Bolívie: Zahraniční obchod a investice

1. 6. 2015

© Zastupitelský úřad ČR v Limě (Peru)

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

2010

2011

2012

2013

2014

(výhled) 2015

Vývoz

6 966

9 146

11 815

12 208

12 856

10 630

Dovoz

5 597

7 928

8 582

9 346

10 486

11 470

Obrat

12 563

17 074

20 397

21 554

23 342

22 100

Saldo

1 369

1 218

3 233

2 862

2 370

-840

Údaje v mil. USD
Zdroj: Instituto Boliviano de Comercio Exterior (zpráva za rok 2014)

Od roku 2009, kdy bolívijský export zažil poslední velký propad, je zaznamenáván kontinuální narůst jak celkového objemu obchodní výměny, tak především bolivijského exportu. Rok 2014 pak znamenal rekord jak v dovozu, tak ve vývozu. Objem salda se sice od roku 2012 snížil celkově o 863 mil. USD, přesto zůstává kladné. Tento pokles lze vysvětlit zvýšením dovozu hlavně v oblasti průmyslu a těžby, který je dán vládním plánem na zvýšení produkce exportních surovin právě v sektoru těžby. Pro rok 2015 se očekává negativní saldo zahraničního obchodu, které je spojené s předpokládanou nižší cenou exportních komodit a zvýšením dovozu, který je spojen s rozvojovými projekty centrální vlády.

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

 

Vývoz

Dovoz

 

2013

2014

2013

2014

USA

1 245,7

2 011,7

1 170,4

1 230,5

Japonsko

417,5

432,0

469,3

508,6

Jižní Korea

404,6

496,2

101,5

-

Čína

314,6

434,5

1 253,8

1 811,0

Brazílie

4 042,4

3 818,4

1 599,7

1 653,5

Argentina

2 452,0

2 539,0

1 019,9

1 136,5

MERCOSUR celkem

6 690,0

6 532,5

2 749,9

2 939,5

Německo

55,9

-

236,4

210,8

Belgie

239,8

231,4

32,4

-

Nizozemsko

189,4

-

147,8

-

EU celkem

834,4

783,1

1 196,2

1 350,5

Údaje jsou v mil. USD
Zdroj: Banco Central de Bolivia, Instituto Boliviano de Comercio Exterior (zpráva za rok 2014)

Hlavními obchodními partnery jsou země uskupení MERCOSUR, z nichž největší (a to i celkově) je sousední Brazílie, pro kterou Bolívie představuje zdroj základních surovin. Tři největší exportní země (Argentina, Brazílie, USA) představují 65 % celkového bolivijského exportu, tři největší importní země (Brazílie, Čína, USA) pak představují 45 % celkového bolivijského importu. Z jednotlivých departamentů pak největší podíl exportu připadá na Tariju (36 %; export spojen s těžbou zemního plynu) a importu na Santa Cruz (46 %; průmyslové centrum Bolívie). Největší negativní saldo zahraničního obchodu má Bolívie s Čínou, oproti tomu s Brazílií má Bolívie největší pozitivní saldo zahraničního obchodu.

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Složení bolivijského exportu v prvních 3 kvartálech 2013–2014 (v mil. USD)

 

9/2013

9/2014

podíl (2014)

Minerály

2 322,0

3 008,2

30%

Zlato

455,0

1 103,5

11%

Zinek

565,0

718,3

7%

Stříbro

769,8

645,8

6%

Cín

260,4

276,0

3%

Olovo

122,3

120,6

1%

Fosilní paliva

4 983,4

5 123,4

51%

Zemní plyn

4 601,0

4 661,8

46%

Ropa

381,4

461,0

5%

Netradiční exportní komodity

1 725,3

1 735,2

17%

Sójová moučka

458,5

547,6

5%

Sójový olej

209,3

234,8

2%

Merlík chilský (quinua)

100,0

157,0

2%

Kaštan

89,2

126,9

1%

Sója

214,2

85,8

1%

Zdroj: Banco Central de Bolivia

Hlavní exportní surovinou je zemní plyn, který je odebírán především Brazílií a Argentinou. Další důležité exportní položky pak představují minerály (především zlato a zinek). Ze zemědělských produktů pak dominuje sója a produkty z ní. Bolivijská ekonomika tudíž závisí na cenách základních surovin na světových trzích. Tato závislost pak s sebou nese značná rizika v případě propadu cen těchto komodit.

Složení bolivijského importu v prvních 3 kvartálech 2013–2014 (v mil. USD)

 

9/2013

9/2014

podíl (2014)

Spotřební zboží

1 410,8

1 560,0

20,5 %

Krátkodobá spotřeba

767,4

822,3

10,8 %

Dlouhodobá spotřeba

643,3

737,7

9,7 %

Meziprodukty

3 188,8

3 460,2

45,5 %

Pohonné hmoty

897,2

850,6

11,2 %

Zemědělství

239,0

240,4

3,2 %

Průmysl

1 520,60

1 657,30

21,8 %

Stavebnictví

354,8

463,6

6,1 %

Dopravní infrastruktura

177,2

248,3

3,3 %

Kapitálové zboží

1 993,7

2 546,8

33,5 %

Zemědělství

129,3

153,1

2 %

Průmysl

1 434,6

1 863,7

24,5 %

Dopravní infrastruktura

429,7

530,0

7 %

Další

40,3

37,0

0,5 %

Celkem

6 633,6

7 604,0

100 %

Zdroj: Banco Central de Bolivia

Hlavní dovozní produkty v letech 2011–2013 (v mil. USD)

 

2011

2012

2013

Podíl (2013)

Stroje a dopravní prostředky

2 981,7

3 054,3

3 627,5

38,8%

Průmyslové zboží

1 418,8

1 560,1

1 611,8

17,2%

Výrobky chemického prům.

1 117,4

1 255,3

1 372,2

14,7%

Paliva a maziva

1 111,2

1 286,5

1 291,6

13,8%

Ropa a ropné produkty

1 057,6

1 216,6

1 282,3

13,7%

Silniční vozidla

1 009,9

963,5

1 171,5

12,5%

Průmyslové stroje a zařízení

484,0

519,9

855,8

9,1%

Stroje a zařízení pro určitá odvětví průmyslu

594,7

688,7

689,2

7,4%

Jiné průmyslové zboží

575,2

682,6

634,0

6,8%

Železo a ocel

568,8

578,2

596,4

6,4%

Živá zvířata a potraviny

564,0

523,8

591,0

6,3%

Chemické materiály a výrobky

259,6

306,4

372,2

4,0%

Import celkem

7 935,7

8 590,1

9 353,0

 

Zdroj: Insituto Nacional de Estadística

Hlavní dovozní produkty v roce 2014 (v mil. USD)

Komodita

Hodnota

Nafta

828,1

Železo, ocel

245,3

Benzín

204,2

Nákladní automobily do 4,5 t.

185,1

Stroje s vlastními funkcemi

156,1

Zdroj: Instituto Boliviano de Comercio Exterior (zpráva za rok 2014)

V importu převládají produkty s vyšší přidanou hodnotou. Především se pak jedná o motorová vozidla a stroje. Dále jsou importována paliva a výrobky chemického průmyslu. U paliv se jedná především o dovoz z Argentiny, která je sama jedním z hlavních dovozců surové bolivijské ropy. Vláda prezidenta Moralese v roce 2014 představila plán modernizace a zvýšení kapacit v ropném průmyslu s cílem dosáhnout v roce 2016 soběstačnosti v produkci paliv. Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, tato meta nebude pravděpodobně dosažena i přes stoupající trend v produkci paliv a vládní investice do ropného průmyslu.

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bolivijský stát vytvořil volné průmyslové a obchodní zóny s cílem umožnit příliv kapitálu a zboží, které je po zpracování určeno k reexportu. Během tohoto procesu je v důsledku působení místního faktoru zvýšena hodnota zpracovávaných produktů.

Právní rámec pro vznik volných zón stanovuje Zákon č. 22410 „O režimu v průmyslových, obchodních, skladovacích a překládacích volných zónách“. Instituce, která řídí jejich zakládání, kontroluje činnost a dodržování právních norem, je Národní rada pro zóny volného obchodu (CONZOF).

V současné době existuje v Bolívii přibližně 13 volných průmyslových a obchodních zón, z nich nejdůležitější jsou následující zóny: GIT v La Pazu (El Alto) a v Santa Cruz, ZOFRACO v Cochabambě, Volná zóna přístavu Aguirre, ZOFRO v Oruru a ZOFRADESA v Desaguaderu. Za rok 2014 zaznamenaly obchodní výměny skrze tyto zóny výrazného propadu (řádově na 1/3 objemu z roku 2013).

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2010

2011

2012

2013

2014

PZI

936

1 033

1 505

2 030

2 113

Údaje jsou v mil. USD

V roce 2014 přímé zahraniční investice (PZI) meziročně vzrostly o 83 mil. USD, tato suma představuje meziroční růst o 4 %. Čisté PZI naproti tomu rostly pouze tempem 1,9 %.

Za první tři kvartály roku 2014 se nejvíce investovalo do těžby ropy a zemního plynu (995 mil. USD), dále do průmyslu (238,5 mil. USD) a těžby nerostů (135 mil. USD). Nejvíce v Bolívii přímo investovala Brazílie, Chile, Mexiko, Kolumbie a Peru.

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je v Bolívii v procesu transformace. Regulaci investiční činnosti zajišťuje zákon č. 1182 ze 17. 9. 1990 („Zákon o investicích“). V únoru 2009 vládní strana MAS prosadila změnu ústavy, která podporuje státem vlastněné firmy a společnosti, zesiluje kontrolu státu nad přírodními zdroji a přikládá větší význam právům zaměstnanců. Z pohledu investiční činnosti jsou nejdůležitější následující ustanovení ústavy:

  • národní investice mají přednost před zahraničními investicemi (článek 320)
  • ekonomické aktivity nesmí poškodit kolektivní zájmy (článek 47)
  • právo soukromého vlastnictví musí sloužit sociálním cílům a nesmí jít proti kolektivním zájmům (článek 56)
  • zneužívání přírodních zdrojů ve prospěch osob, firem, cizího státu atd. je považováno za zradu (článek 124)
  • ústava má právní převahu nad mezinárodními dohodami a smlouvami (článek 410)

Bolívie neposkytuje zahraničním investorům žádné speciální pobídky. Na úrovni centrální vlády nejsou poskytovány žádné daňové úlevy, nicméně na úrovni některých místních vlád existují vlastní daňová osvobození. Dle ústavy je však nutné zisky z investiční činnosti, využívající přírodní zdroje, reinvestovat na území Bolívie.

Podle bolivijské strany jsou výhody investování v Bolívii založeny na následujících faktorech:

  • příhodné klima pro investice a obchod
  • geografické umístění Bolívie (ovšem nemá přístup k moři)
  • dobrý přístup na mezinárodní trhy
  • slušné zacházení se zahraničními investory
  • dobrá infrastruktura a možnost exportu
  • dostupné přírodní zdroje

Tyto body je však třeba vnímat kriticky. Infrastruktura v zemi i přes značné investice v posledních letech dosud nesplňuje standardy rozvinutých zemí. Geografické uspořádání země lze vnímat i jako překážku, neboť země je rozdělená vysokohorským pásmem And, jehož prostupnost může působit značné problémy. Samozřejmě velkou nevýhodou je absence přístupu k moři. Dále například pozemní spojení s Paraguayí není bezproblémové a v případě nepřízně počasí je velmi komplikované. Podle Indexu ekonomické svobody za rok 2015 se Bolívie nachází na 163. místě a v regionu Latinské Ameriky se umístily hůře pouze Argentina, Venezuela a Kuba. Za posledních 5 let docházelo podle metodiky tohoto indexu ke každoročnímu zhoršení ekonomické svobody v Bolívii. Na vině jsou podle všeho socialistické reformy vlády E. Moralese.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: