato vysoká koncentrace institucí s sebou rovněž nese sociální a ekonomické dopady v podobě nárůstu počtu obyvatel (30 % populace Bruselu má svůj původ jinde než v Belgii, 3/5 představují úředníci EU, jejichž počet čítá přes 32 tisíc lidí, přičemž 27 136 z nich pracuje pro Evropskou komisi) i zvýšené dynamiky ekonomických aktivit. Předpokládaný nárůst obyvatel v regionu Brusel - belgickém hlavním městě se dle předpovědí bude dále zvyšovat, přičemž aktuální počet je 2 090 000 obyvatel.

Zdroj: EUROPEAN COMMISSION, WORLD POPULATION REVIEW

Navzdory roli sídla hlavních institucí EU a tedy i snadnějšímu přístupu k těmto institucím je pro Belgii důležité profilovat se jako každý jiný členský stát. V roce 1957 se Belgie řadila mezi zakládající členy dnešní Evropské unie. Od prvopočátku evropské integrace se tato země zasazovala o rozvoj a prohlubování vztahů v Evropě, svou klíčovou roli zde sehráli rovněž mnozí političtí vedoucí představitelé Belgie. Dlouhodobé členství se tak významně podílelo na formování smýšlení a identity Belgičanů.

Belgie v evropských institucích

Evropský parlament

  • V Evropském parlamentu zasedá 21 belgických poslanců.

Zdroj: EUROPEAN PARLIAMENT

Rada Evropské unie

  • Zasedání Rady se pravidelně účastní zástupci belgického státu (podle příslušné oblasti politiky).

Předsednictví Rady EU

  • Období belgického předsednictví: leden–červen 1958 | leden–červen 1961 | leden–červen 1964 | leden–červen 1967 | leden–červen 1970 | leden–červen 1973 | červenec–prosinec 1977 | leden–červen 1982 | leden–červen 1987 | červenec–prosinec 1993 | červenec–prosinec 2001 | červenec–prosinec 2010

Evropská komise

  • Jako členku Evropské komise Belgie nominovala Marianne Thyssenovou, která je odpovědná za zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu. Komise má v každé zemi EU místní kanceláře, nazývané „zastoupení“.

Zastoupení Komise v Belgii

Soudní dvůr Evropské unie

  • Koen Lenaerts (předseda SD od 8. 10. 2015)
  • Melchior Wathelet (první generální advokát)

Evropský účetní dvůr

  • Annemie Turtelboom (od 1. 5. 2018 do 30. 4. 2024)

Evropská centrální banka

  • Peter Praet (člen Výkonné Rady)
  • Jan Smets - National Bank of Belgium (guvernér, člen Rady guvernérů)

Evropský hospodářský a sociální výbor

  • Belgie má v Evropském hospodářském a sociálním výboru 12 zástupců.

Zdroj: EESC

Výbor regionů

  • Belgie má 12 zástupců také ve Výboru regionů, v němž zasedají místní a regionální zástupci.

Zdroj: COR

Stálé zastoupení při EU

  • Belgie také s orgány a institucemi EU komunikuje prostřednictvím svého stálého zastoupení v Bruselu. Jeho hlavním úkolem (jakožto „velvyslanectví při EU“) je zajistit, aby belgické zájmy a politika byly v EU naplňovány co nejúčinněji. Stálé zastoupení Belgie při EU je reprezentováno velvyslancem François Roux.

 Zdroj: Stálé zastoupení Belgie

zpět na začátek

3.2. Obchodní vztahy země s EU

Belgie představuje otevřenou ekonomiku, jež je velmi úzce spjata se zeměmi EU, na čemž má hlavní podíl samotná strategická poloha této země. I v roce 2017 proto Evropská unie hrála pro Belgii roli největšího obchodního partnera. Podíl EU na belgickém vývozu byl 72,2 % v roce 2017 (72,4 % v roce 2016) a na dovozu byl 64,5 % (63,5 % v roce 2016)

Země eurozóny mají dlouhodobě stejný podíl na exportu Belgie v roce 2017 (56,9 %), zatímco v roce 2016 (56,8 %). Import z eurozóny byl meziročně o něco málo vyšší v roce 2017 (53, 7 %), než v roce 2016 (53,0 %).

Podíl obchodu s ostatními evropskými zeměmi mimo EU se v exportu zvýšil na 5,2 % v roce 2017 z předešlých 4,7 % a v importu 6,9 (2017) z 6,1 % (2016).

Export

Základní přehled

V roce 2017 celkový belgický vývoz vzrostl oproti předešlému roku o 5,7 % z 359,5 mld. EUR na 380,2 mld. EUR.  Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. V roce 2017 se zvýšil vývoz do zemí EU o 6 %, o rok dříve došlo naopak o zvýšení pouhých 1,2 %.

Vývoz do České republiky zaznamenal růst o 7,6 % na 3,347 mld. EUR (2017) z 3,11 mld. EUR (2016) a v rámci celkového exportu Belgie tak zaujímá devatenácté místo s podílem 0,9 %, stejně jako tomu bylo minulý rok.

Teritoriální struktura v rámci EU

Tradičním největším obchodním partnerem Belgie zůstalo v roce 2017 Německo (63,3 mld. EUR), kde se vývoz oproti předešlému roku zvýšil o 6,3 %. Druhé místo obsadila Francie (56,7 mld. EUR), kdy ve srovnání s předešlým rokem šlo o nárůst o 2,9 %. Třetí místo vzhledem ke své poloze zaujímá Nizozemsko, kde byl nárůst vývozu dramatičtější o 13,4 % na 45,7 mld. EUR (2017) ze 40,3 mld. EUR (2016).

Export do zemí eurozóny v roce 2017 vzrostl o 6,5 % z hodnoty 203,0 mld. EUR (2016) na 216,2 mld. EUR (2017). V zemích EU mimo eurozónu byl v roce 2017 zaznamenán nárůst o 4,3 %.

Země eurozóny

Nejvyšší podíl na vývozu v rámci eurozóny připadl v roce 2017 na Německo (16,7 %), dále na Francii (14,9 %), Nizozemí (12,0 %) a Itálii (4,9 %).

Belgie zažívá pozitivní vývoj exportu do výše uvedených zemí a celkově tržby v rámci eurozóny v roce 2017 stouply o 6,5 %. Stagnace vývozu byla zaznamenána v Itálii (0,6 %) a na Slovensku (0,0 %).

Ostatní země EU

V roce 2017 belgický vývoz do ostatních zemí EU mimo eurozónu oproti předchozímu roku vzrostl, a to o 4,3 %, pohyboval se tedy i nadále v kladných hodnotách tedy konkrétně 15,3 %. Velký podíl na růstu v rámci belgického vývozu mají především Chorvatsko (+24,1 %), Polsko (+14,2 %), Švédsko (+9,7 %), Rumunsko (+8,6 %), ČR (+7,6 %) a Maďarsko (+7,4 %).

Belgický vývoz do ostatních evropských zemí mimo EU v roce 2017 se zvýšil o 15,8 %, tudíž jejich celková hodnota podílu na belgickém vývozu dosáhla 5,2 %. Nejvyšší nárůst exportu byl zaznamenán na Island (+44, 7 %), následovaný vývozem do Švýcarska (+18,6 %) a do Turecka (+17,1 %). Jedinou evropskou zemí mimo EU, kde se belgický vývoz oproti 2016 snížil, je Norsko (-0,5 %).

Export (x1000 EUR)

 

1-12/2016

1-12/2017

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

202 920 685,6

216 180 099,9

6,5

56,9

Francie

55 155 806,4

56 733 742,6

2,9

14,9

Lucembursko

5 267 551,9

5 702 702,0

8,3

1,5

Nizozemsko

40 315 305,7

45 724 070,4

13,4

12,0

Německo

59 558 590,6

63 324 151,1

6,3

16,7

Itálie

18 614 841,9

18 721 633,6

0,6

4,9

Irsko

1 973 285,6

1 998 603,6

1,3

0,5

Řecko

1 593 380,5

1 682 826,6

5,6

0,4

Portugalsko

1 966 133,8

2 095 937,1

6,6

0,6

Španělsko

9 470 269,1

10 530 175,0

11,2

2,8

Finsko

1 989 260,7

2 104 232,9

5,8

0,6

Rakousko

3 583 234,0

3 869 753,8

8,0

1,0

Slovinsko

570 745,3

637 513,5

11,7

0,2

Kypr

192 144,1

217 820,7

13,4

0,1

Malta

124 934,5

195 098,7

56,2

0,1

Slovensko

1 087 662,4

1 087 828,9

0,0

0,3

Estonsko

333 678,3

354 016,8

6,1

0,1

Litva

354 093,0

331 392,9

-6,4

0,1

Lotyšsko

769 767,9

868 599,6

12,8

0,2

Ostatní země EU

55 855 511,5

58 239 271,0

4,3

15,3

Velká Británie

31 958 061,9

32 016 255,8

0,2

8,4

Dánsko

2 773 449,8

2 851 920,6

2,8

0,8

Švédsko

6 070 903,6

6 661 663,5

9,7

1,9

Polsko

7 148 903,9

8 161 700,2

14,2

2,1

Česká republika

3 109 910,5

3 346 836,1

7,6

0,9

Maďarsko

2 062 864,1

2 214 524,7

7,4

0,6

Rumunsko

1 624 304,6

1 763 709,1

8,6

0,5

Bulharsko

731 153,5

756 260,5

3,4

0,2

Chorvatsko

375 959,5

466 400,6

24,1

0,1

Import

Základní přehled

U belgického dovozu dochází podobně jako u vývozu k podobnému vývoji a k růstu o 4,9 % ze 183,7 mld. EUR na 191,6 mld. EUR.

Belgický import z České republiky zaznamenal nárůst o 3,4 % a to z hodnoty 3,77 mld. EUR v roce 2016 na 3,90 mld. EUR. Na celkovém dovozu do Belgie se tak Česká republika podílí 1,1 %.

Teritoriální struktura v rámci EU

Belgický dovoz ze zemí Evropské unie vzrostl o 5,4 % v roce 2017, což v konečném důsledku zakládá 64,5% nárůst na podílu dovozu. Dovoz ze zemí eurozóny vzrostl o 4,9 %, z ostatních zemí EU mimo eurozónu zaznamenal prudký nárůst, a to o 20,5 %.

V rámci teritoriální struktury zaujímá v dovozu vedoucí pozici Nizozemí s celkovou hodnotou 61,7 mld. EUR, jež tak zaznamenává oproti předešlému roku nárůst o 8,1 %. Na druhém místě se nachází Německo s 49,3 mld. EUR a mírnějším nárůstem o 5,9 %, třetí místo zaujímá Francie o hodnotě dovozu 34,0 mld. EUR, kde došlo k růstu o 5,2 %.

V rámci eurozóny Belgie snížila dovoz především z Kypru (-55,5 %), Malty (-23,9 %), Lotyšska (-17,8 %) z Lucemburska a Estonska (oboje -7,2 %). Naopak největší přírůstek v dovozu v roce 2017 byl zaznamenán z Litvy (+63,2 %), Slovinska (+16,0 %) a Finska (+11,4 %).

Dovoz z ostatních zemí EU mimo eurozónu stoupl o 8,0 % v roce 2017. Zvýšený dovoz pocházel především z Chorvatska (+146,2 %), Bulharska (+72,5 %), Dánska (+12,5 %), Maďarska (+11,6 %) a Polska (+10,5 %). Pokles v dovozu ze zemí EU mimo eurozónu v období roku 2017 zaznamenán nebyl.

Dovozy z ostatních zemí Evropy mimo EU se zvýšily o 20,5 % v důsledku zvýšení dovozu především z Ukrajiny (+40,5 %), Norska (+28,3 %), Ruska (+24,1 %), Švýcarska (+15,7 %) a Turecka (+13,6 %). Dovoz ze zemí Evropy mimo EU se snížil pouze na Islandu (-0,9 %).

Import (x1000 EUR)

 

1-12/2016

1-12/2017

% VAR.

% TOT.

Země eurozóny

182 730 500,3

191 627 695,0

4,9

53,7

Francie

32 328 322,6

34 011 370,2

5,2

9,5

Lucembursko

2 697 896,8

2 503 765,0

-7,2

0,7

Nizozemsko

57 052 623,0

61 664 688,5

8,1

17,3

Německo

46 549 593,3

49 309 212,5

5,9

13,8

Itálie

13 329 786,1

12 884 688,7

-3,3

3,6

Irsko

14 993 313,4

14 840 205,9

-1,0

4,2

Řecko

421 075,4

425 554,0

1,1

0,1

Portugalsko

1 198 611,1

1 212 835,6

1,2

0,3

Španělsko

8 145 568,3

8 279 124,4

1,6

2,3

Finsko

2 222 234,3

2 475 295,1

11,4

0,7

Rakousko

1 835 431,4

1 942 368,0

5,8

0,5

Slovinsko

297 905,2

345 523,5

16,0

0,1

Kypr

80 846,5

35 947,3

-55,5

0,0

Malta

70 312,4

53 520,5

-23,9

0,0

Slovensko

863 223,8

832 119,5

-3,6

0,2

Estonsko

192 868,7

178 991,3

-7,2

0,1

Litva

127 608,4

104 952,0

-17,8

0,0

Lotyšsko

323 279,7

527 533,0

63,2

0,1

Ostatní země EU

35 779 121,2

38 650 243,3

8,0

10,8

Velká Británie

16 314 379,3

17 318 113,5

6,2

4,9

Dánsko

1 321 246,8

1 486 943,3

12,5

0,4

Švédsko

6 856 518,6

7 045 173,7

2,8

2,0

Polsko

3 856 747,5

4 260 707,8

10,5

1,2

Česká republika

3 769 779,3

3 897 638,9

3,4

1,1

Maďarsko

1 769 314,3

1 975 315,7

11,6

0,6

Rumunsko

1 087 709,1

1 182 862,0

8,7

0,3

Bulharsko

671 223,8

1 158 010,4

72,5

0,3

Chorvatsko

132 202,6

325 478,1

146,2

0,1

Saldo obchodní bilance

Belgie tradičně vykazuje přebytek obchodu s Evropskou unií. Obchodní bilance Belgie i v roce 2017 je pozitivní a zvýšila ze 40,3 mld. EUR na 44,1 mld. EUR.

Země eurozóny

Saldo obchodní bilance v roce 2017 nepatrně kleslo nejen s Francií na 22,7 mld. EUR (2017) ve srovnání s předchozím rokem 22,8 mld. EUR, ale také s Lotyšskem, Dánskem, Velkou Británií, apod. Zřetelně kleslo s Bulharskem na -401 750,0 (ve srovnání s 59 929,8 v roce 2016). S Německem naopak došlo k růstu v počtu obchodů na 14,0 mld. EUR (ve srovnání s 13,0 mld. EUR v roce 2016), stejně tak s Lucemburskem na 3,2 mld. EUR (ve srovnání s 2,6 mld. EUR), dále se Španělskem, Itálií, Řeckem, Portugalskem, Maltou, apod.

Zvýšení přebytku obchodu s Evropskou unií je také kvůli snížení deficitu s Nizozemskem, který klesl z 16,7 mld. EUR na 15,9 mld. EUR. Záporné saldo dále vykazovalo rovněž Irsko (-12,8 mld. EUR) a Finsko -0,37 mld. EUR.

Ostatní země EU

Obchodní bilance s ostatními zeměmi mimo EU byla negativní, schodek byl prohlouben z 3,51 mld. EUR v roce 2016 na 5,03 mld. EUR v roce 2017. Negativní saldo Belgie činilo s Ruskem 5,4 mld. EUR (ve srovnání s 4,0 mld. EUR v roce 2016) a Norskem 2,7 mld. EUR (ve srovnání s 1,7 mld. EUR v roce 2016).

Saldo (x1000 EUR)

 

1–12 (2016)

1–12 (2017)

Země eurozóny

20 190 185,3

24 552 404,9

Francie

22 827 483,8

22 722 372,4

Lucembursko

2 569 655,1

3 198 937,1

Nizozemsko

-16 737 317,3

-15 940 618,1

Německo

13 008 997,3

14 014 938,6

Itálie

5 285 055,7

5 836 944,9

Irsko

-13 020 027,8

-12 841 602,3

Řecko

1 172 305,1

1 257 272,7

Portugalsko

767 522,7

883 101,5

Španělsko

1 324 700,8

2 251 050,6

Finsko

-232 973,5

-371 062,2

Rakousko

1 747 802,6

1 927 385,8

Slovinsko

272 840,1

291 989,9

Kypr

111 297,6

181 873,4

Malta

54 622,1

141 578,2

Slovensko

224 438,6

255 709,4

Estonsko

140 809,6

175 025,6

Litva

226 484,6

226 441,0

Lotyšsko

446 488,2

341 066,5

Ostatní země EU

20 076 390,2

19 589 027,7

Velká Británie

15 643 682,6

14 698 142,2

Dánsko

1 452 203,0

1 364 977,3

Švédsko

-785 615,0

-383 510,2

Polsko

3 292 156,5

3 900 992,4

Česká republika

-659 868,8

-550 802,8

Maďarsko

293 549,8

239 209,0

Rumunsko

536 595,5

580 847,1

Bulharsko

59 929,8

-401 750,0

Chorvatsko

243 756,9

140 922,5

Zdroj: BELGIAN FOREIGN TRADE AGENCY

zpět na začátek

3.3. Poskytování rozvojových fondů a nástrojů EU

Kohezní politika Belgie

Základní přehled

Na programové období 2014-2020 bylo Belgii v rámci financování politiky soudržnosti z EU přiděleno celkem 2,28 miliard EUR.

  • 1,04 mld. EUR pro tzv. přechodné regiony (provincie Hainaut, Namur, Lucemburk a Lutych)
  • 939 mil. EUR na více rozvinuté regiony (provincie Západní Flandry, Východní Flandry, Bruselský region, Vlámský Brabant, Brabant Wallon, Limburg a Antverpy)
  • 263 mil. EUR v rámci Evropské územní spolupráce
  • 42 mil. EUR v rámci Iniciativy na podporu zaměstnanosti mládeže

Kohezní politika v Belgii je v programovém období 2014-2020 řízena celkem osmi operačními programy. Regiony Flandry, Valonsko a Brusel obdrží finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF), zbylých pět programů, bude financováno z Evropského sociálního fondu (ESF), jež z celkové částky zaujímá hodnotu ve výši 1 miliardy EUR.

Hlavní investiční priority

Po vytvoření partnerské dohody s Evropskou komisí byly pro Belgii stanoveny následující investiční priority:

  • Urychlení přechodu k znalostní ekonomice prostřednictvím navýšení soukromých investic do výzkumu, navýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků, podpora podnikání, zvýšení produktivity pracovní síly a stimulace vyšší efektivnosti.
  • Zvyšování zaměstnanosti prostřednictvím aktivace a posilování dovedností, zvýšená spolupráce mezi regiony a aktivní začleňování zranitelných skupin, jakými jsou starší lidé, migranti a nezaměstnaní mladí lidé, do společnosti.
  • Snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování energetické účinnosti ekonomiky a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie.

Dosud dosažené výsledky

Celková výše finančních prostředků přidělených na předešlé programové období 2007-2013 činila 2,26 mld. EUR, což ovlivnilo Belgii v následujících oblastech:

  • vytvoření více než 18 000 nových pracovních míst;
  • vznik přibližně 2000 nových podniků;
  • podpora více než 600 výzkumných a technických rozvojových projektů.

Fondy představovaly investici do široké škály projektů, jako například zvyšování zaměstnanosti, a kvalifikace mladých lidí a dlouhodobě nezaměstnaných (v rámci ESF financování bylo podpořeno celkem přibližně čtvrt milionu obyvatel), boj proti chudobě, prosazování rovnosti žen a mužů (zejména navýšení účasti žen v přírodovědných a technických oborech) či rozvíjení nových technologií v oblasti zdravotní péče.

Evropský rozvojový fond

Evropský rozvojový fond (EDF) je základním finančním nástrojem pro spolupráci mezi EU a zeměmi AKT (Africká, Karibská a Pacifická skupina států). EDF je tvořen z grantů, rizikového kapitálu či úvěrů soukromému sektoru. Rozpočet desátého EDF na období 2008–2013 představoval hodnotu ve výši 22,68 mld. EUR. Belgie přispěla částkou 800 674 000 EUR, což představuje podíl 3,53 %. Rozpočet jedenáctého EDF na období 2014-2020 představuje hodnotu ve výši 34,2 mld. EUR. Belgie přispěje částkou 1 108 550 000 EUR, což představuje podíl 3,23 %.

Zdroj: EC – REGIONAL POLICY

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: