Bhútán: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

1. 6. 2016

6.1. Vstup na trh: distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Obecně doporučujeme vyhledat místního konzultanta nebo partnera, který má blíže k místním obchodníkům a zná dobře zvyklosti a zákony. Obchodníci v Bhútánu si stejně jako v Indii či Nepálu zakládají na osobním kontaktu, proto je nezbytné podniknout nejméně jednu cestu do oblasti a s budoucím možným partnerem se osobně potkat. Celý proces až do uzavření smlouvy ovšem trvá poněkud déle, než na co jsou evropští obchodníci zvyklí. Partnerem českých firem mohou být státní i soukromé bhútánské firmy.

zpět na začátek

6.2. Dovozní podmínky a dokumenty, celní systém, kontrola vývozu, ochrana domácího trhu

Jako nízko středně příjmová země (lower middle income country) Bhútán profituje z preferenčních podmínek bezcelního přístupu na trh EU v rámci programu EBA (Everything But Arms), jež spadají pod GSP. Bhútán však dosud nebyl těchto výhod schopen využít kvůli nedostatku zboží pro vývoz nebo špatné kvalitě zboží, která neprojde požadavky EU apod.

Bhútánská ekonomika je velice uzavřená, brání se vstupu konzumního zboží zahraniční provenience a také zboží, které může zhoršit kvalitu životního prostředí. Dovoz zboží do Bhútánu upravují „Rules and Procedures for Imports from Third Countries, 2002“, které upravují dovoz ze všech zemí vyjma Indie.

Pravidla ukládají povinnost získání dovozní licence na dovoz zboží, přičemž zcela zakazují dovoz pornografie, narkotik a psychotropních látek a výrazně omezují dovoz zbraní a munice, zemědělských produktů, léčiv, chemikálií a hnojiv, použitých strojů, plastových výrobků, bezdrátových komunikačních technologií atd., pro jejichž dovoz je nutné vedle licence získat také speciální povolení (special permit) od gesčního úřadu.

Viz:  www.trade.gov.bt/index.php?option=com_content&view=article&id=96&Itemid=101

zpět na začátek

6.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Podmínky pro zahájení podnikání, zřízení kanceláře apod. upravuje Company Act z r. 2000 (viz http://www.asianlii.org/bt/legis/laws/caotkob2000301/). Pro zřízení kanceláře je nutno podniknout několik kroků:

-          bezpečnostní potvrzení od Královské bhútánské policie,

-          zaslání informace o podnikatelském záměru na Industrial Development Services Division (IDSD),

-          zaregistrovat se do Firemního rejstříku (Registrar of Companies),

-          požádat Regional Trade and Industrial Office (RTIO) o vydání obchodní / průmyslové licence,

-          požádat o vydání čísla daňového poplatníka,

-          otevřít si bankovní účet.

 

zpět na začátek

6.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP), významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Pro propagaci a marketing lze použít inzerci v tisku a reklamní šoty v televizi či rozhlase. Velmi se rozmáhá prezentace prostřednictvím internetu.

zpět na začátek

6.5. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Bhútán je členem WIPO (World Intellectual Property Organization) a signatářem pěti mezinárodních úmluv:

  • WIPO Convention (1977),
  • Berne Convention (1948, Literary and Artistic Works),
  • Paris Convention (2004, Industrial Property),
  • Madrid Agreement a Madrid Protocol.

Ochrana duševního vlastnictví je v Bhútánu ošetřena v řadě zákonů, především „Copyright Act“, podle kterého ochrana duševního vlastnictví trvá po dobu života autora a dalších 50 let. Užité umění je chráněno po dobu 25 let od svého vzniku. Kolektivní a anonymní díla jsou chráněny 50 let od svého zveřejnění. Tuto tématiku zpracovává také „Industrial Property Act“ (2001), které rozlišuje patenty, obchodní značku, průmyslový design atd. Za tuto problematiku nese zodpovědnost Ministerstvo pro ekonomický rozvoj, které vydává potřebné registrace od r. 2009. Vláda si uvědomuje důležitost ochrany duševního vlastnictví a klade si za cíl zpracovat souhrnný zákon o ochraně duševního vlastnictví.

zpět na začátek

6.6. Trh veřejných zakázek

Veřejné zakázky jsou zveřejňovány jednotlivými resortními ministerstvy nebo jimi pověřenými státními podniky, nejčastěji na webových stránkách Ministerstva pro ekonomický rozvoj (viz http://www.moea.gov.bt/).

Vzhledem k tomu, že je Bhútán členem SAARC, jsou všechny veřejné zakázky dle odvětví inzerovány také na stránkách SAARC.

zpět na začátek

6.7. Způsoby řešení obchodních sporů, rizika místního trhu a investování v teritoriu, obvyklé platební podmínky, platební morálka

V Bhútánu není momentálně platná legislativa, která by jasně určovala řešení obchodních sporů a v zemi zatím není zavedeno žádné obchodní mediační centrum, které by se staralo o řešení sporů. Arbitrážní postupy jsou upraveny specificky pro oblast stavebnictví (Construction Development Board for Bhutan). Bhútán je nicméně členem „Chartered Institute of Arbitrators“ (CIArb) ve snaze přijmout metody řešení sporů.  Spory se doporučuje řešit smírčí cestou.

Nejzávažnějšími omezeními bhútánské ekonomiky jsou malý vnitřní trh, neadekvátní infrastruktura, vysoké náklady spojené s dopravou zboží, obtížný přístup k finančním zdrojům (úvěrům), nekonzistentní ekonomická a obchodní politika, nedostatek profesionálně vyškolené pracovní síly a manažerské schopnosti bhútánských partnerů, nízká produktivita práce. Bez odstranění těchto překážek nebude možné zvýšit kapacitu zárodečného soukromého sektoru v Bhútánu.

Bhútán však také nabízí kompetitivní výhody v podobě politické stability, obstojné znalosti angličtiny, propojení s indickým trhem, nízká cena energie. Největším problémem je napojení bhútánské ekonomiky na Indii a silnou konkurenční přítomnost indických firem, jejichž přítomnost vláda silně podporuje na úkor dalších zahraničních partnerů (především Číny).

zpět na začátek

6.8. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty, úřední a používaný jazyk(y), státní svátky, pracovní a prodejní doba

Stejně jako v jiných asijských zemích, je v Bhútánu při obchodních stycích důležitý cit pro hierarchii a úcta ke starším, která se vyjadřuje nachýlením těla mírně dopředu a při sedu držením nohou v pozici proti židli.  Verbálním znakem úcty je používání částice „la“ na konci věty (i v angličtině). Nejposvátnější částí těla je hlava a nejšpinavější jsou nohy, proto je zakázáno dotýkat se cizí hlavy nebo podstrkovat nohy před jinou osobu (při sezení na zemi je proto vhodné sedět v tureckém sedu nebo na patách).

Bhútánci považují odpověď „ne“ za nezdvořilou a vždy se snaží odpovědět pozitivně či neodpovědět vůbec, aby si zachovali tvář. Často se proto používá podmiňovací čas a příslovce „možná, snad“. Jasné a sebevědomé konstatování názoru, které nenechává žádný prostor pro výklad nebo jiný názor druhého, nedělá v Bhútánu dobrý dojem.

Proces výměny dárků je v Bhútánu mnohem důležitější než na Západě. Dárky se vybírají podle toho, zda jsou si osoby rovné, zda níže postavená osoba obdarovává výše postavenou osobu nebo obráceně. Po určité době by měl být dárek opětován, pokud nepřišel od výše postavené osoby. Dárky se nikdy neotevírají v přítomnosti dárců, není proto namístě očekávat rozbalení dárků a zjištění reakce. Není rovněž zvykem za dárky děkovat písemně.

V případě důležité životní události (sňatek, úmrtí, povýšení) je tradičním zvykem darovat kus látky zvaný zon (v počtu 3 – 5 – 7 – 9 dle důležitosti osoby) a bílý šál kata. Dnes se často dává jen kata nebo peníze v obálce. V Bhútánu je také časté dávat dárky někomu, kdo se chystá na cestu (např. láhev alkoholu, kapesné pro děti apod.).

Od hostitele se očekává, že nabídne šálek čaje nebo sklenici alkoholu a je slušností nabízené pohoštění přijmout a alespoň trochu upít nebo ochutnat. S přijetím nabídky k pohoštění se však nespěchá, host se většinou slušně zdráhá a nechá se přemlouvat. Odmítne-li někdo nabídku čaje nebo občerstvení, hostitel by měl v nabízení setrvat.

Při pozvání na večeři se nejdříve podávají nápoje, což může trvat více než hodinu. U skromných rodin hostitelé často zmizí, nechají hosty o samotě a objeví se až na samotnou večeři, což může být pro návštěvníky velice matoucí. Hlava rodiny se často účastní večeře, s hosty však nejí. Všechna nutná témata, která je nutno během večeře probrat, je třeba probrat ideálně ještě před jídlem. Během jídla jsou Bhútánci zvyklí příliš nemluvit a není třeba usilovat o konverzaci, jak je tomu zvykem na Západě - je úplně v pořádku jíst potichu. Podobně, po skončení večeře hosté téměř okamžitě odcházejí, není obvyklé v domě hostitele vysedávat a hovořit. Odejde-li hlavní host, očekává se, že odejdou také ostatní hosté. Odchod bez rozloučení je zcela běžný.

Pracovní a prodejní doba

Pracovní týden v Bhútánu trvá od pondělí do pátku, pracuje se od 9:00 – 17:00. Banky jsou otevřeny 9:00 – 16:00 (v zimě jen do 15:00).

Státní svátky v r. 2016

02.01.

Zimní slunovrat (Nyilo)

10.01.

Traditional Day of Offerings

08.02.

Státní svátek u příležitosti narození královského dědice

09.02.

Losar (Nový rok)

10.02.

Losar (Nový rok)

21.02.

Výročí narození 5. krále J.V. Jigme Khesar Namgyel Wangchucka

22.02.

Výročí narození 5. krále J.V. Jigme Khesar Namgyel Wangchucka

23.02.

Výročí narození 5. krále J.V. Jigme Khesar Namgyel Wangchucka

16.04.

Shabdrung Kuchoe

02.05.

Výročí narození 3. krále J.V. Jigme Dorje Wangchucka

21.05.

Buddha's Parinirvana

15.07.

Výročí narození Guru Rinpoche

08.07.

Svátek prvního Buddhova kázání

22.09.

Blessed Rainy Day

07.10.

Thimphu Tshechu

11.10.

Dashain

11.10.

Thimphu Tshechu

12.10.

Thimphu Tshechu

13.10.

Thimphu Tshechu

01.11.

Výročí korunovace 5. krále J.V Jigme Khesar Namgyel Wangchucka

20.11.

Svátek Buddhova sestoupení /Lha-bab Duchen

17.12.

Národní den

zpět na začátek

6.9. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria (oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince)

Doklady

Cestovní pas s platností přesahující dobu pobytu v Bhútánu minimálně o 6 měsíců. Cestující, kteří přijíždějí do Bhútánu z oblastí postižených žlutou zimnicí (především Afrika), musí doložit např. mezinárodním očkovacím průkazem, že byli proti této nákaze očkováni. Toto očkování musí být provedeno nejpozději šest dnů před vstupem do Bhútánu.

Víza

Turistický ruch je v zemi velice omezen. Do Bhútánu je možné cestovat buď na pozvání vlády anebo jako turista. Turisté musí cestovat pouze ve skupinách po předem připravených a zaplacených trasách s oficiálním turistickým průvodcem. Veškeré formality musí být vyřízeny před příjezdem do země přes cestovní kancelář, respektive přes bhútánského tour operátora nebo některého z jejich mezinárodních partnerů.

Nezávislí cestovatelé nejsou do země vpuštěni. Každý návštěvník musí mít vízum a udělení či neudělení víza závisí na tom, jak je dopředu v součinnosti s cestovní kanceláří připravena a zaplacena cesta. Částka za jeden den pobytu činí 200 nebo 250 USD podle turistické sezóny, http://www.tourism.gov.bt/plan/minimum-daily-package. Zastupitelské úřady Bhútánu žádosti o turistická víza nepřijímají.

Informace k podání žádosti o bhútánské vízum lze také najít na webu MZV BT: http://www.mfa.gov.bt/visa, nebo na stránkách vládního Tourism Council of Bhutan, kde si zájemce může vybrat z celé řady autorizovaných bhútánských tour operátorů: http://www.tourism.gov.bt/directory/tour-operator.

Režim vstupu

Bhútán je přístupný po zemi i letecky, a to z Indie, Bangladéše, Nepálu a Thajska, nelze přicestovat z Číny. Vízum cestovatel obdrží na hraničním přechodu nebo na letišti na základě splněných podmínek, viz výše. Celé území Bhútánu kromě údolí Paró a Thimphú je považováno za zakázanou oblast. Proto každý návštěvník musí přes cestovní kancelář získat speciální povolení na cestování a tato povolení jsou policií příležitostně kontrolována.

Omezení dovozu a vývozu valut

V Bhútánu existuje povinná výměna valut (netýká se dětí do 5 let). Děti 6-12 let musí uhradit cca 100 USD na noc, studenti řádného denního studia mladší 25 let 150 USD, ostatní 250 USD na osobu a noc. Částka se hradí formou poplatku, který zahrnuje poskytnutí ubytování, stravy třikrát denně, dopravu po Bhútánu, průvodce a kulturní program. Poplatek se hradí předem.

Omezení dovozu a vývozu předmětů

Pod velice přísnou kontrolou je vývoz veškerých starožitností, především náboženského charakteru. Uzavřenosti Bhútánu odpovídá i nutnost registrace veškerých elektronických přístrojů (videokamery, videa, osobní počítače atd.) hned po příletu a jejich následná kontrola při odjezdu ze země. Bez cla může každá osoba dovézt věci osobní potřeby, 2 litry alkoholického nápoje, 400 cigaret a 150 g doutníků. Zakázán je dovoz a vývoz zbraní, střeliva, výbušných a vojenských předmětů, veškerých narkotik a drog (netýká se léků) a loveckých trofejí.

Celá oblast Bhútánu je z hlediska geopolitické situace bezpečná.

zpět na začátek

6.10. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Pokud není česká firma na bhútánském trhu fyzicky zastoupena prostřednictvím kanceláře či společného podniku, je existence místního zástupce nezbytnou podmínkou působení na trhu. Zaměstnávání místních sil je pro provoz reprezentace nezbytností a není nijak zvlášť zákonem upraveno.

Bhútán nicméně preferuje zaměstnávání bhútánských občanů a zaměstnávání cizinců povoluje jen v odůvodněném případě, že místní pracovní síla nemá dostatečnou kvalifikaci. Náklady na vyškolení místních pracovníků si může firma odečíst z daňového základu. Zahraniční investoři mohou získat pracovní povolení pro své pracovníky podle velikosti investic:

-          investice do 1 mil. USD: 2 zahraniční pracovníci,

-          investice 1 – 5 mil. USD: 3 zahraniční pracovníci,

-          investice nad 5 mil. USD: 5 zahraničních pracovníků.

zpět na začátek

6.11. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Očkování

Turistům směřujícím do Bhútánu se doporučuje vakcinace proti břišnímu tyfu, žloutence typu A i B a tetanu, případně proti japonské encefalitidě či malárii Turisté, kteří přijdou do styku se zvířaty, by neměli opomenout očkování proti vzteklině. Očkování proti žluté zimnici je povinné pro ty cestovatele, kteří přijíždějí do Bhútánu z výchozí nebo tranzitní země s výskytem této choroby.

Zdravotní péče

Před každou cestou do Bhútánu je nutné uzavřít cestovní pojištění. Zdravotní zařízení jsou v Bhútánu situována do větších měst, přičemž na venkově je dostupnost lékařské péče velmi omezena. Za ošetření se platí na místě v hotovosti, a proto je nutné si uschovat potvrzení od lékaře pro případné proplacení od pojišťovny v ČR.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: