Benin: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Abuji (Nigérie)

Beninský trh je relativně malý a kupní síla většiny obyvatel nízká. Vývozce by se měl orientovat na celou oblast UEMOA/ECOWAS. Zákazník se orientuje především na cenu, kvalita zboží je až na druhém místě – stále rostoucí dovozy levného čínského zboží představují zásadní konkurenční překážku.

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Zboží denní potřeby je v Beninu většinou prodáváno v malých obchodech a na trzích, kterých je velké množství. Velkoobchod a distribuci mají v rukou většinou libanonské, indické či čínské společnosti. Libanonské a francouzské obchody a supermarkety existují pouze ve velkých městech. Přímý osobní styk s klientem a cena je základním předpokladem prodejního úspěchu.  

Nejlepší strategie vstupu na trh je prostřednictvím místního zástupce, který pracuje buď na bázi provizních smluv „ad hoc“ nebo na dlouhodobém smluvním základě. Nejvhodnější pro dodavatele je samozřejmě nalezení bonitního partnera, který by pracoval na svůj účet a sám nabízené zboží hradil při jeho odběru. Osvědčují se formy obchodních „joint-venture“ mezi domácími beninskými odběrateli a zahraničními dodavateli. Pro jakýkoliv větší případ je zásadní, aby měl místní zástupce dobré kontakty na místní administrativu. Vzhledem k množství podvodů je vždy důkladné prověření partnera (due dilligence).

ČR dosud nemá v Beninu vybudovánu žádnou síť zástupců, kteří by pravidelně ošetřovali místní trh. V případě potravin by takovým zástupcem mohla být česká firma AMJ Group SE, která je registrována rovněž v Beninu. Při vyhledávání partnerů a ověřování firem doporučuje ZÚ Abuja spolupráci s Česko-beninskou obchodní komorou, která spolupracuje s obchodní komorou v Cotonou.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Český vývozce (dovozce zboží do Beninu) potřebuje zejména faktury, a to ve čtyřech exemplářích, pokud možno ve francouzštině nebo jiném světovém jazyce, ale s přiloženým francouzským překladem a popisem zboží. Všechny faktury musí obsahovat jména dodavatele a příjemce zboží, název zboží, jednotkovou a celkovou cenu a údaje o množství. Dále se vyžaduje lodní nákladový list (Bill of Lading) nebo letecký nákladový list (Air Waybill), balicí listy (Packing List) a osvědčení o původu zboží (EUR1), doklad o pre-shipping inspekci (pro beninskou vládu provádí a vydává Bureau Veritas, v případě dovozu zvířat či rostlin rovněž veterinární doklad. Dovozce (beninský) musí rovněž předložit kartu dovozce (Carte d'importateur), kterou vydává úřad Centre des Formalities des Enterprises (CFE). Zboží do hodnoty 3 mil. CFA lze do Beninu dovážet bez předinspekční kontroly. Dovážené zboží musí být pojištěné.

Fyzicky je zboží proclíváno licencovanými celními agenty na objednávku (beninského) dovozce. Od roku 2011 je v přístavu v Cotonou a na hraničním přechodu v Sémé činná společnost Société d’Exploitation du Guichet Unique, kde po předložení všech potřebných výše uvedených dokumentů dovozci vydají tzv. Bordereau de Frais Unique; na základě tohoto dokumentu by měl celní agent zásilku vyclít do 24 hodin.

Celní sazby jsou společné pro všechny státy UEMOA (výnos 02/97/C, kterým se zavádí jednotný celní sazebník a klasifikace). Na výrobky se zemí UEMOA a ECOWAS není aplikováno žádné clo. Dovozní cla ze třetích zemí se liší v závislosti na druhu dováženého zboží. Beninský celní sazebník rozlišuje čtyři základní kategorie:

  • Zboží základní spotřeby (léky, kondomy, knihy a učebnice) – sazba je 0 %
  • Základní výrobky suroviny pro průmyslový sektor – sazba 5 %
  • Polotovary (zejména většina dovážených potravinářských výrobků) – celní sazba je 10 %· běžné spotřební zboží (alkoholické nápoje, parfémy, elektronika, ale i mléko, mouka, zmražené ryby, ovoce apod.) – sazba 20 %

Od 1. 1. 2015 začal platit pro všechny země ECOWASu tzv. jednotný vnější celní režim, který se v případě Beninu neliší od výše uvedených základních sazeb. Na „přání“ Nigérie se zavádí páté pásmo – tzv. zboží ohrožující ekonomický rozvoj, s celní sazbou 35 %.

Dále se platí tzv. Taxe Statistique u zboží určeného na reexport (5 %), Taxe Conjoncturelle à l’Importation (10 %), Taxe Dégressive de Protection (10–20%) a Le Prélèvement Communautaire de Solidarité (1 %). Některé výrobky (tabák, radiové a televizní přijímače, kosmetika, nealkoholické nápoje, pivo, alkoholické nápoje, mouka a potravinářské oleje mají speciální příplatky ve výši 1–8 %.

Podobně jako u daní, vláda v každém zákoně o rozpočtu (Loi de Finances) každoročně stanovuje seznam zboží, jehož dovoz chce podpořit nebo naopak mu bránit. U prvních clo sníží, u druhých zavede speciální cla. V roce 2014 se např. zavedlo nulové clo na počítače a počítačové programy a tiskárny, nové autobusy a minibusy, vybavení a materiál pro stavbu benzínových čerpacích stanic, nové benzínové cisterny, zemědělské stroje a zařízení na zpracování zemědělských surovin, krmiva pro zvířata (i ryby). Firmy, které v zemi investují, zvyšují zaměstnanost, investují v oblastech s vysokou chudobou nebo do prioritních odvětví mohou bezcelně dovážet po určitou dobu (obvykle jsou to tři roky) výrobní zařízení, případně si mohou vyjednat přesně definovaný celní režim či další úlevy.

Neexistují specifické předpisy ohledně označování dováženého zboží, u potravin je doporučená etiketa ve francouzštině s datem výroby a expirace, adresou výrobce, hmotností a složením. Zboží musí rovněž nést nápis „Importé“ nebo musí mít jasný doklad o původu. Před propuštěním do vnitrostátního oběhu jsou potraviny testovány pracovníky Direction de l’Alimentation et de la Nutrition Appliquee, zmražené maso a ryby veterinární hygienickou službou ministerstva zemědělství a léky Direction des Pharmacies ministerstva zdravotnictví. Dovážené zboží by mělo obecně splňovat beninské normy, za jejichž vydávání a užívání je zodpovědný Centre Béninois de Normalisation et de Gestion de la Qualité (CEBENOR) na Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Vývozní daň se platí z vývozu ropy, drahých kovů a kamenů a kakaových bobů. Na vývoz zlata a drahokamů musí mít vývozce licenci ministerstva financí.

V Beninu nejsou platná žádná dovozní omezení nebo zákazy, kromě zbraní a vojenského materiálu (ten podléhá při dovozu schvalování z úrovně vrcholných orgánů společenství zemí ECOWAS – sekretariátu v Abuji), drog a zboží ohrožujícího životní prostředí.

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

1. ledna 1998 vstoupila v platnost dohoda mezi 15 africkými zeměmi měnové CFA-zóny (a Guineou), nazvaná OHADA (Organisation pour l'Harmonisation du Droit des Affaires en Afrique), která podporuje rozvoj afrického hospodářského společenství, společnou obchodní politiku a garantuje obchodníkům a investorům právní jistotu a kompatibilitu.

Benin přistoupil k dohodě OHADA a zdejší obchodní právo se až na výjimky neliší od evropského (francouzského). Domácí i tak zahraniční firmy mohou fungovat v tzv. režimu A (jeden vlastník) nebo režimu B m.j. jako „Société a Responsabilité Limitée“ (SARL – spol. s r.o.) nebo „Société Anonyme". Zahraniční investoři mohou vlastnit veškeré podíly ve firmě, platí pouze určité základní odlišné požadavky na výši minimálního kapitálu. Zahraniční společnosti registrované v Beninu mají podle zákona stejná práva jako místní společnosti. Pro jejich registraci platí rovněž stejné předpisy a pravidla. V roce 2010 byla zřízena kancelář „Guichet Unique“, která by měla vyřídit veškeré formality spojené s registrací firmy teoreticky v řádu několika dnů (ve skutečnosti se může získání potřebné dokumentace a založení společnosti protáhnout na měsíce). Doporučujeme zakládat firmu pomocí místního právníka se znalostí jazyka a francouzského obchodního práva. Další informace.

Pravidla pro zřízení kanceláře jsou kodifikována v obchodním zákoníku a prováděcích předpisech, procedura je v zásadě podobná jako v ČR. Společnost se zakládá na ustavující valné hromadě, kde se sejdou zakládající společníci, nebo jejich zástupci (plná moc ověřená českým notářem ve francouzštině popř. s úředním překladem, v případě fyzických osob kopie pasu nebo OP, v případě právnických osob výpis z OR opatřený překladem). Základní jmění se vloží na účet v bance. Společenská smlouva musí mj. obsahovat přesné jméno a sídlo firmy, právní formu, základní kapitál, datum založení, jména všech statutárních zástupců. Podpůrné dokumenty je třeba opatřit úředním překladem do francouzštiny. Veškeré dokumenty se pak v Beninu sepisují francouzsky.  Společnost se následně registruje v obchodním rejstříku, dále se registruje u Beninské obchodní a průmyslové komory, u daňového úřadu a musí požádat o udělení registračního čísla společnosti u sociálního úřadu; k tomu jsou potřeba 4 kopie společenské smlouvy ověřené notářem, výpis z rejstříku trestů statutárních zástupců, ověřená kopie OP či pasu společníků, u cizinců i povolení k pobytu, doklad o uložení základního jmění v bance (výpis z účtu), 3 fotografie společníků. Založení společnosti musí být publikováno v deníku La Nation. Guichet unique je rovněž místem, kde lze následně vyřídit živnostenskou kartu podnikatele, importéra atd.

Průměrné náklady na založení společnosti A (jeden vlastník) jsou 400 USD, u společností B je to 800 USD. Průměrná doba cca 1 měsíc.

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Největší efekt má mediální reklama, zejména pro zboží s rychlým obratem. Využít lze TV reklamu, denní tisk, rádio, časopisy, velkoplošné bilboardy, internet nebo i mobilní telefony. Nejlepší strategií prodeje je pak přímý marketing.

V oboru nabídek a prodeje běžných spotřebních a strojírenských komodit leží největší tíha akviziční činnosti na místním zástupci. Nejdůležitější je přitom osobní kontakt s odběrateli nebo institucemi. U dodávek investičních celků mají dosud největší efekt přímé kontakty na státní správní orgány a příslušná ministerstva a vhodný lobbying.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Práva musí být registrována v místě a vynucována podle místních zákonů. Majitel ochranné známky by ji měl v Beninu registrovat. Benin přijal zákony vyhlášené African Intellectual Property Office (OAPI se sídlem v Yaoundé), která si klade za cíl m.j. ochranu patentů. Patent požívá ochrany 10 let, je možné ho prodlužovat po 5 letech. Ochranná známka platí 20 let a může být prodlužována po 10 letech. Jako člen OAPI přijal Benin řadu závazků vyplývajících z mezinárodních smluv na ochranu patentů, duševního vlastnictví, včetně Pařížské a Bernské dohody a dohody o zřízení Světovou organizaci pro duševní vlastnictví. Jako člen WTO je Benin signatářem dohody TRIPS. Benin je rovněž členskou zemí WIPO (World Intellectual Property Organization).

Navzdory aktivní účasti v těchto mezinárodních konvencích, zákazu dovozu padělků a deklarovanému zájmu beninské vlády o ochranu práv intelektuálního vlastnictví bylo dosud uděláno velmi málo pro zastavení prodeje pirátských hudebních nahrávek, videokazet, počítačového softwaru atd. Země je doslova zaplavena padělky a pirátskými kopiemi prakticky všeho značkového zboží (většinou z Číny). Praktické prosazování zákonů není důsledné, soudní aj. vynucování práv je pomalé a neefektivní.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky (tzv. tendry) jsou publikovány ve vládním deníku La Nation a na webových stránkách ministerstva financí. Obvykle obsahují povinnou účast beninského subjektu. Ani v Beninu nelze vstoupit do soutěže o větší tendry bez přípravy a průzkumu terénu, znalostí místní konkurence a poměrů. Účast v zakázkových soutěžích vyžaduje dlouhodobé sledování situace s nutným předběžným lobováním na příslušných centrálních úřadech a zajištěním relevantních informací ještě před oficiálním vyhlášením podmínek tendru. To bez stálé přítomnosti na místním trhu není prakticky možné.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

I v Beninu má dobře sepsaná obchodní smlouva (nejlépe místním právníkem) zásadní důležitost při řešení obchodních sporů. Obchodní spory v Beninu řeší arbitrážní centrum (Le Centre d’Arbitrage, de Médiation et de Conciliation) ustanovené  u Průmyslové a obchodní komory, soudní pře pak civilní soudy. S řešením sporů jsou však obvykle spojeny vysoké náklady a vynutitelnost práva je velmi obtížná a zdlouhavá. Proti místnímu subjektu bude cizinec vždy v nevýhodě. Dále je vždy třeba plné znalosti francouzského práva a procedurálních zvyklostí. Zásadně se proto doporučuje řešení sporu dohodou pro zabránění dlouhému a nákladnému dohadování a mimosoudní vyrovnání.

Benin respektuje mezinárodní arbitráž při řešení sporů mezi zahraničními investory a státem – je členem Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID) a newyorské konvence z roku 1958.  Benin je členem WTO, podepsal také konvenci, připravenou organizací OHADA (Organisation pour l'Harmonisation des Droits des Affaires en Afrique), která uvádí do souladu právní normy patnácti členských zemí v oblasti řešení obchodních a investičních sporů a bankrotů. Benin je rovněž členem agentury MIGA (Multilateral Investment Guarantee Agency).

Právní a podnikatelské prostředí v Beninu není přes veškerou snahu vlády jednoduché a cizinec je vždy v nevýhodě. Je žádoucí každou smlouvu připravit s pomocí místního právníka. Pohledávky a finanční plnění jsou díky pomalým a zkorumpovaným soudům (které navíc podléhají místním lobby a politickým tlakům) obtížně vymožitelné. Při komunikaci s úřady a při samotné realizaci obchodních případů je vždy nutno počítat s obrovskou byrokracií a nepružností přístupu úřadů k řešení veškerých problémů. Dalšími problémy jsou výběr daní, nedostatek elektrického proudu, stále ještě nedostatečná infrastruktura. Největší rizika pro investory představují malý trh, špatná infrastruktura (zejména elektřina), rigidní pracovní trh, velmi pomalý a komplikovaný soudní systém, který není schopen investora ochránit (např. před neodůvodněnou žalobou), nevynutitelnost smluvních závazků, chaotický výběr daní, pokračující nadměrná byrokracie a korupce (na celnicích, soudech a při získávání státních zakázek) a nedostatek transparentnosti.

Je rovněž třeba mít se na pozoru před podvodnými praktikami (Advance Fee Fraud), kdy jsou ze zahraničního partnera podvodně lákány různé poplatky. Z tohoto důvodu je vždy nutné před navázáním obchodní spolupráce provést důkladné ověření partnera (due dilligence), nejlépe prostřednictvím specializovaných kanceláří nebo přes Beninskou průmyslovou a obchodní komoru.

Princip a hlavní rysy podvodu: Česká firma na internetu vyhledá „výhodný kontrakt“ nebo naopak si místní poptávající vybere zahraničního dodavatele a osloví jej s lukrativní poptávkou (často se jedná o nereálně vysoké hodnoty a o „vládní zakázky“). V rámci úspěšně se rozvíjející obchodní korespondence bývají stanoveny podmínky kontraktu, přičemž podvodník s cílem dodavatele navnadit ochotně přistupuje na 100 % plat předem. Těsně před převodem platby do ČR se ale vyskytnou náhlé překážky v bance – je nutno uhradit příslušné manipulační poplatky v řádu stovek/tisíců EUR a odběratel žádá o jejich poukázání (většinou prostřednictvím Western Union). Odběratel obvykle situaci šikovně graduje a stupňuje časový nátlak. Pokud odběratel žádá o poukázání platby na jméno prostř. např. Western Union, jedná se vždy o podvod. Pokud dodavatel poplatek poukáže, přijde podvodník obvykle s dalšími požadavky a dále stupňuje nátlak. Po určité době se stáhne a je již nedohledatelný (nedošlo k osobnímu kontaktu, korespondence probíhala mailem, změní telefonní čísla a jména). Jinými poplatky poukazovanými předem mohou být poplatky registrační, homologační atd. České subjekty by měl rovněž varovat fakt, že s nimi protějšek komunikuje anglicky nebo že předkládá registrační dokumenty v angličtině.

Obchodní korespondence nezřídka vyústí v požadavek na pozvání do ČR za účelem jednání. Také zde doporučujeme českým podnikům opatrnost, protože víza mohou být zneužita k jiným účelům. Místní podnikatelé často komplikují svou vlastní situaci tím, že na cestu do ČR přibírají „spolupracovníky“ („finančního ředitele“, nutnou „sekretářku“ aj.) – i když jedou skutečně projednávat kontrakt. Další informace o podvodných praktikách viz www.mzv.cz/abuja.

Proto doporučujeme:

předtím, než navážete obchodní spolupráci s neověřenou beninskou firmou a zašle do Beninu peníze, je třeba si vyžádat následující dokumenty:

  • daňové prohlášení firmy a ředitele firmy (taxpayer card of the company and the one of the manager)
  • potvrzení o sídle firmy, ověřené místními orgány (certified attestation of location of the company)
  • osvědčení o platbě z obchodní činnosti (trading tax certificate)
  • osvědčení o registraci firmy v obchodním rejstříku (a document showing the registration of the company to the Register of Commerce)
  • osvědčení o statutu společnosti (the status of the company)

Předložená osvědčení by měla být úředně ověřena příslušnými beninskými úřady. Zaslané ověřené dokumenty doporučujeme prověřit prostřednictvím ZÚ Abuja.

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Velmi obvyklým a častým jevem je v Beninu stále všeobecná nedochvilnost. Při jednáních na centrálních úřadech se vyžaduje oblek s kravatou, při obchodních jednáních se toleruje košile s kravatou. Jednacím jazykem je francouzština. Beninci jsou příznivci dlouhých proslovů a sami jsou dobrými řečníky. Vyplatí se vzít v potaz, že páteří společnosti jsou doposud tradiční struktury (i když to nemusí být na povrch patrné) a všechny významnější investice a obchodní případy jsou prosazovány vlivovými skupinami s tradičními strukturami srostlými. Potenciální obchodní partner by měl mít na tato struktury vazby.

Úřady jsou funkční, ale rozhodovací procesy jsou velmi zdlouhavé a jsou často stimulovány korupcí či zájmy vlivných skupin. Drobná pozornost může chování úředníka změnit, současně je však třeba mít na paměti, že korupce je i zde trestná a vláda se proti ní snaží bojovat.

Úřední řečí (a jednacím jazykem) je francouzština, znalost angličtiny je díky blízkosti Nigérie vyšší než ve většině frankofonních zemí Afriky.

Celostátní svátky:

  • 1. ledna (Nový rok)
  • 10. ledna (Svátek tradičních náboženství)
  • 1.května, 1. srpna (Den nezávislosti)
  • 15. srpna (Nanebevzetí panny Marie)
  • 1. listopadu (Dušičky)
  • 25. prosince (Vánoce)
  • Velikonoční pondělí
  • Nanebevstoupení Páně
  • Svatodušní pondělí
  • Narození Mohameda, Aid-el-Fitr (konec Ramadánu)
  • Aid-el-Kebir.

Volné dny: soboty, neděle

Obvyklá otevírací doba obchodů:

  • od 9:00 do 13:00 hodin a pak od 16:00 do 19:00 hodin
  • v sobotu do 12:00 až 13:00 hodin.

Centrální úřady a banky: 8:00–12:30 a 15:00–18:30.

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Mezi Českou republikou a Beninem platí oboustranný vízový režim. Velvyslanectví ČR s diplomatickou a konzulární působností pro Benin sídlí v nigerijské Abuji.

Velvyslanectví Beninské republiky pokrývající ČR se nachází v Berlíně, Englerallee 23, tel.: 004930-2363 1470. O vízum je rovněž možné požádat na honorárním konzulátu Beninské republiky v Praze, Ke Kaménce 364/17, 163 00 Praha 6 – Řepy, tel.: 235 312 218. Honorárním konzulem je pan Toussaint Hubert SINZOGAN (e-mail: ben.con@seznam.cz).

Velvyslanectví ČR v Abuji doporučuje, aby byl cestující do Beninské republiky očekáván na letišti místním obchodním partnerem, nebo jinou seriózní osobou znalou místních poměrů. Letecky je možno do Beninu cestovat buď přímo (Air France) nebo přes Lagos v Nigérii (British Airways, Lufthansa, KLM, Swissair, Alitalia, Air France, Iberia, Virgin Atlantic, Emirates). Z Lagosu do Cotonou se dá poměrně snadno cestovat automobilem (130 km), v dopravní špičce však může tato krátká cesta trvat i 8 hodin. Letecká společnost ASKY zabezpečuje spojení mezi hlavními městy západoafrických a středoafrických států.

Před cestou do zemí západoafrického regionu by měl každý cestovatel navštívit odborného lékaře - specialistu na tropické choroby (v Praze například Klinika geografické medicíny Královské nemocnice Vinohrady, nebo Centrum cestovní medicíny), kde lze absolvovat všechna doporučená očkování - proti žluté zimnici (povinné, potvrzení může být vyžadováno na letišti), žloutence typu A i B, břišnímu tyfu, meningitidě, choleře a tetanu.

Proti malárii očkování neexistuje. Pro krátkodobý pobyt je doporučována předběžná profylaxe antimalariky, přičemž na jednotlivé léky se po čase vytváří resistence. Proto je nutno typ použitého antimalarika konzulovat před odjezdem se specialistou na tropické nemoci. Mezi běžná antimalarika patří např. Lariam a Malaron. Při výskytu sebemenších příznaků jakékoliv nemoci (chřipky, angíny, bolesti hlavy, pocity únavy) je nutno navštívit nejbližší nemocnici a nechat si udělat malarický test. Ten je velmi jednoduchý (odběr vzorku krve z polštářku prstu na ruce) a rychlý - trvá cca 15 minut i s rozborem krve. Léky proti již probíhající malárii jsou v Beninu volně v prodeji a jsou účinné - nemoc ustoupí během dvou až tří dnů. Zásadní je nenechat nemoc rozvinout (inkubační doba malárie je cca týden) – pak může mít velmi vážné následky. Rovněž lze doporučit, aby si cestovatel koupil v cílové zemi jedno balení místních protimalarických léků a vzal si ho zpět s sebou do ČR. Vzhledem k inkubační době se malárie může projevit až po návratu zpět do vlasti a s jejím výskytem a tedy i léčením by mohly být v ČR problémy.

Cestování ve dne je na západoafrické poměry vcelku bezpečné, je ovšem vždy dobré mít s sebou partnera znalého místního prostředí. Jako všude na světě, je třeba zachovávat opatrnost, např. neukazovat vyšší částky peněz ani šperky. U hranic s Nigérií se množí ozbrojené přepady na hlavních tazích, je nutné se vyvarovat cestování v noci (zvyšuje se rovněž nebezpečí nehody). Některé oblasti Cotonou (přístav, pláž) jsou v noci nebezpečné. Do příhraničních oblastí s Nigérii (mezi městy Parakou a Malanville a národní park W) doporučujeme cestovat pouze v nutných případech. Největším nebezpečím pro návštěvníka je pravděpodobně dopravní nehoda. Technický stav vozidel bývá chatrný a silnicích i městských ulicích vládne dopravní chaos. Řidiči často nedodržují platné dopravní předpisy, pohybovat se po frekventovaných ulicích je poměrně nebezpečná záležitost – zejména pro chodce. ZÚ doporučuje, aby se cestovatelé registrovali v databázi DROZD.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Podle dostupných informací musí zaměstnavatel pro budoucího zaměstnance získat pracovní povolení na ministerstvu práce a veřejné správy (to je vydáváno na jeden rok, po uplynutí této doby je třeba žádat o prodloužení). K tomu je třeba předložit pracovní smlouvu (cizinci musí mít smlouvu na dobu určitou). Na základě pracovního povolení může zaměstnanec žádat o pracovní vízum.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

V Porto Novo a Cotonou jsou v provozu soukromé francouzské kliniky na dobré úrovni. I na venkově je v každé vesnici alespoň ambulantní ošetřovna pro poskytnutí první rychlé pomoci.

Lékařskou péči je nutné platit na místě. Je proto nutné sjednat cestovní připojištění, které pokryje léčebné výdaje a obsahuje i případnou evakuaci do ČR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: