Bhútán: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2016

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

Nejdůležitějším obchodním partnerem a investorem v Bhútánu je Indie. Bhútán se stále aktivněji snaží zapojit do regionálního obchodu v rámci zemí SAARC, kde je po Indii jeho největším partnerem Bangladéš. Obchodní cesta přes indický svazový stát Méghalája umožňuje obchodní výměnu mezi Bhútánem a Bangladéšem.

Zahraniční obchod je zaměřen především na Indii, která odebírá přes 80 % bhútánského exportu (především hydroenergetika). Bhútán vyváží především elektrickou energii, software, kabely a olej. Za Indií zabírá místo druhého exportního partnera Hong Kong s 10%.

Dovoz do Bhútánu je mnohem diverzifikovanější, Bhútán v rostoucí míře dováží z Blízkého Východu (mramor z Egypta, vozy z Kuvajtu, mobilní telefony ze Súdánu), Latinské Ameriky (zeleninové produkty z Brazílie) a Evropy (měděné výrobky z Kypru, lékařská zařízení z Finska). Hlavním partnerem v oblasti dovozů je kromě Indie také Jižní Korea s 6%.

Obchodní bilance za posledních 5 let v mil USD:

 

 

2010/2011

 

2011/2012

2012/2013

2013/2014

2014/2015

Vývoz

 

662

 

721

352

409.2

375

Dovoz

1185

 

1280

905.3

927.6

965

Bilance

 

523

 

559

-553.3

-518,4

-590

Bhútán je pro EU 188. obchodním partnerem, EU pro Bhútán hraje významnou, ale ne zcela životně důležitou roli. Podíl hlavních teritorií na celkovém vývozu v % za rok 2014:

Indie

 

83.8%

 

Hong Kong

10.8 %

 

Bangladéš

 

5.8%

EU

 

1,1 %

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní město: Thimphú (99 000 obyv.)

Bhútán je rozdělen na 20 okresů (dzongkhag):

Bumthang, Chhukha, Chirang, Daga, Gasa, Geylegphug, Ha, Lhuntshi, Mongar, Paro, Pemagatsel, Punakha, Samchi, Samdrup Jongkhar, Shemgang, Tashigang, Tashi Yangtse, Thimphu, Tongsa, Wangdi Phodrang.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní vývozní položky: elektřina z hydroelektráren, ferosilikon, cement, sádra, mangan, dřevo, drahé kameny, calcium a měď, mangan, kámen, ovoce, koření, alkohol, výrobky z chovu jaků, textile.

Hlavní dovozní položky: technologie, stroje, vozidla, kvalifikovaná pracovní síla, pohonné hmoty, maziva, sůl, oděvy, obilí, rýže. paliva a mazadla, součástky pro auta, rýže.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bhútán je součástí SAFTA (South Asian Free Trade Area), Jihoasijské zóny volného obchodu. Toto uskupení bylo založeno v roce 2004 a má za úkol omezit narůstající celní poplatky a ostatní překážky, jež stály v cestě pohybu zboží a služeb v regionu. Dalšími členy jsou kromě Bhútánu ještě Maledivy, Indie, Bangladéš, Šrí Lanka, Nepál, Afgánistán a Pákistán.

Vláda plánuje do r. 2020 vytvořit SEZ (speciální ekonomické zóny) v jižních částech země.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Rok

 

2011

2012

2013

2014

2015

Přímé zahraniční investice (FDI) v mil. USD

164

159

-

145,4

173,8

Zdroj: https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/geos/bt.html

První dvě bhútánské pětiletky v 60. letech 20. století byly zcela financovány Indií. Vláda si uvědomuje nezbytnost přílivu FDI pro rozvoj země a dosažení soběstačnosti a snaží se o diverzifikaci FDI. V r. 2010 bhútánská vláda přijala dokument „Foreign Direct Investment (FDI) Policy, 2010“, který umožňuje zahraničním investorům investice od 51 % - 100 %. Investiční firma může vlastnit půdu.

Bhútán má zájem o navýšení FDI, např. ve zvláštních ekonomických zón budovaných na jihu země, které skýtají možnosti pro výstavbu podniků (cementárny, zpracování zemědělské produkce atd.). Bhútán láká zájemce o investice řadou investičních pobídek, a také atraktivní geopolitickou polohou mezi Čínou a Indií s přístupem na okolní trhy.

FDI však nejsou povoleny v oblasti médií a rozhlasového vysílání, těžebního průmyslu (těžba minerálů), hotelového průmyslu na nižní úrovni než tříhvězdičkových zařízení, hazardu, tabákového průmyslu, zdravotnictví apod., což souvisí s bhútánskými obavami ze ztráty kulturní jedinečnosti a zničení životního prostředí.

Dnes můžeme v Bhútánu najít investory z Austrálie, Rakouska, Finska, Dánska, Japonska, Nizozemí, Norska, Kanady, Německa, Itálie, Nového Zélandu, Itálie, Švédska, Severní Koreje, UK a USA. Z multilaterálních organizací patří mezi významné investory Asijská rozvojová banka, Světová banka a OSN.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

V hodnocení „Doing Business“ pro r. 2015 si Bhútán pohoršil o jednu pozici na 71. místo ve srovnání s rokem 2014, kdy se umístil na 70. příčce, viz http://www.doingbusiness.org/data/exploreeconomies/bhutan/

Ve zprávě 2015 Economic Freedom of the World byl Bhútán zařazen na 87. místo a přeskočil ostatní země SAARC, zpráva oceňuje pokrok Bhútánu v oblasti rule of law.

Bhútán se snaží přilákat zahraniční investice a usiluje o vstup do WTO. Vstup zahraničního kapitálu upravuje „Foreign Direct Investment Policy“, podle které mohou zahraniční subjekty vlastnit až 70 % podniku. Investiční projekty musejí být v minimální výši 1 mil. USD ve výrobním sektoru a 500 tis. USD v sektoru služeb. Vstup zahraničního kapitálu je povolen v celkem 14 sektorech.

Investoři musí požádat ministerstvo průmyslu o vydání FDI Registration Certificate a poté je třeba získat ještě další povolení a licence.  Zahraniční investoři se také musí zaregistrovat ve Firemním rejstříku v souladu s Companies Act (2000).

Bhútánské ministerstvo financí nabízí daňové prázdniny a další pobídky pro investory v oblasti výroby (zpracování nerostných zdrojů, zpracování zemědělských plodin, lesnictví, chov dobytka, elektronický průmysl, energetika, strojírenství), služeb (cestovní ruch a hotelnictví, vzdělávání, IT, finanční služby) především v zaostalých regionech a za reinvestice.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: