Bolívie: Zahraniční obchod a investice

6. 6. 2017

2. Zahraniční obchod a investice

2.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo

 

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Vývoz

9 146

11 815

12 208

12 856

10 630

7 082

Dovoz

7 928

8 582

9 346

10 486

11 470

8 427

Obrat

17 074

20 397

21 554

23 342

22 100

15 509

Saldo

1 218

3 233

2 862

2 370

-840

- 1 345

Údaje v mil. USD
Zdroj: Instituto Boliviano de Comercio Exterior, EIU

Zahraniční obchod Bolívie

 

Rok 2016 byl pro Bolívii poměrně nepříznivý v oblasti zahraničního obchodu. Export meziročně poklesl o 12,3 % a import se snížil o 14 %. Velmi zajímavý vývoj měl bilaterální zahraniční obchod mezi ČR a Bolívií v roce 2016. Vývoz ČR do Bolívie poklesl o 21,7 % a dosáhl hodnoty 5, 199 milionu USD. Export Bolívie do ČR však dosáhl meziročního nárůstu o 357,4 % a činil 10, 042 milionu USD, což je nejvyšší hodnota v historii vzájemného obchodu. Bilaterální obchod tak v roce 2016 skončil pro ČR schodkem ve výši 4, 843 milionu USD.

Podle Bolivijského národního ústavu pro zahraniční obchod dosáhl vývoz Bolívie v roce 2016 celkově 7 214 milionů USD, zatímco dovoz činil 8 427 milionů USD. Bylo tak dosaženo deficitu 1 213 milionů USD, který je nejvyšší v historii Bolívie.

Dlouhodobě nejvýznamnějším zdrojem exportu pro Bolívii jsou nerosty, suroviny a zemní plyn. V roce 2016 byly výsledky exportu ovlivněny významným poklesem vývozu těchto artiklů do Brazílie a Argentiny. (Bolívijský export je z 50 % závislý na zemním plynu.)

Stojí za zmínku, že těžební společnosti Repsol a British Gas objevily v Bolívii dosud neznámé zásoby zemního plynu odhadované na čtyři triliony krychlových metrů. To zvýšilo celkové předpokládané zásoby těžitelného zemního plynu v Bolívii o 40 %.  Prognózy počítají se stabilizací v oblasti zahraničního obchodu Bolívie v následujících letech. V roce 2017 by měl export růst o 2,6 % a co je důležitější, dovoz by se měl zvýšit o 2,8 %. Tyto prognózy jsou však značně závislé na vývoji cen komodit na světových trzích.

V oblasti zahraničních investicí lze podle EIU očekávat opatrnost podmíněnou obavami z nadcházejícího politického vývoje. Proto se předpokládá, že přímé zahraniční investice budou mít klesající podíl na HDP. Z 5,7 % v roce 2013 směrem ke 2,0 % v roce 2021.

 

 

zpět na začátek

2.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU

Hlavní země, ze kterých Bolívie importovala v roce 2016: Čína 20 %, Brazílie 17,58 %, Argentina 10,47 %, USA 9, 70 %, Peru 6,95 %, Japonsko 4,87 %, Chile 4,13 %.

Hlavní příjemci bolivijského exportu v roce 2016: Brazílie 19,25 %, USA 13,62 Argentina 11, 39 %, Kolumbie 8,83 3%, Čína 6, 68 %, Japonsko 5,89 %, Jižní Korea 5,43 %.

EU podle předběžných údajů vyvezla do Bolívie v roce 2016 zboží za 896,7 milionu USD a importovala za 761,8 milionu USD. Podíl obchodu Bolívie s EU se zvýšil z 8,4 % v roce 2015 na 10,6 % v roce 2016.

Obchodní výměna Bolívie dle teritorií (v milionech USD)

 

2015

 

2016

 

Export

Import

Saldo

% exportu

 

Export

Import

Saldo

% exportu

MERCOSUR (ACE 36)

4 045,5

2 877,4

1 168,1

45,4

 

2 267,6

2 465,3

-197,7

31,4

ALADI

5 175,2

4 452,6

722,5

58,1

 

3 444,0

3 863,1

-419,1

47,7

Kanada

1 006,8

844,8

162

11,3

 

1 055,5

822,4

233,1

14,6

EU

751,9

1 183,8

-431,8

8,4

 

761,8

896,7

-134,9

10,6

ALBA-TCP

172,2

54,3

117,9

1,9

 

90,8

48,3

42,5

1,3

AELC

39,5

45,2

-5,6

0,4

 

6,4

82,3

-75,9

0,1

zpět na začátek

2.3. Komoditní struktura

Hlavní exportní surovinou je zemní plyn, který je odebírán především Brazílií a Argentinou. Další důležité exportní položky pak představují minerály (především zlato a zinek). Ze zemědělských produktů pak dominuje sója a produkty z ní. Bolivijská ekonomika tudíž závisí na cenách základních surovin na světových trzích. Tato závislost pak s sebou nese značná rizika v případě propadu cen těchto komodit.

V roce 2016 byly nejvýznamnějšími položka bolivijského exportu zemní plyn a ropa, které společně zodpovídaly za 2,115 miliardy USD. Nicméně ve srovnání s rokem 2015 pokles vývoz těchto komodit o 1,857 miliardy USD. Na druhém místě byly kovové rudy, jejichž vývoz přinesl 1,848 miliardy USD a kde se podařilo meziroční navýšení exportu o 0,167 miliardy USD. Na dalším místě byl vývoz kovů v hodnotě 1,160 miliardy USD a potravinářské výrobky v hodnotě 1,055 miliardy USD.

Celkově v bolivijském vývozu vinou poklesu tradičních komodit nastala v roce 2016 neobvyklá situace, že největší podíl (37,17 %) připadl na výrobky zpracovatelského průmyslu, 29,87 % na plyn a další fosilní paliva, 26,71 % na rudy a 6,25 % na potravinářský průmysl.

V importu převládají produkty s vyšší přidanou hodnotou. Především se pak jedná o motorová vozidla a stroje. Dále jsou importována paliva a výrobky chemického průmyslu. U paliv se jedná především o dovoz z Argentiny, která je sama jedním z hlavních dovozců surové bolivijské ropy. Vláda prezidenta Moralese v roce 2014 představila plán modernizace a zvýšení kapacit v ropném průmyslu s cílem dosáhnout v roce 2016 soběstačnosti v produkci paliv. Jak z výše uvedené tabulky vyplývá, tato meta nebude pravděpodobně dosažena i přes stoupající trend v produkci paliv a vládní investice do ropného průmyslu.

V roce 2016 zaznamenala největší pokles importní položka kapitálová, kde nastal pokles o 504 milionů USD. Snížil se rovněž import pohonných hmot o 372 milionů USD a dále import průmyslových výrobků o 237 milionů USD a dopravních prostředků o 231 milionů USD. Celkově bolivijský dovoz poklesl o 14 %.

 

 

 

zpět na začátek

2.4. Zóny volného obchodu (VT parky, investiční zóny)

Bolivijský stát vytvořil volné průmyslové a obchodní zóny s cílem umožnit příliv kapitálu a zboží, které je po zpracování určeno k reexportu. Během tohoto procesu je v důsledku působení místního faktoru zvýšena hodnota zpracovávaných produktů.

Právní rámec pro vznik volných zón stanovuje Zákon č. 22410 „O režimu v průmyslových, obchodních, skladovacích a překládacích volných zónách“. Instituce, která řídí jejich zakládání, kontroluje činnost a dodržování právních norem, je Národní rada pro zóny volného obchodu (CONZOF).

V současné době existuje v Bolívii přibližně 13 volných průmyslových a obchodních zón, z nich nejdůležitější jsou následující zóny: GIT v La Pazu (El Alto) a v Santa Cruz, ZOFRACO v Cochabambě, Volná zóna přístavu Aguirre, ZOFRO v Oruru a ZOFRADESA v Desaguaderu.

zpět na začátek

2.5. Investice - přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

 

2011

2012

2013

2014

2015

2016

PZI

1 033

1 505

2 030

2 113

1166

1084

 

Banco Central Bolívia, (Údaje jsou v mil. USD)

 

Podle Bolivijské centrální banky zaznamenaly přímé zahraniční investice v letech 2015 a 2016 významný pokles. V roce 2016 činil jejich objem pouze 0,5 % HDP Bolívie.

K dispozici nejsou dosud ucelené údaje o odvětvové a teritoriální struktuře. Podle bolivijského tisku směřovala největší část PIZ za první pololetí 2016 do těžby fosilních paliv. Následovala oblast nemovitostí (převážně s cílem komerčního využití) a dále zpracovatelský průmysl.

Za první semestr 2016 připadl největší podíl PIZ na Peru a dále následovalo Španělsko, jehož PIZ meziročně v Bolívii za zmíněné období vzrostly o 369 %. Zvýšily se rovněž PIZ Francie (74 %) a USA (38 %).  

 

zpět na začátek

2.6. Investice - podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Investiční klima je v Bolívii v procesu transformace. Regulaci investiční činnosti zajišťuje zákon č. 1182 ze 17. 9. 1990 („Zákon o investicích“). V únoru 2009 vládní strana MAS prosadila změnu ústavy, která podporuje státem vlastněné firmy a společnosti, zesiluje kontrolu státu nad přírodními zdroji a přikládá větší význam právům zaměstnanců. Z pohledu investiční činnosti jsou nejdůležitější následující ustanovení ústavy:

  • národní investice mají přednost před zahraničními investicemi (článek 320)
  • ekonomické aktivity nesmí poškodit kolektivní zájmy (článek 47)
  • právo soukromého vlastnictví musí sloužit sociálním cílům a nesmí jít proti kolektivním zájmům (článek 56)
  • zneužívání přírodních zdrojů ve prospěch osob, firem, cizího státu atd. je považováno za zradu (článek 124)
  • ústava má právní převahu nad mezinárodními dohodami a smlouvami (článek 410)

Bolívie neposkytuje zahraničním investorům žádné speciální pobídky. Na úrovni centrální vlády nejsou poskytovány žádné daňové úlevy, nicméně na úrovni některých místních vlád existují vlastní daňová osvobození. Dle ústavy je však nutné zisky z investiční činnosti, využívající přírodní zdroje, reinvestovat na území Bolívie.

Podle bolivijské strany jsou výhody investování v Bolívii založeny na následujících faktorech:

  • příhodné klima pro investice a obchod
  • geografické umístění Bolívie (ovšem nemá přístup k moři)
  • dobrý přístup na mezinárodní trhy
  • slušné zacházení se zahraničními investory
  • dobrá infrastruktura a možnost exportu
  • dostupné přírodní zdroje

Tyto body je však třeba vnímat kriticky. Infrastruktura v zemi i přes značné investice v posledních letech dosud nesplňuje standardy rozvinutých zemí. Geografické uspořádání země lze vnímat i jako překážku, neboť země je rozdělená vysokohorským pásmem And, jehož prostupnost může působit značné problémy. Samozřejmě velkou nevýhodou je absence přístupu k moři. Dále například pozemní spojení s Paraguayí není bezproblémové a v případě nepřízně počasí je velmi komplikované. Podle Indexu ekonomické svobody za rok 2015 se Bolívie nachází na 163. místě a v regionu Latinské Ameriky se umístily hůře pouze Argentina, Venezuela a Kuba. Za posledních 5 let docházelo podle metodiky tohoto indexu ke každoročnímu zhoršení ekonomické svobody v Bolívii. Na vině jsou podle všeho socialistické reformy vlády E. Moralese.

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)

Tisknout Vaše hodnocení: