Bez certifikace se export neobejde

2. 12. 2015 | Zdroj: BusinessInfo.cz

O celosvětově uznávané laboratoři a certifikačním orgánu v pražské Troji ví jen úzká skupina elektrotechnických odborníků. Pro české firmy však představuje velký přínos. „V tuto chvíli nás čeká zásadní průlom při jednání s Čínou," říká Dalibor Tatýrek, ředitel Elektrotechnického zkušebního ústavu.

DOHODNUTO. Letos byla podepsána smlouva o uznávání certifikací s Jižní Koreou, uvádí Dalibor Tatýrek.Z jakých sektorů se nejčastěji profilují vaši klienti, kteří certifikují pro vývoz?
Našimi stěžejními sektory jsou zdravotnická technika, automotive průmysl a hlavně všechny ostatní elektrotechnické produkty vyráběné v České republice.

Exportní strategie české vlády definuje dvanáct prioritních zemí, jako je Brazílie, Čína, USA či Vietnam. Pro které země nejčastěji certifikují vaši klienti?
Na to není jednoduchá odpověď vzhledem k tomu, že ne vždy lze specifikovat, pro které země certifikace vydáváme. Například Evropská unie je jednotný trh, a když přidělíme prohlášení o shodě pro uvedení na tento trh, tak je poté jedno, zda je výrobek uveden v Česku, na Slovensku, v Portugalsku či Anglii.

Obdobně je to i s CB certifikáty, které jsou nejrozšířenějším světovým certifikačním systémem v oboru elektrotechnických výrobků. V jejich případě je pak produkt uznán v minimálně sedmdesáti procentech zemí světa. Nicméně roste zájem o certifikaci pro Euroasijskou unii, tedy Rusko, Bělorusko a Kazachstán, dále o Čínu a Jižní Koreu. Pro naše výrobce je podstatné, že jsme schopni jim zajistit certifikaci takřka pro všechny významné trhy.

Jedná se tedy o mezinárodní byznys? Máte i klienty ze zahraničí?
Ano, i když pro nás je podstatná podpora českých firem při jejich exportu. Nicméně trh je rozhodně globalizovaný. V praxi se jedná o několik regionálních trhů, podle kterých se tento byznys řídí: o Evropskou unii, Severní Ameriku včetně Mexika, Jižní Ameriku pod dominancí Brazílie, Euroasijskou unii, Indii a Čínu, plus například Jižní Koreu nebo Japonsko. Záleží ale na uzavřenosti jednotlivých zemí, kterou lze vidět například u Číny, ale třeba i u Spojených států, které mezinárodní certifikace automaticky nepřebírají.

Certifikační byznys je tedy řízen protekcionismem?
V podstatě ano, ale to je normální podpora domácího hospodářství každé země. Současným trendem je vzájemné uznávání certifikací, nikoli izolace. Naší rolí je hlavně harmonizace pravidel, která minimalizuje jednotlivé národní odchylky od standardně uznávaných norem. Rozhodně můžeme říci, že kvalita naší certifikace je srovnatelná s kvalitou německou či jakoukoli jinou z vyspělých trhů. Zahraniční klienti u nás v tuto chvíli tvoří přibližně čtrnáct procent obratu.

Jak můžete prosadit zájmy českých firem, když váš ústav podléhá pravidlům mezinárodních organizací a protekcionismu ostatních trhů?
Mezinárodní organizace, jako je IEC, jsou nezastupitelné zejména v oblasti harmonizace. Harmonizací se vytváří určité technické zázemí, na kterém se shodnou všechny zúčastněné země, a pak je to jen na politických dohodách. Pro exportně orientované země, jako je Česká republika, je potom zásadní, aby iniciovaly utváření bilaterálních vazeb mezi jednotlivými státy na základě již vyjasněných technických standardů.

V podstatě jde o to, aby česká exportní firma nemusela nechat výrobek certifikovat pro každou cílovou zemi zvlášť, ale mohla využít již získaný certifikát v České republice jako podklad pro povolení uvést výrobek v dané cílové zemi.

Jak to myslíte?
Vzájemná znalost jednotlivých certifikačních orgánů ve dvou různých zemích umožní urychlení celého procesu tím, že zkušebna v cílové zemi uzná zkoušky původní zkušebny a vystaví rovnou certifikát bez dalšího prověřování. To je pro danou firmu obrovská úspora peněz, administrativní zátěže a především času v řádech několika měsíců.

S kolika státy takové smlouvy máte nastaveny?
Podpis bilaterální smlouvy si můžeme dovolit podepsat u zemí, jejichž zkušebny známe, a tím myslím doslova osobně. Tyto zkušebny jsme navštívili a viděli podmínky, ve kterých testují. Například letos v březnu došlo k podpisu smlouvy o uznávání certifikací s Jižní Koreou.

Jihokorejské firmy jsou přítomné v Česku či ostatních zemích Evropy, ale také české firmy objevily korejský trh. Největší tamní státní zkušebna Korea Testing Center je seriózní partner, kterého známe dlouho. Jinak jak už bylo řečeno, jsme schopni českým výrobcům zajistit certifikáty pro všechny významné trhy.

Nový režim v Číně pomůže českým firmám a vývozcům v tom, že budou moci získat dokumenty pro čínský trh, a to v českém jazyce a za české ceny.

A jak je to s největším asijským trhem?
S Čínou nás v tuto chvíli čeká zásadní průlom při jednání o vzájemném uznávání certifikací. Máme za sebou dvojstupňová jednání, kdy se v prvním stupni řeší testování pro značky dobrovolné a ve druhém značka mandatorní, tedy daná vládou (obdobně jako je v Evropské unii značka CE). Osobně jsem byl na jednání s čínskou stranou loni na podzim a věřím, že v nejbližších týdnech dojde k podpisu smluv mezi jednotlivými státními normalizačními úřady, na které poté naváže naše dohoda.

Nový režim pomůže českým firmám a vývozcům v tom, že budou moci získat dokumenty pro čínský trh, a to v českém jazyce a za české ceny. Odpadne tak komunikace s čínskými úřady, kterou přebere naše zkušebna, která je v kontaktu s tamní čínskou státní zkušebnou.

Jak taková certifikace probíhá? Je to běh na dlouhou trať, nebo se dá pořídit za několik dní?
Záleží na typu výrobků. Může to být od dvou až do šesti týdnů. Když zkoušíme korozi, je nutné, aby výrobky prošly klimakomorami, solnými lázněmi, deštěm či sněhem. Na počkání certifikace rozhodně dělat nelze.

Dalibor Tatýrek

Do pozice ředitele Elektrotechnického zkušebního ústavu přišel v roce 2012 z ministerstva průmyslu a obchodu. Předtím pracoval ve vedoucích funkcích ve společnostech Technoexport, ČD-Telematika či ve skupině E.ON. Během svého působení v Elektrotechnickém zkušebním ústavu inicioval vznik bilaterálních smluv o vzájemném uznávání certifikací mezi Českou republikou a Čínou, Jižní Koreou, Japonskem, Vietnamem, Euroasijskou unií, Saúdskou Arábií, Kanadou a Spojenými státy. Vzdělání získal na Technické univerzitě v Liberci v oboru podnikatelská informatika.


Převzato z časopisu E15 Český export, přílohy divize Euro E15, vycházející ve spolupráci s agenturou CzechTrade a Ministerstva zahraničních věcí ČR.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek