Bioprodukty se budou v EU přísněji kontrolovat. Česko některé změny kritizuje

25. 8. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz

Vyšší důvěra spotřebitelů v bioprodukty, zapojení více ekofarmářů a podpora udržitelného rozvoje ekologického zemědělství. To slibuje revize dvacet pět let starých předpisů EU pro bioprodukty, která je téměř u konce. Problematickým bodem je ale používání pesticidů a úprava kontrolních mechanismů.

Podle nových evropských pravidel si evropští i zahraniční spotřebitelé budou moci koupit více produktů s označením BIO. Snazší podmínky pro registraci a kontrolu totiž mají zvýšit počet farmářů, výrobců a obchodníků, kteří v tomto odvětví podnikají.

Zároveň by se měla posílit prevence nekalých obchodník praktik. Schválená legislativa navíc ukládá všem mimounijním subjektům povinnost řídit se podle předpisů EU, aby se zajistil rovný přístup na společný trh ze všech koutů světa.

Cílem dohody je zejména zjednodušit a harmonizovat 25 let staré předpisy, které již neodpovídají současným požadavkům spotřebitelů. Proto také dojde k odstranění dosavadních výjimek některých zemí z unijních pravidel.

ČR se ale řadí mezi několik dalších členských států, které se společně s některými biofarmářskými organizacemi staví proti vybraným opatřením. Kromě komplexního sjednocování pravidel a rozvolnění kontrol je trnem v oku zbytkové množství nepovolených látek v bioproduktech a budoucí sladění jejich limitů. Mezi kladné body naopak řadí rozšíření ekopředpisů na více produktů.

Bezpečnost na prvním místě

Aby se zvýšila důvěra spotřebitelů v bioprodukty, měla by nová legislativa zlepšit kontrolu dodržování pravidel bezpečnosti potravin pomocí preventivního posuzování rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin. Auditní orgány musí monitorovat nejen konečné výrobky, ale rovněž samotnou přípravu, produkci i distribuci. Činit by tak měly alespoň jednou ročně na základě fyzického dohledu.

V případě pravidelného kladného hodnocení tři roky po sobě bude možné takovou inspekci vykonat jednou za dva roky. Tuto změnu vnesli do legislativy europoslanci.

MZe: Rozvolnění intervalu kontrol zvýší riziko porušování pravidel a bude obtížnější tato porušení odhalovat.

Omezení četnosti kontrol sice může snížit administrativní zátěž a náklady ekologických podnikatelů na každoroční inspekci, ovšem o to náročnější a rozsáhlejší budou podle českého ministerstva zemědělství kontroly po delším časovém úseku.

„Ministerstvo považuje jednoroční interval kontrol za zcela optimální a je názoru, že jeho rozvolnění zvýší významně riziko porušování pravidel na straně ekologických podnikatelů a zároveň bude obtížnější tato porušení odhalovat a pružně na ně reagovat,“ uvedla pro EurActiv.cz mluvčí Markéta Ježková.

Maloobchodníci, kteří pouze kupují od dodavatele bioprodukty a prodávají je konečnému spotřebiteli (tzn. sami produkt nepřebalují), se nově budou muset registrovat u národních kontrolních úřadů. Dosud se na ně tato povinnost nevztahovala, podobně jako to prozatím zůstává u veřejného stravování a výrobků nepotravinářského charakteru (např. kosmetika, oblečení, cigarety), které se řídí podle soukromých standardů.

Naopak certifikaci již léta podléhá každý hospodářský subjekt, který produkuje, připravuje, skladuje nebo dováží ze třetích zemí či uvádí na trh produkty ekologického zemědělství (tj. bioprodukty). Ty pak na svých obalech nesou viditelné označení – v případě ČR se jedná o národní (tzv. biozebra) a evropské logo.

Kromě toho by se měla díky nové legislativě zlepšit certifikace bioproduktů, což ocení zejména malí a střední farmářští a potravinářští podnikatelé. Evropská pravidla jim totiž poprvé umožní požádat o skupinovou certifikaci. Snahou je zjednodušit přechod od konvenčního k ekologickému farmaření a snížit náklady i administrativu. I v tom ale ministerstvo zemědělství vidí možné ohrožení bezpečnosti bioproduktů.

Rozšíří se také soubor bioproduktů regulovaný EU. Nově se budou pravidla ekologické produkce a welfare zvířat týkat například soli, palmových jader, jeleního či králíků. Nejpozději do roku 2030 by se měly rovněž odstranit veškeré výjimky z unijních pravidel pro pěstování biorostlin, což se týká zejména skandinávských zemí (Dánska, Švédska, Finska).

Přestože je mezi hlavními principy schváleného nařízení snaha udržitelným způsobem rozvíjet ekozemědělství, evropské předpisy přesto nadále farmářům umožňují produkovat potraviny podle konvenčního i ekologického zemědělství zároveň. Musí ovšem zajistit, že oba typy budou od sebe řádně odděleny, aby nedocházelo k narušení (resp. kontaminaci) bioprodukce.

Novela sice předpokládá harmonizaci preventivních opatření v oblasti pesticidů, zároveň ale umožňuje zachovat národní postupy při zjišťování přítomnosti nepovolených látek pro ekoprodukci. Předpisy členských států, které jsou striktnější či benevolentnější, ale mohou omezit volný přeshraniční tok zboží. Až po čtyřech letech od vstupu nových pravidel v platnost, tj. v roce 2024, se Evropská komise chystá přezkoumat vnitrostátní pravidla a případně navrhnout sjednocení prahových hodnot pesticidů.

„Nárok na certifikát ,bio‘ mohou nyní získat i produkty, které obsahují zbytky pesticidů až do úrovně limitů povolených pro konvenční potraviny,“ vysvětlila Ježková. Ministerstvo zemědělství se proto obává ztížení boje proti falšování bioproduktů a ohrožení důvěry spotřebitelů ve značku BIO.

Spravedlnost na evropském trhu

Záměrem sjednocení evropských pravidel je dále zajistit rovnocennou hospodářskou soutěž pro bioprodukty pocházející z unijního i světového trhu, aby nedocházelo k tomu, že importované zboží je levnější a méně kvalitní.

Přísnějšího dohledu se dočkají bioprodukty dovážené do EU ze třetích zemí, které ještě s evropskými lídry neuzavřely reciproční obchodní dohodu o bioproduktech. Dosud podobný pakt, který zajišťuje dodržování stejných evropských standardů, podepsalo 13 států napříč Severní a Jižní Amerikou, Asií a Oceánií. Naposledy tak učinilo Chile letos v dubnu. Evropská pravidla pro produkci a audity by se tedy nově měla vztahovat například na kávu z Brazílie, rýži z Thajska, kakao z Peru či ananas z Ugandy, které jsou nejčastěji do EU importovány pod označením BIO/EKO.

Hogan: Důsledná certifikace a kontrola bioproduktů je důležitou součástí norem EU pro bezpečnost potravin.

Snazší, zato ale efektivnější kontrolu bez zbytečného papírování navíc slibuje nový systém elektronické certifikace pro dovoz ekologických potravin do EU, který je v přechodném provozu od poloviny dubna 2017. Plně funkční by měl být na podzim tohoto roku a klade si za cíl omezit podvodné jednání, snížit administrativu zahraničním dodavatelům a poskytnout rozsáhlejší soubor statistických dat o importu bioproduktů.

V praxi to bude znamenat, že díky začlenění dovozních osvědčení o ekoprodukci do stávajícího obchodního a expertního systému TRACES, budou moci evropští úředníci sledovat pohyb produktů mezi členskými státy a rychle reagovat na případné ohrožení zdraví.

Evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan k vytvoření online databáze dodal, že „důsledná certifikace a kontrola je důležitou součástí norem EU pro bezpečnost potravin. Díky těmto přísným normám jsme se v otázce potravin stali nejlepší adresou světa, ale ani tak nesmíme polevit a musíme hledat nové a lepší způsoby, jak jít ještě dál. Tato nová pravidla zlepší sledovatelnost ekologických produktů, jež představují významný rostoucí trh.“

Ekozemědělství v EU roste a těší se oblibě i u spotřebitelů

Důvodem přepracování stávajícího právního rámce EU pro produkci a označování bioproduktů je zejména rostoucí poptávka po zdravějších a kvalitnějších potravinách, které jsou vyprodukovány za pomoci účinných přírodních a v přírodě rozložitelných výrobků, namísto použití umělých hnojiv a geneticky modifikovaných surovin.

Ekologické zemědělství (nejen) v EU v posledních letech nabírá na vzestupu a stává se jedním z nejdynamičtějších zemědělsko-potravinářských odvětví. Podle posledních dat Eurostatu z roku 2015 bylo přes 11 milionů hektarů zemědělské půdy v Evropě obhospodařováno způsobem šetrným k životnímu prostředí, zatímco v roce 2002 to bylo o více jak polovinu méně.

Stále je ale co zlepšovat. I přes tento rostoucí trend, při němž každý rok přibude až půl milionu hektarů pro pěstování biopotravin, zaujímá zmíněná plocha pouze 6,2 procent celkové zemědělské půdy v Evropě. Na ní se v roce 2015 nacházelo 185 tisíc farem.

Prvenství v pěstování ekologických plodin drží Rakousko, Švédsko a Estonsko.

V Česku se v roce 2015 pěstovaly bio obiloviny, ovoce, zelenina a další plodiny ekologického zemědělství na celkové výměře téměř 495 000 hektarů, což představuje 11,7 procent zemědělské půdy v ČR. Aktuální Zpráva o stavu zemědělství 2016 uvádí, že dnes už je to 12,7 % agrární plochy, což představuje 4. nejvyšší hodnotu v EU-28.

Čísla však nejsou konečná. Rok od roku se zvyšuje počet hospodářských subjektů, kteří se začnou věnovat ekozemědělství. Do národního rejstříku ekologických podnikatelů bylo k dnešnímu dni registrováno 5 157 ekologických subjektů, z nichž 4 412 je ekologických zemědělců. V porovnání s předchozím rokem se počet ekologických subjektů zvýšil o 277, resp. o 149 biofarmářů. Přitom před 17 lety jich bylo sedmkrát méně než dnes.

Není proto divu, že v Česku, podobně jako jinde ve světě, roste obliba potravin, které se pěstují bez použití umělých hnojiv a škodlivých chemických postřiků. V roce 2014 se v tuzemsku spotřebovaly biopotraviny skoro za dvě miliardy korun, což je čtyřikrát více než v roce 2002. Podle českého ministerstva zemědělství je ale důvěra Čechů k biopotravinám stále nízká.

infografiky EurActiv.com vyplývá, že Němci, Francouzi a Britové zkonzumují biopotravin nejvíce.

Dva dny před koncem maltského předsednictví dosáhly evropské instituce vzájemného kompromisu, který přepracovává právní rámec pro produkci biopotravin a jejich označování, platný od roku 1991. Stalo se tak po více jak třech letech a téměř dvaceti kolech intenzivního vyjednávání.

Zpravodaj přímo voleného orgánu německý europoslanec za Zelené Martin Häusling (Greens/EFA) uvedl německému EurActivu, že zde bylo zhruba 17 důvodů, proč severní, jižní a východní země nemohly s Bruselem dlouho nalézt dostatečný konsensus. Usilovaly o to od roku 2014, kdy se o novele začalo jednat. Podle Häuslinga Komise předložila návrh, s nímž z počátku nesouhlasila ani jedna legislativní komora EU.

Novelu nyní musí ještě formálně schválit Evropský parlament a Rada ministrů. Další komplikace se ale již neočekávají. Nová pravidla, která přispívají k závazkům EU v oblasti udržitelného rozvoje a boje proti klimatickým změnám, by proto měla vstoupit v platnost za tři roky, 1. července 2020.

Pavla Hosnedlová, EurActiv.cz

Tisknout Vaše hodnocení:

Související články

Diskuse k článku

+ Nový příspěvek