Belgie: Zahraniční obchod a investice

19. 5. 2016

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2011

2012

2013

2014

2015

Vývoz

341,9

347,3

353,3

353,2

359,52

Dovoz

335,4

341,8

340,5

339,39

339,06

Obrat

677,3

689,1

693,8

692,6

698,58

Bilance

6,5

5,5

12,8

13,81

20,45

Údaje jsou v mld. EUR
Zdroj: www.abh-ace.org

Belgická ekonomika je velmi otevřená a exportně orientovaná, a proto je  ve značné míře závislá na konjunktuře světových trhů. Celková hospodářská krize, která postihla i hlavní belgická odbytiště, sousední země, vedla k propadu belgického zahraničního obchodu.

Rychlejší pokles dovozů nicméně znamenal, že obchodní bilance v době krize zůstala mírně aktivní.

V roce 2010 dochází k opětovnému růstu vývozu a dovozu Belgie, avšak objem obchodu se vrací na předkrizovou úroveň až v roce 2011. Vývoj roku 2012 naznačuje opětovné zpomalení růstu a pokles dynamiky zahraničního obchodu. Rok 2013 byl ve znamení nepřesvědčivého růstu s příslibem oživení celé ekonomiky a také dynamiky zahraničního obchodu. Belgická ekonomika v roce 2014 posílila, ačkoli roky stagnace zanechaly svou stopu. Belgie vstoupila do období pomalého oživení s očekávaným růstem HDP z 1% v roce 2014 na 1,4% v roce 2015. Tento růst je způsoben do značné míry firemními investicemi a zahraničním obchodem. V roce 2015 dochází k znatelnějšímu růstu celé belgické ekonomiky.

Belgie je federální stát s 3 regiony: Vlámskem, Valonskem a Bruselem – hlavním městem. Hospodářská situace těchto regionů se poměrně výrazně liší, a tak je tomu i v objemech dovozů. Údaje jsou zpracované podle národních statistik, takže vypovídající jsou pouze podíly těchto regionů na celkových dovozech, nicméně i tento údaj ukazuje mnohem vyšší ekonomickou aktivitu severní části Belgie - Vlámska:

  • Belgie: 100 %
  • Vlámsko: 83 % (cca)
  • Valonsko: 12 % (cca)
  • Brusel: 5 % (cca)

Vlámsko také představuje větší odbytiště, a proto je velkou výzvou pro české vývozce, aby zde nacházeli uplatnění pro své zboží a perspektivně s rozvojem jednotného trhu EU zejména služeb.

Zdroj: Evropská komise

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz (země TOP 20) (v   mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Německo

61 999

60 542

59 744

59 414

60 583

Francie

56 210

53 886

55 222

55 881

55 555

Nizozemsko

41 684

43 357

43 413

42 493

41 114

Velká Británie

23 791

24 510

26 541

29 499

31 764

USA

17 426

20 539

18 136

19 111

21 471

Itálie

15 167

14 907

15 551

15 491

18 105

Španělsko

9 036

8 163

8 495

8 819

9 398

Lucembursko

6 156

6 022

5 999

5 584

5 421

Indie

7 991

7 945

7 905

8 571

7 804

Čína

7 329

7 641

7 222

7 497

6 780

Polsko

5 487

5 414

5 740

6 237

6 787

Švédsko

4 852

4 835

4 927

5 041

5 691

Švýcarsko

5 330

5 458

4 931

4 787

4 796

Turecko

4 709

4 553

4 655

4 824

4 535

Rakousko

3 262

3 237

3 439

3 648

3 634

Česká republika

2 843

2 695

2 712

4 091

3 063

Ruská federace

4 685

5 419

5 117

2 928

3 036

Japonsko

3 385

3 805

3 491

3 058

3 309

Dánsko

2 456

2 416

2 434

2 512

2 650

Spojené Arabské emiráty

1 860

2 409

3 246

3 601

3 506

EU

246 175

243 051

247 621

251 444

259 918

Extra (mimo) EU

95 857

104 037

105 845

104 083

99 606

Svět celkem

342 032

347 088

353 466

355 527

359 524

 Zdroj:Belgium Foreign Trade Agency  (data z let 2012, 2013 a 2015 vždy za dvouleté období)

Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. Země EU se podílí na belgickém vývozu třemi čtvrtinami. Na celou Evropu připadá přibližně 76% vývozu, na Asii 10,3 %, Ameriku 8,3 % a Afriku 3,5 %. Vývoj obchodní výměny s EU je stabilní, zatímco obchod se zeměmi mimo EU má rostoucí tendenci.

Největším obchodním partnerem v roce 2015 je Německo, následují sousední země Francie, Nizozemsko a Velká Británie. Česká republika je podle belgických statistik cca 19. největším odbytištěm belgických výrobků s podílem pod 0,8 %. Poslední příčky (tedy 18. - 20. největší dovozce) se v průběhu daného období (2011-2015) mění v závislosti na výši objemu vývozu do jednotlivých zemí. O tato místa se dělí spolu s Dánskem a Spojenými arabskými emiráty také Brazílie.

 

Dovoz (země TOP 20) (v   mil. EUR)

 

2011

2012

2013

2014

2015

Nizozemsko

65 594

70 363

69 496

68 040

56 626

Německo

49 635

48 115

45 758

44 858

43 107

Francie

35 541

35 754

35 812

34 145

32 415

Irsko

14 754

14 811

11 822

12 794

16 098

USA

19 212

21 786

23 723

25 202

29 367

Velká Británie

19 909

18 570

17 888

16 640

17 141

Čína

14 741

13 573

13 002

13 639

14 673

Itálie

9 677

10 235

10 556

11 774

13 113

Japonsko

6 543

7 325

7 137

7 354

7 689

Španělsko

6 521

6 415

6 524

5 997

6 351

Švédsko

6 455

6 814

6 893

6 476

6 169

Ruská federace

8 901

8 514

9 951

10 637

8 315

Indie

5 363

4 239

4 143

4 092

4 130

Švýcarsko

3 820

3 939

3 872

4 388

4 356

Norsko

4 580

5 204

6 239

4 797

4 418

Polsko

3 182

3 004

3 351

3 696

3 732

Turecko

3 167

3 119

3 216

3 418

3 480

Česká republika

2 900

3 012

3 131

3 235

3 297

Singapur

2 894

4 077

3 893

3 978

5 539

Kanada

1 453

1 745

2 590

2 687

2 120

EU

227 700

230 944

225 018

222 486

212 987

Extra (mimo) EU

107 519

110 843

114 343

119 728

126 081

Svět celkem

335 219

341 787

339 361

342 214

339 068

Zdroj:Belgium Foreign Trade Agency

Belgie realizuje svoje dovozy především ze zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém dovozu je přes 70%. Na celou Evropu připadá 71,6 % dovozu, na Asii 7,5 %, Ameriku 15,8 % a Afriku 5,1%.

Stejně jako v roce 2014 i v roce 2015 je největším dodavatelem Nizozemsko, následují sousední země Německo a Francie. Všechny sousední země představují více než polovinu celkových dovozů Belgie. Česká republika je podle belgických statistik zhruba 19. největším dodavatelem Belgie s podílem 1 %. Na poslední příčce (tedy jako 20. největší dovozce) je v daném období (2011-2015) v závislosti na výši dovozu buď Kanada, někdy také Mexiko či Brazílie.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu je určována hospodářskou vyspělostí Belgie a mírou zapojení do mezinárodního obchodu. Belgie patří mezi 10 největších vývozců světa a přibližně 70 % HDP prochází zahraničním obchodem.

Vývoz

2015 (mld. EUR)

Chemické výrobky

88,433

Dopravní zařízení

38,692

Stroje a přepravní zařízení

38,567

Minerální paliva, maziva

32,457

Plasty

28,784

Obecné kovy

25,359

Potraviny

19,125

Drahé kameny, drahé kovy

16,121

Textil

12,889

Nezatříděné komodity

6,645

Zdroj:Belgium Foreign Trade Agency

Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, jako je strojírenství, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, energetika a dále zemědělské a potravinářské výrobky. Největším vývozním artiklem jsou chemické a farmaceutické výrobky, které zaujímají podíl na celkovém vývozu Belgie 23,5 %. Druhou nejsilnější komoditou jsou dopravní a přepravní zařízení. V Belgii se montují automobily několika světových značek. Zajímavý je také vysoký podíl potravin v belgickém vývozu (4,9 %).

Dovoz

2015 (mld. EUR)

Chemické výrobky

77,263

Minerální paliva, maziva

45,150

Stroje a přepravní zařízení

41,162

Dopravní zařízení

40,508

Obecné kovy

22,616

Plasty

18,116

Drahé kameny, drahé kovy

15,539

Potraviny

13,966

Textil

10,259

Nezatříděné komodity

3,674

Belgie je typická „zpracovatelská“ země - doveze, zpracuje, vyveze. Je proto logické, že pokles odbytu zapříčiní adekvátní pokles dovozů.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodná celní pásma v Belgii nejsou.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají poměrně významnou roli pro belgickou relativně malou a velmi otevřenou ekonomiku. Přibližně polovina v Belgii investovaného kapitálu je vlastněna přímo či nepřímo zahraničními majiteli.

Belgie je stále cílovou zemí, kam směřují přímé zahraniční investice. Turbulentní politický vývoj od roku 2007, ale i po roce 2010 byl v médiích často označován za faktor, který snižoval příliv zahraničních investic do Belgie. Především nejistota osudu avizovaných reforem, slibovaných daňových úlev, snižování nákladů na pracovní sílu, odbourávání byrokracie, problémy bankovního sektoru mohly vést k opatrnosti investorů.

Příliv přímých zahraničních investic byl v roce 2011 30% HDP, ale země následně čelila značnému snížení míry investic, rovnající se -6,9% belgického HDP. Zatímco další snižování objemu investic se v roce 2014 podařilo zastavit, příliv přímých zahraničních investic zůstal negativní, rovnající se -3,8% HDP. Belgie patří mezi země, které nejvíce ovlivňují převody finančních prostředků nadnárodních společností. To znamená, že příliv a odliv přímých zahraničních investic je vysoce volatilní.

Zdroj: www.nbb.be - Statistiques des investissements directs avec l'étranger,  santandertrade

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Specifická omezení pro zahraniční investice neexistují. Zvláštní povolení se vyžaduje jak od místních, tak od zahraničních investorů, pro provozování obchodních domů, dopravních služeb, výroby a prodeje některých potravinářských výrobků, broušení a leštění diamantů a prodej zbraní a střeliva. Belgický stát stejně jako regiony poskytuje investorům různé finanční a daňové pobídky a průběžně upravují dílčí administrativně právní podmínky k podpoře zahraničních investic. Finanční pobídky mají formu kapitálových grantů a dotací na úroky. Granty poskytují regionální správní orgány a jejich výše může být v každém regionu odlišná. Tato výše závisí např. na tom, kolik investice vytvoří nových pracovních příležitostí, na technologických parametrech investice, atp. Zvláštními finančními pobídkami jsou stimulovány firmy, zejména malé a středně velké, investující v tzv. rozvojových zónách.

Zóny podléhají schválení Evropskou komisí, protože tyto pobídky jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Daňovými pobídkami, které se stanovují na federální úrovni, se rozumí zejména osvobození od majetkové daně na několik let (max. 5 let). V současné době je příkladem pro podporu podnikání tzv. Marshalllův plán pro Valonsko, který by měl pomoci vyrovnat ekonomické rozdíly, pomoci zvýšení zaměstnanosti mezi valonským a vlámským regionem.

Vedle toho je kladen důraz na vytváření tzv. koordinačních a distribučních center, která požívají zvláštní daňové výhody, pokud splňují předem stanovené podmínky. Koordinační centrum je základní podmínkou, že toto musí být součástí skupiny nadnárodních korporací s konsolidovaným kapitálem nebo rezervami ve výši 300 mil. € a konsolidovaným obratem 300 mil. €. Další pobídky existují např. v oblasti odborné přípravy personálu, vědeckého výzkumu, exportu apod. Zahraniční zájemce o investování v Belgii si může základní informace o podmínkách vyžádat od níže uvedených federálních a regionálních úřadů:

Ministere des affaires économiques
Service des investissements étrangers
rue G. Leman 60
B-1040 Bruxelles 

Ministere de la Région Wallonne
Direction générale de l’économie et de l’emploi
Office pour les investisseurs étrangers
Place dela Wallonie1 - Bat. II
B-5100 Namur 

Ministerie van het Vlaams Gewest
Flanders’ Foreign Investment Office
Leuvenseplein 4
B-1000 Brussels 

Ministere de la Région Bruxelles-Capitale
Département des investissements étrangers
rue de Champ de Mars 25
B-1050 Bruxelles

Vlámská proexportní agentura (F.I.T.) www.flandersinvestmentandtrade.com/

Valonská proexportní agentura (Awex) www.awex.be

Bruselská proexportní agentura (impulse.brussels) www.impulse.irisnet.be

 

Další užitečné odkazy:

http://ib.fgov.be/en/

http://business.belgium.be/en

http://www.beci.be/

 

Vzhledem ke komplexnosti problematiky se doporučuje využít služeb poradenských firem specializovaných na problematiku podnikání.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: