Bělorusko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Minsku (Bělorusko)
  • není zcela totožné (lepší) s produkcí na místním trhu, ale vhodně může doplnit
  • cena výrobku
  • odpovídající design, potřebnost apod.
  • nápis, resp. návod v azbuce

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

 Stát pozitivně vnímá výstavbu moderních prodejen velkého formátu a zvyšování kultury prodeje zejména v regionech, na druhé straně však nelibě nese fakt, že dochází k likvidaci středních prodejních organizací a prodejců na tržištích.

Každý řetězec má své individuální požadavky ve vztahu k dodavateli, tak i jednotlivým výrobkům. Ty lze zobecnit do následujících požadavků: 1) výše marketingových nákladů  /5- 15%/, 2) výše slevy pro řetězec /0-15%/, 3) splatnost zboží (diktuje si řetězec) /35-90 dní/, 4) plán podpůrných marketingových aktivit (slevy na zboží) /zpravidla měsíčně, podle typu zboží a sezónnosti/ a 5) doplňující slevy na zboží v rámci slevových akcí /15%/.

Jsou to dodavatelé, kteří primárně oslovují řetězce se svou nabídkou. Pouze velké sítě, které mají vlastní importní oddělení, samostatně vyhledávají výrobce ze zahraničí. Oslovení řetězce by mělo začít z přípravy obchodní nabídky a sjednání si schůzky s produktovým manažerem, případně vedoucím oddělení nákupu. V případě, že produktový manažer zaujme k nabídce negativní stanovisko, je vhodné oslovit vedoucího oddělení nákupu nebo obchodního ředitele (je dosti problematické). V případě exkluzivního zboží je možné nabízet zboží v průběhu roku, u nového výrobku mohou řetězce odložit jednání až ke konci roku, jelikož mají pro daný kalendářní rok stanovený rozvrh nákupů, který nepodléhá změnám. Některé sítě mohou nový výrobek vystavit do prodeje počátkem každého měsíce a v případě dobré prodejnosti uzavřou s dodavatelem okamžitě kontrakt. Přímé odběry ze zahraničí jsou možné (existují importní oddělení s deklaranty), ale je to otázka motivace pro síť. Podíl zahraničního zboží v sítích dosahuje v průměru 30-50%, nicméně ze strany státu dochází k intenzivnímu tlaku na řetězce, aby preferovaly domácí výrobce.  Protekce státu (řada potravinářských podniků je v jeho rukách) se soustřeďuje zejména na pozice jako cukrářské výrobky, džusy a šťávy, pivo, masné a mléčné výrobky, alkohol, tabákové výroby  a další. Poměr potravinového a nepotravinového zboží v sítích dosahuje zhruba 60% ku 40%. Zboží je třeba certifikovat v souladu s běloruskou legislativou. V poslední době začínají řetězce praktikovat prodej zboží pod vlastní obchodní značkou.

Nejvýznamnější potravinářské sítě Běloruska

Název sítě / vlastník

Prodejních jednotek

Евроопт / (ООО «Евроторг»)

149

Корона / (ООО   «Табак-Инвест»)

6   hypermarketů

Родная сторона / (СООО «НТС»)

94

ProStore / (CЗАО   «ПросторМаркет», СЗАО «Простротрейд»)

4   hypermarkety

Белкоопсоюз / (Белорусский республиканский союз   потребительских обществ)

10.100 (prodej běloruského zboží od   státních firem)

V zemi současně existují také státní obchody typu GUM (státní universální obchod), CUM (centrální universální obchod). Jejich prostřednictvím je realizován prodej převážně běloruské produkce, kdy je zákonem regulované složení sortimentu. Přednost má sortiment tuzemské výroby, který sice nedosahuje svými užitnými vlastnostmi ani designem, až na výjimky, evropské úrovně, ale prodává se za cenu, která je při koupěschopnosti obyvatelstva akceptovatelná.

Působení v zemi prostřednictvím místních zástupců pomáhá v mnoha případech v získávání aktuálních informací o možnostech trhu a řeší jeho bezprostřední kontakt se stávajícími  i potenciálními partnery. Zástupce je však třeba vybírat pečlivě s ohledem na míru požadované profesionality.

Běloruská univerzální zbožová burza

 Příležitost pro prodej /nákup zboží v/z Bělorusku(a) nabízí Běloruská univerzální zbožová burza (BUTB), která vznikla na základě nařízení vlády č. 1719 z roku 2003 s cílem rozvíjet organizovaný trh burzovních komodit, formovat příznivé konkurenční prostředí pro obchodující strany, zabezpečovat transparentní cenotvorbu prostřednictvím veřejného obchodování. Spotové obchodování na BUTB probíhá striktně v souladu s burzovními pravidly a ve stanovených termínech. Na burze je obchodováno pouze to zboží, které se nachází v seznamu zboží, jenž je připuštěno k obchodování na burze a to ve 4 sekcích (kovy  a výrobky z kovů, dřevo a výrobky ze dřeva, zemědělská produkce, sekce průmyslového  a spotřebního zboží). Obchodní místa burzy se nachází v Minsku a oblastních centrech Běloruska (5), přičemž fungují současně díky automatizovanému systému obchodování. Nejpopulárnějším je však obchodování prostřednictvím internetu (k 17.03.2014 bylo při BUTB akreditováno 39 českých společností, které během roku 2013 zrealizovaly obchody za téměř 5 mil. USD). Nejvíce obchodovaly se dřevem, kovy a zemědělskou produkcí. BUTB tak představuje další platformou pro navázání obchodních vztahů s Běloruskem.

Běloruská univerzální zbožová burza

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu

Běloruské hospodářské (podnikatelské) subjekty se při provádění zahraničního obchodu řídí především republikovým zákonem „O státní regulaci zahraničně obchodní činnosti“, nařízením prezidenta č. 178 ze dne 27.03.2008 „O pořádku provádění a kontroly zahraničně obchodních operací“ a nařízením prezidenta č. 57 ze dne 28.01.2006 „O některých opatřeních na zdokonalení státní regulace zahraničně obchodní činnosti“. Regulace zahraničního obchodu je rovněž prováděna v souladu s nařízeními vlády.

Nařízení prezidenta č. 347 ze dne 09.08.2011 byly vneseny změny v nařízení č. 178 ze dne 27.03.2008, které na jedné straně rozšiřují možnosti provádění obchodních operací, na druhé zpřísňuje některá pravidla. V bankách musí být registrovány kontrakty (včetně doplnění) v ekvivalentu 3 000 EUR a více. Platí, že obchod musí být uzavřen ve stanovených lhůtách  a není umožněna předplatba (jen ve výjimečných případech).

V souladu s běloruskou legislativou musí být každá mezinárodní obchodní operace registrována v bance a platebně zúřadována, v případě běloruského exportu do 90 dní   (v případě komisního prodeje 120 dní) po expedici zboží, u zahraničního dovozu do 60 dní od poukázání platby. Dne 26. září 2012 vstoupilo v platnost nařízení prezidenta č. 323 ze dne 23.07.2012 podle kterého účastníci zahraničního obchodu jsou povinni přejít na elektronickou deklaraci celních operací.

Celní úlevy

Celní úlevy nebo úplné osvobození od cel je možné v těchto případech:  podnikání v rámci odpovídajících celních režimů, Svobodné ekonomické zóny nebo Vědecko technologické parky, podnikání v místech, na které se vztahují investiční pobídky, při dovozu strojů a zařízení jako vklad do základního kapitálu společnosti, při dovozu zařízení za účelem modernizace průmyslových podniků nebo mezinárodní akce se státním zájmem.

Státní celní výbor Běloruska

Nadnárodní úroveň

V souvislosti s procesem vytváření Celní unie (CU) a Jednotného hospodářského prostoru (JHP) mezi Běloruskem, Kazachstánem a Ruskou federací, docházelo a stále dochází   k přijímání nadnárodních právních aktů ovlivňujících běloruskou národní legislativu.

Na institucionální úrovni je jediným stálým řídícím tělesem JHP Euroasijská hospodářská komise (EHK), která plně funguje od února 2012. Vyvinula se z původní Komise pro celní unii (KCU), která ukončila svou činnost. EHK je oproti KCU výrazně posílena pravomocemi. Veškerou legislativu k CU a JHK lze nalézt na stránkách Euroasijské hospodářské komise.

Euroasijská hospodářská komise

Obchodní režimy

Volné obchodní režimy

V současnosti má Bělorusko bilaterální dohody o volném obchodním režimu s těmito státy: Ázerbájdžánem, Arménií, Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Kazachstánem, Moldávií, Ruskem, Uzbekistánem, Turkmenistánem a Ukrajinou. Bělorusko je současně členem Dohody SNS  o zóně volného obchodu, která byla podepsaná 15. dubna 1994 (se změnami z 2. dubna 1999).

Dne 18. října 2011 byla podepsána Smlouva SNS o volném obchodu, která nahradí Dohodu SNS o volném obchodu z roku 1994 a bilaterální dohody. Daná dohoda je založená na pravidlech a principech WTO. Novou smlouvu podepsalo 8 zemí: Arménie, Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Moldávie, Rusko, Tádžikistán, Ukrajina.

Tarifní regulace CU. Na území CU je ustanoven Jednotný celní tarif (JCT) - jednotné dovozní celní sazbyplatné pro všechny tři země. Sazby JCT jsou uplatňovány v závislosti od původu dováženého zboží  a podmínek jeho dovozu. Celní úlevy (nižší sazby) jsou uplatňovány vůči zboží dováženému   z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí, a dále vůči zemím s kterými má Bělorusko podepsány mezinárodní dohody do 01.01.2010. Zejména se jedná o Smlouvu o volném obchodu se zeměmi SNS.

Vývozní cla (např. na dřevo a jeho polotovary) jsou prozatím stanovována národní legislativou. Předpokládá se však, že i vývozní cla budou regulována na úrovni CU.

Netarifní regulace CU

Na území CU jsou uplatňovány následující opatření netarifní regulace:

  • zákaz vývozu;
  • množstevní omezení vývozu nebo dovozu (kvóty);
  • poskytnutí výhradního práva na vývoz nebo dovoz (v případě Běloruska se jedná    o výhradní dovoz alkoholu, tabáku, ryb a mořských produktů);
  • licence v oblasti zahraničního obchodu (k vývozu nebo dovozu zboží uvedeného v Jednotném přehledu zboží, ke kterému jsou přijímány zákazy nebo omezení účastníky CU ve vztahu ke třetím zemím je nutné získání příslušné licence. Licence vydaná orgány jednoho z členů CU jsou uznávány ostatními členy CU a mají platnost ve všech zemích CU. Licence mohou být jednorázové /s platností do 1 roku/, generální /do 1 roku/ nebo výlučné /doba platnosti je stanovena v každém konkrétním případě/). V Bělorusku tyto licence vydává Ministerstvo obchodu Běloruska,
  • dohled nad vývozem a dovozem (zahrnuje certifikaci produkce, registraci bezpečnosti produkce, veterinární kontrolu, karanténní a fytosanitární dozor).

Zákony:

Nepřímé zdanění

Nepřímé zdanění v CU je regulováno Dohodou o principech vymáhání nepřímých daní při vývozu a dovozu zboží, realizaci prací a poskytování služeb v CU ze dne 25.01.2008 a rovněž dodatečnými protokoly.

Při vývozu zboží je ustanovena nulová sazba DPH a osvobození od spotřební daně při podmínce dokumentárního potvrzení faktu vývozu (do 180 kalendářních dní).

Při dovozu zboží na území účastníka CU ze země jiného účastníka CU se nepřímé zdanění provádí v zemi dovozce. K zdanění nedochází, pokud je zboží v zemi  dovozce od daní osvobozeno.

Vymáhání nepřímých daní z realizace prací a poskytování služeb je prováděno v zemi, kde k takové činnosti dochází.

 Ochrana domácího trhu

Národní úroveň

Státní výbor standardizace Běloruska na základě usnesení č. 60 ze dne 16.08.2008 publikoval seznam produkce, služeb, obsluhy a jiných objektů podléhající povinnému posouzení shody (certifikaci). Seznam byl aktualizován v červenci 2011 s některými doplněními v roce 2012. Tento seznam je postupně zkracován, tak jak dochází k přijímání Jednotných technických řádů CU na nadnárodní úrovni.Kromě toho mohou existovat další technické požadavky, které náleží do kompetence jiných státních institucí. Např. produkt určený pro použití ve stavebnictví, na který se nevztahuje povinná certifikace, ale pouze jen dobrovolná deklarace shody, předpokládá před vydáním příslušného dokumentu získání nejprve technického osvědčení Ministerstva stavebnictví a architektury Běloruska, což představuje pro exportéra (importéra) dodatečné náklady. Dalším případem je třeba licencování a certifikace shody produktů informačního-bezpečnostního charakteru (tedy softwaru), které má na starosti Operativně-analytické centrum při prezidentovi Běloruska.Na národní úrovni existuje ještě 18 běloruských Technických řádů, které řeší otázky bezpečnosti u některých skupin výrobků (např. bezpečnost dětských hraček, mléka a mléčné produkce a dalších).

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Obecně neexistují žádné specifické požadavky k cizincům, kteří chtějí v Bělorusku podnikat. Na zahraniční investory se vztahuje stejný právní režim a podmínky jako na běloruské subjekty.

Běloruská legislativa předpokládá následující právní formy podnikatelských subjektů:

  • živnostník (zkratka ИП - индивидуальный предприниматель);
  • zemědělské hospodářství (КФХ - крестянское /фермерское/ хозяйство);
  • unitární podnik (УП - унитарное предприятие);
  • výrobní družstvo (ПК - производственный кооператив);
  • veřejná obchodní společnost (ПТ - полное товарищество);
  • komanditní společnost (КТ - коммандитное товарищество);
  • společnost s rozšířeným ručením (ОДО - общество с дополнительной ответственностью);
  • společnost s ručením omezeným (ООО - общество с ограниченной ответственностью);
  • otevřená akciová společnost (ОАО - открытое акционерное общество);
  • uzavřená akciová společnost (ЗАО – закрытое акционерное общество).

Kromě toho mohou existovat zastoupení (представительство) a pobočky (филиал) právnických osob. Zastoupení zahraniční společnosti v Bělorusku není právnickou osobou a rozhodnutí k založení těchto subjektů vydává Ministerstvo zahraničních věcí Běloruska na dobu 3 let s možností prodloužení o další 3 roky. Zastoupení zahraniční společnosti může mít rovněž trvalý status. 

Založení zastoupení 

Je třeba upozornit na nařízení č. 1189 běloruské vlády ze dne 31.12.2014 přijala nařízení, které upřesňuje cíle fungování zastoupení zahraniční společnosti. Svým způsobem nařízení reaguje na fakt, kdy zastoupení, která měla vykonávat pouze pomocné funkce (marketing) se zabývaly komerční činností, aniž odváděla ze svých zisků daně běloruskému státu. Nařízení přineslo i řadu dalších změn, pokud jde o délku existence zastoupení, počet zahraničních zaměstnanců registrovaných na toto zastoupení, stejně jako pořádek pro vydávání služební kartičky, nyní již pouze pro vedoucího zastoupení.

Informace k založení zahraničního zastoupení v Bělorusku (MZV BY)

Za obchodní společnosti se zahraniční účastí (investicemi) se považují takové podniky, kde zahraniční investor vložil do základního kapitálu společnosti nejméně 20 000 USD. Pro účely registrace se všechny obchodní společnosti se zahraniční účastí člení na smíšené obchodní společnosti (právnická osoba, základní kapitál je tvořen podíly zahraničního investora a běloruských fyzických a/nebo právnických osob) nebo zahraniční obchodní společnosti(právnická osoba, základní kapitál je ze 100% tvořen zahraničními investicemi). 

Organizačně podnikání může nabývat následujících forem:

Akciová společnost - nejrozšířenější forma podnikání u kapitálově náročných ekonomických aktivit. Rozlišuje se forma uzavřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie pouze se souhlasem ostatních akcionářů a/nebo jen omezenému okruhu osob a otevřené akciové společnosti, kdy je možno nabývat akcie volně. K založení a.s. je třeba vždy minimálně dvou akcionářů, uzavřená akciová společnost může mít maximálně padesát akcionářů, u otevřené akciové společnosti toto omezení neplatí. 

Společnost s ručením omezeným - právnická osoba, jejíž kapitál a závazky jsou omezeny výší podílu společníků. Opět je třeba nejméně dvou a maximálně padesáti společníků k založení této formy společnosti. 

Unitární podnik - osoba založená za účelem dosažení zisku, která nemá vlastnické právo k majetku svěřeného jí k hospodaření. Vlastníkem majetku UP je jeho zakladatel. Majetek unitárního podniku je nedělitelný. 

Založení právnické osoby 

Registraci právnických osob se zahraniční účastí (investicemi) provádí Minský městský výkonný výbor a jednotlivé oblastní výkonné výbory, mimo obchodních organizací se zájmem podnikat na území Zvláštních (svobodných) ekonomických zón (registraci v SEZ provádí administrace těchto zón). V případě bank a nebankovních úvěrově-finančních společností provádí registraci Národní banka Běloruska, pojišťovny registruje Ministerstvo financí Běloruska. Před podáním návrhu na zápis obchodní společnosti je třeba:

  • potvrdit s registračním orgánem název obchodní společnosti;
  • stanovit místo budoucího sídla společnosti (obdržet potvrzení vlastníka nemovitosti);
  • přijmout (písemně) rozhodnutí o založení obchodní společnosti, připravit zakladatelské listiny (originál nebo notářsky ověřené kopie) a další dokumenty (výpis z obchodního rejstříku v ČR s notářsky ověřeným překladem u právnických osob, kopie a překlad pasu v případě fyzických osob);
  • vytvořit základní kapitál společnosti (otevřít dočasně bankovní účet nebo provést znalecké ocenění nepeněžních vkladů);
  • zaplatit registrační poplatek ve výši cca 60 EUR.

Reorganizace a likvidace právnických osob 

Likvidace PO může být uskutečněna na základě dobrovolného rozhodnutí vlastníka nebo společníků, či jiných důvodů v souladu s legislativou (rozhodnutím hospodářského soudu nebo registrujícího orgánu). V procesu likvidace je stanovena likvidační komise (likvidátor), který provádí veškeré formální procedury a stanoví pořádek a lhůty pro likvidaci společnosti. Reorganizace PO je regulována legislativou  a může bát realizována formou fůzí, připojení, rozdělení, oddělení nebo přeměny.

Databáze názvů obchodních společností v Bělorusku

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Regulace reklamy

V souladu s legislativou Běloruské republiky existují omezení s ohledem na:

  • reklamu určených druhů produktů či služeb (medicínské zařízení, alkoholické nápoje, pivo, tabák, zbraně, narkotika atd.),
  • místa reklamy (vzdělávací zařízení, obytné rajóny atd.),
  • způsob reklamy (sdělovací prostředky, televize, reklamní plochy atd.),
  • obsah reklamy (potřebná informace, barvy, slova atd.).

Následující druhy reklamy vyžadují souhlas státních orgánů:

  • venkovní reklama - s oblastním výkonným výborem (Minský městský výkonný výbor),
  • reklama na dopravních prostředcích - s oblastním výkonným výborem (Minský městský výkonný výbor) a rovněž s oddělením Státní automobilové inspekce (GAI) Ministerstva vnitra Běloruska,
  • reklama zdravotního zařízení - s Ministerstvem zdravotnictví Běloruska,
  • reklama veterinárních služeb - Ministerstvo zemědělství a potravinářství Běloruska,
  • reklama o práci a studiu občanů Běloruska v zahraničí - Ministerstvo vnitra Běloruska. 

Formy nepatřičné reklamy jako nevhodná, klamavá, neetická, skrytá, jsou zakázány v souladu s legislativou Běloruska.

Rozhodnutí v otázce přiznání reklamy nepatřičnou přijímá Ministerstvo obchodu Běloruska,  a rovněž místní výkonné a řídící orgány (s výjimkou uznání klamavé reklamy). Pokud je reklama uznána za nepatřičnou, může být zadavatel reklamy vyzván k publikaci opravné reklamy, a to na svůj účet a v určené lhůtě.

Vybrané mezinárodní výstavy pořádané v Bělorusku v roce 2015                  

Web: www.belinterexpo.by     
e-mail: mail@belinterexpo.by

Běloruské fórum průmyslu (12. – 15. května) Minsk. Mezinárodní projekt výstav „Současný průmyslově-ekonomický podnik“ „Ekologie a úspory energií a zdrojů“ „Věda a inovace“.  

BELAGRO (2. – 6. června) Minsk. Mezinárodní výstava zemědělského vybavení a produkce, technologií, agrochemie, potravinářského a veterinárního odvětví. V rámci výstavy bude připraven salón „Bioplyn 2015“. V r. 2014 se účastnilo výstavy 485 podniků z 18 zemí a počet návštěvníků přesáhl 60 000.

Belferma (2. – 6. června) Minsk. Mezinárodní výstava zemědělského vybavení a produkce, technologií, agrochemie, potravinářského a veterinárního odvětví. V rámci výstavy bude připraven salón „Bioplyn 2015“.

Budprogres (8. – 11. září) Minsk. Výstava materiálů, technologií, techniky, vybavení, výroby, architektury, projektování, speciálních oděvů a úspory energie a zdrojů.

Bankovnictví, pojišťovnictví, leasing (29. – 31. října) Minsk. Specializovaná výstava. Bankovní finanční produkty, pojistné finanční služby a leasingové finanční produkty. Mikrofinancování, penzijní zabezpečení.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Autorská práva

V Bělorusku je poskytována ochrana výsledkům duševního vlastnictví. Autorská práva zahrnují literární, umělecká, hudební a audiovizuální díla. Jejich ochrana vzniká momentem jejich vzniku. Osobní nemajetková práva jsou chráněna neomezeně, majetková práva v průběhu života autora a 50 let po jeho smrti. Majetková práva mohou být předána třetím osobám na základě výlučné nebo nevýlučné licence. Majitel má právo zakazovat nebo povolovat nakládání se svými autorskými právy.

Objekty průmyslového vlastnictví

V Národním centru intelektuálního vlastnictví (NCIS) se registrují vynálezy (na období 20 let od data registrace s prodloužením o 5 let), technická řešení (na 5 let s prodloužením o 3 roky) a průmyslové vzory (na 10 let s prodloužením o 5 let). Právní ochrana objektů průmyslového vlastnictví je stvrzena vydáním patentu.

Označení

Registrace ochranných známek se rovněž provádí v NCIS, který následně žadateli vydá potvrzení o registraci. Ochranná známka je chráněna po dobu 10 let s možností dalšího prodloužení o 10 let. Dále jsou registrovány zeměpisné názvy (na 10 let s prodloužením  o dalších 10 let) a firemní názvy (platí do likvidace právnické osoby nebo změny firemního názvu).

Národní centrum intelektuálního vlastnictví

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

V  Bělorusku je výběrové řízení vypisováno bezpodmínečně na zakázky, které jsou plně nebo částečně financovány ze státního rozpočtu i rozpočtů místních orgánů státní správy. Procedury mohou být různé – otevřené nebo uzavřené soutěže, vyžádání si cenových nabídek, procedura nákupu z jednoho zdroje, elektronické aukce a burzovní obchody. Vzhledem k tomu, že legislativa k veřejným zakázkám se poměrně často mění, je účelné se s aktuálním stavem seznámit na stránkách Ministerstva obchoduBěloruska, které je od 1. ledna 2013 zplnomocněným orgánem pro danou oblast.

Všeobecná informace k procedurám veřejných zakázek, další informace 

Databáze výběrových řízení 

Databáze všech výběrových řízení je provozována Národním centrem marketingu a konjunktury cen (ICETRADE). Přístup je však placený. Některé organizace, které jsou oprávněny k centralizovaným nákupům, prezentují tendry i na svých stránkách.

Databáze tendrůNárodního centra marketingu a konjunktury cen (ICETRADE)

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

Soudní systém Běloruska představuje Ústavní soud, běžné soudy (rajónů /městské/  a posádkové vojenské soudy; oblastní a Minský městský soud a rovněž Běloruský vojenský soud; Nejvyšší soud Běloruska) a hospodářské soudy.

Obchodními spory se zabývají Hospodářské soudy, které se nachází v každé z šesti oblastí Běloruska a Minsku, a Vyšší hospodářský soud Běloruska (který může v první instanci posoudit jakýkoliv případ. Spory se v první instanci posuzují v minském Hospodářském soudu nebo Hospodářskými soudy příslušných oblastí.    

Posouzení případu Hospodářským soudem  v první instanci se skládá ze dvou fází. V první dochází k přípravě případu k soudnímu řízení (v průběhu pracovních dní), v druhé fázi již k samotnému řízení. To by mělo i s vynesením řešení zaujmout max. dva měsíce (většinou 1 měsíc) od zahájení projednávání případu. Tyto lhůty se vztahují i na případy s účastí zahraničních právnických osob, pokud se kompetentní (pověřené) osoby nacházejí v Bělorusku. V případě, že se nenacházejí, platí lhůty do 7 měsíců. V případě složitých případů, mohou být lhůty pro přijetí rozhodnutí prodlouženy do 4 měsíc, respektive do 1 roku v případech s účastí zahraničních osob, nacházejících se mimo Běloruska.

Vůči rozhodnutí Hospodářského soudu se lze odvolat odvolací stížností nebo kasačním protestem, případně na základě inspekce. Odvolací stížnosti, které musí být podány do 15 dnů od vynesení rozhodnutí, jsou posuzovány odvolacími instancemi Hospodářského soudu do 15 dnů (v případě prodloužení lhůty do 30 dnů) od podání odvolací stížnosti. Kasačním protestem mohou být napadena rozhodnutí Hospodářského soudu v první instanci nebo rozhodnutí jeho apelační instance. Kasační protest je posuzován Kasačním kolegiem Vyššího hospodářského soudu. Termín pro podání kasačního protestu je 1 měsíc od rozhodnutí a stejná lhůta (1 měsíc) je určena pro přijetí rozhodnutí kolegiem od podání protestu.  Soudní rozhodnutí, která vstoupila  v platnost, mohou být přezkoumána na základě protestu úředních osob, které k tomu mají oprávnění (předseda VHS nebo generální prokurátor Běloruska). Kompetentní orgánem pro přezkum je Prezídium Vyššího hospodářského soudu v případě soudních rozhodnutí v první instanci, odvolací instance HS nebo kasačního kolegia. Plénum Vyššího hospodářského soudu přezkoumává záležitost v případě rozhodnutí Prezídia VHS. Odvolání lze provést do 1 roku od vstoupení soudního rozhodnutí v platnost.

V Bělorusku je rovněž zřízen Mezinárodní arbitrážní soud při Běloruské obchodně-průmyslové komoře se sídlem v Minsku.              

Pokud je spor rozhodován běloruskými soudy, je ve většině případů přihlédnuto k zájmům  a ochraně tuzemských účastníků sporu. Z tohoto důvodu je doporučeno uvádět místo řešení sporu vně Běloruska a použití práva českého, případně třetí země.

 Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Od 10. ledna 2011 platí zákaz Národní banky Běloruska (NBRB) na provádění předplateb v zahraniční měně prostřednictvím prostředků z úvěrů (půjček), opatřených v běloruských bankách (povolení NBRB z dubna 2009). Možnost úhrady plateb za dovoz v zahraniční měně z úvěrů (půjček) uzavřených mezi importérem a nerezidentem zůstává zachována. 16. března 2011 NBRB anulovala svá rozhodnutí vůči předplatbám za dovozy z Ruské federace a Kazachstánu a 30. března 2011 povolila platby v běloruských rublech, ruských rublech a kazachstánských tenge za dodávky zařízení rezidentům RF  a Kazachstánu.

V současné době tak mohou běloruské podniky provádět předplatby:

  • subjektům z RF  a Kazachstánu,
  • prostřednictvím akreditivu,
  • z valutových (devizových) prostředků, které získaly svými exportními aktivitami,
  • z prostředků získaných z investic v zahraničí,
  • z prostředků získaných prostřednictvím zahraničních úvěrů nebo půjček (např. od zahraniční mateřské společnosti). 

Platební morálka 

Platební morálka běloruských subjektů patřila dlouhá léta k lepším v Evropě. Zvláště to platilo pro státní podniky. S ohledem na valutovou krizi v roce 2011 se mnoha státním a především soukromým podnikům zhoršily platební možnosti. Zatímco u státních firem stále existuje vysoká pravděpodobnost splacení pohledávek, u soukromých subjektů je na místě opatrnost a snaha po maximálním zajištění (a to i v případě dlouholetých obchodních vztahů). 

 Problémy a rizika místního trhu

Značným problémem je enormní objem rychle se měnících normativních aktů (legislativy) všech stupňů, přijímání zásadních normativních aktů prezidentskými výnosy, retrospektivní účinnost normativních aktů, jejich neprovázanost a vnitřní rozpornost apod. Přestože se volá po vyčištění právních norem, souběžně se přijímají další. Vždy je možno, z důvodu nepřehlednosti právních, daňových, celních a dalších předpisů, nalézt porušení běloruských zákonů, a tím zavdat i důvod k přijetí citelných sankcí. Případně mohou na fungování firmy mít negativní vliv i nerovná pravidla pro státní a nestátní podniky, pokud jde o možnosti odbytu výrobků, získávání surovin, dotace el. energie, plynu a dalších vstupů.

Prověření partnera

V Bělorusku neexistuje volně přístupná databáze rejstříku právnických osob. O výpis z rejstříku je třeba žádat na Ministerstvu justice Běloruska nebo v příslušných registračních orgánech dle místa registrace firmy. Žádat může také zahraniční firma, nicméně následný proces probíhá prostřednictvím poštovní korespondence. Levnější a rychlejší variantou může být získání výpisu přes běloruskou advokátní kancelář.

Výpis obsahuje: jméno firmy, právní formu, registrační číslo, daňové číslo, statistické číslo, datum registrace, oficiální adresu, základní kapitál, jména podílníků, jméno ředitele podniku, typ aktivit.

Advokátní kancelář je schopna zajistit také výpis z Hospodářského soudu, zda proti zájmovému subjektu bylo nebo je vedeno soudní řízení. V případě, že je zájmový subjekt registrován jako otevřená akciová společnost, lze na stránkách Ministerstva financí Běloruska získat základní informace o výši základního kapitálu těchto společností, stejně jako výkazy o jejich zisku nebo ztrátách.

Další informace (daňové, bankovní) o jednotlivých firmách není možné v Bělorusku oficiální cestou získat.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Před cestou do Běloruska je třeba si termín jednání s běloruským partnerem dopředu dohodnout (v případě jednání ve státních podnicích raději písemně).

Je zvykem dodržovat termín dohodnutých schůzek a jednání, bez omluvy je akceptovatelných max. 5 minut.Při představování je vhodné partnerovi předat vizitku (v ruském či anglickém jazyce). Při oslovování je obvyklé používat jméno a jméno po otci „otčestvo“ (např. Vladimir Vladimirovič). Pro české obchodníky může být někdy nezvyklé, že partner již při prvním setkání přejde na tykání. Mladší generace se při jednání již chová zcela evropsky.

Jednacím a komunikačním jazykem je v naprosté většině případů ruský jazyk. Po předchozí konkrétní dohodě s partnerem je možno komunikovat v jazyce anglickém, méně již v jazyce německém. V takovém případě je však třeba si zajistit tlumočení. Nejlépe se navazují osobní kontakty při neformálních jednáních za stolem. Pracovní oběd  v délce přibližně dvou hodin začíná obvykle mezi 13:00 až 15:00, pracovní večeře začíná obvykle v 19:00. Průběh konzumace je doprovázen pravidelnými přípitky, očekává se od hostů přípitek na perspektivní spolupráci, na zdraví rodiny apod. Přípitky jsou málokdy stručné a jsou vždy ukázkou řečnického umění. Pouhé české strohé „na zdraví“ by mohlo být považováno za neuctivé. Pije se na tzv. „na povel“ a nejčastěji místní vodka, která je velmi dobré kvality. Není neobvyklé, že je obchodní partner po určité době spolupráce pozván na chatu nebo do sauny. V tomto prostředí se často uzavírají klíčové dohody. Často jsou zahraničním hostům předávány drobné dárky (vodka, publikace, lidový suvenýr atd.). Je třeba s tímto počítat a dárky si rovněž zajistit. Oblíbená je Becherovka, české pivo, dárky skleněné.

Státní svátky  (pracovní volno)

  • 01.01. - Nový rok
  • 07.01. - Pravoslavné vánoce
  • 08.03. - Den žen
  • 29.04. - Pravoslavné dušičky (tzv. radunica)
  • 01.05. - Svátek práce
  • 09.05. - Den vítězství
  • 03.07. - Den nezávislosti Běloruska
  • 07.11. - Den říjnové revoluce
  • 25.12. - Katolické vánoce

Pokud státní svátek vychází na víkend, je zvykem, že se volný den přesouvá na nejbližší pracovních den

Obvyklá pracovní doba

Většina úřadů začíná pracovat od 9:00. Některá pracoviště dodržují zkrácenou pracovní dobu v pátek. Zkrácená doba se obvykle dodržuje také v den předcházející svátkům, připadají-li na pracovní den. Přestávka na oběd trvá hodinu a je striktně dodržována. Je třeba počítat s tím, že zpravidla od 13:00 do 14:00 nebudou pracovníci na svém pracovním místě. V daném časovém rozmezí je téměř vyloučené dovolat se do úřadů a většiny firem. Pracovní doba nesmí přesáhnout 8 hodin denně + 1 hodinu na oběd. Pro některé kategorie zaměstnanců může existovat kratší pracovní doba. Pracovní týden má 5 dní (v některých případech může mít i 6 pracovních dní, avšak i zde celková pracovní doba předpokládá 40 hodin). Existují zvláštní normy, které upravují pracovní dobu ve večerních hodinách,  o víkendech a svátečních dnech. Minimální výměra  dovolené  je 24 dní v roce.

Obvyklá otevírací doba v obchodní síti

Obchodní domy, obchodní centra a některé specializované obchody (zejména potravinářské) mají otevřeno také o víkendu. Obchody s průmyslovým zbožím pracují většinou jen v sobotu, od 10:00 do 18:00. Směnárny se obvykle nacházejí přímo v obchodních centrech.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Vízová povinnost mezi ČR a Běloruskem začala platit od 01.06.2000. Vjezd cizinců na území Běloruska je proto možný na základě uděleného víza. Na základě zákona „O právním postavení zahraničních osob a osob bez občanství“, který vstoupil v platnost 21.07.2010, došlo k prodloužení lhůty ze 3 na 5 pracovních dní, kdy se může cizinec nacházet v Bělorusku bez registrace. V případě delšího pobytu je povinen se zaregistrovat na příslušném úřadě (tzv. OVIR - orgán Ministerstva vnitra BY) v místě faktického ubytování. Pokud je sjednáno ubytování v hotelu, turistických objektech nebo sanatoriích, tuto registraci provede administrace (recepce) příslušného ubytovacího zařízení. Pro případné prodloužení víza je třeba navštívit místní OVIR.

Lhůta pro krátkodobý pobyt v Bělorusku je 90 dní v kalendářním roce.

Na základě usnesení vlády ze dne 16. srpna 2013 může být všem cizincům uděleno vstupní běloruské vízum na mezinárodním letišti v Minsku. Žadatelé však před tím musí dodat na Hlavní konzulární správu Ministerstva zahraničních věcí Běloruska (УВВ ГКУ МИД) potřebnou dokumentaci. V případě krátkodobého víza platí lhůta 3 pracovní dny do příletu,   u dlouhodobého 5 pracovních dní. Pouze v případě vážného onemocnění či úmrtí blízkého příbuzného lze dokumenty předložit v den příletu.

Víza a poplatky

Víza při cestě představitelů českých firem do Běloruska

Víza při cestě běloruských obchodních partnerů do České republiky

Konzulární úsek Velvyslanectví ČR v Bělorusku uděluje schengenská víza a vyznačuje víza národní. Schengenská víza jsou víza s dobou pobytu v schengenském prostoru do 90 dnů během 6 měsíců, tzn. že celková doba pobytu cizince na území schengenského prostoru nesmí překročit 90 dní v průběhu 6 měsíců ode dne prvního vstupu na toto území. Národní víza jsou víza dlouhodobá, tj. nad 90 dnů pobytu na území České republiky.

Náležitosti pro podání žádosti o vízum může žadatel předem konzultovat s pracovníky konzulárního úseku velvyslanectví ČR v Bělorusku (tel.: +375 17 2265244-5).

Zdravotní pojištění

Při cestování do Běloruska je nutné uzavřít zdravotní pojištění. Od června 2014 je již při podání žádosti o vízum  vyžadováno povinné zdravotní pojištění platné pro Bělorusko na celou dobu plánovaného pobytu a na výši pojistného plnění min. 10.000 EUR.

Při vyřízení víza na letišti v Minsku  je nutno nejprve zakoupit zdravotní pojištění přímo na letišti a teprve s ním vyřizovat vízum. Samotné sjednání pojištění trvá cca 5 minut. U početnějších delegací (nad 5 osob) cestujících letecky, si lze dopředu sjednat před příletem do Minsku (tel.: +375 17 2792305 nebo 55). Po dohodě je třeba na faxové číslo +375 17 2792305 (doporučujeme přijetí faxu telefonicky ověřit na stejném čísle) zaslat seznam cestujících s následujícími údaji (vše latinkou): jméno a příjmení, číslo pasu, datum narození, pobyt od-do. Po příletu, v prostoru před pasovou kontrolou, je třeba objednané pojistky vyzvednout a zaplatit odpovídající částku (v EUR).

Očkování

Pro cesty do Běloruska se nevyžaduje žádné povinné očkování. Doporučeno je očkování typu hepatitida A, hepatitida B, tetanus, záškrt dle aktuální epidemiologické situace, klíšťová encephalitida (při pobytu v lesnatých endemických oblastech) a TBC. 

Imigrační karta

Na hranicích je třeba vyplnit imigrační kartu (jméno, příjmení, národnost, čísla pasu a víza, typ víza, zvací organizaci a další), která sestává ze dvou identických částí. Jednu část si ponechává pasová kontrola, druhou cestovatel. Tuto kartu je třeba mít u sebe, slouží následně pro registraci pobytu (nad 5 dní - viz kapitola Registrace), přičemž je odevzdávána při opuštění Běloruska.

Celní předpisy 

V souvislosti s ratifikací Celního kodexu Celní unie Běloruska, Kazachstánu a Ruska (CU) vstoupila v červenci 2010 v platnost „Dohoda o pravidlech přemístění fyzickými osobami zboží pro osobní potřebu přes celní hranici CU…“, která upravuje celní problematiku ve vztahu k fyzickým osobám. Tu dále zpřesňuje pozměňovací Protokol z 19.10.2011. Občané, kteří letecky cestují na území CU mohou volně převážet:

  • zavazadlo s nosností do 50 kg na osobu s předměty pro osobní potřebu v hodnotě max. 10 000,- EUR;
  • alkohol v objemu max. 3 litry na dospělou osobu (včetně piva);
  • 200 cigaret, 50 doutníků, případně 250 g tabáku;
  • finanční prostředky max. do 10 000 USD (ekvivalent).

Pokud není cestováno letecky, platí stejná pravidla s rozdílem hodnoty předmětů pro osobní potřebu, která nesmí převýšit 1 500 EUR.

V opačném případě je třeba vyplnit celní deklaraci a zaplatit příslušené clo. Přehled předmětů, které nepatří do seznamu věcí pro osobní potřebu, stejně jako přehled zakázaných předmětů (nebo předmětů s omezením - např. cenné papíry) jsou uvedeny v příslušných přílohách dohody.

V případě stěhování osobních věcí cizinci ze služebních důvodů (zaměstnání v Bělorusku) existují benevolentnější pravidla.

Cestování letadlem 

Letecké spojení mezi Prahou a Minskem je každodenní, provozované společností  BELAVIA.

Cestování vlakem

Využít lze rovněž železničního spojení Praha-Ostrava-Warszawa Wschodnia (PL)-Minsk. Více informací v systému IDOS. 

Cestování pravidelnou autobusovou linkou

Mezi Prahou a Minskem je provozována pravidelná autobusová linka EUROLINES

Cestování automobilem

Při vjezdu na území Běloruska osobním automobilem je třeba na hranici vyplnit celní deklaraci o dočasném dovozu (временный ввоз). Současně se předkládají originály malého technického průkazu a řidičského průkazu (pro jistotu je vhodné mít i fotokopie). Neřídí-li vozidlo majitel zapsaný v dokladech vozidla, je třeba mít s sebou ověřenou plnou moc.

Užívat dočasně dovezené vozidlo na území Běloruska smí pouze osoba, na niž byl vyřízen dočasný dovoz (tj. musí jej řídit, nebo alespoň být ve voze přítomna, řídí-li jej jiná osoba).

S vozidlem je třeba opustit území Běloruska před vypršením doby povolení pro dočasný vjezd, tedy do 3 měsíců!

Mezi vládami Běloruska a Ruskou federací byla v únoru 2010 podepsána Dohoda    o dočasném dovozu a vývozu automobilů. Ta předpokládá, že při cestě do Ruské federace přes Bělorusko stačí deklarovat automobil pouze na hranicích EU/Bělorusko a průjezd do RF je volný. Do 3 měsíců však musí automobil opustit RF, respektive Bělorusko.

V případě dotazů k celním formalitám při vjezdu do Běloruska je možné se obrátit na Státní celní výbor Běloruska, tel.: +375 17 2189085.

Při vjezdu do Běloruska je vyžadováno povinné pojištění automobilu. Díky účinnosti dohody o „zelené kartě“ mezi ČR a Běloruskem je akceptována zelená karta, pokud na kartě není přeškrtnuto Bělorusko v rubrice územní platnosti. Druhou možností je sjednání si pojištění přímo na hranici prostřednictvím Běloruské kanceláře dopravního pojištění, jejímiž členy je v současnosti 6 běloruských pojišťoven.

Silnice a mýtné

Běloruské silnice jsou obecně velmi dobré, dálnice M1 z Brestu přes Minsk do Moskvy dokonce velmi kvalitní. Mimo hlavní tahy a ve vesnicích však kvalita vozovky kolísá.

Od 1. srpna 2013 probíhá výběr mýtného elektronickým způsobem na bázi technologie KAPSCH TrafficCom AG. Ten se týká rovněž osobních vozidel do 3,5 tun, která nejsou registrována na území Celní unie, tedy včetně automobilů s českou poznávací značkou.

Mýtné se týká následujících úseků:

  • M1/E30 Brest – Minsk – hranice s RF (platný úsek 609 km);
  • M2 Minsk – mezinárodní letiště Minsk (platný úsek 27 km);
  • M3 Minsk – Vitebsk (platný úsek 32 km);
  • M4 Minsk – Mogilev (platný úsek 176 km);
  • M5/E271 Minsk – Gomel (platný úsek 44 km);
  • M6/E28 Minsk – Grodno – hranice s PL  (platný úsek 45 km);

Řidiči vozidel, jichž se elektronické mýtné týká, jsou povinni se zaregistrovat na www.beltoll.by a proti záloze (20 EUR pro vozidla do 3,5 t a 50 EUR nad 3,5 t) si vyzvednout palubní jednotku na stanicích poblíž hraničních přechodů či benzínových stanic. Následně je třeba palubní jednotku dobít a správně instalovat. Výše zálohy se odvíjí od váhy a typu vozidla, platit lze v BYR nebo palivovými kartami.

K 1. lednu 2014 tarify za užití placených dálnic činily:

  • 0,04 EUR/km pro vozidla do 3,5 t;
  • 0,08 EUR/km pro vozidla nad 3,5 t s 2 osami;
  • 0,10 EUR/km pro vozidla nad 3,5 t s 3 osami;
  • 0,12 EUR/km pro vozidla nad 3,5 t s 4 a více osami.

Legislativa:

Dopravní přestupky

Na místě je striktní dodržování silničních předpisů, a to zejména omezení rychlosti. Tolerance k alkoholu je v BY nulová. V případě řízení vozidla pod vlivem alkoholu může být dopravní prostředek takovému řidiči státem konfiskován (platí od 24.10.2013).

Registrace pobytu

Při pobytu v Bělorusku delším než 5 dní je cizinec povinen se registrovat. Registraci provádí ubytovací středisko (hotel, lázeňské centrum). V případě pobytu u soukromé osoby je třeba provést registraci osobně na příslušném oddělení občanství a migrace (např. Minsk spadá pod Hlavní správu vnitřních záležitostí Minského městského výboru, který se dále dělí na rajónní správy).

Při registraci je třeba předložit cestovní pas (víza), imigrační kartu (vyplňuje se na hranicích), cestovní pojištění a vyplněnou žádost (na příslušném oddělení občanství a migrace). Procesem registrace je pověřen vždy příslušný inspektor odděleníodpovědný za pobyt cizích státních příslušníků v Bělorusku.

Základní veličina

Řada úředních poplatků (včetně pokut a sankcí) je uváděna v ekvivalentu k tzv. „základní veličině“ (базовая величина). Jedna (1) základní veličina se od 1. dubna 2014 rovná 150.000 běloruských rublů.

Tax free

V Bělorusku je aplikován systém vratky DPH z nákupu běloruského zboží zahraničními turisty - TAX FREE.

 Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

V Bělorusku je velmi dobrá bezpečnostní situace, nicméně může dojít k drobným krádežím, zejména v místech s větší četností lidí (obchodní domy, nádraží, stadiony, metro apod.)

Není doporučováno zdržovat se poblíž míst protestních akcí z důvodu možného zadržení za účast na nepovolené demonstraci.

Rovněž není doporučována návštěva míst bezprostředně zasažených následky havárie Černobylské jaderné elektrárny, k níž došlo v roce 1986 na Ukrajině, pouhých 10 km od hranic s Běloruskem. Jedná se zejména o oblast na jihovýchodě země, rozprostírající se mezi městy Loev, Mozyr, Petrikov a David-Gorodok. Na celém ostatním území Běloruska je trvale mírně zvýšená radiace.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pracovní povolení

Cizinci mohou v Bělorusku vykonávat pracovní činnost pouze na základě speciálního pracovního povolení. Povolení na 1 rok vydávají příslušné orgány v místě pobytu cizince, zabývající se problematikou občanství a migrace. Pracovní povolení může být prodlouženo o další rok. Výjimkou jsou osoby, které mají povolení k trvalému pobytu, na základě mezinárodních dohod (např. občané RF), zakladatelé nebo představitelé obchodních organizací se zahraničními investicemi, zaměstnanci pracující v zastoupeních zahraničních společností nacházejících se na území Běloruska. Běloruské podniky, které zaměstnávají  více jak 10 zahraničních pracovníků bez trvalého pobytu musí žádat o povolení k zaměstnávání zahraniční pracovní síly.

Povolení k podnikání

Cizinci, mimo výjimek (viz Pracovní povolení), mohou v Bělorusku podnikat jen na základě speciálního povolení k podnikatelské činnosti. Povolení vydávají příslušné orgány, zabývající se problematikou občanství a migrace, na období uvedené v žádosti (ne však delší než je platnost dočasného pobytu nebo registrace v Bělorusku). Cizinec, který získá příslušné povolení je povinen se v průběhu 15 pracovních dní evidovat na Ministerstvu daní  a poplatků Běloruska.

Cizinci, kteří se dočasně nacházejí na území Běloruska nemají právo vykonávat podnikatelskou činnost bez vytvoření právnické osoby. Cizinci i běloruští občané pracují na základě pracovních smluv, jejichž povinné náležitosti upravuje běloruská legislativa. Zahraniční pracovníci platí ze svých příjmů daně podle běloruských zákonů. Zamezení dvojího zdanění řeší příslušná mezistátní dohoda mezi Běloruskem a ČR. V souladu se zákony Běloruska mohou zahraniční pracovníci vyvážet   a převádět do zahraničí svou mzdu.

(Podrobněji k této kapitole viz materiál advokátní kanceláře REVERA CONSULTING GROUP – Doing business in Belarus 2014 / v ruském a anglickém jazyce/).

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

 V souladu s nařízením prezidenta Běloruska „O pojišťovací činnosti“ musí mít zahraniční občané povinně sjednánu smlouvu o zdravotním pojištění na sumu 5 000 USD, a to přímo s běloruskou pojišťovnou nebo prostřednictvím smluvní zahraniční pojišťovny (na pojistce musí být zřetelně uvedena běloruská pojišťovna). Při absenci pojištění a vzniku události vyžadující si zdravotní péči musí být tato péče uhrazena dotyčnou osobou nebo osobou (stranou), která cizince do země pozvala. V případě, že zahraniční občan má přiznán trvalý pobyt, je mu poskytována zdravotnická péče za podmínek jako občanům Běloruska.

Některá státní zdravotnická centra:

V Bělorusku existují pouze dvě pojišťovny, které jsou oprávněny poskytovat povinné zdravotní pojištění:

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: