Bělorusko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2017

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)

Po několika úspěšných letech dynamika růstu vzájemného obchodu zaznamenala pokles na úroveň 575 / 414 / 326 mil. USD (obrat v roce 2014 / 2015 /2016), a to v souvislosti s propadem českého vývozu o 14,5 % / 38,6 % / 21,3 %. Vývoz v roce 2016 (oproti roku 2015) poklesl o 25 % na 193 mil. USD; poklesl i dovoz o 16,4 % na 133,4 mil. USD.

Bělorusko představovalo v roce 2016 (měřeno objemem zbožové výměny) 50. největší trh, na který směřuje český vývoz.

ČR byla pro Bělorusko v roce 2016 13. největším dovozcem. Z hlediska vývozu v žebříčku importérů zaujala 23. místo.

 

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod zbožím a službami (v mil. USD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

Obrat zahraničního obchodu

100 938

90 433,1

87 094,7

65 474,4

59 609,7

Vývoz zboží a služeb

51 886,0

44 046,1

43 302,9

32 797,8

29 791,2

Dovoz zboží a služeb

49 052,0

46 387,0

43 791,8

32 676,6

29 818,5

Saldo zahraničního obchodu

2 834,0

-2 340,9

- 488,9

121,2

-27,3

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Zahraniční obchod zbožím (v mil. USD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

Obrat

90 583,2

77 673,6

73 482,0

54 471,1

48 549,4

Vývoz zboží

45 574,3

36 540,1

35 423,3

26 164,3

22 978,3

Dovoz zboží

45 008,9

41 133,5

38 058,7

28 306,8

25 571,1

Saldo obchodu zbožím

565,4

-4 593,4

-2 635,4

-2142,5

-2 592,8

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Zahraniční obchod službami (v mil. USD)
 

2012

2013

2014

2015

2016

Obrat

10 354,8

12 759,5

13 612,7

11 003,3

11060,3

Vývoz služeb

6 311,7

7 506,0

7 879,6

6 633,5

6 812,9

Dovoz služeb

4 043,1

5 253,5

5 733,1

4 369,8

4 247,4

Saldo obchodu službami

2 268,6

2 252,5

2 146,5

2 263,7

2 565,5

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Za rok 2016 se vzájemný obchod Běloruska se zeměmi EU snížil v porovnání s rokem 2015 o 22,1 % na 11,2 mld. USD (21,9% celkového obratu Běloruska). Vývoz poklesl o 33,2% na 5,7 mld. USD (cca 30% běloruského vývozu), dovoz z EU poklesl o 5,8% na 5,5 mld. USD (cca 20% dovozu). Kladné saldo činilo 178,8 mil USD. Obdobi leden-březen 2017: obrat s EU 2 925,3 mil USD (+5,6% oproti stejnému období 2016); vývoz do EU 1 613,6 mil USD (+0,5% oproti stejnému období 2016); dovoz z EU 1 311,7 mil USD (+12,6% oproti stejnému období 2016); saldo 301,9 mil USD.

Tradičně největším obchodním partnerem země je Ruská federace – 51,22% veškerého objemu obchodu, Ukrajina 6,37%, Čína 4,29%, Kazachstán 1,45%, Turecko 1,36%, USA 1,07%. Ze států EU: Německo 3,78%, Polsko 3,32%, Velká Británie 2,06%, Holandsko 1,88%, Litva 1,74%, Itálie 1,1%.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Na celkovém objemu vývozu zboží z Běloruska se v roce 2016 nejvíce podílely nerostné suroviny, pokles u vývozních položek ropných produktů, zkapalněného plynu, dusíkatých hnojiv, železných kovů, naopak značný nárůst je u vývozních položek dřevotřískových desek, zemědělské techniky, osobních automobilů. U dovozních položek je značný pokles v dovozu automobilů.

Nejvýznamnější položky vývozu
 

2015

2016

Ropné produkty (mil. tun)

16,9

13,0

Zkapalněný plyn (tis. tun)

578,0

436,0

Dusíkatá hnojiva (tis. tun)

473,8

363,0

Draselná hnojiva (tis. tun)

5 553,0

5 706,3

Pneumatiky (mil. ks)

3 351,3

3 928,2

Chemická vlákna a nitě (tis. tun)

138,1

151,7

Železné kovy (mil. tun)

1994,7

1696,8

Lednice, mrazicí boxy (tis. ks)

772,3

883,5

Traktory, tahače (tis. ks)

32,8

31,7

Nákladní automobily (tis. ks)

3,9

4,7

Maso hovězí a drůbeží (tis. tun)

274,7

301,3

Mléko a smetana - nezahuštěné, zahuštěné a sušené (tis. tun)

559,2

528,9

Nábytek včetně zdravotnického (v mil. USD)

343,0

343,1

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Nejvýznamnější položky dovozu
 

2015

2016

Ropa (mil. tun)

22,9

18,1

Ropné produkty (mil. tun)

1 652,7

1 718,7

Přírodní plyn (mld. m³)

18,8

18,6

Elektrická energie (mld. kWh)

2,8

3,2

Železné kovy (mil. tun)

2 762,4

2 701,3

Motory vnitřního spalování (tis. ks)

105,5

125,2

Léky (tun)

6 497,0

6 441,0

Rostlinné tuky (tis. tun)

114,7

108,2

Osobní vozy (tis. ks)

96,5

55,9

Syntetický kaučuk (tis. tun)

44,1

42,1

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodné ekonomické zóny 

Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón. V Bělorusku jich funguje šest, a to v Brestu, Gomelu, Grodnu, Minsku, Mogilevu a Vitebsku. Ty poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 500 tis. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu.

Název, rok založení, web.

telefonní spojení

faxové spojení

 «Брест»   (1996),  www.fez.brest.by

+375 162 20 46 31

+375 162 20 08 83

«Гомель-Ратон» (1998) www.gomelraton.com

+375 232 68 27 90

+375 232 682721

«Минск» (1998) www.fezminsk.by

+375 17 327 46 96

+375 17 327 46 96

«Витебск» (1999), www.fez-vitebsk.com

+375 212 65 30 45

+375 212 65 30 37

«Могилев» (2002) www.fezmogilev.by

+375 222 31 01 48

+375 222 31 15 81  

«Гродноинвест» (2002), www.grodnoinvest.com

+375 152 43 01 75

+375 152 43 12 18 

Vysoce-technologické parky 

Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“. Parky se specializují převážně na software a komunikační technologie (v roce 2016  bylo ve VTP registrováno 164 společností, které zaměstnávaly 24 tis. osob).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Běloruská vláda má eminentní zájem na přilákání zahraničních investic a podniká konkrétní kroky směřující ke zlepšení investičního prostředí v zemi.

To se do určité míry odrazilo ve zprávě Doing Business 2017, kde se Bělorusko umístilo na 37. pozici ze 190 zemí. Země zlepšila svou pozici v žebříčku o 13 bodů a předstihla například jiné členy Euroasijské hospodářské unie – Rusko (40. místo), Arménii (38.), Kyrgyzstán (75.) a řadu dalších zemí SNS (Ázerbájdžán – 65., Ukrajina – 80.).

V Bělorusku sice dochází k postupným změnám, stále se však jedná o centrálně spravovanou ekonomiku, ve které mají rozhodující podíl státní podniky řízené jednotlivými ministerstvy. Jejich dominující pozice, preference získané od úřadů (finanční a úvěrové zdroje, úlevy, výhody ohledně normativních závazků aj.) zpomalují rozvoj perspektivního soukromého sektoru. To dělá ekonomiku země mnohem zranitelnější vůči vnějším šokům.

K 1. ledna 2017 bylo v rámci Svobodných ekonomických zón registrováno 419 rezidentů, ze kterých bylo 407 aktivních (97%). Nejvíce rezidentů se nachází v Minské SEZ, (další zóny se nachází v Grodněnské oblasti, Brestské oblasti, Gomelské oblasti, Vitebské oblasti a Mogilevské oblasti, kontakty do všech Svobodných ekonomických zón v Bělorusku jsou uvedeny v bodu 2.4 – Zóny volného obchodu). Rezidenty bylo v roce 2016 realizováno zboží a služeb v hodnotě 11 873,7 mil BYN, z toho ve výši 7 657,5 mil BYN na export. Dovoz rezidenty Svobodných ekonomických zón představoval 2 757,8 mil. USD.

Investice v obcích do 50 tis. obyvatel a venkovských sídlech 

Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do 50 000 obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 1  ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající ve venkovských sídlechv souladu s Prezidentským dekretem č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“

Čínsko-běloruský industriální park

Další příležitostí pro investory je Čínsko-běloruský industriální park "Velký kámen", který přináší jeho rezidentům zcela nové investiční pobídky.

Park tvoří územní celek o rozloze okolo 80 km2, který se nachází 25 km od hlavního města Minsku v bezprostřední blízkosti mezinárodního letiště, železnice a automobilové magistrály Berlín-Moskva, se zvláštním právním režimem pro zabezpečení komfortních podmínek podnikání. Rezidentům se poskytují daňové úlevy na dobu 50 let. Park se specializuje na projekty v oblasti elektroniky, chemie, biotechnologií, strojírenství, logistiky a nových materiálů. Seznam prioritních směrů pro investory je dostupný na: http://www.industrialpark.by/development-areas

Podnikání na území  Pripjatskoe  polesí  (Brestská a Gomelská oblast)

Pripjatskoe  polesí je rozloženo na území třech rajónů Brestské oblasti a 4 rajónů Gomelské oblasti. Rozhodnutím prezidenta č. 161 ze dne 29.03.2010 byl potvrzen Státní program sociálně-ekonomického rozvoje a komplexního využití přírodních zdrojů Pripjatského polesí na období 2010-2015. To řeší rovněž daňové a další pobídky (finanční subvence) pro investory přicházející do daného regionu.

Vysoce-technologické parky

 Vysoce technologické parky, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentskýmdekretem č. 12 ze dne 22. 9. 2005 „O parku vysokých technologií“. Parky se specializují převážně na software a komunikační technologie.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu

Základním legislativním aktem, který reguluje investiční činnost na území Běloruska je Zákon „O investicích“ ze dne 12.07.2013, který nahradil původní Investiční kodex Běloruska.

V souladu se Zákonem o investicích existují následující způsoby, jak může zahraniční investor investovat své prostředky v Bělorusku, a to:

  • vytvořením obchodní organizace;
  • pořízením nebo vytvořením, včetně výstavby, nemovitosti;
  • získání práv k objektům intelektuálního vlastnictví;
  • koupí akcií, získáním podílu v základním jmění právnické osoby;
  • na bázi koncese;
  • jiným způsobem, který běloruská legislativa nezakazuje. 

Součinnost investorům

Investorům mohou být v orientaci na běloruském trhu kromě Národní agentury pro investice a privatizaci Běloruska nápomocni tzv. Investiční agenti nabízející součinnost po dobu realizace projektu, včetně právní pomoci (uzavření investiční dohody, vypracování business plánu apod.).

Garance investic 

V souladu se zákonem „O investicích“ je investorovi garantováno:

  • ochrana před znárodněním nebo zabavením bez náhrady;
  • volný převod této náhrady mimo Bělorusko;
  • právo investora, jehož majetek byl zabaven, požadovat od soudu vrácení zbylého majetku, pokud důvody pro zabavení pominuly;
  • volný převod zisku (příjmů) mimo Bělorusko získaných na základě investice. 

Bělorusko má podepsáno více jak 60 bilaterálních a mnohostranných dohod o ochraně investic, včetně ČR. Na národní úrovni otázky ochrany práv investorů řeší Investiční kodex Běloruska. Investorovi je garantováno volné nakládání s příjmem z investice, včetně jejího převodu (po zaplacení všech daní a poplatků) mimo Bělorusko. Investice nemohou být nacionalizovány bez odpovídající kompenzace. Na základě nařízení vlády z února 2012, odpovědnou institucí za dosažení mimosoudních řešení investičních sporů bylo jmenováno Ministerstvo ekonomiky Běloruska.

Bělorusko je rovněž signatářem Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy   a občany druhýchstátů (ICSID) a Soulské úmluvy o mnohostranné agentuře pro investiční záruky (MIGA). 

Investiční smlouva

Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva, která investorovi přináší mj. řadu pobídek a osvobození.

Účastníkem investiční smlouvy za Bělorusko vystupuje republikový orgán státní správy nebo státní organizace určená v souladu s platnou legislativou.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: