Bez inovací to nepůjde nejen v Rakousku

26. 4. 2016 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Letos počítá Rakousko s hospodářským růstem ve výši 1,6 procenta, říká rakouský ministr hospodářství Reinhold Mitterlehner.

V jaké kondici je v současné době rakouská ekonomika? Kolik činí hospodářský růst a jaký je výhled?
Nejnovější ekonomické prognózy nám umožňují dívat se do budoucnosti s optimismem. V letošním roce počítáme s hospodářským růstem ve výši 1,6 procenta. Jedním z faktorů podporujících růst je daňová reforma, kterou jsme zavedli a která v praxi začala fungovat od počátku letošního roku.

Ta zahrnuje úlevy ve výši pěti miliard eur. Profitují z toho jak zaměstnanci, rodiny s dětmi, důchodci a zemědělci, tak i devět set tisíc osob samostatně výdělečně činných. Tím, že se odvody občanů v průměru ročně sníží o tisíc eur, dojde k posílení kupní síly a stimulaci ekonomiky.

To bude zajišťovat a také pomůže vytvářet pracovní místa. Pozitivní účinky tohoto celkového balíčku se znatelně zaslouží o další růst ekonomiky. Také jsme snížili vedlejší náklady práce a průběžně odbouráváme byrokratické překážky v každodenním podnikání, díky tomu dostanou firmy vice prostoru k nadechnutí.

Jedním z nejdůležitějších rakouských pilířů konjunktury je a zůstane exportní sektor, zde jsme v loňském roce dosáhli pátého exportního rekordu v řadě, i když slabší kondice globální ekonomiky byla citelná i u nás.

Rakousko patří ke třem evropským zemím, které vloni v přepočtu na jednoho obyvatele přijaly největší počet uprchlíků. Jak se vám je daří integrovat na trhu práce? Jak vámi vedené ministerstvo podporuje tuto integraci?
Naším heslem je integrace skrze výkony: Tedy učte se jazyk, respektujte pravidla. Jsme v neustálém kontaktu s příslušnými útvary, abychom umožnili těm, kteří mají skutečně právo na azyl, integrovat se na trh práce co nejrychleji, aby tak mohli hrát svou roli ve společnosti a sami se dokázali zaopatřit.

Nabízíme jim například dodatečné kurzy němčiny, protože jazyk je klíčem k úspěšné integraci a také pro reálné šance na trhu práce. Kromě toho zajišťujeme i kurzy zaměřené na objasnění pravidel a zvyklostí platných v Rakousku.

Mezinárodně je kladen stále větší význam na účast žen ve vedení firem, mluví se dokonce o povinných kvótách. Jak postupuje Rakousku v této oblasti?
Chceme a musíme více využívat potenciál vzdělaných žen. Naším cílem je dále zvyšovat jejich podíl ve vedoucích a rozhodovacích pozicích společností. Z toho bude profitovat jak ekonomika, tak společnost.

Abychom šli příkladem, tak jsme si v Rakousku na federální úrovni dali dobrovolný závazek, že navýšíme podíl žen v dozorčích orgánech podniků blízkých státu. A funguje to. Od roku 2011 se podíl žen v dozorčích radách podniků s vazbou na stát zvýšil v průměru o dvanáct procentních bodů až na 38 procent.

Střední a východní Evropa se často označuje jako rozšířený domácí trh pro rakouské firmy, jak vidíte ekonomickou situaci v tomto regionu?
Aktuální srovnání Evropské unie ukazují, že region střední a východní Evropy se ekonomicky neustále dobře vyvíjí. Tento pozitivní trend by měl podporovat rakouské společnosti v tom, aby v tomto regionu dále investovaly a dále posilovaly dlouhodobou spolupráci v odvětvích založených na znalostech a pokročilých technologiích.

Jak hodnotíte obchodní vztahy mezi Českou republikou a Rakouskem?
Česká republika je pro Rakousko třetím nejdůležitějším obchodním partnerem v rámci Evropské unie. Obchodní bilance potvrzuje dobré ekonomické vztahy mezi našimi zeměmi: Vloni se zvýšil rakouský vývoz do Česka o 9,4 procenta na téměř 4,8 miliardy eur a dovoz opačným směrem vzrostl o 2,8 procenta na téměř 5,6 miliardy eur.

Objem obchodní výměny mezi Rakouskem a Českem tak vloni poprvé překročil hranici deseti miliard eur. A právě na základě vysokého podílu průmyslu jsou české firmy významnými obchodními partnery rakouských strojírenských podniků a průmyslových dodavatelů.

Kde vidíte další možnosti rozvoje ekonomických vztahů mezi našimi zeměmi?
Česká republika je pro nás již jen na základě struktury své ekonomiky a silné exportní orientace významným partnerem. I v budoucnu existuje spousta možností prohlubování vzájemné spolupráce. Například v oblasti dopravní infrastruktury nebo ekologických inovací, ale také v odvětví zemního plynu.

Konkrétně zde pracujeme na lepší integraci trhů se zemním plynem, abychom ještě více zvýšili jistotu dodávek této strategické suroviny. Kromě toho existuje trend výstavby inteligentních a energeticky úsporných budov, kde rakouské firmy mají rozsáhlé a mezinárodně vyzkoušené know-how.

Rakouští investoři jsou velmi aktivní ve střední a východní Evropě. Myslíte si, že tomu bude tak nadále, nebo se rakouské firmy spíše z regionu stáhnou?
Vzhledem k pozitivním prognózám růstu ekonomové očekávají, že i v budoucnu bude v tomto regionu existovat mnoho příležitostí pro přímé investice. Naše vztahy se navíc nadále prohloubily, infrastruktura se stále zlepšuje.

O co lepší jsou rámcové podmínky, o to je větší právní jistotu pro investory a také potenciál pro nové investice, růst a zaměstnanost. Z toho budou profitovat všichni zúčastnění.

Která odvětví nebo země považujete za zvláště atraktivní pro rakouské investory?
Zvlášť velké příležitosti pro rakouské firmy existují v oblasti energetiky a environmentálních technologií nebo ve výstavbě infrastruktury, která je také podporována prostřednictvím projektů Evropské unie.

Zajímavý a slibný operační prostor nabízejí i dodávky pro vzkvétající automobilový průmysl, stejně jako dodávky do výrazně proexportně orientovaných průmyslových oborů. Západní Evropa, zejména Německo, je největší exportní destinací České republiky.

Chcete-li na těchto trzích uspět, musíte mít prvotřídní produkty. A k jejich výrobě zase potřebujete špičkové vybavení, komponenty i polotovary. A to je opět prostor pro rakouské firmy, které je nabízejí.

Důležitým ekonomickým faktorem je zásobování energiemi, které v Rakousku spadá do kompetencí vámi vedeného ministerstva. Rakousko se stejně jako Česká republika nachází v přechodu od tradičních k obnovitelným zdrojům energie, jak úspěšné Rakousko je v tomto ohledu?
Velmi úspěšné! Rakousko patří ve všech mezinárodních srovnáních v této oblasti k absolutní špičce. S více než 33,1 procenta obnovitelných zdrojů v energetickém mixu jsme mezi země EU na čtvrtém místě a náš cíl ve výši 34 procent do roku 2020 určitě překročíme.

V podílu obnovitelných zdrojů v oblasti elektrické energie jsme dokonce na čele EU. Tento úspěch souvisí mimo jiné s našimi podporami v souvislosti se zákonem o zelené elektřině. Díky němu se například počet větrných turbín v Rakousku od roku 2008 zdvojnásobil, počet dotačně podpořených fotovoltaických elektráren se zvýšil ze tří tisíc na více než osmnáct tisíc.

Abychom Rakousko podpořili v energetické politice orientované na budoucnost ve smyslu konkurenceschopnosti, bezpečnosti dodávek a udržitelnosti, spoléháme hlavně na oblasti energetické účinnosti, obnovitelných zdrojů energie a na inovace. A tímto způsobem budeme pokračovat dál v budoucnu.

Nemáte obavy, že vysoké ceny energií z obnovitelných zdrojů poškodí evropskou konkurenceschopnost, a to zejména v kontextu globálního energetického sektoru, kde mimoevropské země příkladu EU nenásledují?
Nyní mluvíte o dotacích. Naší snahou je nadále posílit rozvoj obnovitelných zdrojů energie a podporovat ekonomicky životaschopné projekty zelené energie k tržní zralosti. Ale na rozdíl například od Německa jsme zavedli v našem dotačním systému omezení, aby ceny elektřiny pro domácnosti a firmy nerostly nekontrolovatelně.

Vámi řízené ministerstvo je zodpovědné i za cestovní ruch, což je pro rakouskou ekonomiku velmi důležitá oblast. Jak lákáte zahraniční turisty?
Turistická země Rakousko je atraktivní a konkurenceschopná, jak potvrzuje loňský rekord v počtu návštěvníků i přenocování. Vloni jsme na dovolené v Rakousku přivítali téměř čtyřicet milionů hostů. To je meziročně o 4,9 procenta více.

Zároveň jsme zaznamenali více než 135 milionů přenocování, což představuje nárůst o 2,5 procenta. To je úspěch našich domácích podniků v oblasti cestovního ruchu, pro které je typická vysoká výkonost, pohostinství a inovace. Zejména internacionalizace turistů přijíždějících do Rakouska se vyvíjí velice dobře.

Vloni jsme napočítali téměř 27 milionů zahraničních návštěvníků, což bylo o 32 procent více než před deseti lety. Ale tyto úspěchy se nedostavují samy od sebe, na mezinárodním veletrhu cestovního ruchu ITB v Berlíně na začátku března jsme si mohli potvrdit, jaké obrovské celosvětové konkurenci Rakousko v oblasti cestovního ruchu čelí.

Abychom byli nadále úspěšní, nastavujeme si spolu s naší turistickou centrálou Österreich Werbung ambiciózní cíle – například v Číně, Jižní Koreji a vybraných evropských trzích. Proto jsme organizaci Österreich Werbung podpořili zvláštním rozpočtem ve výši čtyř milionů eur. A to jsou dobře vynaložené peníze, protože celosvětový růst cestovního ruchu bude nadále pokračovat.

Zmínil jste inzertní ofenzivu na vybraných asijských trzích v oblasti cestovního ruchu, jaké zde Rakousko sleduje cíle?
Na nových vzdálených trzích, jako je Čína a Jižní Korea, vidíme pro Rakousko obzvláště velký potenciál. Čína je v současné době považována za největší rostoucí trh ve světovém cestovním ruchu, loni cestovalo 109 milionů Číňanů do zahraničí, z nichž asi deset milionů zamířilo do Evropy, což je dvakrát tolik než před čtyřmi roky.

I v letošním roce se očekává nárůst tohoto počtu přinejmenším o deset procent. A stále častěji cesta těchto turistů vede i do Rakouska, takže jsme vloni měli z Číny 715 tisíc hostů, což je o celých 44 procent více než o rok dříve. Tento rostoucí trh chceme v Rakousku využít a tím ještě více podpořit internacionalizaci naší turistické základny. Čína je nové Japonsko.

Vaše ministerstvo spojuje hospodářství a výzkum pod jednou střechou. Zejména přenos výsledků výzkumu do praxe je častým problémem, jak podporuje Rakousku tento transfer?
V době napjatých rozpočtů je důležité využít existující synergie a dostupné zdroje efektivně vynakládat. Proto se spolupráce mezi jednotlivými výzkumnými ústavy, ale také se soukromým sektorem stává stále důležitější.

Firmám nabízíme výzkumný bonus, ten se mimochodem letos zvýšil na dvanáct procent a je to skvělý nástroj, který činí Rakousko atraktivním pro zahraniční firmy. A z jejich výzkumné a vývojové aktivity následně profitují i rakouské vysoké školy a výzkumné ústavy.

Usilujeme o to, aby se Rakousko dostalo do skupiny inovačních lídrů. Prostor k dohánění ještě existuje v soukromém financování vědy a výzkumu, využívání rizikového kapitálu a přeměně univerzitních poznatků v patenty a startupy. V těchto oblastech Rakousko stále za nejlepšími zaostává, a proto se to intenzivně snažíme zlepšit.

Abychom se dostali rychleji od inovací k produktům, založili jsme vlastní centra na transfer znalostí. Dále podporujeme přihlašování patentů a univerzitní startupy. Dalším faktorem pro podporu inovací jsou evropské výzkumné iniciativy, jako je například v roce 2014 zahájený Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace.

S úspěšností našich projektů ve výši 18,4 procenta je Rakousko nad průměrem EU, který činí méně než 17 procent. Naše univerzity, výzkumné instituce a firmy využívají příležitosti programů EU jako jakési turbo pro podporu inovací v Rakousku a z toho profitují všichni – firmy, univerzity i široká veřejnost.

Reinhold Mitterlehner (60)

  • Vystudoval práva na Univerzitě Johanna Keplera v Linci.
  • Následně pracoval ve vedoucích pozicích pro Rakouský hospodářský spolek a Rakouskou hospodářskou komoru.
  • Od roku 2000 byl poslancem Národní rady Rakouska a v roce 2008 se stal rakouským ministrem hospodářství, rodiny a mládeže a v roce 2013 byl jmenován ministrem pro vědu, výzkum a hospodářství.
  • Od předloňska je navíc i rakouským vicekancléřem.
  • Je ženatý, má tři dcery


Převzato z přílohy Rakousko týdeníku Euro

Tisknout Vaše hodnocení:

Štítky článků

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek