Belgie: Zahraniční obchod a investice

16. 7. 2018

© Zastupitelský úřad ČR v Bruselu (Belgie)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2013

2014

2015

2016

2017

Vývoz

353,3

353,2

359,52

359,51

380,21

Dovoz

340,5

339,39

339,06

336,16

356,82

Obrat

693,8

692,6

698,58

695,67

737,03

Bilance

12,8

13,81

20,45

23,35

23,39

Údaje jsou v mld. EUR
Zdroj: www.abh-ace.org

Belgická ekonomika je velmi otevřená a exportně orientovaná, a proto je  ve značné míře závislá na konjunktuře světových trhů. Celková hospodářská krize, která postihla i hlavní belgická odbytiště, sousední země, vedla k propadu belgického zahraničního obchodu. Rychlejší pokles dovozů nicméně znamenal, že obchodní bilance v době krize zůstala mírně aktivní.

Belgická ekonomika vzrostla v roce 2017 o 1,7 %, z 1,5 % v roce 2016, a to především díky domácí poptávce, zejména soukromé spotřebě a v menší míře i investicím.

V roce 2016 byl zahraniční obchod Belgie přibližně na stejné úrovni jako v roce 2015, avšak vůči roku 2015 pokleslo HDP na 1,2%. Belgická ekonomika v roce 2015 poměrně posílila. Růst způsobily do značné míry firemní investice a zahraniční obchod, HDP vzrostlo na 1,4%. Rok 2014 znamenal pro Belgii opětovné oživení ekonomiky, ačkoli předchozí roky stagnace zanechaly svou stopu. V roce 2014 bylo zaznamenáno HDP ve výši 1,0%. Rok 2013 se nesl ve znamení nepřesvědčivého růstu s příslibem oživení celé ekonomiky a také dynamiky zahraničního obchodu.

Belgie je federální stát s 3 regiony: Vlámskem, Valonskem a Bruselem – hlavním městem. Hospodářská situace těchto regionů se poměrně výrazně liší, a tak je tomu i v objemech dovozů. Údaje jsou zpracované podle národních statistik, takže vypovídající jsou pouze podíly těchto regionů na celkových dovozech, nicméně i tento údaj ukazuje mnohem vyšší ekonomickou aktivitu severní části Belgie - Vlámska:

  • Belgie: 100 %
  • Vlámsko: 83 % (cca)
  • Valonsko: 12 % (cca)
  • Brusel: 5 % (cca)

Vlámsko také představuje větší odbytiště, a proto je velkou výzvou pro české vývozce, aby zde nacházeli uplatnění pro své zboží a zároveň služby v perspektivě rozvoje jednotného trhu EU.

Zdroj: Evropská komise

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Vývoz (země TOP 20) (v mil. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Německo

59 744

59 414

60 583

59 559

63 324

Francie

55 222

55 881

55 555

55 156

56 734

Nizozemsko

43 413

42 493

41 114

40 315

45 724

Velká Británie

26 541

29 499

31 764

31 958

32 016

USA

18 136

19 111

21 471

20 970

18 392

Itálie

15 551

15 491

18 105

18 615

18 722

Španělsko

8 495

8 819

9 398

9 470

10 530

Lucembursko

5 999

5 584

5 421

5 268

5 703

Indie

7 905

8 571

7 804

8 136

7 971

Čína

7 222

7 497

6 780

6 995

8 045

Polsko

5 740

6 237

6 787

7 149

8 162

Švédsko

4 927

5 041

5 691

6 071

6 662

Švýcarsko

4 931

4 787

4 796

5 343

6 338

Turecko

4 655

4 824

4 535

4 500

5 269

Rakousko

3 439

3 648

3 634

3 583

3 870

Česká republika

2 712

4 091

3 063

3 110

3 347

Ruská federace

5 117

2 928

3 036

3 508

3 937

Japonsko

3 491

3 058

3 309

3 571

3 279

Dánsko

2 434

2 512

2 650

2 773

2 852

Spojené Arabské emiráty

3 246

3 601

3 506

3 664

3 773

EU

247 621

251 444

258 918

258 776

274 419

Extra (mimo) EU

105 845

104 083

99 606

100 768

105 795

Svět celkem

353 466

355 527

359 524

359 544

380 214

 Zdroj: Belgium Foreign Trade Agency  

Belgie, podobně jako ČR, realizuje svůj vývoz především do zemí EU. Země EU se podílí na belgickém vývozu třemi čtvrtinami. Na celou Evropu připadá přibližně 72 % vývozu, na Asii 10,5 %, Ameriku kolem 7,8 % a Afriku 3,3 %. Vývoj obchodní výměny s EU je stabilní, zatímco obchod se zeměmi mimo EU má rostoucí tendenci.

S 63,3 miliardami EUR zůstalo Německo v roce 2017 belgickým prvním zákazníkem pro export. Vývoz vzrostl oproti předchozímu roku o 6,3 % (~ 3,8 miliardy EUR). Francie se umístila na druhém místě s vývozy ve výši 56,7 miliard EUR. Ve srovnání s předchozím rokem vzrostl vývoz o 2,9 % (~ 1,6 miliardy EUR). Konečně, belgický vývoz do Nizozemska vzrostl o 13,4 % z hodnoty 40,3 miliardy EUR v roce 2016 na 45,7 miliardy EUR v roce 2017.

Největším obchodním partnerem v roce 2017 (viz výše) bylo Německo, následovaly sousední země – Francie, Nizozemsko a Velká Británie. Česká republika je podle belgických statistik cca 19. největším odbytištěm belgických výrobků s podílem pod 0,8 %. Poslední příčky (tedy 18. - 20. největší dovozce) se v průběhu daného období (2012-2016) mění v závislosti na výši objemu vývozu do jednotlivých zemí. O tato místa se dělí spolu s Dánskem a Spojenými arabskými emiráty také Brazílie.

Dovoz (země TOP 20) (v mil. EUR)

 

2013

2014

2015

2016

2017

Nizozemsko

69 496

68 040

56 626

57 053

61 665

Německo

45 758

44 858

43 107

46 550

49 309

Francie

35 812

34 145

32 415

32 328

34 011

Irsko

11 822

12 794

16 098

14 993

14 840

USA

23 723

25 202

29 367

27 231

25 370

Velká Británie

17 888

16 640

17 141

16 314

17 318

Čína

13 002

13 639

14 673

14 687

14 750

Itálie

10 556

11 774

13 113

13 330

12 885

Japonsko

7 137

7 354

7 689

8 389

8 491

Španělsko

6 524

5 997

6 351

8 146

8 279

Švédsko

6 893

6 476

6 169

6 857

7 045

Ruská federace

9 951

10 637

8 315

7 548

9 366

Indie

4 143

4 092

4 130

4 387

4 799

Švýcarsko

3 872

4 388

4 356

4 479

5 182

Norsko

6 239

4 797

4 418

3 410

4 376

Polsko

3 351

3 696

3 732

3 857

4 261

Turecko

3 216

3 418

3 480

3 977

4 519

Česká republika

3 131

3 235

3 297

3 770

3 898

Singapur

3 893

3 978

5 539

5 607

4 340

Kanada

2 590

2 687

2 120

2 538

2 633

EU

225 018

222 486

212 987

218 510

230 278

Extra (mimo) EU

114 343

119 728

126 081

130 970

126 542

Svět celkem

339 361

342 214

339 068

349 480

356 820

Zdroj: Belgium Foreign Trade Agency

Belgie realizuje svoje dovozy především ze zemí EU. Podíl zemí EU na belgickém dovozu je přes 60 %. Na celou Evropu připadá 71,46 % dovozu, na Asii 14, 65 %, Ameriku 10,71 % a Afriku 2,73 %.

Stejně jako v letech 2015 a 2016, bylo i v roce 2017 největším dodavatelem Nizozemsko, následovaly sousední země Německo a Francie. Všechny sousední země představují více než polovinu celkových dovozů Belgie. Česká republika je podle belgických statistik zhruba 19. největším dodavatelem Belgie s podílem 1,1 %. Na poslední příčce (tedy jako 20. největší dovozce) je v daném období (2012-2016) v závislosti na výši dovozu buď Kanada, někdy také Mexiko (2017) či Brazílie.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Komoditní struktura vývozu a dovozu je určována hospodářskou vyspělostí Belgie a mírou zapojení do mezinárodního obchodu. Belgie patří mezi 10 největších vývozců světa a přibližně 70 % HDP prochází zahraničním obchodem.

Vývoz

2016

2017

Chemické výrobky

87 154

86 273

Dopravní zařízení

42 425

45 135

Stroje a přepravní zařízení

38 955

39 558

Minerální paliva, maziva

27 043

34 204

Plasty

28 347

30 500

Obecné kovy

24 544

29 262

Potraviny

20 335

21 239

Drahé kameny, drahé kovy

16 952

15 578

Textil

13 084

13 372

Nezatříděné komodity

7 050

8 300

Zdroj: Belgium Foreign Trade Agency,

Ve struktuře vývozu hlavní pozice patří odvětvím s vysokou přidanou hodnotou, jako je strojírenství, dopravní prostředky a zařízení, výrobky chemického a farmaceutického průmyslu, energetika a dále zemědělské a potravinářské výrobky. Největším vývozním artiklem jsou chemické a farmaceutické výrobky, které zaujímají podíl na celkovém vývozu Belgie 23,5 %. Druhou nejsilnější komoditou jsou dopravní a přepravní zařízení. V Belgii se montují automobily několika světových značek. Zajímavý je také vysoký podíl potravin v belgickém vývozu (4,9 %).

Dovoz

2016

2017

Chemické výrobky

74 619

74 134

Minerální paliva, maziva

37 666

46 895

Stroje a přepravní zařízení

43 479

44 379

Dopravní zařízení

47 708

47 196

Obecné kovy

22 198

26 313

Plasty

19 365

20 814

Drahé kameny, drahé kovy

15 945

13 397

Potraviny

14 809

14 905

Textil

11 090

10 609

Nezatříděné komodity

2 756

3 649

Belgie je typická „zpracovatelská“ země - doveze, zpracuje, vyveze. Je proto logické, že pokles odbytu zapříčiní adekvátní pokles dovozů.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodná celní pásma v Belgii nejsou.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Přímé zahraniční investice hrají poměrně významnou roli pro belgickou relativně malou a velmi otevřenou ekonomiku. Přibližně polovina v Belgii investovaného kapitálu je vlastněna přímo či nepřímo zahraničními majiteli.

Belgická federální vláda zavedla různá daňová opatření sloužící k přilákání přímých zahraničních investic do Belgie jako například: daňový odpočet za rizikový kapitál, osvobození od srážkové daně u některých dividend, a jiné. Všeobecně vzbuzují přímé zahraniční investice u veřejnosti obavy, protože jsou často vnímány jako první krok k převedení výroby do zahraničí. Je také pravdou, že ve srovnání s ostatními zeměmi má Belgie méně mezinárodně známých společností, přestože v roce 2014 více než 600 belgických mateřských společností uskutečnilo přímé investice do zahraničí.

Přímé investice proudící z Belgie do zahraničí přivodily Belgii čistou ztrátu příjmů (-1,8% z HDP na konci roku 2015) s dopadem na státní pokladnu. Tento nepříznivý finanční výsledek je důsledkem snížení čistých výdajů na přímé zahraniční investice a relativně nízkým výnosem z přímých investic Belgie v zahraničí (2,5% za období mezi lety 2013-2015) v porovnání s investicemi, které do Belgie ze zahraničí přichází.

Nadnárodní firmy investující v Belgii hrají důležitou roli ve vnější konkurenceschopnosti státu, protože výrazně přispívají do čistého vývozu Belgie (1,3% z HDP v roce 2014). Nadnárodní firmy podporují růst belgické ekonomiky tím, že zaštiťují 33% reálných investic v soukromém sektoru (a k tomu 63% investic v oblasti výzkumu a vývoje).

Zdroj: www.nbb.be - Statistiques des investissements directs avec l'étranger,  santandertrade

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Specifická omezení pro zahraniční investice neexistují. Zvláštní povolení se vyžaduje jak od místních, tak od zahraničních investorů, pro provozování obchodních domů, dopravních služeb, výroby a prodeje některých potravinářských výrobků, broušení a leštění diamantů a prodej zbraní a střeliva. Belgický stát stejně jako regiony poskytuje investorům různé finanční a daňové pobídky a průběžně upravují dílčí administrativně právní podmínky k podpoře zahraničních investic. Finanční pobídky mají formu kapitálových grantů a dotací na úroky. Granty poskytují regionální správní orgány a jejich výše může být v každém regionu odlišná. Tato výše závisí např. na tom, kolik investice vytvoří nových pracovních příležitostí, na technologických parametrech investice, atp. Zvláštními finančními pobídkami jsou stimulovány firmy, zejména malé a středně velké, investující v tzv. rozvojových zónách.

Zóny podléhají schválení Evropskou komisí, protože tyto pobídky jsou financovány ze strukturálních fondů EU. Daňovými pobídkami, které se stanovují na federální úrovni, se rozumí zejména osvobození od majetkové daně na několik let (max. 5 let). V současné době je příkladem pro podporu podnikání tzv. Marshalllův plán pro Valonsko, který by měl pomoci vyrovnat ekonomické rozdíly, pomoci zvýšení zaměstnanosti mezi valonským a vlámským regionem.

Vedle toho je kladen důraz na vytváření tzv. koordinačních a distribučních center, která požívají zvláštní daňové výhody, pokud splňují předem stanovené podmínky. Koordinační centrum je základní podmínkou, že toto musí být součástí skupiny nadnárodních korporací s konsolidovaným kapitálem nebo rezervami ve výši 300 mil. € a konsolidovaným obratem 300 mil. €. Další pobídky existují např. v oblasti odborné přípravy personálu, vědeckého výzkumu, exportu apod. Zahraniční zájemce o investování v Belgii si může základní informace o podmínkách vyžádat od níže uvedených federálních a regionálních úřadů:

Ministerstvo obchodu na federální úrovni (Ministere des affaires économiques)

SPF Economie, PME, Classes Moyennes et Energie - Contact Center
Rue du Progrès 50
Place dela Wallonie1 - Bat. II
1210 Bruxelles
http://economie.fgov.be/en/

Ministere de la Région Wallonne

Direction générale de l’économie et de l’emploi
Office pour les investisseurs étrangers
Place dela Wallonie1 - Bat. II
B-5100 Namur 
http://www.wallonie.be/

Ministerie van het Vlaams Gewest

Vlaamse Regering (Government of Flanders)
Martelaarsplein 19
1000 Brussel
www.flanders.be/

Ministere de la Région Bruxelles-Capitale

Boulevard du Jardin Botanique 20
1035 Bruxelles
http://be.brussels/

Vlámská proexportní agentura (F.I.T.)

Flanders Investment and Trade
Gaucheretstraat 90
1030 Brussels
www.flandersinvestmentandtrade.com/

Valonská proexportní agentura (Awex)

Agence Wallonne à l'Exportation et aux Investissements étrangers
Place Sainctelette, 2
1080 Bruxelles
www.awex.be

Bruselská proexportní agentura

impulse.brussels - preferred public partner for foreign investors
Chaussée de Charleroi 110
1060 Bruxelles
www.impulse.irisnet.be

Brussels Invest & Export

Avenue Louise 500
1050 Brussels
www.investinbrussels.com/en/

Další užitečné odkazy:

http://ib.fgov.be/en/
http://business.belgium.be/en
http://www.beci.be/

Vzhledem ke komplexnosti problematiky se doporučuje využít služeb poradenských firem specializovaných na problematiku podnikání.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: