Bělorusko: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)

Bělorusko představovalo v roce 2014 (měřeno objemem zbožové výměny) 41. největší trh, na který směřuje český vývoz. Pro bělorusko byla ČR v roce 2013 dokonce 9. největším dovozcem. Z hlediska dovozu zaujalo Bělorusko v žebříčku importérů 56. místo.

V roce 2014 český export poklesl oproti stejnému období 2013 o 14,2 %. Rekordní vývoz v hodnotě 485 mil. USD z roku 2013 tak v roce 2014 nebyl překonán. Naopak dovoz z Běloruska zaznamenal po propadu z roku 2013 (-44 %) např. v období 1-11/2014 nárůst o 17,9 %. Obrat vzájemné obchodní výměny tak poklesl o 5,5 %.

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Zahraniční obchod zbožím a službami (v mil. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

Obrat zahraničního obchodu

66 101

93 694

100 865

89 698

87 500

Vývoz zboží a služeb

29 296

46 030

51 890

43 870

43 555

Dovoz zboží a služeb

36 804

47 664

48 975

45 828

43 945

Saldo zahraničního obchodu

-7 508

-1 634

2 915

-1 958

-390,0

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Zahraniční obchod zbožím (v mil. USD)
 

2010

2011

2012

2013

2014

Obrat

60 168

87 178

92 464

80 231

77 180

Vývoz zboží

25 284

41 419

46 060

37 232

36 392

Dovoz zboží

34 884

45 759

46 404

42 999

40 788

Saldo obchodu zbožím

-9 600

-4 340

-344

-5 767

- 4 396

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Za rok 2014 se vzájemný obchod Běloruska se zeměmi EU snížil v porovnání s rokem 2013 o 3,8 %, v roce 2014 export do zemí EU vzrostl o 2,7 % (10 miliard 739,8 mil. USD), import ze zemí EU se snížil na 10,1 % (9 miliard 429,3 mil. USD).

Tradičně největším obchodním partnerem země je Ruská fedrace - 48,8 % veškerého objemu obchodu, Ukrajina 7,5 %, Čína 3,9 %, Kazachstán 1,5 %. Ze států EU: Německo 5,3 %, Velká Británie 4,3 %, Polsko 3,1 %, Holandsko 2,9 %, Itálie 2,8 %, Litva 1,8 %.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Na celkovém objemu vývozu zboží z Běloruska se v roce 2014 nejvíce podílely nerostné suroviny, pokles u vývozní položky dusíkatých hnojiv, a traktory a tahače, naopak značný nárůst je u vývozní položky draselných hnojiv. U dovozních položek je značný nárůst v dovozu automobilů a položky rostlinných tuků (oproti roku 2013).

Nejvýznamnější položky vývozu
 

2010

2013

2014

Ropné produkty (mil. tun)

11,2

13,6

13,8

Zkapalněný plyn (tis. tun)

339,4

*

558,6

Dusíkatá hnojiva (tis. tun)

238,2

393,0

267,0

Draselná hnojiva (tis. tun)

4 180,0

3 437,3

5 719,7

Pneumatiky (mil. ks)

3,7

4,3

3,8

Chemická vlákna a nitě (tis. tun)

171,6

164,0

147,2

Železné kovy (mil. tun)

1,7

1,6

1,9

Lednice, mrazicí boxy (tis. ks)

989,5

967,2

933,3

Traktory, tahače (tis. ks)

43,9

54,5

46,1

Nákladní automobily (tis. ks)

6,9

10,9

8,8

Maso a masné výrobky (tis. tun)

204,9

*

*

Mléko a mléčné výrobky (tis. tun)

604,3

*

*

Nábytek včetně zdravotnického (v mil. USD)

321,3

500,2

505,9

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

Nejvýznamnější položky dovozu
 

2010

2013

2014

Ropa (mil. tun)

14,7

21,1

22,5

Ropné produkty (mil. tun)

1,6

1,244

4,20

Přírodní plyn (mld. m³)

21,6

20,3

20,1

Elektrická energie (mld. kWh)

3,0

6,7

3,8

Železné kovy (mil. tun)

3,5

3,469

3,06

Motory vnitřního spalování (tis. ks)

75,8

181,5

159,1

Zemědělské stroje pro sklizeň, mlatbu (tis. ks)

20,6

26,4

*

Rostlinné tuky (tis. tun)

123,2

117,2

130,8

Osobní vozy (tis. ks)

201,8

102,5

144,4

Syntetický kaučuk (tis. tun)

80,1

74,8

50,9

Vagóny železniční nebo tramvajové (ks)

751

113

*

Zdroj: Národní statistický výbor Běloruska

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Svobodné ekonomické zóny 

Ke stimulujícím faktorům získávání zahraničních investic patří daňové a některé další úlevy poskytované investorům působícím v rámci Svobodných ekonomických zón. V Bělorusku jich funguje šest, a to v Brestu, Gomelu, Grodnu, Minsku, Mogilevu a Vitebsku. Ty poskytují zahraničním investorům daňové úlevy a další investiční pobídky. Podmínkou pro přiznání těchto výhod je investice nad 1 mil. EUR, výroba převážné části produkce na export, případně výroba zboží zaměňující nutnost jeho importu.

Název, rok založení, web.

telefonní spojení

faxové spojení

 «Брест»   (1996),  www.fez.brest.by

+ 375 162 20 46 31, + 375 162 20 94 97

+ 375 162 20 08 83

«Гомель-Ратон» (1998) www.gomelraton.com

+375   232 682790

+375 232 682721

«Минск» (1998) www.fezminsk.by

+375 17 327-46-96

+375 17 327-46-96

«Витебск» (1999), www.fez-vitebsk.com

+375 /212/ 65 30 45, +375 /29/ 127 77 24

+375 /212/65 30 37

«Могилев» (2002) www.fezmogilev.by

+375 222 31 01 48

+375 222 31 15 81  

«Гродноинвест» (2002), www.grodnoinvest.com

+375 0152 43 01 75

             

Vysoce-technologické parky 

Příznivý režim pro zahraniční společnosti nabízí rovněž působení v rámci Vysoce technologických parků, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentským dekretem č. 12 ze dne 22.09.2005 „O parku vysokých technologií“. Parky se specializují převážně na software a komunikační technologie (v roce 2014  bylo ve VTP registrováno 118 společností, které zaměstnávaly 14,5 tis. osob).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Mezi běloruským státem a investory bylo (k 29. 5. 2014) uzavřeno 1 346 investičních dohod v hodnotě 22,6 mld. USD.

K 1. dubnu 2014 bylo v rámci Svobodných ekonomických zón registrováno 492 rezidentů, ze kterých bylo 458 aktivních (93%). Nejvíce rezidentů se nachází v Minské SEZ, ( další zóny se nachází v Grodněnské oblasti, Brestské oblasti, Gomelské oblasti, Vitebské oblasti a Mogilevské oblasti, kontakty do všech Svobodných ekonomických zón v Bělursku jsou uvedeny v bodu 2.4 – Zóny volného obchodu). Rezidenty bylo v 1. čtvrtletí 2014 realizováno zboží a služeb v hodnotě 1,6 mld. USD, z toho ve výši 1 mld. USD na export. 71,5% exportu přitom směřovalo do RF. Dovoz rezidenty Svobodných ekonomických zón představoval 796 mil. USD.

Investice v obcích do 50 tis. obyvatel a venkovských sídlech 

Daňově zvýhodněné mohou být podniky (včetně podniků se zahraničním kapitálem) vyvíjející podnikatelskou činnosti ve venkovských oblastech a městech s populací do 50 000 obyvatel, a to v souladu s Prezidentským dekretem č. 1  ze dne 28.01.2008 „O stimulaci  výroby a prodeje zboží (prací a služeb)“. Zvýhodněny jsou rovněž subjekty podnikající ve venkovských sídlechv souladu s Prezidentským dekretem č. 9 ze dne 20.12.2007 „O některých otázkách regulace podnikatelské činnosti na území venkovských sídel“

Čínsko-běloruský industriální park

Novou příležitostí pro investory je aktuální výstavba Čínsko-běloruského industriálního parku, který má přinést jeho rezidentům zcela nové investiční pobídky. Park se má specializovat na vysoce sofistikované technologie.

Podnikání na území  Pripjatskoe  polesí  (Brestská a Gomelská oblast)

Pripjatskoe  polesí je rozloženo na území třech rajónů Brestské oblasti a 4 rajónů Gomelské oblasti. Rozhodnutím prezidenta č. 161 ze dne 29.03.2010 byl potvrzen Státní program sociálně-ekonomického rozvoje a komplexního využití přírodních zdrojů Pripjatského polesí na období 2010-2015. To řeší rovněž daňové a další pobídky (finanční subvence) pro investory přicházející do daného regionu.

Vysoce-technologické parky

 Vysoce technologické parky, které jsou v Bělorusku zřizovány v souladu s Prezidentskýmdekretem č. 12 ze dne 22. 9. 2005 „O parku vysokých technologií“. Parky se specializují převážně na software a komunikační technologie.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Podmínky vstupu zahraničního kapitálu

Základním legislativním aktem, který reguluje investiční činnost na území Běloruska je Zákon „O investicích“ ze dne 12.07.2013, který nahradil původní Investiční kodex Běloruska.

V souladu se Zákonem o investicích existují následující způsoby, jak může zahraniční investor investovat své prostředky v Bělorusku, a to:

  • vytvořením obchodní organizace;
  • pořízením nebo vytvořením, včetně výstavby, nemovitosti;
  • získání práv k objektům intelektuálního vlastnictví;
  • koupí akcií, získáním podílu v základním jmění právnické osoby;
  • na bázi koncese;
  • jiným způsobem, který běloruská legislativa nezakazuje. 

Součinnost investorům

Investorům mohou být v orientaci na běloruském trhu kromě Národní agentury pro investice a privatizaci Běloruska nápomocni tzv. Investiční agenti nabízející součinnost po dobu realizace projektu, včetně právní pomoci (uzavření investiční dohody, vypracování business plánu apod.).

Garance investic 

V souladu se zákonem „O investicích“ je investorovi garantováno:

  • ochrana před znárodněním nebo zabavením bez náhrady;
  • volný převod této náhrady mimo Bělorusko;
  • právo investora, jehož majetek byl zabaven, požadovat od soudu vrácení zbylého majetku, pokud důvody pro zabavení pominuly;
  • volný převod zisku (příjmů) mimo Bělorusko získaných na základě investice. 

Bělorusko má podepsáno více jak 60 bilaterálních a mnohostranných dohod o ochraně investic, včetně ČR. Na národní úrovni otázky ochrany práv investorů řeší Investiční kodex Běloruska. Investorovi je garantováno volné nakládání s příjmem z investice, včetně jejího převodu (po zaplacení všech daní a poplatků) mimo Bělorusko. Investice nemohou být nacionalizovány bez odpovídající kompenzace. Na základě nařízení vlády z února 2012, odpovědnou institucí za dosažení mimosoudních řešení investičních sporů bylo jmenováno Ministerstvo ekonomiky Běloruska.

Bělorusko je rovněž signatářem Washingtonské úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy   a občany druhýchstátů (ICSID) a Soulské úmluvy o mnohostranné agentuře pro investiční záruky (MIGA). 

Investiční smlouva

Při realizaci investičních projektů mimořádného významu pro státní hospodářství může být mezi zahraničním investorem a Běloruskou republikou uzavřena investiční smlouva, která investorovi přináší mj. řadu pobídek a osvobození.

Účastníkem investiční smlouvy za Bělorusko vystupuje republikový orgán státní správy nebo státní organizace určená v souladu s platnou legislativou.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: