Bez dovozu potravin se Čína neobejde

2. 5. 2017 | Zdroj: Economia, a. s.

Čínští spotřebitelé jsou stále vybíravější a žádají produkty ztělesňující také zdravý životní styl. Zahraničním firmám nahrává i nedůvěra spotřebitelů v domácí značky.

Na globální hospodářské scéně neustále stoupá význam Číny, a to v mnoha ohledech. Jako vývozce, dovozce i strategického investora, jehož záměry již vyvolávají na Západě obavy, hlavně v technologickém sektoru. Nejlidnatější země světa se loni stala třetím nejvýznamnějším obchodním partnerem Česka a již několik let jí patří druhé místo v dovozním žebříčku hned za Německem.

Čína letos zaznamenala další prvenství. Stala se nejpřitažlivějším exportním trhem pro výrobce potravin a nápojů, když poprvé předstihla Spojené státy americké. Vyplývá to z indexu FBA (Food and Beverage Attractiveness). USA se tak dostaly na místo druhé, za nimi je Německo.

Sílí střední vrstva, rostou města

Stalo se tak i díky tomu, že v Číně početně sílí střední vrstva. Proto tam lze i v budoucnu očekávat značný růst spotřebitelských výdajů. Vývozci potravin mohou také počítat s další urbanizací Číny. V zemi už je pět „megaměst“, z nichž každé má přes 10 milionů obyvatel, v nejlidnatější Šanghaji jich žije kolem 23 milionů.

Počet městských obyvatel v období 2005 až 2015 stoupl ze 607 milionů na více než 820 milionů. A v roce 2030 by to měla být více než miliarda. Značné možnosti skýtají středně velká a menší města v čínském vnitrozemí. Podmínky pro pronikání západního zboží distribučními kanály jak zahraničních, tak lokálních maloobchodních řetězců vytváří rychlá výstavba silnic a železnic.

Západní experti předpokládají, že poptávka po dovážených potravinách a nápojích v následujících letech poroste v průměru o 15 procent ročně. „Pokud jde o dovoz potravin, Čína má ohromný potenciál. Přibývá tam spotřebitelů, kteří prostě chtějí ochutnat co nejvíce neznámých potravin,“ říká Brendan Jennings, šéf hongkongské společnosti China International Exhibitions, která pravidelně organizuje potravinářské a další veletrhy v Číně.

Čína se bez dovozu četných potravin ani v budoucnu neobejde, neboť nemá dostatek kvalitní orné půdy a v některých oblastech, zejména na severu, se potýká s velkým nedostatkem vody.

Největším dodavatelem potravin do Číny je Evropská unie. Loni jich (včetně surovin pro výrobu) vyvezla za více než 10,3 miliardy eur, což představovalo 6,1 procenta celkového exportu z EU. Dalších 422 milionů eur byly ryby a výrobky z nich.

Největšími dodavateli jsou Francie a Nizozemsko. Čína dováží potraviny i ze zemí, jež jsou členy Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), dález Nového Zélandu, Spojených států amerických, Austrálie a Brazílie (drůbež).

Dovoz čínských agrárních produktů a potravin do EU loni činil necelých 5,2 miliardy eur (1,5 procenta celkového dovozu do unie). Další půlprocento připadá na ryby a výrobky z nich (1,6 miliardy eur), vyplývá z údajů statistického úřadu Evropské unie.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Proniknout na trh není snadné

Čínský trh skýtá značné možnosti nejenom pro velké nadnárodní koncerny, které se tam již uchytily, ale i pro menší a středně velké potravinářské firmy z Evropské unie.

Ale není to pro ně právě jednoduché. Čína po svém vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001 sice výrazně snížila cla na dovoz širokého okruhu zboží, ale přístup na její trh komplikují netarifní omezení: hygienické, fytosanitární a další předpisy týkající se například označování zboží či expiračních lhůt. Časově i finančně náročná je povinná registrace nových produktů, bez které nesmějí na trh.

Maloobchodní prodej není možný bez osvědčení o hygienické nezávadnosti. Vydávají ho úřady v místě (městě, provincii), kde bude produkt prodáván.

O tom, že komplikace na čínském trhu mohou být skutečně znát, se přesvědčila například francouzská společnost Danone, největší světový výrobce jogurtů. Její tržby vzrostly během letošního třetího čtvrtletí nejpomaleji za posledních 10 let. Firma to zdůvodňuje především zvolněním tempa prodeje právě v Číně, která podle agenturních zpráv zvýšila daně na zahraniční kojeneckou a dětskou výživu prodávanou přes internet. Značky Nutrilon a Aptamil od Danone patří v Číně, jež je pro společnost čtvrtým hlavním odbytištěm, k těm nejoblíbenějším.

Vláda v Pekingu slibuje, že zahraniční firmy budou mít snazší přístup na trh a že „vytvoří prostředí pro rovnocennou konkurenci“. Zahraniční investice mají napříště podléhat pouze registraci, nikoliv složitému úřednímu schvalování, uvedla čínská Státní rada na svém nedávném zasedání. Výjimku představují „citlivá odvětví“.

„Nové vstřícné kroky vůči zahraničním investorům jsou součástí nového kola otevírání naší země,“ cituje agentura Reuters premiéra Li Kche-čchianga. Podrobnosti, jak by měl nový systém fungovat, ale zatím oznámeny nebyly.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Domácí značky se přílišné důvěře netěší

I když tempo hospodářského růstu v Číně výrazně polevilo, na trhu s potravinami a nápoji to vůbec není znát. Naopak, Číňané jsou po zahraničních produktech opravdu „hladoví“.

Čínští spotřebitelé jsou stále vybíravější, žádají sofistikované produkty ztělesňující také zdravý životní styl. Zahraničním potravinářským koncernům nahrává také obecná nedůvěra čínských spotřebitelů v domácí značky.

Zákazník ochotný zaplatit za dovážené potraviny chce mít především jistotu, že jsou zdravotně naprosto nezávadné (bezpečné). Domácím produktům příliš nevěří po předchozích skandálech s kontaminovanými potravinami (včetně výrobků dětské výživy).

Takový skandál před více než dvěma lety postihl i americký řetězec Wal-Mart Stores. Ten ve druhé polovině října oznámil, že do výzkumu bezpečnosti potravin v Číně během pěti let investuje 25 milionů dolarů. S jasným cílem – upevnit svoji pozici na perspektivním trhu, sděluje agentura Bloomberg. Američané budou v tomto směru spolupracovat s několika čínskými výrobci drůbežího masa.

O tom, že bezpečnost potravin zůstává v Číně stále problémem, svědčí zatčení početného gangu (koncem letošního října), který „přebaloval“ mléčné výrobky s prošlou záruční lhůtou dovezené z Nového Zélandu. S velkou slevou je pak nabízel hlavně pekárnám, oznámil Úřad pro dohled nad potravinami a léčivy v Šanghaji.

Nový Zéland, konkrétně společnost Fonterra Co-operative Group, se během letošního ledna až července podílel na dovozu mléčných výrobků do Číny výraznými zhruba 40 procenty, vyplývá z celních statistik.

(Kliknutím obrázek zvětšíte)

Jak a kde se vyhledává zboží

Zákazníci v Číně, zejména ti s vyššími příjmy, si potrpí na vysokou kvalitu, požadují vysokou výživovou hodnotu a hodně dají na nápaditý, ale přitom vkusný obal. Zvláště když má západní produkt posloužit jako dárek. Velice oblíbené jsou vinné soupravy – lahev skvělého vína v luxusní dřevěné kazetě doplněná dvěma poháry.

Pokud se chce čínský spotřebitel seznámit s novými značkami potravin, logicky jde na internet. Z nedávného průzkumu Gentlemen Marketing Agency vyplynulo, že skoro dvě třetiny respondentů používají vyhledávač Baidu. Druhým hlavním zdrojem informací o nových potravinách a nápojích jsou přátelé a známí. Naproti tomu tištěná média (noviny, časopisy) jsou v daném případě jako informační zdroj zcela okrajová. Nízký je také podíl sociálních médií (devět procent respondentů) a mobilních aplikací (osm procent). Průzkum také ukázal, že více než tři čtvrtiny lidí dávají při nákupu potravin přednost produktům z dovozu. Věk přitom nehraje žádnou roli.

Prodej dovážených potravin a nápojů v Číně v posledních letech roste přibližně o 15 procent ročně, kdežto celosvětový průměr se pohybuje kolem čtyř procent, uvádí server Marketingtochina.com.

Současně však platí, že konkurenční boj na vnitřním trhu je stále tvrdší, neboť čínští výrobci si dávají stále více záležet na kvalitě svých produktů. Značná část dovážených potravin se konzumuje v luxusních restauracích a barech. Četné restaurace v Šanghaji, Pekingu a dalších velkoměstech nabízející „západní“ pokrmy byly původně určeny pro cizince pracující v Číně. Ale to se změnilo, nyní je jejich klientela převážně čínská, konstatuje britská výzkumná společnost Mintel.

Rýže je stále základ

Klíčovou plodinou a základem výživy obyvatel zůstává rýže. Čínští rolníci jí dávají jednoznačně přednost před ostatními obilninami, neboť stát jim garantuje výkup za dotované ceny, konstatuje v poslední pololetní zprávě Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO).

Celosvětová sklizeň rýže se podle ní letos poprvé po třech letech zvýší, hlavně díky příznivým podmínkám na severní polokouli, a to o 6,3 milionu na 498 milionů tun. Z toho více než 90 procent připadá na Asii. Samotná Čína letos vyprodukuje 143 milionů tun rýže (meziročně o 0,4 procenta více) a ještě doveze 6,3 milionu tun, zhruba stejně jako loni.

Rychle stoupá dovoz masa

Čína „polyká“ stále více potravin a surovin pro jejich výrobu. Její váha na mezinárodním trhu s těmito komoditami neustále roste. Platí to například o vepřovém masu, jehož je nejenom největším producentem, ale také dovozcem. Na mezinárodním obchodu s touto komoditou se podílí více než čtvrtinou.

Ve světě by se letos mělo vyprodukovat téměř 320 milionů tun veškerého masa (meziročně jenom o 0,2 procenta více), z toho připadá na maso vepřové 116,5 milionu tun, uvádí v posledním pololetním výhledu FAO. Samotná Čína se přitom podílí na globální produkci vepřového více než polovinou. Z čínského zájmu o vepřové maso těží hlavně Evropská unie, podílející se na dodávkách do Číny asi 70 procenty, informuje americké ministerstvo zemědělství v jedné ze svých situačních zpráv.

Zkrátka nepřijdou ani američtí farmáři. Do Číny během letošního ledna až srpna směřovalo 12 procent amerického vývozu vepřového ve srovnání se šesti procenty během srovnatelného období minulého roku.

Chutná káva i víno

V zemi, kde se tradičně pije čaj, stoupá obliba kávy, zvláště mezi mladou generací ve středně velkých a menších městech. To je důvod, proč na čínském trhu hodlá mohutně expandovat americký Starbucks, provozující největší řetězec kaváren na světě. Jeho šéf Howard Schulz nedávno sdělil, že počet provozoven v Číně se během pěti let více než zdvojnásobí z dosavadních přibližně 2300 na pět tisíc.

Tento úkol dostala na starost nová šéfka Starbucks China Belinda Wong. Z Asie a Tichomoří nyní pochází asi 13 procent celkových tržeb společnosti Starbucks. Ta v Číně příští rok otevře vlastní velkou pražírnu kávy.

Čína je pátým největším světovým spotřebitelem vína. Loni se ho tam vypilo kolem 16 milionů hektolitrů, z toho se dovezlo 5,6 milionu, zhruba o polovinu více než v roce 2011, vyplývá z říjnové zprávy Mezinárodní organizace pro vinnou révu a víno.

Převzato z časopisu Agro Export, přílohy Hospodářských novin, vycházející ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství ČR. Autor článku: Václav Lavička.

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek